Číslo 266.

V Praze, dne 28. září 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea oxpedice: Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—II. Mefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hexapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní V pondělí a po svátku vždy o dvahácté ho- dině polední. Jednotlivé číslo za 8 h. Telefon redakce č. 1126.

KAl

ULILKt

Llo

Předplatné pro Prahu s dováškou do domu 2.80 měsičně. . . .. 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: 8.— měsíčně . . .. 8.— čtvrtletně . .. celoročně. . . . K 86.— Předplatné do cizozem- eka: Némecka a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— K 48.— celoročně. Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska. Ita- lie, Belgie s Anglie: čtvrtletně .. . K 18.20 K 52.80 celoročně Telef. administrace I126.

Slunce vychází v 5 hodin 56 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin 45 minut večer.

Pátek: Sv. Václava, vojvody Českého.

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u Matky Boží před Týnem od 26.—29. t. m.

Dnešní číslo jest o 10 stranách. Příští číslo vyjde v sobotu o 12. hodině polední.

O národním svátku.

V Praz e, 27. září. Dva dni v roce každý upřímný a řádný Čech má v uctivosti, svátek sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava. Tento poslední má ještě více práva býti zvánu národním svátkem. Vždyť sv. Václav jest knížetem českým, který poznal nebezpečí hro- zící od pohanstva i Němectva a podle toho zařídil svoje práce a snahy. Co se týče pohanství, věděl, že národ tomuto modlářství oddaný nemůže míti naděje na udržení své samostatnosti, a proto obral si za životní úkol rozšířiti křestanství mezi svými krajany, kteří by takto osvíceni světlem víry Kristovy stali se upřím- nými přátely pravé vzdělanosti a tak země ochrá- nili od vpádů nepřátelských se záminkou pokře- sťanění. Ve své bystrozrakosti pak také poznal, že slabá česká země se nemůže ubrániti velikému Ně- mecku, které již tehdy existovalo za krále Jin- dřicha I. Ptáčníka. Řídil se zásadou, že jest lépe míti Němce přátely než nepřátely, a protože měl za to, že potřebuje silné opory proti sveřepým ná- jezdům maďarským, dobrovolně učinil smlouvu s králem německým, jíž se zavázal platiti roční poplatek. Právě tento krok byl mu ve zlé vykládán, avšak důkladní znatelé dějin jako dr. Josef Ka- lousek, prohlašují veřejně, že tím byla země česká zachráněna od úplného pádu, neboť by se nebyla nikterak ubránila nájezdům německým a ocitla se tam, kde zahynuli polabští Slované. Že nikterak této smlouvy neučinil ze zbabělosti, nýbrž z diplo- matické vypočítavosti, vysvítá z jeho statečnosti, kterou dal na jevo vůči odbojnému knížeti Rad- slavovi, jehož opět přiměl k poislušnosti Nebezpečí, která hrozila zemi české za sv. Václava, snášejí se nad vlastí naší zvláště za na- šich dnů v míře povážlivé Je to novodobé pohan- ství, jež dávají na jevo různí liberálové a radiká- lové, kteří se vymlouvají, že nebrojí proti katoli- ckému náboženství, nýbrž proti klerikalismu, jak učinil též minulou neděli jistý mladočeský veterán. Toto moderní pohanství zavádějí sociální demo- kraté, kteří by nejraději víru a kněží se světa spro- vodili a tak se stali pány situace. To rozšiřují také různí profesorové na středních a vyšších školách, kteří dokonce cítí v sobě ducha a moc zakládatl nové náboženství, jak se holedbal slavný vědec dr. Tomáš Garigue Masařík. Tito bláhovci myslí, že

povalí tu církev, kterou založil Spasitel sám a kterou rozšířilo 12 chudých rybářů. Brány pěkelné jí nepřemohou. Ale útoky těmi oslabují se síly na- šeho národa k vlastní škodě. Druhým nebezpečím, které se nad zemněmi koruny Svatováclavské vznáší, hrozí nám takéod Německa. Německé souručenství hodlá spojiti se i s dosavadními našimi přáteli, katolickou stranou lidovou, a takto pojistiti si nadvládu pomocí pol- skou nad ostatními slovanskými národy a vhoditi nám na šiji jho německé zprostředkovací řeči. Doba voleb se blíží a rozháranost politická stále více a vice vzrůstá. Mladočeši doposavad udělali fiasko se svojí politikou, neboť se svými požadavky doposud u vlády neprorazili a nepři- nesli ani drobečkovou či etappovou politikou ná- rodu našemu valného prospěchu. Lidový poslanec Staroštík na Moravě před volbami do říšské rady sliboval, že nepřinese z Vídně pouze drobečků, nýbrž celý dort. A chudák nyní nemá pro své voliče ani dro- bečků! Strana svobodomyslná stěžuje si na katoli- ckou stranu lidovou, avšak má sama velikou vinu na tomto nedorozumění. Poslanci katoličtí stěžo- vali si veřejně na očividné nepřátelství Mlado- čechů vůči církvi, vůči duchovenstvu, vůči prakti- ckým povinnostem katolickým. Byla na př. zádušní mše sv. za zesnulou matku Jeho Excel. ministra dra. Antonína Rezka, a kdo se neobjevil, byli mladočeští poslanci. Vůbec oficielních služeb Bo- žích se súčastnila nepatrná menšina klubu mlado- českého. Německá strana katolická stěžuje si dále na neplnění povinností spojených s mandátem. Co stálo to shánění, bubnování a pobízení, aby se po- slanci čeští dostavili! Když nevidí ostatní strany opravdovosti u poslanců českých, pak není divu, že důvěra v české poselstvo mizí. Na tyto nepřístojnosti stěžují si také kato- ličtí Slovinci a celý svaz křesťansko-sociální. Bude potřebí tedy rázných oprav mezi novými poslanci, více opravdo- vosti apráce positivní nežliřečnění, více náboženské horlivosti a zasta- vení nepřátelství se strany vedou- cího mladočeského listu vůči naší víře i její obřadům. Volby do příští říšské rady se mají díti ve znamení víry Svatováclavské, protože jen takto dojde se k pravému smíru všech národností na základě křesťanském. Kdyby poselstvo české i moravské bylo v pravdě katolickým, u tv o řil

by se pevný střed podle vzoru kato- lického centra v Německu, který by byl erozbornou hradbou k obraně práv nábo- ženských i národních, který by dával také záraku, že na hlavě Jeho Veličenstva sezastkví v dohledné době posvátná koruna svatováclavská, čehož si naše ka- tolická strana ze srdce přeje a k čemuž také podle sil svých pracuje.

Volební ruch.

Čechy. Radikálové v Turnově kandidovati budou proti dosavadnímu poslanci p. Špindlerovi starostostu v Turnově p. Radského. — O mandát za městskou skupinu jindřichohradeckou bude se uchá- zeti na místě dosavadního poslance dr. Naxery, kterýž s ohledem na své stáří nehodlá již kandido- vati, dr. Hezký, advokát v Č. Budějovicích. — Za venkovskou skupinu mladoboleslavskou kandido- vati bude proti dosavadnímu poslanci Teklému zemský poslanec Prášek, agrárník. Důvěrníci volební skupiny jičínské prohlá- sili, že V. volební kurie patří jenom národnímu děl- nictvu a prohlásili, že jen kandidát této strany má vyhlídku na zvolení. Soc. demokraté v Chebu kandidovati budou v městské kurii proti dosavadnímu poslanci dru Bareuthrovi soc. demokratického redaktora Fille a ve venkovské volební skupině proti dosa- vadnímu poslanci Jiřímu Schönererovi soc. demokrata Eberta, statkáře, kterýž r. 1897 obdržel 359 hlasů. V městské skupině falknovské kandiduje proti dosavadnímu poslanci Hofrovi, red. soc.- demokratického časopisu »Volkswille«, Kranckel. Slezsko. Německo-radikální strana kandiduje za Opavu p. Bergra a strana soc.-demokratická Fr. Schuhmeiera z Vídně. Německá lidová strana nejmenovala až dosud svého kandidáta. V páté kurii na Frýdecku kandiduje opětně soc. demokrat Cinger, který však bude míti českého proti- kandidáta. O mandát, jejž vykonával dosud P. Swiežy, hodlá dle doslechu ze ucházeti P. Loudzi n, prof. náboženství v Těšíně. Dolní Rakousy. Národní rada vídeň- ských Čechův žádala dle zpráv německých listů výkonný výbor mladočeské strany v Praze, aby přenechala jeden říšský mandát některému z vůdců vídeňských Čechův za tím účelem, aby také Čechové dolnorakouští měli svého zástupce v parlamentě.

Kulturní Listy-

V Praze, 27. září. K—. V Praze máme teď novou atrakci: mu- toskopy. Jsou tu teprv dva: na Ferdinandově třídě a na Václavském náměstí. Prvější je slušnější, chci říci cudnější — až doposud. Zůstane-li tak, nevím. Ten druhý má atrakci mnohem větší. Stojí za podí- vanou ten nával do něho mladých lidí obojího po- hlaví. Dáti 10 kr. za podívanou na jeden obrázek, je trochu drahé a přece se tam hrne jistý druh pu- blika. Zítra na sv. Václava, až se do Prahy přihrnou tisícové z venkova, bude tam zácpa. Bude to svato- václavská pouť nového druhu. Svatý Václav začíná být odstaven nadobro a za ním i svatý Vojtěch — oba se již dávno přežili. Leč o těchto později. V Praze máme teď tři panorámy čili kukátka starého způsobu: na Příkopě, ve Ferdinandově třídě (Pošumavské jednoty) a ještě třetí. K těm právě při- stoupily dva mutoskopy. Aby do těchto bylo obecenstvo přivábeno, vřeští uvnitř fonograf. Ty zvuky fonografu jsou pravým vřeštěním. Člověku při naslouchání se zdá, jakoby někdo zpěváka v tom telefonu škrtil. Nelze si strašnější satyry představiti, jako když fonograf spustí naši rozkošnou píseň »Nad Berounkou — —« věru hnus pojímá jemnější sluch a přece fo- nograf je stále obléhán tím jistým obecenstvem, jež

nechává se vlákati k těm, jak se kdosi vyjádřil, ko šilatým obrázkům. Méně než košili přece míti ne- mohou, což by slavnou censuru k zakročení pohnulo. To obecenstvo uvnitř samo je nejzábavnějším mutoskopem. Na Václavském náměstí jsem v muto- skopu viděl mnoho studentíků 15—16letých a za- jisté že by mnohý profesor středních škol shledal se zde se známými tvářemi. Názorné vyučování! Jsou tam ovšem též obrazy decentní ku př. z manévrů, z jihoafrické války a pod., aby se nemohlo říci, že všecko je tam košilaté. V ohledě cudnosti zasluhuje mutoskop ve Ferdinan- dově třídě přece jakousi přednost. Vyhledal jsemsi zde též obrázek, vhodím desetník do otvoru, točím klikou a vidím — nezkalenou, nezpitvořenou přírodu, idylický výjev ze statku. Vidím roztomilá čuňátka v chládku vystrkující rypáčky na boží sluníčko. V tom přichází člověk se škopkem a převrátí ho dnem do koryta. S jakou to chutí ta zvířátka pustila se do žrádla, jak v něm umějí loviti a rypáky s mlaskáním nazvedati. Jedno z nich strká nohu do koryta, jiné zase leze druhému na záda, jedno druhé vystrkuje — konečně koryto je prázdné, nastává dožírka, kukátko sklapne — a je po všem. Je to jeden z nejlepších obrázků. Postál jsem tam chvíli v očekávání, že někdo též si zvolí tento idylický obrázek z venkovské do- mácnosti, ale nedočekal jsem se nikoho. Jak pak by něco takového mohlo pražské publikum pobaviti

Snad by se zamazalo. — Košile a spodničky jsou pro ně atrakcí rozhodně větší. Co nevidět bude mu- toskopů těchto v Praze více, ku škodě dosavadních solidních panoram, jež opravdu stojí za podívanou. Já též čítám se ku pravidelným návštěvníkům všech tří. Obrázky a skla nejlepší má rozhodně panoráma »Gea«. Mutoskopy s obrázky dosavadními pro do- spívající mládež rozhodně se nehodí a měli by pro- fesoři svým žákům přísně je zapovídati, dokud ne- budou z nich všecky necudnosti odstraněny. Jako by pražská mládež neměla dosti na pohlednicích, jichž je teď v každé trafice a v každém papírnickém a knih- kupeckém obchodě veliké množství.

Máme tedy v Praze Svatovaclavské posvícení. Skoro denně chodím blízko nešťastného odsouzence, kostela sv. Václava na Zderaze a dívám se na jeho opuštěnost. Teď na straně západní hned na- proti němu dostavují činžák, kterýmž rozkošný roz- hled od kostela na malebný Petřín a na Hradčany částečně bude zastřen. Kromě sv. Víta na Hrad- čanech a sv. Petra a Pavla na Vyšehradě nemá žádný z kostelů pražských tak rozkošnou polohu jako kostel sv. Václava. Ale kterak je zbědovaný, zrovna jako ten chuďas, jenž ležel na cestě z Jeruzalema do Jericha. A je stejně pomíjen jako on. Marně dovo- lává se milosrdného Samaritána. Ta hruše, jež vedle něho stojí, jakoby prosebně zvedala své usychající větve k nebesům, aby tomu kostelu byl seslán Sama-