ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 95fe66a0-661b-11dc-8227-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 26
#1 alto_textblock #1
Ročník XXXXI.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve čtvrtek dne 29. srpna 190.
#3 alto_textblock #3
Číslo 238
#4 alto_textblock #4
Ba něsí
#5 alto_textblock #5
Na rauní a odpol. Jtsty přilohami f. Naučný Obzor“ ve středu a „Literárni Hlidka v pátok) předplácí nat Praze v almínlstraei n nlsle . . . . . . 2 K — s K — n čtvat leta . . . . . s dvojí donášksu n nšeie . . . . . Ks0l na čtrt leta ve úlialkáchi 2 Kn0h ua něalo . . . . . . Pošton: n něsle . . . . . na čtvrt lela s dvojí zásilieu . . pe řtvrti lek . . .
#6 alto_textblock #6
kei
#7 alto_textblock #7
E
#8 alto_textblock #8
V drobném prodejí: ranni čírlo o sobě . . . ra 8 . . . . ns z vdpelední Ve flialkách ns venkově- ranní čisle. . . . . . edpoladní . . . . . . . . 6h Inseráty platí se hetevě napřel Předplacení a inserty přijímá »dminl- strace v Msriansk é ulici č, 3. Tam naeházejí se tiz redake tiskárna s ezpedice „ Národních Listse. Bukopisy se nevracaji.
#9 alto_textblock #9
Vládo, pomoz jim!
#10 alto_textblock #10
Totiž národním a politickým škůdcům nášim, jimž v bohorovnosti jejich náhle jest ouzko. Tím časem, co mezi sebou krutě se potýkají o způsob, jakým by nejvhodněji a nejjistěji zprovodili s mapy evropské toto království a národ náš s ním, procitlo v nich pomyšlení na vrtkavost všeho štěstí pozem ského a na pomíjejícnost vší slávy světské a do válečného řevu jejich znenadání s hlavni bašty jejich zaznělo znamení poplašné a bo- lestné volání o pomoc. Dosud se nedohodl mezi sebou, mají-li spolknouti královstvi české a národ náš v něm najednou — podle programu všeněmeckého — nebo nadvakrát — podle programu svatodušního — nebo dokonce na tříkrát — podle programu line- ckého —: a tu již jedni z nich teskně obra- cejí oči své k dru. Körbrovi a úpěnlivě ho prosí: smiluj se nad námi a pomoz nám Čtenáři naši zajisté s nemalým interes- sem přečtli si ve včerejším odpoledníku na- šem zprávu, s jakou důtklivou žádostí, s ja kou nalehavou suplikou hlavní orgán Pra dovcův obrací se k vládě, aby se jich ujala. Rozpuštění sněmu království českého dříve, než vypršela zákonem stanovená lhůta pro platnost mandátův poslaneckých, a jistotn, že nové všeobecné volby sněmovní ve vlasti naší jsou přede dveřmi, příměly jmenovaný list vídeňský, že leze ke kříži, třeba jen vládnímu a zpívá: miserere nobis! Zcela podle starého zvyku, dle praktiky dosud vždy osvědčené. Nejdříve dlouho náramný bramarbas o německé síle, o německé cti o německém karakteru, o německé povýše nosti nad všemi národy aspoň v Rakousku, ne-li na celém světě: a když tito národové toho všeho se nelekli a před německými od- věkými nepřáteli a hubiteli nepadli na ko lena, tito sami v nejsměšnější posici skloní svou šiji před — vládou a dožebrávají seu jejich nohou nezbytné pomoci l Tam tedy už opět se octli němečti hrdi- nově, kteří by rádi rozpoltili naši odvěkou staroslavnou vlasť, aby ji po kousku há zeli do nenasytného jícnu vše-, vele- a nad- matky Germanie! Věru pohled to vysoce zajímavý na tyto nejúhlavnější škůdce a ne- smiřitelné nepřátele naše, jak po způsobu malomocných červův se plazí a svíjejí před mocí vládní, očekávajíce od ní záchranya spásy svél Neboť tolik zdravého rozumu přizná »Nene Fr. Pr.« všem, kdož přečtli včerejší srdcelomnou lamentaci její, adresso- vanou k vládě Körbrově, aby prohlédli k jádru slov a postihli pravé jádro, že Pra- dovcům a hlavnímu praporečníku jejich ví- deňskému nikterak nejde o příští sněm krá- lovství českého, o jeho klidné porady, o jeho schopnost a způsobilost k ústavní práci,o jeho klid v činnosti zákonodárné, o jeho ne rušené jednání v oboru správy zemské nýbrž že by rádi byli zachráněni sami vlá dou vídeňskou před záplavou svých nebez- pečných, bezohledných konkurentův všeně- meckých. Nové, všeobecné volby sněmovní způ- sobily nám velice zajímavou podívanou,že jeden tábor našich zarytých nepřátel národ- ních a politických už utíká se pod ochranná křídla vládní, žebroně, aby užila vlivu svého mezi voliči na prospěch jeho !. Všeněmei v Čechách ženou útokem prudkým proli Pradovcům. Tito už počítají s jistotou, že při nových volbách bude jim urváno posla- neckých mandátů více, než strana jejich snese. Tu honem vláda vídeňská má při- skočiti na pomoc. Ale slyšme, jak? Vý roky nadmíru významné učinil v tom ohledu vídeňský hlavní orgán Pradovcův. Mezi roz- vaděné bratry německé v království českém vláda Körbrova vůbec nemá strkati prsty Mezi Všeněmci by prý vůbec nepořídila pra- nic, ti prý jsou nepřístupni všemu vlivu vládnímu; a Pradovci, čili jak posud sam patrně jen svrchovaně ironicky si říkají, po krokáři němečtí v Čechách, jsou prý příliš pyšni, že »by podporu vlády odmiili
#11 alto_textblock #11
i kdyby jim byla nabídnuta. Ostatné prý by celý vládní apparát ani nebyl s to, aby v německých okresích (v království českém něco změnil na výsledku nových voleb sně- movních.« —
#12 alto_textblock #12
Když »Neue Fr. Pr.« tímte způsoben byla konstatovala úplnou málomoe nost vlády vídeňské v něme- ckých okresích království českého. pokud jde o vykonávání nějakého vlivua nátlaku při nových volbách sněmovních, při- chází k účelu své žebroty. V kuriích ven- kovské a městské dr. Körber prý Pradovcům pomoci nemůže, tam prý ani jední ani druze z válčících mezi sebou bratří německých ani jeho rozkazů ani jeho pomoci by nepřijali ale je prý tu kurře velkostatkář- ská, tam přý může i poroučet i pomáhat na prospěch — Pradovcův, aby tito dostal náhrady za ztráty, které je očekávají ve vo- lebním boji se Všeněmci. Zajímavý to projev v listě národních a politických odpůrců našich, že kurie velko- statkářská v království českém není tak ne- zlomná, pevná a nepoddajná, jako obě kurie venkovská a městská, ba že kurie velkostat- kářská jest posud otevřeným, přístupným a povolným rejdištěm politiky vládní. Vele- ctění, urození a jasní členové této kurieae se poděkují za tento pochybný komplimen hlavnímu hlasateli a obhájci politiky něme- cké, usilující o rozpoltění tohoto království. Vliv vládní na velkostatek v království če- ském »Neue Freie Presse« konstatuje jako jistotu nepopíratelnou a žádá na dru. Kör- brovi, aby tohoto vlivu při nejbližších volbách sněmovních užil plnou měrou, tak, aby z řad velkostatkářstva doplnil už nepochybný úbytek poslaneckých mandátů německých pokrokářů. Pradovcův-parcelářův, na sněmě zemském »Vláda jest s to, aby zjednala kompromi v kurii velkostatkářské i proti vůli vůdcův feudálních. Disponujeť posud takovým počtem hlasů v této kurii, který by postačoval roz- hodnouti pro listinu kompromisní a bylo by snad už na čase, aby těchto hlasů užila.« Ejhle, obrat velice zajímavý! Není tomu ani čtvrt roku, velkostatkáři z království če- ského, stojící pod vedením hr. Osvalda Thuna. s hrdopychem velice urázlivým odmítli kom promis, obsažený ve známém návrhu hraběte Buquoye pro sněm zemský a »Neue Freie Presse« radostně tleskala tomuto hrdinství je- jich, dávajíc na srozuměnou, že nemají po třebí žádných milostí se strany feudálů, po- něvadž obratem ruky vládní mohou nabýti kurie celé se všemi 54 hlasy Dnes is »Neue Freie Presse« putují na Prosík. Při tom je zajímavá ještě jedna okol- nost. Vlivu svého a nátlaku v kurii velko- statkářské vláda Körbrova má, podle » Neue Freie Presse«, při nových, všeobecných vol- bách užiti k tomu, aby prý uvedla na sněm zemský Němce umírněné, kteří by tu byli protiváhou proti extremům, hro- zícím přenésti obstrukci něme ckou na sněm zemský.
#13 alto_textblock #13
Proti této nestoudné lži postačí konsta tovati dějinnou pravdu, že všichni členové tak zv. liberálního, t. j. národně německého velkostatku v království českém na radě říš- ské zjevně schválili německou obstrukci a že od těch dob ve všem všudy se podrobuj- rozkazům Wolfovým a Schönererovým, rov- něž jako až do nejnovější doby činili všichn tak zv. pokrokáři němečtí, nynější Pradovci. tak že mezi nimi a Všeněmci ve stránce ná- rodní a politické není ani nejmenšího rozdílu. Jsouť to rovněž zuříví, zaryti nepřátelé budou- cnosti, samosprávy a státní samostatnosti krá- lovství českého, jako jazykové rovnoprávnosti v něm. A takové lidi »Neue Freie Presses dnes jmenuje zumírněnými Němci«, jimž dr- Körber nátlakem vládním při nových volbách má pomoci do sněmu, ačkoliv oni sami teprve před dvěma měsíci nejurážlivějším způsobem kompromisní návrh hr. Buquoye byli zamílli. V táboře Pradovcův patrně koudel hoří proto: vládo, pomoz!
#14 alto_textblock #14
Politické zprávy domácí. Polsko-český boj o Slezsko. V listech polských jmenování jsou ješo následující účastníci důvěrné schůze frýštácké dr. Bogdanik z Bělé, Filasevič, ředitel záložny v Těšíně, advokát dr. Gross z Bělé, kněz Ka- rovský, kněz Nidecký, dr. Kreisel, bývalý vyda vatel »Gviazdky Těšínské«, z Moravské Ostravy dr. Seidl, Naake-Nakenský a vůdce polských sočiálných demokratů T. Reeger; lékaři z okoli dři.: Miške, Klušiňský, Čopy Michalik, mňoho učitelův obecných škol, starosta doubravský Šveda, Kužník z Orlové aj. Shromáždění zvolilo 11členný výkonný ko- mitét. V něm jsou 3 rodaktoři polských listů na Těšínsku, 4 důvěrníci ze Slezska a 4 mimo Slezsko. Schůze budou se konati každý rok Výkonný komitét bude v každé schůzi referovat nnr o o stavu věci. O z polsko-českém sporu o Slezsko píše známý vídeňský dopisovatelí »Přeglondu« : Spory mezinárodní neodklidí žádné sjezdy ochotníků. Trvalý pokoj uzavírati mohou toliko oprávněno vlády, mající dostatečnou materialnou moc, aby se mohly jmenem svých národů zaručiti za do- držení smluv. Sjezdy ocholníků, třeba to byl poslanci, nejen spory nezastavují, nýbrž naopak rozdmychují. S toho hlediska nepřipisujeme sjezdu frýštáckému důležitosti. Těm, kteří si představují, žeby spor s Čechy o Slezsko dal se skoncovati připojením Těšínska k Haliči, připomínáme výstrahu: Jde-li o těžké otázky, není dobře věřiti hravým rozřešením. Taková revindikace dala byl se uskutečniti jen tehdy, kdyby v Rakouskuž zvítězila theorie se- skupení provincií na podstavě národností. « (P uznání historického práva Uher a Chorvatsk není to více možno. Red. »N. L.«) Historické právo nedovoluje takové evoluce. Od XI. věku vedena byla 300letá válk mezi Čechami a Polskou o Slezsko. Na věčné časy Polska zřekla se Slezska r. 1335 na slar- ném sjezdu polského krále Kazimíra Velkého s králi českým a uherským ve Vyšehradě uher- ském. Jmenem historického práva nemůžemes tedy domáhati navrácení Slezska. Jmenem zásady národnosti, kdyby, jak jsme pravili, v Rakousku zvítězila, mohli bychom žádati, aby knížectv téšínské spojeno bylo s Haličí, ale tu by vznikla velká otázka, stál-li by Polákům malý zisk za velikou ztrátu na jiné straně. Dopisovatel myslí, žeby zájem polský ve Slezsku nejlépe dal se zabezpečiti rozdělením Slezska na tři pásma: polské, německé a české s kuriemi národními v sněmě opavském. My jsme ze zásady proti každému dělen zemí koruny české, protože v tom tušíme veliké nebezpečí pro budoucnost. Musely by nám dřiv oči býti vyloupány, abychom toho nebezpečí ne- viděli. Kurie národní ve vlastním smyslu toho slova vlastně na našich sněmech jsou, nebo tábory poslanců jsou seskupeny podle národnost a nikoli podle čisté politické barvy. Bylo by tedy zcela zbytečno národní kurie teprve zřizovati. Avšak mysli-li se při slově národní kurie na veto, v nás to slovo při každé příležitosti vzbudí houževnatý odpor. My žádné veto nechceme nikdy nepřijmeme, neboť jest jasno, že veto by národnostné poměry v zemích českých stokráte zhoršily tak, žeby přímo vésti musely k válee všech proti všem, snad i k občánské válce. Čeho nám je v zemích českých zapotřebí. jest, aby národností zde obývající měly k sobe navzájem jistou úctu a dbaly jistých pravidel slušností. Na schůzí frýštátské jeden z rozum- ných mužů správně pověděl, že mezi dvěma sousedními národnostmi vždycky budou bojeo jednotlivá místa podle toho, jak se děje pohyb obyvatelstva. Všecky národní sfery, jak o nich blouzní mnozí rakouští politikově a státníci, jsou mizerná prtačina, neboť jimi nadělalo by se uvnitř mocnářství ještě více hranic, než dosud jest, a protože by žádná z těch hranic nemohl býti činskou zdí, obyvatelstvo by se na rozlič- ných místech zase přes ty hranice přelévalo, tu k zisku jedné, tam k zisku druhé národnosti. Vnitřní mír v Rakousku není možný pro šílený pych německý, pro jejich nenasytnou dra- vost, pro jejich nesmiřitelný fanatism. A protože tyto vlastnosti v nich vypěstovaly vlády víden-
#15 alto_textblock #15
ské, jsou ony spoluvinníky všech těch vnitřních otřesů, které rakouským mocnářstvím po desítky let lomeují. Chce-li rakouská vláda míti pokoj mezi Čechy a Němci, musí Němce naučiti, aby šetřili platnych zákonů o národnostech a pravi- del slušnosti, a spor obou národnosti obejde se bez kurií a bez vet. Jakmile Němci přestanou bažiti po nadpráví a uzákonění své chvastavé superiority, otázka česko-německá bude Kolum- bovým vejcem. A toléž pravíme slezským Polákům. My jsme nikdy nemyslili na to, abychom jejich roz- voj zdržovali. Že jsme si tak dlouho Slezska náležitě nevšímali, toho příčinou jest, že jsme se domnívali, že politická věc česká ve Slezsku jest u Poláků právě tak v dobrých rukou, jako u Čechů. Ti slezští Poláci, kleří se rozhodl vrhnouti se v náruč Němcům a s nimi as zbraněmi z jejich arseňálu táhnouti na nás, způsobili nám hrozné a bolestné zklamání, ne milé vystřízlivění z illuse o jednotě českopolské. Nicméně doufáme, že rozumným polským vlastencům podaři se nejen trvale zastaviti ty pány Frydly, kteři se nestydí nabízeti se Něm- cům za spojence proti nám, nýbrž i obnoviti ten slušný a bratrský poměr, který byl mezi Čechy a Poláky slezskými do nedávna a jejž my jsme neporušili ani porušiti nemínili.
#16 alto_textblock #16
Žurnalistická zpráva z Haliče. Dne 15. září začne v Krakově vycházet politický denník »Naš Glos«, jehož vydavatelem bude p. dr. Vladimir Levický a zodpovědným redaktorem p. Zikmunt Noskovský, a tvůrcem p. Ehrenberg. Nový list znamená roztržku s »Glosem Národu«, či vlastně s jeho majitel- kou paní Rogošovou, jež »Glos Národu« sam dále vydávati bude.
#17 alto_textblock #17
Volební ruch u Slovinců. Konservativci uveřejnili seznam svých kandi dátů. Z dosavadních poslanců jejich kandiduje jen šest; jsou to vesměs přívrženci frakce Šuster šičovy- Slovinšti voličové z jižního Štyrska měl schůzi v Mariboru dne 22. t. m., kde se usnesli na resoluci, kterou: 1. schvalují abstinenci slo- vinských poslanců na štyrském sněmu, neboť z nepřátelského smýšlení jak štyrského sněmu, tak zemské vlády nelze jim jinak; 2. protestují, že sněm štyrský povoluje ze zemských prostředků příspěvky na kulturné a hospodářské účely Němcův a potřeb Slovinců nedbá; 3. protestují, že sněm štyrský zemskými penězi podporuje spolky a ústavy poněmčovací; 4. protestují proti tomu, že sněm štyrský usnesl se na takovém volebním zákoně, kterým selské (slovinské) oby- vatelstvo vydává se v šane městskému (něme- ckému); 5. požadůjí, aby jižní Štyrsko bylo administrativně odděleno od severního, aby ve štyrském sněmu zavedeny byly kurie, aby zemská školní rada byla rozdělena na dvě sekce, ně- meckou a slovinskou, aby pro slovinské školy ustanoven byl školním inspektorem Slovinec konečně, aby volební zákon zemský byl sprave- dlivě opraven tak, aby i Slovincům dáno bylo zastoupení, na jaké podle počtu svého mají právo; 6. žádají, aby vláda nedosazovala jim za úřadníky pouze Němce, jakoby na to měli nějakou výhradu, nýbrž aby do slovinských okre- sův a míst posflala úřadníky Slovince: 7. žá- dají všechny slovinské poslanee na říšské radě, aby se sjednotil naproti vládě, zvláště pokud se týče vy rovnání s Uhrami
#18 alto_textblock #18
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 28. srpna.
#19 alto_textblock #19
Prohlášení mohamedánských vůdeů bosensko hercegovských. Pánové Mahmud beg Fadílpašič, Ali be Firdus, Hadži Hiízí effendi Bahtjarovič, Omen effendi Čirkinagič a Ahmed effendi Karabeg v Sarajevě žádají nás, abychom uveřejnili ná- sledující jejich prohlášení: I. Rěcký »Nový List« ve svém 131.č otiskl na úvodním místě dopis z Mosfaru, němž napadá našeho vůdce Ali Fehmi offendi Džabiče a tvrdí, že my podepsaní chtěli jsme
#20 alto_textblock #20
mu telegraficky odejmouti plnou moc a že Džabič dal nám nějaké prohlášení. To vše tímto veřejně prohlašujeme za nepravdu a pomluvu, neboť o tom všem nebylo mezi námi nikdy ani řeči a my byli i jsme s Džabičem bez výminky zajedno. II. »Berliner Tageblatt« ve svém 273.č. přinesl o našem hnutí v Bosně a Hercegovině nepravdivou zprávu, již třeba přede vší veřej- nosti opraviti. Není pravda, že hnutí naše je následkem nějaké agitace. Agitace není třeba, vláda a její orgány samy se starají, abychom se hýbali bránili. Naproti tomu pravda je, že v Bosně Hercegovině nejen muslomanské, nýbrž i moha- medánské obyvatelstvo je nespokojeno — tedy 4/s všeho obyvatelstva. Málo toho: my muslo- mané právě tak jako pravoslavní krvavě plá- čeme, neboť za okupace podkopávají nám nej- dražší náš statek, víru pradědovskou. Není pravda, že část muslomanského po- selstva ucházela se loni o slyšení u císaře krále a při tom obešla povolané úřady. Naopak, my jsme se ucházeli o slyšení u císaře a krále teprve, když nás »povolaný úřad« odmrštil. Není pravda, že naše pamětné spisy jsou dílem »politických rádců z nedaleka.« Nikoli, naše pamětné spisy jsou diktovány krutým utrpením a nouzí, a po 23letém trvání okupace vidíme se na kraji propasti. My ani svých škol nemáme a zemské školy jsou vychování našich dětí na škodu, neboť v nich je učí opovrhovati tím, co jim má býti svato. Naše svatyné bou- rají a na jich zříceninách budují jezovitské školy. Na našich hrobech budují kasárny, skla- diště, ano i veřejné záchody. Na našich hrobech úřadníci sobě staví soukromá obydli, katolíci pohodlně průchody do svých politických chor- vatských spolků, katoličtí bískupové zřizujísi na nich zahrady, jež pronajímají. Kde byly naše modlitebny, tam jsou dnes hotely, sklady piva a dříví atd. Pomníky z našich hrobů lá- mou na dlažebný kámen. I zádušní naše statky libovolně berou na potřeby státní nebo obecní. Není pravda, že »čéský tisk pocítil, že v něm bije muslomanské srdce« a proto si všímá stesků našich. Nikoli! Český tisk doka- zuje, že je na výši svého úkolu, že je hu- manný a nábožensky snášelivý, že se ujímá každého, komu se děje křivda a potřebuje přispění. Není pravda, že jen někteří z musloman- ských zástupeů přerudili s vládou vyjednáváni. Ne, všichni do jednoho je přerušili proto, že jim vláda nechtěla vyjíti v ústrety. Není pravda, že děláme vysokou politiku Pravda je, že jako nejponíženější prositelé obra- címe se na úřady nám představené i na vládu, aby stesky naše vyslyšely a přestaly ná utiskovat. My žádáme pouze tolik, aby nám byla zabezpečena naše práva, za která se nám Evropa zaručila r. 1879 na berlínském kongresse. Ale žel ! prosby naše jsou marny, marně tekou naše slzy: nám odpovídají pronásledováním, vězněním, pokutováním, ano i za buřiče nás prohlašují. Není pravda, že jsme jako deputace offi- ciálně navštívili turecké vyslanectví ve Vídnia turecký konsulát v Pešti. Pravda je, že tam šli jednotliví naši druhové na návš ěvu a za svými soukromými záležitostmi. Hanba by bylo, aby musloman, přijda do Vídně nebo Pešti, nenavštívil svého bratra souvěrce a k tomu vysokého úřadníka chalifova a sultánova. Není pravda, že bosensko-hercegovští muslo- mané chovají idey »mladoturecké«. Naopak, bosensko-hercegovští muslomané nejen že ne- chovají »ideu mladotureckou«, nýbrž rozhodně ji odsuzují jako záhubnou a zůstávají se svými vyslanci (námi) věrni a nezvratně oddání svému vznešenému chalifovi a sultánovi bez újmy loyalnosti J. V. císaři a králi, od jehož spra- vedlivosti se nadějeme, že brzy již přesvědč se o oprávněnosti našich proseb Podepsání: Ali Fehmi eff. Džabič, před- seda, Hamdi beg Hasanpašič (Trávník), Dervi beg Miralempašič (Trávník), Hadži Mahmud beg Džinič (Baňaluka), Hifzi eff. Bahtjarevič (Baňa- luka), Hamid aga Husedžinovič (Baňaluka), Su- lejman beg Cerič (Nový), Osman eff. Prcič (Tuzla), Derviš beg Tosunbegovič (Tuzla), Ai beg Fírdus (Livno), Fehim beg Alibegovič (Der- vent), Hadži Salih aga Bičakčič (Sarajevo), Ahm
#21 alto_textblock #21
FEUILLETON.
#22 alto_textblock #22
—a. V Praze, 28. srpna. Turista z říše, jenž o své návštěvě v Čechách napsal dlouhý článek do »Kölnische Zeitungue, pravi mezi jiným, že prý nás dle pojmů řeckých a germánských nelze nazvati krásnými. Nevím, jestli kdo z nás byl kdy činil nároky na tuto přednost. Naproti tomu ale vím, že máme pro- zatím jmé věci na práci, než zabývati se kosme- tikou, pěstovati tělesné své půvaby a pečovat o to, aby linie našeho těla byly kulaté, tváře naše plně, postava naše stepilá a při tom pružná. Kdo nasaditi musí všechny síly, aby uhájil své prosté bytí, zapomíná zpravidla na to, čím zabývati se může ten, kdo je v plném požitku svých statků, jako člověk svobodný, dle velkého pěvce Orientu, na měkkém se po- valuje, sladkosti požívá a koupá se v odvaru z ambry a růžl. Že bychom byli ale nehezcí, nedovolilsi nám říci dosud nikdo. Nikdo by také k tomu neměl práva, nejměně Němec. Nemáme zapo- třebí, abychom bránili snad naše ženy a jejieh půvaby proti negalantnímu germánskému potulo- vači, který bůh ví kde konal studie své, odkud přinesl si brejle, jimiž se na české ženy dival. Je pravda, že v našem chudém lidu krásy pomálu a že zejmena žena naše rychle schne a vadne, však co toho příčinou? Chudoba a práce. Děvčeti sotva deset let a již je přidržo- váno k těžké práci, ký div, ze když se vdává,
#23 alto_textblock #23
vypadá již jako žena odkvětající a po druhém ditěti že učiněná z ní babička. Pozoroval-l dobrý náš přítel z »Köln. Zeitungu« ženy při dávající zedníkům, potom do jisté míry mě pravdu. A i mezi těmi mnohdy se vyskytne zjev, jenž by v alpských vlastech byl pokládán za krásu. Že rychle prchá krása s tváře usta rané a že nejiskří se oko, jež nepřestává slzet nad bídou vůkol, je pochopitelno. Ideál krásy řecké známe. Je to krása, jež vrcholí ve pravidelnosti a úměrnosti, která ale při svých geometricky přesných rozměrech po- strádá naprosto veškeré svůdnosti. Však p nějaké zvláštní kráse germánské nevíme ničeho a ne- máme nejmenšího ponětí. Národové klassičti nám zanechali vzory, jež nás učí, co krásou zváti. Po starých Germánech ale památek takovýeh nemáme a co nám zanechalo v ohledu tom nej- starší německé »umění«, bůh ví, to že není dl toho, aby se svět germánské kráse kořila Němci dával právo pronášeti taký soud o našieh ženách a děvčatech. Vždyť je známe, ty tam na jihu i na se veru. A věru, že platí pravídlo, čím nefalšova nější její němectví, tím chudší na krásu ger- mánská žena. Je nám líto, že o dámách cizího národa takto se vysloviti musíme, však káže nám tak ohled k ženám vlastním a polehčující pro nás okolností je, že jsme byli frivolně provokováni Při tom neváháme doznati, že výjimky potvrzují tu pravidlo a že pro bůh nechceme hájiti thése že vůbec není na světě hezké Němkyně.
#24 alto_textblock #24
Že ale půvabných květinek na německýeh luzích velice málo, že jich nejméně na alpských salaších a v údolích alpských, potvrdí asi každý i Němec, je-li spravedlivý. Poryňinka už je jiná, ale když se slíčnos rozdávala, urvala také jenom zbyteček. Seveřank německá je o něco kulatější než její družka z jihu, také její oko je ohnivější. Tím ale jen proto se vykázati může, že je slovansko-něme ekou smíšenkou. Nejfádnější jsou a zůstanou Sasky a Duryňanky. Nebylo vždy tak srdečné shody mezi Něme v říši a Němci v Rakousku. Naopak, bratr by by bratra na lžíci vody utopil, kdyby se byl dal. Pamatujeme se velmi dobře, jak kdys cliarakterisovala »N. Fr. Presse« německá děvčata v Lipsku, jež v čistě vypraných šatečkách vítala hanoveránské střelce, kteří ubírali se na sjezd »Neue Freie Presse« nadšením lipských divel do nejhlubší hloubi německé duše uražena. nazvala germánská poupátka: »die wegen Mange an Fleisehkost zur Senlimentalität hinneigenden plattbusigen Butterbämmehen-Menschen. « — P česku: »plochoprsí, následkem nedostatku ma- sité potravy k sentimentalismu se kloníci lidé máslem pomazaných housek.« Snad to ideál »germánské krásy«. Aneb širokoústá Altenburačka, jež jako v době di rektoria, jenom že o něco neskromněji, vážesi své řasnaté sukně kolem těla pod samými ra- meny? Aneb dáma ze Schwarzwaldu, jež noší na hlavě diadem podobný hodně připálené bábovce? Kde u všech všudy nale znu ten ideál?
#25 alto_textblock #25
Thusneldy viděl jsem jen namalované. Je pravda, byly všechny hezké, ale i ony měly nápadně velké nohy, jež jsou přívlastkem všech solidních německých krásek. Vídeňačky ! Konečně »Němkyně« v pravd sličně. Však jsou to skutečně sléčínky a pa ničky, jejichž prababičky v Teutoburském lese pekly z mladých žaludů německý »Streusel kuchen«? Ba ne! Tažte se jich, jak se jme nují, jedně po druhé. Pospíšilova, Navrátilova, Novotná, Žemlov Vlkova, Mazancova atd. atd. »Odkuď vy?« — »Od Brna.« »A vy?«, smím-li se tázati. »Od Pacova. Samé Češky a Moravanky. Vždyť odjinud se vídeňské obyvatelstv nedoplňuje a vypadalo by pěkně, kdýby odká- záno bylo na německé bratry a sestry ze Šty ska, z Tyrolska. ze Salcburku atd., vůbe z vlastí tlustých krků a odchlíplých uší. Je to český živel, jenž povznáší ženyví deňské mezi nejsličnější v Evropě. Slovanská krása je tak charakteristickou že dá se s naprostou přesností konstatovati i ve smíšenci, ba právě v něm dospívá ke zvláštn platnosti. Proto mohou míti české ženy a dívky pro mudrce z »Köln. Ztgu.« jen pohrdavý smích. Ostatně, co je krása vůbec? Nejen plemena a národové, i individua vytvoří si svůj speciální ideál krásy, jejž jedíně uznávají a žádný jiný. Jsou lidé, kteří na příklad mají odpor prot rusým vlasům. Děvče rusovlasé ve mnohých
#26 alto_textblock #26
krajích cilí se býti nešťasfhou a »znamenanou«. Vždyť jí nikdo jinak neřekne, než »ta zrzavá«, Jinde je zase étherická průsvitná rusovláska vzorem ženské krásy. Göthe vystřídal v lásce snad všechny možné ženské typy, však nejvíce horoval o andělích s dlouhým hustým, temně rudým vlasem. Téměř každá francouzská brunetta má jamňounký knírek. Francouzce nevadí ani Fran- couzovi, kdežto v Německu prodá se do roka za tisíce marek kosmetických prostředků na od- stranění damských vousků. Dnes je modou na západě štihlost, byť až do hubenosti jdoucí. Sccesse chce mít slečinky tenké jako matematická linie. V Orientě zato krása se váží. Čím těžší, tím cennější. V ture- ckých haremech jsou prý exempláry, jakých nebylo dosud v žádném panoptiku. Krása je pojem velmi relativný Onehdy uspořádali v Berlíně výstavu hez- kých, pěkně rostlých mužů, a ku podivu, první cenou poctěn byl jistý tamější listonoš a sice po jednohlasném usnesení jury, jež sestávala z professora anatomie, vynikajícího sochaře a jisté velmi sličné herečky. Běhal se svou muž- nou krásou po Berlíně plných deset let a nikdo si jí nepovšiml. Teď pojednou mohou si sou- druhové jeho nohy uběhat s doručováním na- bídek k sňatku, jež mu krasavice z celé Ger- manie zasílají. Listonoš zatím ale dá se veřejně a za vstupné ukazovat v těsně přilehajícím tri- kotu. Již si vyžádal k tomu dovolenou Snad on se stane vhodným předmětem k studiu — »germánské« krásy.