#1
alto_textblock
#1
14. prosince 1900.
#2
alto_textblock
#2
Příloha „Národnich Listn
#3
alto_textblock
#3
K čislu 345.
#4
alto_textblock
#4
Strana 9.
#5
alto_textblock
#5
Národní hospodář.
#6
alto_textblock
#6
O celních a obchodních smlonvách
(Přednáška proř. dr. Fiedlera na sjezdu rolnickém
dne 9. prosince 1900 v Praze.)
(Dokončení.)
Český odbor zase pokládá dvojitý
tarif za vhodný, kdyby Rakousko bylo státem,
který v zahraničním obchodu a i ve směru po-
litickém by měl rozhodující vliv v řadě evrop-
ských států. Dvojí tarif mohou uskutečniti jen
státy velmi silné, které svým politickým
vlivem mohou působiti na státy jiné, nebo hodi
se tarif ten zase pro státy malé, kterým se
jedná jen o to, aby chránily své území prot
přivozu — ale nikoli pro stát, který jako Ra-
kousko chce také vyvážeti. Jestliže by Německ
a jiné moené státy provedly prakticky zásadu
dvojitého tarifu, pak by mohlo následovati i Ra
kousko.
Německý odbor připojuje návrh, abys
ministerstvo při jednání o obchodní silouvy
opíralo o poradní sbor, který by byl v n
ustálém styku s výrobními kruhy zemědélskými
Jest jisto, jestliže se klade požadavek ma
ximálního a minimálního tarifu, že se tak děje
z nedůvěry k vládě, že by dovedla ná
ležitou měrou hájiti. Proto má parlament usta-
noviti hranici přištích cel. Ovšem připomínám.
že tento požadavek bude na místě, jestliže se
v parlamentě najde majorita, která by se těchto
zemědělských zájmů ujala. A právě tato majo-
rita pro zemědělská cla jest velice pochybná,
neboť toto zvýšení cel není populární v ostat-
ních vrstvách obyvatelstva. Jako referent neche
zde rozhodovati, kde je pravda.
Ale v jedné věci odchylujeme se od dobro-
zdání sboru vídeňského a pešťského. Oba tyto
sbory žádají velké zvýšení cel na zemědělsko
výrobky. Český i německý odbor žádají též
zvýšení cel, alo jen při takových vý-
robeich, při kterých od zvýšených
cel lze očekávati příznivý vliv
na ceny chráněných výrobků a tím
tedy příznivý vliv na poměry na-
šeho zemědělství; na př. při obilí. Po-
měry obilní změnili se tak, že Rakousko pře-
stane býti státem vyvážejícím obilí (ječmen vy
jímajíe), jmenovitě pšenici a žito. Tu pak by
zvýšení cel mělo pravděpodobně za následel
zvýšení cen. Ovšem třeba hned upozorniti, že
nesmí zemědělství v Čechách očekávati od zvý-
šení cel ihned stoupání cen. V první řadě bude
z toho míti prospěch zemědělství uherské, vy-
rábějící levněji a až tam ceny budou vyšší
ziskají rolníci i u nás. Cenné poměry obilní
v Čechách samých nezávisí tak na poměrech
zahraničních jako spíše na pomérech obilnictv
uherského.
Nasvědčují tomu tato čísla, jež mluví přília
jasně. V roku 1899 bylo do celé říše rakouské
přivezeno . . . . 2,971.129 q obilí a mouky
a vyvezeno odtud . 4,857.591 q. tak že jevi
se aktivní přebytek . 1,886.562 q (v čemž za
hrnut i ječmen, slad atd.)
Ze Zalitaví bylo v témže roku do Předlitav
17,622.184
dopraveno . .
naopak slo z Předlitaví do Za-
litaví jen
. . 138.464
tak že jeví se ve prospěch Za-
litavska v obilí a mouce pře-
bytek vývozní . . . . . . 17,483.720
Vývozní přebytek v obchodu Zalitavsk
s Předlitavskem jest tedy téměř desetkráte
větší než vývozní přebytek v za-
hraničném obchodu obilním celé
říšel
Zjevno tedy, které obilí má přímý vliv na
poměry obilnictví v Čechách. A jen proto, že
celní ochrana působila by nepřímo i na poměry
zdejší, doporučují český i německý odbor ze-
mědělské rady v Čechách zvýšení cen obilních.
Pokud jde o dobytkářství, liší se
návrhy českého i německého odboru zemědělské
rady zdejší zásadně od vídeňského i peštského
návrhu. Tyto žádají veliké zvýšení cel. Český
i německý odbor zdejší žádá zvýšení cel jen
potud, aby naše cla nebyla nižší než německá,
t. j. aby v případě, že bychom zůstali na
nízkých sazbách, dobytek z východních zemí
nehrnul se k nám. Zda-li zvýšení cel bude mili
velký vliv na poměry dobytkářství v Čechách,
jest ovšem velice pochybno. Jako při obili ne
trpíme i v tomto odvětví ani tak přívozemci
ziny, jako spíše přívozem zase z Uher.
To zřejmo z těchto čísel, vzatých z roku
1899
vývoz dobytka z celé říše byl 340.538 kusů
přivoz do celé říše byl . . . 210. 542
tedy vývozní přebytek . . . 129.996 kusů
V témže roku bylo dopraveno:
ze Zalitaví do Předlitavska. . 776.845 kusů
z Předlitaví a Zalitaví . . . 10.816»
vývozní přebytek zalitavská tedy 766 029 kusů
To znamená, že vývozní přebytek
zalitavský v obchodu s dobytkem
s Předlitavskem byl šestkráte tak
velkým, jako vývozní přebytek
celé říše v obchodu s jinými státy
Zkrátka s obilím a dobytkem zaplavuje nás
Zalilavsko a ochrána před touto záplavou byla
by daleko působivější než zvýšená cla prot
jiným státům. Proto německý odbor zemědětské
rady stýská sobě tolik na uherský dobytek an
uherskou pšenici a mouku.
Mimo to vyskytuje se v Čechách řada vý
robků zemědělských, pro které je odbyt na za
hraničných tržištích veledůležitý, při kterých zá
leži nám nesmírně na tom, aby zůstala nám
zahraničná tržiště otevřena, tak že zvýšení ela
má pro nás jen podřízenější význam. Pro Čechy
a Moravu jest m. j. v tomto směru veledůležiíý
vývoz ječmene, sladu, chmele, zeleniny, ovoce
vajec a drůbeže. Tyto výrobky se vyvážejí o
nás ve velikém množství a representují veliké
sumy. Jen vývoz vajec z Rakouska po srážee
přívozu vynesl v jediném roce 1899 pře
251 mill. zl. Dále vyváží se z Čech doby-
tek kvalitní; k nám se přiváží dobytek
jen horší jakosti (haličský, uherský, srbský).
Jako záleží nám na ochraně chovu domácího
dobytka, tak záleži nám na tom, aby zachován
byl vývoz dobře odchovanému dobytku našemu
hlavně do Německa. Jsou kraje v Čechách, kde
se pěstování obili již vůbec nevyplácí a kde
dnes chov dobytka a vývoz jeho jest zdrojem
výživy. Proto nedoporučovalo by se pro nás
klásti jen důraz na celní ochranu domácí vý
#7
alto_textblock
#7
roby, nýbrž třeba hájiti též naše zájmy vý
vozní. Že právě těmto zájmům hrozí veliké ne-
bezpečí, jest známo. Žádajíť agrárníci v Německu
taková zvýšení cel na jednotlivé plodiny, že by
náš vývoz utrpěl tím veliké rány. Uherskému
zemědělství by to nebylo tak těžké, hledi
k tomu, že za společného celního území Před-
litavsko zabezpečuje tamním zemědělským plodi
nám odbyt nijakou prohibicí nestížený.
Ale jestli rolnici v Čechách v těchto jedno
Ulivostech vystupují proti stanovisku svazu vídeň
ského a pešťského, přece shodují se s těmito
zásadně v tom, že všichni chtějí zvýšenou
ochranu zemědélství. O spletité věci této ko-
nají se zatím porady, a rozhodnuto bude ješt
později. Účastníci mají proto vysloviti své po-
třeby a tužby, aby parlament a vláda měly pr
rozhodování po ruce náležitý materiál. Různosti
uvedené nejsou takově, aby se řečené sbory sta-
věly proti sobě nepřátelsky, nýbrž zde jde jen
o to, aby zemědělství v Čechách se ozvalo,že
má své zvláštní zájmy a že chce, aby i těmto
zájmům bylo vyhověno. (Pochvala.)
#8
alto_textblock
#8
Zemědělské přednášky v kasárnách za-
vedeny byly v Belgii. V roce 1899—1900 pořádaic
se 36 hospodářských kursů pro vojáky v.22 kasárnách
Kursy tyto byly uspořádány ministerstvem země
dělství ve srozumění s ministerstvem války. Trvale
od počátku prosince až do konce března, a zařizují
se va všech posádkách, kde se přihlásí nejméně z0
vojínů, kteří je chtějí navštěvovati. Týdně konaly se
dvé přednášky po 61/2 hod. večer, kdy vojíni byl
volní po denní službě. Vojenské úřady obstaráva
potřebné místnosti v kasárnách, ostatek opatřuje mi-
nisterstvo zemědělství. Program kursů těchlo jes
dosti obsáhlý, ale přednášejícím zůstaveno probírati
látku dle schopností posluchačů tak, aby probíranou
látku mohli si úplně osvojiti. V přednáškách po-
jednává se zvláště o povaze půdy, o její zpracování
a zlepšení, o setí a pěstování rostlin, o výkrmua
chovu dobylka, o chorobách dobytka, mlékaistvía
pod. Vedte těchto výkladů pořádají se v neděti vy-
cházky do okolních hospodářství. Zařízení toto jest
způsobilé přispěti nemálo ku rozšíření známostí od-
borných v kruzích budoucích zemědělců a dalo by
se provésti i u nás.
Dolnorakouská eskomptní společnost
hodlá, jak známo, získati akcie České eskomptní
banky, čímž by oba ústavy splynuly. V sobotu prý
se dojednají podmínky. Akciový kapitál jmenované
společnosti činí 9.3 mill. zl. v akciích na jmeno
znějících po 500 zl. r. č. a může býti rozmnožen až
na 20 mill. zl., pro další zvýšení by bylo třeba
svolení vládního. Má se za fo, že bude kapitál
akciový rozmnožen až na 30 mill. zl. r. č. a že
akcie budou proměněny ve 400korunové. Změny tyto
uvádějí se i ve spojení s emissí akcil Škodových
závodů v Plzni. V tétéž věci se nám dále sděluje
s povolané strany: Správní rada Če sk
eskomptní banky usnesla se jednohlasně v
své dnešní schůzi souhlasiti a návrhem dolnora-
kouské eskomplní společnosti ve Vídni za účelem
docilení společných zájmů obou ústavů v ten
způsob, že akcionářům České eskomptní banky za
tyto akcie budou nabídnuty akcie dolnorakouské
eskomptní banky po 400 K dle klíče, který ještě
ustanoven býti má. Poměry zevnější Eskomptní
banky tím se v pražádném směru jak se sam
sebou rozumí nezmění, jelikož celá ta transakce za-
myšlená, klerá bezpochyby již v příštích dnech pro-
vedena bude, není ničíin jiným než záměna majetku
akcionářů České eskomptní banky.
Spotřeba margarinu v Dánsku v minulém
roce hospodářském končícím 31. března 1900, činiia
36.62 mili. dánských liber; v Dánsku vyrobeno bylo
32.24 mill, liber, dovezeno z ciziny 4 mill. libar
V r. 1889 spotřebovány 2.1 mill. lib, v r. 1891 jii
10.27 mill. lib, v r 1897 19.09 mill. lib. a odtad
stoupá spotřeba ročně průměrně o 4—5 mill. lib.
Tímto obrovským vzrůstem spotřeby margarinu
Dánsku vysvělluje se zároveň rostoucí vý v o
pravého dánského másla do Anglie, jenž
se uvádívá jakožto jakýsi zvláště podivuhodný výkon
dánského zemědělství.
Valné hromada intoressentů dráhy Jičín
Žoleznice-Rovensko Turnov konala se dne8
t. m. v Jičíně. Poslanec JUDr. Frant. Klouče
zahájil jednání obšírným a věcným referátem o pra-
cích výboru železničního družstva tohoto, jenž za
necelá 4 léta přivedl záležitost dráhy Jičín Turnovaké
téměř ke konci přese všechny nesčetně překážky. Po-
dav podrobný referát o postupu všech praci
přípravných, jež celkem jsou již dnes hotovy, vřel
poděkoval všem příznivcům družstva a odmítá pode-
zřívání, jakoby družstvo nejednalo dosti svědomitě
Výber vykonal všechno, co bylo mu I. valnou hro-
madou svěřeno. Výbor pracoval pro zájmy veško-
renstva a zejmena povznesení kraje tamního. Referát
posl. dra. Kloučka bez debaty a jednomyslně schvá-
len. Potom podal jednatal družstva, tajemník p. Liška,
zprávu o ustavení výboru družsiva a jeho zplnomoc
nění. Z jednatelské zprávy vyjímáme, že užší výbon
konal v posledním období 83 schůze a podal zprávu
o svém působení širšímu výboru. Zápisní kniha vy
kazuje 117 zápisů a podací protokol 475 kusů, z nichž
pouze dva nejsou dosud vyřízeny. Ze zprávy po-
kladní p. Fr. Broula uvádíme celkovou sumu příjmů
25 969 zl. 84 kr. a vydání 25 654 zl. 93 kr., v čemt
zabrnuto vydání za četné práce inženýrské, které
napřed byly smloveny. Po zprávě o revisi účtů, po-
dané p. V. Prokešem, když poznovu bylo konstato-
váno co nejpřesnější vedaní účtů, schválena byla po-
kladní zpráva jednomyslně. Předseda dr. Klouček
na to prohlásil, že účty budou po čtyři neděle ve-
řejně vyloženy. Lesmistr p. Hofman projevil srdečně
díky užšímu výboru a p. dru. Kloučkovi. Po věc-
ných dolazech slavitele p. Holečka a p. dra. Fotra
z Turnova o mostu přes Jizeru, vyžádal si slovo p
dr. Jirkovský, advokát z Turnova, který učinil
návrh, aby vzhledem k podezření, jež v »Čase« bylo
uveřejněno, zplnomocněn byl výbor tiskovou žalobu
podati i jmenem celého družstva, které usnesení
užšího výboru úplně schvaluje. Dále navrhl projev
neobmezené důvěry t. zv. užšímu výboru, zejmen
pánům funkcionářům družstva a konečně, aby zplno-
mocněn byl p. dr. Klouček jmenem družstva pode
psati i koncesní listinu. Všecky tyto tři ná-
vrhy dra. Jirkovského byly jednohlasně a za vše
obecného souhlasu s polleskem přijaty, načež po
krátkém doslovu valná hromada ukončena.
Americký hlas o obchodní a průmyslové
konjunktuře v Německu. Americký generání
konsul Mason praví ve své zprávě: Německo ocitlo
se nyní v období uvažování a pozorování sama sebo
a v jakési neurčité obavě do budoucnosti. Od r. 1892
až asi do leta letošního roku dočkal se německý
průmysl a obchod chvatného a silného rozvojea
rozšíření. V některých oborech sice dosud trvá tato
čilost, ale v jiných, včetně textilní výrobky, krátké
zboží železné, nožířství, cement, kovové roury, se
podobá, že výnosná výroba dospěla ku konci. Tato
okolnost, jakož i tíseň a drahota na peněžném trhu
způsobily váznutí, jež účinkovalo nepříznivě i na
průmyslové hodnoty, nevyjímaje ani hodnoty závodů
dobře síluovaných a finančně i výrobně pevných.
Z části toto váznutí prýští i z nejistoty, pro jaký
směr v celní politice se rozhodne říšský sněm.
Plavba lloydového parníku do Alexandrie
Počinaje 1. lednem 1901 bude týdenní plavba rychlo-
lodi konati se ve čtvrtek a nikoliv jako dosud ve
středu.Parník vyjede z Terstu ve čtvrtek o 111/8 hod.
první jízdu nastoupí dne 3. ledna. Odjezd z Alex
andrie zůstane beze změny.
Hospodářský spolek pro okoli Hradce
Král. pořádá valnou schůzi v neděli dne 16. pro-
since t. r. o 1/22. hod. odp. ve Svobodných Dvoříci
v hostinci »u Smetanů«. Pořádek jednací: O pojišťov-
nách dobylka, jejich důležitost a význam pro naše
dobytkářství, p. Ant. Müller, ředitel hosp. školy. —
O výsledeích pokusů a očkováním proti července
vepřového dobytka, p. Ot. Smetana, praktický zvěro-
lékař ve Svobodných Dvořích. — Povšechný rozhovo
o hospodářsiví.
Rakousko-ruský spolek obchodní ve Vídn
konal ve středu ustavující valnou hromadu, jež schva-
lila předložený program pracovní. Podnět ke zřízen
spolku vyšel z vídeňského spolku živuostenského
#9
alto_textblock
#9
1 tunu.
#10
alto_textblock
#10
Půjčka m. Ústí n. L. r. 1898
» » Č. Budějovic 1893
„ „ Plzně r. 1880
» » Teplice r. 1887
» » Smíchova r. 1838
Zástavní listy české hyp. banky
,
„
„ . .
Zemská b. král. čes. zákl. úpisy
» , » » kom. dl. úp
„ » » » ngel. úpisy
» , » » želez. úpisy
Česká prům. banka dlužní úpisy
Hosp. úvěrní banky pro Čechy hy-
poteční listy důchodkové.
Česká severní dráha . . .
Buštěhradská dráha . . . .
Em. 1871
dto.
„ 1872
dto.
Místní dráha N. Bred Hiumpole
Duche.-Podm. dráha Em. 1869
„ 1871
dto.
„ 1874
dto.
Česká montanní Em, 1896.
Rak. severo-západní dráha
lit. B.
dto-
dto. Em. 1874
Česká eskomptní banka . .
„ hanka »Union« . . .
Česká průmyslová banka ..
Hosp. úvěrní banka pro Čechy
Moravská eskomptní banka
Pražská úvěrní bank
Živnostenská banka pro Čechya
Moravu . . . . . ..
Ústecko-teplická dráha . . .
Česka severní draha . .
Buštěhradská dráha . (lit. A.)
». (lit. B.)
,
Duchcovsko-podmokelská dráha
Ferdinandova severní dráha
Rakouska sev.-západní draha
dto.
(lit. B.
Pražsko-duchcovská dráha .
Pražská sp. par. po Vltavé a Lab
Jiho-sev. německu spoj. dráha
Akc. tov. na vyráb. umel. hnojiv
v Kolině . . . . . ..
Podolská cementárna . . .
Česká spol. pro prům, cukerní
Ceský akc. piv. v Č. Budějovicích
První česká všeob. zajišt. bann
První česká spol, pro raf, cukru
(Modřany) . . . . . .
Strojnická spol. dř. Daněk a spol.
Pražska železařská spoječnost .
» stroj. spol. (dř. Ruston)
» akc. spol. řetěz. lavky
První českomorav. tov. na stroje
#11
alto_textblock
#11
jehož členové pořádali loni hromadný výlet do stře
disk ruského průmyslu.
Pojlšťování nemocenské a společenstevní
nemocenské pokladny. Za souhlasu zástupet
společenstevních nemocničních pokladen napsal Jo
sef Ctibor, tajemník nemoc. pokladny. Jest to při
ruční brožurka, jejimž účelem jest upozorniti na ne
dostatky nemocenského zákona a vzbuditi v členstvu
větší zájem o pokladny tyto. Nemocenské pokladny
v Praze a v obvodu usnesly se opatřiti brožurou
touto všecky své členy.
Zemědělské zprávy. (Z českého odboru rady
zemědělské.) Dnem 1. ledna 1901 vydávati počne
český odbor rady zemědělské úřadní věstník svůj
»Zemědělské zprávy«, které vycházeti budou dvakrá
měsíčně redakcí dra. Karla Viškovského. Obsahovati
bude zejmena: úřadní vyhlášky a zprávy, rozhledy
z oboru výroby hospodářské a rozhledy národo
hospodářské, statistické, tržní zprávy, zprávy
školství odborném, věstník spolků a družstev al
Předplatné: pro samosprávné korporace, hospodářské
spolky a družstva ročně 2 K 50 hal, pro členy ho-
spodářských spolků 3 K, pro jině odběratele 4 K.
Hlavní sklad tabákový v Říčanech zadi
se veřejnou konkurencí. Nabidky nejdéle do 10. ledna
1901 do 12. hod. polední přednostovi c. k. finančního
okres. ředitelství v Praze. Do bližších podmínek lze
nahlédnouti u okresní kontrolní správy finanční stráže
v Českém Brodě, jakož i ve spisovně c. k. finančníhe
okr. ředitelství v Praze.
Insolvence. Spolek věřitelů k ochraně poble-
dávek při insolvencích v Praze oznamuje insolvence
Richard Brožek, obchodník v Dobrovicích, J.y
Séda, obchodník s kůžemi na Král. Vlnohradech.
Záznam střibra a jiných kovů. Londýn-
ský záznam stříbra ze dne 11. prosince činil 29.9
penny za stand. unci: při současném kursu lon-
dýnské devise K 240.30 obnáší tudíž cena 1 k
ryz. stříbra K 104.21. Měď 71.25 za hotové a 72.— n
3 měsíce; cin 116.75 za hotové a 116 50 na 3 měsíce.
zinek 18.75 za hotové a —.— na 3 měsíce, olovo
španělské 16.25, anglické 163/4 liber šlerlinků a za
#12
alto_textblock
#12
Trhy peněžní.
Burna.
V Praze, 13. prosince. (Pův. zpr. »N. L.«
Dnešní bursa minula zcela bez obchodu a po
dáváno pouze za akcie:
peníze zboží
korun
Živnostenské banky . . . . 264.50 —.—
259.— —.—
České banky Union . . . .
České společnosti pro průmysl
cukerní
211.— —.
.
Strojovny Daňkovy . . . . 474.— —.—
Jiné papíry jmenovány nebyly
Oficiální záznamy znějí:
#13
alto_textblock
#13
Z Vídně, 13. pro since. (Z ávere č n
kursy.)
Renty: Únorová renta 98 20, společní
renta kvělnová 98 50, společná renta stříbrna
98.10, rakouská zlatá renta 118.30, rakouská
korun. renta 98.40, uherská zlatá renta 117. 10
uherská korunová renta 92 05.
Losy: Státní z r. 1851 1721/2, z
1860 po zl. 500.— 135.—, z roku 1860 p
zl. 100.— 164.—, z roku 1861 198 50, losy
tisské 139 50, losy úvěrního ústavu 401.—
vídeňské losy komunální 388 25, turecké losy
107 25.
Akcie bank: Banka anglo-rakouská 269 50
vídeňská bank. jednola 466 —, rak. úslav pro
úvěr pozemkový 885.—, rak. úvěrní ústav
671.—, uherská úvěrní banka 676.—, bank
pro země rakouské 408.50, vídeňská Unionk
548.—, česká banka Union 259.—, Živnosten-
ská banka —.—
Akcie dopravních podniků: Dráha
ústecko-teplická —— (—), česká severní dráha
—.—, buštěhradská lit. A. —— (—), buště-
hradská lit. B. 1128 (——), dunajská paro-
plavební spol. 750.— (—.—), dráha duchcovsko-
podmokelská —.—, severní dráha cisate
Ferdinanda ——, dráha štyrsko-hradecko-
köflašská —.— (—), dráha lvovsko-černovická
534.—, rakouský Lloyd 816.— (—), společnose
rakouských místních dráh —.—, rakouská se-
verozápadní dráha 455.—, dráha polabská
470 —, dráha pražsko - duchcovská —
společnost státní dráhy rakousko-uherské 664.—
lombardy 109.50, dráha pardubická —
silniční dráha lit. A. 252.—, silniční dráh
lit. B. 243 50.
#15
alto_textblock
#15
31
#16
alto_textblock
#16
412
#26
alto_textblock
#26
peakre
#27
alto_textblock
#27
96.—
#28
alto_textblock
#28
—.—
#29
alto_textblock
#29
90.50
#30
alto_textblock
#30
93.—
92.—
101.75
96 15
90.—
98.—
94.—
94.—
99.—
#31
alto_textblock
#31
94 25
#32
alto_textblock
#32
100.—
#33
alto_textblock
#33
101 . 60
101 6
101.6
—.—
—.
—.—
#34
alto_textblock
#34
—.—
#35
alto_textblock
#35
91.25
107. 50
107 .50
126.20
#36
alto_textblock
#36
259.—
352.—
—
—.—
#37
alto_textblock
#37
264.50
3110
426.—
3100
1129
#39
alto_textblock
#39
453.—
#40
alto_textblock
#40
420.—
—.—
#41
alto_textblock
#41
177.—
#42
alto_textblock
#42
—.—
#43
alto_textblock
#43
—.—
#44
alto_textblock
#44
211.—
#45
alto_textblock
#45
—.
#46
alto_textblock
#46
474
1680
-
—.
#47
alto_textblock
#47
zbok
#48
alto_textblock
#48
96.80
#49
alto_textblock
#49
91.—
91.50
94.—
—.—
102.75
97.—
92.—
99.—
95.—
95.—
#50
alto_textblock
#50
95.25
—
#51
alto_textblock
#51
99.50
#52
alto_textblock
#52
102.60
102 . 60
102.60
96.50
—
—.—
—.—
—.—
108.40
108 40
127.25
#53
alto_textblock
#53
261.—
—.—
—.—
—.—
—.—
#54
alto_textblock
#54
266 50
#55
alto_textblock
#55
3120
430.
3120
1135
#57
alto_textblock
#57
457.—
471.—
179. 50
—.—
#58
alto_textblock
#58
175.—
214.—
#60
alto_textblock
#60
177.——
1700
—.—
#61
alto_textblock
#61
—.—
#62
alto_textblock
#62
Akcie průmyslových podniků: Alpská
montanní spol. 442.— (—), severočeská uhlář.
společn. 1760.—, pražská železářská společnost
1680.—, rýmav.-muráňská spol. 483.—— (—).
turecká tabáková režie 296 50, rakouská továrna
na zbroj 281.— (—.—), západočeská uhlář-
ská společnost —.—, vídeňská stavební
společnost 149.—, peštská společnost pro půj-
čování vagonů —.— (—), mostecká uhlářská
společnost 868.—, Schodnica —.—.—
Devise: Německá místa 117..65, směnky
na Londýn 240 25, směnky na Paříž 95. 75,
směnky na Curych 95 25.
Valuty: Dvacetifranky 19.16, papírové
marky 117 65, papírové ruble 25 4. 50
Eskontní sazby 412, 41/4 procent.
Na místní prodeje byl průběh slabý
Později se kursy na úhrady npevnily
Dodatečná bursa kreditky 670, alpinky
mdlé 436 . —.
Z Frank fartu, 13. prosince. (Tigr. závěrečn
kursy.) Uvěrní akcie 210.50, akcie spolučn. státní
dráhy 142.30, papírová remta 98.30, střibrná rent
—.—, zlatá reuta 100.30, uherska zlatá renta 98 20
oherská kotsnová renta 92.80, lombardy 26 10
Smýšlení málé
Z Nov. Yorku, 12 prosince. (Telegr.) Směnk
na Lodýn 4.80/4, stříbro 64 1/1.
MI. Z Vidně, 13. prosinee. (Telefono-
gram „Nár. histův.) (Denui bursa.
Dnešní trh byl peškozován krisí zástav-
vích listů hypotečních bank v Německu
n značným klesáním slpinek, způsobeným
spekulačními koupemi, souvisícími s níz-
kymi glasgovskými záznámy, zprávami
špatném stavu lucemburského průmy slu
železářského a pověstí, že se vyjednáváo
koupi arcivévodských závodů v T'éšíně, se-
tkává se s nezdarem. Následkem toho
klesly alpinky o 8 K a odtud přešla cha-
bosť na celý ostatní trh. Ke sklonku
dnešní bursy vynořily se pověsti o zmaru
jednání strau koupě závodů tešínských ve
vší formě, načez alpinky po předchozím
zotavení znovu klesty, takže na závěrku
bursy bylo smýslení velmi chabé a v plat-
nosti zůstaly nejnižší záznamy dnešní.
Také ve šraňcích energicky se projevovato
chabé smýšloni. Celá řada uhelných hod-
not, akcie uherské hypoteční a doinora-
kouské eskontní banky značněji se zhor-
šily. Akcie dunajské paroplavební společ-
nosti a zbrojovky byly pevny následkem
hojné poptávky. Na bankovním trhu po-
sléze oboje kreditky, akcie dalnorakousk
eskentní společnosti a länderbanky ochably
Z dopravních akcie dráhy jižní a obeje
severozápadní zlaciněly. Mírně zlepšily se
akeie vídeňské městské dráhy a paropla-
vební. Na trhu průmyslovém alpinky,
pražské železářské, rýmavsko-muraňské,
mostecké uhelné, severočeské ukelné, zá-
padočeské báňské zlaciněly. Dráze pla-
ceny byly české báňské, králodvorské ce
mentárny a zbrojovky. Renty byly pevny.
Devise a valnty poněkud stouply. N
eskomptním trhu peníze nesnadnější.
První bankovní akcepty 44.
x. Z Vídue, 13. prosince. (Telefgrm,
„N. L.“) (Večerní soukromá bursa.)
Kředitky 671.— (po —.—), uherské kre-
ditky.677.—, angiobanka 270.—, bankovní
jednota 467.—, unionka 549.—, länder-
bauka 409.50, státní dráha 664.—, jižní
dráha 110 —, polabská dráha 470.—
severozápadní dráha 455.—, turecké tabá-
kové 297.—, rýmavsko-muráňské 486.—
alpinky 438.— (po —.—), květnová rentu
98.50, uherská korun, 92.07, turecké losy
107.—, marky za hotové 117.70, na ultimo
117.72. Smýšlení mírně zotavené.
Berlínská bursa, 13. prosince
(Zvl. telefonogram „Národních Listu“.
Dnešní bursa zaěala na všech trzich,
kromě dopravního, slabě. Příčinou toh
byly špatné zprávy vídeňské a pověsti o
klesání uhelné konjunktury v Belgii. Prů-
běh bursy b l při obchodě nepatrném po-
měrně klidný. Konec byl po chvilkovém
zotavení zase slabší na zprávy z Vídněa
nízký kurs alpinek na tamější burse do-
datečné. Pevná nálada byla jedlně na trhu
dopravním, kde stály v popředí švýcarské
dráhy na prohlášení spelkové rady, že
možno také doufati na sestátnění ostatních
dráh. Nejvíce hledána byla dráha gott-
hardská, Uniou a severovýchodní. Konečné
záznamy těchte dráh jsou následující:
Centrální 156.75, Jura Simplon 97.40
(+ 1 proc.), severovýchodní 03.80 (+ 1.5
proe.), Union 95.10 (+ 2 proc.), gotthard-
ská 152.10 (+ 3 proc.). Z amerických
dráh Kanada pevná a vyšší, kdežto Nor-
thern zůstal na nižším záznamu 82.62.
Ostatní dráhy spíše o něco málo nižší.
Bankovní trh skoro zanedbán a koněi
kursy o zlomky procentově nižšími. Uklá-
dací trh pevný. Báňské hodnoty vesměs
slabší, bochumské a Laura ztratily po2
proc., Cousolidace 3 proc. Na kasovním
trhu smýšlení rozhodně lepší než včera.
Wilhelm o 3, Königsboru o 2.5, Boesperde
o 2 proc. lepší. Naproti tomu Hochdahl,
Rh. Stahl a Hasper slabší.
Soukromý diskont stejný: 4.62 proe
#63
alto_textblock
#63
Záznamy papírů, pro něž jest tou do-
bou větší zájem:
#64
alto_textblock
#64
konee
Rakouské kreditky .
210.70
210.87
. . .
Diskonto
. . . .
176.25
176.62
Německá banka . . . . .
196.25
197.10.
Obehodní společnost . . .
148.30
148.87
Prážďanská banka . . . .
146.10
145.87
—.—
opanělské exterieury . . .
69.50
182.—
Bochumské ocelárny . . ..
180.75
Lauřina hut
. . . .
201.40
200.50
Dortaund Uulon lit. C. ..
87.75
87.7
Harpenské uhl. doly . . .
174.70
174.50
188.20
Gelsenkirchenské uhl. doly
189.—
Hibernla
199.10
199.62
. . . . . .
Consolldace
323.25
354.50
. . . .
Dannenbaum . . . . .
117.90
Severoněm. Lloyd
117.19
120.—
129.90
Hamb.amer. dopravní spol.
S6.—
86.10
Kanada . . . . . .
Transvaal
162.—
162.75
Turecké losy
110.20
110 —
. . . .
Z kasovních papírů: Concordia 279.75
Eschweiler 213.60, Geisweider 198.—, Hoch-
dahl 153.75, Katovické doly a železárny
193.60, Wilhelm 190.—, Phönix 152.—
Rh. Stahl 164.—, Schalker Gruben 343 50,
Westralia 197.—, Orenstein Koppel
182.—, Rhein. Metall 148.50, Hasper
205.—, Donnersmark 221 25, Huldschinský
126 25, Vulean 214. 60, Bismark 236. 50
#65
alto_textblock
#65
začátek
#66
alto_textblock
#66
Amsterodam šek a krátké lhůty
za 100 hol. zl. . . . . .
delší lhůty
Brassel šek a kr. lh. za 100 f
delší lhůtv
Německo šek a kr. lh. za 100 m.
delší lhůty
Londýn šek a kr. lu. za 10 l. st
delší lhůty
Nový York za 100 doll.
Italie šek a kr. I5. za 100 li
delší lhůty
Petrohrad a ruská města šek
a kr. lh. za 100 rub.
delší lhůty
Paříž šek a kr. lh. za 100 f
delší lhůty
Curych a Basifej šek a kr. lh.
delší lhůty
Švýcary šek a kr. lh. . ..
delší lhůty
. . .
„
#67
alto_textblock
#67
Caro 123.60, Höseh 165.—, Georg-Marie
120.—, Königsborn 195.50, Bösperde
118.40, Nordstern 223.50, Stadtberger
171.—.
Dodatečná bursa. Z Berlína,
13. prosince 3 hod. 15 minut. (C.-B.).
Státní dr. 142.25, jižní dr. 26.75, darm-
štadtská b. 132.50, národní b. 131.25,
dortmundské 158.—, buštěhradskáB
—.—, Northern 82.60, středomořské 100.75,
meridlonal 133.—, gotthardská 152.10,
švýc. centrál. 156.75, švýc. severo-vých.
102.30, uherská zlatá —.—, uherská kor.
92.80, italská 95 20. Za hotové: Lauřina
hnť 200.25, dortmundské 87.75, bochum-
ské 180.50, gelsenkirchenské 188.90, Hi-
bernia 199.75, harpenské 174.50, Censoli-
dace 354.50. Smýšlení lepší.
#68
alto_textblock
#68
Devi s y.
#69
alto_textblock
#69
Trhy na zbotí
M. Z Vídně, 13. prosince. (Telfgrm-
»Nár. Listů«.) Plodinová bursa.
Na trhu offektivním bylo smýšlení chabé.
Poněvadž byl obchod velmi nepatrný, dalo
se klesání cen ciferně zjistiti. Na trku
termínovém na váznoucí obchod zde iv
Pešti bylo smýšlení chabé. Kukuřice zla-
ciněla o 4, pšenice a žito o 2 h. Oves byl
nezměněn. Znamenaly: pšenice na jaro
7.72, 7.70, žito na jaro 7.60, 7.59, kuku-
řice na květen-červen 5.19, 5.16. Odpo-
ledne smýšlení opět ochablo, ačkoliv z
trhů zahraničních oznámeny zle, šené
ceny. Posléze o půl 5. hod. odpol. zů-
staly: pšenice na jaro 7.69, 7.70, žito
na jaro 7.57, 7.58, kukuřice na květen-
červen 5.14, 5.15, oves na jaro 5.89, 5.90,
řepkový olej 40.——, 41.—.
Z Vídně, 13. prosince. (Tlfgrm. „Nár.
Listü“.) Trh na jatečný dobytek.
Na dnešní trh dopraveno bylo: 3669
telat, 3019 živ. vepřů, 3612 poražených
vepřů, 421 poražených ovcí a 293 jehnat.
Ceny poněkud klesly. Prodávány: pora-
žená telata 0 60 až 0.80, první jakosti
0-82 až 0.98, nejlepší jakosti 1.— až 1 12,
živí vepři 0.58 až 0.78, poražení masiti
vepři 0.76 až 0.95, krmníci 0 68 až 0.86,
selata 0.80 až 0.90, lehčí selata 0.92,
0.96, poražené ovce 0.50 až 0.76 za kg,
jehňata 10.— až 24.— za pár.
— Trh na ovce. Na dnešní trh
přihnáno bylo 2160 ovcí. Vzhledem na
veliký příhou bylo smýšlení mdlé. Ceny
o 2 hal. klesly. Prodávány ovce pro
vývoz 40 až 48, brak 34 až 42 za kilogr.
živé váhy.
Z Vidně, 13. prosiuce. (TIfgrm. „Nár.
Listů“.) Lih. Ceny mírně ochably;
300hektol. pohotového kontingentovaného
lihu prodáváno po 42.40 penize a zname-
náno 42.40 peníze, 42.60 zboží.
#70
alto_textblock
#70
Bursa plodinová.
#71
alto_textblock
#71
Obilí. Znamená se za 50 kg transito: pše-
nice česká jakosti 76—81 kg K 8.30 až K 8.75,
uherská 75 až 80 kg K 8.30 až K 8.75, moravská
— až — kg K 0.— až K 0.—, rakouská — až
— kg K 0.— až K 0.—, česká stará ja kosti
— kg až — kg K —.-. až K —.—, vadná jakosti
— kg až — kg K —.— až K —.—; žito české
jakosti 72 až 74 kg K 8.35 až 8.721/2, uherské ja-
kosti 72 až 74 kg K 8.35 až K 8.55, rakouské ja-
kosti — až — kg K 0.— až 0.—, vadně — až
—kg K —.— až K —.—; ječmen výběr
K 8.70 až 880, první jakosti K 8.40 až K 8.50,
střední K 7.85 až K 8.—, merkantiiní K 7.30 až
K 7.40, ječmen k setí K 0.— až K 0.—, vadný
K 0.— až K 0.—, oves bílý K 6.35 až 0.—, rychlík
K 6.50 až 0.—, merkantilní K 6.20 až 6.25, oves
starý K 0.— až K O.—, oves vadný K 0.—
až K —.—, kukuřice uherská K 0.— až K 0.—
cizozemská K 0.— až 0.—, cinquantinová 1899 K 0.—
až K —.—, nová kukuřice K 6.10 až 6.20, cinquant.
1900 K 7.40 až 0.—; vikev česká K 8.50 až 8.60,
haličská K 0.— až K 0.—, uherská K 0.— až 0.—.
pohanka K —.— až —.—, proso K —.— až
K —.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kilogramů
transito: pšeničná mouka č. 0 K 28.50 až K 29 50,
č. 1 K 27.— až K 28—, č. 2 K 26.— až 26.50, č. 2 1n
— až K —.— č. 3 K 25.— až 25.50, č. 4 K 23.—
až 23.50, č. 5 K 21.— až K 21.50, č. 6 K 18.50 až
20—, č. 7 K 17.50 až 18.—, č. 8 K 13.50 až K 14.—.
Žilná mouka č. I. K 24.— až 25 —, č. II. K 23.—
až 24.— č. III. K 18.50 až 19 —, č. IV. K 14.— až
— Pšeničné otruby jemné K 11.— a
K 11 20, hrubé K 11.— až 11.20, otruby žitné K
11.90 až K 12., krupice K 28 50 až 29.50, zadina
K 0.—, tluč K 12.50 až K 0.—, kroupy : čís. 40
K 44.—, čís. 30 K 44.—, čís. 2/0 K 43.—, čis. o
K 42.—, čís. 1 K 40.—, čis. 2 K 39.-, čís.3
K 37.—, čis. 4 K 35.—, čís. 5 K 34.—, čís. 6
K 32.—, čís. 7 K 29.—.
Semena. Ceny za 50 kg. Repka sklizeň
1900 zimní K 16 25 až 16.50, mák modrý český
K 25.— až K 26.—, modrý ruský K 24.— až 25.—,
šedý český K —.— až —.—, šedý ruský K —.—
kmin český K —.— až K —.—, holandský K 42.—
až K 43.—, haličský K —.— až K —.—, jetel
bílý K 40.— až 70.—, červený K 59 — až K 64 . —,
konopná semena uherská K —.— až K —.—, ha-
ličská K 11.50 až K 12.—
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole
k vaření K 9.25 až K 10.50, ke krmení K 0.— až
0.—, boby K 8.25 až 8.50, hrach Viktoria K 14.—
až 14.25, k vaření žlutý K 10.— až K 12.—, k vaření
zelený K 12.25 až K 13.—, ke krmení K 0.— až
0.—, čočka K 12 50 až 19.50.
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg. Švestky če-
ské K 12.50 až K 14.50, bosenské 110/120 až 80/85
K 17.25 až K 19.50, srbské K —.— až K —.-
višně K 49.— až K 52.—, třešně K 30.— až k
32.—, hrušky K —.— až K —.—, křížaly K 0.—
až K O. —
Škrob. Ceny za 50 kg. transito: pšeničný
K 17.— až K 21.—, rýžový K 30.— až K. 32.—.
bramborový K 8.75 až K 11.50.
Zvířecí tuky, Ceny za 50 kg transito:
sádlo uherské K 64.50 až K 65.50, sádlo americk
K —.— až K —.—, l0j K —.— až K —.—.
#72
alto_textblock
#72
eniz
h
#73
alto_textblock
#73
K.
#74
alto_textblock
#74
199.25
#75
alto_textblock
#75
—.—
#76
alto_textblock
#76
—.—
#77
alto_textblock
#77
117.62
117 65
240 20
240. 25
——
90.60
#78
alto_textblock
#78
—.—
#79
alto_textblock
#79
95.72
#80
alto_textblock
#80
95.25
#81
alto_textblock
#81
95.25
#82
alto_textblock
#82
V Praze, 13. prosince.
#83
alto_textblock
#83
bož-
#84
alto_textblock
#84
K.h.
#85
alto_textblock
#85
199 50
#86
alto_textblock
#86
—.—
#87
alto_textblock
#87
117.82
11785
210.35
240.40
#88
alto_textblock
#88
90 80
#89
alto_textblock
#89
—.—
#90
alto_textblock
#90
95.827
#91
alto_textblock
#91
95.40
—.—
#92
alto_textblock
#92
95.40