ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a1859490-6746-11dc-a2a1-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
ALTO TextBloky — 24
#1 alto_textblock #1
Strana2.
#2 alto_textblock #2
NÁRODNÍ LISTY
#3 alto_textblock #3
14. prosince 1900.
#4 alto_textblock #4
Číslo 345.
#5 alto_textblock #5
sila by vláda do té doby nic dělat. Jest však zapo třebí akce parallelní a prote navrhuje, aby v odstavc druhém škrtnuta byla věta: »v případu, že by i opa tření sub. I. nedostatečným bylo« (Výborně!) Dlužno uvésti tuto, jak i posl. Adá- mek připomenul, že při projednáván této důležité pro rolnictvo věci ne byli ve sněmu přítomni agrárníci pp. Prášek, Novotný, Rataj a Šfastný, což karakterisuje nejlépe jich honosení se, že oni přede- vším pečují o zájmy rolnictva. Zpravodaj posl. Hudrnka vysvětluje, proč se komise usnesla na navržené formulaci. Říšská rada nefunguje a není naděje, aby něco udělala. Tak vláda, jedná-li se o zemědělce, je nevšímavou, čehož nejlepším důkazem je, že nepředložila k sankci zá kon o zrušení erárních mýt. Řečník nemá nic pro tomu, aby odst. 2. návrhu komise byl příjat ve zněn navrženém posl. Adámkem. Při hlasování příjímá se odst. 1. ve znění na vrženém komisí, odst. 2. dle návrhu posl. Adámka Dále přijata byla bez debatty po přímluvě re ferentů poslanců Posselta, Mauera, Kudrn ky. Steinera, dra. Malého a Fr. Dostál toto vyřízení petic, navržené různými komisemi: Petice městské obce Krásné Lípy za zřízen okresního soudu tamže přikazuje se zemskýmu vý boru, aby zavedl příslušné šetření, a po úplném pro- vedení jeho spisy znovu předložil. Petice hospodářského spolku strakonického, by okres ten byl vřaděn do oblasti chovu koňstva chladnokrevného, odevzdává se zemskému výboru ukládá se mu, by po slyšení zemědělské rady po případě podal sněmu zprávu s případnými návrhy Petice hospodářské jednoty v Řepníkách, obec- ních úřadů v Řepníkách, Brči, Vanicích a hospodář ského společenstva pro okres vysokomýtský za státní podporu na úhradu škod hraboši způsobených od- stupuje se vládě k příznivému vyřízení Petice okresního výboru ve Vysokém Mýtě v též věci odstupuje se vládě k příznivému vyřízení. Na základě petic obcí Domažlic, Nové Kdyně Boru atd. vláda vyzvána, aby učinila opatření, aby královská bavorská vláda neprodleně zrušila uza- vření hranic pro dobytek rakouského původu. Přes petici Frant. Steinera za opětné propůjčen daru z milosti, jemu původně částkou 1360 zl. vy- měřeného, přešlo se k dennímu pořádku. Petice městské rady v Chrasti za zřízení nového okresního soudu se sídlem tamtéž odstupuje se zem- skému výboru za tím účelem, aby vykonal potřebná šetření a o výsledku zprávu s případnými návrhy podal. Dalším předmětem jednacího pořadu jest druhé čtení zprávy komise roz- počtové o zprávě zemského výbor v záležitosti úpravy služného a pen- sijních předpisů pro professory zem- ských vyšších hospodářských ústav sosnovou pravidel, jimiž se mají upra- viti služební a osobní poměry profes- sorů těchto ústavů. K návrhu zpravodaje po- slance dra. Mettala z Frivaldu přijímají se návrhy komise Návrhy ty zní a9e Slavný sněme račiž se usnésti: Zpráva zemského výboru o provedení usne sení sněmu ze dne 12. května 1899 v záležitosti úpravy služného a pensijních předpisů pro profesory zemských vyšších hospodářských ústavů a o uhražen nákladu na tyto ústavy, zvýšeného následkem dotče- ného usnesení béře se na vědomí. Osnova pravide!, jimiž se upravují služební poměry profesorů zemských vyšších hospodářských ústavů se schvaluje. V pravidlech služné řádných profesorů vymě řuje se na 3600 K, a profesorů mimořádných na 2800 K ročně. Prpfesoři, řádní i mimořádní, mají nárok na pěe pětiletých přídavků, a to dva po 400 K další tři po 600 K, předpokládajíc, že dotyčný profesor službu spokojenosti konal. Dalším předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise pro zále- žitosti zenědělství o zprávě zemského výboru v příčině změny pravidel, ji miž se upravují složební pomery učitelů ne hospodářských školách, zemí podporo- vaných, v království českém. Zpravodaj Ferd. hr. Chotek doporučuje jménen komise pro záležitosti zemědělské k přijetí tyto návrhy Slavný sněme račiž 1. schváliti s platností od 1. července 1900 usta- novení pravidel, jimiž se upravují osobní poměry učitelů na hospodářských školách, zemí podporo- vaných. 2. Račiž vložiti do zemského rozpočtu na rok 1900 okrouhlou sumu 18.000 K, potřebnou k uhražen vyššího nákladu na platy učitelů hospodářských ško zemí podporovaných v druhé polovici r. 1900. Ve příčině druhého odst. tištěného návrhu sdě luje zpravodaj, že jednání odpadá, jelikož tvoří před mět jednání při následujícím předmětu denního po- řádku. Odstavec první návrhu komise se přijímá Dalším předmětem denního pořádku jest druhé čtení zprávy komise rozpočtové o zprávě zemského výboru v příčin změny pravidel, jimiž se upravují služebn poměry učitelů na hospodářských školách, zemí pod- porovaných v království českém Zpravodaj dr. Mettal z Prüivaldu. Jelikož první osnova návrhu komise rozpočtové právě vy- konaným hlasovaním byla přijata, odpadá tudíž další jeho projednávání. Pokud se týče osnovy návrhu. aby vložena byla do zemského rozpočtu na r. 190 okrouhlá suma 18.000 K potřebná ku hražení vyš šího nákladu na platy učitelů hospodářských ško zemí podporovaných v druhé polovíci r. 1900. Navr- huji, aby jednání o tom bylo odročeno, poněvadž nelze dnes jednat samostatně o jednotlivé položee při nynějším stavu rozpočtu, a aby věc ta byla později pravidelně s rozpočtem vyřízena. Na dotaz poslance Nowaka sděluje zpravodaj. že tímto odročovacím návrhem jeho nezdrží se. Přísedící zemského výboru posl. Adámek po kládá za nutné, aby konečně právní poměry učitel- stva rolnických a zimnich hospodářských škol byly upraveny tak, aby učitelstvo toto po stránce hmotné co možná bylo samostatné, aby se na ně nohly či- niti nároky, které činíti se musí, mají-li školy tyto býti tím, čím míti si je přejeme, totiž aby byly v zájmu našeho rolnictva. Zemský výbor, maje zřefel ke stísněným poměrům finančním země, nevyhověl všem žádostem, které učitelstvo těchto škol činilo. ale každý musí uznati, že stalo se již, co bylo možno. Ani zemský výbor, ani učiteistvo samo není tím vinno, že tato úprava platů nebyla proveden v čas. Tím vinna jest vláda, která nám neposkytla dosti času, aby otázka tato mohla již býti vyřízena. Proto myslím, že opatrnost pana zpravodaje není na místě a přimlouvám se, aby hlasování o druh části návrhu nebylo odročeno, nýbrž aby bylo hla sováno bned, ježto jest také principlátně správnější aby slavný sněm rozhodl, že se tak má státi a ni kofiv aby dával plnou moc zeniskému výboru. B de-li návrh dnes příjat, pak zemský výbor jej pro vede. Nenalezám věcnou příčinu, proč by se hlaso vání mělo odročiti, a prosím, aby se hlasovalo po- sitivně o předloženém návrhu rozpočtové komise
#6 alto_textblock #6
(Souhlas.) Posl. Peschka vyslovuje se jako poslane Adámek. Přísedící zem, výboru hr. Schönborn po- ukazuje k tomu, že již usnesením sněmu ze dne 10 května t. r. bylo uděleno zem. výboru zmočnění. aby v rámci a na základé rozpočtu jím sdělaného dle dodatečných úvěrů jím předložených potřebné výplaty činil. Je tedy zemský výbor již k vydávání tomu zmocněn a není nikterak třeba, aby dnes znovu byl zmocnčn k výplatě vyšších nákladů, souvisfelek se zvýšením platů učitelů hospodářských skol, Při- mlouvá se za návrh zpravodaje, ahy hlasování byl odročeno. Zpravodaj dr Mettal trvá na svém návrhu na odročení projednávání návrhu. Při hlastvání byl návih zpravodajův, aby zále žitost byla odročena, zamlinnt Nejvyšší zemský maršálek: Mám za to že jest úmyslem sl. sněmu, aby se nyní hlasovalo o druhém odstavci návrhu rozpočtové komise. Dan tedy o něm hlasovati. Drubý odstavec návrhu se na to přijfmá,- Nejvyšší zemský maršálek: Tlm jes denní pořádlek vyčerpán.
#7 alto_textblock #7
Posl. Jos. Kovářík, dr. Em. Dyk, Ant Černý a soudruzi podali tento návrh; Slavný sněme! Dne 14. července t. r. postižen bylo obyvatelstvo obcí Poleně, Poleňky. Zdeslavi Mlýuce a Slatiny v okr, klatovském prudkou větrnou smrští a krupobitím, čímž kromě značných škod na budovách, úplně zničena nejen letošní úroda, ale zničeny zároveň téměř hromadně ovocné stromy velikými výmoiy na polích snížen výnos usedostí na dlouhou řadů let. Vyšetřovací komise politických úřadů odhadl způsobenou škodu na 650.000 K. Poněvadž majitelé pozemků ve všech těchto obcích jsou nemajetní, značně zadlužení a poněvad utrpená škoda je tak rozsáhlou, že všeobecná nouze ve všech těchto obcích nastává, dovolují si pode- psaní navrhnouti: Slavný sněme račiž se usněsti: 1. Vláda se vyzývá, aby majitelům usedlostí v uvedených obcích poskytla nejen výdatných podpor ale i nezúročitelných zápůjček, jak na zmírnění na- stalé nouze, tak i k tomu účelu, aby poškozen pozemky do dřívějšího stavu opět uvedeny být mohly. II. Následkem neobyčejného rozsahu škody po voluje se obyvatelstvu dotčených obcí též pšiměřena podpora z prostředků zemských. III. Zemskému výboru se ukládá, aby se zvláši ním zřelelem na poškozené cesty v obcích dotče- ných z určené pro podobné účely dolace v rozpočhu zemském přiměřené obnosy věnoval. V ohledu formálním navrhují přikázání návrhu komisi rozpočtové. Ve příčině poskytnutí úlev a podpor rolnictvu stíženému živelními pohromami, podali návrhy dále ještě poslanci: Niklfeld a soudr., Kusper a soudr. Rataj a soudr., Suda a soud Pro dnešní schůzi omluvil nepřítomnost svo dále posl. dr. Knoll. Konec schůze před 3. hod. odpol. Příští schůze v úterý, 18. t. m., o 11. ho dopolední. Na denním pořádku drubé čtení ná vrhu posl. Anýže a soudr. a Sigmunda a sou druhů na úpravu platů učitelských n školách obecných a měšťanských v krá lovství české m. a a Deputace. Do sněmu dostavila se včer deputace rady městské král. věnného města Vysokého Mýta, sestávající z pp. starosty Tůmy a radního Popplera, aby vymáhala sub venci na dostavění děkanského chrámu ve Vy sokém Mýtě, jakož i aby žádala za zřízení lukak ské školy v tomto městě. Deputace, vedena posl prof. drem. Čelakovským, navštívila pp. přísedicí zemského výboru Adámka a dra. Urbana, jakož i některé členy rozpočtového výboru, zejmena referenta p. posl. Maternu, aby si vyžádála jich podpory ve zmíněných záležitostech.
#8 alto_textblock #8
Sněmovní komise.
#9 alto_textblock #9
Rozpočtovvvá komise konala schůzi po se zení sněmovním. Předseda kn. dr. Bedř. Sehwar zenberg přednáší své názory o projednání roz- počtu pro r. 1900, jež shrnuje takto: 1. povolení in- demnity vybírati 55 proc. přirážky pro listopad prosinec 1900. 2. Prodloužení dodatečného úvěru příčině výpůjčky 6,000.000 K. 3. Zpravodajové se- píší odchylné položky, které schváliti třeba. 4. Reso- luce, návrhy a minoritní vota měla by se připojiti ve zvláštním výtisku. Posl. dr. Fořt prohlašuje způsob zkráceného jednání o rozpočtu za velmi ne- bezpečný. Spíše je pro indemnitu a pozdější řádné projednání rozpočtu pro r. 1900 v budoucím roce čímž by se práva zemská nezkracovala. Ležíť v na vrhovaném »zkráceném řízení« velice povážlivý pre judic, proti němuž nutno se již přadem co nejroz- hodněji obraditi. Pošl. dr. Schücker souhlas s návrhy předsedy v příčině rozpočtu pro 1900, stran provisoria pro 1901 přímlouvá se za povotení na půl roku, jak se to navrhuje na dolnorakouském sněmu, při čemž by položky, jež se mnoho nemění. mohly býti stabilisovány. S těmito výklady souhlas hr. Zedtwitz. Posl. dr. Podlipný souhlas s vyjádřením posl. dra. Fořta, avšak vzhledem k nutnosti přistupuje na tuto formu s ohražením třeba zjistiti, že se nemá upustiti od způsobu dřívěj- šího projednávání rozpočtu. Posl. Kaftan ohražuje se proti způsobu projednání rozpočtu, kterýž by vnucen vládou, ač bylo dosti času sněm k řádné činnosti včas svolati a rozpočet za r. 1900 řádně vy říditi. Jestliže z ohledu na hospodářství zemské k ná vrhu Jeho Jasnosti na zkrácené projednání zbývají cích položek přistupujeme, ohražujeme se co nejdů- razněji, aby tento způsob byl prejudicem pro bu doucí jednání. Předseda dr. Bedřich Schwarzenberg do dává na konec, že jenom pod tíží poměrů tento zkrá cený postup navrhl a souhlasí s ohražením, by z to hoto projednání žádný prejudic nebyl odvozován. Dr. Fořt žádá, by toto ohražení s důrazem co největším bylo pojato do zprávy, kterou ko- mise podá sněmu se žádostí, aby sněm ohražen tomuto svým usnesením dal nepokrytý výraz. Po tě návrhy předsedy s ohražením dra. Fořta byly přijaty. Na to podává zprávu hr. Zedtwitz o nevyří zených předmětech, týkajících se humanitních účelů Dr. Zintl žádá zvýšení podpory ústavu pro slabo myslné. Dr. Záhoř se připojuje v příčině úpravy hygien. nedostatků v úslavě. Vzhledem k zkráce nému jednání bere dr. Zinti návrh svůj zpět. Dr Eppiuger navrhuje schvátení pol. 4. pro středn školy a 7. k účelům vědeckým. Posl. Kaltan ozna muje, že vypracoval zprávu o návrzích v příčin prodeje uhlí jemu komisí uloženou, a žádá, aby talc svolila, by zpráva ta byla jako návrh zpravodajův tištěna a členům komise rozpočtové a komise hospo dářské rozdána. K tomu navrhuje posl. Wolf, aby komise nalé hala, by zpráva tato byla ještě letos v komisi pro jednána a aby se táktéž na jednaci pořad sněmu dostala. Komise pro záležitosti okresní obecní konala před sezením sněmovním schůzi ve které projednána znova předloha zemského vý boru o změně obecního zřízení ve příčině práva obe povolovati vyšší přirážky obecní, než dosudje možno. Předloha ta projednána a přijata již v jar ním zasedání sněmovním, avšak nedošla potřebn sankce z důvodu, že pominuto ustanovení, by pií- padná usnesení sněmovní o nejvyšší míře přirážek podlehala také nejvyššímu schvál ní. Předloha v tom směru také bez debaty změněna. Dále jednáno o předloze sněmem již přijalé, avšak dosud neschvá- lené, o připojení Libně ku Praze, v pří- čině které ministerstvo uvedlo některé formální ne- dostatky, jako zejmena o jmenu »Stará Libeňe a pak v příčině neshod českého texlu předlohy s ně meckým. Veškeré potřebné opravy a dodatky po vy svěliení předsedy komise posl. Schwarze bez de baty schváleny. Tim schůze skončena.
#10 alto_textblock #10
Volební ruch.
#11 alto_textblock #11
de p paunska Mezi četnými voliteli naší skupiny stále množí se hlasy po posťavení kandidáta strany svobodomyslné v V. kurii lo vzhledem k jednání pražského vedení ná rodních socišlů, jež jest straně naší rozhodne nepřátelské, jakož i vzhledem ke stanovisku, jejž vedeni toto zaujulo ve volbách v V. kuri v Praze.
#12 alto_textblock #12
a
#13 alto_textblock #13
Z Přeštic, 13. prosince (Pův. zpráva, V dnešní sehůzi agrárníků podniknut byl na voliče nezávislé, kteři sebevědomě hlásí se k ná- rodní straně svobodomyslné a odsuzují rozkol neslýchaně surový útok, jejž aranžoval zjednan agitátor Hluel. * . v
#14 alto_textblock #14
Velectěným pánům voličům venkovskýel obcí okresu plzeňského, kralovického, blovického přeštického, klatovského a plánického Následkem bezpříkladného násilí, které páší pochopové, zjednaní agrárníky, ve schůzích vo ličů, nezúčastním se žádné schůze agrární stranou svolané. Za to svolám v každém okresu zvláštn schůze pánů volitelů. V Praze, 13. prosince 1900. Dr. Dyk, poslanec na sněmu zemském
#15 alto_textblock #15
Schůze-
#16 alto_textblock #16
Soudní rada dr. Pantáček v klube novoměstských voličů. (Pův. zpráva »Nár. L..)
#17 alto_textblock #17
Krásnou, průběhem povznesenou a vnitř ním významem důležitou schůzi měl včera »Klub voličů novoměstských«. Sál klubu ná rodní strany svobodomyslné hyl naplněn elitou pražského voličstva novoměstského z řad živ nostnietva, obchodnictva a intelligence, mezin zejmena pražských advokátů. Z poslanců pří tomni byli red. Anýž, prof. dr. Blažek Březnovský, Krumbholz, dr. Kurn a dr. Záhoř. Z representace obeení náměsll. starosty měst pražských dr. Vojt. Frič a čle- nové sboru obecních staršich pp. Červený, Hla vlíček, Kasalický, Koubek, Prášek, Sokol Schrötter, z úřadnicfva soudního, vrchní rada Babor nj. Schůzi zahájil předseda » Klubu voličů novoměstských« poslanec prof. dr. G. Blažek Uvilav srdečně shromážděné, poukázal na ny nější období říšských voleb. Tím nastala pr nás povinnost uraditi se o kandidátu, který by byl mužem naší důvěry podle hesla, jež vydal výkonný výbor národní strany svobodomyslnéa které znělo, že pokud poměry dovolují, mají do říšské rady opět vyslání býti poslanci, kteří svým posledním rázným. vystoupením zavdali příčinu k uzavření říšské rady, tak aby právě touto volbou bylo se strany voličstva manife- stováno, že s vystoupením dosavadních poslane českých úplně souhlasí a že jim i na dále dává úplný souhlas, aby i budoucně proti vlád zakročili, kdyby přase všecko nalehání nechtěla dáti satisfakci národu českému za čin, spáchan zrušením jazykových nařízení, za čin, kterým celý národ ve svém nejvnitřnějším přesvědčen byl roztrpčen. (Souhlas.) ldioe Dle tohofo hesla — pokračuje řečnik a bylo by vlastně mou povinností, abych jako bý valý poslanec o důvěru voličstva se opět uchá zel. Jestliže tak nečiním, není příčinou toho snad to, že bych nesoulilasil s politikou, jakou sleďoval klub náš v poslední době. Naopak. neostýchám se zcela veřejně prohlásiti, že jsem náležel k těm poslancům, kteří stáli na tom, aby rozhodná opposice se provozovala prot vládě, která tak pověstný spáchala čin na ná rodě českém. Nejsou to tedy politické důvody pro ktoré se o mandát neucházím. Jsou to dů vody čistě soukromé. Byl jsem pracemi pře- tižen a zejmena přišel jsem do jistého kon fliktu tím, že na mne vložen byl úřaď náměstk generálního ředitele hypoteční banky. Řečník vykládá pak kollisi funkce tétc s říšským mandátem; ta je příčinou, že nekan diduje na říšskou radu vedle příčin rázu sou kromého. Budiž mi — pokračoval prof. dr. Blažek — nyní dovoleno, abych svým pp. voličům, kteř mi věnovali svou důvěru, za jich důvěru a přá- telství, mně při každé příležitosti prokazované. zde veřejně poděkoval a je směl prositi, by m i na dále zůstali nakloněni, neboť nehodlám se úplně vzdáti politické činnosti vůbec, nýbrž jen činností na říšské radě. Řečník dodal, že i správní výbor »Klubu voličů novoměstských« vyzval jej k opětně kan didatuře; po záporné odpovědi stural se výbor aby našel náhradu i vyhledal muže, který celou svou minulostí je nám zárukou, že bude vždy stoupencem národní strany svobodomyslné a že vždy říditi se bude politikou, kterou tato stran uzná za prospěšnou národu. Je to muž, jehož jmeno v české veřejnosti není neznámo. Je to známý obhájee práv ja- zyka českého při soudech, je to rada zemskéh soudu pražského p. dr. Ferdinanď Pantů ček K žádosti výboru dostavil se do dnešní schůze aby se vám představil jako kandidát pro mandát poslanecký na říšskou radu za Nové město pražské. Dovoluji si ho vyzvati, aby předstoupi a svůj program vyložil. Uděluji slovo p. dru. Pantůčkovi Na tribunu vystupuje dr. Ferdinand Pan tůček, uvítán hlučným potleskem. Je mladý 38letý muž, přívětivého a laskavého pohledu Jeho přátelé, kteří jej znají z let studentských a z promoce, kterou odbyl sub auspiciis impe ratoris, přátelsky mu kynou. Jakmile pollesk, jimž byl pozdraven, umlkl promluvil dr. Pantůček asi takto: »Vážení pá nové ! Vysoce ctěné shromáždění ! Je první mou povinností, abych vzdal neličený dík za zvláštn poctu, které se mi dostalo tím, že mně byl pp. důvěrníky nabídnut mandát poslanecký do říšské rady za tak důležitý volební okres, jakým je Nové město pražské. ab zbatenrs js Řečník praví, že byl touto nabídkou pře- kvapen a že jej naplnila hrdou radostí. Řečníl neúčastnil se živola veřejného, leč že z ústran kancelářské pracovny vystoupil na veřejnost jako spisovatel v oboru právním. Proto důvěra. osvědčená nabídnutím říšského mandátu jesť mu etí, které si chce ze vší mysli své i srdce svého vážiti. (Výborněl) Na to jal se řečník vyvijeti svůj program Co se stanovíska mého týče — pravi řečník — prohlašuji, že se ucházím o mandá na základě programu národní strany svobodo myslné a jejich řádů, a že organisaci její se podrokím. (Výborněl) Bohužel není mi možno pří kandidatuře avé odvolávati se na řaduvúspěchů na poli pol- tickém. Než přináším za to všemu dobrému v ústrety své české poclivé a věrně smýšteni (Výborně 1 Potlesk.) a slihuji, že síly své vždycky chci věnovati jen dobru a prospěchu vlasti k s národa. (Výborně! Potlesk.) Žijeme v době velice vážné. Zdá se, že právě v době nynější k zakončení svému do- spívá proces, jenž dávno již byl zahájen a po léta projednáván, že nyní znova jde o to, jaký státní charakter má mit stát rakouský, a jak
#18 alto_textblock #18
význam a jaké postavení má v něm zaujímati naše staroslavné království České. Proces tento odehrává se nyní pod rouškou a zevní firmou jazykové otázky. Avšak jak ji bylo politiky českými dokázáno, jedná s o mnohem více, než o vnitřní úřadování soudní. o mnohem více, než o to, smí-li soudce v zále- žitostech osobních užívati jazyka českého, o víc než o česká úřadní razítka, o mnohem víe než o zprávy úřadům nadřízeným. Jde o to má-li čl. 19. státních základních zákonů dosu v Rakousku uznáván býti za vůdčí myšlenku. která má míti vliv na směr politiky a státního regimu, jde o to, zda Rakousko chce říditi se dle jmenované zásady, či zda, pohrdnou tradicemi svými, vrátí se k dřívějšímu, smutně pověstnému směru, za něhož jedna národnos měla býti dominující a všechny ostatní in- teriorními Vzápase tom na předním místě zúčastněn je národ náš. Jedná se pak o to, mají-li národu našemu příznána býti veškerá práva, jež mu podle jeho historické, kulturní i poplatní sily přísluší, nebo zdali veškerá oprávnění a v moženosti, jichž nároď náš po dlouhé řadě le svou vlastní pilí, silou a prací výdobyl, maj mu býti odňala. Kde je vzhledem k tomu stano- visko zástupců českých, je snadno určiti. Národní strana svobodomyslná pozvedla heslo rovnoprávnosti a rovnocennosti národní. Je to však zajisté zásada všech stran národ českého bez rozdilu odstínů. Je povinností nás všech, hájiti této rovno právnosti a domáhatí s praktického jejího provedení. Důsledkem toho je odpor proti hegemonií, mající úmysl upl t niti řeč jednu na úkor ostatních. Bude-li pokus. aby království české bylo sníženo na pouhou provineii, na východní Marku, musíme zvolat eo nejrozhodněji nikdy! (Výborně! Potlesk.) Musíme se proto opříti všem podobným snahám, jaké jsou obsaženy v t. zv. osnováck sbělo Körbrových. Řečník pak sděluje stručně podklad těchto osnov, načež pokračuje: Zdá se snad, že zá sada v předlohách vyslovená stran jazykové trojdílnosti země by byla dosti správnou. Avšak přihlédneme-li blíže k osnovám těmto, shledáme že byly ze všech možných strá ne nepřijatelny Osnovy ty porušily pře d'e v š ln článek 19. státních základních zákonů. mluvící o rovnoprávnosti veškerých národnost a rovném právu všech jazyků v úřadech Bno životě veřejnéme vo Pro území české byla v Körbrovýeh osnovách proponována převládající čeština, pro území německé však výlučná něměina. Při úřadech českých musil znáti úřadní jazyk německý k vůli vnitřní úřadní němčiné. při úřadech německých mohl býti ustanoven úřadník jazyka českého vůbec neznalý. Pr strany české a německé noplatila ustanoven stejná, a proto ve jmenovaných osnovách rovno- právnost spatřována býti nemůže. Avšak osnovy dra. Körbra porušují ještě v jiném ohledu státní základní zákony, at pokud jde o článek 10. státních zákl. zákonů o moci soudcovské. Tento článek obsabuje zá sadu bezprostřednosti pro řízení eivilní i trestní Soudce má úsudek o právním poměru nebo trestní záležitosti učiniti si sám, ne podle toho co mu někdo třetl, jenž na projednávané věc- není přímo interessován, podává, nýbrž z bez- prostředního dojmu, kterým naň celý v procesu odehrávaný děj způsobil. Jestliže jazykové osnovy dra. Körbra st novily, že v končinách jednojazyčných s oso bami řeči tam užívané neznalými má býti je náno pomocí tlumočníků, pak bezprostřednost zákonem stanovená byla tím pohřbena (Hlučný souhlas), neboť soudce netvoří si pojem na zá kladě bezprostředního dojmu a názoru, nýbr na základě překladu tlumočníkova, snad chatr ného, snad i nesprávného A je toho třeba, aby tlumočníci byli za váděni v království českém? Vždyť od dob sta- rých uznáno bylo právo všech obyvatelů této země, aby u všech soudů hledali práva a spra- vedlnosti v jazyku svém a jím jí nalezli. Princi tento byl četnými zákony uznán a slavnostn prohlášen i v aktech si tátních. Osnovami dra. Körbra bylo stanoveno, aby čeští obyvatelé v celé části této země, předky nám zachované, byli cizinci (Tak jest !), aby v určitých končinách království českého byl tak cizinci, jako Angličan nebo Japonec neb Australan. Proti zásadám jazykových osnov dra. Körbra mluvily dále zásady veřejného pořádku i obecného blaha. Stanovená zásada smíšenosti fixovaná určitým procentem obyvatelstva, libo- volně vyčíslená 20 procenty, byla by měla v zá pětí, že by naše menšiny ve smíšených, pře- vahou německých krajích vydány byly v šano německým většinám. Jmenuji tu na př. Mostecko Menšiny naše vůbec byly by vydány pronásledo- vání většin německých, jež byly by chtěly od- straniti smíšenost a docíliti jednojazyčnosti. Ti by národnostní boj, vnesen byl i do končin, kde ho dosud nebylo. Menšiny naše na severu krá- lovství českého pozbyly by práva užívati svého národního jazyka v rodné zemi při všech otázkách při veřejných úřadech a soudech. Trhání království českého, jak osnova dra. Körbra v olázce jazykové zamýšlela, bylo také úplně proti všem potřebám praktickým a pří- čilo se všem požadavkům kommunikace, přáním obyvatelstva a bylo často proti výslovné vůl jejich zamýšleno. K čemu to však se stalo bez určité prav- nické potřeby? Aby umělý vzdor našich protiv- niků došel uspokojení. To znamená také nedo- statek loyality vůči řiši rakouské. Neboť k rá lovstvíčeské ve své nedílnosti je pevný sloup, o který se oplrá bu- dova řiše. Bude-li zviklán, pak je otázka, zdali sloup oslabený d - stačí, by budovu tuto udržel. (vý borně! Hlučný pollesk.) Tak přicházím k závěru, že odpor prot osnovám těmto, delegaci naší provedený, neby svévolným, nýbrž logicky zdůvod ne ným, plynoucím nezbytně ze zásady národn strany svobodomyslné, hájící úplnou rovnopráv nost všech národů a rovnocennost jejich jazyka (Souhlas.) Ačkolí otázka jazyková jako nejaktuálnějš vyžaduje první pěče a největší bdělosti poselstva českého, přece musejí poslanci býti pamětjiv
#19 alto_textblock #19
i ostatních zájmů a požadavků jak celého na- šeho krásného království, tak naší slovanské Prahy. (Výborně!) Co se prospěchů království českého týče, je jisto, že plný jeho rozkvětje podmíněn jedním, totiž tím, aby mu doznáno bylo právo jeho volného sebeurčení. (Výborně!) K dosažení tohoto ideálu musí každý poctivý Čech všemi silami a ve spojenství se všemi stranami pracovati. Dokud této zářné mety do- saženo nebude, musíme pečovati o to, aby krá- lovství českému co nejvíce se dostalo autono- mie, aby sněm království českého nebyl zkra- cován. (Výborněl) Proto nutno postaviti se proti veškerým snahám, by tak extensivně, jako nyní začasté se děje, vykládán byl 8 11. státního základního zákona o zastupitelstvu říšském, a kterýžto výklad přikazuje říšské radě záležitosti, jež podle výslovného ustanovení jmenovaného zá- kona i po jeho smyslu náležejí zemským sně- mům. Jsou to záležitosti školské a zemědělské Snad dá se provésti důkaz, že i voškeré otázky jazykové, o které se vede spor, nenáležejí pře říšskou radu, nýbrž před zemskými sněmy maj býti rozřešeny. (Výborně!) Důkaz ten podán je správným výkladem § 11. st. z. z. o zastupitelstvu říšském. Článek ten vypočítává laxativně a přesně veškeré zále- žitosti, říšské radě přikázané. Jazyková otázka mezi nimi uvedena není. Odvolává-li se kdo k odůvodněni kompetence říšské rady k řešení jazykové otázky článku, který mluví o tom, ž říšská rada má vydati veškeré zákony ku pro- vádění státních základních zákonů, říká, že ja- zyková otázka je provedením § 19. st. z. z. a proto patří před řišskou radu. dTato kalkulace není správna a to proto, že, pokud říšská rada může míti takovau kompe- tenci, může vydati jen všeobcený předpis a ten zde máme; je jím právě onen § 19. Upravent speciální může se díti nikoli pro celou říši. nýbrž pro jednotlivé země a pro každou zemi zvláště. A k tomu je forem povolaným forum zemských sněmů. Ostatně toto stanovisko bylo by zajisté v zájmu říše samé. Kdyby říšská rada zbavil se těchto sporů a spory byly lokalisovány n místa, kde se odehrávají, nabyla by říšská rad času k činnosti společné celému státu. (Sou- hlas.) o Řečník zabývá se pak otázkou péče o malo- živnostnietvo a o další důležitý stav v národě. o úřadnictvoova l Živnostnictvo tíženo je především nesnázemi v konkurenci s velkokapitálem. Tu především je třeba, aby živnostnietvo samo chopilo s iniciativy a svépomoci: aby se snažilo zlepšit podmínky své existence. Prostředky jsou různé zdokonalení výroby, zejmena tam, kde zálež na uměleckém provedení, jehož továrna dosíei nemůže, dále na povznesení výcviku, zdokona- lování dorostu a sdružování, při němž spojené slly vynahradí slabší síly jednotliveovy. Pokud sbor zákonodárný je s to, by spolu- působil, je ovšem jeho naléhavou povinností, pracovati ve směru tom. Řečník promlouvá pak o stavu úřadnickém. Za liberálního regimu je možno, aby úřadnt mimo úřad svůj byl svobodným občanem. Bohu žel, právě české úřadnictvo pociťuje zde nej- větší obtíže. (Hlučný souhlas.) Jest postulátem české delegace, aby i tu uplatněna byla rovno- právnost. (Výborně ! Potlesk.) Řečník ukazuje pak na význam Prahy jak hlavního města a srdce království českého. Péč mou — praví — bude, aby naše slovanská Praha kvetla a rozkvětem svým předstihovala jiná města rakouská. (Výborně ! Potlesk.) Nezoufáme nad svou budoucností. Víme, že bezpráví na čas může se udržovati, ale ž na konec zvítězili musí pravda a svaté práva naše, neboť, jak básník náš vyslovil: »Co sto bludných věků hlodalo, zvrtne doba. (Výborněl Bouřlivý, dlouhotrvající potlesk.) Předseda prof. dr. Blažek se táže žádá-li kdo za slovo k dotazu na p. kandidáta Když nikdo se nehlásí, dává o kandidatuře dra- Pantůčka hlasovati, načež konstatuje, že kan didatura soudniho rady dra. Ferd. Pantůčka přijímá se jednohlasn (Potlesk) i prohlašuje jej za kandidáta posla- nectví na říšskou radu za Nové město pražské (Výborně ! Bouřlivý, trvalý potlesk.) Ježto volných návrhů nebylo, skončil před- seda dr. Blažek schůzi. o Schůze voličů městské kurie v Holečo vicích-Bubnech, v neděli dne 9. prosince ko- naná, schválila resoluci, ve které voličové pro- hlašují, že schvalují činnost svého poslance pan inž. Jana Kaftana a zavazují se o jeh opětné zvolení se přičiniti. Nechtějí sice poslanci udileti direktivy, ale tolik žádají, aby vždy, maje na mysli veliký cíl našeho národa, totiž státní samostatnost zemí českých, nepřidával ruky své k žádnému skutku, který by odporoval programu našeho národa a kterým by přímo nebo nepřímo byl podporován aneb upevňován zhoubný pr nás systém centralisační. Doufají zejmena, že poselstvo naše hned, jak na říšskou radu opěo vstoupí, bude protestovati proti choutkám ger- manisačním.
#20 alto_textblock #20
„
#21 alto_textblock #21
Prohlášení Prohlašuji, že jsem nikoho nezmocnil, aby mne za kandidáta »Sdružení českých zemědělcůe prohlásil. V Praze, 13. prosince 1900.
#22 alto_textblock #22
Hyrš.
#23 alto_textblock #23
Výsledek voleb volitelů. V okresu (soudním) vinohradském zv leni byli ve všeobecné V. kurii eelkem 143 volitelé. Z těchto náleží straně svobo domyslné 106, národním sociálům 34 a sociálním demb- kratům 3 volitelé. — Ve IV. kuril zvolen celkem 151 volitel, z nichž voliti bude s stranou svobodomyslnou 150, jeden volitel hlásí se ke straně agrární. * V okresu žižkovském zvoleno bylo v V. kurii 86 volitelů, z těchi náleží strané svobodomyslně 82, dva národním sociálům 2 straně sociálně-demokratické. — V kurii ven- kovských obcí zvoleno 88 volitelů, z těch náleží straně svobodomyslné 84, straně agrárnl 3 a 1 volitel jest smýslení neurčitého. 7 *
#24 alto_textblock #24
.