#1
alto_textblock
#1
Číslo 152.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, dne 5. června 1900.
#3
alto_textblock
#3
Ročník IV.
#4
alto_textblock
#4
Redakce, administracea
expedice:
Praha, Pštrossova ulice,
číslo 200 II.
Nefrankované dopisy se
nepřijímají, rukopisy se
nevracejí
Nezapečetěné reklamace
jsou porta prosty.
Inserty účtujeme levně
a při častější inserci po-
skytujeme výhody
Vycházejí denně o šesté
hodině ranní.
V pondělí a po svátku
vždy o dvanácté ho-
dině polední.
Jednotlivé číslo za 8 h.
Telefon redakce č. 1126.
#5
alto_textblock
#5
KAIUICKt LI
#6
alto_textblock
#6
Předplatné pro
Prahu
s donáškou do
domu:
2.80
měsíčně. . . . .
čtvrtletně . .. K 8.40
celoročně . ... K 33.60
Pro tuzemsko poštou:
3.—
měsíčně. . . ..
3.—
čtyrtletně . . . K
celoročně.. .. K 36.—
Předplatné do cizozem-
ska: Německa a Srbska:
čtvrtletně . . .
2.—
celoročně.. .. K 48.—
Předplatné do Ameriky,
Francie, Švýcarska, Ita-
lie. Belgie a Anglie:
čtvrtletně
...K0
loročně
Telef. administrace 1126.
#7
alto_textblock
#7
Slunce vychází ve 3 hodiny 55 minut ráno.
Slunce zapadá v 8 hodin 2 minuty večer.
#8
alto_textblock
#8
Úterý
#9
alto_textblock
#9
S v. Bonifáce.
#10
alto_textblock
#10
Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně
u sv. Apolináře na Nov. městě od 2.—5. června.
#11
alto_textblock
#11
Zprávy politické.
#12
alto_textblock
#12
V Praze, 5. června.
#13
alto_textblock
#13
K situaci. Vídeňské vládní a mnohé k nim
stojící politické kruhy měly tentokráte smutné Let-
nice. Učinilať okolnost, že není ani dost málo vy-
hlídky, aby ozdravěny byly poměry parlamentární,
na všecky ty kruhy patrný a hluboký dojem. Po-
chopitelno je proto, že nemluví se již o parlamentu
jako o nějakém vážném činiteli, nýbrž jen o tom, co
stane se dále. Ve všech politických táborech převládá
domněnka, že věci nemusily dosíci ostří takovéhoto.
Vším právem. Kdyby levice nestála tak urputně na
svém, že nevydá kořisti, kteráž neprávem padla jí do
klína, a kdyby na druhé straně také vláda byla vy-
stoupila ze zátiší své nečinnosti a rázným označo-
vaným jí skutkem postavila se na obranu práva uti-
skovaného, býval by mohl parlament skutečně býti
učiněn dělným. Podmínky k míru byly tentokráte
daleko větší nežli kdykoliv jindy, a tvrdí-li dnes
listy levičácké, že zodpovědnost za to, že vládě ne-
zbude, nežli aby po zmaru navrhovaného míru sáhla
opětně k § 14., padá na původce onoho zmaru,
proč nepovědí podle pravdy, že jej zmařila ne-
ústupnost a panovačnost levice? Čechové věru došli
ve svých nabídkách k smíru až nejzazších mezí mož-
nosti, žádati na nich ještě něco více, znamenalo by,
žádati na nich jejich politickou čest, ba i národní
samovraždu.
Ostatně podobá se pravdě, že již i v řadách
vlastního německého souručenství neschvaluje se vše-
obecně způsob, jakým pohlaváři levice jednali a vy-
stupovali v jazykové otázce vůči poslancům českým.
Potvrzuje se totiž myšlénka, již minule námi na tomto
místě zaznamenaná, že strana křesťansko-sociální nese
trpce, že naprostou nesnášelivostí strany německo-
pokrokové donutily mladočeské poslance k další ob-
strukci a není žádné pochybnosti, že zástupci křesťan-
sko-sociální strany uvedou to také na přetřes v kon-
ferenci pohlavárů levičáckých klubů. Dosti proto
možno, že stojíme takřka na prahu domácí války ně-,
meckého souručenství.
Pokud se týče úmyslu vlády pro budoucnost
proslýchá se pouze tolik, že nehodlá dlouho mlčky
přihlížeti ku pokračování v obstrukci. Pokusí se snad
ještě jednou o dosažení ne-li smíru, tedy alespoň pří-
měří, ale nikdo nemůže pochybovati, že jako všecky
dosavadní, nezdaří a zvrátí se také tento nejnověji
#14
alto_textblock
#14
chystaný postup. Ale cože stane se potom? Vyplní
se předpověď, že poslanecká sněmovna bude pak roz-
puštěna? Nejspíše, ale dodává se k tomu zároveň,
že mezi okamžikem, v němž bude sněmovna rozpu-
štěna a mezi novými volbami budou učiněna jistá
opatření, tak aby sněmovna, až se opětně sestoupí,
stála ohledně jazykové otázky před dokonaným skut-
kem. Jinak řečeno: vláda bude své jazykové zákony
prostě oktroyovati po případě změní též jednací sně-
movní řád. Půjde-li to jen tak snadno, jak vláda se
domýšlí, jest arciť otázkou.
Konec delegací? Zástupce »Budapesti Hir-
lapu« měl s bývalým vynikajícím uherským ministrem
rozmluvu, v níž tento se vyjádřil, že letošní delegace
byla poslední, jež byla zvolena na základě stát-
ních základních zákonů z r. 1867. Ale zrušené dele-
gace nahraženy budou prý opětně společným nějakým
zastupitelstvem.
Cesta císaře německého do Vídně. »N.
Allg. Ztg.« prohlašuje, že nezakládá se na
pravdě zpráva, že německý císař Vilém II.
přijede dne 18. srpna t. r. do Vídně, aby osobně
blahopřál císaři Františku Josefu k 70tým, na ten
den připadajícím narozeninám J. Vel.
Německý velevyslanec v Cařihradě,
svob. pán Marschall přijat byl včera večer od
sultána ve slyšení.
Srbský král Alexandr odejel v neděli ráno
na palubě parníku »Car Mikuláš II.«, patřícího srb-
ské společnosti pro říční plavbu, do Kladova a Ra-
dujevce. V průvodu jeho byli býv. král. Milan,
předseda ministerstva Gjorgievič a ministr vnitra Glu-
čev. Cesta králova jest rozpočtena na 13 dnův. Král
hodlá navštíviti nejdůležitější města východního Srb-
ska, potom pak přes Niš vrátiti se do Bělehradu.
Sněmovní volby v Italii, konané minulou
neděli, měly po celé zemi klidný a pokojný průběh.
V Římě byli znovu zvoleni vládní kandidáti
Baccelli, Tovlonia a Santino, pak repu-
blikáné Barzilni a Mazza. V Palermu
byl Crispi opětně zvolen. V Miláně zvoleni
byli republikán de Andreis proti Greptimu,
socialista Maino proti bývalému předsedovi Co-
lombovi a republikán Federici. Znovuzvoleni
byli. radikál de Christotoris a socialisté Tu-
rati a Ciccoti. V Benátkách byli zvoleni tři stou-
penci ústavověrné oposice. Ve Florencii podlehl
d'Annunzioministerskému kandidátu Combray-Dignymu.
#15
alto_textblock
#15
Mezi opětně zvolenými nalézají se ministři Bettelo,
Salandra, Baccelli, Bosetti, Lacada a pak státní pod-
tajemníci Vagliatini a de Amicis. V Janově,
v Neapoli a v Bologni byli zvoleni ministerští
kandidáti. V Palermu jsou 3 mandáty ze 4 zaji-
štěny ústavověrným. Ze 4 mandátů města F lorencie
připadl jeden ministerskému, jeden republikán-
skému a třetí socialistickému kandidátu.
O čtvrtý mandát bojovati bude v užší volbě kandidát
ministerský s kandidátem socialistů. V Turině
dobyli ministerští a socialisté po dvou mandátech.
O mandát pátý přicházejí do užší volby kandidát
ministerský a socialista. Mezi opět zvolenými nalézají
se Carmine, di Rudini, Sonnino, Luzzatti, státní pod-
tajemníci Bertolini a Falconi, bývalí ministři Giolitti,
Giantures, Gallo, Zanardelli, státní podtajemník za-
hraničních záležitostí Fuvinato, generální komisař pro
světovou výstavu v Paříži Villa a' Rondani, jenž
následkem zmatků roku 1898 uprchl do Ameriky.
V Masse zvolen byl Fusani.
Podle neúředních zpráv o volbách nedělních
známo bylo v Římě včera 398 volebních výsledků.
Zvoleni byli 301 poslanec strany konstituční (66
stoupencův ústavověrné oposice), 25 radikálů a 53
republikánů a socialistů. Užších voleb
jest potřebí 19.
Podle posledních neúředních zpráv zvoleno bylo
o volbách nedělních 363 poslanců konstitučních, mezi
nimiž jest 284 poslanců ministerských, pak 27 radi-
kálů a 59 republikánů a socialistů. Užších voleb jest
potřebí 26.
»Pop. Rom.« píše, že většina vychází z voleb-
ního boje posilněna a upevněna. Nejkrajnější leviee
získala 5 z 20 míst, jichž pozbyla konstituční oposice.
»Avanti« tvrdí, že nejkrajnější levice získává 17
míst. — Úřední statistika vykazuje, že bylo zvoleno
360 poslanců konstitučních, pak 39 oposičníků, dále
68 členů nejkrajnější levice a 8 neodvislých.
Rusko a Korea. »Nov. Vrem.« píše o zí-
skání místa, jež jest určeno pro zřízení uhelného
skladiště při přístavu v Masampo: Korejská vláda
pojala pevný úmysl, že neudělí žádným cizozemským
poddaným nějakých koncessí na ostrově Kojedu, na
sousedních malých ostrovech, anebo na protilehlé
pevnině, hraničící s územím přístavu v Masampu.
Portugalsko a Transvaalsko. Portugalský
ministr zahraničních záležitostí Beirad prohlásil ve
schůzi poslanecké sněmovny, že Portugalsko neob-
#17
alto_textblock
#17
Ze světa.
#18
alto_textblock
#18
** Katolický tisk. Dnešního dne slyšeti mů-
žeme časté stesky na špatné časy; však přes to
holduje se všeobecnému zlu naší doby — požitkář-
ství jen což! Aby uspořil mnohý katolík peníze na
oltář požitkářství tohoto, přestává často bráti kato-
lické noviny, ale za živý svět by »nepustil« list bez-
barvý; duši svoji a své rodiny krmí v něm obsaže-
nými krvavými romány a různými skandálními hi-
storkami.
Proti tajným společnostem vůbec
proti »Moderním Dřevařům« zvláštěuspořádal v Ame-
rice dp. W. Werich v Dabuque, Ia., celou řadu po-
zoruhodných kázání. Kazatel dokázal s rituálem »Dře-
vařů« v ruce, že tajné spolky všecky a tedy také
»Dřevaři« jsou pravým semeništěm náboženské lho-
stejnosti a že příčí se i rozumu. »Jest nemožno,«
pravil kazatel, »býti pravým katolíkem a »Dřevařem
zároveň zrovna tak, jako je nemožným, býti katolíkem
a zároveň protestantem.«
* Rozvody. Ve Spojených státech povoleno
bývá ročně průměrně na 10.000, tedy asi 30 denně
manželských rozvodů a devět desetin školou povin-
ných dětí vyrůstá bez Boha a bez náboženství. Při
tom jistí naši vlastenci nepřestávají Spojené státy
prohlašovati za nejkrásnější zemi na zeměkouli.
* Ku vraždě v Chojnicích. V neděli, dne
27. května byla mrtvola zavražděného gymnasiálního
žáka Vintera v Chejnicích pohřbena. »Germania « píše:
»Na tisíce lidí dostavilo se ku pohřbu zavražděného,
kterýžto zločin dosud není objasněn a snad zůstane
nepotrestán jako vražda ve Skurczi a v Xantenách.
Četní jízdní četníci rozrušovali nepřehledné davy lidu,
#19
alto_textblock
#19
který smutně a tiše čekal na pohřeb. Z daleka přišli
lidé, nikoliv ze zvědavosti, ale ze soucitu, aby dali na
jevo, že nesouhlasí se způsobem, jak se vražda ta vy-
šetřuje. Úřadové mohly na vlastní oči viděti, jak lid
smýšlí, byly by jistě postřehly, kterak dosavadním
způsobem ve vyšetřování vraždy v lidu veškera dů-
věra v soudnictví byla podvrácena. Důstojenství soud-
covského stavu u lidu jest to tam. Kdekoliv kdo o pří-
padu mluvil, všude bylo slyšeti: »Nic nepřijde ven,
poněvadž přijíti nesmí.« Škoda jest ohromná, a dů-
věra v soudy zmizela. V lidu se rozhostilo rozčilenía
roztrpčenost, která se udrží jistě až do času voleb.
Vyslanci justičního ministerstva pozdě uznávají, že se
ve vyšetřování notně chybilo. Jistý rada z Berlína
hodil vyšetřujícímu soudci vyšetřující akta pod nohy.
Jiný justiční rada se vyjádřil k jistému poslanci, že
celé vyšetřování nestálo za nic. Ona děvečka, která
části těla Vinterova viděla na půdě a ne ve sklepě,
chce nyní do Ameriky. Odkud vzala peněz? Proč
soud nepátrá po původu těchto peněz? Jistá židovská
strana vykládá vraždu tak, že Vinter zneuctil jakousi
židovku, jejíž příbuzní vzali pomstu pro zneuctění
děvčete. Řeznický mistr Hoffmann z Chojnic i jeho
dcera byli hned po zatčení na svobodu propuštěni. Když
obyvatelstvo uslyšelo o zatčení tom, vzrostlo v městě
ohromné rozčilení, jelikož členové Hofmannovy rodiny
jsou známi jako zbožní staroluteráni. Nyní prohlašuje
dělník Wasslow, že před soudem bude vypovídati,
že části těla Wintrova viděl u žida Lewyho. Dne
29. května konána v Berlíně veliká schůze lidu
v místnostech Buggentagenových. Shromáždění usneslo
se na této resoluci: Dnes shromáždění mužovéa
ženy, počtem 900, jsou velice znepokojeni často spá-
chanými vraždami na křesťanských dívkách a jino-
#20
alto_textblock
#20
ších, a to tím více, poněvadž se nepodařilo vrahů se
dopátrati a je odsouditi. Žádáme proto 1. aby v po-
dobných případech s největší rychlostí a beze všech
ohledů vedeno bylo trestní vyšetřování, 2. aby soud-
cové a státní návladní byli povinni důkladně se
obeznámiti tajnými naukami asijských národů, 3. aby
v případech krevní vraždy projednána byla také
otázka o »součinnosti ku vraždě«, kterážto otázka
byla v procesu v Xantenách zúmyslně pominuta, 4.
aby tajné nauky židů byly vědecky vypátrány a vy-
světleny a aby především pořízen byl úřední překlad
pověstného »Šulchan -Aruchu«. Resoluce ta byla
ihned po schůzi doručena státnímu ministerstvu vnitra.
U nás by podobná schůze nebyla možnou, židé by ji
rozbili, když ne sami, tak jistě najatými pochopy za
sklenici kořalky.
** Vzrůst železnic od r. 1893 do 1898
na celém světě. Koncem roku 1898 měřily ve-
škeré trati železniční na celé zemi 732.250 kilometrů.
Koncem r. 1893 měřily dráhy celého světa 671.893
kilometrů. Ročně přibylo průměrně nových 16.000
kilometrů drah. R. 1893 byl dán první základ ku
dráze sibířské, kdy bylo vystavěno prvních 108 kilo-
metrů této dráhy. Koncem r. 1898 byla sibířská
dráha vystavěna v délce 3801 km. V Americe byle
nejživěji stavěno v obdebí 1885 do r. 1889, kde
postaveno 52 179 kilom. drah. Koncem r. 1898 měla
Amerika drah délky 380.384 km. Severní americké
státy měly drah 296.745 km., kdežto celá Evro pa
měla jen 263.145 km. V Asii měřily dráhy 49.764,
v Australii 23.014, v Africe 15.948 kilom. V Evropě
měly Německo 48.116, Francie 41.342, Rusko s Fin-
skem 40.262, Anglie a Irsko 34 445, Rakousko- Uher-
sko 33.668 kilom. drab. Investovaný kapitál všech