Příloha k číslu 135. ze dne 17. května 1902.

Hedakce, administraceu expedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a pří častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté p dině polední. Jednotlivé číslo za 8h. Telefon redakce č. I126.

KAIUILKÉ

Účet o k. poštovní spořitelmy č. 360. 790.

Llo

p

Předplatné pro Prahu domu a donáškou do K 2.80 měsíčně . . . . . čtvrtletně . . . K 8.40 celoročně. . . . K 33.50 Pro tuzemsko poštou: 3.— měsíčně . . . . . l čtvrtletně ... K 8.— celoročně. .. . K 86.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K. 12. celoročně.... K 48.— Předplatné do Ameril y. Francie, Švýcarska, Ita- lie, Belgie a Anglie: čtvrtletně ... K 18.20 celoročně ... K 52.80 Telef, administrace 1125.

Slunce vychází ve 4 hodiny 14 minut ráno. Slunce zapadá v 7 hodin 39 minut večer.

Sobota: Sv. Ubalda.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu P'áně u Milosrdných sester v Karlíně od 17.-20. t. m.

Zprávy politické.

V Praze, dne 17. května. K situaci. Ve chvíli, kdy v naši polovině říše mysli tísní se v příčině vyrovnání, ozývá se z Pešti jásot. Dne 14. května konal se v královském hradě budínském dvorní ples, k němuž dostalo po- zvání více než 1600 osob, mezi nimiž byli přítomnl členové sboru diplomatického, členové sněmoven, spo- lečných delegací, konsulové, atd. Uherská šlechta do- stavila se ve svých malebných krojích. Dny následu- jící: 15., 16. a 17. května věnovány jsou vzpomín kám na starou slávu Uher. Pořádají se rytířské hry v krojích z doby nejnárodnějšího krále uherského Matyáše Korvína. Her těchto súčastní se i arcivé- voda Otto, Ferdinand Karel, Josef August. Hlavní zkouška ke hrám těm trvala tři hod'ny a vedle členů panující rodiny účastnili se všech těchto cvičení. i četní sešedlvělí již magnátové. — Předeslali jsme věci tyto k vyznačení nálady, jaká v této krltlcké chvíli v Uhrách panuje. Růžová je též nálada ma- ďarských listů, jež si starosti z vyrovnání anl dost málo nepřipouštějí. Kdežto p. dr. Kö-ber v oddaných jemu listech — viz »N. Fr. Pr.« — v náladě přímo elegické otěžuje si na neústupnost p. Szella zapřísa- haje ho, aby uvážili, jaké škody vzal by i uherský stát, kdyby ze svých požadavků nechtěl slevovati: páni Meďaři tím více troštují se. zrovna jakoby ví- tězství měli již v kapse. Pan Kolomann Szeli do- konce prohlásil se ve sněmovně, že v době nejkratší může zavésti celní rozluku. Hrozba vyvolala slce ve Vídni značný rozruch, musí však uvážitl se, že Ma- daři takto vyhrožují při každé obnově vyrovnání. Zlý dojem svých slov snaží se sice ve sněmovně zmírniti, ale nálada stísněná ve Vídni neustoupila. Pan dr. Körber ztrácí pojednou naproti Meďarům svou okázalou ráznost. Za to však poslanec Brel- ter přichystal si do příští schůze pilný návrh, v němž vláda se vyzývá, aby sněmovně podala zprávu o stavu vyrovnání a aby zaujala stanovisko proti stálým útokůn a podezříváním s uherské strany. Sněmovna má pro paličskou řeč uherského ministra pronesenou 15. května proti Cislajtanli, vyslovili mu rozhořčení! Mezi tím, co v Budíně konají se rytířské hry, ve Vídni panuje tatáž stísněná nálada. Pan dr. Körber svolal ministerskou radu, jež trvala skoro čtyři hodiny. Mezi ministerskou radou měl předseda dr. Körber rozmluvu s presldentem panské sněmovny knížetem Windlschg ätzem. Páni Maďaři vystupují stále bezohledněji. Posl. Ratkay v Interpellaci s důrazem pravil, že za svého jednání s hr. Sraparym viděl a slyšel, jak důstojníci cizího národa s doutníkem v ústech v uherské dele- gaci německy hovořili. Protestuje proti tomu a pro- hlašuje, že se opět ve výboru objeví, aby použí- vání němčiny všemi prostředky zamezil. Ve drubé Interpellaci posl. Bárta vyhrožuje, že nebudou-li všichni delegáti připuštěni ke schůzím výborovým, strana neodvislosti všemi prostředky zakročí proti Instituci delegací. Významné je, že Maďali ve své de- legaci nechtí déle němčlnu trpěti. — Maďařl v této chvíli zanášejí se dalekosáhlými plány. »Budap. HIrlap« napsal: »Jest nejvroucnějším přáním Ma- darů, aby dynastle habsburská stala se rodlnou maďarskou.« V minulosti prý všecky nesnáze vznikaly odtud, že naši králové nám nerozuměli. Ča- stěji jsme viděli ve středu svém členy panující rodiny, arcivévody a arcivévodkyně a to nejen na vojenských cvičeních, ale I na výstavách a dostizích. Ale od staletí poprvé se stalo, co vidíme dnes, že členové. panující rodiny společně s národní společností zde v Pešti spolupůsobí pro dobročinný účel « — Pánl Maďaři patrně tu uvazují se v roli, že oni jsou ted tím živlem stát udržujícím a nikoliv Němcl. A nyní představme si vedle tohoto sebevědomí Ma- ďarů stísněnou náladu ve Vídni. Poměr mezi Cisa Trans krásně se rozvinuje. V Cis všeobecná roz- háranost a v Trans součlnnost všech stran k jed- nomu účelu Uherská poslanecká sněmovna vyřídila včera ve třetím čtení zákon o zásobování vojska, na- čež posl. Ratkay ze strany neodylslých stěžoval si,

že den před tím chtěl navštíviti s posl. Kubíkem schůzi delegačního výboru, avšak předseda hr. Sza- pary že k tomu nesvolil. Dále pravil řečník, že do schůzí tohoto výboru přicházejí němečtí důstojnícl s doutníkem v ústech a rozmlouvají tam po německu. Ke konci prohlásil, že opět zajde do tohoto výboru, aby zamezil tam užívání němčiny. Skutečně také hned po rokování v poslanecké sněmovně o právu poslanců, aby mohli býti přítomni při jednání v dele- gačních výborech, i když nejsou členy delegace, vnikli členové strany neodvislých násilně do místnosti v bu- dově sněmovny magnátů, kde právě zasedal vojenský výbor uherské delegace. Předseda výboru, hr. S za- pary schůzi ihned přerušil a prohlásil, že nestrpí, aby mezi schůzí delegace někdo vcházel do místností kromě členů a zástupců vlády. Členové strany ne- odvislých prohlásili, že v tomto jednání předsedově spatřují porušení své immunity a že o záležitosti této pojednají zítra v parlamentě. Schůze tato bude podle všeho velice hlučná. Stávka na Ivovské technice. Nékolik set posluchačů lvovské polytechniky usneslo se, že ne- budou navštěvovati přednášky na technice, dokud jim nebude dovolnno konati schůze v budově teshniky. Včera posluchači polytechniky dostavili se sice četně do vestibulu ústavní budovy, ale zdrželi se před- nášek. Německý císař VIlém oznámil telegraficky presidentu Rooseveltovi, že na památku ná- vštěvy prince Jindřicha chce darovati bronzovou sochu Bedřicha t. zv. Velikého, která má býti postavena ve Washlngtoně na náměstí. President Roosevelt dar přijal. Bavorská sněmovna přijala včera jedno- hlasně resoluci, již navrhl výbor ohledně z měny volebního řádu do sněmu. K záležitosti mons. Firmiliana. V Caři- hradě soudí, že národnostní projevy v Bulharsku Makedonil u příležitosti jubilea bulharského exarchy učinily dojem v sultánském paláci, jakož i v ruských kruzích. Jsou obavy, že následkem opposice exarchatu proti vysvěcení msgra. Firmiliana mohlo by míti za následek znepokojení v Makedonii a proto bylo vy- svěcení Firmilianovo opět odročeno. Oběma švédským sněmovnám podána byla včera předloha, týkající se opravy volebního řádu. V první sněmovně prohlásil ministr spravedlnosti, že zavedení všeobecného volebního práva způsobilo by příliš veliký převrat a proto usnesla se vláda navr- hnouti méně dalekosáhlou opravu, jejíž přijetí ministr doporučuje. Blskup Billing navrhl, aby vláda vy- pracovala novou předlohu a podala ji říšskému sněmu roku 1904. Jako hlavní zásady nové předlohy necht jsou: všeobecné hlasovací právo, proporcionální volby, oprávněnost k volbě v 25. roce věku a postavení na roveň venkova s městy. — Návrh biskupa Billinga byl 83 proti 59 hlasům přijat. Počet stávkujících ve Štockholmu obnášel včera 75.000. Včera večer ne- vyšly ve Štockholmu kromě vládního orgánu žádné časopisy. Divadelní představení jsou zastavena, pro- tože strojnící a pomocný personál vypověděli službu. Dělníci v elektrických podnicích stávkují také, za to však zdržuje se stávky dělníctvo vodárenské. Španělské královské slavnosti v Madridě jsou v plném proudu. Včera zahájena byla tam vý- stava společnosti krásných umění u přítomnosti čet- ných notabilit. Večer konalo se v královském paláci veliké vítání na počest cizích knížecích osobností. Během hostiny odevzdala královna-vladafka těmto udělené jim odznaky řádové. — Vévoda Connaught- ský odebral se včera s četným průvodem do králov- ského paláce, kde u přítomnosti královské rodiny odevzdal slavnostně králl odznaky řádu podvazkového. Později odevzdány byly králi udělené mu řády krále švédského a šacha perského. — Starosta v Bilbao chtěl zastupovat město při slavnostech v Madrldě. Většina obecní rady, která je republikánskou, zabrá- nila mu v tom. — Královna-vladařka udělila nejv. hofmistru J. cís. a kr. Výs. pana arcivévody Karla Štěpána contreadmirálu hr. Egonu Chorinskému velko- kříž řádu za zásluhy námořní. Předseda ministerstva Sagassta odebere se bezprostředně po složení pří-

sahy se strany krále do královského paláce, kdež král potvrdí také delší setrvání kabinetu v úřadě. Král složí svou přísahu dnes. Anglická vláda se usnesla, obsaditi krajinu u Čadského jezera a zříditi residenta v Kuka. Pošle. tam posádku, která bude asi sestávati z 2 setnín východoafrických hraničářů. V Aleppu vypukly následkem zdražení chleba veliké nepokoje. Mnoho domů a pekařských krámů bylo vydranco- váno. Vojenský velitel Ali paša zjednal opět klid. Soudí se, že zdražení chleba nastalo následkem lichvy s obilím, při níž prý súčastněn jest také zemský správce Enis paša, proti jehož jmenování mocnosti protestovaly, poněvadž již při arménských výtržnostech v Diarbekiru byl kompromittován. Prodei západoindického dánského sou- ostroví. Dánský folkething přijal 98 proti 2 hlasům konečné odstoupení dánských Antill Americe s pod- mínkou, že obyvatelstvo ostrovů vysloví se pro ně při hlasování absolutní většinou. Landthing v Ko- daní zamítl však včera 33 proti 30 hlasům rozhod- nutí, aby odstoupení západolndického souostroví bylo odročeno až do té doby, až by odhlasovali o něm ostrované, oprávnění k volbám do rady koloniální. Protože toto usnesení líší se od usnesení folkethingu z prodeje souostroví nejspíše sejde. Proslýchá se, že říšský sněm bude dnes uzavřen.

Z říšské rady. Sněmovna poslaneeká. (Zasedání 17. Schůze 138.)

Politika českých svobodomyslných poslanců jest opravdu nepochopitelná. Jednoho dne odeprou své svolení ke konání schůzí, protože jsou prý v příkré opposlci protl vládě a druhý den svolují zase mlčky k tomu, aby sněmovna poslanecká konala svou schůzi i v den sv. Jana Nep., čehož jindy nebývalo. Roz- uměj si takovéto nedůslednosti kdo chceš, ale že přímo kříčí, jest jisto. Schůze sama trvala od půl 11. hodiny dopledne až do čtvrt na 9. hod. večer, kdy musila býti ukon- čena, protože nebyla pro nepřítomnost přehojných po- slanců schopna se usnášeti. Pokračováno bylo v ro- kování o rozpočtu ministerstva orby a melioračního fondu. Nejvýznačnější řeč promluvil posl. hr. Karel Max Zediwitz, jenž velni ostře tlumočil, ačkoliv předseda ministerstva dr. šl. Körber toho si nepřál, přání, jež chovají zemědělci vzhledem k novému vyrovnání s Uhrami a vzhledem k ochodním smlouvám s cizinou. Vellké pochvaly do- znal zvláště výrok ublazeně mluvícího řečníka, že- zemědělni očekávají na základě slibu, jejž předseda ministerstva dal parlamentu dne 17. a 31. října m. r., že rakouská polovlna říše nebuďe tentokráte jíž trpělivým beránkem, s něhož stříhají Maďaři jen vlnu, nýbrž že tentokráte neoprávněným požadavkům silně se oprou. Řečník žádal pak provádění meliorací pro malostatkáře a navrhl resoluci, aby vláda umožnila zemským ústavům, poskytujícím malým a prostředním statkářům meliorační úvěr, snížení úrokové míry aspoň o půl procenta a hradila úbytek, takto po- stavší, zemským ústavům z obnosů, určených pro melioraci. Posl. Tambosi stěžoval si pak na zanedbávání jižního Tyrolska při rozdělování podpor na melloraci, posl. Sehoiswohl žádal, aby hospodaření na Al- pách dostalo se zvláštní státní podpory, posl. Borčtě žádal za zrušení vlnné klausule, posl. Lemisch do- kazoval, že německá lidová strana nemůže hlasovatl pro rozpočet ministerstva orby, posl. Potoczek do- volával se zákona, že kořalny smějí se zřizovati jen v takových obcích, kde žádají za to obecní zastupl- telstva a farní úřady. Posl. Udržal dokazoval, že vláda má v cukerní otázce na zřeteli vždycky jen zájmy cukrovarníků a nikoliv malých řepařů. Proti podloudnému dovozu sa- charlnu mělo by se přísněji zakročiti a měli by se vypsati na dopadení podloudníků premie. Řečník vy- zýval ministra orby, aby otázal se ministra vojenství, je-li pravda, že k vojenským konservám užívá se