Tycbázi každý den mimo v neděli a svátek o 3. bod. odpoledni. Předplácí se ▼ administraci

v Ostrovní ulici číslo 1508—11.

v Praze:

poštou :

mčtíčné .

. 1 «L 10 kr.

1 zl. 85 kr.

čtvrtletně

. 3 „ 30 „

4 „ - „

půlletnč .

. 6 „ 60 „

8 » - .

celoročně

•13 » 20 „

16 „ - „

Jednotlivá čísla 5 kr 8 nedělní prílohou 6 kr.

DOPISY rankované a podepsané přijímá r e <3. a. k: c e v istrovní ulici Čís. 1508—II.

Rukopisův nevracíme a nepodepaaných nedbáme.

REKLAMACE

nez

apečeténé noaýlány nefrankovány.

budtež

Inseráty počítáme nejlevněji.

ČÍSLO 22.

V Praze, v sobotu dne 27. ledna 1894. Ročník XXVI.

Konservativ!!! šlechta na sněmu moravském. V Praze, 27. ledna. Koneervativní Šlechta na sněmu morav* ekém octla se tyto dny ve velmi pronikavém­ popředí politických událostí. Příčinu к torna zavdal návrh hraběte Serényiho na opravu volebního řádu ve velkostatkářstvu ve smyslu poměrného zastoupení. Ve příčině podpory návrhu tohoto jakož­ i interpelace stranou konaervativních velkostatkářů podané, nesplnili tito jisté formality, které dle mínění , Mor. Orlice* podávají se jako důsledek z poměrů jejich ke straně národní a to zavdalo listu tomuto podnět к ostrému nájezdu na stranu kon servativniho velkostatku, který v zaujatých pro to kruzích velice trapně působil. My jsine sice povždy s velikým uspokojením­ sledovali silné a silně podávané cítění­ ,Mor. Orlice*, pokud jeho síla řízena byla ve směru skutečně přirozeném, totiž proti oné straně u nás, v níž notoricky vtělena­ jest naprostá negace v&ech zásad politické­ morálky, naprostý rozklad celého na- ěeho národního organismu, ale tentokráte přece myslíme, že si orgán národní strany měl lépe věímnouti, komu článek onen byl adresován. Kdyby tak byl nčinil, zdá se nám, že by aspoň ve formě býval značná šetrnější. My aspoň myslíme, že strana, pro jejíž členství optuje muž jako jest J. M. ndp. kníže-arcibiskup olomoucký, jenž toto stanovisko­ prohlásil aspoň podepsáním návrhu hr. Serényiho, zasluhuje přece jiného spů aobu mluvy, z níž jako nejméně vhodné uvádíme poukázání na „noblesse oblige*. Konservativní strana velkostatkářská na Moravě ovšem na nájezd ten příslušně odpověděla­ a sice nejdříve v úterním „Vater- Jandu* a přímo ve včerejším .Hlasu*. Jádrem tohoto prohlášení jest ozna čení zásad, které v souhlase в programem konservativní strany parlamentára! jednání její jakož i její vztahy a poměry к jiným politickým stranám určují. Podávajíce na jiném místě prohlášení toto uznáváme za vhodno doprovoditi je a в ním celý soubor událostí, které je vyvolaly,­ několika myšlénkami. Strana konservativních velkostatkářů na sněme moravském, kterouž .Mor. Orlice11 dnes nazývá .frakcí .Belcrediho*, jest útvarem,­ jehož význam dříve správněji oceňovala. Není pochyby, že ve sboru tom, ač početně dosud jest malý, třeba viděti kry stallisační střed budoucí velké strany velkostatkářův­ konservativních, jejíž vývoj dle našeho mínění jest přirozeným následkem

FEUILLETON.

K.aitami listy. V Prese. 27. ledne. K. Doktor J a q u e s, advokát ve Vídni, zastřelil se z revolveru. Zanechal veliké jmění, žil v poměrech skoro šfastných. Byl prý milován ba zbožňován od svých nej- bližších příbuzných Z něžné lásky к matce prý se neoženil. Co to za matku, jež neměla к milovanému synu tolik něžné lásky a neřekla mu : jsem tvojí matkou, potěš a oblaž mne v mé starobě — polož na můj klín, jenž nosil tebe, — ó polož vňouče. Kterak budu šťastna, kterak omládne mi srdce v každodenním­ pohledu na ty dětské tváře ! Babičky žijí ve svých vnoučatech a vnoučata v babičce I Vždyť to víme, že ti malí bo- bečkové více mívají rádi babičky, nežli své maminky. A když pak babičku odnesou do hrobečku, všecku tu lásku s bohatými úroky opět vracejí mamince. Tu lásku vnoučat к babičce maminky jim záviděti nemusí, jet jim pouze půjčena. Proč se dr. Jaques zastřelil? Z neur- astenie. Co to za slovo? Náš lid je nezná, nezná­ ani neurosu, čili nervositu. Náš lid říká : je divousem, mrzoutem a pod. Dr. Jaques byl prý vysoce vzdělaným. Zůstala po něm veliká knihovna. Jak mi bychom v Praze řekli : propískal si mozek samou učeností. Neprepiskal tak učeností, jako spíše •mèrem ducha beznáboženským. I na něm ae vymstila moderní filosofie, neznající Boha.

celého politického a národního pokroku na Moravě. Strana tato nestojíc — jak v prohlášení­ svém sama podotýká — na základě výlučně národním, bude ve svém rozvoji jen obrazem procesu, jaký vedl к utvoření se strany konservativních velkostatkářů na sněmě českém, kteráž strana stala se v politickém­ životě národa českého v království činitelem tak mocným a závažným, činitelem­ působícím vždy ve směru spravedlivých požadavků národnosti české, že nevidíme, jaká politická moc by ji na ten čas na hradila. Ba zdá se nám, že by jisté politické imponderabile, jíž se strana tato vyznamenává,­ nedovedlo vyvážiti ani politické uvolnění­ a mobilisováoí českého národa en masse, jak se vznáší před zrakem nadšenců pro všeobecné právo hlasovací. Vliv na nejvyšší kruhy, jejž dosud urozeustvo naše téměř výhradně vykonává a jenž u nás jest neposledním činitelem v politice státní, stal by se pro nás bezvýznamným, poněvadž bychom­ demagogickým převratem, jakým by bez odporu bylo všeobecné právo hlasovací v absolutním smyslu, konservativní šlechtu od sebe odrazili a tím se sami л úspěchů zmíněného vlivu jejího vymknuli Nás tedy moderní učení o kultu massy nezmate nikterak v úsudku o pravém vý známu šlechty konservativní v politickém životě národa českého. U nás kde i v samých­ Cechách massa tato ještě jest kapitalisticky­ ovládána a spoutána národností cizí, jak to dokázaly i loňské volby do úrazové pojišťovny, nelze si tolik slibovati od všeobecného práva hlasovacího — na Moravě vypadalo by to tím smutněji — ale třeba nám sledovat! politiku kompromisů s takovými stranami, které se к požadavkům našim nejen nechovají nepřátelsky, nýbrž je všude ochotně uznávají a při tom také velkolepou potenci hmotnou i mravní představují. A stranou takovou jest na Moravě ta část šlechty, v jejíž čele na sněmě zemském stojí hrabé Belcredi. Muž tento může celou činnost svou ať jako státník či jako politik rozvinouti před zrakem národa českého na Moravě a nebude nalezeno na ní falše ni hany. Ba on a strana jeho (jakož i korrespondující s ní klub Hohenwartův na říšské radě) jsou v té příjemné situaci, že mohou se stanoviska­ politické morálky říci, že nesběhli za heslem dříve potíraným, že vůbec se jim nemůže vytýkati ona metamorfosa,­ kterou poslanec dr. Helcelet dne 11. září m. r. tak skvělou řečí stigmatiso- val, au ua adresu mlčky za známou předpokládanou­ pustil okřídlené slovo o .pře- kabátění*.

Schopenhauer, Hartmann atd. vleptají se do srdce a užírají je. Jsou to moderní­ Prométheové, přikovaní ke skále, jimž nevěra denně užírá útroby. Co je nervosa ? Nic, holá fráse, slovo. Když se za celý den udru, když večer chytá se mne nechuť a odpor proti novinám, když všecek se chvěju, začne li mi soused dlouho něco povídali o politice,­ pak se tomu říká : nervosita Je to vlastně unavenost, je to duševní propískání. Kupec věčným přemýšlením stává se rozčileným,­ rolník zadlužený, musí-li věčně dřiti se jeu na úroky, konečně stává se rozčileným,­ nedůtklivým a začne tyranisovati ženu a děti ; kněz, doznav se všecb stran nevděku­ a zneuznání, konečné stává se mrzutým­ — to je, prosím, nervosa, ueuraste- uie, jež ovšem může stupňovati se až v šílenost.­ Kde je proti tomu léku ? Žádné čáry. Divnou nábodou dostala se mi do rukou knížečka, vydaná od francouz skébo missionáře msgra. Rozíera a nadepsaná:­ .Quinze Panegyriques* — chválo- řeči na sv. Františka z Assíasi, sv. Karla Borom, a na jiné. A z té jsem vyčetl, kterak­ sv. František býval veselým. Žádná práce a námaha nebyla s to zahnati mu ze srdce radost a z tváří úsměv. .Sainteté et gaieté* — svatost a veselost bylo u něho totožné. Na něj smála se všecka příroda a on smál se na ni. Smál se na ptáčky, na kvítka polní, smál se na sluníčko — — — Šťastná to povaha ! — řekne se. Nikoliv. Veselost nedělá jen povaha, nýbrž něco vyššího. On ve všem viděl nesmírnou dobrotivost a všemohoucnost Boží, on zároveň­ nosil toho Boha v srdci a proto byl vesel.

Osm jmen adresy této bylo však psáno sympatetickým inkoustem a teprv pod lu- čavkou návrhu Taaffeova o všeobecném hlasovacím­ právu ze dne 10. října m. r. osm těchto jmen proniklo s určitostí, která budila­ všeobecnou veselost. Ale majiteli těchto osmi jmen nejsou členové strany konserva- tivníbo velkostatku — kteříž by právě počtem svým к domněnce této sváděli — nýbrž jiní pánové, kteří myslí, že mají právo poučovati velmože moravské o „noblesse obligé*. A vezmeme li nyní ještě v úvahu prohlášení­ strany konservativniho velkostatkář štva, tu věru nabývá v nás nezdolně vrchu přesvědčení, že strana stojící na takové půdě a takových jzásadách nemůže býti považována­ za činitele stojícího mimo nás nebo dokonce proti nám Naopak, včerejším svým prohlášením objevila se strana tato jako činitel pro náš národní zápas vysoce cenný, jemuž přicházeti třeba vstřic se vší šetrností a vážností. Ba strana tato jest tak skromná, že se i jako strana eminentně dynastická­ spokojí s tou mírou šetrnosti, jaké se ve sloupcích „Moravské Orlice* těší nyní — Mladočeši a vše to zajímavé, co se za nimi vleče. К čemuž napomáhej Pán Bůh I

Z českého sněmu. (Dokončeni včerejší schfiie.) Drahé čteni «právy o vnitřním Bařiscváni musea královetvi čeakého. Zprávo podává poel. Adámek. Na ten бае jton úplné aař ieny knihovna musea, sbírka mineralcgioká, odděleni rukopisů a kancionálů, archiv, síň lidového amèni, potřebným­ nábytkem json opatřeny míetnoeti administrativní,­ pracovny, sál přednáikový, aas« daoí síň Společnosti mnsea. Zemský výbor ■shváliv návrhy stavebního komitétn nanesl se 20. prosince 1893 na definitivním objednáni vitrín jeitč pro sbírky aoolegirkó, tak že «bývá jeitč vnitřní sařl«ení dvon sálů české sbírky geologické, jednoho sálo pro všeobecnou geologii­ a dilavino, ohledné kterých json již po race detailní piány, pak jednoho sáln pro abirky ethnografioké, ohledně které jeitě má mniejni «ýbor cemského výborn bliiíí udáni předložití. Z nákladů sněmem na vnitřní «aříaeni u výši 300.000 a), povolených bylo do vydáni «právy semského výborn ae dne 4 května 1893 vydáno­ 167.348 al. 84 kr., skříní bylo objednáno aa 48.624 al. 96 kr., «bývalo <edy a oné dotace­ 4. května 1893 84.126 a). 96 kr. Zbytek tento byl objednávkami od měsíce května do konce rokn 1893 učiněnými ai na 45.209 al. 16 kr. vyčerpán. — Zprávy béřon se na vědomost.­

V jednom klášteře našel bratry, kteří svoji nábožnost dávali na jevo škaroblíd- stvím a mrzoutstvím. Káno, když vstávali к modlitbě, uzřeli na chodbě plakát. Les frères ne doivent si montrer avec mine chargés de nuage, mais aim&bles, souriants. gaie — bratři nemají se ukazovati s tváří zamračenou, nýbrž s líbeznou, úsměvnou, radostnou A opravdu, neznám větší protivy, nad ty škarohlídué nábožné (?) tváře, pod nimiž často skrývá se — kočka, pes, ba i něco horšího. Svatý František byl vesel i když umíral.­ A byl světec tento na sebe velmi přísný. To své ubohé tělo nenazýval jinak, nežli „bratře osle* Když to tělo mnohdy až na krev zmrskal, říkal к němu : Frère ane, frère ano. voilá que vous convient bien — bratře osle, bratře osle, vidíš, jak ti to sluší I To je pravda : toho svého „osla* — (tělo) — krmil velmi zle — tehdy ještě nebývalo­ spolku proti trýznění zvířat 1 Žádný opravdový osel tolik nezkusil, jako jeho tělo. A přece když s tímto „bratrem* (světec­ ten nazýval tělo bratrem duše) vyšel ven, usmíval se a byl vesel a jímal duše. Svět jej nazývá apoštolem chudoby. Měl by proto stati se patronem našeho věku, věku to nervosity. Když jsem kdysi byl požádán o přímluvu,­ aby ku školním sestrám přijata byla jedna dívka, byla první otázka matky predstavené­ : má-li veselou povahu. My zde ikarohlídky nemůžeme potřebovati. Kde tedy vězí příčina moderní nervo-

Drahé čtení správy komise rospoětové o semakém účtu aa rok 1892, t. j. «• dobu od 1. ledna 1892 až do 31. břetna 1893 a o výsledku­ aemskýoh účtů as služební r. 1892. Zpravodaj posi. Bohatý. Sněm so usnáší : 1. aa účetní obdob! roku 1892 dává ae v příčině veškerých překročení roapočtů neb jakýchkoliv odchylek od téhož indennità; účet semiký aa rok 1892 vykaaa- jfoí úhrn výdajů v částce 12,824.389 al. 4 kr. a úhrn příjmů v částce 13,380.200 al. 5O1/, kr. se sohvalnje a výborn aemskémn udili se absolntorinm ; 2. správa semského výborn a vý • kasem výsledků semských účtů král. českého aa rok 1892 béře se na vědomi. Drnhó čtení správy o petieíob učitelů středních škol hospodářských v království českém­ v přičíně upraveni jejich přijmův. Následuje druhé čteni aprávy o petici aa- ■tnpitelstva okresn poděbradského aa arniení sákona o myslivosti a roku 1866, — Sohva- juje se. Drohé čtení aprávy komiae pro sáleiitoati zemské banky o aávěroe účtů Zemské banky král. českého aa rok 1892. Drohé čtení aprávy o vydání naříaení, aby vývoa všeho drnhn pice, krmiva a steliva в říše rakonsko uherské kyl aakásáe. Drnbé čtení správy o petici okresního výborn,­ obecního aastnpitelstva a okresní hospodářské­ jednoty v Táboře stran aříaení a podporování­ aimní hospodářské školy v Táboře. Drnhé čteni správy stran povolené výplaty proaatfmního příspivku státního na vyšil vydáni,­ jež fondu bláainoe ai dosnd vseilo tím, ie psychiatrické kliniky byly umístěny v sem. ústavo pro choromyslné v Prase. Drnhé čteni správy o vyloučeni ohol Jelen­ a Boatck se soudního okresu semilského a přidělení obol těch к soudníma okresu vysoo- kémn n. J. Příití sahfiae v pondělí dne 29. t. as.

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 27. ledna. Moravští konservativní velkostatkáři­ vydali toto společné prohlášeni : 1. Kon- eervativni strana na moravském snémn jest stranou samostatnon a jak jii její násev dokazuje,­ stranon výhradně politiokon. — 2. Na aákladě společných zásad politických přináleií к této straně atejně smýšlející různé národnosti a knrie velkostatkářské na moravském sněmo. — 3. Konservativní strana na snčmn moravském­ neuí stranou národní, jejíi členy by výhradné­ spojovaly atejná národnost a stejný původ. Rovná se klobu Hoher war ovu ve sněna­ vné poslanecké, jedinému to politickému klnbn na říšské radě — 4. Těmito sásadami se spravovali a řiditi bude naše jednání naproti­ ostatním stranám, a čeboi vyohásejí ná • šity, této nemoci, na niž bezmála stůně půl světa ? Odpověď dá si čtenář sám dle předeslaného.­ Léků proti nervose je tolik jako Božího vzduchu. Dr. Jaques měl к radě lékařských celebrit­ odcestovati do Italie к vyléčení neur- astenie. Raději se střelil. To byla ovšem kura nejradikálnější. Kdyby každý nervosní chuďas, když se mu zdá, jakoby tu chvíli musil se střelit, zahleděl se na kříž — má-li vůbec jaký ve svém bytu — kdyby pomyslil si : světa a lidí nepředělám, к čemu všemu to ohromné trápení ducha 1 Kterak případná jsou slova evangelia : vším přemýšlením člověk postavě své nepřidá­ ani loket! — To nejhlavnější závisí přece jen na tom tam nahoře. — Již pomyšlení­ toto osladilo mi mnohou trapnou chvíli a smířilo в mnohými věcmi, jež v hlavě stavěly se jako roubíky. Kdo jen upřímná věří v Boha, nervosu nedostane. — Včera se mne tázal jeden měšťan : povězte,­ aneb vysvětlete mi, proč ten kníže, nebo princ, jak jsem nedávno četl v novinách,­ vstoupil к Benediktinům ? Co to je za rozum, býti mladým mužem, a již ryt- mistrem v armádě, a takhle si zkaziti kariéru I A na to jsem mu odvětil : — Vy jste, příteli, studoval a tu se pamatujete ještě na stereotypní začátek školních úloh : Json v životě lidském doby atd. já tu větu rozšířím : jsou doby, v nichž se člověku na tom Božím světě tolik zasteskne. že by hned si prohnal kulkou hlavu. Těch na světě štvanic všeho druhu