I

ilm* v neděli « cvátek.

РМрМЫ M v cěminittraoi 1 «Ы1«* ěá«. 1же*-п.

— al. M kr. «•rttotn« .. » , ТО , i.S;

1 al. U kr. •■s*

Jednotlivá diele po 4 kr. bi áMáimi do 4om méalftaé 10 kr.

CECH.

утщЩ

^ r „

v OatroTul ullol à 1I0I-1L Rukopiodv

KKKLAneon ooaapaOotted podliny budtal ootroa* VO v á I f.

baotátr pedano m офотЫЦ

Cinto 186.

V Prané, ve čtvrtek dne 16. arpna 1883.

Roénik XV.

V Prace, dne 16. srpna. Dnové právé minulí s nejblíže následu jíd víím právem náleží Jeho Bminend. Jet slavnost druhotin metropolity českého slav nosti tak vzácnoa, že sa celé véky sotva jednou­ so přihodí. Tentokráte připojily se к slavnosti té ježté některé jiné momenty, kteréž jí zvláštního lesku dodávaly. Přede- viím veliká oblíbenost nd. jubilanta po viech českých vlastech obou národností. Ač rodem ilechtic, ví n nás o nim každé téměř diti, kamkoliv na svých visitačních cestách zavítal,­ s jakou otcovskou blahosklonností všechny

Těříd bez rozdílu přijímá, a s jakou synovskou­ přítulností viichni к němu se hrnou.

Védít o něm tisícové chudých, kterak svých dfichod&v užívá, ví celý svit o jeho velena stýřské lásce a horlivosti pro čest a slaví boží. Co ▼ úterý večer na počest nd. jubi tanta v Praze se dělo, nelze žádnému péru spravodaje vypsat!. Opětně byl podán důkaz, io matička Praha, at si již jisté kruhy náboženskou­ lhostejnost sebe více na odiv staví, jest katolícki Při včerejších pontifikál- nich službách božích velechrám sv. Víta ne­

jen ve viech svých prostorách byl přeplnin, nie i daleko kolem naplněn. Více jak 400

kniží bylo přítomno. A právi toto třetím jeet momentem, jenž slavnosti včerejší zvláštního­ lesku dodává. Slavnosti podobné nejlepším jsou měřit kem lásky a oddanosti duchovenstva jeho vrchnímu pastýři. Duchovenstvo české je si vědomo, jakých četných a velikých obtíží ve

všech oborech duchovní správy mu přemáhat!­ jest v době nynější a jakých vždy nových

n horších nebezpečí mu každý téměř nový rok přináší a právě tyto obtíže a tato nebezpečí­ duchovenstvo naše sdružují, sbratřují a kolem svého velepastýře sjednocují. Těch 400 přítomných kněží ze všech českých krajů ve jménu svém a. všech svých nepřítomných bratří jako by před celým světem volalo : *V osobě našeho nd. jubilanta ctíme vérnéhd nástupce apo- Stolů, jimi Kristus uložil, aby Církev jeho řídili a aby já ко kněžstvo kolem svých biskupův • e řadí, i tito navzájem kolem následníka­ sv. Petra papeže řím ského ее řadili, čehož ovšem katoli ckémn episkopátu po celém svitě není ani třeba připomínat!. Praví li přísloví, že všechny­ cesty vedou do Itíma, tož к tomu přidat!­ sluší, že cesty ty hlavu* vyšlapali biskupové­ ze šírého katol. své do Éíma každé chvíle putující. V této jednomyslnosti, v tomto tak značném počtu duchovenstva českého kolem nejd. velepastýře, spatřujeme záruku lepší budoucnosti. I budiž nám za příčinou ju bilea Jeho Eminencí dovoleno, slavnostní vyšlo v iti přání, nezmornou naději,­ ano přesvědčení, že den druhotin metropolity českého dnem spolu památným bude, obnovené­ jednoty a svornosti, aby duchovenstvo české tím bratrštěji za jedním

cílem, za jedním svátým účelem nezvratně kráčelo. Nelze upříti, že dosnd i mezi du

ehovenstvem jsou mnozí, kteříž pro zájmy, jež zvou se národními, nezřídka zapomínají­ na zájmy náboženské, aneb aspoň tyto oném podřizují. Dokud mnozí к o n- servativci u nás zájmy náboženské od zžgmů národních nerůznili, dotnd kněz vším právem směl zájmy národní se zájmy nábo ženskými stejné vážit! : avšak od té chvíle, kdy konservative! (viz výrok pana dra. Jindřicha­ Šolce, co vynikajícího člena .Českého­ klubu,* o sv. Janu Nep.), víru naši katolickou ze svého státoprávního­ programu, jak se čím dál více osvědčuje, nadobro vypouštějí, nastává duchovenstvu povinnost, pečovati pře davším o království Božíajeho spravedlnost.

A Od Išla v Horních Rakoasích (P.d.,0 *) Mám tu ke čteni .Čecha*, .Pražský* a .Opavský Týdenník*, ale eoi je to pře mne, to je všecko málo. Matýsek K. vi a dosvědčí, le jsme spole v semináři větší porce aovin dosekali­ a netrpělivě a dlouho u fortny čekávali, al přišla poslice a novinami, takie > dp. spiri- taní — on mi ssjistě odpustí, ie to tu v iertu připomínám — nčinil v tě příčině nu nás nx- Sortu. A proto řekl jsem, to je všecko málo. Často sem přijede na návštěvn čeaki šlechta n ta jaem nlovil, jako cestovatel v Sahaře voda na ona«, také jednoa ka čteni .Pokrok* a několik­ dai .Politik* — ale ale více. Za to mám však ka čteni jiné noviny : .Elhescitanf *, .Vaterland* a .Germanii* a leckdy I jiné Sály a Reichu, coi dostávám ka čteni od

našeho kalieto pána a acté jeho p. hraběte od by ae anad mohla vdleceanloh seminářích víno Rýno, který ta na návštěvě mělká. nevati jedna alb jako čítána pro alamay a di- Oasteoká .Elboseitung* je liatom vládním ehovenatvo, kdei by vedle všech domáeleh hen- a aastapajio smírnou vláda v krajině fakclosft servativnleh a katolických časopis! a katolických aevi často, jak a koma by и šachovala, nerada publikaci nalessly se všecky jiné důležité kato- ky Němce i Čechy arasila a ladil Json články lícké německé liaty. její někdy nechutné a nemastné. Takového lista Do této ěltárny by sajisté mekl kaidý alvini­ a velikon lálibon nečítám. stal kněs, který bý částkou měsíčně připlácel, Za to li jinak počíná .Vaterland*, který tam ky sajisté mohl ksldý venkovský kněs, je mimochodem řečeno ve Vídni tak nenávidia, který by do dieeesnlho místa ssvltsl, tsm by jako .Čech* v Prase. Kdo sná .Národní Lisly * sesnámili se alnmnové ■ dachovenitvem a da- s .Vaterland*, ten sajiité po soni je, ie jde .N. L * ekovenstvo metl aeboa, čími by i# atolovalo vlče o potlačeni viry katolické nel opoadvUesl vespolné bratrství a dnekovenstvo by nabývalo* národnosti čeaké, nebot v té vřávě nepřátelských, átichy, ie není všade tak via v ohledá církev-' židovských a fakciosnieh list! oproti čeaké ná- nim jako v Čechách a poinávalo by ceaty, jak rodnosti a při té neupřímnosti vídeňských vlád- třeba oiivovsti pokleslého dacha církevního a nich Hati к semi české stoji ta .Vaterland* vs patřilo by na odhodlané, sebevědomé katolíky Vídni jako náš jediný instance, jako ochrano# jiných semi, kteří by ho svoji horlivosti pobá- všech otlačovaných rakonských Slovanů — a přec dali к řásné činnosti v obora chudinském, soci- kde mohon ,N. L.* se o něj otrou. tlnlm vůbec, spolkovém, literárním a vůbec ve Zcela byeh ani jako Čech ani jako prostý všem, čeho katolíkům a hlavné kněistva v rosicai­ s programu .Vaterlaadn* nepodopaal, ale hárané době chápat! se třeba к oiiveni viry a při tom vážím si ho velica, něhot on nejen ia mravů, s posneienl docks katolického v naši silně přispívá к oživeni s obhájeni viry, nýbrt, vlasti.

jsa čten ve všech kraších aristokratických, kon- i servativnleh a v mnohých _ krasicb vojenských, ' jakož i mezi duchovenstvem rakonsko-německým, ' svým upřímným přátelstvím ke Slovanům rakon- ským, hlavně nám Čechům, mnoho nám sjednává přátel a mnoho vyvrací domněnek proti nám vrozených.

и těchto čítárnách více bndoneně.

Řeč faráře Kosmáka na sjezdu učitelském у Brně. (Dokončeni.)

některý byl poněmčen. Po té řeěi, kterou přednesl pan profetor Bílý, v ni vysýval pp. učitele, aby ■ profeesory e nčitell gymnatf jnlml raka v race lil, aby uvědomění národa! vštípili do svých chovanců, mim ta pevaoa důvěra, ia kaidý itodojlci, když opaitt škola, třaba aaěi dobře německy, Jest il toho vědom, ke neal jíl hanboa býtl Čechem e Ie sraditl řeč avoa, ke- nebno jest. (Výborně I Nepřetržitá boere.) Mimo to, kaidý kde opeitl vysoké Školy nastoapt dráha iivota, potná, le člm vice řeči sná, tim větší pole činnosti jest ma otevřeno s ie je povinnosti­ keidého vzdělance čotko-alovanakéko, aby v povoláni avéa sláva a ěeet tvého národa rosnáiel po ilroilrém světě, jak to ěinl nail smělcové, ks př. Ondříček, naši malíři si v Pařili,­ dr. Holob s onosl jiní tdsrol synové ná« rodu. (Sláva jim !) Aby všichni ostatní národové poaaeli, Ie v srdci Evropy šije národ stea neveliký­ — srdce v těle je také neveliký 4d, — ie jest to ale národ, v némito vře s prendi iivot bnjarý, jenito hárá pro ideál dobra n •pravedlnosti a ia pro tyto ideály obětovali sn chce pokud na tomto světě Čecha ještě je. (Výborněl Bouřlivý dlouho tmjlol poNeok.)

Jubileum Jeho Eminence ndp. Уяг<Ниац arcibiskupa knížete Schwarzenberga.

Ditě nenmt sni čisti, sni psáti, sni počítat!, .Vaterland* vedle toho pěstuje pravé ra- k konečně ae odolrodal, a když ae nančí tím koňské vlastenectví a má podrobné správy o všech několika německým firisim a flosknllm, mysli, důležitých Bdělostech v rodině panovnické á v kdo tl co je a když se stane řemeslníkem neb kraších vyšších vůbec. I hospodářem, pak se stydl za avé rodiče, atydl Některé úvodní články a tytý! i dopisy jsou M „ e,0n řeč, za svůj původ a dělá němčoura dlls mistrovská. Čta tedy rád .Vaterland*, als *| bids. A jak to vypadá, o tom mám dlkai. vliti ae nemoha do .Germanie*; jii předa* Když takový řemeslník práci ndělá, pak ay all, proto, še má jiné čaaopisecké roadčlenl nei naie le účet na vykonanou práci mast poslat po ně-

noviny, ie je většina adáloatl příliš vzdálených a nejvíce pro ta proilnklon cirkevní politiko. V každém čísle něco o této otázce, nikdy jeat ji věnováno půl iuta, takže člověk masi ae di' viti vytrvalosti a dovednosti redaktorů a hon- ievnatoati čtenářů. Tam mnsl býti katolický lid kultnrnim bojem -celý proniknat a odhodlán via drahé mimo vln jema obětovat! 1 Nyní se obírá .Germania* horlivě také sla^ noeti Latherovoa a Hané Články její, hlavně miatrovaké dopisy a Hambarka často mne potěší.­ Dopisy ty jednají vedle Lnthra především o'jesuitech a sice probírají na obrana jejich Ištka tak důkladně a podrobně a dovedně, ia čtenář ■ radostí odkládá přečtený list. .Germania* ae také horliví ajlmá potlačované­ řeči polské v Posftanaka a polské i čeaké v Horním Slezska; o Rakouska přináší list tento správy krátké, nepatrné a proto mne překvapilo, kdyi napsala o českém aněmn docela dlouhý úvodní člúnek, který, jak čtenúři .Čecha* v překládá­ četli, věrně liči naše poměry. Ше, jak vysoko ceal acmi českou v cisiné ! Čta tedy ed našeho dp. faráře .Linter Tolkabiatt*, kterýž .Pokrok* i .Politika* mylně nasývajl orgánem bisknpa Redigiere; čta také někdy kntclický list s Angjbnrka a jiný od Rýna s nikde ani ipetky súltě proti nám Slovanům, ba naopak při návštěvě císaře v Lublani jeden s těchto dvon listů — ni nevím který — hor livě ae njlmal slovinské jedné deputace, jii bylo zabraňováno slovinský císaře oslovit! a .Linzer Volksblatt* iiví v sobě horlivé к nám syi patbie Tak tedy cokoliv znám katolických listů i varnsderfský .NordbOhmischea Volksblatt* v to počítaje (ale tento nejméně) iádný z nieh re koaským Slovanům neikodl a mnohý velice jim prospívá. Toto faktum třeba častěji českým svobodomyslným­ i tak zvaným konservativcům na mysl přivádět!, aby posnivali, jak vysoko v otázce národní je povsaeien katolický tisk nad liberální.­ Čtením rázných katolických listů, jako je .Vaterland" a .Germania" a vůbec čtením vlče listů katolických oiivoje, osvěinje se smýšleni katolické při knési a tlm vlče při laikn. Proto в nás v Čechách málb, m:mo chrám, horlivosti mesi kněžstvem protože málo má příležitosti, čisti o církevním životě jinde. Kdyby čeekéma kněistva popřáno bylo v rez- ličných listech dočítat! se o horlivém spolkovém katolickém iivoté kn př. v Némeckn, v Horním Rakoaska, v Tyrolsku a Solnokradskn, kdjby četlo ty ohnivé řeči laiků i kotil, poslanců, kaplanů,­ farářů; tjtýi i biskupů, mesi nimii svlá-

rovatel a rosiiřovatal katolických tovaryšských spolků v Rakoaskn (on dojel letos na schisi sl do Mnichova s před 10 roky se slavnost katol tovaryšského spolku sl do Opavy), tn by mnohý řld musil : men calpa a jiný rozhojnil ky se s shnilý nál iivot katolický v Čechách jinak by ее rozproudil a jinakých výsledků nabyl nei nyní, kdy sice mnozí pracuji de ipadka, ale jiel si vedle hoví ř m Upesortaji kompetentní kruhy církevní, Ie

meekn. Tn jsem sl účet vypsal od takového pána, který byl mně ssslán. Json sde zajímavé orthograůcké věci, ale i nesmysl jo pěkný, (čte.) .Des rechnnk über geleistete Schlcser arbeiten des Herrn gehorsamsten Herrn Pfsrrer in ....* von Kheckmessel —to jest Fackmesser — .re- barin* — to jest reparirt — .Reissekhofel" — t j, Relsekcffer a na konci účtn jest: .Húsa nen sngestollt vem Rsfskcen" t. j. Reifeisen. Tedy kdyi všechno to nvúšlme, co jsem řekl, neskade nám nie jiného říci nei : Vari в těmi ntraqnistickými školami ! (Výborní, výborně, výborně­ 1) Vari, vari inlferajne, který nám dnie- vně nbljíš naše děti (Výborně, výborně, nekonečné­ voláni provázeno bonřl potleská.) Vy lákáte­ dčti chudých rodičů: Dejte své děti do našich škol, nehodou platit školného, my se jich njmeme. Dobře I Proč se jich njlmáte, jak sami pravíte, ns dnebn? Proč ne tělesně? Vidyt chodí často otrhané a mají hladí Kdyi máte к nim lásku, proč jim nedáte jisti ? (Výborné I) At si Němci, kde mají německé děti, st si pro ně nastavěj! škol, kolik chtěj! s kde chtějí, jen st nám naše děti neodvádějí. (Výborně I) At nám našeho práva nenplrsji, abychom i my mohli a směli postavili si školy, by naše děti slyšely ve škole sladký hlahol mateřské své řeči. Kdyi se jim přednáší náboženství s ostatní vědy tímto sladkým hlsbolem, vše vštípí se jim takto hlouběji­ do srdce s do paměti. (Výborně I) A s takových­ děti mohon se stáli sdirai řemeslnici, rolnici a sdirai občané, kteří j^oa s mohon býti к prospěehn, kn cblonbě Církve, státu a národa. (Výborné, výborněI) Kdyi se sie odejme­ dítěti láska kn mateřskému jssykn, jež mu vsrostls tak hluboko­ do srdce, pak s něho nemůže býti nic jiného, nei dnievnl trpaslík.­ (Výborněl) Poněkud jinak se to má ns středních a vysokých školách Zde v Čechách­ a ns Moravě bydlíme my Čechové vedle Němců. A já m) sllm — to je můj náhled — sde v Čechách a ns Moravě nikdo, tedy sni Němec se mesi vsdělsnce politati nemůže, kdo nosná správné oboji řeč. Nám bylo splláno, když některý Slovan nenměl správně německy, ie jsme surovci a nevzdělanci,­ že neznáme ani druhou zemskon řeč. A pánové, Němci znají jen němčina а o čeitiné nemají ani zdáni a mysli, ie json také vsdé- lanl. A jaká je to důslednost? Já jsem slyšel­ od německých stndnjlclch, ie řeč česká je jim protivná a ie také se ji nenaučí. Kdyi od- bodon stadia a nastcnpl dráho veřejného iivota,­ at je to v kterémkoli povoláni, často se stává, ie nesnsjl řeč toho lido, metl kterým

ité vyniká polní kisknp Graia, tvůrce, podpo- jim pracovati, docela, anebo, ie ji limon tak,

ie kdyi ten sedláček odchásl s kanceláře, říká: Ten pán, ten mluví ai hanba! (Hlnčný smích a voláni : Výborné I) A je to pravda. Je to vtdělaného člověka důstojno? Já bych si přál, aby jak to posad bjlo, I tak dále tůatalo, aby amotněno bylo nsiim stndnjlclm, Ъу и mokli správně přiučit! němčině na školách ■třednieh a vysokých, aby pak, ni vstoupl do iivota, mokli povoláni svémn spravedlivě a

čestně destiti. Nekojím se, ie by snad tisi

V úterý po 1. hodině apoledne přijal Jeho Em. ve zvláštní andienci vídeňského arcibiskupa Gangelbanera, jenž mn vyslovil své nejvřtlajil blahopřáni. Na to o 3. hod. byl společný okid, к němni pozváni byli : papežský nnntins Vaiatela­ a jeho sekretář, dva hrab. Magnátové a Ecbersdorfn ve Sienka, kteří Jeho Em. ne jeho vMtačnl cestě po Kladska velmi slavnostním spůsobem uvítali, farář z Kladska a dva kanovníci­ z Bodéjovic. O 4. hodině odpol. odebral ■e J. Em. v průvodu nuncia Vanatellihe do slav- nostni akademie, odbývané v seminářnim refektáři*­ který к toma účela byl zvláště vyzdoben­ exotickými květinami. Na průčelní stěně umístěna byla podokisna J. Em. v životni velikosti,­ J Veličenstve e pak podobizny papeSŮ: Řehoře XVL, který jmenoval jakUpate kardinálem,­ Pia IX a Lva ХШ. Na chodbách do refektáře­ tvořili měátan. sborové čestný špalír. Akademii navštívili veškeři biskupové, preláti л kanovníci, šlechta, mnoho vsneienýeh dám, purkmistr­ dr. Černý, veškeři členové alavnoetalhe komitétu a přečetné dnehevenetvo. — Přednášená­ následující člela : Slavnostní praeladium ná varhany přednesl p. J. Foerster. „Ecce sacerdos magnas*, sbor od J. Foerstera. Kn poeti jubilea J. Em. komponováno. „Rorato dne nedělního." Dle rukopisných památek vzdělal a karmoalso- val F. J. Lehner. (Vydáno tiskem na oslava kněžských druhotin J. Em.) Tři staroněmecké plíně mariánské: a) „Wie eehůn scheint dle Sonn’l* ; b) „Ave Maria zart* ; c) „Gegrússet seist dn Königin". Andante s jemnými rejstříky na varhany. „O sacram convivium*, abor od Giv. Giorgibo. „Diffusa eat gratia" pro soprán a alt в průvodem varhan ed J. Foerstera a „Jubilate­ Deo* (pětihlasé) od J. Aiblingera. Veškerá čísla přijata byla a pochvalou. Po sedmé hodině večerní počaly se veiknrd ulice, vedonci i nábřeží Františkova přea Karlův­ most na Hradčany, plnit! obecanataem, takže jlida mlety těmito byla áplně nemoinoa. Veikeřl spolkové, kteří sáčastnili se průvodu a poekod- němi, seřadili se na nábřeží, odkndi odebrali se a roztátými pochodněmi neb lampióny ve třech odděleních na Hradčany. Lniný byl pohled na oba památné týny : svatovítský a vyiehradaký, kdei okna přečetnými světly siřila Pohled, jeji poskytoval průvod, nklrajlelM za avnků tři hndebnleh sborů přes Karlův moat, byl téměř úchvatný. Průvod sahljila četa městských­ ostrostřelců na koních, dftln následovala kndba sborn měit střelců, itáb, hosté a čestní důstojnici, městská jlsda, sbor měit střeleft, pěvci, slavnostní komité, venkovaké deputace. Spolek pro vystaveni chráma sv. Vita, Katolická beseda, Kstelicko-politický spolek pro království české, Sv.-václavská sáloina, Křestanská akademie,­ Bratrstvo av. Michala, Katolický tlakový spolek, Spolek sv. Vincence, Katoiieká jednota. Spolky pro škodováni kostelů v Král. Vinohradech­ a v Žilkově, Spolek sváto-horský, Spolek arimatejaký, Týnský spolek láaký к bliinimn. Laskavé sbromáidínl hřbitova maloetranskéko. Jednota 1000 bratři, Jednota katolických tovaryšů,­ kndba eborn měit pěchoty, sbor měitaa- eké pěchoty, Podpůrné spolky živnostníků a řemeslníků­ v Prase, na Smíchově, i Holeiovio- Buben, Podpůrné spolky Samaritan, Kotva, Olymp, Václav se Smíchova, Spolek Peabody, Podpůrné spolky praiskýek hrnčířů, mistrů kloboučnických­ a krejčovských, av. Mikaláie, kostelní,­ listonoiů, kndba shora praiskýek gra- nátnfků, sbor granátniků, Spoločenstva řezníků, sládků, obuvníků, pekaři, Praftitl koioinlcl. ко- manici, Holeěovický itvaoatoaaký spolek, veteráni­ korunního prlnon Rudolfa, ala. Maxmiliáne,