#1
alto_textblock
#1
Strana2
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY
#3
alto_textblock
#3
17. října 1904.
#4
alto_textblock
#4
Císlo 287.
#5
alto_textblock
#5
vésti věc sebe spravedlivější, přece poslanci ná-
rodní strany svobodomyslné se souhlasem ostat-
ních stran českých vyjednávali o propuštění
aspoň návrhu na úlevu nouze. Výsledek je
znám: kladný nebyl.
Jestliže však po všem tom, co se stalo,
přece se tvrdí, že by Němci byli návrh na úlevu
nouze propustili, kdyby se jim bylo dostalo
slibu, že my Čechové propustíme na říšské radě
také rozpočet, pak dlužno říci, že tento před-
poklad není správný. Zde totiž postavení jsme
před kritický okamžik, ve kterém nesmí se státi
chyba. A velká politická chyba by
se stala, kdyby poslanci čeští na
sněmě království českého i jen na
okamžik ukázali slabost a kdyby
si dali od Němců vynutit svůj
ústup na říšské radě pro ty otáz-
ky, pro které jej Němci chtějí. (Vý-
borně! Hlučný potlesk.)
Kdybychom to byli učinili, tu právem
by byla hned povstala v celém ná-
rodě českém vzpoura proti če-
ským poslancům, a snad ti, kteří dnes
vytýkaji, že návrhy o úlevě nouze nebyly vyří
zeny, byli by pak rozpoznali pohanu, která by
se českému národu stala tím, že k vůli povo-
lení zemské výpůjčky 4 mill. K pro postižené
zástupcové českého národa sklo
nili šíj před rozkazem neopráv-
něné obstrukce německé na sněmě
království českého.
My bychom byli takto rovno-
váhu síl, kterou dosud s největ-
ším napjetím udržujeme, prodali,
a tak byli bychom se stali přímo
zrádci na politických zájmech na-
šeho národa. (Výborně!)
Ovšem mohou poslanci čeští upustiti na
říšské radě od své dosavadní taktiky obstrukční,
ale když to sami uznají za potřebno
a prospěšno pro národ, třeba za odstu
ten by se jim nedostalo ceny, ale to nesmí se
státi lak, aby to znamenalo hanbu pro český
národ, sice by se o našem národě znova řeklo
eo se o něm pravilo po pádu fundamentálníeh
článků, že český národ dal si snadno vyrvat
z rukou, co již v nich držel. (Souhlas.)
Proto dlužno želeti toho, že ve znamení
osvědčení zemských poslanců české strany
agrární taková výtka se stala poslancům národní
strany svobodomyslné, výtka to nejméně opráv
něná, když přece celé veřejnosti je
známo, že všechny kroky, se sťrany
české na sněmě podniknuté až do
posledního odmítavého prohlášení Němců, děly
se svorně společně všemi stra-
nami na sněmě českém a za stej
ným cíle m.
Se stanoviska celkového stavu politického
jeví se odmítnutí pomoci pro všechny poško-
zené býti vlastně persekucí. Každá persekuee
byla proti nám marnou zbraní potud, pokud
národ náš hrdě a nezlomně je snášel. Ale
jakmile v našem národě tu a tam se za
čaly ozývati hlasy, že pronásledování je nesne-
sitelno, tu situace našeho národa byla tím zhor-
šena, protože síly jeho objevily se nedostateč
nými proti útokům, na národ vedeným.
Na základě télo zkušenosti a úvahy dlužno
souditi, že právě v této chvíli, před
svoláním říšské rady, bylo by nej
větší chybou politickou, kdyby
chom jakýmkoli způsobem dali
na jevo svoji slabos a omrzelost
proto, že to, co se děje, jest pro
nás nesnesitelno. Ti tedy, kdož zmíněné
výtky činí proti nám, nepomněli, že tento
způsob může spíše vésti k poko-
ření našeho národa nežli k dosažení
jejich cíle.
Řečník dovolává se shromážděných, aby
v tom smyslu působili ve svém okolí, aby
v tomto kritickém okamžiku nedávali výhost po-
třebné trpělivosti vůči nynějším poměrům, a aby
nechtěli, by poslanci češti měnili svoje posta-
vení a svůj postup dříve, nežli to bude možno
ve prospěch národa. (Výborně ! Bouřlivý potlesk.)
Neboť nám a našemu národu nic neškodilo tak
v našich politických zápasech, jako to, že u nás
začasto v jedné chvíli překypělo nadšení, enthu
siasmus a cit, a že potom upadali jsme ve
zmalátnělost, když nastala doba pro získávání
vymožeností naprosto nezpůsobilá.
Důvěra mezi poslanci a voliči je nutnostl.
Neboť poslanci, i kdyby jimi byli mužové nej-
větších schopností a nejvyššího vzdělání, byli by
loutkami a přestali by býti samostatnými lidmi,
se kterými by vláda a národní odpůrci měli
lehkou práci, kdyby neměli možnosti říditise
vlastními úvahami. (Výborně !)
Jednoho z účelů našich krajských sjezdů
bude tedy dosaženo, nabudou-li z nich poslanei
přesvědčení, že mají volnost svého postupua
že občanstvo důvěřuje, že poslanci pracují v jeho
národní a veřejný prospěch.
Jiná otázka zdaru politické práce, na níž
zúčastněni jsou voličové i poslanci, je ta, aby
se zamýšlený taktický postup předem veřejně
nevykládal. Jen diktátoři, kteří mají moc pro-
vésti každou svoji vůli, mohou velkopansky
oznamovati svoje zámysly, zásada politické práce
občanské však v takové diktatuře nespočívá.
Žádná poctivá strana politická, ať svobodo-
myslné, ať agrární nebo sociálně demokratická
nebo kterákoli jiná, je-li k občanstvu upřímná,
nemůže tvrditi, že nynější doba je příznivá
k získávání velikých národních prospěchů, nýbrž
že poměry ukládají všem necbyčejné sebezapření,
tak že právě nyní hlavně toho dbáti jest, aby
čest a dobré jméno českého náruda
zůstalo zachováno vzdor všem
útokůu zloby a nenávisti nepřátel.
(Výborně !)
Odbyv po zásluze protivnickou kritiku kra-
jinských sjezdů strany, pojednává řečník o jieh
účelnosti se stanoviska souslavně lidové organi-
sace politické v celém národě, organisace zalo
žené na skutečné práci.
Dosavadní zkušenost učí, že již dávno ne-
stačí jen vlévati do lidu nadšení, a to proto,
že nadšení nemůže vykonati všechno, čehoje
třeba, to že prováděti se musí soustavnou prací.
Dnešní politická výchova musí záležeti
politickém vypěstění největšího počtu přísluš-
níků našeho národa tak, aby byli způsobilými
správně posuzovati veřejné otázky, aby je mohli
kriticky sledovati a aby spíše rozum brali v jich
posuzování v poiaz nežii pouhý jen cit. (vý
borně
#6
alto_textblock
#6
Tak tomu jest ve všech oborech česk
práce. Dle jich zářívého příkladu dlužno po-
slupovati také v oboru politiky. A takovou poli-
tickou práci prováděti jest také jedním z úkol
našich krajských sjezdů.
Účastníkům sjezdů těch bude celé zřízen
národní strany svobodomyslné při tom pomocno,
neboť právě národní strana svobodomyslnási
přeje, aby vůdčími pohnutkami práce veřejne
byly dobré, plodné politické myšlenky, nabyté
správným politickým vzděláním. Kdyby toho ne-
bylo, kdyby bezmyšlenkovilošt měla v českých
řadách rozhodovati, byl by národ ohrožen zká-
Volá-li národní strana svobodomyslná takto
o nápravy, činí tak v pevném přesvědčení, že
má program, který se osvědčil správným pro
všecky národní potřeby, hledící také k dalšímu
zdárnému vývoji našeho lidu. Svobodomyslnost
strany naši jest daleka falešného německého
liberalismu. Lidovost strany naší položena je na
poznání, že jádrem našeho národa jsou lidové
jeho vrstvy a pokrokovost její znamená přizpů-
sobování se k osvědčeným a prokázaným po-
krokům lidské práce a myšlení. Že tomu tak
jest, dosvědčuje zřejmě poslední desetiletí,v
době té povstalo u nás několik nových stran,
které mají program v podstatě stejný, jako náš,
třeba označen bývá jiným názvem, A za vše
chnu dobu trvání oněch stran není patrno, že
by nové strany ty vzrůstaly.
Proč? Příčinou nevalných úspěchů jejiel
zajisté není osobní nezpůsobilost jejich pracov-
níků; příčina zajisté záleží v tom, že český
lid neshledává nutnost stran těch pro národn
rozvoj, když je zde od dřívějška velká národní
strana s týmiž zásadami a týmž programem.
Jestliže některé jiné strany vytýkají straně
svobodomyslné, že nemá nových myšlenek, lze
otázku opáčiti a kritiků z jiných stran se tá-
zati, jaké oni mají nové myšlenky. Odpověd
jistě by nevypadla v neprospěch národní strany
svobodomyslné.
Novotu představují strany stavovské, jichž
podklad je docela ovšem jiný, nežlí podklad
národní strany svobodomyslné, tedy skutečně
Při tom dlužno ještě také vždy uvažovati
zdali každá nová myšlenka je skutečně také
prospěšna národu českému v jeho nynějším po
stavení. Veškeré nové myšlenky, o jejichž do
brotě pro český národ jest přesvědčena, národní
strana svobodomyslná vždy upřímně podporuje
Tak nepotřebujeme se báti úsměšků, naopak
jsme přesvědčeni, že ve velkém táboře národn
strany svobodomyslné má každý vážný pracov
ník dosti místa ke svému působení.
Takového jednotného tábora če
ského je nám vždy třeba přes to, že strany
povstávají a zankají. Celonárodní organisace
musí přes takové změny zůstati nedotčena,
obsahujíc v řadách svých všecky sociální vrstvy
a všecky obory práce.
Když se rozejdete do svých domovů, toto
přesvědčení tlumočie, šiřte přesvědčení, že je
nám třeba jednotného velikého táhora, ve kterém
by každý Čech dosáhl úlulku a záštity, a že
nám všem o to se jedná, bychom pro národ
náš zachovali jednotnou organisaci národní
tak národ náš učinili silným pro zápasy, které
ho ještě čekají. (Výborně! Bouřlivý, dlouho
trvající potlesk a pochvala.)
Předseda starosta dr. V. Peták sdělil pal
omluvné přípisy, jež zaslali: poslanci dr. V.
Škarda jménem výkonného výboru národní
strany svobodomyslné, dr. B. Pacák, okresn
starosta M. Dufíek z Domažlie, p. Wierer
z Přeštic, starosta Anichober a V. Poppy
z Rokycan atd.
Na to promluvil jménem organisace mladš
generace národní strany svobodomyslné, JUDr.
Bohumil Baxa, srdečným potleskem byv uvítán.
Řečník vyslovil se proti tvoření nových stran,
pro solidaritu v práci a programu národní strany
svobodomyslné, pro pevnou a bezpečnou kázen
ve straně a pro další pokrokový rozvoj strany
slibuje, že mladší genorace strany se přičiní, by
prapor strany nesla dál a dále a nové a nové
mu získala přívržence. Řečník byl odměněn
hlučným potleskem.
Důvěrník Mat. Pokorný, přísedící obchodní
komory plzeňské, rovněž potleskem uvítán, po-
ukázal v pěkné řeči na povinnosti stoupenců
strany po stránce politické a organisační
navrhl pak ku přijetí tuto
resoluci:
#8
alto_textblock
#8
nový.
#9
alto_textblock
#9
„My na krajském sjezdu v královském mě-
stě Plzni shromáždění příslušníci národná
strany svobodomyslné z kraje plzeňského, pro-
hlašujeme, že plně souhlasíme s činností po-
slanců strany naší, jak na sněmu královstv
českého, tak na radě říšské a ponecháváme
jim v nezměněné důvěře svobodnou volbu
postupu v obou těchto zákonodárných sbo-
rech.
Přihližejíce k rozháraným poměrům v poli-
tickém životě národa našeho a naplněni jsouee
přesvědčením, že jen pevně organisovanýa
politicky vyspělý národ domůže se svých práv
a toho postavení v říši, které mu podle histo-
rické minulosti, podle závazných a pří-
sahami stvrzených smluv s rodem pa-
novnickým, podle počtu, podle hospo-
dářského i kulturního významu náleží, uklá-
dáme dnes zvolenému výboru krajskému, aby
úsilovně pracoval k náležité organisaci pří-
slušnosti strany svobodomyslné v kraji plzeň-
ském. Uznávajíce a ctíce politické přesvěd-
čení každého příslušníka našeho národa, vo-
láme po slušném boji politických stran a po
prohlubování politického vzdělání našeho
lidu, které jediné je s to, protivy umírnitia
ke společnému boji za státoprávní, národnía
hospodářské cíle naše politické strany sjed-
notiti a žádáme výkonný výbor strany i nově
zvolený výbor krajský, aby k takovému sjed-
nocení pracoval.“
Resoluce tato byla bez debaty přijata
jednomyslně.
Předseda dr. Peták sdělil pak zásady kraj-
ské organisace strany, načež provedena byla
volba krajského výkonného výboru, do něhož
zvoleni byli: Anichober Jan, starosta města
Rokycan, Babka Karel, rolník v Mochtíně, dr.
Bočan Jan, starosta města Měčína, dr. Březina
Josef, starosta města Blovic, Čečil Petr, rolník
v Malesicích, Černý Martin, statkář v Lobzích.
Dyk Jan, učitel měšťanské školy v Kralovicích,
dr. Guldener Bernard, advokát v Plzni, Hana
Petr, purkmistr král. města Domažlic, Hudlický
Otakar, uzenář v Nýřanech, Jiřík Emanuel, okr.
#10
alto_textblock
#10
tajemník v Přešticích, dr. Komorous Josef, sta-
rosta města Merklína, Kolbaba Jan, ředitel spo-
řitelny v Plzni, Maděra Čeněk, učitel měšťanské
školy v Dobřanech, dr. Mandl Matouš, advokát
v Plzni, Mašek Daniel, člen okresního výboru
v Plánici, dr. Peták Václav, purkmistr král.
města Plzně, Pokorný Mat., majitel knihtiskárny
v Plzni, Ryppl Celestýn, ředitel pojišťovny v
Plzni, Tšída Emil, továrník v Nové Kdynia
Šebelík Václav, obuvník a člen obec. zastupitel-
stva v Klatovech.
Na to poděkoval předseda dr. Peták posl.
dru. Heroldovi, dru. Bol. Baxovi a všem účast-
níkům sjezdu za účasť; vysloviv pak potěšení
z organisace mladší generace strany, poděkoval
rovněž posl. Wýtwarovi za účasť. Na to skončil
sjezd vřelým doslovem.
#11
alto_textblock
#11
Po sjezdu konal nově zvolený krajský vý-
konný výbor svou první schůzi, ve které se kon-
stituoval, zvoliv za předsedu dra. Petáka, za
mistopředsedy J. Kolbabu a P. Hlanu, za jed-
natele dra. Guldenera a za pokladníka dra.
Mandla. Na to projednáno v poradě množstv
různých organisačních otázek.
#12
alto_textblock
#12
Voličská schůze v Budyni n. O.
(Pův. zpráva »Národních Listů«.)
Na včerejší dopoledne svolána byla měst
skou radou budyňskou schůze voličská za úče-
lem rozhovoru o politické situaci, jakož o kro
cích, jež podniknouti třeba v zájmu obyvatelstva
tamějšího, těžce stiženého letošním suchem.
Schůze tato, jež konána v divadelním sále ho-
stince »u zlaté růže« a k níž dostavil se posl.
pan dr. Edv. Grěgr a do jejíhož rokován
zasáhl také předák strany radikálně pokrokové,
pan dr. Ant. Hajn, byla přehojně navštívena
a měla důstojný ráz a vyzněla obrněným, roz-
hořčeným prolestem proti režimu nynějšího
předsedy ministerstva vyzváním všeho poselstv
k provádění opravdové politiky státoprávní.
Zasloužilému a dlouholetému poslanci svému
p. dru. Grégrovi uspořádalo shromážděné volič-
stvo srdečnou ovaci k jubileu jeho padesáti-
letého doktorátu a nadšeným potleskem a bouří
pochvaly provázelo vřelý projev uznání, jejž
vzdal v zahajovacím svém proslovu předsedajíeí
starosta p. Mikula ctihodnému jubiláru za zá-
sluhy a plodnou práci, již byl vykonal jako
politik ve prospěch českého národa.
Posl. dr. Grégr poděkoval nelíčenými srdeč-
nými slovy za tento čestný projev a jal se na
to podávati zprávu o nynějších politi-
ckých poměrech. Poukázav na výsledky kam-
paně sněmovní ve všech zemích cislajtánských
a na pohnuté výjevy, k nimž došlo téměř ve
všech těchto korporacích pro národnostní roz-
pory, prohlásil, že Rakousko skytá dnes obraz
státu, otřeseného v nejhlubších svých základech,
státu tak rozrušeného a rozervaného, jak to
spatřujeme jen u států, nalezajících se v úpadku
a v rozkladu. »Anděl míru« dr. Körber do-
kázal pětiletou činností svou jenom opak toho,
k čemu byl povolán, co se od něho čekaloa
co slíbil vykonati. Národní boje a zápasy zuří
všude v míře a síle mnohem větší, než před
Körbrem, nespökojenost, omrzelost, beznadějnost
vzmáhají se mezi všemi národy této poloviny
říše a dostoupily již takové výše, že by každý
národ z tohoto vzorného státu nejraději utekl,
kdyby mohl. (Souhlas a veselost.)
Leč i národ český, jak za této vlády ani
jinak býti nemůže — nalezá se ve stálém, ne-
přetržitém úpadku, který jeví se ve všech obo-
rech veřejného života a kam dostali jsme se
z doby státoprávního našeho vzletu, z doby
fundamentálek, královského reskriptu, deklarace,
státoprávních adres atd.? Dnes se toto stano-
visko z mnohých stran pokládá za pouhou cen-
nou starožitnost, za pouhou frási, již časlo.
snad denně opakujeme, jako když v otčenáši se
modlíme »Přijď nám království tvé«, tak mez
tisíci, kteří tak mluví, sotva jeden o tom pře-
mýšlí, co to je, to »království tvé« a ani ne-
snaží se, aby se do něho dostal. (Hlučný sou-
hlas.) A přece pustiti se cíle toho i té snahy.
vydobyti sobě opět našeho království pozem-
ského: neodvislosti a samostatnosti království
českého, znamenalo by obětovati budouenost
existenci českého národa. (Bouřlivá pochvala.)
Nejkřiklavější doklad úpadku v ohledu národním
shledává řečník v tom, že rovnoprávnost Bade-
novým nařízením českému národu poskytnutá
opět jemu vzata byla způsobem násilným a su
rovým (Hlučný souhlas), dodávaje, že v příči-
nách kulturních jedná se s českým národem
hůře než s divochy, v ohledu hospodářském
pak že místo blahobytu vzmahá se v širokých
vrstvách lidu českého hlad a bída. Měl pravdu
ministerský předseda dr. Körber, pravil-li, že
příčinou všeho zla, toho žalostného stavu,
v němž se Rakousko nalezá, je nešťastný spor
mezi Němci a Čechy. Ano, slátní kára uvízla
v bahně, ze kterého nemůže ven, ale pro
vlastně? Poněvadž valaši v této káře zapřažen
nechtějí zabrati, nechtějí táhnouti, nebo — lépe
pověděno — poněvadž každý z nich táhne na
jinou stranu. Proč ale nechtěji valaši táhnouti?
Protože na kozlíku sedí muž, který s nimi ne-
umí zacházet, který jednoho valacha hladí, býčká
a krmi, druhého však jen mrská, bičuje a
o hladu nechává (Bouřlivá pochvala), nedávaje
jemu ani hrstky ovsa bez svolení německého
souspřežence, jenž i této hrstky ovsa ze s po-
lečného špýcharu onomu nepřeje. (Bouřlivá
pochvala.)
Nejlepší muž nemůže v míru žíti, nedo-
volí-li tomu soused zlý. Ale právě tak zvaná
německá država je rakovinou rakouského státu,
ježto odporuje všemu právu a spravedlnosti
poněvadž není ničím jiným, než zločinem, spá-
chaným na ostatních národech této říše. (Hlučný
souhlas.) Pravda, od let šedesátých na příklad
ztratili Němci v Čechách mnoho, ba velice
mnoho na své národní državě, ale patřila jim
dle práva a spravedlnosti, ba jen dle pojmů
slušnosti? Nikoli. To vše byla jenom stará ná-
rodní država českého národa, to byl majetek
českého národa, to byl majetek a statek Čechů,
který byl jim násilně neb úskočně a podvodně
odcizen v době, kdy národ náš ležel po straš-
ných pohromách ve mdlobách, ba takřka ve
smrtelné agonii (Bouřlivá pochvala), německá
država není vlastně ničím jiným, než loupeží
na národě českém! (Opětná bouřlivá po-
chvala.)
Němci hlásí ostatně celému světu, co žá-
dají: uzákonění jazyka německého jako státního
#13
alto_textblock
#13
a zabezpečenou nadvládu nade všemi neněme-
ckými národy v této polovici říše — toho prý
dosíci musí a dříve že nedají pokoje, kdyby
měli při tom Rakousko rozbíli. Nu ovšem, co
jim záleží na tom, aby je dostali co nejdříve
do žaludku matky Germanie? Ptám se však:
může národ český na takové poža-
davky přistoupiti, může Němcům
povoliti? (Bouřlivé hlasy: Nikdy !) V ž dyt
by to bylo národní sebevraždou
a sami bychom se tím odsoudili
k smrti! Na základě těchto podmí-
nek německých nemůže o nějakém
smíru, o nějakém vyrovnání býti
řeči. (Bouřlivý souhlas.)
Od nynější vlády spravedlnosti ke všem
národům stejné — k nejmenšímv jako k nej-
většímu — očekávati se nedá a zástupcům
národa českého není ani možno,
s tímto ministrem vůbec jednati, toho
nedovoluje po všem tom, co národu
českému učinil, ani národní čes
českého poselstva. Pel této vládyje
první, je nejbližší podmínkou ke smírnému
jednání mezi národem českým a jeho odpůrci
Neboť nová vláda neměla by svázané ruce ně-
meckým provazem a mohlo by se s ní alespoň
mluviti a jednati, ať už by byla jakákoli. Leč
já nemám naděje, že se tak stane. Dr. Körbe
drží se svého portefeuillu příliš houževnatě.
v rozhodujících kruzích chtějí míti klid a klid
ten nemůže nic tak zjednati a zabezpečiti, jako
§ 14. naší povedené ústavy, který pod rouškou
ústavnosti dává vládě možnost, vládnouti absolu-
tisticky, tedy libovolně. (Projevy nevole.) Dle
mého přesvědčení dlužno tedy
proti vládě této postupovati s nej-
prudší opposicí, byť i s nejostřej-
šími zbraněmi v ruce. (Bouřlivá po-
chvala a potlesk.) Upustiti dnes od ob
strukce na říšké radě, znamenalo
by naši kapitulaci, naši porážku
a dokonalé vítězství Němců. (Vý
borně! Potlesk.) Proto souhlasím úplně s koll.
Kramářem, který věru nebýval nadšeným pří-
vržencem obstrukce a který pravil na sjezdu
mladoboleslavském:
Já jsem pro rozhodnou, vytrvalou obstrukci
a v zápase tomto nesmíme kapitulovat. Kdy-
bychom v tomto boji zmalomyslněli, bylo
by to největším neštěstím. Slibujeme, že
vždy zůstaneme pevnými!« A k tomu
bych přidal ještě: »Slibujeme, že zů-
staneme důslednými, vytrvalými,
a že vtom boji nebudeme lekatí se
ani nejkrajnějších prostředků.
(Bouřlivá pochvala a potlesk.) Kdo se bojí rány,
ať se nedává na vojnu — nikdo ho tam ne-
nuti! (Hřímavá, dlouho trvající pochvalaa
potlesk.)
Zástupce strany radikálně- pokrokové pan
dr. Ant. Hajn shledává ve vývodech poslance
dra. Grégra nový doklad nezbytné nutnosti, aby
proticentralistický, skutečně státoprávní boj, tak
slavně ohlášený na památném řipském táboře
z r. 1868, byl důsledně a bezohledně prováděn
a trpce želí prohlášení (posl. dra. Janovského),
učiněného při zahajování velvarské ovocenské
výstavy, že státoprávní olázka není aktuálnía
že nemůže býti předmětem aktuální české poli-
tiky. Za nynějších poměrů, kdy zejmena říšský
parlament i ústavnost centralistická jsou na mi-
zině, není ani možno jinak, než setrvati v ob-
strukci a doufá také řečník, že učiní tak všichni
poslanci čeští bez rozdílu stran. (Souhlas.) Přeje
si však, aby obstrukce byla prováděna důsledně
a ne aby skládala zbraně právě před největším
a nejehoulostivějšími otázkami, na jichž přijet
závisí právě osud té či oné vlády. (Hlučná po-
chvala.) Strašákův absolutismu báti se netřeba,
neboť absolutismus značil by definitivní bankro
a hrob jenom pro stát a ne pro český národ.
Veškerá česká politika musí býti vedena státo-
právně a nesmí z tohoto příkazu činěno být
nejmenší výminky, která zhoubný centralismus
dosud vždy posilila. Naše právo státní je pro
nás oporou nad jiné cennou a platnou, ježto
neopírá se o pouhý patent, nýbrž o zákony.
mezinárodně platné, a zákony, s nimiž i v cizíeh
kruzích diplomatických pro budouenost se po-
čítá. Mladé živly státoprávní v národě českém
jsou připraveny k boji v rozhodný okamžik.
Byli jsme před Rakouskem a budeme také po
něm. Tento stát v tomto zřízení je na čas —
český národ ve svém domově na věky. (Hlučná
pochvala a potlesk.)
Po vývodech pana setníka Karhana
z Radešína, jenž projevil různá přání i návrhy,
pokud jde o různé směry politického i spole-
čenského života, ujal se lékárník p. Špringler
slova k referátu o krocích, jež podnikl přislušný
místní komitét na příkaz, udělený veřejnou
sehůzi lidu podřipského z 8. záři, konanou z
účelem odstranění bídy a nouze v kraji pod-
řipském. Kromě vydatné podpory a odpisu daní
pro stižené kruhy zemědělské nezbytně je nutno
pamatovati také na dělnictvo, jemuž kyne za
nynější krise osud přímo zoufalý. (Hlučná po-
chvsla.) Řečník appelluje na vládu, by nedopu-
stila, by tíseň lidu dělného dostoupila stupně
nejhoršího a vybízí ji, by poskytla lidu tomu
příležitost k nutnému poctivému výdělku, ne-
chce-li jinak převzíti zodpovědnost za neodvratné
a hrozné důsledky, jež by další liknavost ne-
zbytné měla v zápěti. (Hlučný souhlas.) Úleva
v této bídě zjednati by se dala stavbou po léta
již projektevané a zemským výborem již sub-
vencované místní dráhy z Libochovic do Jen
šovic, kterážto stavba prováděna by byla po
poskytnutí státního povolení a subvence jako
stavba nouzová zajisté ku prospěchu jak lidna
tého kraje tak i země a státu. Řečník, jehož
přesvědčivá a, srdečná slova nalezla ve shro-
máždění všeobecný ohlas, vyžaduje sobě
zmocnění, by jménem městské rady zaslati mohl
místodržiteli telegrafiekou urgenci jako projev
schůze, což jednomyslně přijato.
K návrhu p. dra. Hrnčíře sehválena pak
všemi účastníky bez rozdílu tato
#14
alto_textblock
#14
resoluce:
»My, shromáždění na schůzi lidu v Bu-
dyni dne 16. října 1904 vyslechnuvše řeč
přednesené, prohlašujeme:
1. Ježto jsme posud neodepřeli platiti daně
státu, naopak platíme jich ze všech zemí
národů nejvíc, umožňujíce tím t. zv. velmo-
censké postavení říše, voláme ke vládě, aby
konala rychle a v plné míře svou povin
nost k obyvatelstvu království českého, ži
#15
alto_textblock
#15
velní pohromou těžce stíženému, výslovně pak
žádáme pro zdejší kraj:
Aby započato bylo bezodkladně se stavbou
dráhy Libochovice-Jenšovice a s regulací řeky
Ohře jako stavbami z nouze. Odvolávánís
vlády na nedělnost sněmu království českého
a parlamentu vídeňského zamítáme, ježto ona
sama s našimí odvěkými nepřáteli Němei
jest nedělností obou vinna.
2. Máme pevné přesvědčení, že nám ne-
bude lépe, dokud si nevydobudeme státní
samostatnosti zemí koruny české a proto žá-
dáme a vybízíme poslance bez rozdílu stran,
aby počali obzvláště v této vážné době pro-
vozovati politiku opravdu a skutkově prot-
centralistickou a státoprávní. Český lid v
takovémto boji rád, nadšeně a obětavě půjde
za nimi.
Srdečným doslovem předsedovým byla vý-
znamná tato manifestace po půl 1 hod. odpol
skončena.
#16
alto_textblock
#16
Král. česká akademie hospodářská
v Táboře.
Po čtyřiceliletém tísnění v nedostatečných
místnostech dožila se konečně král. česká aka-
demie hospodářská v Táboře letos nové účelné
budovy, vypínající se na břehu památného ryb-
níku Tábora, kterou postavili jí země a král.
město Tábor s příspěvkem státním. Významný
tento okamžik byl městem Táborem a Akademi
včera v neděli důstojně oslaven. Město se k němu
hojně vyzdobilo prapory v barvách národních.
Slavnost zahájena byla již v sobotu večer
slavnostním představením v městském divadle,
při němž Spolkem divadelních ochotníků zdařile
sehrána Šmahova »Pátá hodina paní Berou-
škové«. Před ní přednesl akademik p. Svoboda
proslov pana Červenky, býv. posluchače hospo-
dářské Akademie. Po divadle byl přátelský ve-
čer v hotelu »Nový«.
Nedělní slavnost, podporována krásným
slunečním dnem podzimním, skvěle se zdařila.
Zástupci města a okresu se starosty pp. drem.
Kotrbelcem a Zeisem a professorský
sbor Akademie s ředitelem panem Farským
vítali z rána na nádraží hosty, kteří přijeli
dráhou a odjeli s nimi k 10. hodině do děkan-
ského kostela, kam zatím v průvodu přibyl
posluchači ústavu s professory a bývalými jeho
chovanci, shromáždivší se před 1410. hodinou
dopolední v nové budově Akademie.
Po bohoslužbách, jež sloužil budějovický
biskup dr. Říha, vrátili se účastníci slavnosti
do nové budovy Akademie a shromáždili sev
její aule. Zavítali do ní nejvyšší maršálek zem-
ský kníže Jiří Lobkovic, biskup dr.
Říha, zástupce ministra orby bar. Pražák,
přísedící zemského výboru a refer. hospo-
dářského školství, hr. Vojtěch Schö-
born, posl. Loula, dr. Lang, Houra,
Vojta, Udržal, hr. Deym, dr. Steidl,
Staněk, Šťastný, Ryba a jiní, za místo-
držitelství vl. rada ryt. Brechler z Trosko-
vic a Goll, starosta okresu táborského Zejs,
starosta Tábora dr. Kotrbelec, starost
města Soběslavi Mrázek, inspektor hospod.
škol dr. Sitoneký, vrohni- ředitel hospodářal
Akademie dv. r. dr. J. B. Lambl, správe
hejtmanství Hula, professorský sbor tábor-
ského gymnasia s ředitelem Schulzem, z
reálku prof. Ševcovič, ředitel hospodářské
Akademie Farský s professory, zástupei
všech zeměpanských úřadů, velký počet býva-
lých a nynějších chovanců Akademie.
Aula, jednoduchý menší sál, hosty pře-
plněná, vyzdobena byla v průčelí draperiemiv
barvách národních. V červeném poli skvělas
koruna svatováclavská, pod kterou stálo poprsí
panovníka, obemknutě na spodní straně znaky
zemí koruny svatováclavské. Po levé straně
umístěn obraz nejvyššího maršálka kníž. Jiřího
Lobkovice. Skupina tato zakončena byla dvěma
vějířovitými palmami v rozích auly.
Když vešel do ní po 4412. hodině dopo
lední biskup dr. Říha, táborský »Hlahol« za
pěl Jeremiášův slavnostní sbor národní na slova
Heydukova.
Na podium vystoupil pak starosta král
města Tábora pan dr. Kotrbelec a uvítal jme-
nem jeho delší srdečnou řečí přítomné hosty.
Vyličiv, s jakými oblížemi docíleno nové budovy
Akademie, děkoval za její vybudování především
sněmu království českého, nejvyššímu maršál-
kovi a zemskému výboru, vládě, ministerstvu
orby a místodržitelství a připojil konečně prosbu,
aby povolaní činitelé doplnili a opatřili Akademi
vším, čeho jest třeba, by právem nazývati s
mohla hospodářskou Akademif. (Výborně ! Po-
tlesk.)
Ředitel Akademie p. Farský uvítal přítomné
jmenem professorského sboru, líčil jeho rados
z nového stánku a sliboval, že sbor povede
ústav k dalšímu rozkvětu.
Slavnostní řečník dvorní rada dr. J. B
Lambl, který jest zároveň vrchním ředitelem
Akademie, vyličil zovrubně vývoj našeho hospo-
dářského školství, vznik a život ústavu tábor
ského, kt rý po 40letém strádání z dosavadníc
naprosto nedostatečných místností přestěhova
se nyní do nových. Kromě již jmenovanýe
přízniveů ústavu děkuje řečník ještě zemědělsk
radě, Ústřední hospodářské společnosti, obe
král. města Tábora za podporu ústavu av
týká, jakých zásluh získali si o něj ředit
Farský a professorský sbor i dřívější jeh
sily učitelské. (Výborně ! Potlesk.)
Po vysvěcení budovy biskupem dren
Říhou prohledli si přítomní novou budovu
Akademie, která jest dvoupatrová, jednoduchi,
s rozsáhlým průčelím a dvěma křídly. Jest vn
několik poslucháren a dostatek místností pn
sbírky a pracovny ústavu.
O 12. hodině odpolední konala se vb
telu »Nový« hostina, které zúčastnilo se na 90
hostí, z nichž zejmena všichní již jmenovaní.
Za ní prvý povstal nejvyšší maršálek zemský
kníže Jiří Lobkovic a proslovil zdravici pa-
novníkovi. Další přípitky pronesli starosta dr
Kotrbelec nejvyššímu maršálkovi a ret--
rentu hospod. školství v zemském výboru br.
Vojt. Schönbornovi, dv. r. dr. Lambl mini-
sterstvu orby a jeho orgánům, řed. Farský
biskupu dru. Řihovi, biskup dr. Říha sbera
professorskému i dřívějším jeho učitelskýmsi
lám, hr. Schönborn městu Táboru, jehe
zastupitelstvu a starostovi dru. Kotrbeleovi, prot
dr. Kožený poslancům a zemědělské raá,