#1
alto_textblock
#1
Ročník XXXX.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v pátek dne 14. prosince 1900.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 345.
#4
alto_textblock
#4
Ro ranní a odpol. listy
přelplácí sen
v Praze v sdeinástrael
ss měate . . . . K —
za čívrt lela
s dvojí don tškot
na měsle
0
na čirrt letn
ve slislkich: » K sok
na něsíe-
Poštont
na mřske
ke
nsl čtvrt leis
s dvejí zisilke
ns měs
n čvrt lela . . . . Hi k e
#5
alto_textblock
#5
V drobném prodejíi
raaní čísle o sobě . . . ra s
odpoladní
. . . n žb
alislkách na venkovsn
ranní číale. . . . . . . .
odpolsdní . . . . . . . . B h
Inseráty
platí so hetově vapřeš.
Předplaceni a lnserty pěijína sdvslnh
strace v Marianaké ulici č. a.
Tam nacházejí sa též redlakee
tskárna a ezpedita „Národních Listá“.
Rukopisy se novracaj
#6
alto_textblock
#6
Bnešní číslo pro Prahu le 8 10 stranách.
#7
alto_textblock
#7
„Přízrak“ státního práva če-
ského vlastizrádce děsí.
Od roku 1883, kdy na sněmu královstv
českého pozbylí němečtí odpůrci našeho ná-
roda a naší vlasti své bývalé vyšizené
většiny, — každé a byť i sebe kratší zase-
dání sněmu našeho přivádí je v nejmrzu-
tější náladu; jsou jako na trní, nevrlí a po-
dráždění až k excessu. Sněm český i v těch
centralistických poutech, jimiž je svázán.
jest jim stále na překážku jejich úkladných
plánův a obmyslů velkoněmeckých proti
samostatnosti a svébytnosti tohoto našeho
království. Nejraději by jej viděli zrušenýa
odklizený na věky. A když to nejde, strojí
mu záhubu svým úsilím o jeho rozpoltěnía
paralysování kuriemi národními
aneb všemožným stlačením a pokořením jeho
významu politického na holou mizinu. Vltéto
své zlosti vlastizrádné dospěli letos svého
vrcholu: nechtěli, aby vůbec sněm český
detos byl svolán, nechtěli mu dopřát ani dne.
by mohl na rychlo z nouze opatřit hospo-
dářství zemské, jak to zákon velí. Může prý
se to spraviti císařským zmocněním, tedy
formou absolutistickou, radili ti výteční »libe-
rálové« němečtí in optima forma. Když ale
vládě Körbrově přece jen zdálo se to byti
trochu divokým, když konečně sněm králov-
ství českého na týden před vánocemi svo-
lala, tu nestyděli se veškerým svým tiskem
ji proto kárati a na ní požadovati, aby
všemi prostředky zabránila svobodě
slova na sněmu, aby tu nedovolila
žádné velké politické debaty, nýbrž ihned
kratiknotem moci životní světlo sněmu če-
ského zhasila! —etii onlnintevn e
ie Ano, do takové kloaky sklesl liberální
duch německých centralistův, zvoucích se
obhájci ústavnosti a principu representativ
ního. A to všechno pro ten — »mlha vý
»přízrak« státního práv a če
ského« — jež tisíckráte už zakleli a roz
stříleli svým výsměchem nejcyničtějším, —
které jim ale nicméně pořád nedá spát, které
je pronásleduje dnem nocí a ruší jejich hody
a kvasy vítězné, jako duch Bankův.
Tušili a předvídali, že se s ním setkají
i na tom letošním nejkratším zasedání sněmu
českého a dnes, hned po první schůzi, už
strhují korybantský křik: »Vidíte ho ?1e
Duch českého práva státního se jim objevil
v celé své hrůze již v pouhém tom našem
resolučním návrhu, jímž vláda se vyzývá,
aby podobně jako sněmu uherskému, také
sněmu království českého v známost uvedla,
že dne 28. června t. r. na hradě vídeňském
následník arcikníže František Ferdinand d'Este
zřekl se pro své potomky trůnní po
sloupnosti v královstvích a zemích,
na radě říšské zastoupených a tudíž přede
všemi: v království českém. —
Kdyby nebyla mysl Němců zdejších tak
chorobně porušena záští proti právu a svo-
bodě země české, uznali by s námi za věc
samozřejmé státní slušnosti a potřeby, aby
událost pro monarchii tak vysoce významná
byla vládou povinně oznámena zákonnému
zastupitelstvu nejdůležitějšího království této
poloviny říše, jakož děje se za podobných
případů ve všem světě.
Před 180 lety panoval u nás čirý ab-
solutism. Sněm český byl stlačen na pouhý
stín. Však nicméně uznali ministři císaře
Karla VI. za správné a potřebné, předložiti
nový řád o posloupnosti trůnní, t. zv. prag
matickou sankci, sněmu českémua
požádati jej, aby vzal akt ten na vědomí a
dal mu své formální schválení. Což když
sněm český dne 16. října 1720 s tou vý-
hradou učinil, že zůstanou práva a svobody
tohoto království pro všechnu budoucnost
zajištěna, císař Karel VI. poselstvím svým
královským ze dne 3. března 1721 toto
usnešení sněmu českého s povděčným uzná-
ním akceptoval. Když pak J. V. nynější
panovník 20. října 1860 vydal svůj nejvyšší
neodvolatelný diplom, jímž za sebe a za
všecky své následníky zřekl se absolutismu.
prohlásiv výslovně zásadu, »že právo zá-
kony dávati, měniti a rušiti bude na
dále od mocnáře a následníků jeho konáno
jen spolupůsobením zákonně svolávaných
sněmů zemských a vzhledem k věcem
všem společným spolupůsobením říšské rady,
složeně z poslův od sněmů vyslaných; pra-
víme: když před 40 lety panující mocnář
velkodušně uznal za povinnost svou: šetřiti
vzpomínek, právních názorů a právní ch
nároků všech svých národů,
jakož i práv a zvláštního posta-
vení jednotlivých královstvía
zemí a měniti v nich jen tolik, kolik nynější
poměry časové a skutečné potřeby veške-
rého mocnářství nutně vyžadují: nařídil vý-
slovně, aby tento základní zákon novodo-
bého ústavního práva říše rakouské byl
vtělen do archivů všech krá-
lovství a zemí. Žádného Němce nena-
padlo tehda nad tím se pozastavovat a po
horšovat. Všem jevilo se to býti zcela
správné a v pořádku, aby takový historicky
vývnamný akt byl ve vší formě sdělen
oznámen zákonnému zastupitelstvu každé
země.
Nuž, hle, jaká to za dobu jednoho p -
kolení s Němci zdejšími krušná změna
Dnes jejich tisk od »Neue Freie Presse« až
po tu vídeňskou »Volkszeitung« soptí a zuři
proti poslancům českého národa, protože
v nejslušnější formě vyzvali vládu,
aby dle své povinnosti uvedla
snému království českého řádně
#8
alto_textblock
#8
Předloha odkázána po návrhu posl. Mettala
komisi rozpočtové.
V dalším průběhu schůze vyřízena řada
petic, při kteréžto příležitosti ujal se slova
posl. Adámek, aby upozornil na nedosta-
tečné prostředky, jež doporučovány byly na
vyhubení hrabošů. I doporučil úlevy v nej-
hojnější míře pro kraje tímto zlým hostem
navštívené. Páni agrárnici, spasitelé če-
ského rolnictva, však ani jediným svým stou
pencem nebyli ve sněmovně zastoupeni.
Na to vyřízeny zprávy komisí rozpo
čtové a zemědělské o upravení poměrů pro
řessorův a učitelů na zemských hospodář
ských školách.
Příšti schůze konati se bude až v úterý
#9
alto_textblock
#9
ve známost dokonanou událost
dynastickou, kterouž v dědičné aleji
posloupnosti trůnní stala se ne před-
vídaná a neobyčejná odchylka,
takže sám panující mocnář ve slavnostn
řeči své dne 28. června 1900 na hradě vídeň-
ském přiznal jí »velikou důležitos
nejen pro dynastii, ale i pro
mocnářství.« —
Návrh posl. Dvořáka ani jediným slovem.
ani jediným obratem nekritisuje dokonaného
skutku toho, nýbrž obmezuje se jedině na
důkaz, že sněm český má právo očekávati
od vlády úřadní zprávu o něm.
Toť jest věru požadavek se strany za
stupitelstva království tak značného, důleži-
tého a staroslavného rovně oprávněný jako
slušný; jinde by se tomu podivili, že bylo
výzvy té vůbec zapotřebí a že vláda
sama nepospíšila si přivítati
sněm český sdělením o tak neoby-
čejné a významné události dynastické. Co
bylo správným vůči Uhrám, zajisté bylo také
slušným vůči Čechám. Tyto jsou právě tak
cennou perlou monarchie jako ony a mají
nárok na stejnou pozornost se strany vlády
vídeňské, jako Uhry se strany vlády peštské.
Pokládal-li tam ministr Szell za svou
povinnost oznámiti událost z 28. června 1900
sněmu uherskému, jaký důvod mohl by
zdržovat ministra Körbra, aby totéž oznámil
úřadně sněmu českému? Trváme na tom,
že jest tím sněmu českému povinen a že
sněm český má plné právo na povinnost tu
ho zdvořile upomenouti. Proto nemůžeme
utajiti svého podivení nad tím, že naše
konservativní šlechta nepodepsala návrhu tak
slušného jako vlasteneckého? Či snad také
ona již by se lekala terroru a křiku těch
komilitonů Wolfových, kteří před
rokem (30. prosince 1899) na sněmu českém
o závod s ním přezdívali českému krá-
lovství pouhé »provincie«? Že tisk těchto
škůdcův zemských dnes návrh náš zuřivě
kaceřuje jako prý svrchovanou drzost a opo-
vážlivost, kohož by mohlo překvapovat?
Najich očích každý věrný syn této vlasti
každý počestný hajitel její práv odvěkých
jest zlosynem a teprv před několika dny pro-
hlašoval poslanec Prade i toho nejčerve-
nějšího Schönererovce a Wolfiána za lepšího
prý vlastence rakouského, než prý jest feu
dální český korunář. Nuže, bojí-li se
naše šlechta snad nemilosti a terroru tě ch to
»německých rytířů«, pak nechť zůstane raděj
doma
Ale národ český troufá si vybojovat
svůj poctivý boj sám s touto neurvalou če-
ládkou pangermánskou, která se dnes ve
Wolfově »Ostdeutsche Rundschau« chytá z
šosy pruského vyslance Eulen-
burga, aby jí pomohl proti »nebezpečí če
skému !« —
#10
alto_textblock
#10
Nejvyšší maršálek kníže Jiří Lobkovic za
hajuje schůzi o 1/212. hod. dopol.
Za vládním stolem místodržitel hrabě Couden-
hove, dvorní rada Novák, místodržitelský rada
Vojáček a okresní hejtman Neumann.
Gallerie navštívena četně.
Petice podali poslanci pp.
Dr. Podlipný kuratoria vzorné obch. školy
v Praze za subvenci na r. 1900—1, rady král. hlav
města Prahy za zvýšení subvence na vydržování
vyšší dívčí školy v Praze. — Dr. Dyk starousedlých
občanů v Ouněticích v příčině užívání obec. statku
tamtéž. — Týž Jana Hornofa, mlynáře v Kozoje-
dech, za podporu následkem živelních pohrom. —
Dr. Šamánek osady Vrchoviny za subvenci na
stavbu vodovodu. — Janoušek městské rady
v Semilech za vydání zákona ve příčině osvobození
novostaveb od přírážek obecních. — Němec spo-
lečnosti vyrabitelů lihovin v Praze za nepřijetí zá-
kona o dani z lihu. — Dr. Moravec městské
obce v Král. Dvoře za ponechání, po případě zvý-
šení subvence obec. vyšš. zymnasia tamtéž, městské
rady tamtéž v příčině doplnění zákona ze 24. října
1899 čís. 97 z. z. ve příčině dávky z velocipedů. —
Formánek Vincence Matouška, říd. učitele v. v.
v Přelouči za zvýšení výslužného. — Dr. Zátka
Marie Malé, vdovy po řídicím učiteli v Rozpouti, za
ponechání vychovacího příspěvku. — Hovorka
Lenky Vyšové, industriální učitelky v Žamberku, za
vpočitání let služebních, Marie Šlěpánkové, industr.
učitelky v Kyšperku, za totéž. — Dr. Heller
Aloisie Škardové, vdovy po správci školy v Nové Vsi.
za udělení pense z milosti. — Hodys Kateřiny
Markgrafové, industriální učitelky v Příbrami, za
vpočítání let služebních. — Loula Terézie Ješa-
tové, industriální učitelky v Louňovicích za udě-
loní definitiva a vpočítání let služebních,
Loula Josefy Černé, industr. učitelky v Benešově
za vpočítání let služebních. — Anýž sboru učitel-
ského ve Vršovicích, v předměstích pražských, místní
školní rady obcí Břevnova, Bubenče, Dejvic a Stře
šovic a v Praze za upravení služného a povolen
zvýšení služného. — Janoušek místní škol. rady
v Semilech za upravení poměrů zastupujících ředi-
telů na školách, ze kterýcu povoláni učitelé k úřadu
okr. školdozorců. — Tyž Hospod. spolku pro okres
novopacký za upravení platů učitelských. — Dr
Pippich zpěváckého spolku »Hlahol« v Praze za
subvenci k účelům uměleckým. — A. Černý okr
výboru v Nové Kdyni za změnu § 51. zák. o okres-
ních hosp. záložnách ze dne 26. dubna 1900. —
Josef Horák okr. výboru v Král. Městci za totež
— Dr. J. Dvořák okr. výboru v Polici nad M. za
totéž. — Hr. Ferd. Chotek okr. výboru v Sušici
za totéž. — Dr. Slavík okr. výboru v Jindř. Hradci
za totěž. — Kryí okr. výboru v Kouřimi a v Uhl
Janovicích za totéž. — Sembera okr. výboru v Mi
Vožici za totéž. — Novotný okr. výboru v Břez-
nici za totéž. — Loula okr. výboru v Benešově z
totéž. — K. Adámek okr. výboru v Hlinsku ve
příčině prodloužení lhůty při obnovování směnek při
okresních hosp. záložnách. — A. Černý okr. vý-
boru v Nové Kdyni za totéž. — Dr. J. Dvořák
okr. výboru v Polici n. M. za totéž. — Dr. Slavík
okr. výboru v Jindř. Hradci za totéž. — Lenoch
okr. výboru v Litomyšli za totéž. — Kryí okr. vý-
boru v Kouřimi za totéž. — Šembera okr. výboru
v Ml. Vožici za totéž. — Niklfeld obecního před-
stavenstva ve Spyticích, v Hostovlicích, Sirákovicích
Zvěstovicích, Podsnokách, Rímovicích, Stuparovicích
a Skryji za vydalnou podporu následkem krupobití
— König obce Hodovíze, České Doubravice, Šti-
chovice, Vrážna a Korýtka za zřízení želez. stanice
su bažantnice« na místní dráze plzeň.-manětínské. —
König obcí Hubenova, Dolnobělě, Plání, Rybnice
Kazňova, Trnové, Krašovic, Bučí, Lomniček, Lázů.
Dražně za zřízení železniční stanice su Bažantnice«
na místní dráze plzeňsko-manětínské. — Dr. Dy
místní školní rady v Blovicích za vydání zákona.
dle něhož by náklad na vydržování škol měšťan-
ských nesl celý okres. — Janonšek místní školní
rady v Semilech za totéž. — Dr. Čelakovský
míst. škol. rady ve Skutči za totéž. — Dr. Škard
místní školní rady v Nymburce za totéž. — Brdlik
místní školní rady v Kamenici za totéž. — Ma-
cáček místní školní rady v Kutné Hoře za totéž-
— Formánek místní školní rady v Nechanicích
za toléž. — Prášek městského úřadu v Horaždo-
vicích za toléž. — Kůs místní školní rady v Pře-
šticích za totéž. — Dr. Škarda městské rady v Ml
Boleslavi v příčině stanovení základního služného
učitelů v městech s více než 10.000 obyvateli na
1400 K. — Anýž učitelů v Proseku v příčině zvý-
šení drahotního přídavku. — Dr. Sláma purk-
mistrovského úřadu v Dobrušce za vydání zákona
dle něhož by náklad na vydržování škol měšťan
ských nesl celý okres.
Tiskem rozdána zpráva výboru zemského krá-
lovství českého týkající se zprávy školské komise, ze
dne 3. května 1900 č. 443° tisk CXCV., podané v leto
šním odročeném zasedání sněmu království českéh
o návrzích poslance Josefa Anýže a soudr. a poslaneo
Adolfa Siegmunda, dr. Alberta Werunského, Jindřicha
Pradeho a soudr. v záležitosti úpravy právních po
měrů učitelstva na obecných národních a měšťan kých
školách v království českém.
Nejvyšší maršálek zemský sděluje, že
návrhy poslance Steinera a soudr. v příčině opa-
tření proti moru vepřového dobylka a poslance
Práška a soudr. v příčině poskylnutí podpor rolni-
ctvu živelními pohromami postiženému podané v mi-
nulém zasedání zemského sněmu, byly přikázány ben
prvního čtení příslušné komisi.
Žádosti za povolení k soudnímu stíhání poslaneů
Doležala a Šťastného odkazují se legitimač
nímu výboru.
Poslanec dr. Bedřich Pacák a soudruzi podal
#11
alto_textblock
#11
Sněm království českého.
Schůze dvacátá čtvrtá.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 13. prosince.
#13
alto_textblock
#13
Páni na levici nemohli si včera př
prvním čtení vládní předlohy, týkající se
zavedení zemské přirážky ke státní daniz
kořalky, odepříti malou projížďku na centra
listickém koníčku. Nejdřive se vyšinul na něj
pan Iro, který otloukal to, co o věcí kolo-
valo ve všech německých listech, počínaje
od »N. Fr. Presse« až ku »Egerer Ztgu«.
po něm pak státnickou partii palčivé
otázky rozebral pan dr. Pergelt. Žasli jsme.
když vykládal, jak prý se předlohou vládní
porušuje princip, přímé daně ponechati ze-
mím a nepřímé státu a když dokazoval, to
že jedině rozumné rozvržení zdrojů příjmo-
vých na tyto dva činitele veřejného života.
Bylo ovšem zapotřebí k tomu Pruska, které
problém tímto způsobem rozřešilo na pro-
spěch státu i jeho částí. Až na tuto velikou
reformu daní dojde, potom, jak pevně dou-
fáme po prohlášení pana dra. Pergelta, Němei
nebudou se vzpírati, jako to činili v roce
1896, aby aspoň reálné daně ponechány byly
zemím. Dr. Pergelt ale měl ještě jiné ná-
mitky. Jal se popírati kompetenci zemského
sněmu v této otázce, a centralistická jeho
duše děsila se vzájemného účtování zemí
mezi sebou, kterého při vybírání zamýšlené
dávky z kořalky a zejmena při restituci dá-
vek těch bude zapotřebí.
Posl. dr. Fořt velmi řízně námitky
obou pánů vyvrátil. Panu dru. Pergeltov
zejmena dokázal, že není dosti obeznámen
dotýčnými ustanoveními zemského řádu, který
nijak nepřekáží zemím zavésti ne pouze při-
rážky k nepřímým daním, nýbrž dovoluje
dokonce vybírati i samostatné nepřímě dávky.
Poslanec Anýž strhl pánům na levici bez-
ohledně s tvaře učitelstvu přátelskou škra-
bošku. V novinách, na schůzích, všude kde
mohou plaidují s největší horlivostí a nadše-
ním pro úpravu platů učitelských, však když
nadejde otázka, jak zjednati potřebných pe-
něz k tomu, tu se krčí a skrývají. Tu mají
plně koše námitek a vytáček. Že nebude
možno zvýšiti platy učitelské, nestane-li se
zákon, o kterýž jde skutkem, o tom zbytečně
bylo by pochybovati. Posl. dr. Zd. S ch ük-
ker sice proti slovům posl. Anýže pro-
testoval, však tak chabým způsobem, že
ve světle příznivějším se německá láska ke
škole a k učitelům po jeho řeči neobjevila.
Místodržitel hrabě Čoudenhove do-
poručil sněmu předlohu vládní k vyřízení
co možná nejrychlejšímu, tak aby mohla byti
ještě před svátky předložena k sankci, zá-
kon aby dne 27. prosince mohl býti publi
kován a dne 1. ledna 1901 platným se státi
#14
alto_textblock
#14
tento
#15
alto_textblock
#15
dota z
V sezení sněmovny poslanecké rady říšské dne
16. prosince 1899 schválen byl jednoblasně zákon
kterým erární mýta od 1. ledna 1901 bezvýminečně
byla zrušena. Dne 21. prosince téhož roku sněmovnu
panská k usnesení tomuto v plném znění přistoupila
Zákon tento dosud nejvyšší sankci předložen neby!
Poněvadž tato usnesení obou sněmoven mají emi-
nentně velký význam hospodářský, plnící hospodář-
ský požadavek, po němž rolnictvo nejen královstv
českého a markrabství moravského a věvodství slez-
ského, ale všech zemí v říšské radě zastoupených p
celou řadu let co nejusilovněji volalo.
Poněvadž pak vláda, jež prohlásila za program
svůj program hospodářský, toto hospodářské důležité
usnesení k nejvyšší sankci nepředkládá, ačkoliv ve
stejné době učiněné usnesení o zrušení kolku novi-
nářského ihned k sankci oředložila, tážeme se:
#16
alto_textblock
#16
1. Z jakých důvodů nebyl dosud zákon dne
16. prosince 1899 a 21. prosince 1899 usnesený
radou říšskou zrušující mýta erární k nejvyšší sankc
předložen?
2. Jest vláda ochotna vzhledem k nastávající již
době 1. ledna 1901 zákon tento k nejvyšší sankci
předložiti?
3. V případu záporné odpovědi, jaké jsou příčiny
že takovou důležitost hospodářskou plniti vláda
odmítá?
Omluvili se posl. Jaroš pro dnešní schůzi
posl. Fišera churavostí.
Na to se přechází k jednacímu pořadu.
Nejvyšší maršálek zemský: Prvním bo-
dem denního pořádku jest první čtení vládní před-
lohy s osnoveu zákona, fýkajícího se zavedeni
přirážek k státní dani z kořalky.
Mistodržitel hrabě Coudenhove (česky)
Slavný sněme! Podání této osnovy zákona che
jen provésti několika krátkými poznámkami. Slavný
sněm a také zastupitelstva jiných království a zemí
žádali opětně, aby se strany vlády byl vzat zřetel
na nepříznivé finanční poměry jednotlivých králov-
ství a zemí a aby jim byla zákonnými prostředky
poskytnuta možnost dostati oněm úkolům, které
země podle trvajících zákonů obstarávati mají
Mohu se, velectění pánové, na to odvolat, že v po-
sledních letech ministerstva této otázce věnovala
nejen vždycky svou pozornost, nýbrž že také učinila
jednotlivá opatření, aby finanění síle království
zemí bylo pomoženo. Prvním krokem v tomto
směru bylo přikázání určité částky z výnosu osobní
daně z příjmů zemím. Druhý krok pak učinila vláda
tím, že podala jednotlivým sněmům stejně znějící
osnovu zákona o zavedení zemské přirážky k státní
dani z lihu. Přirážka tato má obnášeti 20 haléřů
z jednoho litru čistého alkoholu a výnos její
má se rozděliti mezi jednotlivé země podle výšky
spotřeby.
Německy dovozuje pak místodržitel, že přirážka
nebude tíživou; zve pak vybírání přirážky té se sta-
noviska zemí ideálním, poněvadž celý výnos při-
padne zemím, kdežto vybírání obstarávati budou
státní orgány. Pro příští leta stanoven jest podíi
pro království české asi na 3,800.000 korun. Vláda
jest si vědoma, že předlohou tou nesanují se finance
zemské, má se jí přispěti jen k zlepšení linancí těch
sanování financí zemských možno docíliti jen orga-
nickým vytvořením a zásadním rozdělením zdrojův,
jež pro země jsou pohotově. Vláda podrží cíl ten
i na dále na zřeteli. Místodržitel připomíná dále,
že předloha slane se zákonem, jen když obdobná
předloha přijata bude ve všech zemích i doufá, že
sněm království českého ji schválí, při čemž odvo-
lává se na letní konferenci náčelníkův zemských
autonomních správ, jež s přirážkou souhlas proje-
vila. Poněvadž zákon má 1. ledna nabýti platnosti
musil by sněmem vyřízen býti nejdéle 22. t. m.
vyžádána býti pak ihned sankce, aby zakon by
27. t. m. publikován, by v čas mohla se státi dalš
opatření. Mistodržitel prosí protož sněm, aby vy
řídit předlohu tak, jak jest, s největším urychlením.
jež jednací řád připouští.
Posl. dr. Mettal z Frivaldu navrhuje, aby
vládní předloha přikázána byla rozpočtové komisi.
Návrh je dostatečně podporován.
Posl. Iro prohlašuje jmenem německo radikáln
strany, že nebude sice hlasovati proti přikánání před-
lohy výboru, ale nepokládají za správně, že sněm
usnast se v přirážkách, ponévadž prý takovéto při-
rážky lze stanoviti jen říšským zákonodárstvím.
Dnešní předloha jest jen následkem toho, praví
řečník, že jsme se zřekli přirážek k osobní dani
z přijmů na upozornění vlády, že podíl země z vý-
nosu osobní daně příjmové bude větší než výnos
z přirážek oněch. Dnes nastupuje vláda nezákonnou
cestu, žádajíc od sněmu přirážky k nepřímé dani.
Mělo by se sáhnouti tam, kde dnes ješté vybírá s
málo daní, k burse a velkostatkům.
Posl. Stein: Židé, židé, ti mají více peněn
než my!
Posl. Iro: Ministr financí zapomíná stále, ž
na vídeňské burse investováno jest 14.000 millionů
v papírech. Tam, kde se tolik vydělává a mnohem
více, než vydělá selský stav, tam mělo by se vždy
sáhnouti, nikolí ale cukerní daň o své újmě absolu-
tisticky zvyšovati, a k dani kořaleční přirážky vybí-
rati. Jsme pro to, aby kořalka zdaněna byla v nej-
vyšší míře, poněvadž by se tím vymýtil mor kořa-
leční, ale v poslední řadě i pro to, když tě tu kořalka
již jesl, aby výroba její se zmonopolisovala. Hlasu
jeme tudíž pro přikázání výboru, nikoli proto,že
jsme s předlohou tou srozuměni, nýbrž protože pro
okamžik nelze nalézti jiných prostředků.
Posl. dr. Pergelt mluví také proti předloze,
uváděje, že tvoří novum v oboru zákonodárného po-
stupu při daních nepřímých. Vláda chtěla následkem
neplodnosti rady říšské zjednati si takto prostředek,
jímž by odstranila trvalý finančni deficit v českém
hospodářství zemském. Předloha ta odporuje vládou
prohlášené zásadě, že přímé daně patří zemím
daně nepřímé říší. Leč ani tak nepomůže se zubo-
ženým zemským fiuancím. I po stránce věcné lze
proti předloze mnoho namítati, zejmena že v 17 ra-
kouských zemích má býti zavedeno jakési samostatné
hospodářství, vzájemné mezi nimi účtování a tudíž
potřeba četného úřadnictva a veliký náklad. (Tak
jesti v levo.) Provádění předlohy způsobí zejmen
při vývozu obrovské výlohy.
Úle zřízení zemského nemají země práva k ne
přímým daním ukládati přirážky ..
Posl. dr. Fořt řečníkovi odporuje a ukazuje mu
dotyčný paragraf zemského zřízení, by si jej důklad-
něji přečetl.
Posl. dr. Pergelt: Prosím, byste mne nevy
rušoval. Můžete mluvit po mně. Ostatně není sněn
kompetentním usnášeti se o zákoně, který rozhodně
spadá do kompetence říšské rady.
Předlohou utvrzuje se jen neblahé naše bospo
dářství přirážkové. Takové zákony bylo by pak ne-
snadno zrušiti, i když byly usneseny jen na říšské
radě, natož teprv, když byly vydány v 17 zemích
Ale poněvadž každá předloha vládní přikazujes
komisi, budeme pro přikázání její komisi i my hla-
sovati. (Pochvala na lavicích německých.)
Poslanec dr. Fořt: Původně nebylo úmyslem
naší strany, abychom zasáhli do debaty při prvním
čtení návrhu zákona, který se týká zavedení kořa-
leční přirážky v království českém a ostatních ze-
mích, majíce za to, že meritorní uvažování o něm
odbude se až v lůně dotyčné komise. Proto že ale
pánové z druhé strany považovali za vhodné zaujati
nepřátelské stanovisko proti předloze a uvedli proti
ní celou řadu námitek, musí i nám býti dovolene
několika poznámkami předně vyvrátiti to, co s
strany řečníků předešlých proti předloze bylo uve-
deno a za druhé naznačiti důvody, které nás nabá-
dají, abychom odkázání předlohy rozpočtové komisi
odhlasovali.
Co se týče námitky poslance Ira, jenž vůbe
nechce dopustiti zavedení nových daní a přirážek a
poukazuje na známý již zdroj berní, na bursu, tu
nehledě k jiným námitkám, upozorňuji na to, že
zdroj tento přispěl by pouze zemským financímv
Dolních Rakousích, proto že velké výdělky bursovní
jsou právě jen na burse vídeňské.
Mnohem vážnější námitky přednesl pan dr. Per-
gelt. Obrátil se v první řadě proti předloze z důvod
řekl bych finančně theoretických. Pravil, že ode dávna
v zákonodárství jest úmysl, aby uvedeno bylo v
skutek přiměřené rozdělení mezi zdroji bernímia
potřebami, které země obstarávati mají. Princip koin-
cidence mezi podstatou potřeby a zdrojem finančním
vedl také nedávno v Prusku k tomu, že daně přímé
odkázány tam byly správním sborům nižšího řádu,
kdežto stát omezil se na daně nepřímé. My jsme
tutéž zásadu hájili způsobem co nejenergiétějším
#17
alto_textblock
#17
v oné velké řečnické bitvě, která se strhla na říšské
radě při příležitosti projednávání nynějších berních
zákonů z roku 1896. Tenkráte však pan dr. Pergelt
slál nikoliv na straně obhájců myšlenky přiměřeného
rozdělení berní na potřeby zemské, nýbrž na straně
ministra Plenera. Konstatuji to za tou příčinou, ž
ony finančně theoretické důvody, které příměly dra.
Pergelta k tomu, že potíral předlohu dnešní, měly
býti tenkráte uváženy, když jednalo se o poslední
velkou berní reformu v Rakousku. Nikoliv tato ne-
patrná předloha, nýbrž ona velká reforma to byla,
která na dlouhou dobu zatarasila možnost vhodné
úpravy a rozělenění berních zdrojů na potřeby státní
a zemské.
Ale tato přejloha není také žádné novum, no-
vumje vní pouze onen centralisticky
moment, který žádá, aby předloha ve
stejném znění ve všech 17 zemských
zastupitelstvech byla přijata, nemá li
býti přivedena k pádu, ale věc sama jest stará. Při-
rážka zemská k nepřímým daním vybírá se již od
let asi v pěti zemích rakouských a v Tyrolsku do-
konce mají samo tatnou nepřímou zemskou dávku
z obili. Nejdůležitější námitka však jest námitka
povahy kompetenční. Pan dr. Pergelt upírá na zá-
kladě zvláštní interpretace jednak zákona říšského
o zastupitelstvu říšském, jednak zřízení zemského
sněmu království českého vůbec oprávněností tuto
předlohu projednávat. Však druhý odstavec § 22.
zemského zřízení dává také sněmu právo usnéšti s
na přirážkách k nepřímým daním a jiným dávkám,
tak že o nějaké nekompetenci zemského sněmu
vzhledem k jasnému znění zákona nemůže býti na-
prosto řečí. Rečník doporučuje přijetí návrhu na od-
kázání předlohy rozpočtovému výboru již vzhledem
k tomu, že neučiní-li tak sněm v dnešním okamžiku,
učiní tak co nejdříve stát sám, jak měl v úmyslu
před dvěma letý, kdy chtěl vindikovat celou přirážku
pro sebe. Pak nedostanou země z toho ničeho, nežli
nepatrné bonifikace. (Výborně! Výborně !)
Posl. dr. Pergelt v replice své snaží se
dovoditi, že náhled jeho nynější neodporuje onomu,
jemuž dal výraz při projednávání berní reformy.
Zemské zřízení neopravňuje prý k vypisování daní
nepřímých. Ostatně zasílání lihu z jedné do druhé
země je spojeno s tolika výlohami a obtížemi, že
předlohu již z důvodů věcných doporučiti nelze.
Poslanec Anýž: Budíž mi dovoleno poukázati
k jednomu momentu, který je velice charakteristický
a zasluhuje, aby mu již při rokování o této předloze
věnována byla pozornost. Žádáme-li, aby země ko-
nala jisté povinnosli, pak musíme také sta-
rati se o to, aby země k tomu měla při-
měřený linanční zdroj. Velmi často a velmi
mnoho se mluví o tom, že jest velenutno, aby jedna
otázka naší zemské správy byla co možná záhy a
příznivě vyřízena. Jest to otázka úpravy
platů učitelských. A zejmena pánové z ně-
mecké strany často blásají ve svých schůzích i v no-
vinách, že rozřešeni této otázky nelze
déle odkládati. Víte, pánové, že při naší nej-
lepší snaze narazilo vyřizování této záležitosti ne-
jednou na nepřekonatelnou překážku. Reklo se
nám: není potřebných příjmů, ze kterých zvýšeny
náklad na platy učitelské mohl by se uhraditi. Vám
je také známo, že vláda nechce označiti své stano-
visko v této véci do té chvíle, dokud nebude hotova
příslučná osnova zákona a že také zemský výbor
nemohl ve věci té zaujati určité stanovisko, doku
nebyl zjednán žádoucí zdroj příjmů.
Ve zprávě zemského výboru, týkající se úpravy
právních poměrů učitelstva, která dnes byla rozdána,
praví se výslovně, že vyšší náklad na úpravu platu
učitelských bude možno krýti přikázáním podilu
z upravené osobní daně z příjmů a výnosem no vě
zavedené přirážky zemské ke státní dani z lihu. To
znamená jinými slovy, že všichni, kdož vzpírají se
tomu, aby tato dávka z lihu skutečně byla uzáko-
něna, vzpírají se současně úpravě plalů učitalských.
Tak vedou si dnes naši krajané němečti. Aby to byfo
známo a aby tento moment nebyl přehlédnut, přivá-
dím jej k vědomosti slav. sněmu. Ono se pěkne
deklamuje, že smýšlí se s učitelstvem
dobře, ale když se jedná o reální řeše-
ní této otázky, tu zabočuje se na po-
stranní cestičky, aby se nemusilo vy-
hověti tak velice nalehavé otázce.
(Hlučný souhlas a pochvala.)
Posl. Zděnek Schiicker snaží se obrániti
stranu svoji proti poslední výčitce posl. Anýže. Jeho
strana vždy prý se snažila o zlepšení financí zem-
ských, i varovala prý ale také vždy před rozšířením
kompetence sněmu. Chceme, praví řečník, aby zemi
zjednány byly nové zdroje, ale ne sněmem, jak to již
posl. Pergelt naznačil. Němcům připadá prý, jakony
vláda chtéla odium přirážky této svaliti na sněmya
tomu prý strana jeho hledí zabrániti.
Při hlasování přijat byl návrh poslance dra.
Mettala, aby předloha s osnovou zá-
kona, týkající se zavedení zemské přirážky ke
státní dani z lihu, přikázána byla komisí rozpočtově.
Dalším předmětem jednacího pořádu je z prá va
komise pro záležitosti zemědělství o pe-
ticích za vydání zákona v přičlně odmén
za hubení hrabošů.
Zpravodaj posl. Kudrnka, zmíniv se o vel-
kých pohromách, které hraboši zemědělství způso-
bují, a vytknuv neochotu vládních orgánů, klerou
projevují naproti snahám rolnictva po vyhubení
hrabošů, doporučuje ku přijetí tento návrh zeměděl-
ské komise.
Slavný sněme račiž se usnésti
Zemskému výboru se ukládá
I. aby uvažoval o změně zákona ze dne 30.
dubna 1870, z. z. č. 38, týkajícího se ochrany země-
dělství proti zhoubě housenkami a jiným hmyzem
působané, rozšířením působnosti jeho též na hra-
boše polní;
II. aby vyjednával s c. k. vládou, by tato ná-
kladem státním opatřila prostředky k intensivnímu
ničení hraboše polního, v případě, že by i opatření
sub. I. nedostatečným bylo a o výsledku podal
zprávu.
Posl. Doležal dovozoval, jakou pohromou pro
rolnictvo jest záplava hrabošů, jež se šíří úžasnou
měrou od jihozápadu k severu a jest horší nežli ži-
velní pohromy, způsobené buď suchem nebo povod-
němi. Uvádí, že na př. na ploše 1 ha. zahubili tři
hoši hrabošův asi 20 litrů čili 1500 kusů. Pole s nej-
bujnější zelení jest jimi ve dvou až třech dnech
úplně zničeno. Řečník přimlouvá se na konec za
návrhy komise a žádá zemský výbor, aby hleděl
k tomu, aby se hubení hrabošů délo systematickya
aby také nedbalí hospodáři byli přinuceni k hubení
hrabošů. (Výborně!
Posl. Adámek praví, že hubení hrabošů
záplava jimi způsobená není více otázkou jednotli-
vých rolníků, obcí nebo okresů, nýbrž otázkou
obecně důležitou, poněvadž není pochyby, že nepo-
daří-li se v krátké době tuto pohromu od našeho
rolnictva odvrátiti, jde hlavně na horách, kde dříve
hraboši nebývali, o existenci rolnictva. Jest žádoucno,
aby nejen sněm, ale také vláda si této věci všimla,
ale ne pouhými papírovými rozkazy, neboť papírem
se hraboší nevyhubí. Hlavní příčina dosavadních ne-
úspěchů v hubení hrabošů jest, že byli namnoze
hraboši bacillem vyživování a krmeni, místo hubeni.
V otázce hrabošské vidíme opět otčimskou ruku
vlády. Záplava hrabošů jest pohromou, která stihne
náš nejchudší kraj a následky hospodářské budou
nedozírného rozsahu. Proto jest povinností vlády,
tuto pohromu odstraniti.
Řečník souhlasí s prvním odstavcem návrhu,
ale s druhým nikoliv. Kdyby se přijalo navržené
znění odstavce druhého, znamenalo by to, že dokud
nebude rozšířen zákon z r. 1870 také na hrabošea
dokud se neukáže, že se zákon ten osvědčil, nemu-