#1
alto_textblock
#1
14. prosince 1900
#2
alto_textblock
#2
Číslo 345.
#3
alto_textblock
#3
NÁRODNÍ LISTY
#4
alto_textblock
#4
Strana 5..
#5
alto_textblock
#5
nemobou býti takovými jako by byly, kdyby dle
starého přísloví »jako houska na krámé« prodávalo
se za 10 kr. 10 kusů. V takových akcích jeví se
nejlepší rozdíl mezi maloživnostníky a velkým kapi-
tálem. Kapitál uzavře smlouvy, kartely, solídárně je
dodrží a třídy střední vše zaplatí, třídy výrobní
všakli o zlepšení své usilují, pak vše jest proti nim
a každou akci svépomocnou jim zničí. Za příklad
uvádí stávku uhelnou. Na to přechází z uhlí na
mléko a zmiňuje se o příčinách jeho zdražení.
Uznává, že stav rolnický stejně nemá na růžích
ustláno, však ohražuje se rozhodně proti tomu, aby
hlavní dodavatelé pekařů, parní velkomlékárny mléko
pekařům dodávané zdražovaly. Zvýšení cen mléka
přinese pekařům českým opětně velké zvýšení re-
žijní; obecenstvo naše uvyklo sobě na pečivo ze
samého mléka a nespokojuje se se zbožím vodou,
jak dříve bývalo, zadělávaným. Jakost tuto neopustíme.
však nemohouce platiti za této bídy vyšší ceny
a nemajíce chuti v poměrech dnešních
výrobky své zdražovat i, budeme vyhledávati
lacinější prameny — prohlašuje referent p. Oplt. Ku
konci řeči své sděluje, že mistři pekařští nejen
v Praze, nýbrž i po celém venkově, chtějí-li existenci
svou zachrániti, pozměniti musí celkovou výrobu
svou. To však státi se může jedině svorným všech
pekařů českých spojením a solidárním vystoupením.
A úkol ten připadá jedině naší Ústřední jednotě pe-
kařů z Čech, Moravy a Slezska. (Výborně ! Výborněl)
Po tom ujímá se slova druhý zpravodaj p. Boh.
Svoboda a vyličuje rysy tretnými stav řemesla
pekařského od dob svobody živností až po časy
dnešní. Žehrá spravedlivě na zákonodárství naše, jež
velká břemena na bedra naše uvaluje, však pomoei
nikde nám neskýtá. Naše korporace, společenstva
živnostenská nejsou ničím jiným, než pouhým vy-
konavatelem úřadním. Právomoci na prospěch a zvele-
bení stavu svého nemají žádné. Stěžuje si dále na
vystupování pekařů, na žaloby a stesky, za nimiž
přicházejí vždy jako »s křížkem po funuse«. Mlčíme,
nestaráme se o nic, až když je nějaká metla hotova,
teprve křičíme; ovšem vždy pozdě. Vyličuje dále
podporu stavů středních ve státech jiných a přirov-
nává ji k našim podporám zemským a státním ; při-
rovnání přímo žalostné. Po vylíčení svépomocných
družstev nákupních podává různé návrhy, a sice:
Ústřední jednota pekařů nechť zakročí u jubil. fondu
císaře Františka Josefa I. za podporu ve prospěch
akce této, nechť vydá problášení k pekařům českým,
na jakém základě otázku tuto řešiti chce, a dále,
nechť zakročí u mlékáren, by mléko zdraženo ne-
bylo a nechť dbá o zřízení starobního fondu pr
mistry staré, k práci neschopné (Výborně! Výborněl)
Debaty další zúčastnili se pp. Mertl, Zajíček, Tvrdík,
Jan Jelínek a Řípa. Na to přečtena tajemníkem
Ústř. jedn. pekařů p. MUC. Bob. Bělíkem tato resoluce:
»Mistři pekařští z Prahy a okolí, shromáždění na v
řejné schůzi Ústřední jednotou pekařů z Čech, Mo
ravy a Slezska v Řem. živnost. besedě v Praze dne
13. prosince konané, pojednavše o trudném stavu ře-
mesla svého, jakož pak i o zdražení veškerých po-
třeb jeho, prohlašují: 1. Nemožno jest nám za kriti-
ckého nynějšího stavu národohospodářského, jenž do
nezřízeně vyhazovačných poměrů prodejních stav náš
vehnal, za drahých, sílu naši přesahujících poměrů
výrobních vyhověti trvajíeím nemírným požadavkům
překupníků i konsumentů, nemožno vyhověti žádou-
cím reformám dělnictva vlastního i všem ostatním
požadavkům ze stran různých na nás kladeným
2. Chceme zachrániti tento náš stále klesající mo-
hutný stav maloživnostnický a chceme přistoupiti
k touženým opravám zlořádů v řemesle našem zako-
řeněných. Nápravu tuto zříme jedině v čestné soli-
dárnosti všech pekařů českých v městech i na ven-
kově a v pevném a nerozborném všech nás spojení.
Úkol ten vložen jest do programu pracovního Ústř.
jednoty pekařů z Čech, Moravy a Slezska; staňme
se tedy všichni členy jediné této naší svépomocné
korporace organisační a pomahejme jí jako jeden
muž přivěsti opětně do stavu našeho spokojené bytn
existenční, uspokojení v řady dělniciva i odběratel-
stva«. Po přijetí resoluce a podaných návrhů byla
schůze skončena.
#6
alto_textblock
#6
Málčení s Čínou-
Telegramy.
#7
alto_textblock
#7
Diplomacie.
Z Washingtonu, 12. prosince. (Reuter.
Německý vyslanec dr. šl. Holleben při ja-
kémsi rozhovoru pravil: Hlavní body čínské
otázky lze pokládati za rozřešené. Ježto vůči
požadavku po zachování integrity Číny vysloven
byl souhlas, nezbývá než důkladně pojistiti
práva jednotlivých stran. Německo přimlouvá se
za otevření přístavů a zjednání přístupu
k obchodu na východě a zjednání svobodného
obchodu na Filipinách, na něž přistupují Spo-
jené státy, skytlo by neobyčejnou záruku
i příklad oproti nemoudrému osobování si
obchodu na dálném Východě. Jest litovati, že
některé skupiny zúčastněných chovají pocit,
jakoby Německo stavělo se proti pokrokům
amerického obchodu. Oba státy mají týž po-
litický cíl, ochranu domácího průmyslu. Zájmy
jejich, třeba by se někdy střetly, ale mezi-
národní sympatie mezi Spojenými státy a Ně-
meckem byly událostmi na dálném Východě po-
silněny. Bude-li skutečná integrita Číny konečn
zabezpečena, pak se prokáže, že Německo
Spojené státy jsou těsně sloučeny vzájemnými
zájmy a společnými cíly. Často s nadšením se
poukazovalo na kmenovou příbuznosť Angličanů
a Američanů, ale jest správným výrok, že při-
buzenská pouta mezi Německem a Spojenými
státy jsou také tak mocná.
Z Washingtonu, 13. prosince. (Router.
Dle zprávy sem došlé skončeno jednání velmocí
o společné notě, jež má býti Číně zaslána,
uspokojivě a všechny vlády dohodly se
o znění noty. Praví se, že podmínky Číně kla-
dené v podstatě odpovídají požadavkům, jež
vyslovil říšský kancléř dne 19. listopadu t.r.
na německém říšském sněmu, vyškrtnuto bylo
jen rčení »decision irrevocable«.
#8
alto_textblock
#8
Ostatní Čína.
Z Honkonu, 13. prosince. (C.-B.) P
městě nalepeno bylo mnoho plakátů, jimiž
obyvatelstvo se popuzuje a v nichž se pro-
hlašuje, že tajné společnosti v lednu
se spojí a vypudí cizince.
#9
alto_textblock
#9
Válka jihoafrická.
#10
alto_textblock
#10
Telegramy.
Z Adelaidy, 13. prosince. (Reuter.) Lor
Kitchener žádá zdejší vládu telegraficky, aby
ranění křováci, již se zatím vyhojili, při-
chystali se na zpáteční cestu do jižn
Afriky.
Z Kapska, 13. prosince. (C. B.) Dnes
prohlášeno úřadnějmenování sira A. Mi lner
správcem oranžským a transva al-
ským.
Z Londýna, 13. prosince. Dle do-
slechu bude v nejbližší době v
jižní Africe zjednán mír. Myslí se,
že není vyloučeno, že Krüger sám z nezměni-
telných poměrů, jakož i ze zkušeností, naby-
tých v Evropě, provade důsledky.
Proslýchá se, že Krüger snaží se dosíc
rozmluvy s lordem Salisburym. Vzhledem na
nedávnou řeč Chamberlainovu ve sněmovně, není
vyloučena možnost, ze k rozmiluvě té dojda.
#11
alto_textblock
#11
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Volby do říšské rady.
Den druhý.
Z Vídně, 13. prosince. Dnešek náleže
páté kurii haličské. Na tu soustředilo
kolo polské, které v ní roku 1897 z 15 man-
dátů dobylo 8, všechno úsilí, by nejen uchrá-
nilo dosavadní majetek, ale jej rozmnožilc
ještě. Vlastně zmnožil se ten již před vše-
obecnými volbami při doplňovací volbě na
místo v skupině kolomyjské, uprázdněné po
stanislavském kanovníku dru. Groblewském.
Místo dobyl klub polský. Nechal ve všeobecné
kurii tedy ruský lid východohaličský beze
všeho zastoupení. V této bezohlednosti dnes
setrval. Rusové, čítající 3 mill. duší v Haliči.
neměli míti v lidové kurii ani jediného po-
slance. To je jeden markantní rys dnešních
voleb a řekněme hned, zarmucující, nepěkný.
ošklivý. Je pro disposice Poláků vůči druhé
národnosti v zemi velice charakteristickým
a je, bez obalu budiž to řečeno, do krajní
míry nepříznivý pro soud o nich. Tolik ohledu
slušného, tolik spravedlnosti mohli držitelé
moci v Haliči míti k Rusům, aby své pře-
vahy nezneužili na úplné vymýtění Rusů
z páté kurie. Nezdařilo se jim to.
Druhý pozoruhodný moment dnešních
voleb jest v tom, že v nich po prvé tento-
kráte provedena zkouška heslem: »Pro soli-
dární jednotné zastupitelstvo haličské na říš
ské radě!« Parola ta neselhala. Zdali
se uplatnila, zdali působila vnitřní mohut-
ností vlastní, či zdali při vítězství jejím spolu-
účinkovaly také prostředky administrativní
a tradicionální tlak na voličstvo haličské —
uslyšíme později. Tou chvíli nelze leč kon-
statovati, že kolo polské vyšlo z boje dnes
svedeného fysicky posíleno.
Zisk kola polského je — absolutně po-
čítaje — mnohem menší, než hledíli se na
relativní. Tento záleží ve zdolání odbojných
živlů ve vlastním lůně polského klubu, které
vždy a v každé situaci pracovali proti jeho
officiální politice jeho a v poslední době, jak
za hr. Badena, tak za hr. Thuna, tak i nyní
za dra. Körbra neostýchali se mluviti a pů-
sobiti proti rovnému právu jazyka českého
v úřadech a soudech, tíhnouti na levo a stra-
niti rozhodně německým hegemonům. Po-
rážku těchto živlů vítáme s nelíčenou radostí
a s upřímným povděkem, spatřujíce v jejich
zničení spravedlivý ortel polského lidu nac
protislovanskými agitacemi a rejdy osob
jimž zájmy Šlovanstva, ba zájmy lidu pol
ského nebyli ničím, sobecké interesy věcí vy
hradnou.
Ještě nežli volební zápas počal, vzdal
se dr. Lewicki ve skupině přemyšlské kandi-
datury a vrátil se z Vídně, kde stále bydlel
do zemského výboru haličského, jehož jest
úřadníkem. Je to muž nadaný a schopný,
kromě toho pak obratný žurnalista a také
dobrý pracovník. Kdyby ho dr. Rutowski
nebyl svedl, mohl státi se platným členem
haličské delegace. Místo něho z vole
majitel »Nové Reformy« krakov
ské Doboszynski.
Na venek bylo čeliti polskému klubu
odpůrcům pěti: Rusínům, sociálním demo
kratům, lidové straně, přívržencům Stojalov-
ského a demokratům
Sociálním demokratům, ktet-
zachovali mandát Daszynského v Krakově.
odňat mandát po Jaroševičo
v Borsgezowě, kde prošel bratr místo-
držitelův hr. Mečislav Pininski. Ve volbě p
Kozakiewiczovi kandidovali sociální demo-
kraté Josefa Hudce. Tento sice nebyl zvo-
len, ale polský klub mandátu toho také ne-
dobyl. Dostalo se ho samostatnému kandi-
dátu, radikálnímu demokratu Breiterovi,
který do klubu polského ne-
vstoupí. Kandidoval jako antikorrup-
cionista a je vydavatelem časopisu »Mo-
nitor«.
RadikálníRusové odňali pol-
skému klubu jeden okresajeden
mandát. Nedobyli sice nazpět okresu kolo-
myjského, který měli od r. 1897 a ve kterém
na konci minulé periody zákonodárné byi
poslancem Mojsa, který opět zvolen, a le
okresu stryjského, kde dosábl
většiny advokát dr. Kos.
Dále dlužno konstatovati pokrok přív
ženců P. Stojalovského. V Nové Sači, kte-
rou zastupoval dosud Znamirowski, proti
oficiálnímu kandidátu Stanislavu Potoczkovi.
zvolen známý u nás dr. Micha
Danielak.
Řešovský mandát, který representova
dosud P. Fiszer, odňal polském
klubu rolník Bomba. Konečně
ztratil polský klub okres jaro-
slavský, kde byl dosud P. Pastor a kde
proti officialnímu kandidátu polského klubu
Hiblovi zvolen rolník Wilk. Ale
všichni tři tito zvolení přívrženci Stojalow-
ského, Danielak, Wilk i Bomba zavázali se
ještě před volbami, že v stoupí do s po-
lečného jednotného a solidár-
ního klubu polské ho.
Úplně rozdrcena je polská
strana lidová. V Tarnově propadl při
užší volbě dr. Winkowski proti P. Zvgulin-
skému, v Sanoku dr. Stapiňski proti okres-
nímu soudci Jablonskému. Oba poražení
poslanci stáli v táboře lvovského »Kurvera
Polského«, který zahájil kampaň proti br.
Badenovi a také proti Čechům. Napřed
klesl list a potom padli poslanci za ním
stojící.
Zajímavo jest, že oba kněž i klub
polského, P. Pastor a P. Fiszer, byli pora-
ženi stoupenci Stojalovského.
Sociální demokraté ztratili 2 mandáty
Ústřední volební komitét polský prohrál
v Řešově, kdež podlehl Fiszer, v Jaroslavi
kdež podlehl Pastor, ve Stryji, kdež po-
ražen Rojowski (dohromady 3 mandáty).
Ústřední volební výbor vybrál v Tarnově
mandát Winkowského, v Sanoku mandát
Stapinského, v Borszezově mandát Jaroše-
viče a ve Vadovicích mandát Kubika. Effek-
tivní zisk tudíž činí 1 mandát. Kromě toho
přibyly ještě kolu polskému 3 mandáty sku-
pinv Stojalowského, protože však tato v mi-
#12
alto_textblock
#12
nulém zákonodárném období jeden mandát
měla, vlastně mandáty dva.
Celkový výsledek dnešních voleb jeví s
pro polský klub velmi výhodným a v po-
drobnostech takto
Z 15 poslanců V. kurie bylo v posledn
době v polském klubu 9. Mimo klub 6 :
sociální demokraté, 2 členové lidové strany
polské a 1 přívrženec Stojalowského (Kubik)
Nyní bude v klubu polském 12 poslane
V. kurie, mimo něj pouze tři: jeden radi
kální Rus, jeden sociální demokrat a jeden
radikální demokrat.
Morální vymoženosti, jimiž kolo polské
se může pochlubiti po dnešku, jsou dvě
vymýtilo odbojníky a vymohlo, že dosavadní
přátelé Stojalowského, kteří se nalezali na
levici, vstoupí do společné organisace klu-
bovní.
Když po pádu hraběte Thuna Poláci se
nechtěli propůjčiti za otroky levice, všechny
orgány této ujišťovaly, že lze zkrotiti klul
polský a donutiti k službám pro německé
násilníky novými volbami. Snad čekali sesla
bení klubu polského ještě jinde, než
v táboře levice.
Nuže, je po volbách v V. kurii. Polský
klub rozmnožil svou državu. Ale dnešní jeho
úspěch je pro něj také důtklivým me-
mentem a výstrahou, by opustil cestu,
na niž se dal v červnu tohoto roku.
Ze Lvova, 13. prosince. (C.-B.) Dosu
známy jsou tyto výsledky voleb v V. kurii
v Tarnopoli zvolen dr. Tadeáš Nieme
towski 594 z 954 hlasů, v Brodech kn.
Pavel Sapieha 537 hlasy z 920, v Kolo-
myji Štěpán Moysa 651 z 956; v Pře-
myslu dr. Adam Doboszyňski 583
z 861, v Sanoku dr. Vincent J ablonski
530 z 951, ve Stanislavi býv. poslanec dr.
Jan Walewski 499 z 939, v Borščov
hr. Měčislav Pininski 499 z 959 —
vesměs kandidáti hlavního výboru polského;
— v Řešově Ant. Bomba, přívrženec Sto
jalowského 433 z 842, — v Novém Seci
dr. Michal Danielak, antisemita a nacionál,
411 z 807; — ve Stryji dr. Ondřej Kos.
kandidát hlavního výboru ruského, 466 hlasy
z 900.
ša. Z Lublaně, 13. prosince. Vůdce
katolicko národní a slovinské strany dr. Šu-
steršič byl při včerejší volbě do V. kurie
do říšské rady zvolen 38.236 hlasy, kdežto
protikandidát jeho Jelens obdržel pouze
11.182 hlasů, kandidát socialistický obdržel
jen 3847 hlasů. Celkem odevzdáno 54 22
platných hlasů.
#13
alto_textblock
#13
Dr. Lueger proti obstrukcl.
Z Vídně, 13. prosince. Ve III. okresu
V. kurie vídeňské mluvil dr. Lueger o situ-
aci. Pravil: »Křesťanští sociálové v posla-
necké sněmovně vystoupí rozhodně proti
obstrukci a sami také žádné obstrukce dě-
lati nebudou. Počítáme při tom na podporu
všech, kteří smýšlí s námi upřímně. Ne-
náležíme k těm, kteří by obstrukci Čechů
zatracovali a při tom sami se zabývali my-
šlenkou obstrukci dělati. Prohlašujeme ve-
řejně, že si nepřejeme obstrukce za žádnou
podmínkou, ani české, ani německé, ani
polské, ani slovinské, aby parlament byl
práce schopen.«
#14
alto_textblock
#14
Maďaři o politické situaci
v Hakousku.
B. Z Pešti, 13. prosince. »Bp. Hirlape
uveřejňuje informaci o politické situaci v R
kousku, kterou prý dostává ze spolehlivého
pramene. Je prý jisto, že dru. Körbrov
sotva se podaří provésti dílo míru. V nej
lepším připadě prý Čechové upustí od ob-
strukce při volbách do delegací a kvotové
deputace, ovšem za cenu odstoupení Körbrova
ministerstva. V tomto případě prý by se za-
sedání delegací velice protáhlo, neboť by prý
Čechové všechny své stížnosti přednášeli.
Kdyby se však ani uveřejněné dvě podmínky
nesplnily, pak prý by uherská vláda říš-
skému sněmu podala předlohu, v níž by po-
ložila důraz na zachování vyrovnání z r. 1867
a doporučovala by vládě delegaci z uherské
strany. Uherská delegace by prý pak schvá-
lila společný rozpočet a příslušný obnos na
Uhry, očekávajíc, že také Rakousko přispěje
obnosem připadajícím na předlitavské země.
V případě, že by dr. Körber při svolání
říšské rady po volbách do kvotové deputace
a delegace odstoupil, rozpustila prý by nová
vláda ihned po vyřízení kvoty a společného
rozpočtu sněmovnu a vypsala by nové volb
do říšské rady-
Milost studentům.
Z Bělehradu, 13. prosince. Král da
milost všem studentům vysokých škol, od-
souzeným pro demonstrace.
#15
alto_textblock
#15
Krüger v Evropě.
w. Z Londýna, 13. prosince. Pařížský
dopisovatel časopisu »Daily New s« s
dovídá, že francouzská vláda Krügrovi nikdy
neradila k prohlášení vojny. Netajila se nikdy
se svými plány, myslila však, že v konku-
renci Evropy o africké území nepřátelstv
Burů proti Angličanům může Francii pro-
spěti. Avšak Francie nepustila se tak daleko.
aby ministerstvo zahraničních věcí bylo Bury
hmotně podporovalo. Bylo jim pouze řečeno,
dokud francouzské zájmy nebudou vyžado-
vati diplomatického zakročení, že Francie
zůstane neutrální. Své chování v otázce trans-
vaalské zařídila podle poměrů jako mocnosti
ostatní.
Brusselský dopisovatel »Daily Maile
oznamuje ze spolehlivého pramene, že více
evropských vlád prý presidentu Krügrovi
radilo, aby svůj lid vyzval, by složil zbraně
a uznal převahu Angličanů.
#16
alto_textblock
#16
Telegramy korresp. kanceláře.
Z Vídně, 13. prosince. (C.-B.) Císa
přijal o dnešních všeobecných audiencích
předsedu vrchního zemského soudu rytíře
Wesselého a deputaci s polečnost
ústeckoteplické železnice s hlav
ním ředitelem Roschem.
Přes Vídeň jel kn. Radolin, jenž byl
do poslední doby německým vyslancem v P-
trohradě a odevzdal v ministerstvě zahra
#17
alto_textblock
#17
ničných věcí navštivenku pro ministra b
Goluchowského.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 13. prosince. (C.-B.) Na pro
gramu dnešní schůze dolní sněmovny byla
předloha o zatímném rozpočtu, již
ref. posl. Nemenyi doporučoval.
Posl. Mesko jmenem strany neod
vislosti vyslovuje se proti předloze. Kdyby
se býval pracovní program sněmovny lépe
rozdělil, nebylo třeba ucházeti se o zatímný
rozpočet.
Posl. hr. Aladar Zichy vyčítal vládě.
že nedostála ani jednomu svému slibu. Li-
dová strana nemá k ní proto důvěru a za-
mítá předlohu.
Posl. Jan Molnar polemisoval s roz
počtovou řečí m.-p. Szella a vyslovil se také
proti předloze.
Po přestávce ujal se slova poslanec
Ugron.
Stěžuje si, že státní individualita Uhen
na venek není ještě dosti zjevna. Jejich
barvy na říšských vyslanectvech a konsulá-
tech není viděti. Proto cizina považuje Ma-
ďary za Rakušany. Rakousko-Uhersko hrá
v trojspolku podřízenou roli. Kde třeba, volá
se na pomoc, ale jak vykonalo svou službu
nikdo o ně nedbá. Německo nestará seo
veterinářskou smlouvu a chce všemožně za-
mezit vývoz dobytka z Uher. To je vděk
za to, že Rakousko beze vší odměny podpo-
ruje výbojnou německou politiku v Číně.
Německo musí prokázati Rakousku aspoň tu
službu, že stlačí přemrštěné požadavky ra-
kouských Němců tak, že usnadní se smíi
mezi Němci a Čechy.
Přecházeje k dualismu, pozástavuje se
že byl povýšen na dogma. Vojsko je dopo-
sud sídlem germanisačních snah. Místo aby-
chom se vymanili z moci svých utlačovatelo
— praví — naplňujeme veškerý svůj veřejný
život plody německé kultury. Po této cestě
dojdou Uhry záhy tam, kde je nyní Rakousko
jež starajíc se od věkův o německou kulturu.
nemůže vykázati se ani jediným rakousko-
národním básníkem a jen v hudebním oboru
může vykázati se nesmrtelnými děly. Vyčítá
rakouským vládám, že vždy vynasnažovaly
se o hmotnou škodu Uher. Konečně horo
val Ugron pro samostatné Uhry.
M.-p. Szell dovozoval naproti Ugronovi
že Uhry mohou zcela dobře pečovati o svě
hospodářské, kulturní a státoprávní zájmy
také v mezích vyrovnácího zákona. Doku
opposice nenajde něco lepšího než je vyrov-
nací zákon a nedokáže, že Uhry mohou se
udržeti samy — od Rakouska odloučeny —
proti Východu, setrvá (Szell) na svém stano-
višti, jež není sice mnohořečné, ale je re-
álné. To není politika pochybná, ale velmi
jasná. (Hlučná pochvala.) A třeba se ústava
v Rakousku sama na čas zastavila, není
třeba rušiti vyrovnací zákon, nýbrž učinit
zatímná a přechodná opatření, jež vytkl
v onehdejší své řeči naproti Košutovi. Co
stalo se v Uhrách za posledních 33 let, ne-
stalo se v zájmu zachování vyrovnání, ale
v prospěchu uherských interesův. Uhry jsou
v počátcích svého vývoje a prospěje svým
zájmům více tak, než způsobem, jejz Ugron
doporučoval.
Ministr-president prohlásil, že Ugron
jemu, hned jakmile vlády se ujal, naražeje
na nové živly liberální strany, věštil, že
divocí i krotcí, kteří se v arše sešli, nej-
prve jej a potom sami sebe navzájem
pozřou. Napomenutí to opakoval Ugron
i dnes. Proroctví se ale nesplnilo; byla tedy
politika jeho, řečníkova, dobrá. Ugron pronesl
mnohé námitky proti trojspolku.
a Německu a poznamenal, že se dáváme
Německem využitkovati a ze
trojspolek zájmům našim ne-
odpovídá. (Pohnutí na krajní levici) Na
to odpovídá řečník — prý zcela rozhodně —
že vláda a většina parlamentu znaly se vždy
k názoru, že trojspolek jest prospěšným pro
Uhryi pro říši. (Pohnutí na krajní levici.)
Trojspolek, ten spolek míru par excel
lence, jest v znamenité míře způsobilým za
jistiti zájmy říše a Uher, způsobilejším než
kterákoliv jiná alliance. Jest naprosto ne
správné, že trojspolek slouží výhradně zájmůn
Německa a že Německo nás jaksi jen z mi
losti do něho přijalo.
Spolek ten jest spolkem na roveň po-
stavených, paritétních zájmův v tom smyslu
že každý z kompaciscentův dle své váhy
vlastní má podíl na paritě té. Trojspolel
není jen v zájmu Rakouska, nýbrž také
v zájmu Německa.
Protivných zájmův není žádných a v do
hledné době také nebude.
V této společnosti zájmův jest síla
existenční oprávněnost spolku toho. (Živá
pochvala v pravo.)
Jest snad spolek ten vinnen tím, že iz
mořem nehrajeme stejné role jako Německo?
Každý stát má v řadě národů takovou po-
sici a takovou váhu, na něž vzhledem na
vnitřní své zkonsolidování má nárok a dle
mého názoru měli bychom, kdybychom opu-
stili nynější politiku svou, mnohem méně vý-
znamu v Evropě a sice jako stát uherský
i jako říše.
Za žádných okolností nemůže býti brána
v pochybnost veliká důležitost spolku. A to
i v případě, že by se uskutečnila
idea Uherska a že bychom se po-
stavili na podklad personální unie.
I v tomto případě nemohlo by se ignorovati,
že našim zájmům odpovídá nej-
více poměr k Německu, spočiva-
jící na podpoře vzajemné. Nespra-
vedlivou jest výčitka Ugronova, že Uhry
k vůli Německu a německému kapitálu cho-
valy se nevlídně ke kapitalu anglickému neb
francouzskému.
Oproti posl. Molnarovi, jenž stěžoval si
na kruté jednání správy, dovozuje Szell
daty, že ve všech případech zjednal radi-
kální a rychlou odpomoc. Musí prý ostatně
odmítnouti způsob, jakým Moinar pronáší
neurčitá obvinění:
Po řeči Szellově většina dlouho tleskala
a volala »Eljen!«
Rokování na to ukončeno a indemnitn
#18
alto_textblock
#18
předloha přijata za základ podrobného roko-
vání. Toto vykoná se zejtra.
Z Pešti, 13. prosince. (C.-B.) Sně-
movna usnesla se ve včerejší schůzi, aby
proti socialistickému časopisu »Nepszava«
bylo zavedeno soudní řízení. Následkem
toho shromáždilo se dnes o 10. hod. dopol.
na 500 socialistů před poslaneckou sně-
movnou, chtějíce demonstrovati, ale policie
je rozehnala.
#19
alto_textblock
#19
Haličské volby.
Z Jaroslavi, 13. prosince. (C.-B.) Př
užší volbě zvolen Ondřej Wilk, stoupenec
Stojalowského 369 ze 726 odevzdaných hlasů.
Dr. Josef Hihl, kandidát ústředního polského
výboru volebního, zůstal s 355 hlasyv
menšině.
Z Tarnova, 13. prosince. (C.-B.) Při
užší volbě byl dr. Michal Zygulinski, kan-
didát ústředního polského volebního výboru,
zvolen 437 z 815 odevzdaných hlasů. Dří-
vější poslanec dr. František Winkowsl
(polská strana lidová) dostal 378 hlasů.
#20
alto_textblock
#20
Turecká misse do Číny.
Z Cařihradu, 13. prosince. (C.- B)
Sultán sdělil ruskému vyslanci Zinověvu po
jeho návratu z Livadie, že hodlá poslat do
Číny turecké poselstvo, avšak on ho z toho
zrazoval.
O témž záměru rozmlouval sultán ne-
dávno ještě s jiným vyslancem.
Misse sestávala by, jak se proslýchá, z
dvou vynikajících ulemův a dvou civilních
úřadníkův a jejím úkolem bylo by působiti
na čínské mohamedány, aby chovali se po-
kojně a podrobili se činskému císaři.
Z říšského sněmu německého.
Z Berlíua, 13. prosince. (C.-B.) Říš-
ský sněm odbyl dnes 1. čtení rozpočtua
odročil se až do 8. ledna.
Z francouzské sněmovny.
Z Paříže, 13. prosince. (C.-B.) Při
dalším rokování o předloze amnestijní vy-
stoupil posl. Nazeille proti předloze, jelikož
táž prý zabráníla revisi procesu Dreyfusova.
Pourques jest pro předlohu, jež upokojí
mysli. (Pochvala.)
Sociál Breton útoky svými na Paty de
Clama a generála Gonsa vyvolal veliké
vzrušení.
Vinil dále gen. Billota a Mélina, že přes
zapírání své zúčastnili se při padělcích Hlen-
ryových. Méline protestuje a prohlašuje,
že gen. Billot vykonal svou povinnost, když
zákonu platnost zjednal.
Brisson klade důraz na to, že když
zvěděl o padělku Henryově, rozhodl, že re-
vise jest nutnou, i pokládá prý si za čest,
že rozhodnutí to učinil.
Breton napadá konečně gen. Merciera.
(Pochvala na krejní levici.)
Drobné zprávy o Němeích.
Z Mnichova, 13. prosince. (C. B)
Býv. říšský kancléř německý kn. Hohen-
lohe odjel dopoledne s dcerou do Mle-
Z Cařihradu, 12. prosince. (C.- B)
Německá školní loď »Moltke« přibyla do
Bejrutu s věncem, jejž německý cisař
věnoval na hrob sultána Saladina.
Věnec byl odevzdán včera s velkou vojen-
skou slávou.
Z Desavy, 13. prosince. (C.-B.) »Státní
Věstník« oznamuje, že snatek prince Ari-
berta je rozveden na vzájemný návrh
na základě domácího zákona anhaltského
zeměpanského svolení vévodova.
n. Z Kielu, 13. prosince. Tisfcové ví-
tali oddíl vojákův, jenž připlul sem dnes
z Číny zpět. Ranění a nemocní vezeni byli
z lodi na vozích, ozdobených květinami.
Uvítání zůčastnili se admírál Köster, vrchnl
purkmistr Fusz a choť prince Jindřicha.
Všechno vrátivší se vojsko má přijíti na
rozkaz Viléma II. dne 16. t. m. do Berlina,
kdež má přinesené prapory slavnostně zbroj-
nici odevzdati. Ve zbrojnici pozdraví vojsko
#21
alto_textblock
#21
rana.
#22
alto_textblock
#22
to císař.
#23
alto_textblock
#23
Ze spolkového sbromáždění
švýcarského.
Z Bernu, 13. prosince. (C.-B.) Spol-
kové shromáždění zvolilo svým předsedou
na rok 1901 bazilejského radikála Bren-
nera, jeho náměstkem lucernského ultra-
montána Zem pa.
#24
alto_textblock
#24
Švédský král.
Ze Štokholmu, 13. prosince. (C.- B.)
Král pozdravuje se čím dále více, tak že je
možná, že příští dny ujme se zase vlády.
#25
alto_textblock
#25
Telegrafické zprávy hospodářské.
n. Z Brna, 13. prosince. (Telfgr. »Nár.
L.«) Dnes bylo ve Výškově slavnostně ote-
vřeno o bilní skladiště. Slavnostní schůzi
předsedal zemský poslanec Pokorný. Slavnostn
řeč pronesl posl. Martinek a přítomni byli posl.
Rozkošný, dr. Šílený a dr. bar. Pražák.
x. Z Vídně, 14. prosince. (Tlfgrm. »N. L.-)
Ve velké dvoraně dolnorakouské živnostenské
jednoty sešel se o 10. hod. dopolední s je z
interessentů při vodních stavbách
rakouských. Obeslán byl nejhojněji. Sál
byl plný. Dostavili se representanti všech mi-
nisterstev, zástupcové českého místodržitelatví,
zemského výboru pro království českái
četných měst.
Zahájeno bylo shromáždění členem panská
sněmovny Proskowtzem. Po tom ujal s
slova dosavadní poslanec Kink k obšírnému
referátu, který však unavil délkou, nudou,
jakož i opakováním starých věcí. Sjezdu na-
vrženy 2 resoluce: jednou vyzývá se
vláda, by provedla sama stavbu průplavu labsko-
dunajsko-oderského a spojení vodních cest se-
verní Moravy a severních Čech, jakož i pokra-
čování téchto vodních cest na východ do Ha-
liče; ve druhé resoluci vyzývají se království
české, markrabství moravské, vévodství slezské,
království haličské, vévodství horno- a dolno-
rakouské a města Vídeň, Praha, Brno, Opava,
Krakov, aby samy stavbu těchto vodních cest
podnikaly.
Ministr obchodu svob. pán Call oceni
zásluhy spolku, jež si získal o vybudování cest
vodních. Kdežto ve stavbě dráh, zvláště po.