Ročník .

Č Budějovice, 7. listopadu 1912.

Číslo 45.

Nov

Jihočes

elnih

Jihočeský orgán českoslovanské sociální demokracie

Předplatné: na celý rok K 4.80, na půl roku K 2.40, na čtvrt roku K 1.20, Německo na rok K 5.48, ostatní státy K 6.88. Vychází každý čtvítek o 10 stranách. V drobném prodeji číslo 8 hal. Redakční uzávěrka v úterý večer. Redakce, administrace a expedice Č. Budějovice, Dělnický dům. Účet pošt. spoř. č. 68.657. nserty plati se při objednání. — Majitelé XVI. a XVII. kraj soc. demokrat. organisace v Čechách. Stiznosti na Jana Permána Děln. konsum Č. Budějovice.

Zjihočeského bojiště práce.

jiné živnosti a způsoby výdělku

Ve chvílích, kdy na Balkáně v tisících se vraždí lidské životy, máme v rukou zprávu o činnosti důležité instituce sociální, zprávu o úřední činnosti živnostenského inspekto- riátu v Č. Budějovicích za r. 1911. V suchých, úředních cifrách a slovech podává se zde ve- řejnosti výtěžek jednoroční činnosti státního orgánu dozorčího, který ne neprávem možno nazvati bilanci sociálního postavení jihočeského průmy slového prole- tariá tu. Zpráva vztáhuje se sice jen n 801 živnostenských podniků v uplynulém roce prohlédnutých z úhrnné cifry 3194 podnik živnostenských dozoru budějovického inspek- toriatu podléhajících, ale vzdor tomu, a lépe řečeno, vlastně proto odráží se v ní sku- tečný stav dělnictva a jeho poměrů — —— Během roku 1911 vzrostl počet průmy- slových závodů v obvodu jmenovaného in- spektoriátu o 2 strojní cihelny, továrnu na lišty arámy, soustružnu rohu advě elektrárny. Kromě toho zřízeno bylo 30 význačnějších závodů maloživnostenských. Ve značném po- čtu došlo k rozšiření závodů hlavně zavá- děním mechanického pohonu a to nejvíce výbušnými a elektrickými motory. Pět větších závodů průmyslových bylo během roku zru- šeno. Zpráva stěžuje si všeobecně na to, že není náležitě postaráno o bezpečnost a zdraví dělnictva. Výtky tyto opakují se ve zprávách živn. inspektorů každoročně a zdá se, že prostě přes tyto nedostatky přechází se v závodech k dennímu pořádku, ač bylo by třeba aby i dělnické organi- sace prostřednictvím továrních důvěrníků energicky se v každém jednotlivém připadě dožadovaly ná- pravy Rub výtek živnostenského inspektoriatu do bezpečnostního opatření v závodech jeví se v cifře úřadům hlášených úrazů, dělnictvo během roku stihlých. Takových úrazů bylo hlášeno 649, roz- dělené v jednotlivé skupiny následovně zpracování kamene, zemin, hlíny a skla 91 14.0 4 zpracování kovů 16 2.5 výroba strojů, aparátů a prostředků do- pravních 18 28 zpracování dřeva, košikářství, soustruž- nictvi, řezbářství 68 105 výroba zboží kaučukového, z perčo- viny a celuloidu zpracování usní, koží, štětin, chlupů, peří textilnictví čalounictví oděvnictví a výroba zboží ozdobněho papírnický průmysl výroba potravin a požívatin hostinství a výčepnictví chemický průmysl stavební živnosti grafický průmysl ústřední závody pro rozvádění síly tepla a světla kočovné živnosti obchod doprava

úhrnem

5 0 .8 24 37

4 06 51 7.9 115 177

17 2 .6 198 305 2 0.3—

12 1.8.

12 1.8 —

16 2.5.

649

—

9 smrtelných úrazů bylo zaviněno: 2 pádem lamače ze skalní stěny a zedníka, který se s le- šením, na němž právě pracoval, do hloubky zřítil po jednom zasažením padajícim trámem, zasypá- ním, úderem do břicha, 2 uchopením transmisi při nahazování řemene neb strojem, který při běhu byl čistěn, 1 utrpěnými spáleninami, 1 průtrží při zdvihání těžkého předmětu. Hromadných úrazů lze v tomto roce zazna- menati pět, z nichž 4 na stavbách a jeden v ka- menném lomu se udály. Při vyzdění římsy zřítilo se dosud nevysvětlitelným způsobem lešení, při čemž pádem neb padajícími částmi lešení usmrcen byl dělnik, 4 dělnici lehce zraněni, u 4 nebylo zra- nění v dotyčném úrazovém oznámení blíže nazna- čeno. Při pádu klenuti, přiliš záhy odbedněného. zraněni 4 dělnici: 3 dělníci utrpěli při tom -lehké a podavač, který právě v té době pod klenutím byl zaměstnán, těžké zranění. Od padajícího zdě- ného štítu bylo lešení zasáhnuto a 2 zedníci na lešení pracující strženi a těžce zraněni. Zranění těžšího rázu přihodilo se dále dvěma na stavbě stavidla zaměstnaným dělníkům. V jistém kamen- ném lomu vyšla při nabíjení čerstvě navrtané díry pro třaskavinu rána. Jeden lamač byl v obličeji těžce popálen, jiný na oku nebezpečně zraněn. Ve 13 závodech úrazovému pojištění podlé- hajících bylo vyšetřeno, že nebyly přihlášeny k úra- zové pojišťovně dělnické. Byly to 2 cihelny, bru- sírna skla, zámečnictví, nožířství, 2 kolářství,z soustružnictví, továrna na bičišťata, kloboučnictví prádelna a mlýn. V prohlédnutých závodech bylo zaměstnáno 12.990 mužských, 8446 ženských dělníků, celkem 21.436 osob. Z mužských dělníků bylo 759, žen- ských 405 mladistvých pomocných dělníků. Mezi

Typy albánských bojovníků.

vodu!

těmi byli dva hoši pod 12 let a 4 děvčata 12 až 14 leté. Ve dvou cihelnách zjištěno, že k odná- šení cihel užíváno bylo po dobu více než 8 hod. denně dvou děvčat, sotva dvanáctiletých. Pracovní doba nebyla dodržována v cihelnách, továrně na škrob a v jisté továrně na uzenářské zboží. V továrně na škrob měli čističi skutečnou 24 hodinovou dobu pracovní, v uzenářské továrně 12 hodinovou. Rovněž tak v uzenářském odboru nedodržován zákon o nedělním klidu. V jednom závodě vyrábělo se dokonce uzenářské zboží v neděli odpoledne! Živnostenský inspektorát dostal k posudkuz pracovních řádů. Jedna přádelna má v pracovním řádě klausuli, že dělnictvo, jinak na čtrnáctidenní výpověď zaměstnané, může býti propuštěno ve 24 hodinách při nedostatku vody pro pohon zá- Hmotné postavení dělnictva charakterisuje zpráva dozorčího úřadu následovně: . . . „o neu spo- kojivé zaměstnanosti nelze v celku ničeho podotknouti, přece však při- nesl tento pro všeobecnou draho tu, stále pokračujici, citelné zhoršeni hmotného stavu dělnictva“ . . . Pozná- mek k těmto slovům, jimiž vystihnut skutečný stav dělnictva netřeba. Zpráva uzavřena je přehledem dělnického hnutí. Zaznamenává 12 stávek a hromadnou vý- luku. Jednotlivé stávky byly v kamenictví, tru- hlářství, stavebním klempiřstvi, 2 v tesařských živnostech, v podniku mostních staveb, 2 při sil- ničních stavbách, 2 při stavebním odboru a u děl- níků malířských a natěračských. Výluka byla ve dvou větších mlýnech

Organisacím a soudruhům kvenivšea sskopisá khtiskáma

našem kraji doporučuje se ku zho-

Ed. Janda Strakonice