ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9ca99ea0-65ff-11dc-9d6b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 68
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXxl
#2 alto_textblock #2
V Praze, v pondělí dne 14. ledna 1901.
#3 alto_textblock #3
Číslo 14.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a odpol. Histy předplání ve v Praze v administraci a měsi . . na čtrrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou za měsíe n čtnt leta . . . . 7 K 00 ve Elialkáck- na zaěeta . . . . . . 2 K 30h Poštou: za měsle . nrll : : . . koo s dvojí zlsllkon na měst Bk čtvrt leta . . . . 11 K 40h
#5 alto_textblock #5
I
#6 alto_textblock #6
V drobném prodejtn ranni číl lo o rolě za 9h odpololní . . . . . . . za 2 h Ve dlialkieh sa venkově, ranní čhla vdpolednt . . . . . . . . sh
#7 alto_textblock #7
Inserá ty plati se kotevě nsplel Přečplaceni a insesty přijmná rdnisi- strace v Marinaské ulici č. 3. Tom nsckizejí se těž redakee. tiskárns a sxpedico „ Národnich Listě“ lkakopisy so povracsji.
#8 alto_textblock #8
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Dvě audience dra, Rezka. Z Vídně, 14. ledna. Ministr-krajan dr Rezek byl včera přijat arcivévodou Raine- rem a arcivévodou Leopoldem Salvatorem v audiencích.
#9 alto_textblock #9
Volby. Z Vídně, 14. ledna. Nadešel poslední týden voleb do poslanecké sněmovny. Dnes pak konají se poslední zajímavé, ve Vídni. Od počátku ústavní éry nebylo zápasu tak tuhého a tak vášnivého, jaký bude dnes. Je to psychologické a je to politicky pochopitelno. Staro-liberální strana s napjetím v pravdě horečným hájí tu poslední své državy, pět mandátů ve vnitřním městě a v Leopoldově. Na druhé straně křesťanští sociálové napjali všechny síly, by těchto mandátů do- byli a tak odčinili ztráty, kteréž utrpěli při volbách v kurii všeobecné a venkovské. Sociální demokraté v těchto dvou okresích svých kandidátů nepostavili, naopak vyzývají voliče, aby dali hlasy liberálům. Němečtí nacionálové však radikálové ve třech městských obvodech své kandidáty jmenovali. Jde celkem o 19 man- dátů, ze kterých však spornými je pět nebo šest. Výsledek bude znám v pozdních hodi- nách nočních.
#10 alto_textblock #10
nyní.
#11 alto_textblock #11
poskytnouti nebo odepříti Čechům moravským to, co poskytne nebo odepře majorita českého sněmu Němcům a který kromě toho myslil, že moravský sněm může držeti v šachu sněm český a takovým způsobem že zjednati se může junctim mnohem silnější, nežli by bylo junctim formální.
#12 alto_textblock #12
Maďarští architekti proti rakou- ským cizincům. Z Pešti, 14. ledna. Pro nové národn divadlo svěřeny plány známým architektům Fellnerovi a Helmerovi ve Vídni Ministerstvo vnitra dalo k tomu souhlas. Zdejší architekti na společné schůzi prote- stovali proti zadání stavby c- zincům a usnesli se na resoluci, ve ktere se pravi, že státní stavby v Uhrách mají se offertním pořadem zadávati jen maďarským stavitelům a architektům. Sepsáno memo randum, které podáno bude šestičlennou de putací ministrpresidentu K. Szello vi. Říšský sněm uherský. Z Pešti, 14. ledna. Zejtra sejde se uherský říšský sněm. Opposice podá ve středu dotaz ve příčině novoroční řeči Falkovy. Strana lidová hodlá uvésti na přetřes známou afféru křížovou na zdejší universitě a podat interpellaci ve pří- čině výsledku voleb do posla- necké sněmovny cislajtánskéa jejich důsledků na hospodářskou pospolitost obou států. Dnes večer sejde se vládní libe- rální strana, by, pokud možno, urovnala spor mezi Falkem a hr. Vojt. Apponyiem. Dle doslechu onen podá prohlášení uspoko- jivé, které hr. Apponyiem bude prostě vzato na vědomí.
#13 alto_textblock #13
Před volbami v Uhrách. Z Pešti. 14. ledna. František Košut zaslal do všech volebních okresů, ve kterých za posledních voleb vystoupili kandidáti jeho strany, provolání, kterým vyzývá vzhledem na nastávající nové volby k pilné a horlivé organisaci. V proklamaci té se praví, že o 33 let neměly volby takové důležitosti jako Neboť je skoro jisto, že bude nutno základ vyrovnání z r. 1867 změ- niti, a že poslanci, kteří budou nyní zvoleni, budou míti úkol, zjednati podklad nový, n kterém bude moci uherský stát snad odpo- čívati dalších 30 let.«
#14 alto_textblock #14
národ srbský císaři ruskému věčně vděčen Se zadostučiněním berou poslanci na vě- domí, že styky Srbska se všemi státy, zvláště se sousedními, Rakousko Uherskem a Ture ckem, jsou přátelské. S velkým uspokojením vzala skupština na vědomí sdělení, že král Milán navždy zem opustil, čímž bude asi učiněn kone všem politickým zmatkům a otřesům. Ná- rodní zastupitelství lituje, že dřívější vláda se ukázala ku provedení programu králova naprosto neschopnou a uvedla zemi v ne bezpečný stav. Cely národ srbský tuto vládu zatracoval. Po návrhu posl. Vojnoviče schválil skupština osnovu adresy jednohlasně. Ministr- president Jovanovi č poděkoval skupštině za přijetí adresy a dal ujištění, že členové kabinetu vytrvají nezdolně ve službách krále a vlasti. Z Petrohradu, 13. ledna. (C. B. Hrabě Lamsdorf vrátil se z Jalty. Z Petrohradu, 13. ledna. (C - B »Petěrburgskija Vědomosti« uveřejňují velmi pessimistický článek o pravde podobném rozvoji vnitřního stavu Francie, jež prý prodělává těžkou politickou krisi. Jedním z nejvážnějších pří- znaků krise jest prý agitace, již francouzské a ruské časopisectvo provádí proti fran- cousko-ruskému spolku. Za tako- výchto okolností není prý změna vládní formy ve Francii prav dě nepodobna, ale pak bude francouzsko-ruský spolek v základech otřesen. Třetí republika sledovala politiku obrannou. Každá jiná vládní forma, císařství nebo vo- jenská diktatura, bude nucena zahájiti politiku ůtočnou. V tom spočívá hlavní nebezpečí pro evropský mír. Proto musí všechny vel moci rozvoj věcí ve Francii sledovati s na- pjatou pozorností. Z Paříže, 13. ledna. (C.-B.) Dle zprávy »Gaulois« odpluje loďstvo středo- mořské a severní na měsíc ke společným maněvrům do středozemského moře. Z Paříže, 13. ledna. (C.-B.) »Figaroe oznamuje, že lyonská bankovní spol ečnost zabývá se plánem, vystavěti novou zelez- niční trať z Paříže do Ženevy. jež by byla o 134 kilometry kratší nežl dosavadní.
#15 alto_textblock #15
dr. Erler 12 hlasů, prof. Malfatti 4, v Feldkirchu Ondřej Gassner 3 hlasy a Jan Drexel jeden hlas. Pro celkový výsledek ne- má tento poměr hlasů důležitosti. Z Rovereda, 13. ledna. (C.-B.) Při volbě ve zdejší obchodní komoře obdržel bar. Valerian Malfatti 13 hlasů. Z Terstu, 13. ledna. (C.-B.) Při dnešn volbě ve 3. volebním sboru města Terstua jeho obvodu zvolen byl opětně Leop. Mau- roner (italský liberál) 2710 hlasy ze 4758 odevzdaných. Slovinec dr. Rybar obdržel 1988 hlasů. Z Terstu, 13. ledna. (C-B.) Volební ruch byl velmi živý; 86 pet. k volbě opráv- něných se dostavilo. Po vyhlášení výsledku procházelo v prvních večerních hodinách asi 2000 lidí hlavními třídami. Jednotlivá okna byla osvětlena. Mezi dnem zatčeno 7 osob pro nekalé volební rejdy a 3 osoby pro jiné přestupky; pět z nich ponecháno ve vazbě. Při večerních demonstracích bylo 19 osob zatčeno. Tou dobou je v městě zase klid.
#16 alto_textblock #16
Politické zprávy domácí.
#17 alto_textblock #17
V Praze, 13. ledna. (Dr. Körbera výsledky voleb.) Vídeňský týdenník »Zeit« v souhlase s listy uherskými i českými vidí ve výsledku voleb do řišské rady rozhodnou po- rážku politiky dra. Körbra, jenž otákou chleba chtěl umlčeli olázky národnostní. »Zeit« pro- hlašuje, že sotva který volební program utrpěl kdy tak důkladnou porážku, jako volební pro- gram Körbrův. »Ať pohlédneme na kieroukol z tří velkých národnosti rakouských — píše vídeňský týdenník, — všude, u Němců, u Čechů i Poláků zvílězily myšlénky národní nad hospo- dářskými. Otázka jazyková, kterou dr. Körber ve svém volebním programu označil jako otázku, nedotýkající se celého státu, opanovala za doby voleb vskutku celý stát od konce do konce, a sice u všech národů a tříd tak dokonalea výlučně, že žádná jiná otázka nenašla vedlen místa . . . Úpadek dobře zorganisované sociální demokracie a překvapující úspěch německo-radi- kální strany v páté kurii nejprůmyslovější země. Čech, ač tato strana nebyla tam ještě dobře zorganisována, musí konečně otevříti oči rakou- ské státní moudrosti, není-li už na věky slepá. Byly doby, kdy zájmy hospodářské pro široké vrstvy lidu platily více, než zájmy národní. Snad se takové doby opět vráti. Ale dnes jich
#18 alto_textblock #18
Volební okres
#19 alto_textblock #19
Doln
#20 alto_textblock #20
1. Sv. Hypoli 2. Amstelten 3. Křemže 4. Světlá 5 Korneubur 6. Mistelbach 7. NovéMěsto u Vídně 8. Most n. Li Tyrolsk 1. Inšpruk 2. Bolzano 3. Brixen Triden 5. Roveredo
#21 alto_textblock #21
1. Celovee 2. Sv. Ví 3. Bělák
#22 alto_textblock #22
I Praha 2. Praha 3. Liberec 4. Liberee 5. Cheb Plzen 7. Budějo vice
#23 alto_textblock #23
1. Morava
#24 alto_textblock #24
„
#25 alto_textblock #25
,
#26 alto_textblock #26
Zvolen
#27 alto_textblock #27
Strana
#28 alto_textblock #28
Rakousy, IV. kurie,
#29 alto_textblock #29
ledna.
#30 alto_textblock #30
Jan Wohlmever, stavitel Jan Oberndorfer, statkái Leopold Daschl, statká Karel Kittinger Josef Kühschelm Jan Schreiber, statkář
#31 alto_textblock #31
Něm. antis. Něm. antis. Něm. antis. Něm. nacion Něm. antis. Ném. antis.
#32 alto_textblock #32
Jan Hofer
#33 alto_textblock #33
Něm. nacion.
#34 alto_textblock #34
František Huber
#35 alto_textblock #35
Něm. antis. 11. ledna. Něm. pokrok. Něm. nacion. Něm. klerik. lib. Vlaci llib. Vlach
#36 alto_textblock #36
o, města a obch. komory Dr. Edv. Erler, nám. sta Dr. Parathoner, starosta P. Schrott, farái Ant. Tambori Bar. Valer. Malfatti Korutany, města, 12. ledna. Jan Volfg. Dobernig, red. Ném. nacion. Ant. Gratzhof, kloboučník Něm. nacion. Dr. Otto Steinwender, prof. Něm. nacion. Čechy, obchodní komory, 12. Jos. Bromovský, továrník Svobodom. Svobodom. Václ. Sehnal, řed. cukrov Dr. Karel Urban, sládek Něm. pokrok. Ad. Siegmund, inženýr Něm. pokrok. F. Holstein, továrník Něm. nacion. Max. Hájek, obchodník Svobodom. Josef Brdlík, továrník Svobodom.
#37 alto_textblock #37
ledna.
#38 alto_textblock #38
Morava, velkostatky, 12.l
#39 alto_textblock #39
edna.
#40 alto_textblock #40
Hr. Quido Dubsky Dr. Hub. bar. Klein Bar. Max Kübeck Ryt. Emil Tersch Aristid Baltazzi Alfred Skene Hr. Moř. Vetter Hr. Otto Serényi Hr. Ant. Widtmann - Sed nický
#41 alto_textblock #41
Ústavověrn. Ústavověrn. Ústavověrn. Ústavověrn. Středu Středu Středu
#42 alto_textblock #42
Konservat.
#43 alto_textblock #43
Konservat.
#44 alto_textblock #44
Politické zprávy zahraničné.
#45 alto_textblock #45
V Praze, dne 13. ledna.
#46 alto_textblock #46
Starý recept. Z Vídně, 14. ledna. »Sonn- un Montagszeitung« přimlouvá se opětně za to, by zažehnána byla obstrukce v centrálním parlamentě v ten způsob, a by jazykové spory byly mu vůbe a docela vzaty a dáno bylo sně- mům zemským právo, jazykovou otázku rozřešiti. Kdyby prý kabinet Körbrův byl měl odvahu po rozpuštění říšské rady svolati parlamenty zemské a jim místo lihové předlohy podal osnovy zákonné, upra- vující otázku jazykovou, nemůže prý být žádné pochyby, že nové volby byly by do- padly zcela jinak. Říšská rada, zbavena jsouc jazykové otázky, byla by zproštěna bře- mene, které brání její dělnosti; byla by po- tom možna pravidelná působnost její, a Ra- kousko bylo by vysvobozeno z nejtěžší krise. Tentýž dr. Lueger a tentýž prin Liechtenstein, kteří na voličských schůzích dnes hlásali válku obstrukci, žáda jíce práci pro křesťanský lid, byli členy ně meckého spoluručenství a byli spoluúčastni oné obstrukce, která musí býti pokládána za vzor a předchůdkyni české obstrukce Oni jsou spoluvinni a hlavními vinníky, je-l Rakousko dnes nad propastí. Pročež zavírá list svou úvahu: »Pravíme ještě jednou jednání parlamentu je myslitelným jen tenkráte. dá-li se jazykový spor do zemských sněmů. Tam je času a prostoru dost, aby se vybo joval.« Je záslužno, že nalezl se list, který při- pomíná, že byla také jednou v cislajtánském parlamentě obstrukce německá. Mloví-li se zde o demolování parlamentu, pak myslí a míní se tím obstrukce česká. Jsou lide velmi četní a mající styky hodně široké a vy- soké, kteří, seč jsou, usilují, by se o něme- cké obstrukci nemluvilo, na ni nemyslilo a za- pomnělo. Myšlenka v »Sonn- und Montags-Zigue propagovaná není ostatně novou. Tentýž pod- nět vyslovil již na schůzi svých voličů posla- nec dr. Stránský, který připomenul, že německá majorita sněmu moravského může
#47 alto_textblock #47
Telegrafické zprávy „N. L. Ze Lvova, 13. ledna. (C.-B.) V Pře myšlu byl dnes nový římsko- kato- lický biskup slavnostně nasto- len. Slavnosti zúčastnili se místodržitel hr. Pininski, zemský maršálek hrabě Stanislav Badeni a jiní hodnostové. Z Niše, 13. ledna. (C.-B.) Bulharsky kníže přijel sem dnes odpoledne navštívi srbské královské manžele a byl s velikými poctami uvítán. Představil se královně. Večer pak odejel do Sofe. Z Niše, 13. ledna. (C.-B.) Osnov adresy, přečtená zpravodajem Štěpánem Čur- čičem, byla skupštinou s bouřlivým sou- hlasem přijata. Vílá se v ní s radostí sňatek králův, jejž bůh požehnal a Srbsku je tudíž trvání dynastie na dlouhou dobu zajištěno. Se zvláštním uspokojením vítá skupština roz- hodnutí cara Mikuláše, býti svatebním svědkem. Za tento opětný důkaz přátelství, v němž spatřuje národní zastupitelství novou záruku budoucnosti a pokroku Srbska, bude
#48 alto_textblock #48
Z Cařihradu, 13. ledna. (C.-B.) »Ag de Constantinople« vyvrací na základě úřad- ních informací co nejrozhodněji zprávy ně- kterých listů evropských o situaci v Ru- melii a ujišťuje, že se tam nic nestalo, co by mohlo veřejný pořádek ohrožovati. Zpráva. uveřejněná v listech italských, pocházejíeí ze Srbska, o únosu osmi mladých dívek z okolí Monastýru Turky, jest dle »Ag. de Constantinople« úplně vy myšlená. Z Madridu, 13. ledna. (C.-B.) »Ag- Fabra« oznamuje: Vláda usnesla se o vy slání několika válečných lodi ku střežení pobřeží u baskických provincií, aby zame- zeno bylo zasílání zbraní pro Karlisty, kteří v agitacích neustávají.
#49 alto_textblock #49
Volby do říšské rady, Z Bolzana, 13. ledna. (C.-B.) Při volb ve zdejší obchodní komoře obdržel dr. Pe- rathoner 17 hlasů a Huber 2. Dr. Pera thoner je tedy zvolen Z Inšpruku, 13. ledna. (C.-B.) Př volbě v inšprucké obchodní komoře obdržel
#50 alto_textblock #50
není.
#51 alto_textblock #51
O tom poučily nás poslední volby. Národo- hospodářskou nedůvěru, kterouž rakouská státní moudrost poctivala od třiceti let rakouské ná rody, tyto jí nyní vracejí. Radikálně národní výsledek voleb jest odpověď národů na dosa- vadní národnostní politiku vlád. On znamen zjevný projev nedůvěry rakouských národů ra kouskému státu. Rakouská státní moudrost musí obrátiti Chce-li v národech vzbuditi opět dů- věru k státní existenci rakouské, musí se pře devším sama naplniti důvěrou k národům, jimi vládne. To jest naučení, jež volební kampan přinesla rakouské státní moudrosti.«
#52 alto_textblock #52
V Praze, 13. ledna. (Další vý sledky voleb.) V Dolních Rakousích vykonána užs volba ve skupině mostecké, čímž ukončeny volby ve venkovských obcích; v Tyrolsku vy- řízeny volby v obchodních komorách, jimiž de finitivně provedeny volby městské kurie. Vý- sledky voleb těchto, spolu s výsledky definitivně provedených voleb sobotních, sestaveny na ná- sledující tabulce:
#53 alto_textblock #53
Ruský tisk o tom, jak v Rakousku »vyrábějí Němce«, Cizina začíná si všímati švindlu, kterým se v Rakousku vyrábějí Němci. To vědomí na- plňuje nás poněkud útěchou ve chvíli, kdy ně- mečti násilníci na tisíce a statisíce českých a slovanských synů v této říši kradou jejich při- rozené národnosti a zapisují je »úřadně« za Němce, aby umělým spůsobem svůj počet roz- množili. Němci mají při tom účel dvojí. Prvým je obalamucení ciziny, před níž chtějí ukázati, že je jich v Rakousku takový počet, který jim dává právo k nadvládě nad ostatními národ- nostmi. Druhým účelem je vzbuditi zdání, že ta část země české, již Němci nazývají ne- právem »uzavřeným územím«, je živlu českého prosta a že následovné je v Čechách takový poměr mezi oběma národnostmi, který dává oprávnění trhacím snahám českých Němců. Do nebe volající skutky násili, jež Němci při ny- nějším popisu obyvatelstva na Češích napáchali a jež »Honoe Bpeva« už jednou spravedlivě pojmenovalo »pobuřujícími«, přiměly petro- hradský list, že opětně uvažuje o tomto před- mětě. Píše: Rakouské vlády navykly si sloužiti ne tak trůnu a státu, jako Němcům, kteří zuby nehty chtějí podržeti svou nadvládu, zapomínajíce, že kultura a vzdělanost dávno přestala být jejich monopolem. Početně Němci vždycky byli v men- šině naproti Slovanům, avšak početnost nehrála úlohu, pokud Slované mlčeli. Když ale věci náhle se změnily a Slované — mezi nimi na prvém místě Češí — nezůstávají už za Němci aní vzdělaností, ani průmyslností, ani zámožností, ano již je předhánějí i v umění, vědě a litera-
#54 alto_textblock #54
FEUILLETON.
#55 alto_textblock #55
Krůpěje samovaru Avg. Eug. Mužíka.
#56 alto_textblock #56
Vyvolený.
#57 alto_textblock #57
Každý z nás, ať kdokoli, vysoký či prostý mysli o sobě, že je vyvolený, vybraný ze všech. jediná výjimka ze všeobecného pravidla. K vůl němu, k vůli mně, jenž si to myslím, stane se zázrak. Bůh tak učiniti musí — k vůli mně! Tam ta lávka — kdokoliv dosud po ní šel, po- každé se s ním probořila, jenom se mnouse neproboří — probořiti nesmí. To bych nebyl ani já mnou a bůh by nebyl bohem! Každý člověk myslí o sobě, že je pomě rem k celému světu, ne pouhou části světa toho. Všichni jsou blázny neb pošelilci, jenom já mám rozum, já jsem neomylný. Já vymyslím něco nového, čeho zde ještě nebylo, já, já, já Tisíce a milliony lidí myslily již od věků o véci té, ale ničeho nevymyslili; protože na mne to čeká, až já počnu o tom mysliti a promy- slím to poznovu. Najdu tam zlato a démanty kde zela na lidi pouhá škvára a neplodné ka mení. Vymyslím perpetuum mobile, navzdor všem zákonům přírodním, protože — protože to vymyslím já! .. Ani až zemru, nemohu zajíti a býti zapo- mněn tak, jako každý jiný; budoucnost mne uzná, pochopí a s nadšením ocení — bude žíti ze mne a já v ní nesmrtelné. Protože jsem to já, jediný, všecko! Nemohu zemřiti a zajít tak beze stopy a nikdy již nezrodí příroda člo věka takového jako jsem byl já, ty, každýz nás, neboť všichni si tak myslíme. Nero umíraje volal: »Ejhle jaký to umělec umírá se mnou !« Neměl nepravdu sám o sobě; byl o tom pře- svědčen, že jest největším umělcem, jejž kdy zrodil svět. Směšné — pravda-li? ale kdo mu může zazliui?
#58 alto_textblock #58
Karafláty — Pojďte, řekl zahradník, kterého jsem kdysi navštívil. Okážu vám zajímavý experiment
#59 alto_textblock #59
Snad ho už taky znáte. Vnutil jsem svým karafiátům jinou, cízí barvu. Tyhle, ku příkladu, byly by růžové jako ony tam. Ale teď budou vidíte, už začínají rozkvétat — žihané pestrými skvrnami jako hroznou nemocí. Tyto bílé zrudnou záhy jako krví politě. Tak člo- věk překonává a upravuje si přírodu, jak sám chce. Jednoduchý výkon, píchnete do stvolu aneb učiníte nožem malý řez, ale podél stvolu, jak šťáva proudí, a do rány té vstřiknete buď krůpěj cizí šťávy nebo vsunete proužek listu — zkrátka, vlijete do květiny té barvivo jiné, které smísí se s barvívem původním, pře- může je často a zbarví potom květ po svém. — Ach, není to jako u nás, lidí ? usmál jsem se, také nové šťávy, cizí zbarvení duše. srdce, povahy . .. Kolik nás je původních, ne- zbarvených? .. . Zahradník se zamyslil. — T myslíte — život ? otázal se. — Ano, ano, život, řekl jsem. Každého nás zbarví po svém. To je také strašný za- hradník. Porozuměli jsme si a smáli se, a květiny se ukláněly a dýchaly divnou vůni, jakoby také rozuměly a smály se s námi.
#60 alto_textblock #60
Bohové.
#61 alto_textblock #61
Byl to pohanský, starodávný bůžek, ne známého původu a významu. Před časem od- lehlým vzal kdosi kus dřeva, ořezal jej a obrou- sil o kámen a dal mu tvar i podobu divocha, odporného člověka, obarvil jej okrem a postavil do primitivní svatyně, opuštěného brlohu divoké zvěře. A lidé — dobři, ubozí prvorozenci zeme přicházali, vzhlíželi v hrůze k sošce té a kořil sejí jako tajemnému božstvu, mohouce ji zdrtiti jedinou ranou svého hrubého, těžkého kyje. Mi- nula staletí a snad tisíciletí a divochové pohy- nuli, marně ždajíce ochrany u sošky svojí — a nezůstalo stopy po nich kromě sošky oné, pohozené a odpočívající na žhavém písku. A přišel národ jiný, nesa s sebou nové nábo- ženství. I nalezli pohozenou sošku tu, zvedliji z prachu a očistivše ji, dali jí tvar boha svého — — i zdálo se, že je soška spokojena proměnou tou . . . a zase přicházely davy lidu
#62 alto_textblock #62
a klaněly se jí, a byla to nyní soška krásná ryta a krášlena rukou umělcovou a nádherný chrám mramorový na břehu modrého moře by její svatyní. A zase minula staletí a celé věky a po- hynul národ sošky té. .. i spustnul její chrám a zapadla soška do ssutin jeho. A po staletích přišli lidé noví a neznajíce významu sošky nalezené opravili ji a jali se ji ctíti jako boha víry své. Kus hmoty přečkal věky a národy, jsa stále bohem ubohému lidstvu, kterému je potřebou věřiti v něco a těšiti se něčim v bídě své. A lidé nevěděli dávno, že to dílo rukou jejich, i věřili v ně jako v cosi nadzemského, i zdálo se jim posléze, že soška ta je živá, usmívá se na ně, cítí s nimi, plesá jejich radostmi a truchli jejich bolestmi. A kdo vl, kolikráte je- ště přemění se v boha nového, stále táž, ztě- lesněná touha bídných lidí! : . . Na štěstí soch nepamatuje minulosti; a vzpomíná-li přece. mlčí, mlčí věčně, nechtíc mluviti, Ale zdá se. že všechněm náboženstvím, kterým sloužila, sloužila poctivě — ona si v ní nikterak nepře- kážejí, výborně se snášejíce, ale těší a posilují každého, kdo toho potřeben a přiblíží se k sošce té. Což konečně je to hlavní.
#63 alto_textblock #63
Růže trpělivosti »Trpělivost růže přináší«, četla kdysi jsoue ještě malým děvčátkem — i zapamatovala si pro celý život výrok ten. Potom pracovala neúnavně od rána do noci, a často i noc nebyla jí noci, ale stálým dnem práce .. . Měla povinnosti k jiným, jak se domýšlela, nemohla tudíž mysliti na sebe nevzepřela se nikdy, aby vyplnila povinnosti oproti sobě samé. Snad nosila na dně duše své také nějaký ideál — neboť které něžné srdee ho nemá? Ale o tom nikdy nikdo nezvěděl Jenom se vždycky tak smutně usmívala — pracovala znovu a znovu. Dále a stále. Trpěli vost růže přináší — — jeji růže pořád ješte nerozkvétaly . .. Ochuravěla, ale nedbala toho a pracovala dále. A když umírala, jakoby tím hasnoucim
#64 alto_textblock #64
zrakem hledala ty růže, které aspoň nyní na- jisto přijíti musily. Když ležela v rakvi, tichá a mlčící jako za živa, bez výčitek a obžalob, prvně celá od- počívající, objevily se růže její. Kdosi vložilje — dvě bílé kytice — se svatými obrázky do rakve její. A hle, tu byly, tu byly konečně ty její růže . .. Trpělivost růže přináší — — ale často az do rakve.
#65 alto_textblock #65
Šperk. Objevil se ve výkladní skříní bohatého zlatníka mezi spoustou různých bijouterií, vět- ších i menších, ale daleko hrubších a levnějších, jako náhle zahoří svým bílým světlem veliká lilije uprostřod peřestých květin. Drahocenný brilliantový náhrdelník, trýskající bezbarvý čistý zár; byl to klenot panensky svěži, nedotknu telný jako květina a hvězda. Na čí nádhernou šíji bude zavěšen rukou královsky štědrou, aby rozdechl po ní svoje světlo a příjal od ní teprve vlastní význam cenu ? . .. Bude to plooro zvité poprsí ženské, mramorově lesklé a měkce zvlhlé jarem prvního mládí — — a nad ním dvé jasných, usměvavých očí, nepohlednuvších dosud nikdy za oponu tohoto života, skrývající zločin, bolest a špínu — — kde jsi ty krásná, šťastná duše mladá ? . .. Kdo tento šperk koupí a kdo jej nosiu bude? Čí ruce, chvějící se božským fluidem lásky, ovážou jej na labuti, alabastrové hrdlo vyvolené bytosti? Neboť jenom veliká a čistá Láska dovede vymysliti a uskutečniti takovýto dar, pod nímž jako pod dotekem Věčnosti, která zjevuje se lidem bolestí a láskou, zachvěje se osoba obšťastněná ! .. Co přemýšlím takto, klada luzné svoje představy jako nejměkčí podušku pod šperk onen, stanul vedle mne, usmál se jízlivě a ve- šel do krámu — starý, otylý, olezlý žid, pách- noucí všechen krví cizích mozolů a potem pracovníků; zlatník hluboko se ukloni! — vy- ňal šperk z výkladní skříně, žid jej chvili ohmatával a zkoumal znaleckým pohledem ...
#66 alto_textblock #66
až posléze koupil jej a odešel s ním . . . s tím krásným, drahocenným šperkem.
#67 alto_textblock #67
Cit
#68 alto_textblock #68
»Osudný dar danajský !. . « Těm běda, jimž vrlošivá příroda místo všech darů jiných s irohickým úsměvem vložila do kolébky osudný dar danajský — hluboký, bolestný cit k neštěstí jiných lidí ! . . . Neplodní snilkové, trávící se cizími mukami, jimž vlastnl jest věčná žalost z žalosti druhého! Nosív sobě břemena, jež jim přisouzena nejsou, jako soumar klesající pod ulži nákladu horké ambryl Srdce jejich jest děravý štít, jímž každý šíp projede, zvíře v okovech, jež samo se musí uhlodati! Zbytečný duchu, k čemu truchlis? Zdali jsi na užitek někomu? Jsi na obtiž sa- mému tomu, kdo postižen hořem, jako nevitaný host na pohřbu dlouho nemocného . . . Jdi svou ceslou a věz, že to, co činíš, neprospěje nikomu. Nevnucuj svůj soucit tam, kde oň ni- kdo nestojí, a nemuč se, směšný trpiteli tam, kde druhý sám už dávno se smířil s ranou utrpenou a zcela na ni zapomně! ! . . . Ale, když nelze vyplašiti z něčí duše ten smutný, bolný dojem z cizího neštěstí, jako nemožno vypuditi jisté zápachy z látek! Jaká to hlou- post, nositi na sobě rány věčně zjitřené, a ne- chtiti zbaviti se jich! »Nač litovat, když nelze pomoci?« A člověk lituje přece a nemoha po- moci mučí sám sebe — marně . . O, záhadná, tajemná rozkoši sebemučení, již pociťovali staří mnichové, bičujíce boky své do krve! Ale oni činili tak aspoň pro odplatu nadzemskou, kdežto my, jimž nalito do žil hořké šťávy — citu křivd a utrpení cizích, tr- píme, nemajíce zhola proč ! . . Osudný dare danajský — ale jakým bohat- stvím přece se zdáš — — 6, jak by život byl bez tebe pustý a prázdný! A snad jsme náro- dem jakýmsi vyvoleným, jichž nitro musí býti věčně rozbolené, aby jako citlivá deska schopno bylo přijímati v sebe mystické chvění nekoneč- ného Mlilosrdenství a Lásky ? . ..