Vychází každý den mimo v neděli a evátek o 3. bod. odpoledni. PfedplAcí se v sdminintraci

v Ostrovní

ulici číslo

1508-11.

v Praze:

poštou:

měsíčné . .

1 al. 10 kr. 1

1 zl. 35 kr

čtvrtletně .

8 . 30 „ 1

4 „ - „

půlletně . .

6 . 60 „ I

8 , - .

celoročně ,

13 „ 20 „ 1

16 . - ,

Jednotlivá čísla 5 kr. S nedělní přílohou в kr.

CECH.

DOPISY t rankované a podepeané přijímá r e d. a. 1c c e v Ostrovní ulici čís. 1508—11. Rukopisův nevracíme a nepodepaaných nedbáme. REKLAMACE nezapeéetěné jwaýlány budtei uetrankovány. Inseráty počítáme nejlevnčji.

ČÍSLO 97.

V Praze, v pátek dne 27. dubna 1894.

Ročník XXVI.

Pozvání к předplacení na mésic kvčten politiclyé>b.o d-enullcM „CECH” Předplatné poštou obnáší měsíčně zl. 135 čtvrtletně zl. 4* — ročně zl. 16 — Pro Prahu в donáškou do domu : měsíčné zl. 1*10 čtvrtletně « . . . . zl. 3 30 celoročně zl. 1320 Za donášku do domu, kterouž výhradně adminiatrace obstarává, platí ee měsíčně 10 kr. Předplatné zasýlá se — nejlépe poštovními­ poukázkami administraci „Čech a“ v Praze, Ostrovní ulice é. 1508-11.

Náboženství ve vojšté. V P г a a e, 27. dnbna. МёЦ jsme nedávno příležitost bovořiti в c. k. setníkem, jenž ze své stanice v Ra- konsích přes Prahu bral se na dovolenou. Tento má za své již dvacetileté služby ve vojšté, jak se říká .od piky* zkušeností velmi bohatých. — Abych vám — pravil — rozdíl mezi vojínem křestanským, t. j. upřímné katolickým­ a mezi katolíkem jen dle jméaa co nejlíp znázornil, povím toto : V kufřících vojínů ze zemí alpských při nahodilé prohlídce­ nalézám skoro pravidelné: růženec, malé modbiební knížky, obrázky z poutí, kterež věci vojín každodenné při modlitbě líbá U vojínů vsak z velikých mést auebo z průmyslových okresů nalézám při prohlídce socialistické brošurky. Nikdo by nevěřil, kterak veskrz rozdílné­ je chování vojína — v jehož kufříku nalézá se růženec, a vojína, jenž do kasáren přináší socialistické spisky. Z oněch vojínů bývá předváděn ke mně к raportu málo kdo. Za ceié tři roky mél jsem u své setniny pouze dva případy v nichž jsem musil diktovati trest. Za to ale z vojínů druhu poslednějšího nemine skoro ani dne, aby některý nemusil býtí trestán. U nich .kasáruík“ je skoro v ustavičné­ permanenci. Vojín opravdu křesťanský jest v každém ohledu nejspořádauéjší. S ním nazlobí se důstojník co nejméně. Jest ra dost dívati se na ty katolické vojíny večer.

Ani jeden z nich neulehne, aby u svého lože se nepomodlil. Mnozí modlí se i růženec. Nechť by se opovážil vojín někde v Čechách večer pokleknouti u svého lože. Nehorázný výsměch doprovázel by ho jako zvuky pí šfal. Leč zbožnost vojínů z alpských zemi ma i pro službu vojenskou výsledky ještě jiné. D těchto nemá lékař po celou službu skoro nic co dělati Váíckni jsou ke službě spůsobilí. Těch jistých zahanbujících­ nemocí mezi nimi není. Pravda, že mnozí z nich mají své známosti doma, oni však zachovávají jim věrnost takméř vzornou. Zkušeností tolik příznivých jsem v jiných zemích nenabyl. Když nedávno pluk jeden z velikého města к nám byl přeložen, byla již první noc rvačka. Na ulicích ztropili pekelný­ hluk, kamení lítalo a měšťani vybíhali na ulici ze sna vyděšeni co se děje Že úsudky o té které národnosti lichotivý nebyly,­ lze si mysliti. Sotva že к nám na posádku­ přišli, již kasárniky byly na denním pořádku — Samá to lehká kavalerie — ale těžká váha! — My již nejednou poukázali na zhoubné následky toho, šetří li se v kasárnách náboženského­ ritu vojínů, jejž si tito sebou přinášejí z lůna rodiny. Máme dosud v rukou rukopis bývalého vojína — Čecha — jenž proto, že byl upřímným křesťanem i v kasárnách, musil příkoří přímo bezčetná zakoušet! od svých spoluvojínů — šarží nevyjímaje. My jsme tehdy některé věci z jeho rukopisu započali sice uveřejňovali, avšak propadli jsme hned ponejprv konfiskaci. My proto však rukopis­ ten chováme dosud a postaráme se, aby se dostal do rukou takových, jež mají moc, v kasárcách udělati i u věcech náboženských trochu více pořádku. Ta malá půlhodinka nedělní mše svaté za zvuků trub a za průvodu­ turecké muziky do kostela a z ко stela, náboženství v kasárnách mnoho váhy nedodá. My příležitostně dotazujeme se vojínů zde v Praze, jak to v ohledě nábo ženském v kasárnách vypadá u nás a tázaní dívají se na nás očima, jakoby se tázali : nespadli jste odněkud z měsíce ? Ani pomyšlení­ ... I Na to my dime : Jest vydáno přísné nařízení, aby do kasáren nedostávaly se spisy sociálně revoluční, za kterýmž účelem konají se časté prohlídky zavazadel vojínů. Možná, že přísnosti zamezí do kasáren podloudnictví­ spisů tčen, avšak vojín, pokud má peníze, trefí též do kavárny, kdež vyloženy jsou spisy všeho druhu a odkud přináší do kasáren sociální revoluční stravu. Prostředkem o muoho vydatnějším by bylo, kdyby v kasárnách nebylo dovoleno, urážeti řečmi a odrhovačkami náboženský

cit, kdyby vojáci směli se bez výsměchu modliti. To by bylo nej vydatnějším protijedem­ otravy sociálně revoluční mezi vojskem.

Riiská rad». Poslanecká eatmovna. Schůze 281. Ye Vídni, dne 26. debne. Sobůai zahájil předseda baron G h 1 * ■ « o k ý Zpravodaj dr. Kat b rein referuje o ná> vTB'ch výbom pro státní pomoc pohořelým v Kostelci nad Orlicí, v Uherském Hradišti, « v Novém Sondai v Haliči, a potem mavrhije jménem výbore: .Vláda se vyaývé, «by konala šetření, sdali požárem ve máateob těchto mesi obyvatelstvem katastrofou postile- ným vanikla nocae ; jestliže ano, aby к úlevě jejf, pro případ, že by nestačila pomoc setu- *k&. obce a soukromá, učinila čeho třeba, po případě požádala «působena ústavním za po třebný úvěr." Zpravodhj podotýká, že vláda šetření a největším urychlením co nejdříve ukončí, Ukáže-li ae potřeba pomoci této, že ji po- aytoe Ženské spolky vídeňské podaly petici proti ařízováií nemravných místnosti. Pokračováno v debatě o státním rozpočtu.; aa řadě jsou .Vysoké i к o 1 y.41 Posi. Campi iádá zřízení vlašské university­ ve vlašském Tyrolsku; posi. P. Bianchini­ promlouvá o potřebách university sá hřebské a prohlašuje, ie bede hlasovali proti rozpočtu; pesi. V i в 1 g u t b navrhuje resoloci, kteroui vyzýsá vládu к úvaze, neméla-ii by se v L'nci sříditi vytoká škola př rodolékafská : posi. Fonrnier polenrsoval proti výsodům ieských poslanců a žádal aa oprava etnd>jniho řádn na oniversitáeh. Zpravodaj Beer odpovídá na jednotlivá přáni v debr.iě projevené. Velkou pak pozoraesť vtbndila jeho polemika proti hraběti P nioské mu jakožto referentovi o ústřední spráré v mi niaterstvé vyuťován', když Pininski uznával stanovisko konservatives v pHtiné náboiemké školy. Beer praví, ie referent má svou osoba a ave náhledy os bai postaviti ace a stranoo, ie se má riditi směrem, který vytčen byl ve výboru a ie ná tudíž m'nviti te stanoví ka výboru.­ (Pochvala na levici.) Násiednje položka .Školy tiředd", úhrn ný náklad 6,146 568 zi. Posi. dr. T n ó e к promlouvá o pomsreeh českých středních škol na M ravě a uvedl jm* 1 -

Posi. Miakolezy, německý liberál a Bukoviny,­ polemiscval proti vývodům mmunského posi. H< rmnaakiho a hájil proti němu koalici i pošsdavky Němců bnkovinikýob. Poal. prof. dr. Kura dporněcval, aby těle cvik ua gymnasiích byl předmětem povinným,­ přimlouval ae o alepšerí poměrů v sup- plentskýoh a žádal roamuoiení středcích škol českých. Posi. S i e g m u n d naříkal na aanedbávánf německých škol v Praze, a proto že na vinohradské­ .německé* škole byl učitelem tělocviku jmenován Čeeb, iádá řečník ministerstva vyučování,­ aby vsel německé školy v ochranu. Posi. S p i n č i č pak, jako generální řečník proti, žádal, aby vlád« vytověia školakým požadavkům­ slovinským, poal. Roazkovski zase, jako generálni řečník pro, nkatoval na přetěžování žactva, přimlouval te o ajedrodošení sonatavy vyučování a o ave'.ebeni zdravotnictví na školách atředn ch, jakož i o zrušení školného. Když pak byl hr. Pininski apravodaje Beerà aa jeho prvější a opovážlivé poučení náleži ě a s indignaci odbyl (začeš hr. Pinin- tkimn okázale bylo gratnlováno Poláky a konzervativci),­ byla poloska ,Střední školy* i položka­ „Studijní knihovny* (náklad 27.600 il) přijata, načež aněmevna přisrotila к rokování o položce 18. „Skoty průmyslové a řemeslnické“ (náklad 2,325.416 s!.). Posi. Adámek poukazuje ke vnitřní aonvialoati mesi rozvojem průmyslu a průmyslovým­ žkolstvím. V obora tomto jest od let šedesátých anamenati anačný pokrok. Rečník vyslovtje se pro ař;zení povinných pokračováních­ žkol a pro rozmnožení průmyslových škol pokračovacích pro dívky. V některých korunních semíoh jeví se také nedostatek odborných škol. fiečník přimlouvá «e dále sa zřízení českého paralelního oddělení při atátoí průmyslové ikole v Praze a opravení mistrovských žkol v Plzni a Brně. Má li průmyslové školství pro- •pivati, moaí býti upraveno na sákíadě auto- nomistíokém. Posi. Gregorčič přeje ai, aby žkola pro umělé truhlářství a řesbářatví a Mariegea tyla přelomena do Gorice a při tom aby se přihlíželo к potřebám Slovinoů. Posi, Hanek požadnje ariaování vyěš oh průmyslových škol a nnvrh je resclnci za zestátnění­ žkol obchodničtí. Tím rokování »konče io. Ministr vyučování p.dává dodá ečný úvěr к položce „university v Ргаве.* Pesi. Kaftan interpeloje mini tra vnitra a miciatra aemská obrany pro cby-taný výnos vojenského eráru proti stavbám na Petříně V Praze, a poal. dr. Kronawetter miuiitra dělní-

nov t1, ie 660 000 moravských Němců má 25 střední, h škol a 1,600.000 Čechův ponte 11. i vnitra stran z-каю prodeje lihovin při Na konec vyalovil řečník «von nedůvěru mini-ieké schůzi v M s‘u v Čechách, stm vyt čovéní. i Prižtí schůze v pátek dee 27. t. m

FEUILLETON.

ském běhu učiní místo knězi mladšímu : i vetché, a Nymburku­ neslušící „dékanstvi“ ustoupí stavbě novější, požadavkům­ naší doby přiměřenější ТС-, liPTiiffs»!! ? Mimo jiné rozsáhlé stavby železniční, kostely nym- burkské, a starobylé hradby, překvapila mne jedna menší, Upomínky ze svých cest v kytici uvil : Dr. Karel Lev Řehák. jednoP14trová budova, blíže samého nádraží umístěná s ná- řP , . , . ' pisem „Schule“. Usazovali se sice Němci v Nymburku v , . v ‘ hojné již v třináctém století podporováni byvše neoby . Vyhověl jsem jemu ; a při té příležitosti nabyl mi- čejnou přízní královskou zejména Václava ÍI., tak že léno yedomi, jak i bývalí i nynější osaduíci jeho láskou Nymburk rázu města českého docela ztratil; že by ale lnou ku knězi, jenž opravdu síly své jim zasvěcuje. 1 v před- ještě nyní, v této úplně české krajině, potomci nymburk večer, i o slavnosti, sešly se veliké zástupy lidstva ; a slav- skýeh husitů, kteří ani cizí vlády světské, ba ani duchovní nostmmi průvody, oslaveními, hudbou a zpěvy, střelbou vlády papeže strpěti nevolili, ale toliko domácího biskupa i o unos trojí, věnci, prapory i dary snažili se dle sil svých Augustina jako hiavu církve nznávati chtěli, potřebovali osiaviti slavnostní den zasnoubeni nového duchovního pa- německou školu, toho jsem se věru nenadál 1 styře s osadou. . • 6. Z Nymburku přijeli jsme za málo minut do i*1,111 , u J63*1 veIice prostranná, přizpůsobená Poděbrad, rovněž jako Nymburk na pravém břehu z býva ebo loveckého zámku; a kostel, sv. Bartoloměji za- Labe vystavěných. Nad městem vyniká vysoko velkolepý svecený, jest z předešlého století, architektonicky velice zámek, svěží zelení obklopený, hlubokým prý příkopem v usne provedený, na stropu veskrz krásnými freskami posud obehnaný. V zámku tom narodil se proslavený král vyzdobeny Novy pan farař snaží se sličné nástěnné obrazy, český Jiří z Poděbrad dne 23 dubna L P. 1420 z rodu i o e e s příslušenstvím důkladně obnoviti ; čímž ovšem Kunštatů V kulaté věži při hradu byli od Jiřího i před- U D,“0ZDyCh- Jen ,*;im Т1се он vážnosti lásce chůdců jeho často vězněni znamenití muži. Poděbrady i v nosu získá, fenad také překvapí pan patron osadu zapleteny byly také v boje husitské i lžireformační, a utr- «т,ч-а •• ľ* “Heté rozvrzaných nynějších varhan dal po-! pěly mnoho v třicetileté válce. Panství poděbradské jest stavili nejake vkusne, moderní, nové! Za tisíc až dvanáctjnyní v držení baronů de Sma. kostomlatský po-1 7. Před čtvrtou hodinou přibyli jsme do Velikého v kostele doplňu- Oseku, křižovatky drah, a posvačili tam výborné uzenky

set zlatých troufal bych si pro kostel riditi čehos velice krásného, a soulad . v.„ť.uU- jícího 1 Dejž Ti toho dobrý Bůh v radosti se dočkati, milý druhu Josefe I 5. Do Nymburku přibyli jsme o půl čtvrté, a na krátko se zastavili. Nad domy městskými vysoko se pne kostel děkanský, stavba to cihlová, sekanými kameny pro- zdobená, v slohu gotickém, o třech lodích provedená. Jest to pěkná stavební památka z třináctého století. Při ко- •tele stojí vysoká věž ; jiná, snad s ní symetricky vysta- vena, musila býti roku 1846 snesena. Kdežto ale kostel oekansky imposantní dojem činí : jest prý obydlí kněží •píše ehalouDce nežli děkanství podobno I Snad až vetchý atareček, děkan a známý vlastenec Antonín Husák po lid­

a pivo. O čtvrté jeli jsme dále ke Kolínu, krajinou, od panujících veder mnoho poškozenou, vyprahlou, smutnou. Za deset minut, překročivše z pravého na levý břeh Labe, byli jsme v Kolíně. 8 Kolín činí již z daleka pohled velkébo města, poněvadž se široce rozkládá a nad střechami domů jeho vyčnívají četné vysoké véže i tovární komíny. Však také čítá přes dvanáct tisíc obyvatelů, a stále vzrůstá, poněvadž­ jest na křižovatce železnic do Prahy, Vídně, Králové Hradce, Brna a jiných velkých mést ; a má tudíž prečešte­ spojení na všecky strany, tak ie plodiny i výrobky své snadno rychle a dobře může zpeněžiti Byl jsem tam

s bratrem již před dvacíti lety, a od té doby znamenal jsem na mnohých místech značné změny. Největší znamenitostí Kolína jrst zajisté jeho velkolepý­ děkanský chrám, zasvěcený sv. Bartoloměji. Jest vystavěn v slohu gothickém, ku podobenství chrámu sv. Víta v Praze, a po něm snad z doby Otce vlasti Karla IV. nejdůležitější památkou uměni stavitelského v Cechách Karel IV. dal při chrámu tom stavětí kůr kněžský s ochozem a kaplemi roku 1360. od stavitele velechrámu pražského Petra Parléře z Gmundu. S velikým nákladem byla svatyně tato obnovena posléze mezi roky 1854 až 1858. Vedle kostela stojí pěkná vysoká zvonice, zcela o sobě. Jiné znamenité budovy tu jsou: kapucinský klášter s kostelem, vystavěným к úctě Nejs^ětější Trojice od hraběnky Eleonory Nosticové r. 1650 ; více jiných kostelů, radnice, továrny na vyrábění lihovin, cukrovary. Na ostrovu v Labi, kam přichází se po železném mostu, jsou upraveny ! rozličné místnosti pro zábavu. Kolín založen byl v třináctém století od panovníků ; českých, a osazen průmyslníky německými, aby byl králům j protiváhou proti zmohutnévším pánům českým. Usazeny tam byly vyšší úřady královské, až převraty husitské a protestantské podobu města přeměnily. Roku 1421 byl v Kolíně vypálen nákladné vystavěný klášter dominikánský i se šesti mnichy. Roku 1757, dne 18. července porazil mezi Kolínem a Plaůany rakouský general Daun Prušáky za vedení proslulého krále Bedřicha II. v kruté bitvě. Na památku události té stoji na západní straně Kolína na návrší vysoký štíhlý pomník. Kolín byl statkem královským, в přestávkami, kdy při rozličných rodech v zástavě byl, až do roku 1829. Od té doby patří panství kolínské rodině Veithů. Po kratinké zástavce tu, sotva že jsme si upomínky ty na paměť uvésti, a zběžné jako letem pospíchali jsme Hora. Jízda sice netrvala i kdyby byla dele trvala, bývala. (Pokračováni.)

na město ohlfdoouti mohli, ku stanici Sedlec—Kutná ani čtvrt hodiny ; ale přece by nudnou nebyla