Strana 2. Číslo 303

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 4 listopadu 1900.

Ale rozhodně větší čásť volebních okresů, na které se vzta- huje kompromis, neleží v brixenské, nýbrž v tridentské die- cési. Ponechal tedy pro tuto diecési kníže-biskup aspoň pro- zatím voličům ruku volnou. Než podle »Tir. St« odvolali nyní dále probošt Trenkwalder z Bolzana a zemský poslanec Trafojer své podpisy z brixenského kompro- misu, protože kompromis pojali předně jen jako návrh a za druhé, že jej podepsali jen z důvodu, že předpokládali, že s ním souhlasí také katolicko-konservativní strana, zvláště pak baron Dipauli sám. Lze tudíž považovati na základě toho všeho brixenský kompromis za odbytý a hrozí nebez- pečí, že boj v katolickém tyrolském táboře, nebude-li snad ještě v poslední hodině nějak urovnán, vypukne snad znova. Štýrsko. Volební výbor ústaváckého štýrského vel- kostatku sejde se dne 5. t. m., aby konal paradu, týkající se volební akce. Poradě předsedati bude člen panské sně- movny hr. Kottulinsky. Krajina. Katolicko-národní strana ustavi a již takořka úplně svou kandidátní listinu pro kurie všeobecné volební třídy venkovských obcí. Za vše- obecnou třídu voličskou kandiduje dr. Ivan Šusterči č, advokát v Lublani, za venkovšké obce kandidují dosavadní poslanci Pfeifer, Pogačnik, Povše, Vencai a Žitnik. Dr. Šusterčíč kandidován je za všeobecnou kurii proto, že dosavádní její zástupce dr. Krek nechtěl již, ačkoliv těšil se důvěře převážné většiny celé země, na novo kandidovati a to z takových důvodů, že volební výbor jejich závažnost poznati musil. Liberálové slovinští namáhají se sice ze všech sil, aby některého ze jmenova- ných mandátů se zmocnili, ale katolicko národní strana má podstatnou naději, že je udrží všechny. Nemilé pře- kvapení vyloučeno arciť není, protože v Krajině konány budou letos poprvé volby ve všech kuriích přím o, tak že voličstvu bude na tento způsob volebního boje si te- prve zvykati. Ale na druhé straně chová zase katolicko- národní strana dosti silnou naději, že zabéře liberálům, kteří až dosud měli všecky tři mandáty za městské vo- lební skupiny, aspoň jeden. Dalmacie. Slovanské strany obnovily kompromis, jenž byl uzavřen již také pro volby r. 1897. Šest mandátů dostane chorvatská národní strana, 3 obdrží chorvatská strana práva a 2 mandáty připadnou Srbům.

Zprávy politické. V Praze, 3. listopadu. Císař arcibiskupu dru. Gruschovi. Kardinál kníže arcibiskup vídeňský dr. Gruscha slaví dnes své 80. narozeniny. „Wien Ztg.“ uveřejňuje z té příčiny ná- sledující Nejv. vlastnoruční list: „Milý kardinále arcibiskupe Gruscho! Dovršení 80. roku Va- šeho života zavdává mi vítaný podnět, abych vděčně vzpo- menul zvláštních zásluh, kteréž Jste si svou dlouholetou činností o církev, trůn a stát získal. Kona! Jste vždy obe- zřele těžké povinnosti Svého vznešeného stavu a povznášel Jste jeho svaté cíle. Kéž zachová Vás milost Všemohou- cího ještě dlouho při plné duševní i tělesné síle Vašemu blahodárnému působení. František Josef v r.“ Mezi osobnostmi, jež dostavili se dnes k J. Em., aby mu ústně přednesli své blahopřání, byli také min. zahraničních záležitostí hr. Goluchowski, papežský nuncius Tagliania místodržitel hr. Kielmansegg. Dále blahopřáli: princ-vladař Luitpold bavorský, arcivévodkyně Adelgunda, vévodkyně z Modeny, princ Alfons španělský, více ministrů kapitola při dómě sv. Štěpána, členové světského a klášterního du- chovenstva atd. Deklarace arcivévody Františka Ferdí- nanda, o které rokuje sa právě v říšském uherském sněmě, bude předložena také vídeňské sněmovně posla- necké. O způsobu, jakým to bude učiněno, rozhodnuto však dosud není K situaci. Víc a více pronikají na veřejnost zprá y, že postavení kabinetu dra, šl. Körbra jest silně otřeseno. Ne ani tak následkem zmatků, zmítajících naší polovinou říše, jako spíše následkem nesnází, jež v nikly pro bosenské dráhy. Čtenáři vědí, že z té příčiny bylo konáno již několik porad ministerských, které však do dnes nevedly k cíli. Ví- deňská vláda stojí na tom — a dojista vším právem — aby rakouské země byly spojeny se Serajevem přímo. Uherská vláda staví se však proti tomu, protože usi uje o to, aby hlavním východiskem všeho železničního spojení s Bosnoua

Hercegovinou byla Pešť a nikoliv Vídeň. Rakouská vláda se opírá v tom ohledu také o důvody stratégické, ale pan Ko- loman Széll jich nedbá. Nechce ani slyšeti o požadavku ra- kouské vlády, aby město Baňaluka bylo spojeno s Jaicemi, a město Split aby spojeno bylo přes Arzano s Bugojnem, jenž leží na trati sarajevsko-jajické. Obávajíc se, že by Split, spojený se Sarajevem, stal se pak vážným soupeřem přístavu rjeckého, stojí uherská vláda na vystavění takové trati, kte- rouž bylo by spojení mezi Peští a Sarajevem co nejvíce zkráceno. Vysvítá na první pohled, že vyplněním tohoto uherského požadavku utrpělo by Rakousko na hospodářském poli přetěžkou škodu, protože na vždy bylo by odříznuto od Bosny a zemí balkánských a nad to ješté na dobro byly by ztraceny miliony, jež až dosud věnovalo na zvelebení zabra- ných zemí. Vláda Körbrova ví to dobře. Vyslovili se proto její mluvčí na konaných společných ministerských poradách proti maďarským návrhům a požadavkům. Vyslovili se však dle všeho marně. Napovídá totiž uherský vládní tisk, že Koloman Széll nad drem. Körbrem až dosud vítězí. Kdyby úplně zvítězil, nezbylo by arciť p. Körbrovi nic, než-li aby odstoupil. Nemohl by totiž míti pražádné naděje, že by na říšské radě nalezl většinu pro návrhy, jež by nepochybné znamenaly nový ústupek naší polovice říše před Uhry. Ne- nalezl by jí ani ve sněmovně poslanecké, ani ve sněmovně panské. Prozatím zápas mezi Peští a Vídní ukončen není. Ale podlehne-li Vídeň, šl. Körber před novou sněmovnou asi by se neoctnul. Kostky rozhodnutí vrženy budou v nové společné ministerské poradě, kteráž konána bude již v nej- bliž ích dnech. Šl. Körber prohlásil teprve před několika dny na sjezdu rakouských průmyslníků ve Vídni, že hlavním cílem jeho vlády jest hospodářské povznesení naší polovice říše. Bude mu tedy podstoupiti za tím účelem s uherskou vládou »státníkovu zkoušku«. Neobstojí-li v ní, nezbude mu arciť, než ustoupit jinému. Ve Vídni kolovaly již včera po- věsti, že podal demissi. Zpráva ta ovšem dosud potvr- zena není, ale lidé »mrtví jezdívají rychle« také v Ra- kousku. Proti trojspolku. Dnešní „Prager Abendblatt“ přináší pod tímto záhlavím dopis z Paříže, v němž po- ukazuje se na to, že některé francouzské listy štvou proti trojspolku, vztažně že se vynasnažují, naseti mezi troj- spolkové mocnosti nedůvěru. Protože nadchází doba, v níž musí býti trojspolek obnoven, hledí prý ony fran- couzské listy účinkovati hlavně na Italii, dokazujíce, že poměry mezi Rakousko-Uherskem a Italií velice schladly. Dopis prohlašuje toto tvrzení za naprosto bezpodstatné, ale poukazuje na to, že s takovýmto tvrzením vynikajících francouzských žurnálů souhlasí také — a docela náhodou některé přední časopisy ruské. Na Moravě konány budou dne 7. prosince dvě do- plňovací volby zemských poslanců. Ve venkovské skupině jihlavsko-telčské na místě zesnulého poslance dra. Tučka a ve venkovské skupině kroměřížsko- zdounecké na místě zemřelého posl. Lízala. Germanisace ve Slezsku pokračuje více než vychle. „Op Týd.“ žaluje na to dnes velmi trpce a pro- hlašuje za hlavní příčinu zavádění povinné němčiny do českých obecných škol. A žaluje ještě trpčeji, že děje se to hl vně z popudu našich vlastních lidí. Dnes hrají si na vlastence, zítra však volí již s Němci. Smutná příčina to- hoto žalostného úkazu spočívá dojista v neuvědomělosti če- ského lidu. Může však tento lid za to, že nemá již tak výtečných učitelů a rádců, jakými byli mu Vaškové, Zacpa- lové a jiní? My sami máme konečně pro Slezsko vždycky dosti pěkných slov, ale skutek obyčejně utek. Soudíce podle článku „Op. Týd.“ nemůžeme povříchu míti příliš dobré naděje v úspěšný a čestný výsledek nastávajicích voleb říšských.J Vypovídání Čechů z Německa nepřestává. Oznamujeť se právě z Dobrosoli, že ze středoněmeckých hnědouhelných pánví vypovězeno bylo poznovu 58 českých horníků, protože jsou prý „obtížnými cizozemci.“ Baron Dipauli vyznamenán byl od sv. Otce velkokřížem řádu sv. Řehoře. Vyznamcnaný katolický politik. Jest pozoru- hodným zjevem, že statečný vůdce německých katolíků byl právě v nynější době vyznamenán od sv. Otce velkokřížem řádu sv. Řehoře. To mu jest dostiučiněním za štvanice se strany přátel ské. Císař Vilém a biskup v Hildesheimu. Ně- mecký císař Vilém, který zavítal, jak známo, před několika dny do Hildesheimu, aby súčastnil se tam slavnostního od-

halení pomníku císaře Viléma I., pronesl na tamní radnici městu Hildesheimu přípitek, v němž m. j. pravil: »Hlu- bokým díkem však zavázán jsem vám především za to, že že postavili jste tento nádherný pomník velikému něme- ckému císaři. Onť zajisté uskutečnil tužbu, jež po celá sto- letí hára a roztrženými německými zeměmi, a bylo mu po- přáno ukovati a znovu obnoviti německou říši, z počátku v tiché zakryté práci, později však jako od Boha v y- volenému nástroji (!), za který vždycky se pova- žoval. — Město toto děkuje svůj vznik zbožném u, úctyhodnému německému císaři. Trvalý zájem, kterýž měli o ně mnozí němečtí císařové a ctihodní, za svaté prohlášení biskupové, přivedl je k rozkvětu,a zbožnému starému císaři děkuje za to, že smí opětně nazý- vati se německým městem.« Navštíviv pak se svou chotí dóm v Hildesheimu, císař Vilém byl uvítán biskupem V i- lémem. Týž poukázal ve své řeči na to, že tam, kde jednou Jindřich Svatý byl slavnostně uvítán bi- skupem Bernardem, uvítal on sám před 30 lety nezapome- nutelného hrdinského císaře Viléma Velikého, a že těší se, že dočkal se ještě toho věku, ve kterémž uvítati může jeho vnuka. Císař Vilém odpověděl pak na uvítání biskupovo: »Slyšel jsem o Vás již od svého děda a svého otce a vys o- vuji srdečné přání, aby dobrý Bůh ještě dlouho zachoval na živu tak zasloužilého důstojného preláta, kterýž byl vždycky vzorem jiným.« Ze Španělska. „Ag Havas“ oznamuje z Madridu: U markýzů Feralba a Kassanoly byly vykonány domovní prohlídky. Všecky kluby Karlistův byly uzavřeny. Byly zabaveny listiny, z nichž vy- svítá, že karlistické hnutí bylo na širokých základech zor- ganisováno. V krajích španělských bylo zatčeno více osob, jež byly známy jako karlisté. Více jiných, jež byly za- tčeny pro podezření, že se súčastnili karlistického spiknutí, bylo vypovězeno. V rozličných farmách v Katalonii byly nalezeny zásoby zbraní. Nový president Spojených států severo- amerických zvolen bude již za tři dny. Nejenom Ame- rika, nýbrž i všecka Evropa hledí tomu vstříc s největším napjetím, neboť politika „Bílého domu“ ve Washingtonu překročila již dávno jeho prahy. Kdo bude zvolen? Dosa- vadní president Mac Kinley anebo jeho soupeř Bryan? Toť otázka, jež lpí dnes na rtech všech. — Soudí se, že vážky v tězství nakloní se na střanu dosa- vadního presidenta, protože jej podporují v první řadě majetné třídy. Ale nelení také Bryan, jenž již před čtyřmi roky byl jeho protikandidátem a jako tenkráte ani dnes nevyhýbá se pražádnému namáhání. Jezdí z místa na místo a řeční za jeden den třebas i několi- kráte. Pachtí se za přízní nejšírších vrstev lidu, objevuje se před ním v oděvu většinou nejošumělejším. Rozhodil mezi lid také na tisíce svých podobizen, na kterých nens však vyobrazen jako právní zástupce, nýbrž jako farmář, žnoucí oves. Ale nejvíce užívá Bryan jako vnadidla za- chraňování lidských životů. Kdy koliv zavítá na svých agitačních cestách do něktorého města, vždycky chce tomu prožluklá náhoda, že spatří kteréosi člověka na kolejích, na nichž jej s největší chladností a tatečností zachrání před jistojistou smrtí. A chtěje prokázati svou lidumilnost, dává Btyan dovážeti k sobě chudé ženy s ko- jenci a to i ze vzdálenosti, měřící na sta mil. Cesta ts- ková připravuje ony ženy o „jejich poslední majetek“, ale dobrý Bryan vynahražuje to za to jejich novorozeňátkům. Není věru a nemůže býti nad takovou „šlechetnost“ ame- rickou. Jen jestli panu Bryanovi se vyplatí. — Republi- kánský národní komitét vydal prohlašení, v němž tvrdí, že vůdcové demokratů projevili, že, kdekoliv vyžadovaly by toho ohledy strany, použijí násilí. Republikánští vůd- cové volebního komitétu vyzývají se proto, aby učinili všeliká opatření potřebná pro ochranu každého voličea aby zabezpečili správné sčítání hlasů. — Bryan vyslovil v řeji, jež promluvil včera v Chicagu, pevné přesvědčení, že volby v Indianě a v Missousi vypadnou ve smyslu de- mokratickém.

Zprávy církovní.

Církevní slavnost. Dnes slavíme pam itku sv. Karla Boromejského, syna hraběte Gilberta Bo- romejského z Arony. Papež Pavel V. jmenuje jej „mučení- kem lásky, světlým příkladem pro pastýře a ovce, andě- lem v lidské podobě“. Již ve 22 letech byl jmenován kar-

silnice. K večeru je vždy jasněji viděti nežli ráno, anebo před deštěm lépe, nežli po dešti. Když na ho- rách protější hory zdají se býti o mnoho blíže,a když všecko je viděti náramně jasně, tu se říká: bude pršeti. Na hodinu cesty rozpoznati na polích oráče, sekáče, rozsévače, je na horách hračkou. A ví-li kdo: komu to které pole náleží, tu říká se: to je starý Hvozda, anebo mladý, podle pohybu: to je stará výměnkářka anebo její nevěsta. Vedle našeho statku bydlil chromák — tak mu říkali proto, že kulhal, — toho každý rozpoznával na tisíc kroků. S chuchelského vrchu odpoledne, když slunce zachází nad Slivencem, lze prostým okem viděti celou velikou pláň od Krče až ku Břežanům a zde na polích ro- zeznávati pracující lidi. A kdo by znal, komu které pole náleží, rozpoznával by i známého hospodáře od jiných dělníků, podle jistých osobních známek, podle chůze, oděvu a pod. S chuchelského vrchu lze pod večer dobře vi- děti dráhu, zatáčeti se od Strašnic k Hostivařia k Uhřiněvsi. Lze dobře stopovati bělavý proužek dýmu, za nímž jako had se kroutí vlak. A to je již vzdálenost hezká. Ze svého okna na Vyše- hradě rozpoznávám hodiny na novoměstské věži za jasného počasí odpoledne a je to v rovné čáře 2200 kroků. Pod Malvazinkou ze Smíchova vede silnice k Radlici. Zde rozpoznávám choditi lidi, jednoho rychleji, druhého volněji a blížím se již k sedmdesátce. Jak by tedy nemohl člověk 40—50letý na 1000 kroků poznati domácího člověka? Venkovský člověk nemá velkou garderobu. Má

jednu do práce na celé leto, má jednu i na neděli a to se v menších místech snadno pamatuje. Na venkově lze snadno poznati člověka ze zadu podle šatu anebo chůze. Proč je ve velikých městech tolik dětí krátko- zrakých? Protože svůj zrak necvičí na dálku. Vy- seděti denně ve škole 6—7 hodin a dívati se stále na předměty blízké, kterak by se tu nekrátil zrak! Naše školy jsou fabriky na dělání krátkozrakých. Proto nosí teď 10leté děti brejle. Tato ubožátka měla by alespoň jednou v témdni býti vedena ku př. na Petřín anebo na Žižkov, aby zde cvičila se v dívání se do dálky na určité předměty. V ohledu tom mají děti z hor veliký cvik. Dejte jim divadelní kukátko, aby jím dívaly se na krajinu. Odloží je s podotknutím, že lépe vidí kukátky svými. Proto rozpoznati člověka všeobecně známého na 1000 kroků při temném pozadí lesa je hračkou na venkově, Z Humboltových cest jsem četl o průzračnosti vzdu- chu na středoamerických horách. Humbolt praví, že zde rozpoznal na 4 míle cesty svého přítele, francouz- ského učence, poznal prý ho podle krátkého pláště, v němž jako veliký pavouk lezl na svahu vysoké skály přes kameny. Síla, ostrost zraku je podmíněna povoláním. Krejčí nemůže nikdy do dálky měřiti se s lesníkem a lesník zase ne co do drobnosti práce se zrakem šičky. Tak to je v životě vůbec. Jeden jeví sílu ve velikých konturách, druhý v drobnostech. Jeden ma- líř je ženiální na bojištích, druhý v idyllických do- mácnostech. Jeden spisovatel vyniká v konceptu, v zauzlení, druhý v detallním provedení děje. Proto

ve Francii obyčejně spojují se takoví dva odborníci při fabrikaci románů a divadelních kusů. A soudě z vyjádření svědků o smutnohře polenské, zdá se býti jistým, že i zde bylo spolupracovníků více a že každý měl svůj vytčený úkol. Kdo pojal první tu tragickou myšlénku, zaříz- nouti košeráckým nožem bezbrannou dívku! Svět je dnes ku podivu vynalézavý. Až doposud byl příznakem zvířecky vášnivě mi- lujícího nápadníka revolver. Bez revolveru žádná láska. — Miluji vás nade všecko na světě, — ujišťuje nápadník dívku, již snad ponejprv spatřil. Čím to dokážete? — Zde se podívejte na revolver. Která pak kuchyňská princezna mohla by lásce takové vzdorovati! Mohlo by se zdáti, že revolver je- již absolutním důkazem lásky zahálčivých pobudů a že nad něj již nemůže býti nic absolutnějšího vy- myšleno. A přece největší revolverový rekord překonán byl — košeráckým nožem. Tajný výslech svědkyně Benešové poodhaluje závoj ze života toho bodrého venkovského lidu. Bylo-li kdy dříve slyšeti, že by se bylo venkovské děvče zapomnělo — se židem, že by se s ním ve- řejně vedlo do hospody k muzice? Jak to musí již na našem bodrém venkově vypadat, vidí-li se du- chovní pastýř nucena, na procházky chodit s revol- verem v kapse. Za krále Václava IV. říkalo se, že prý tehdy mohl člověk královstvím českým projíti se zlatou ko-