#1
alto_textblock
#1
Strana2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
14. prosince 1900.
#4
alto_textblock
#4
Číslo 345.
#5
alto_textblock
#5
sila by vláda do té doby nic dělat. Jest však zapo
třebí akce parallelní a prote navrhuje, aby v odstavc
druhém škrtnuta byla věta: »v případu, že by i opa
tření sub. I. nedostatečným bylo« (Výborně!)
Dlužno uvésti tuto, jak i posl. Adá-
mek připomenul, že při projednáván
této důležité pro rolnictvo věci ne
byli ve sněmu přítomni agrárníci pp.
Prášek, Novotný, Rataj a Šfastný, což
karakterisuje nejlépe jich honosení se, že oni přede-
vším pečují o zájmy rolnictva.
Zpravodaj posl. Hudrnka vysvětluje, proč se
komise usnesla na navržené formulaci. Říšská rada
nefunguje a není naděje, aby něco udělala. Tak
vláda, jedná-li se o zemědělce, je nevšímavou, čehož
nejlepším důkazem je, že nepředložila k sankci zá
kon o zrušení erárních mýt. Řečník nemá nic pro
tomu, aby odst. 2. návrhu komise byl příjat ve zněn
navrženém posl. Adámkem.
Při hlasování příjímá se odst. 1. ve znění na
vrženém komisí, odst. 2. dle návrhu posl. Adámka
Dále přijata byla bez debatty po přímluvě re
ferentů poslanců Posselta, Mauera, Kudrn
ky. Steinera, dra. Malého a Fr. Dostál
toto vyřízení petic, navržené různými komisemi:
Petice městské obce Krásné Lípy za zřízen
okresního soudu tamže přikazuje se zemskýmu vý
boru, aby zavedl příslušné šetření, a po úplném pro-
vedení jeho spisy znovu předložil.
Petice hospodářského spolku strakonického, by
okres ten byl vřaděn do oblasti chovu koňstva
chladnokrevného, odevzdává se zemskému výboru
ukládá se mu, by po slyšení zemědělské rady po
případě podal sněmu zprávu s případnými návrhy
Petice hospodářské jednoty v Řepníkách, obec-
ních úřadů v Řepníkách, Brči, Vanicích a hospodář
ského společenstva pro okres vysokomýtský za státní
podporu na úhradu škod hraboši způsobených od-
stupuje se vládě k příznivému vyřízení
Petice okresního výboru ve Vysokém Mýtě v též
věci odstupuje se vládě k příznivému vyřízení.
Na základě petic obcí Domažlic, Nové Kdyně
Boru atd. vláda vyzvána, aby učinila opatření, aby
královská bavorská vláda neprodleně zrušila uza-
vření hranic pro dobytek rakouského původu.
Přes petici Frant. Steinera za opětné propůjčen
daru z milosti, jemu původně částkou 1360 zl. vy-
měřeného, přešlo se k dennímu pořádku.
Petice městské rady v Chrasti za zřízení nového
okresního soudu se sídlem tamtéž odstupuje se zem-
skému výboru za tím účelem, aby vykonal potřebná
šetření a o výsledku zprávu s případnými návrhy
podal.
Dalším předmětem jednacího pořadu
jest druhé čtení zprávy komise roz-
počtové o zprávě zemského výbor
v záležitosti úpravy služného a pen-
sijních předpisů pro professory zem-
ských vyšších hospodářských ústav
sosnovou pravidel, jimiž se mají upra-
viti služební a osobní poměry profes-
sorů těchto ústavů. K návrhu zpravodaje po-
slance dra. Mettala z Frivaldu přijímají se
návrhy komise
Návrhy ty zní
a9e
Slavný sněme račiž se usnésti:
Zpráva zemského výboru o provedení usne
sení sněmu ze dne 12. května 1899 v záležitosti
úpravy služného a pensijních předpisů pro profesory
zemských vyšších hospodářských ústavů a o uhražen
nákladu na tyto ústavy, zvýšeného následkem dotče-
ného usnesení béře se na vědomí.
Osnova pravide!, jimiž se upravují služební
poměry profesorů zemských vyšších hospodářských
ústavů se schvaluje.
V pravidlech služné řádných profesorů vymě
řuje se na 3600 K, a profesorů mimořádných na
2800 K ročně.
Prpfesoři, řádní i mimořádní, mají nárok na pěe
pětiletých přídavků, a to dva po 400 K další tři po
600 K, předpokládajíc, že dotyčný profesor službu
spokojenosti konal.
Dalším předmětem denního pořádku
jest druhé čtení zprávy komise pro zále-
žitosti zenědělství o zprávě zemského
výboru v příčině změny pravidel, ji miž
se upravují složební pomery učitelů ne
hospodářských školách, zemí podporo-
vaných, v království českém.
Zpravodaj Ferd. hr. Chotek doporučuje jménen
komise pro záležitosti zemědělské k přijetí tyto návrhy
Slavný sněme račiž
1. schváliti s platností od 1. července 1900 usta-
novení pravidel, jimiž se upravují osobní poměry
učitelů na hospodářských školách, zemí podporo-
vaných.
2. Račiž vložiti do zemského rozpočtu na rok
1900 okrouhlou sumu 18.000 K, potřebnou k uhražen
vyššího nákladu na platy učitelů hospodářských ško
zemí podporovaných v druhé polovici r. 1900.
Ve příčině druhého odst. tištěného návrhu sdě
luje zpravodaj, že jednání odpadá, jelikož tvoří před
mět jednání při následujícím předmětu denního po-
řádku. Odstavec první návrhu komise se přijímá
Dalším předmětem denního pořádku jest
druhé čtení zprávy komise rozpočtové
o zprávě zemského výboru v příčin
změny pravidel, jimiž se upravují služebn
poměry učitelů na hospodářských školách, zemí pod-
porovaných v království českém
Zpravodaj dr. Mettal z Prüivaldu. Jelikož
první osnova návrhu komise rozpočtové právě vy-
konaným hlasovaním byla přijata, odpadá tudíž další
jeho projednávání. Pokud se týče osnovy návrhu.
aby vložena byla do zemského rozpočtu na r. 190
okrouhlá suma 18.000 K potřebná ku hražení vyš
šího nákladu na platy učitelů hospodářských ško
zemí podporovaných v druhé polovíci r. 1900. Navr-
huji, aby jednání o tom bylo odročeno, poněvadž
nelze dnes jednat samostatně o jednotlivé položee
při nynějším stavu rozpočtu, a aby věc ta byla
později pravidelně s rozpočtem vyřízena.
Na dotaz poslance Nowaka sděluje zpravodaj.
že tímto odročovacím návrhem jeho nezdrží se.
Přísedící zemského výboru posl. Adámek po
kládá za nutné, aby konečně právní poměry učitel-
stva rolnických a zimnich hospodářských škol byly
upraveny tak, aby učitelstvo toto po stránce hmotné
co možná bylo samostatné, aby se na ně nohly či-
niti nároky, které činíti se musí, mají-li školy tyto
býti tím, čím míti si je přejeme, totiž aby byly v
zájmu našeho rolnictva. Zemský výbor, maje zřefel
ke stísněným poměrům finančním země, nevyhověl
všem žádostem, které učitelstvo těchto škol činilo.
ale každý musí uznati, že stalo se již, co bylo
možno. Ani zemský výbor, ani učiteistvo samo není
tím vinno, že tato úprava platů nebyla proveden
v čas. Tím vinna jest vláda, která nám neposkytla
dosti času, aby otázka tato mohla již býti vyřízena.
Proto myslím, že opatrnost pana zpravodaje není
na místě a přimlouvám se, aby hlasování o druh
části návrhu nebylo odročeno, nýbrž aby bylo hla
sováno bned, ježto jest také principlátně správnější
aby slavný sněm rozhodl, že se tak má státi a ni
kofiv aby dával plnou moc zeniskému výboru. B
de-li návrh dnes příjat, pak zemský výbor jej pro
vede. Nenalezám věcnou příčinu, proč by se hlaso
vání mělo odročiti, a prosím, aby se hlasovalo po-
sitivně o předloženém návrhu rozpočtové komise
#6
alto_textblock
#6
(Souhlas.)
Posl. Peschka vyslovuje se jako poslane
Adámek.
Přísedící zem, výboru hr. Schönborn po-
ukazuje k tomu, že již usnesením sněmu ze dne 10
května t. r. bylo uděleno zem. výboru zmočnění.
aby v rámci a na základé rozpočtu jím sdělaného
dle dodatečných úvěrů jím předložených potřebné
výplaty činil. Je tedy zemský výbor již k vydávání
tomu zmocněn a není nikterak třeba, aby dnes znovu
byl zmocnčn k výplatě vyšších nákladů, souvisfelek
se zvýšením platů učitelů hospodářských skol, Při-
mlouvá se za návrh zpravodaje, ahy hlasování byl
odročeno.
Zpravodaj dr Mettal trvá na svém návrhu na
odročení projednávání návrhu.
Při hlastvání byl návih zpravodajův, aby zále
žitost byla odročena, zamlinnt
Nejvyšší zemský maršálek: Mám za to
že jest úmyslem sl. sněmu, aby se nyní hlasovalo
o druhém odstavci návrhu rozpočtové komise. Dan
tedy o něm hlasovati.
Drubý odstavec návrhu se na to přijfmá,-
Nejvyšší zemský maršálek: Tlm jes
denní pořádlek vyčerpán.
#7
alto_textblock
#7
Posl. Jos. Kovářík, dr. Em. Dyk, Ant
Černý a soudruzi podali tento
návrh;
Slavný sněme! Dne 14. července t. r. postižen
bylo obyvatelstvo obcí Poleně, Poleňky. Zdeslavi
Mlýuce a Slatiny v okr, klatovském prudkou větrnou
smrští a krupobitím, čímž kromě značných škod na
budovách, úplně zničena nejen letošní úroda, ale
zničeny zároveň téměř hromadně ovocné stromy
velikými výmoiy na polích snížen výnos usedostí na
dlouhou řadů let.
Vyšetřovací komise politických úřadů odhadl
způsobenou škodu na 650.000 K.
Poněvadž majitelé pozemků ve všech těchto
obcích jsou nemajetní, značně zadlužení a poněvad
utrpená škoda je tak rozsáhlou, že všeobecná nouze
ve všech těchto obcích nastává, dovolují si pode-
psaní navrhnouti:
Slavný sněme račiž se usněsti:
1. Vláda se vyzývá, aby majitelům usedlostí v
uvedených obcích poskytla nejen výdatných podpor
ale i nezúročitelných zápůjček, jak na zmírnění na-
stalé nouze, tak i k tomu účelu, aby poškozen
pozemky do dřívějšího stavu opět uvedeny být
mohly.
II. Následkem neobyčejného rozsahu škody po
voluje se obyvatelstvu dotčených obcí též pšiměřena
podpora z prostředků zemských.
III. Zemskému výboru se ukládá, aby se zvláši
ním zřelelem na poškozené cesty v obcích dotče-
ných z určené pro podobné účely dolace v rozpočhu
zemském přiměřené obnosy věnoval.
V ohledu formálním navrhují přikázání návrhu
komisi rozpočtové.
Ve příčině poskytnutí úlev a podpor rolnictvu
stíženému živelními pohromami, podali návrhy dále
ještě poslanci: Niklfeld a soudr., Kusper a soudr.
Rataj a soudr., Suda a soud
Pro dnešní schůzi omluvil nepřítomnost svo
dále posl. dr. Knoll.
Konec schůze před 3. hod. odpol.
Příští schůze v úterý, 18. t. m., o 11. ho
dopolední.
Na denním pořádku drubé čtení ná
vrhu posl. Anýže a soudr. a Sigmunda a sou
druhů na úpravu platů učitelských n
školách obecných a měšťanských v krá
lovství české m.
a
a
Deputace. Do sněmu dostavila se včer
deputace rady městské král. věnného města
Vysokého Mýta, sestávající z pp. starosty
Tůmy a radního Popplera, aby vymáhala sub
venci na dostavění děkanského chrámu ve Vy
sokém Mýtě, jakož i aby žádala za zřízení lukak
ské školy v tomto městě. Deputace, vedena posl
prof. drem. Čelakovským, navštívila pp. přísedicí
zemského výboru Adámka a dra. Urbana, jakož
i některé členy rozpočtového výboru, zejmena
referenta p. posl. Maternu, aby si vyžádála jich
podpory ve zmíněných záležitostech.
#8
alto_textblock
#8
Sněmovní komise.
#9
alto_textblock
#9
Rozpočtovvvá komise konala schůzi po se
zení sněmovním. Předseda kn. dr. Bedř. Sehwar
zenberg přednáší své názory o projednání roz-
počtu pro r. 1900, jež shrnuje takto: 1. povolení in-
demnity vybírati 55 proc. přirážky pro listopad
prosinec 1900. 2. Prodloužení dodatečného úvěru
příčině výpůjčky 6,000.000 K. 3. Zpravodajové se-
píší odchylné položky, které schváliti třeba. 4. Reso-
luce, návrhy a minoritní vota měla by se připojiti
ve zvláštním výtisku. Posl. dr. Fořt prohlašuje
způsob zkráceného jednání o rozpočtu za velmi ne-
bezpečný. Spíše je pro indemnitu a pozdější řádné
projednání rozpočtu pro r. 1900 v budoucím roce
čímž by se práva zemská nezkracovala. Ležíť v na
vrhovaném »zkráceném řízení« velice povážlivý pre
judic, proti němuž nutno se již přadem co nejroz-
hodněji obraditi. Pošl. dr. Schücker souhlas
s návrhy předsedy v příčině rozpočtu pro 1900, stran
provisoria pro 1901 přímlouvá se za povotení na
půl roku, jak se to navrhuje na dolnorakouském
sněmu, při čemž by položky, jež se mnoho nemění.
mohly býti stabilisovány. S těmito výklady souhlas
hr. Zedtwitz. Posl. dr. Podlipný souhlas
s vyjádřením posl. dra. Fořta, avšak vzhledem
k nutnosti přistupuje na tuto formu s ohražením
třeba zjistiti, že se nemá upustiti od způsobu dřívěj-
šího projednávání rozpočtu. Posl. Kaftan ohražuje
se proti způsobu projednání rozpočtu, kterýž by
vnucen vládou, ač bylo dosti času sněm k řádné
činnosti včas svolati a rozpočet za r. 1900 řádně vy
říditi. Jestliže z ohledu na hospodářství zemské k ná
vrhu Jeho Jasnosti na zkrácené projednání zbývají
cích položek přistupujeme, ohražujeme se co nejdů-
razněji, aby tento způsob byl prejudicem pro bu
doucí jednání.
Předseda dr. Bedřich Schwarzenberg do
dává na konec, že jenom pod tíží poměrů tento zkrá
cený postup navrhl a souhlasí s ohražením, by z to
hoto projednání žádný prejudic nebyl odvozován.
Dr. Fořt žádá, by toto ohražení s důrazem
co největším bylo pojato do zprávy, kterou ko-
mise podá sněmu se žádostí, aby sněm ohražen
tomuto svým usnesením dal nepokrytý výraz.
Po tě návrhy předsedy s ohražením dra. Fořta
byly přijaty.
Na to podává zprávu hr. Zedtwitz o nevyří
zených předmětech, týkajících se humanitních účelů
Dr. Zintl žádá zvýšení podpory ústavu pro slabo
myslné. Dr. Záhoř se připojuje v příčině úpravy
hygien. nedostatků v úslavě. Vzhledem k zkráce
nému jednání bere dr. Zinti návrh svůj zpět. Dr
Eppiuger navrhuje schvátení pol. 4. pro středn
školy a 7. k účelům vědeckým. Posl. Kaltan ozna
muje, že vypracoval zprávu o návrzích v příčin
prodeje uhlí jemu komisí uloženou, a žádá, aby talc
svolila, by zpráva ta byla jako návrh zpravodajův
tištěna a členům komise rozpočtové a komise hospo
dářské rozdána.
K tomu navrhuje posl. Wolf, aby komise nalé
hala, by zpráva tato byla ještě letos v komisi pro
jednána a aby se táktéž na jednaci pořad sněmu
dostala.
Komise pro záležitosti okresní
obecní konala před sezením sněmovním schůzi
ve které projednána znova předloha zemského vý
boru o změně obecního zřízení ve příčině práva obe
povolovati vyšší přirážky obecní, než dosudje
možno. Předloha ta projednána a přijata již v jar
ním zasedání sněmovním, avšak nedošla potřebn
sankce z důvodu, že pominuto ustanovení, by pií-
padná usnesení sněmovní o nejvyšší míře přirážek
podlehala také nejvyššímu schvál ní. Předloha v tom
směru také bez debaty změněna. Dále jednáno o
předloze sněmem již přijalé, avšak dosud neschvá-
lené, o připojení Libně ku Praze, v pří-
čině které ministerstvo uvedlo některé formální ne-
dostatky, jako zejmena o jmenu »Stará Libeňe
a pak v příčině neshod českého texlu předlohy s ně
meckým. Veškeré potřebné opravy a dodatky po vy
svěliení předsedy komise posl. Schwarze bez de
baty schváleny. Tim schůze skončena.
#10
alto_textblock
#10
Volební ruch.
#11
alto_textblock
#11
de p paunska Mezi četnými voliteli naší
skupiny stále množí se hlasy po posťavení
kandidáta strany svobodomyslné v V. kurii
lo vzhledem k jednání pražského vedení ná
rodních socišlů, jež jest straně naší rozhodne
nepřátelské, jakož i vzhledem ke stanovisku,
jejž vedeni toto zaujulo ve volbách v V. kuri
v Praze.
#13
alto_textblock
#13
Z Přeštic, 13. prosince (Pův. zpráva,
V dnešní sehůzi agrárníků podniknut byl na
voliče nezávislé, kteři sebevědomě hlásí se k ná-
rodní straně svobodomyslné a odsuzují rozkol
neslýchaně surový útok, jejž aranžoval zjednan
agitátor Hluel.
*
.
v
#14
alto_textblock
#14
Velectěným pánům voličům venkovskýel
obcí okresu plzeňského, kralovického, blovického
přeštického, klatovského a plánického
Následkem bezpříkladného násilí, které páší
pochopové, zjednaní agrárníky, ve schůzích vo
ličů, nezúčastním se žádné schůze agrární stranou
svolané.
Za to svolám v každém okresu zvláštn
schůze pánů volitelů.
V Praze, 13. prosince 1900.
Dr. Dyk,
poslanec na sněmu zemském
#15
alto_textblock
#15
Schůze-
#16
alto_textblock
#16
Soudní rada dr. Pantáček v klube
novoměstských voličů.
(Pův. zpráva »Nár. L..)
#17
alto_textblock
#17
Krásnou, průběhem povznesenou a vnitř
ním významem důležitou schůzi měl včera
»Klub voličů novoměstských«. Sál klubu ná
rodní strany svobodomyslné hyl naplněn elitou
pražského voličstva novoměstského z řad živ
nostnietva, obchodnictva a intelligence, mezin
zejmena pražských advokátů. Z poslanců pří
tomni byli red. Anýž, prof. dr. Blažek
Březnovský, Krumbholz, dr. Kurn
a dr. Záhoř. Z representace obeení náměsll.
starosty měst pražských dr. Vojt. Frič a čle-
nové sboru obecních staršich pp. Červený, Hla
vlíček, Kasalický, Koubek, Prášek, Sokol
Schrötter, z úřadnicfva soudního, vrchní rada
Babor nj.
Schůzi zahájil předseda » Klubu voličů
novoměstských« poslanec prof. dr. G. Blažek
Uvilav srdečně shromážděné, poukázal na ny
nější období říšských voleb. Tím nastala pr
nás povinnost uraditi se o kandidátu, který by
byl mužem naší důvěry podle hesla, jež vydal
výkonný výbor národní strany svobodomyslnéa
které znělo, že pokud poměry dovolují, mají
do říšské rady opět vyslání býti poslanci, kteří
svým posledním rázným. vystoupením zavdali
příčinu k uzavření říšské rady, tak aby právě
touto volbou bylo se strany voličstva manife-
stováno, že s vystoupením dosavadních poslane
českých úplně souhlasí a že jim i na dále
dává úplný souhlas, aby i budoucně proti vlád
zakročili, kdyby přase všecko nalehání nechtěla
dáti satisfakci národu českému za čin, spáchan
zrušením jazykových nařízení, za čin, kterým
celý národ ve svém nejvnitřnějším přesvědčen
byl roztrpčen. (Souhlas.) ldioe
Dle tohofo hesla — pokračuje řečnik a
bylo by vlastně mou povinností, abych jako bý
valý poslanec o důvěru voličstva se opět uchá
zel. Jestliže tak nečiním, není příčinou toho
snad to, že bych nesoulilasil s politikou, jakou
sleďoval klub náš v poslední době. Naopak.
neostýchám se zcela veřejně prohlásiti, že jsem
náležel k těm poslancům, kteří stáli na tom,
aby rozhodná opposice se provozovala prot
vládě, která tak pověstný spáchala čin na ná
rodě českém. Nejsou to tedy politické důvody
pro ktoré se o mandát neucházím. Jsou to dů
vody čistě soukromé. Byl jsem pracemi pře-
tižen a zejmena přišel jsem do jistého kon
fliktu tím, že na mne vložen byl úřaď náměstk
generálního ředitele hypoteční banky.
Řečník vykládá pak kollisi funkce tétc
s říšským mandátem; ta je příčinou, že nekan
diduje na říšskou radu vedle příčin rázu sou
kromého.
Budiž mi — pokračoval prof. dr. Blažek —
nyní dovoleno, abych svým pp. voličům, kteř
mi věnovali svou důvěru, za jich důvěru a přá-
telství, mně při každé příležitosti prokazované.
zde veřejně poděkoval a je směl prositi, by m
i na dále zůstali nakloněni, neboť nehodlám se
úplně vzdáti politické činnosti vůbec, nýbrž jen
činností na říšské radě.
Řečník dodal, že i správní výbor »Klubu
voličů novoměstských« vyzval jej k opětně kan
didatuře; po záporné odpovědi stural se výbor
aby našel náhradu i vyhledal muže, který celou
svou minulostí je nám zárukou, že bude vždy
stoupencem národní strany svobodomyslné a že
vždy říditi se bude politikou, kterou tato stran
uzná za prospěšnou národu.
Je to muž, jehož jmeno v české veřejnosti
není neznámo. Je to známý obhájee práv ja-
zyka českého při soudech, je to rada zemskéh
soudu pražského p. dr. Ferdinanď Pantů ček
K žádosti výboru dostavil se do dnešní schůze
aby se vám představil jako kandidát pro mandát
poslanecký na říšskou radu za Nové město
pražské. Dovoluji si ho vyzvati, aby předstoupi
a svůj program vyložil. Uděluji slovo p. dru.
Pantůčkovi
Na tribunu vystupuje dr. Ferdinand Pan
tůček, uvítán hlučným potleskem. Je mladý
38letý muž, přívětivého a laskavého pohledu
Jeho přátelé, kteří jej znají z let studentských
a z promoce, kterou odbyl sub auspiciis impe
ratoris, přátelsky mu kynou.
Jakmile pollesk, jimž byl pozdraven, umlkl
promluvil dr. Pantůček asi takto: »Vážení pá
nové ! Vysoce ctěné shromáždění ! Je první mou
povinností, abych vzdal neličený dík za zvláštn
poctu, které se mi dostalo tím, že mně byl pp.
důvěrníky nabídnut mandát poslanecký do říšské
rady za tak důležitý volební okres, jakým je
Nové město pražské.
ab zbatenrs js
Řečník praví, že byl touto nabídkou pře-
kvapen a že jej naplnila hrdou radostí. Řečníl
neúčastnil se živola veřejného, leč že z ústran
kancelářské pracovny vystoupil na veřejnost jako
spisovatel v oboru právním. Proto důvěra.
osvědčená nabídnutím říšského mandátu jesť mu
etí, které si chce ze vší mysli své i srdce svého
vážiti. (Výborněl)
Na to jal se řečník vyvijeti svůj program
Co se stanovíska mého týče — pravi
řečník — prohlašuji, že se ucházím o mandá
na základě programu národní strany svobodo
myslné a jejich řádů, a že organisaci její se
podrokím. (Výborněl)
Bohužel není mi možno pří kandidatuře avé
odvolávati se na řaduvúspěchů na poli pol-
tickém. Než přináším za to všemu dobrému
v ústrety své české poclivé a věrně smýšteni
(Výborně 1 Potlesk.) a slihuji, že síly své vždycky
chci věnovati jen dobru a prospěchu vlasti
k s
národa. (Výborně! Potlesk.)
Žijeme v době velice vážné. Zdá se, že
právě v době nynější k zakončení svému do-
spívá proces, jenž dávno již byl zahájen a po
léta projednáván, že nyní znova jde o to, jaký
státní charakter má mit stát rakouský, a jak
#18
alto_textblock
#18
význam a jaké postavení má v něm zaujímati
naše staroslavné království České.
Proces tento odehrává se nyní pod rouškou
a zevní firmou jazykové otázky. Avšak jak ji
bylo politiky českými dokázáno, jedná s
o mnohem více, než o vnitřní úřadování soudní.
o mnohem více, než o to, smí-li soudce v zále-
žitostech osobních užívati jazyka českého, o víc
než o česká úřadní razítka, o mnohem víe
než o zprávy úřadům nadřízeným. Jde o to
má-li čl. 19. státních základních zákonů dosu
v Rakousku uznáván býti za vůdčí myšlenku.
která má míti vliv na směr politiky a státního
regimu, jde o to, zda Rakousko chce říditi se
dle jmenované zásady, či zda, pohrdnou
tradicemi svými, vrátí se k dřívějšímu, smutně
pověstnému směru, za něhož jedna národnos
měla býti dominující a všechny ostatní in-
teriorními
Vzápase tom na předním místě zúčastněn
je národ náš. Jedná se pak o to, mají-li národu
našemu příznána býti veškerá práva, jež mu
podle jeho historické, kulturní i poplatní sily
přísluší, nebo zdali veškerá oprávnění a v
moženosti, jichž nároď náš po dlouhé řadě le
svou vlastní pilí, silou a prací výdobyl, maj
mu býti odňala. Kde je vzhledem k tomu stano-
visko zástupců českých, je snadno určiti.
Národní strana svobodomyslná pozvedla
heslo rovnoprávnosti a rovnocennosti národní.
Je to však zajisté zásada všech stran národ
českého bez rozdilu odstínů. Je povinností nás
všech, hájiti této rovno právnosti a domáhatí s
praktického jejího provedení. Důsledkem toho
je odpor proti hegemonií, mající úmysl upl t
niti řeč jednu na úkor ostatních. Bude-li pokus.
aby království české bylo sníženo na pouhou
provineii, na východní Marku, musíme zvolat
eo nejrozhodněji nikdy! (Výborně! Potlesk.)
Musíme se proto opříti všem podobným
snahám, jaké jsou obsaženy v t. zv. osnováck
sbělo
Körbrových.
Řečník pak sděluje stručně podklad těchto
osnov, načež pokračuje: Zdá se snad, že zá
sada v předlohách vyslovená stran jazykové
trojdílnosti země by byla dosti správnou. Avšak
přihlédneme-li blíže k osnovám těmto, shledáme
že byly ze všech možných strá ne
nepřijatelny
Osnovy ty porušily pře d'e v š ln
článek 19. státních základních zákonů.
mluvící o rovnoprávnosti veškerých národnost
a rovném právu všech jazyků v úřadech
Bno
životě veřejnéme vo
Pro území české byla v Körbrovýeh
osnovách proponována převládající čeština, pro
území německé však výlučná něměina.
Při úřadech českých musil znáti úřadní
jazyk německý k vůli vnitřní úřadní němčiné.
při úřadech německých mohl býti ustanoven
úřadník jazyka českého vůbec neznalý. Pr
strany české a německé noplatila ustanoven
stejná, a proto ve jmenovaných osnovách rovno-
právnost spatřována býti nemůže.
Avšak osnovy dra. Körbra porušují ještě
v jiném ohledu státní základní zákony, at
pokud jde o článek 10. státních zákl. zákonů
o moci soudcovské. Tento článek obsabuje zá
sadu bezprostřednosti pro řízení eivilní i trestní
Soudce má úsudek o právním poměru nebo
trestní záležitosti učiniti si sám, ne podle toho
co mu někdo třetl, jenž na projednávané věc-
není přímo interessován, podává, nýbrž z bez-
prostředního dojmu, kterým naň celý v procesu
odehrávaný děj způsobil.
Jestliže jazykové osnovy dra. Körbra st
novily, že v končinách jednojazyčných s oso
bami řeči tam užívané neznalými má býti je
náno pomocí tlumočníků, pak bezprostřednost
zákonem stanovená byla tím pohřbena (Hlučný
souhlas), neboť soudce netvoří si pojem na zá
kladě bezprostředního dojmu a názoru, nýbr
na základě překladu tlumočníkova, snad chatr
ného, snad i nesprávného
A je toho třeba, aby tlumočníci byli za
váděni v království českém? Vždyť od dob sta-
rých uznáno bylo právo všech obyvatelů této
země, aby u všech soudů hledali práva a spra-
vedlnosti v jazyku svém a jím jí nalezli. Princi
tento byl četnými zákony uznán a slavnostn
prohlášen i v aktech si tátních.
Osnovami dra. Körbra bylo stanoveno, aby
čeští obyvatelé v celé části této země, předky
nám zachované, byli cizinci (Tak jest !), aby
v určitých končinách království českého byl
tak cizinci, jako Angličan nebo Japonec neb
Australan.
Proti zásadám jazykových osnov dra.
Körbra mluvily dále zásady veřejného pořádku
i obecného blaha. Stanovená zásada smíšenosti
fixovaná určitým procentem obyvatelstva, libo-
volně vyčíslená 20 procenty, byla by měla v zá
pětí, že by naše menšiny ve smíšených, pře-
vahou německých krajích vydány byly v šano
německým většinám. Jmenuji tu na př. Mostecko
Menšiny naše vůbec byly by vydány pronásledo-
vání většin německých, jež byly by chtěly od-
straniti smíšenost a docíliti jednojazyčnosti. Ti
by národnostní boj, vnesen byl i do končin, kde
ho dosud nebylo. Menšiny naše na severu krá-
lovství českého pozbyly by práva užívati svého
národního jazyka v rodné zemi při všech
otázkách při veřejných úřadech a soudech.
Trhání království českého, jak osnova dra.
Körbra v olázce jazykové zamýšlela, bylo také
úplně proti všem potřebám praktickým a pří-
čilo se všem požadavkům kommunikace, přáním
obyvatelstva a bylo často proti výslovné vůl
jejich zamýšleno.
K čemu to však se stalo bez určité prav-
nické potřeby? Aby umělý vzdor našich protiv-
niků došel uspokojení. To znamená také nedo-
statek loyality vůči řiši rakouské. Neboť k rá
lovstvíčeské ve své nedílnosti je
pevný sloup, o který se oplrá bu-
dova řiše. Bude-li zviklán, pak je
otázka, zdali sloup oslabený d -
stačí, by budovu tuto udržel. (vý
borně! Hlučný pollesk.)
Tak přicházím k závěru, že odpor prot
osnovám těmto, delegaci naší provedený, neby
svévolným, nýbrž logicky zdůvod ne
ným, plynoucím nezbytně ze zásady národn
strany svobodomyslné, hájící úplnou rovnopráv
nost všech národů a rovnocennost jejich jazyka
(Souhlas.)
Ačkolí otázka jazyková jako nejaktuálnějš
vyžaduje první pěče a největší bdělosti poselstva
českého, přece musejí poslanci býti pamětjiv
#19
alto_textblock
#19
i ostatních zájmů a požadavků jak celého na-
šeho krásného království, tak naší slovanské
Prahy. (Výborně!) Co se prospěchů království
českého týče, je jisto, že plný jeho rozkvětje
podmíněn jedním, totiž tím, aby mu doznáno
bylo právo jeho volného sebeurčení. (Výborně!)
K dosažení tohoto ideálu musí každý poctivý
Čech všemi silami a ve spojenství se všemi
stranami pracovati. Dokud této zářné mety do-
saženo nebude, musíme pečovati o to, aby krá-
lovství českému co nejvíce se dostalo autono-
mie, aby sněm království českého nebyl zkra-
cován. (Výborněl)
Proto nutno postaviti se proti veškerým
snahám, by tak extensivně, jako nyní začasté
se děje, vykládán byl 8 11. státního základního
zákona o zastupitelstvu říšském, a kterýžto
výklad přikazuje říšské radě záležitosti, jež
podle výslovného ustanovení jmenovaného zá-
kona i po jeho smyslu náležejí zemským sně-
mům. Jsou to záležitosti školské a zemědělské
Snad dá se provésti důkaz, že i voškeré otázky
jazykové, o které se vede spor, nenáležejí pře
říšskou radu, nýbrž před zemskými sněmy maj
býti rozřešeny. (Výborně!)
Důkaz ten podán je správným výkladem
§ 11. st. z. z. o zastupitelstvu říšském. Článek
ten vypočítává laxativně a přesně veškeré zále-
žitosti, říšské radě přikázané. Jazyková otázka
mezi nimi uvedena není. Odvolává-li se kdo
k odůvodněni kompetence říšské rady k řešení
jazykové otázky článku, který mluví o tom, ž
říšská rada má vydati veškeré zákony ku pro-
vádění státních základních zákonů, říká, že ja-
zyková otázka je provedením § 19. st. z. z. a
proto patří před řišskou radu.
dTato kalkulace není správna a to proto, že,
pokud říšská rada může míti takovau kompe-
tenci, může vydati jen všeobcený předpis a ten
zde máme; je jím právě onen § 19. Upravent
speciální může se díti nikoli pro celou říši.
nýbrž pro jednotlivé země a pro každou zemi
zvláště. A k tomu je forem povolaným forum
zemských sněmů.
Ostatně toto stanovisko bylo by zajisté
v zájmu říše samé. Kdyby říšská rada zbavil
se těchto sporů a spory byly lokalisovány n
místa, kde se odehrávají, nabyla by říšská rad
času k činnosti společné celému státu. (Sou-
hlas.) o
Řečník zabývá se pak otázkou péče o malo-
živnostnietvo a o další důležitý stav v národě.
o úřadnictvoova l
Živnostnictvo tíženo je především nesnázemi
v konkurenci s velkokapitálem. Tu především
je třeba, aby živnostnietvo samo chopilo s
iniciativy a svépomoci: aby se snažilo zlepšit
podmínky své existence. Prostředky jsou různé
zdokonalení výroby, zejmena tam, kde zálež
na uměleckém provedení, jehož továrna dosíei
nemůže, dále na povznesení výcviku, zdokona-
lování dorostu a sdružování, při němž spojené
slly vynahradí slabší síly jednotliveovy.
Pokud sbor zákonodárný je s to, by spolu-
působil, je ovšem jeho naléhavou povinností,
pracovati ve směru tom.
Řečník promlouvá pak o stavu úřadnickém.
Za liberálního regimu je možno, aby úřadnt
mimo úřad svůj byl svobodným občanem. Bohu
žel, právě české úřadnictvo pociťuje zde nej-
větší obtíže. (Hlučný souhlas.) Jest postulátem
české delegace, aby i tu uplatněna byla rovno-
právnost. (Výborně ! Potlesk.)
Řečník ukazuje pak na význam Prahy jak
hlavního města a srdce království českého. Péč
mou — praví — bude, aby naše slovanská
Praha kvetla a rozkvětem svým předstihovala
jiná města rakouská. (Výborně ! Potlesk.)
Nezoufáme nad svou budoucností. Víme,
že bezpráví na čas může se udržovati, ale ž
na konec zvítězili musí pravda a svaté práva
naše, neboť, jak básník náš vyslovil: »Co sto
bludných věků hlodalo, zvrtne doba. (Výborněl
Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.)
Předseda prof. dr. Blažek se táže
žádá-li kdo za slovo k dotazu na p. kandidáta
Když nikdo se nehlásí, dává o kandidatuře dra-
Pantůčka hlasovati, načež konstatuje, že kan
didatura soudniho rady dra. Ferd.
Pantůčka přijímá se jednohlasn
(Potlesk) i prohlašuje jej za kandidáta posla-
nectví na říšskou radu za Nové město pražské
(Výborně ! Bouřlivý, trvalý potlesk.)
Ježto volných návrhů nebylo, skončil před-
seda dr. Blažek schůzi.
o
Schůze voličů městské kurie v Holečo
vicích-Bubnech, v neděli dne 9. prosince ko-
naná, schválila resoluci, ve které voličové pro-
hlašují, že schvalují činnost svého poslance pan
inž. Jana Kaftana a zavazují se o jeh
opětné zvolení se přičiniti. Nechtějí sice poslanci
udileti direktivy, ale tolik žádají, aby vždy, maje
na mysli veliký cíl našeho národa, totiž státní
samostatnost zemí českých, nepřidával ruky své
k žádnému skutku, který by odporoval programu
našeho národa a kterým by přímo nebo nepřímo
byl podporován aneb upevňován zhoubný pr
nás systém centralisační. Doufají zejmena, že
poselstvo naše hned, jak na říšskou radu opěo
vstoupí, bude protestovati proti choutkám ger-
manisačním.
#21
alto_textblock
#21
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem nikoho nezmocnil, aby
mne za kandidáta »Sdružení českých zemědělcůe
prohlásil.
V Praze, 13. prosince 1900.
#22
alto_textblock
#22
Hyrš.
#23
alto_textblock
#23
Výsledek voleb volitelů.
V okresu (soudním) vinohradském zv
leni byli ve všeobecné V. kurii eelkem 143
volitelé. Z těchto náleží straně svobo domyslné
106, národním sociálům 34 a sociálním demb-
kratům 3 volitelé. — Ve IV. kuril zvolen
celkem 151 volitel, z nichž voliti bude s
stranou svobodomyslnou 150, jeden volitel hlásí
se ke straně agrární.
*
V okresu žižkovském zvoleno bylo
v V. kurii 86 volitelů, z těchi náleží strané
svobodomyslně 82, dva národním sociálům
2 straně sociálně-demokratické. — V kurii ven-
kovských obcí zvoleno 88 volitelů, z těch
náleží straně svobodomyslné 84, straně agrárnl
3 a 1 volitel jest smýslení neurčitého.
7
*