#1
alto_textblock
#1
Románová příloha
#2
alto_textblock
#2
„Národnich Listů“ k číslu 360. ze dne 30. prosince 1904.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Pořuiná bařina. Z Londýna se oznamuje
Z Irska dochází opětně zpráva o katastrofě, jejíž vý-
znam pro obyvatelstvo západní části hrabství Roscom-
monu jest dosud nezměrný. Obrovská bařina dala se
v pohyb a ohrožuje obydlené okresy svrchovaným
nebezpečím. Bařina nacnází se as tři angl. míle nad
městečkem Castlerea, jež čítá as tisíc obyvatel. Bařina
má rozlohu plných jedenácti angl. mil. Minulé soboty
ráno roznesla se náhle po okresu popiašná zpráva,
že bařina se hnula. Ihned nastala v celám okresu
ohromná panika. Mezi městečkem a bařinou nalezá
se několik farem, jichž obyvatelé byli především ohro-
ženi a co nejkvapněji dali se na útěk. Ve mnohých
případech byl již nejvyšší čas, neboť vrstva banna
zvýší osmi stop se pohybovala rychle a neustále ku
předu. Domky venkovanů a stodoly s celým svým
obsahem pohřbeny pod vrstvou bahna, osm stop sil-
nou a po silnicích a jiných dílech lidských nezbylo
ani památky. V neděli pronikla bařina as o půl angl.
míle dále směrem k městu a všechny farmy a obydlí
v tomto směru zmizely prostě pod bahnem. Obyva-
telstvo snažilo se zastavit zhoubný proud, ale vše
bylo naprosto marné. Městečko samo jest nanejvýš
ohroženo a mnohé osoby jsou již nyní bez přístřeší.
Podobné pohyby bařin udály se v Irsku častěji. Tak
na př. r. 1896 hnula se bařina ve hrabství Kerrya
tehdaž byly úplně spustošeny dvě angl. čtverečné
míle a osm osob zahynulo.
= Šprýmovná historka udála se onehdy na ná-
draží v Rouenu. Přednosta stanice seděl ve své kan-
celáři, když přišel jeden ze zřízenců a odevzdal mu
navštívenku: „Tento pán by s vámi rád promluvila
postěžoval si na hrubiánství konduktora.“ — Před-
nosta stanice přečetl navštívenku, na níž stálo prostě
„Emil Loubet“ a vyskočil a jako uštknut. Sviéci slu-
žební kabát a hodit se parádní uniformy bylo dílem
jediného okamžiku, načež vešel, hluboce se ukláněje,
do čekárny, jsa na nejvýš potěšen a překvapen návště-
vou presidenta francouzské republiky. Mladistvý hlas
odpověděl mu: „Těší mne velmi, že se s vámi setká-
vám“. Přednosta stanice teprve nyní pořádně se po-
díval a spatřil před sebou mladíka as 30letého. —
„Hned se kliďte odtud,“ obořil se na něho, „očekávám
pana Emila Loubeta.“ — „Ale já jsem Emil Loubet.“
— „Mladíku, takovéto šprýmy mohly by se vám špatně
vyplatit,“ varoval jej přednosta stanice. — „Ale, pro-
sím, já jsem Emil Loubet.“ — „Mlčte!“ okřikl je
přednosta stanice. „Nedám se mystifikovat.“ — A než
se mladík nadál, byl zatčen a odveden do vazby.
Druhého dne dostalo se panu přednostovi stanice málo
potěšitelné vysvětlení. Chef zatčeného mladíka žáda
energicky, aby jeho cestující, jenž se vskutku jme-
nuje Emil Loubet, byl okamžitě propuštěn. Bez
právně zatčený podal žalobu na příliš horlivého před-
nostu stanice, jenž nyní k vlastní škodě se přesvědčí
že jest nebezpečno dát někoho bez příčiny zatknout
i když se jmenuje Emil Loubet.
= Hibitov se propadá. Z Wilkesbarre, Pa., se
oznamuje: Příbuzní více než jednoho tisíce osob, které
pohřbeny jsou na hřbitově sv. Vincence v Plymouthu,
byli uvědoměni úřadníky Kingston Coal Co., že pa-
nuje nebezpečí možného sesutí se půdy hřbitova, ná-
sledkem propadávání se starého dolu Goplord. Spo-
lečnost dobývá totiž zbytek unlí, jež v dole tom se
nachází a ježto poslední žíla nalezá se v hloubi ne
celých třiceti stop pod hřbitovem, jest více než možné
#4
alto_textblock
#4
že půda jeho se propadne úplně. Dle zdání nic by
nemohlo společnosti zabrániti v dolování pod hřbito-
vem; kostel vlastní totiž pouze povrch hřbitova,
kdežto uhelná společnost má právo dclovati do ja-
kékoliv hloupi. Úřadníci společnosti nabízejí se, že
nahradí škodu, jaká vznikne snad na pomnících a pod.,
ale to nijak nedoveda uspokojiti četné přátele osob
tam pohřbených, kteří nijak nedovedou se spřáteliti
s myšlenkou, že by kosti jejich drahých měly rýti
znepokojovány ve svých hrobech. Hřbitov založen
byl před dvaatřiceti léty.
= Podivná povolání. Nejen v Paříži jest hojně
lidí, kteří mají nejpodivnější záhadná drobná povo-
lání, také obrovské město na Temži čítá nejednoho
občana, jenž si neobyčejným způsobem vydělává na
svoje živobytí. Tak jest v Londýně znám muž, jehož
velmi výnosné povolání zakládá se v tom, že pro-
dává myšlenky. Sám nemá dosti kapitálu, aby si
mohl založiti obchod. Ale poněvadž má velmi pra-
ktické a nové myšlenky, jimiž možno nějaký obchod
zlepšit neb zvelebit, prodává je jiným obchodníkům
za určité poplatky. S jeho originálními myšlenkami,
již mnozí obchodníci velmi dobře pochodili. — Po-
někud povážlivé jest povolání muže, jenž kupuje po-
dezřelá vejce a zjednává jim odbyt. Odbírá každého
jitra od obchodníků ve velkém podezřelá vejce a platí
asi shilling za sto. Vejce koupá, bílí a prodává je
pak drobným kramářům v londýnském Eastendu po
půl shillingu za dvacet kusů, takže tím dociluje
velmi pěkného zisku. — Také spravování kolo-
vrátků jest živnost dosti výnosná pro četné Itdi.
kteří mají dobrou technickou znalost nastrojů a jsou
velmi obratni. Ceny za opravy jsou jeden až deset
shillingů. Těžší případy vyžadují často až půldruhé-
ho dne času. — Pro nemoc šperků, jež jest násled-
kem pohody a způsobuje zakalení drahokamů, jest
zvláštní specialistka pro šperky, která svůj obor do-
konale zná. Dává si platit dosti značné ceny a má
dobrou pověsť mezi četnými dámami londýnské spo-
lečnosti, takže má velmi pěkné příjmy. — Zajímavé
jest též zaměstnání jakéhos muže v části Clerken-
wellu, jenž kupuje staré akcie a pergameny v ja-
kémkoli množství a platí průměrně pét penny za
každý kus. Zapisuje pak velmi pečlivě všechna
jména, nalezající se v těchto listinách a čte pozorně
inseráty. Hledá-li se nějaká listina, kterou máv
rukou, odpoví na insert a prodá hledanou listinu za
sumu, jež ho hojně odškodní za jeho práci. Má nyní
přes 3000 přesně roztříděných listin a někdy již dostal
za některou z nich i 10 l. št., kdežto sumy dvou až
pěti l. št. často se platí. — Sem náleží také agen-
tura pro dodávání družiček ke svatbám, o níž jsme
se již zmínili. — V le ndýnském Eastendu žije muž,
jenž má pěkný důchod z hotovení dopisů pro lidi,
kteří nedovedou psát. Zákazníky tohoto písaře bý-
vají drobní obchodníci, milenci, kteří chtějí dáti vý-
raz svým citům a lidé, rozesílající žebravé dopisy.
Za každý dopis žádá tři penny a některý týden na-
píše přes 150 dopisů. — Londýnskou specialitou jsou
»lékaři piva«, jichž zákazníky jsou hostinští. Ale
porter a jiné nápoje kazí se často při stáčení a ča-
sto bývá příčinou toho pohoda. Nápoj stává se často
tak mdlý, že ho nelze již prodat a tu osvědčuje se
umění »lékaře piva«. Prozkoumá vadné nápojea
zlepšuje je pak přídavkem určitých lučebnin a ko-
řínků, tak že se stávají opět prodejnými. Přisady ty
bývají prý často škodlivé, ale to lze málo kdy do-
#5
alto_textblock
#5
kázat. A tak může »lékař piva« provozovat bez obav
svoji živnost poněkud povážlivou.
#6
alto_textblock
#6
Zemřelí v Praze.
Dne 19. prosince 1904: Steinová Terezie,
soukromnice, 68 roků, 714—I. Vittler Israel, podomní
obchodník, 87 roků, 755—I. Wolf Heřman, soukrom-
ník, 73 roky, 509—II. Mázová Augusta, švadlena,
74 roky, 226—III. Holečková Marie, vdova po mistru
kovářském, 70 roků, 109—IV. Seidlová Josefa, man-
želka doručovatele, 42 roky, 803—VII. — U Milo-
srdných sester: Vnouček Matěj, barvíř koží,
40 roků. — V měst. chudohinci: Schmidtová
Marie, vdova po sluhovi, 78 roků. — Ve všeobec-
né nemocnici: Maryšková Kateřina, posiuho-
vačka, 66 roků. Poch Karel, zámečník, 44 roky. Puš
Bohumil, dělník, 35 roků. Randa Antonín, žebrák,
86 roků. Slavíkova Johanna, služka, 18 roků. Valšík
Zdeněk, inženýr, 30 roků. Vlková Josefa, žena děl-
níka, 48 roků.
#7
alto_textblock
#7
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
#8
alto_textblock
#8
V pátek 30. prosince.
#9
alto_textblock
#9
72. hra v předpl.
(4. čtvrtka.)
#10
alto_textblock
#10
Čertova stěna.
Romanticko-komická opera o 3 dějstvích. Text oa
Elišky Krásnohorské. Hudbu složil Bedřich Smetana.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
Po prvním i druhém dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec před 10. hod.
#11
alto_textblock
#11
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy.
#12
alto_textblock
#12
V zahradě l. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 30. prosince
Začátek o 7. hod.
XVII. hra v předplacení.
Po 2.: Historický zámek.
Veselohra o 3 jedn. Napsal A. Bisson a J. Berr de-
Turigue. Přeložil V. Jedlička. Režisér B. Lachman.
#13
alto_textblock
#13
Švandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
#14
alto_textblock
#14
V pátek 30 prosince.
#15
alto_textblock
#15
33. hra v předplacení (páteční).
Novinka!
Carevniny Amazonky.
Velká výpravná slovinská operetta o 3 jedn. Text
napsal A. D. Borum. Přeložil Fr. Lier. Hudbu složil
V. Parma. Režisér Josef Kubík.
#16
alto_textblock
#16
na Král.
Pištěkovo lidové divadlo vnahrdcck
V pátek 30. prosince.
Začátek o 7. hod.
Lidové představení při malých cenách.
Ve znamení kříže.
Historická hra v 9 obrazech. Z doby pronásledovánr
křesťanů za císaře Nerona v Římě. Dle Wilsona
Bareta napsali H. Bormann-Riegen a A. Dolcini.
= Zejtra při malých cenách: = 28106
(V obráceném obsazení.)
zlý duch Lumpacivagabundus.
#18
alto_textblock
#18
216 —
#19
alto_textblock
#19
213 —
#20
alto_textblock
#20
čas se oblékati; musím vás poslati nahoru;« a na to,
když jsme vyšli z pokoje:
»Vypadáte ve svém čajovém úboru znamenitě —
nenamahejte se s převlékáním,« řekl.
»Proč mne chcete o to připraviti, abych před
vámi rozprostřela všecku tu nádheru, již jsem schválně
přivezla?« odvětila jsem vesele, běžic nahoru po širokých
schodech.
#21
alto_textblock
#21
Vedl mne do salonu. Jest to velký pokoj, také
všecek bíle malovaný; a na vybledlém, zeleném brokáto-
vém podkladu visí vždy obraz. Elektrická světla jsou tak
upravena, že každý obraz jest přesně osvětlen.
Všechny mne velice zajímaly, zvláště podobizny na-
šich společných předků.
»To zde musí býti otec vašeho děda,« řekl Antony,
ukazuje mi staršího pána s lehce napudrovaným vlasem,
v modrém jezdeckém kabátě, byl malován asi koncem
osmnáctého století. »To byl jeho nejstarší syn, který ne-
měl syna a odkázal tento zámek své dceři, jež se pro-
vdala za sira Geofferyho Thornhirsta.«
»Avšak, kde jest vaše praprabába, o níž jste mi
vyprávěl a skoro nadhodil, že byla tak hezká, jako má
Ambrosina Eustasie de Calincourtová?«
»Zde jest, na čestném místě; byla malována po své
svatbě od Gainsborougha. Co jí říkáte ?«
»Oh, je rozmilá!« děla jsem; »a má vaše ko-
čičí oči.«
»Jest také vaše předkyně; avšak není vám po-
dobna — vidíte toho psa na obraze?«
»Ano — aj, toť portrét některého z vašich tři
rytířů !e
»Tedy jste nikdy neslyšela onu tradici?«
#22
alto_textblock
#22
»Ne.«
#23
alto_textblock
#23
»Dokud bude chovati Dane Mount toto plémě psů,
bude přáti štěstí jeho majiteli, avšak vymře-li, nemohu
vám ani pověděti, jaké všechny nehody jej nepotkají; to
se již udržuje po sta let.«
Lodová kra..
#24
alto_textblock
#24
54