Číslo 303.

V Praze, dne 4. listopadu 1900.

Ročník IV.

Redakce, administracea expedice: Pruhe. Pštrossova ulice, číelo 200 -II. Nefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí. Nezapečetěné reklamace jsou porta prosty Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody. Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondélí a po svátku vždy po dvanácté ho dině polední Jednotlivé číslo za 8 Telefon redakce č. 1126

KAl

JLILKt

Lle

Předplatne pro Prahu 8 donáškou d domu: měsíčně . . . .. 2.80 čtvruletně . . K 8.40 celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně . . . . . 3.— čtvrtletně ... K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletně . . . K 12.— celoročně.. . . K 48.— Do Ameriky, Francis, Švýcarska, Italie, Bel- gie, Anglie a Ruska: čtvrtletně . . . K 13.20 ... K 52.80 celoročně Telefon redakce č. 1126.

Slunce vychází v 6 hodin 56 minut ráno. Slunce zapadá ve 4 hodiny 31 minutu večer.

Neděle: Sv. Karla Boromejského.

Čtyřicetihodinná pobožnost u Maltézů na Malé Straně od 3.—7. t. m.

v chrámu Páně

Dnešní číslo jest se zábavnou přílohou »Nedělí« o 12 stranách. Příští číslo vyjde zítra v pondělí v poledne.

Maďaři pryč od Rakouska V Praze, 3. listopadu. Pryč od Rakouska! ozývá se již na severu, na východě i na jihu říše. Nejokázaleji ozývá se ovšem z německých Čech, o mnoho však opatrněji a protoi úsilovněji vyznívá z Uher. Z jižních Tyrol ozývá se ovšem stydlavěji, uváží-li se však, že Vlaši i přes trojspolek nepřestávají Dalmacii a Přímoří s Terstem reklamovati pro spojenou Italii, lze i nebezpečí toto považovati za akutní a to tím více, že nepřestává se na úkor Slovinců hověti všeho druhu násilnictví Ita- lianissimů, páchaného na jižních Slovanech. Neblahá politika, jež stále ještě doufá žravé vlky povolností ukrotiti. Byli jsme právě před týdnem svědky o rgií, kteréž slavili bratři z rajchu v severních Čechách za příčinou zasvěcení protestantského chrámu. Ze sou- sedního Saska, v němž fanatická protestantská vláda zabraňuje katolíkům přístup do královské kaple, účastnilo se orgií těch několik pastorů, kteří oplývali radostí, že opět podařilo se jim postaviti pevný hrad, z něhož budou dělati výpady na Řím, vlastně na Rakousko. Bratrům z rajchu nikdo v orgiích těch nepřeká- žel. Prostý lidský rozum bezděčně tázal se: co by asi stalo se katolickým kněžím, kdyby odvážili se někde u Magdeburku při svěcení katolického kostel hlásati heslo: Pryč od evangelické církve pruské ! a kdyby statisíce korun z Rakouska dováželo se do Ně- mecka nejen na stavbu katolických kostelů, ale i na obrácení pastorů ku katolické církvi. Nechť čtenáři sami si v duchu zobrazí vzbouření mezi pruskou by- rokracií. To se musí pruské byrokracii doznati, že od ministra až do nejposlednějšího landrata a žandarma cítí protestantsky, a že by něco podobného na půdě pruské mutatis mutandis zhola bylo nemožné. Kterak vysoce povznešená je nad toto konfesionelní stano- visko rakouská byrokracie! Tak se děje na severu Čech. Methodu jinou mají páni Maďaři. Bismark asi nejlíp tušil konečné následky dualismu, jejž poraženému Rakousku tako- řka vnutil. Od prvního dne vyrovnání s Rakouskem Maďaři pojali úmysl, z Rakouska co nejvíce téžiti, či vlastně kořistiti. Maďaři hned od počátku považovali je jakožto citron, z něhož třeba mačkati, dokud se co vymačkati dá. Maďarská neomalenost byla pro cislajtánské kapsy vždy osudnější. Je doposud v dobré paměti, co dalo

práce posledně obnovení kvoly a jak při něm Cislaj- tánie pochodila. Naše polovinaříše nalézá se stále na ústupu před Maďary. Je-li vůbec pravdivé přísloví, že moudřejší ustoupí, pak cislajtánští státníci musejí býti největšími mudrci světa. Ale právě tato ústup- nost dráždí chuť pánů Maďarů. Maďaři stále škem- roní, že prý rakouský průmysl potlačuje průmysl uherský, a zatím je dokázáno, že Maďaři vlastně na spoluútraty Cislajtánie kde jak mohou podporují průmysl svůj, což ostatně nemusilo by se jim pokládati z zlé, kdyby si to jen dělali na své útraty. Velmi krásně vypadal kartel Maďarů za příčinou vývozu hrubého železa. Maďaři mají své železárny má je i Cislajtánie. Aby jedni druhým neškodili, byl smluven kartel v ten smysl, aby v obou polovinách říše železo se prodávalo za stejnou cenu. Avšak Ma- daři začali pod rukou do Rakouska dodávati železo značně lacinější. Následek byl, že s naší strany byl kartel vypovězen. Nyní maďarský průmysl sesílil tou měrou, že Maďaři uznali okamžik za vhodný rakou- ský průmysl z Uher na dobro vyhoditi. Budapešť již dávno žárlí na Vídeň, kterouž kde jak může uráží. Pešť předpisuje Vídni, jak má dopisy na ní adreso- vati, jinak že je ani nepřijme. Zastupitelstvo Pešti nedávno se usneslo, že mají Uhry od Cislajtánie na dobro se odtrhnouti a sněmovna přijala rozhodnutí to hřímavým »Eljen!« Nyní Maďaři postoupili dále. Oni sní o jakési světové říši na útraty Turecka. Bosnua Hercegovinu skoro již na dobro si přisvojili a po! sledně přistupují k tomu, vystavěti si dráhu z Uher přes Bosnu až do Soluně s naprostým opomenutím rakoukké Dalmacie. Dalmacie doposud nemá přímého spojení ani s Bosnou, ani s Vídní. Spojení se musí díti přes uherské území. Nastal nový spor, který, jak se podobá, opět skončí úplným vítězstvím Maďarů. Ta věčná ústupnost Cislajtánie dělá zlou krev u ra- kouských průmyslníků, kteříž na svém nedávném sjezdě ve Vídni co nejrozhodněji se vyjádřili, že po- volnosti s naší strany konečně musí býti konec. Toho se ovšem zalekl pan ministr Körber. Maďaři jako vždy i tentokráte dělají hluk, Szell dokonce vyhro- žuje odstoupením a tu našemu panu Körberovi ne- zbývalo nic jiného, než dáti na buben, že by od- stoupil i on, kdyby se mělo i tentokráte Maďarům po vůli státi. Maďaři skorem počínají si tak, jakoby Cislajtánie vůbec nebylo, leda jen k placení. Uvidíme, jak Cislajtánie pochodí tentokráte.

Volební ruch. Čechy. Soc. demokraté v Jablonci kandidují za městskou skupinu tajemníka Schöfra z Liberce a za venkovskou skupinu Engelberta Pernersterfr a.- Z Trutnov a oznamují, že tamní kovář S ig e l nepřijal

kandidatury, jež byla mu nabídnuta za V. kurii. Bude tedy zápasiti o mandát se socialistou Kiesewettrem jen radikál Herzog. Morava. Příští čtvrtek konána bude ve smyslu kom- promisu, jejž uzavřely ohledně voleb národní- star o- česká a mladočeská strana, společná schůze důvěr- níků obou stran. Ve schůzi té má býti smluvena společná listina kandidátní. Celá akce namířena jest hlavně proti ka- tolicko-národní straně, jejíž volební vyhlídky jsou však po- těšitelné ještě také dnes. — Za městskou skupinu š ter n- berskou opětně kandiduje na základě kompromisu, uza- vřeného mezi německo-lidovou a radikálně-národní stranou dosavadní poslanec dr. Chi ari. Slezsko. Polský volební výbor nerozhodl ještě ani do dnes o návrhu českého volebního výboru, aby za V.a IV. volební kurii na Těšínsku byl jeden kandidát Poláka jeden kandidát Čech. Za V. kurii v západním Slezsku kandidují německý radikál Türk. soc. demokrat Elder sch a křesťanský social Jindřich Frass, správce z kanceláře z Vídně. V pro- volání, vydaném na prospěch tohoto kandidáta se praví, že kandidát bude pracovati k odstranění národnostních sporů a pro hospodářské povznesení hlavně pracujícího lidu. Sám dr. L ueger přijede prý co nejdříve do Opavy, aby kor- tešoval pro tohoto kandidáta. Halič. Levé křídlo býv. polského klubu na říšské radě, k němuž patří také posl. Pientak, vydalo právě volební provolání, ve kterémž prohlašuje za nejvyšší nutnost, aby zastoupení polského národa ve Vídni zachovalo svou solidár- nost. Avšak přimlouvá se také za přiměřené změny klubov- ních stanov, aby také skupinám ostatních polských poslanců, které stojí mimo klub, byl umožněn a usnadněn vstupo do klubu. Provolání vyslovuje se také pro úplnou rovnoprávnost židovského obyvatelstva. Jsme při tom — praví — naplněni přesvědčením a nadějí, že touto nabytou rovnoprávností budou i širší kruhy přivedeny k součinnosti v oboru národním. Od Israelitů žádáme navzájem, aby poží- vajíce rovných práv, znali se také k rovným povinnostem po politické, národní a sociální stránce. Na konec odsuzuje provolání všelikou obstrukci vůbec a praví, že polská repre- sentace nesmí propůjčiti se za nástroj aspiracím žádné z vá'- čících stran, rozuměj Čechů a Němců. Provolání podepsalo celkem 20 poslanců. Tyrolsko. Po vypsání nových říšských voleb netusil zajisté nikdo, že zrovna Tyrolsko stane se jevištěm nejprud- šího osobního boje, kterýž rozštěpí katolickou stranu ina dva tábory. Stalo se, jak známo, přece a sice hlavně přičiněním profesora theologie dra. Schöpfra, kterýž na podnět P. Opitze a podle nejnovější zprávy také k popudu dra. Kath- reina, za každou cenu chtěl připraviti o mandát barona Dipauliho. Ostrý, za tou příčinou vedený boj bojován byl pohříchu již teměř do krajnosti. Potíraly se ovšem jen jednotlivé, v různých táborech stojící osobnosti, ale trpěla tm společná katolická věc. Pochopitelno, že jako všecky katolické listy, tak i časopis náš uvítal s radostí zprávu o uzavření brixenského kompromi su. Bylať naděje, že ohyzdný mezi bratry vedený boj bude od- straněn. Než naděje tato Bohužel zklamala, neboť brixenský kompromis úplně se zase rozbil. Kompromis ten byl vy- hlášen, jak známo, dříve, nežli mohl svůj soud o něm pro- nésti druhý biskup v Tyrolsku, kníže-biskup tridentský, Valassi. »Tir. St.« tvrdí, že na dotaz, učiněný v Tri- dentu, došla následující odpověď: »Kníže- b'iskup neodporučil kompromis a nezaujímá vůči němu prozatím žádného stanovi sk a.

Kulturní Listy.

V Praze, na den Dušiček. K. Není parádnějšího dne v roce nad den Dušiček rozumějme ve velikých městech, z nichž moderní kul- tura mrtvé vyobcovala ven daleko za příbytky lidské. Tu na Dušičky nastává stěhování z dusných ulic ven za mrtvými. Kdo po celý rok na hřbitově nepobyl, udělá si tam výlet aspoň jednou za rok a aby si neudělal ostudu, obětuje zlatku, případně i dvě na věnec. Míti pomník na hrobě a neověnčit ho, hotový skandál. Dobrá polovina návštěvníků jde o Dušičkúch na hřbitov pro zábavu. — Schází se tam mnoho světa, mnoho toalet, párky dávají si na hrobech dostave- níčko, smějí se cestou, povídají si hlouposti, pikantní klepy, zastaví se u nejvíc ozdobených hrobů —- ten to má zde hezké! — ano, moc hezké! — Má úcta slečno, má úcta milostpaní. — Také si račte vyjít? — To se rozumí, kdo pak by zůstal doma, když je tak hezky. — Opravdu, takový krásný den, to je radost Kam pak račte večer? Do divadla, do koncertu, anebo do Variété? Zde mají nový program. — Ale koukejte se, jaká je teď módal A zraky všech ohlížejí se po výstředně oble- čené dámě, kteréž, aby byla obdivována, nezbývá, než jíti na Olšany. Včera a dnes jsou Příkopy prázdny. —

— Tedy večer sejdeme se — Ano, k službám. — Má úcta. Kolik asi z těch, kteří v předvečer Dušiček mezi hroby příjemně se bavili, účastní se mše sv. na Dušičky? Sotva ze sta jeden. Všecko jen pro parádu! Kdo se chceš na hrobě upřímně pomodlit, vůbec na hřbitov nechoď, když se tam hrne veliký svět. Darmo se tam pohoršíš. Posečkej až ráno na Du- šičky, když veliký svět ještě spí, a tu přijď do sva- tyně a ber účasť na obcování Svatých. * Duch můj bezdečně zalétal na Dušičky na hřbi- tov v Polné na hroby obou nešťastných dětí. Kultur- ním mílníkem na obratu dvou věků nejen u nás v Čechách, ale i dále za hranice je tragedie polen- ská, při níž jednotlivé osobnosti mizejí před tragikou děje. Co se stalo? Dvě křesťanské dívky byly po- hřešeny a byly: jedna hned, druhá teprv po čase ja- kožto mrtvoly nalezeny. Hned po zavraždění druhé bystré oko lidské postihlo kohos na místě činu. Po- znalo ho jakožto domácího člověka, dle čeho? Dle čeho poznávají se lidé v malých místech? Dle po- stavy, dle chůze, šatů, držení těla, klácení rukoua podobně. Prosté oko rozpoznalo na 1000 kroků domácího člověka. A svědkové na něho jako v zástupech vyrůstali ze země. Svědectví stále přibývá, jež jako balvany

padají na hlavu obviněného, jenž naproti nim brání se chabými slovy: nevím, neznám ho, nebyl jsem tam, neudělal jsem to. Žádné soudní líčení v celém uplynulém století nevzbudilo u nás sensace takové, protože po boku obžalovaného postavil se Israel, ozbrojen zbraní hroznou, svým světovým tiskem, s nímž dobrovolně se spojil německý liberální tisk, a aby tragika děje nepostrádala shakespearovské komiky — známý pro- fesor na české universitě. Tito dva spojenci dodali přelíčení významu přímo světového. Co je světu do toho, že v kterémsi koutě Čech zavražděny byly dvě dívky, a že podezření upadlo na pobudu, který nestojí za povšimnutí. Co dodalo soudu lidu, již po druhé svolaného, pikantnosti přímo světové? Jedna věc při tom mne, jakožto rodilého horala, nemálo zajímá. Liberální a židovské listy vrhají se na svědka Pešáka a tím i na soudní znalce z české university, jak prý je možno prostým okem rozpoznati člověka na 800—1000 kroků. Pan prof. Deyl uznal zrak svědka Pešáka za nadnormální, a já bych k tomu dodal, že na horách ja většina lidí zraku nadnormálního. Horal, čili jak na Krkonoších horák říkají, naproti krajáku, obyvateli rovin, od svého dětství cvičí zrak svůj na velikou dálku. Na míli cesty vidí v polích osamělý strom za jasného počasí, rozpoznává stromořadí podál