Císlo 33.

„Nový Jihočeský Dělník“

Strana 5.

Den křesťanských sociálů! Mohli bychom psát hodně s ironii nebo sarkasmem, ale necitim toho potřebu. Konstatujeme jenom: Křesťanšti sociálové v Budějovicích poprve vyšli na budě- jovické ulice s táborem lidu a blamáž, kterou si se svým projevem odnesli, tak hned nezapomenou. Na tábor lidu na Senovážném náměsti sešlo se celkem as 250 lidí, z nich dobré dvě třetiny žen a lidi, kteři přišli se podívati na „nejsilnější“ stra- nu jihočeskou. A ten hlouček sehnán byl po barnumské reklamě. O průběhu táboru škoda slov. „Tatiček“ Horský zdejším klerikálům na nohy ne- pomohl. — Odpolední průvod do pivovaru by ještě ubožší. Po odečtení dětí a nepatrného hloučku žen zbylo v průvodu as 20—30 mužů, mezi nimi — jeden kněz! Kde zůstaly ty druhé sloupy zdej- šího klerikalismu. Zadarmo šlapat se asi velebným vůdcům křesťanských sociálů nechtělo. Kdyby tak umřel nějaký boháč, to by rukovala celá kapitola. Veřejnost může jen vděčiti tomu, že klerikalism budějovický přišel veřejně se pochlubit svými po- sicemi. Nedělní den klerikálů byl politickým pro- jevem, kde výminečně stálo náboženství stranou a projev jen dokázal starou pravdu: Kdyby kle- rikálové ku svým politickým zájmům nezneužívali náboženství, byli by prosté — hotovi! V „Dělnickém domě“ přejal místo hostinského soudr. Benák. Hostinské místnosti jsou znovuzří- zeny a stanou se jistě dostaveničkem každého uvědomělého dělníka. Ze Včelné. (K našemu projevu.) Místní orga- nisace soc. dem. pořádá dne 18. srpna velký projev pod šírým nebem. Tábor lidu tento jest svolán proto, abychom i my protestovali proti stálému útlaku chudého lidu, na jehož bedra ty nejtěžši oběti se kladou, ale práva dáti též tomu lidu, o tom se dnešní zbohatlé a vládnoucí třídě ani nezdá. Oni chtí poroučet a lid platit a nést bře- mana, které oni nadiktují ve formě zákonů. To si musí zdejší a okolní lid uvědomit a hromadnou účastí dát na jevo svou nespokojenost s tímto stavem, který ničí celou pracující třídu, ba celé národy. Demonstrujme tedy pro své lepší, pro důstojnost člověka a pro své právo. Nálezy. V Hradební ulici nalezen byl pár dam- ských bot. Kdo je ztratil přihlas se v Kněžské ulici č. 44. — V redakci našeho listu uschována je rozešitá damská blůza. Kdo ji ztratil, nechť se tamtéž přihlásí. Kamnářské dělnictvo stěžuje si na nesnesi- telé poměry v dílně p. K. Stěpk y. Pans. je totiž názoru, že zaměstnané u něho dělni- ctvo je povinno hověti jeho rozmarům a přij- mati od něho nadávky a urážky, jako kdyb to snad byla součástka mzdy. Zejména sobota jako den výplaty je u p. §. dnem kritického řádu, a hájí-li si dělník právo na vydělanou mzdu, zle s ním. Doufáme, že toto upozornění postačí jak kamnářskému dělnictvu, tak i p. s. a že nadále bude s dělnictvem jednati slušně Do Rudolfova, na adresu obecního zastupi- telstva: Pánové z obecní rady mohli by poplat- níkům vysvětliti, jakým právem usnesli se dáti subvenci na lihovar a ještě zdarma věnovati po- zemek? Občanstvo, které po desítiletí se domá- há pitné vody, má jistě na zodpovědění této o- tázky zájem. Nebo snad Rudolfovu spíše pomůže lihovar, než zavedení dobré pitné vody ??

Doporučujeme našim rodinám

Kolínskou cikorku.

Třehoň - Lišov.

Ze Suchdola. (Povoznická živnost pana Hrdličky a spol.) Nadměrnou výškou těla, ale nevysokou uvědomělostí ducha honosí se suchdol- ský „vejbor“ a majitel dopravní příležitosti po- štovní, pan Hrdlička. Aspoň následující případ to silně dosvědčuje: Nedávno přijela z Vidně jakási paní s dvěma malými dětmi do Suchdola. Doptá- vajic se po příležitosti, jež by ji do Rabšachu, něco přes hodinu vzdáleného dovezla, byla dopo- ručena na novopečeného povozníka a majitele jedné koňské síly, pana hostinského Bušt u. Pan Bušta, rodák patrně z „Drahova“, požádal si za

dovoz ten „maličkost“, pět korun! Pět korun za tak krátkou vzdálenost bylo pro paní trochu mno- ho, i rozhodla se tudíž svésti se s poštovní károu, do Rabšachu jedoucí. O tom však byl v čas infor- mován panem Buštou majetník káry, pan radní Hrdlička, páně Buštův společník čili kumpanista. Dostaviv se na místo, p. Hrdlička za káz al kočímu svému, paní onu na povoz vziti a do Rabšachu dopravitil Ba pro jistotu, by snad koči na pěšky jdouci paní kdesi venku nepočkal a ji nesvezl, vsedl horlivý pan Bušta na kolo a jel „špiclovat“. — Zaznamenáváme tento, poměry u nás ryze illustrující případ! Takto jedná člověk, člen lidské společnosti — v popřed obecní správy nastrčený! Tak zlehčuje se dobré jméno obce před cizinci! Tak počíná si za- městnavatel vůči svému služebníku, kočímu, dosti mizerně placenému, jemuž dle ujednáni nálezi právo, dopravou osob si přivydělávati! Upozorňu- jeme na tento případ příslušné činitele i obec, je- jímž ctěným výborem dotyčný pán jestl Nemůžeme lhostejně přihlížeti k tomu, aby poštou dopravovány byly osoby dle libovůle pana Hrdli- čky a jeho kumpanisty Bušty, aby podob ne živnosti, jež mají sloužiti a vyho vo- vati obecenstvu, zadávány byly do rukou nehodných, nepovolanýchl Zaznamenáváme a zaznamenáme bezohledně co nepřístojné, nelidskél Třeboň. (Místmí veřejnos ti.) Z mno- ha stran jsme dotazováni, jaké stanovisko za- ujmeme proti špinavým útokům národních děl- níků ve „Stráži Lidu“ a klerikálů v „Míru“ kde hrubě napadena byla osobní naše čest. tomu sdělujeme, že žalovat F. anebo K. nebude- me. Jedná se v tomto případě o urážku na cti tiskem a kdo zná řízení porotních soudů, ví, jak je riskantní. I při odsouzení obou nastrčených beránků klerikálně-národně-sociální aliance, mu- sili by výlohy nákladného sporu nésti žalobci, poněvadž odsouzení jsou nemajetní. Prohlašuje- me však jedno: Necht „spiritus rector“ F eli xe. br. A dam, vůdce národně-sociální, vytkne nám to, co Felix podepsal, veřejně a před svědk tváří v tvář, nechť za tvrzení Felixova postavi se sám a uvidí, půjdeme-li žalovat neb ne. T samé se týká i článku v „Míru“. Nechť veleb- ný pán Klenka, předseda křesťansko-sociáln organisace, opakuje nám veřejně aneb stvrdí svým podpisem prohlášení Kubínovo a jsmeo- chotni se svou ctí jíti k soudu. Udělá tak? Úředníci okresní nem. pokladny v Třeboni.

Trhové Sviny - Kaplice.

Z Besenic se nám sděluje: Zaměstnavatelem, jakým býti nemá ukázal se p. V. Kelbl, kamenický mistr u nás, který, jak se zdá, velice brzo vžívá se do mravů velikých kapitalistů, třebaže sám velkým statkem pozemským nevládne. Tento pán před časem přistoupil na dodržování mzdového cenníku, dnes ale je jedním z těch, kteří mzdu dle cenníku neradi vyplácí. Nedávno dokonce, když zadán měl býti druh práce v cenníku neob- sažený, diktoval prostě, mnoho-li dělník za tu práci dostane a řekl: chcete-li dělejte! !! Zástupci dělnictva, ovšem nerozhodují zde sami a prostě prohlásili, že věc předaji k rozhodnutí organisaci. Pan Kelbl při té příležitosti prohlásil, že spolek Podobné urážky své ho může .. . . . . . .. osvědčené organisace prostě dělnictvo nesneslo a tak se stalo, že po bezvýsledné intervenci došlo k tomu, že sedm nejlepších dělníků dalo p.k výpověď z práce a našlo si výhodné zaměstnání jinde. Pan K. se také vyjádřil, že nejlépe dělnictvo nechat vyhladověti a zapoměl, že kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe. Což, když by se to co přeje p. K. dělnictvu, stalo nyní jemu sa- motnému. Slavnost Böhmerwald-Bundu v Kaplici. (O- pozděno.) Neradi o této německé slavnosti píšeme, ale jelikož měšťácké listy se o slavnosti tak roze- pisují, cítíme se povinni jim podržet zrcadlo. Asi tři dny před slavností bubnoval obecní strážník, že se žádají „němečti“ páni domácí, by o slavno- sti své domy dekorovali. Jelikož budějovickou sil- nicí se ubíral průvod, by byla dobře okrášlená, zašel si p. Kodasch, mistr kominický, který českým dělníkům zapovídá číst české noviny, k panu Tom.

Brabenci, který jest Čech, by dal také prápor ven. Dobrá ta česká duše také německý prapor vyvě- sila. Na slavnost se dostavilo též asi 120 „ Michlů? s čepičkami, tak zvaní „buršáci“, za které se sty- děli i kapličtí měšťáci, poněvadž co prováděli v dne, byla klukovina, co v noci, to bylo uličnictví. V noci si vynesli stoly a židle na náměsti, pii dost a hulákali celé noci až do rána, že nemohlo obecenstvo blíže náměstí spáti. Při tom se neští- tili někteří a koupali se v kašně na náměstí, která je skorem pro celou Kaplici spotřebnou vodou. K tomu všemu byli všichni strážcové veřejného pokoje od ponocného až okresní hejtmanství zticha. Policejní komisař, který byl ze spánku též vyrušen vyběhi na ulici v nočním úboru co se děje. Když viděl, že jsou to školáci z vyšších škol, šel prostě domu. Též se proslýchá, že měli ponocní naří- zeno by nezakročovali. K tomu podotýkáme, kdyby to tak byli Češi neb dělníci to by kaplické satlavy nestačily. Zajímavé jest při tom, že kaplickýp. purkmistr Jindřich Papsch před samou slavností odjel. Dle našeho mínění asi se nechtěl sejít s pp. ministrem Dr. Schreinerem, Toschkem a D. Wichtlem a z jinými ačkoliv jest též německý ná- rodovec. Co se týče čtyř bran, které byly posta- veny, pánové by měli říci, za jaké peníze byly? za obecní? Inu na takové věci se vždy najdou peníze, jako jest „park“, který se zde dělá a nic to skorem nebude, jenom že jest škoda louky. Na chudobinec se už sbírá dlouhá léta, ale doposud se nestavi nic a vědí bozi kdy k tomu dojde. Špatný vodovod, cesty darebné, osvětlení ulic skorem žádné. Vzorné hospodářství.

Krumlov - Prachatice.

Z Velešína. (Dokončení.) A teď ta cesta Pánové již nechtějí se ani upamatovat na své usnesení, že na opravu cest a vodovodu v r. 1910 povoleny byly slušné obnosy, což sám starosta na radnici při schůzi poplatnictva do- znal, pravě: povoleno bylo, ale nedělali jsme nic. Což ta podařená robota, o té nic? O strom- kách odpovídají pánové na vše možné, o čem ani zmínka v článku v č. 27. t. 1. nebylo psáno. Tam přeci nebylo psáno, že byly zpeněženy ve prospěch jednotlivce, to bylo psáno hned při vypuknutí aféry a při námitkách oproti rozpo- čtu. Má snad oprava tato býti jenerální? Ne- odpovídaj í na dotaz přímo činěný — proč ne- žalovali. A my ten dotaz opakujeme poznovu. Pánové proč jste nežalovali? My sice víme, ze stromky-sazenice, jako každá látka která obsahuje vodu, podrobena jest přírodnímu zá- konu sesýchání se. Ale že by se seschlyz 10.000 na 3000, to je vzácný přírodní zjeva odporučujeme předati to ku prozkoumání, ne však snad přírodozpytci — ale soudnímu ří- zení! Ostatně, zajímavé doznání má také tato oprava: „z oněch 3000 sazenic zdarma obdrže- ných, byla valná část mezi všechny majetníky lesů opět zdarma rozdána.“ Pánové, tážeme se opět: komu? My víme, že někteří z těch všech museli je zaplatit, a jiní neobdrželi docela nic. A pak, z jakých důvodů rozdělují se stromky mezi majitele lesů zdarma? Skodu zvěří způ- sobenou cítí snad domkář více nežli rolník, který ve větším ji tolik nepociťuje. Sazenice zdarma obdržené považují se co nährada za škodu lesní zvěří způsobenou, a musí se tudíž zpeněžiti, a dbnos ten v příjmech obce zané- sti tak, jako se to činilo dříve. Ne snad ně- kolik osob sobě je rozděliti „někteří zaplatiti, jiní nedostati ničeho a většina poplatnictva pak platiti za tento šlendrián ještě na přirážkách. Chcete se snad odvolávati na § 70, obecního zřízení ,jako dovedete se schovávati za § 19. tiskového zákona? To vás upozorňujeme, že § 70. nemá již pro vás vůbec platnosti v tom směru, an lesy, obecní byly na úkor domkářů již před lety rozděleny. P. Kouba podepsalo- pravu zároveň na dvakráte zaplacený střelný prach, kterýžto obnos K 1.80 také po dvakráte přijmul. Jest podivením, jak možno podepsati opravu, když vědomně dvakráte prach jím sa- mým byl zaúčtován a také po dvakráte zapla- cení obdržel, a vrátil jej teprve na nátlak vše- obecného rozčilení a odsuzování. Ta „jest prav- da“, že obnos vrácen byl obecní pokladně při

KvZl

esoekam