#1
alto_textblock
#1
Dne 28. února 1900.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 57. Strana 5.
#4
alto_textblock
#4
appellem ku porotcům, aby dali průchod právu a spra-
vedlnosti.
Hned na to povstal zástupce soukromých účastníků
p. dr. Javůrek a jal se líčiti celou mělnickou katastrofu.
Vylíčil především stav mělnické záložny při jejím za-
ložení a po čas jejího trvání a ostře dotíral na bývalé
správce ústavu, zejména Winklera a bratří Nebeské, žádaje
odsouzení obviněných. Uvedl, že vklad v záložně vzhledem
k poměrům obnáší asi 70 zl. za osobu, než že na místě
1 milionu zl. nabízeno bylo všem jen 70.000 zl. To však
nebylo přijato.
Na to soukromý zástupce probíral jednotlivé otázky
viny, a připojil se k obžalobě.
Po 12. hod polední oznámil p. předseda, že ve 2 hod.
bude pokračováno v líčení.
Odpoledne obhajoval p. dr. Klumpar V. Nebeského
v řeči 2 a čtvrt hodiny trvající a končil prosbon, aby porota
na otázky klienta jeho se týkající, odpověděla záporně.
Následoval odpočinek čtvrt hodiny, načež p. dr. Zítek,
obhájce K. Nebeského, ujal se slova. Mluvil hlavně o tom,
co tropil v ústavu mělnickém loni zemřelý Winkler, který
strhl za sebou do neštěatí nejen klienta jeho, ale i ostatní
obviněné, než i přes to žádá p. dr. Zítek obviněné, aby ne-
klnuli zesnulému, ježto tento již dotrpěl.
Na to probíral dr. Zítek žalobu do podrobna. Jeho řeč
(Pokrač.)
trvala do 6. hod.
#5
alto_textblock
#5
líbí«, pozítří Hauptmannovo pohádkové drama »Potopený
zvon«, v sobotu poprvé mimo předplacení Horákova »Ba-
bička«. Záznamy k této sobotní operní premiéře přijímají
se ode dneška od 11 hod. dopol. u denní pokladny Národ-
ního divadla; přední právo ku svým místům mají před-
platitelé čtvrté čtvrtky, kteří se o ně přihlásiti mohou
do pátku dopoledne. V pátek odpoledne počne všeobecný
prodej míst kromě míst 2. galerie, jež se budou prodávati
teprve v sobotu. — Premiéře »Babičky« bude přítomen syn
Boženy Němcové, ředitel zemského pomologického ústavu
v Troji p. K. Němec se svou rodinou a dcera Boženy Něm-
cové slč. Bohdana Němcova. Pan řiditel Němec dal řiditel-
ství divadla ohledně podoby a krojů jednotlivých vynikají-
cích osob »Babičky« velmi cenné pokyny, jichž při výpravě
»Babičky« bude použito. Mimo to uvolil se p. řiditel Némec
dostaviti se ještě ke kostumní zkoušce a poskytnouti při ní
svou radu ještě ohledně jiných podstatných částí výpravy. —
Dne 26. února 1900 počalo druhé půlletí předplatného na
hry v král. českém zem. a Národním divadle. Peníze před-
platné přijímá každodenně denní pekladna od 9.—12. hod.
dopol. a od 2.— 4. hod. odpol.
#6
alto_textblock
#6
Sport.
Kopaná. (Football). Jako v jiných městech, taki
v Praze vylákalo jarní slunéčko lidstvo v Boží přírodu. Ze-
lenající se travička vyžážejíc na hříštích ze zvlažené půdy
vylákala ze zimních úkrytů hráče, již vesele prohánějí se po
trávníku. Saisona footballová už začala a odbyt už také
první zápas. V neděli, dne 25. února vyhrál Bteam S. K.
Slavie v konečném zápase s F. K Olympem diplomová mi-
strovství II. třídy pro r. 1899 9 : 0. Soudcem byl p. JUSt.
Frant. Polata. Druhou cenu vyhrává Letenský F. Kroužek
(nyní F. C. Victoria) a třetí S. K Karlín Náš v konkur-
renci mezinárodní mistrovský Ateam S. K. Slavie pilně trai-
nuje, aby po tuto saisonu, jež pro něj bude opět perným
ořiškem, se ctí obstál. Mužstvo jeho sestaveno zrovna tak,
jako loni ve Vídni dne 10. prosince 1899. První zápas se-
hraje Ateam již dne 4. března, a to s A. C. Viktorií
z Vídně, jež osvědčila se mimo Minervy a Cricketu býti
ještě poněkud vážnějším konkurrentem. Loňská porážka A.
C. Victoria 4 : v bude letošního roku pro mužstvo Slavie
vůdčí myšlénkou, ačkoliv A. C. Viktoria pod vedením pra-
vého trainera, Angličana p. Chaimberse, značně se zdokona-
lila. Druhý match sehrán bude 11. března s Berlínským
Th. u. F. C. Helgolandem. Nejlepším zápasem a zároveň
nejtěžším bude v březnu pro náš mistrovský team dne 18.
března s I. Viennou Football Club, jenž loňského roku na-
posledy Cricketu, nad níž S. R. Slavia 2 : 0 zvítězila, 3 : 1
#7
alto_textblock
#7
Nepotismuš na staroměstské radnicí.
#8
alto_textblock
#8
Dne 26. března budou tomu 22 roky, když v přednášce
své v obecním zastupitelstvu žádal obecní starší pan F. X.
Červený zcela resolutně, aby kdo do obce pražské dodávati
chce, aneb kdo obecní práci, budiž na stavbě či jinak pře-
jmouti žádá, vystoupil ze sboru obecních
starších na ten čas, pokud dodávky jeho potrvají. O
těch dob strašil tenkráte přijatý návrh ten dosti často, jednak
v radě obce pražské, jednak ve sboru obecních starších ne-
ustále. »Takto« se naň pomýšlelo, ale »onak« se naň za-
pomínalo. Nejlepší je to, že pan F. X. Červený, měšťan
pražský a majitel realit, skutečně ze sboru obecních starších
vystoupil, ježto nebyl s to snésti výčitek proto mu činěných.
Když v lednu t. r. p. dr. Podlipný popuzen jednáním spolu-
stranníků ve sboru, loučil se v radě městské jako odstupu-
jící starosta, pronesl, jak známo, poznámku o »nepotismu«.
Následkem toho byla na radnici staroměstské ustanovena ko-
mise, která má zkoumati, kdo dopouštěl se nepotismu na
úkor svého čestného postavení v obci pražské. Pan Březnov-
ský ve schůzi informační učinil na to jistou poznámku, po
níž následovala žaloba osobní.
Obecní starší p. Ferd. Schiller, továrník v Holešovicích,
podal žalobu prostřednictvím advokáta p. dra. Zítka na pana
J. Leop. Křikavu, obchodníka v Nekázance, pro přestupek
proti bezpečnosti cti.
V žalobě uváděl: Pan Jindř. Leop. Křikava zaslal
správní radě pražských obecních plynáren následující přípis:
»Slavná správní lado pražských obecních plynáren v Praze.
Vzhledem k okolnosti, že stal se dle dnes mne došlého
objednacího lístku od sl ředitelství pražských obecních ply-
náren ze dne 11. t. m dozorcem pražských obecních ply-
náren pan obecní městský rada Ferd. Schiller, jenž v první
řadě pamatuje při dodávkách na sebe samého, odvolávám
svou nabídku dne 6. listopadu t. r. učiněnou. Požívá-li do-
tyčný pan dozorce takového vlivu, že městská potřeba oleje
jemu zadána býti musí, byť i bylo tak prostřednictvím jiného
jména, pak dopřeji mu také potřebu města v petroleji a mám
čest poroučeti se s úctou veškerou Jindř. L. Ktikava, 13.
prosince 1899.«
Tím obvinil mne p. Křikava křivě z určitého nepo-
čestného jednání, kteréžto by bylo s to mne u veřejném mí-
nění v opovržení uvési a snížiti a dopustil se tudíž pře-
stupku proti bezpečnosti cti dle § 488 tr. zák. vězením od
1—6 měsíců trestného.
Na vysvětlenou, že obsahem dopisu čest má hluboce
byla uražena, dovoluji si poukázati následující: Městská rada
král. hlavního města Praby vydala cirkulář všem svým pod-
řízeným úřadům, ve kterém zapověděla činiti objednávky pro
obec pražskou neb obecní podniky u některého člena sboru
obecních starších, jsem tudíž v dopise onom obviňován
že přes tuto zápověď městské rady buď sám o obecní do-
dávky se ucházím, anebo že svého vlivu v tom směru zne-
užívám.
Nemůže tudíž býti pochybnosti o tom, že inkrimino-
vaný dopis svrchovanou urážku obsahuje, ježto obvinění na-
prosto nepravdivé a křivé jest. To také vidno z toho, že když
dopis onen při schůzi rady pražských plynáren dne 15. ledna
1900 čten byl, obecn í starší p. Březnovský prohlásil, že vede
takového člověka nemůže zasedati, ba že ani správní rada
s ním zasedati nesmí, prokáže-li se, že tvrzení onoho dopisu
zakládá se na pravdě.
Líčení konalo se před okresnim soudem na Ovocném
trhu. Soudcem byl tajemník pan Svaněk, obhájcem p. dr.
Obviněný p. Křikava dokazoval, že byl přesvědčen
o tom, že p. Schiller sám aneb prostřednictvím jiného
pro obec dodával olej, jaké jakosti, o tom že zmíní se
později. Tím cítil se p Křikava poškozeným. Neměl
v úmyslu uraziti p. Schillera, nýbrž pouhé faktum sdělil
správní radě On jednal bona fide, osobně uraziti nechtěl
a spokojí-li se p. Schiller s tím prohlášením, může to být
základem vyjednávání o smír.
Pan Schiller namítá, že pro člena sboru obecních
starších není nečestné konkurovati při dodávkách. Při-
znává, že dodával olej do elektráren, ale
jinak že nestojí o dodávky ty.
Pan Křikava míní, že by bylo v zájmu celého živ
vnostnictva, kdyby se provedl spor, aby se zjistilo, že
obecní starší pro obec dodávky činili.
Pan Sch ller popírá, že dodával zboží prostředni-
ctvím někoho jiného pro obec.
P n dr. Šauer táže se, zda zná p. Karla Kaminského,
švakra p. Schillera.
Pan Schiller: Vím, kam narážíte, pane doktore. To
je obchodní jednatel, který ode mne oleje kupuje a kam
je prodává, do toho mně nic není.
Ku provedení důkazu pravdy bylo vedeno několik
svědků, kteří měli dokázati, že olej p. Schillera byl bídný
a drahý, ba že bylo to nejhorší zboží, jež obec brala za
peníze, které stojí zboží první třídy.
Líčení bylo odročeno.
Dle všeho „nepotismus“ má pěkné pupence a slušně
s jarem v této přičině vykvete pro mnohou mrzutost.
Když svého času svolával p. Schiller z Holešovic
„svou“ stranu, aby přišla do radnice, hlasovat ve prospěch
#9
alto_textblock
#9
přemohla.
#10
alto_textblock
#10
—ta.
#11
alto_textblock
#11
Ze soudní síně.
Hospodářská pohroma na Mělnicku.
(Pokračování.)
Včera byl osmý den velikého procesu v záležitosti
padlé mělnické záložny. Rázem 9. hod. započal p. r. v. z.s.
Štolla sezení a dal slovo veřejnému žalobci panu dru. šl.
Pohnertovi.
Státní žalobce, p. dr. šl. Pohnert, počal zvučným hla-
sem svoji řeč a pravil k porotcům asi takto
Velectění pánové! Skončila před vámi dohra katastrofy,
která, když přeď třemi lety na jevo vyšla, způsobila největší
rozruch a nejvyšší rozčilení celé české veřejnosti. Byla to
katastrofa obrovská, neočekávaná, kteráž náhle zničila exi-
stenci mnoha a mnoha ubohých lidí, ba existenci jednoho
z největších okresů, který dosud stál v popředí veřejného
ruchu, našeho bodrého Podři pska.
Není divu, že katastrofa ta dovedla udržeti mysl celé
veřejnosti ve značném napjetí a že každý s nedočkavostí
vyčkává výsledku tohoto líčení a to tím spíše, že katastrofa
nebyla zaviněna šlendriánem a nepořádkem v hospodářské
záložně panujícím, nýbrž zlomyslným řáděním lidí, poží-
vajících v celém okresu největší vážnosti a stojící v jeho
popředí.
Líčením tímto bylo umožněno nejširší veřejnosti na-
hlédnouti do vnitřních poměrů, kteréž v záložně panovaly a
učiniti si o hospodářství tom patřičný úsudek. A že tento
není příznivým, jest na bíledni. Vy, kteří jste byli očitými
svědky tohoto líčení a brali jste největší měrou účast na
celém ději do nejmenších podrobností, učinili jste si svůj nej-
lepší pojem o věci celé a bylo by zbytečno, kdybych záleži-
tost na novo chtěl vám rozebírati.
Chci vás toliko upozorniti na některé nejdůležitější
body a chci se vyhnouti všemu, co s trestními činy žalova-
ných úzce souvisí. Nechci vinu jich líčiti barvami černějšími
než toho zasluhují a hodlám se držeti pouze toho, co čisté
vinu jich prokazuje.
Nezáleží mi na tom, aby všichni žalovaní byli vinnými
uznáni a odsouzeni. Mně, jakožto zástupci veřejného úřadu
jedná se pouze o to, aby spravedlnost zvítězila a aby vinník
trestu neušel.
Žalobní spis rozpadá se ve dvě části: ve všeobecnou
a speciální.
Oné všeobecné části byl by v průběhu líčení přikládán
mnohem větší význam než vlastně úmyslem žalobního spisu
bylo. Tente úvod tak dalekosáhlého významu nemá. Úkolem
vaším jest, abyste posuzovali toliko jednotlivé trestní činy
obviněných, kteréž ve speciální části uvedeny jsou. Poněvadž
však právě se tu jedná o věc tak důležitou, kdy máte o tak
dalekosáhlých okolnostech rezhodovati, myslím, že bylo na
místě, aby vám ve všeobecné části podán byl stručný obraz
všech poměrů, kteréž v hospodářské záložně panovaly.
Žejména bylo vám zapotřebí podati obraz působnosti
řiditelstva a pak účetního záložny, zemřelého Winklera. Oboje
tyto illustrují poměry v záložně nejmarkantněji a nezáleží na
tom, zda během líčení vyšly na jevo některé okolnosti pro
žalované příznivější, zejména v příčině majetkových poměrů.
Byl bych si věru ze srdce přál, kdyby tyto příznivější po-
měry byly se objevily v příčině jednotlivých trestních činů —
ale to se žalovaným nezdařilo. Nebudu se tedy dále obírati
všeobecnou částí žalobního spisu a stačí, ukázal-li jsem k němu
jen těmito stručnými slovy.
Na to promluvil p. veřejný žalobce o otázkách a jal
se líčiti případy jednotlivých obžalovaných, při čemž žádal,
aby páni soudcové z lidu nedali se másti tou okolností, že
souditi budou muže, kteří před časem nejen doma, alei
v okresu požívali veliké vážností, které však dávno hodni
již nebyli.
Připomínáme, že soudní dvůr s veřejným žalobcem se-
stavovali otázky po celou neděli a jak již sděleno, jest jich
celkem 28.
Veřejný žalobce mluvil přes půl 3. hodiny a končil
#12
alto_textblock
#12
Šauer.
#13
alto_textblock
#13
pomníku mistra Jana Husa na Staroměstském náměstí a
potil se velice pro tu věc, netušil, že přijde čas, kdy bude
na těchže místech — potit olej.
#14
alto_textblock
#14
Válka v jižní Africe.
Déle než týden vzdoroval boerský generál
Cronje více než trojnásobné přesile Angličanů.
Pět až šest tisíců mužů konalo pravé divy uda-
tenství. Obklíčen byv Angličany, držel se generál
Cronje, maje ve svém táboře i ženy a dítky, na
výšinách pnoucích se na obou březích řeky Mod-
deru, později juž jen ve vyschlém jejím řečišti.
Den co den, noc co noc zasypávalo jej anglické
dělostřelectvo smrtonosnými svými střelami; i ta-
kovými, proti kterým co nejrozhodněji bylo prote-
stováno na konferenci míru v Haagu. Řádily dle
všeho v řadách Boerů děsně. Přes to nepozbýval
mysli ani generál Cronje ani jeho vojsko. Bojovalo
s ním o hladu a žízni. Nespalo přo nepřetržitou
anglickou střelbu a sotva že pohřbilo padlé sou-
druhy, musilo vykopávati nové hroby, aby vložilo
do nich nové padlé.
Ale což platno všecko hrdinství a všecka sta-
tečnost proti přesile. Cronje zajistil si na vždy své
slavné jméno v dějinách, bude snad jmenován dru-
hým, boerské thermopylské průsmyky hájícím Leo-
nidem, ale od rána dnešního jest již zajatcem.
Vzdalť se, jak níže dí telegram, maršálu Robert-
sovi dnes ráno. Vzdal se s veškerým svým
mužstvem a beze vší podmínky. Patrně
proto, že neměl již ani té nejmenší naděje, že by
mohl býti od svých krajanů vyproštěn; že věděl,
že další zápas byl by již marným a proto hříšným
proléváním drahocenné boerské krve.
V Londýně panuje dnes asi veliký jásot, ale
genius člověčenstva halí si tvář truchlorouškou,
neboť poznovu vítězí hrabivé kramářství oděné ve
zbroj přesily nad láskou k vlasti a svobodě. Dou-
fejme, že jenom na krátko, neboť kapitulací Cron-
jeovou válka dosud skončena není. Jenerál Cronje
jest malé postavy a vzezření poněkud delikátního.
Jeho tvář, ozdobená národním vousem Boerů v re-
publikách, má příjemný výraz. Není to tvář váleč-
níka nebo zabíječe lidí; naopak obráží se v ní
spíše pokojná domácnost a odpor proti násilí vše-
likého druhu. Ve tváři Cronjeově tkví výraz staro-
stlivé dobroty a bezohledné přání, jíti v míru s ve-
škerým světem. Zkrátka: jenerál Cronje vyhlíží
jako muž, jenž vede spořádanou existenci a ukládá
se na lože nikoliv po nýbrž před půl nocí. V bitvě
na řece Modderu — píše dopisovatel listu »Central-
News« — byl náš hrdina směsí jemnosti a divo-
kosti, kterážto poslední byla však v menší míře.
Cronjeův charakter jest v každém ohledu dokonalý.
Muž ten nezná naprosto žádná bázně. Je to svého
druhu cynik a ukazoval trochu humoru, když po
způsobu parthském varoval po bitvě na řece Mod-
deru lorda Methuena před pastí, do níž by se do-
stal, kdyby ho následoval a jak ho pak očekával
se svými hroty z ocelového drátu, kterýž byl zho-
toven v Birmingshamu. Cronje jest velmi živý malý
muž, který v pravém slova smyslu na svých bo-
jištích tančí. Jest chytrý, flegmatický, pln domácích
ctností a dobroty. Nejvyšší velitel západní armády
boerských republik odpovídá ve svých způsobech
a ve své divokosti sotva obrazu, jejž kreslí si
v Anglicku při ohni u krbu o Cronjeovi.
Čronje zdá se žíti život bludičky a v Pretorii
činí naň takové nároky a jeho pohyby jsou tak
rychlé, aby po svém nepochybném vítězství u Mag-
gersfonteinu pospíšil s částí svého vojska, aby po-
máhal odraziti Bullera, jenž pokoušel se o vyba-
vení Ladysmithu. Nepřítomnost jeho byla v brit-
ském táboře pociťována po tak dlouho, dokud ne-
došla zvěst o jeho návratu. Tak veliká jest energie
generála Cronjea.«
A »Standard« píše: »General Cronje jest
patrně nepřítel, jenž jest hoden našeho ocele. Boer-
ský ten velitel má pověst pravého »bojovného ge-
nerála«, kterouž naprosto ospravedlňuje u svých
spolukrajanův od smrti Smita, vítěze u Majuby.
Transvaalci byli již dávno toho náhledu, že pokud
se týče chytrosti a nevyčerpatelných pramenů, ní-
kdy se vyrovnati nemůže starému chytrému takti-
kovi, jenž přiměl r. 1831 posádku v Potchestormu
ke kapitulaci a jenž umdlené bojovníky Jameso-
novy přilákal do Doornkopu.
Cronje není snad možná příliš svědomitý, jest
ale zjevně zdatným generálem. Dopustil se po-
klesku, že strpěl, aby generál French vtrhl
do Kimberleye. Ale napravil zase tento poklesek
s rychlostí a energií rozeného vojáka.
Strategie Boerův byla za této válečné vý-
výpravy dosti nesjednocena a nejista, v tomto pří-
padě jednali však s velikou odhodlaností. Kdyby
byli pozdrželi se ještě o několik hodin déle
v Maggersfonteinu, bývala by byla celá jejich
branná moc donucena ku kapitulaci. Ale Cronje
vyvázl, neprodlévaje ani okamžik, ponechaným jim