#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k číslu 312. ze dne 12. listopadu 1908.
#3
alto_textblock
#3
Z kulturní ciziny.
#4
alto_textblock
#4
Proti uměleckému konservatismu a odpor
ke všemu novému a modernímu založeno v Lon-
dýně sdružení, jež pod jménem »Afternoo
Theatre« chce v určité dny v týdnu hrati vždy
odpoledne na scéně »His Majesty s Theatre
moderní dramata anglická, jež by jinak neměla na-
ději na provozování, a ukázky novějšího umění ci-
zího. Tento cyklus zahájen byl již Hauptman-
novou »Haničkou«, která byla dosud anglické
veřejnosti vůbec neznáma.
Zaznamenali jsme nedávno zprávu petrohrad-
ských časopisů, že divadlu paní Komisaržev s k
podařilo se překonati všecky obtíže, jež kladla jí cen
sura v provedení Wildeo vy »Salome«; dílo
bylo na scéně již úplně připraveno, také dekoračně
i kostumně, když zakročil nejsvětější sy no
ruský protestem proti jejímu provozování. V důvo-
dech svých proti Wildeovu dílu kladl synod hlavní
důraz na to, že je tu biblická látka zpracována
s úmyslnou pohanskou tendencí a přidáno
jí orientální smyslnosti, ohrožující veřejnou
mravnost. Na tento nátlak synodu byl ruský překlad
dramatu znovu podroben censuře a vskutku zakázán.
Divadlo paní Komisarževské tímto zákazem utrpělo
ovšem značnou materiální škodu, jejíž náhrady chce
se na radu některých advokátů petrohradských do-
máhati soudně.
Mezi nesčetnými blahopřejnými projevy a tele-
gramy, jež došly družiny Uměleckého divadla
moskevského, zvláštní pozornost vzbudila kuriosní
gratulace v notách, skomponovaná ve formě
úplného blahopřejného dopisu od data až po podpi
ruským skladatelem hudebním A. Rachmani-
novem. Dopis tento při jubilejní slavnosti »pře-
zpíval« slavný, tenorista Saljapin a kuriosní
umělecká skladba přijata byla arci s nadšením. Nyní
však zmiňují se o něm s velikým uznáním i hu-
dební odborníci a kritikové, upozorňujíce na vzor-
nou stavbu této zvláštní skladby, která znamená da-
Jeko více než pouhou efeméru nebo vtip. Gratulační
hudební dopis bude vydán tiskem.
Historická komise francouzského gene-
rálního štábu vydala důležitou historickou pa-
mátku: »Měmoires du géneral Benning
sen.« Autor jejich, známý generál Napoleonův, po
pisuje tu celou kampaň roku 1812 a částečně i vá-
lečné události roku následujícího až do bitvy u
Lipska.
Současně vyšla v Paříži i jiná kniha značné
historické ceny, týkající se oněch let. Je to fran-
couzský překlad polských memoirů slavného gene-
rála Chlopowského, také člena armády Na-
poleonovy, který bral účasť téměř ve všech jeho váž-
nějších taženích. Právě vyšlý I. svazek těchto pamět
zahrnuje v sobě pochody Napoleonské z let 1806 až
#5
alto_textblock
#5
Klobouky a cylindry
vlastní výroby, jakož i klobouky z nej-
přednějších světových továren dopor.
O. F. HESS,
Celetná ul. a Na příkopě.
Ceny v obou závodech jsou stejné.
#6
alto_textblock
#6
1813. Generál Chlopowski byl pozdějí jedním
z hlavních činitelů polského povstání z r. 1831.
#7
alto_textblock
#7
Různé zprávy.
#8
alto_textblock
#8
T orer o.
#9
alto_textblock
#9
Jak již sděleno, hrozí španělští zápasníci s býky
stávkou, nevyhoví-li se jejich požadavkům o zvýšen
platu. Dle toho, co o nich nedávno napsaly „Leotures
pour Tous“, nejsou však sociální poměry torerů ni-
kterak zoufalé.
Torero jest posledním zbytkem rytířské roman-
tiky ve Španělsku. Kde dříve nezkrotná touha po či-
nech a radost z nebezpečí hnala smělé muže na vý-
bojné výpravy do cizích světů, tam dnes vstupuj
odvážní Španělé do arény, aby obratností a odvahou
dobyli vítězství nad hrubou silou. Proto těší se torero
vážnosti u vznešených i prostých a také gáže, pla-
cené prosiulým torerům, dokazují, jak vysoce se cen
hrdinná odvaha.
I pro matadora prostřední pověsti není 2000 a
2500 K za představení příliš mnoho a proslulým zá-
pasníkům platí se někdy až 5000 K za jeden den zá-
pasu. Frascuelo, Reverte, Mazzantini a dnes Macha-
quito a Bombita Chico dostávali pravidelně obálky
s 5000 a 6000 K. Vystoupil-li Guerrita v Madridě,
dostoupilo předplatné na devět dní rekordních obnosů
260.000 K a více. Denní příjem, činící jindy asi 2000
K, stoupl pak na 20.000 K.
Těmto obnosům odpovídají také roční příjmy
torerů. Roku 1896 získal Bombita vítězstvím nad 112
býky více než 80.000 K. Téhož roku dostal Mazzan-
tini za poražení 68 býků 100.000 K. Reverte skolil
za půl roku 160 býků a získal 237.000 K, Mazzan-
tini za 168 býků na vrcholu své slávy 317.000 K
a Guerrita, jenž vystoupil v aréně 76krát a skolil
147 býků, 365.000 K. Peníze však nehrály u starého
Kastilce nikdy velkou úlohu a nemají u něho podnes
velkou cenu. Zlatáky se rychle rozkutálejí
Již jednoduchý kostym matadora stojí 2000 nebo
2500 K a oděvy, bohatě pošité zlatem a poseté draho-
kamy, jaké nosí Machaquito a Bombita Chico, stojí
nejméně 8000 K. Guerrita má meč, jehož pochva jest
posázena rubiny a smaragdy; jen kameny mají cenu
asi 10.000 K. Velkomyslnost, štědrata a ochota ku
pomoci jsou podnes vlastnosti, na něž jest torero
hrdým a jež pokládá za čestnou povinnost svého
stavu. Je v nich skutečně něco ze starých rytířů a
při tom sluší podotknouti, že se nerekrutují většinou
z nižších tříd, mnozí z nich absolvovali s úspěchem
universitní studia nebo jsou ze vznešených rodin
a jen vášeň je zahnala do arény.
Čím větší je rivalita mezi dvěma proslulými
torery, tím větší jest také jejich hrdost a touha, uká-
zati se velkomyslným. Případ Lagartija a Frascuela
jest ve Španělsku všeobecně známý. Oba se ne-
náviděti v hlubině duše, ale nikdo neopomenul pří-
ležitosti, aby druhému způsobil radost nebo věnoval
mu dar. Každý z nich představoval zvláštní typ
Frascuelo, divoký a prudký, s tělem posetým ranami
a jízvami a proslulý svou šílenou odvahou, byl ro-
mantikem areny. Lagartijo byl zase klasikem svého
povolání, hrdým na to, že za 25 let zápasů neby
ani jednou býkem nabrán a dospěl ve svém umění
k dokonalému mistrovství.
Jednoho dne potkal Frascuelo svého soupeře
jedoucího na nádherném koni. Frascuelo pochváli
#10
alto_textblock
#10
mu krásné zvíře. Lagartijo hned seskočil, podával
Frascuelovi uzdu a pravil: »Ode dneška náleží
vám«. Zmaten odmítal Frascuelo tento opravdu krá-
lovský dar. Lagartijo naléhal, konečně však odvětil
klidně: »Dobře tedy, nemluvme již o tom.« Druhého
dne, když Frascuelo vycházel ze svého domu, spatřil
u prahu mrtvolu krásného koně. V krku zvířete
tkvěla dýka a na ní byl lístek s lakonickou poznám-
kou: »Rafael Molina (Lagartijo) nebéře nikdy nazpět,
co jednou nabídl příteli darem.«
Hrdinům těchto episod jsou otevřeny dvéře všech
domů a nejednou se stalo, že si dcera z nejstarší
šlechty zvolila torera za manžela. Když Machaquito
v Cartageně usmrtil svého sedmdesátého býka, ho-
dila Angeles Clementsonova, dcera Angličanaa
vznešené Španělky, matadorovi svůj vějíř do areny
a v listopadu 1906 stala se jeho chotí.
#11
alto_textblock
#11
= Nový létací stroj Santosa Dumonta. Santos
Dumont sestrojil nový létací stroj, který nazvat pro
jeho tvar „motýlem“ a hodlá s ním v nejbližší době
konkurovati nejprve o cenu Deutsch-Archdeaconovu.
Přístroj, jenž vypadá jako rozkošná malá hračka,
má plošný rozměr 3 čtverečních metrů a váží i s vy-
nálezcem necelých 500 liber. Spočívá na kolech jako
u bicyklu a jest opatřen motorem o 24 koňských
silách, zhotoveným dle plánů Santosa Dumonta. Po-
čáteční rychlost aeroplanu činí prý 30 až 40 kilo-
metrů za hodinu a může býti zvýšena až na 75 kilo-
metrů. Propeller motoru otočí prý se 650krát za mi-
nutu. Kromě tohoto nového létacího stroje sestrojil
Santos Dumont ještě řiditelný balon, spojený s aero-
planem a podnikne s ním, zdaří-li se pokusy, dlouhou
plavbu. Pokusí se poprvé přelétnouti kanál La Man-
che což by byl výkon velkého sportovního i dějin-
#12
alto_textblock
#12
ného významu
#13
alto_textblock
#13
Sportovní věstník.
#14
alto_textblock
#14
Athletika a sportovní hry.
** Universita—technika. Zápas jest pro-
ponován na sobotu 21. listopa du.
** Mezinárodní athletický meeting
W. A. C., v neděli ve Vídni pořádaný, ukázal, že-
Uhři a Češi dnes v lehké athletice znamenitě předčí
zástupce města na krásném, modrém Dunaji. Uhři.
a Češi dominovali, kdežto Vídeňští se museli spo-
kojiti skromnějšími úspěchy. Lví podíl ovšem odnesl
M. A. C. z Pešti, zvítěziv nejen v klubovém boji
o cenu Mühlhauserovu, nýbrž i v rozstavném běhu
o cenu Vídně. České barvy byly zastup o
vány čestně borci Sparty, z nichž vynikl
Dvořák, který v 1500 m porazil starého Kwietoně-
Lixla a Maďara Auerbacha. Výsledky, které vzhledem
k mrazivému počasí možno označiti za dobré,
jsou tyto:
100 m po dvou rozbězích 1. Simon, M. A. C
113/4, 2. Brünner, W. A. C. 113/%, Jankovích MI. A.
#15
alto_textblock
#15
OLE
#16
alto_textblock
#16
pro pány a hochy
= nejlevněji v českém závodě =
Hořovský,
Praha, Spálená ul, 19.
#17
alto_textblock
#17
2269
#18
alto_textblock
#18
52 —
#20
alto_textblock
#20
49 —
#21
alto_textblock
#21
»Ano, uděláte k vůli mně výminku, milý pane Abel
#22
alto_textblock
#22
Crame.«
Overton otálel dlouho dost v sini hráčův, tak aby
písař mohl zatím klidně se vrátiti na jeviště svého finanč-
ního působení. Při sklence studeného punče byl Tomáš
dospěl totiž k moudrému závěru, že ukvapenost může
člověka o všechno připraviti. Nekvapte nikdy příliš na
své štěstí, bylo hlavní zásadou muže z Kolorada.
Uleviv si zívnutím, Overton vyšel z místnostia
vyhledal si jeden z nejskrovnějších hostinců při záhybua
poblíž jižního přívozu.
Vstoupil zde do větší síně, jejímiž hlavními ozdo-
bami byli dva umoření sklepníci a celá hromada hodně
starých ústřic. Overton zde usedl. Všeliké láhve růz-
ných tvarů, ozdobené strašlivými obrázky hříšných he-
reček, lákati měly drsné námořníky a znavené dělníky
pobřežní. Byla to jedna z levných krčem na obvodu
města, jeviště mnohé temné a tajuplné události. Overton
objednal si sprostou pálenku od chlapíka s pravým vlčím
pohledem, na němž bylo právě obsluhovati hosty.
Když byl pronesl několik obvyklých poznámek jen
tak ze zdvořilosti, Tomáš tázal se náhle ostře: »Kde
jest Riley?« — O, Overton byl zde velikým pánem v
dne i v noci.
Málomluvný ganymed odpověděl: »Nahoře — spí.«
»Probuď jej«, děl klidně Tom.
»Netroufám si to,« pane, odvětil statný chlapík.
»Mám strach z něho, je-li ve špatné náladě.«
»Ukaž mu toto!« zvolal Overton a rozřízl jídelní
lístek zvláštním způsobem. »Vezmi to s sebou teď a
rychle probud jej.«
#23
alto_textblock
#23
usednuv sám do křesla, v němž obyčejně Ralf si hoví-
val, pohrával si jakoby lhostejně s nožem na rozře-
závání papíru, prozpěvoval si tlumeně melodie z nové
operety »Nadži« a zašeptal k vlastnímu svému obrazu
v zrcadle: »Jest trefen tedy pořádně starý můj kama-
rád! Minulého večera byl u paní Ashtonové. Nuže,
vše jest dobré, abych vzpružil Ralfa z jeho otrlosti a
nečinnosti. Proti Harlemu nezdá se ale býti před-
pojat již !«
Určitými slovy vyložil Tomáš Overton Burnhamovi,
co ho vede k němu.
»Mám podíly na některých dolech i na jiných pod-
nicích. Rád bych měl tudíž běžný bankovní účet v Nov.
Yorku. Otevřel bych tudíž rád zvláště depositní účet
s vaší firmou, pane Burnhame. Mám nejvíce styků
s majiteli půdy v Denveru.«
Burnham uklonil se zdvořile. Klidný a sebevě-
domý host dnešní lišil se velmi příznivě od neurvalého
skorem návštěvníka paní Ashtonové z minulého večera.
»Nepochybně byl si zahýřil se známými ze Západu.*)
Nebroušený diamant!« děl si Burnham v duchu. »Ale
dnes jest věru velmi způsobným.«
Ralf uvedl hosta k bankovnímu stolku a vážený
podpis Tomáše Overtona byl zanešen do knih — účet
jeho otevřen byl vkladem sedmi set a padesáti dollarů.
Zastrčiv do kapsy malou šekovou knížku, Overton
připomenul: »Mám některé akcie a jiné cenné papírya
chtěl bych je uložiti u vás do bezpečné schránky.«
#24
alto_textblock
#24
*) Západ Spojených států byl po dlouhou dobu proslu-
lým divokými mravy svého velmi smíchaného« obyvatelstva.
„Čarodějka-
13