#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 80.
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKE LISTY.
#3
alto_textblock
#3
Dne 23. března 1900.
#4
alto_textblock
#4
drahami, jako na př. drahou taurskou, jejíž stavbu
dosud Uhry svým vlivem zamezily, a pásmovou
sazbou, na níž by Zalitavsko více vlivu nemělo,
využitím toku řek na východ, účelnými obchod-
ními smlouvami s pobřežními dunajskými státy,
chytrým využitím národnostních sympatií a anti-
patií, jež mají zvláště v Srbsku, Rumunsku a Bul-
harsku skoro výlučný vliv, — mohly by pak
v krátce úplně opanovati ztracený již z části bal-
kánský trh a Uhersko by zůstalo odkázáno pouze
na rolnictví, na němž by se asi zadusilo.
Také spojení německých obchodních měst
s Vídní průplavem dunajsko-oderským by se asi
brzo uskutečnilo a další spojení s Terstem bylo
by snad jen otázkou tarifu a snadné spojení moře
baltického a severního s adriatickým bylo by
obrovskou výhodou.
Těchto účelů by došlo Rakousko tím snáze,
ježto by peněžní nesnáze sousedům z Budapešti
asi sotva dovolily zachovati na svých drahách do-
savadní sazby a neměly by více příležitosti poško-
zovati na základě dualistického poměru rakouských
hospodářů.
Třetí následek úplné samostatnosti na-
šich zalitavských přátel jevil by se ve v nitřní
politice. Staleté svazky poutají jednotlivé ná-
rodnosti koruny svatoštěpánské na rakouské
barvy a polní odznaky, na veškerý rakou-
ský stát. Jednak tato příchylnost, jednak ne-
smírná důležitost veliké monarchie bránily dosud
nejen všem zahraničním agitacím, nýbrž i s ohle-
dem na nebezpečí s tím spojené, každému zjevnému
vystoupení podobných snah.
Zcela jinak by tomu bylo v okamžiku, kdy
červeno-bíle zelený šovinismus, odkázáu jsa jen na
své vlastní síly, zbaven pláštíku vlastenecké pří-
chylnosti k dynastii rakousko- uherské, ukáže
celou svoji židovsko-maďarskou sobeckost.
Uhry mají dle oficielních údajů mezi svými
18,450.000 obyvateli 8,200.000 Maďarů a Szekelů,
2,800.000 Srbo-Chorvatů, 2,000.000 Němců, 2,600.000
Rumunů, 1,900.000 Slováků, 369.000 Rusínů, zby-
tek pak jsou cikáni, židé atd.
Pozoruhodno jest, že jsou židé celkem uvedeni
mezi Maďary a že přese všecky dostatečně známé
prostředky napočítáno 1,500.000 židů, což však
není ani polovička skutečného počtu. Mají tedy
skutečně pravdu ti, kteří udávají počet vlastních
Maďarů, Šzékely v to počítaje, na méně než šest
milionů. Přestane li tedy vliv velestátu, jest ma-
darstvo odkázáno na své vlastní prostředky, pří-
tažlivé síle sousedních států nebude již bráněno
vlivem celého státu, pak přijdou k platnosti od-
středivé tendence a potlačované zvláštní zájmy.
Pak nebudou pohotově haličské a rakouské pluky,
které mohly býti povolány k zabránění nespráv-
ných voleb, aniž by tím byla zbavena ochrany jiná
nebezpečí vydaná místa.
Pro volební fondy nebude stále již nových
pramenů. Nelibost a účast sousedních národů, jichž
soukmenovce utlačují, nebudou moci tak jako do-
sud příkře odbyti, poukazujíce na nesmírnou pře-
vahu moci rakousko-uherské monarchie. Také jaké-
koliv hospodářské a politické spory nebudou tak
rychle a pro Uhry tak příznivě vyřízeny, jako
tehdy, když mimo vlastní branné moci stálo po-
#5
alto_textblock
#5
hotově ještě 500.000 až 600 000 rakouských vo-
jáků pod věrným, osvědčeným černožlutým prapo-
rem, kteří často byli pohotově výhradně jen pro
maďarské zájmy.
Zalitavští šovinisté byli již několikráte upo-
zorněni, že červeno-bíle-zelená korouhvička nikte-
rak neznamená totéž, jako veliký černo-žlutý císař-
ský prapor — a to jest čtvrtý nepříznivý ná-
sledek maďarské samostatnosti. Jest to zahra-
niční politika, jež se osudně připojí k smut-
ným poměrům vnitřní politiky, ochromí dosti již
obmezenou dělnost státu a zcela jistě povede ke
smutným koncům. Ježto se oboje nedají odděliti.
pojednáme o nich pohromadě.
Zdá se, že v Zalitavsku zapomněli naučení.
jež jim podávají o jejich velikášství dějiny. Za-
pomněli na události let 1848, 1859 a 1866, které
každému laiku srozumitelně mluví a prorokují bu-
doucí události. Roku 1848 stály všechny národ-
nosti ve zbrani proti maďarskému Uhersku a že
toto nebylo ihned zničeno, čímž se přívrženci samo-
statného Uherska vítězoslavně vynášejí, má původ
jen v tom, že »Valachové« — kteří byli teh-
dáž v Sedmihradsku teprve k vědomí své exi-
stence téměř násilně probuzeni — byli bez pod-
pory příliš slabými k odporu. Než nenávist nyněj-
ších oficielních Uher proti tehdejšímu jejich vůdci
Jankuovi ukazuje dostatečně, že rumunské hnutí
již tehdy bylo velice vážné. Vskutku také poslali
všeckny uherské osadníky, vniklé do jejich území
s krvavými hlavami domů. Chorvati a Sr-
bové byli též příliš slabí, Slováci bez vůdce
a bez národního vědomí, a rakouská armáda, když
všechny uherské pluky přešly, povstání v Prazea
ve Vídni právě teprve potlačeno, a válka v Lom-
bardii vzplanula, byla zase počtem nedostatečná.
Uhersko mělo tehdá převahu co do počtu i orga-
nisace. Časy se však dnes úplně změnily.
Opovrhovaní kdysi »Valachové«, v bídě
a otroctví hynoucí, stali se uvědomělými Ru-
muny, jež se chovají k maďarskému živlu v kaž-
dém ohledu rozmyslně a kteří vydatnou pomoc
nalézají v svobodném, vzkvétajícím království ru-
munském se skvělou vojenskou minulostí.
Chorvatsko-Slavonsko jest samo-
správným územím s vlastní správou, Slováci
pak, ač poměrně nejméně pokročili, přece aspoň
dosáhli národního sebevědomí a na jihu Uher utvo-
řily se samostatné státy, kmenově příbuzné potla-
čovaným od nich národnostem, jejichž lid, nepře-
jící vládnímu systému v území koruny svatoštěpán-
ské, udeří činně v tom okamžiku, kdy Uhersko,
odkázané jen na své vlastní síly, dostane se do
sporu s nějakou domácí, nemaďarskou národností.
Zapomněli na události let 1859 a 1866, kdy Ra-
kousko uzavřelo dvakráte mír, poněvadž hrozilo
povstání v zádech armády se strany potlače
ných Uher.
#6
alto_textblock
#6
seau zastavil opětně jednomu duchovnímu zá-
konem předepsané mu platy. Je to abbé Armand,
farář v Luracu, kterážto obec leží v provincii An-
gouléme. Dopustil se »zločinu« tím, že pod pseudo-
nymem zasílal časopisu »Croix« rozličné zprávy
ze svého kraje. Zdá se podle toho, že ve Francii
nepovažují vládní kruhy za věc slučitelnou se zá-
sadou svobody, rovnosti a bratrství, dopisují li ka-
toličtí faráři do katolických listů. Ale zvláštního
rázu a příchuti nabývá tento případ ještě okol-
ností tou, že faráři Armandovi dodán byl dekret
o zastavení jeho platu den potom, když vyhovuje
přání svého biskupa, oznámil redakci jmenovaného
časopisu, že přestává býti jeho dopisovatelem.
Auglická dolní sněmovna schválila včera
ve druhém čtení zákon, týkající se povinné náhrady
majitelů obchodních lodí za poškození hrází, pří-
stavů, kanálů, nábřeží a splavů, jakož také osnovu
zákona ohledně rozšíření povinností zaměstnavatelů
při úrazech dělnictva zemědělského.
Irské parlamentární strany, jak známo,
se sloučily. Skutek ten vítán jest po celém Irsku
s neobyčejnou vřelostí a důvěrou. Posledně oslavo-
ván byl ve velké schůzi Irčanů ve Wigauu, kdež
vystoupil jako hlavní řečník posl. Redmond.
Byla přijata resoluce, v níž bylo prohlášeno, že
irský národ neustane v boji za svá práva dříve,
dokud mu nebude dána úplná zákonitá neodvislost.
Královna Viktorle, kteráž chystá se na návštěvu
Irska, bude prý tam vítána s touže úctou, s jakou
by ji vítali Francouzové ve Francii, Italové v Italii
a jiní národové v jiných zemích. Královna sama
přičiňuje se všemožně, aby získala si náklonnosti
a lásky Irův. Důkazem toho zvláštním byl na př.
16. březen, den sv. Patrika, patrona Irska. Rok co
rok pořádány byly o něm v Irsku protianglické
demonstrace. Vše, co irské, zdobilo se okázale
svým protianglickým revolučním odznakem, troj-
lístkem jetelovým. Anglické úřady čelily této irské
protianglické demonstraci snad vždy, jak jen mohly.
Letos však sama královna překvapila svět svým
poselstvím především k irským bojovníkům a pak
i ku všemu irskému lidu se obracujícím a povolu-
jícím, ba přímo vyzývajícím, by v den sv. Pa-
trika ozdobili se všichni vlastenci trojlístkem jete-
lovým, symbolem to neodvislosti a svobody irské.
Patrný doklad, že královna Viktorie hledí si usmí-
řiti Anglii nenávidící Iry. Vede ji hlavně k tomu
skutečnost, že sám lord Roberts, nejvyšší velitel
anglického vojska v jižní Africe jest rodilým
Irem a že vlastně jen irští vojáci krvacejí tam
nyní v boji na život a na smrť. Na irský národ pů-
sobí tento obrat, jevící se v nejvyšších anglických
kruzích, přímo kouzelně. Důkazem toho jest i po-
selství, jež zaslal papež Lev XIII. Irčanům ame-
rickým. Sv. Otec doporučuje jim v něm uctívání.
sv. Patrika a vyzývá jich, aby den tohoto světce
zasvětili počátku dlouhé éry míru ku prospěchu
irského národa na obou stranách oceánu. »Úračiž
se Bohu — volá sv. Otec — by popřál irskému
národu žíti v občanském a domácím klidu a pra-
covati vždy ve svornosti.« Také královně Viktorii
blahopřál telegraficky sv. Otec k jejímu úmyslu
navštíviti Irsko a vyslovil zároveň naději, že
všechen rozbroj mezi oběma národy bude odstraněn
navždy. Všecko to nasvědčuje tomu, že ode dávna
rozvadění národové, anglický a irský, hodlají nyní
upřímně se smířiti. Kynul by z toho prospěch ne-
jenom Angličanům, nýbrž také Irům.
Nepokoje ve Skoplji. V Cařihradě koluje
pověst, že velitel divise Edib paša, kterýž odjel
do Skoplje za zvláštním posláním, bude vbrzku
jmenován velitelem ve Skoplji.
#7
alto_textblock
#7
vždy provedena smykovými hlasy, činí nervosním.
Proč pak se na flétny a rejstříky tak zapomíná?
Mají snad smykové nástroje orchestru zde býti vzorem?
Zpozdilá to domněnka! Naprosto nikdy nemůže býti
sestavení orchestru vzorem pro disposici varhan. Na
varhanách zní všecko jinak.
Také vzhledem k disposici pedálu nepočínají si
varhanáři vždy věcně.
U starých varhan nebyly známy spojky pedálů;
pročež bylo třeba dáti tam vedle 16střevícových
hlasů řadu 8střevícových, též 4střevícových, ba i pe-
dálové mixtury. Dnes možno jest pomocí spojek pe-
dálu spojiti manuálové hlasy k sesílení pedálu. K čemu
tedy přidává se v menších varhanách k subbasu 167
ještě oktávový bas 8!*) Pravím v menších var-
hanách. Při disposici větších strojů nabývají zase jiné
důvody platnosti. Nechť dá se raději ještě jeden hlas
do manuálu, anebo nechť opatří se místo oktávového
basu, je-li dostatek místa, violon 16, ježto super 16
pro plný stroj i malých varhan sotva dostačí.
Veledůležitým požadavkem pro hru var han při
katolických službách Božích jest, aby nescházel tichý
pedálový rejstřík, předpokládaje ovšem, že varhaník
umí s pedálem zacházeti. Teprve pomocí takového ti-
chého pedálového hlasu lze jemných rejstříků manuálu
náležitě užíti. Avšak jak málo jest varhan i velikých
strojů nevyjímaje, u nichž nalézáme takovýto tichý
pedálový rejstřík. Všudy jen tlustý subbas 167 a ten
má býti basem k pianu a pianissimu manuálů!
(Dokonč.)
*) Předpokládám zde, že principál 8° též v hluboké
oktávě o tev řeně jest proveden.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy politické.
V Praze, 22. března.
K situaci. Ku zprávě o včerejší plné schůzi
vyrovnávací konference budiž ještě dodáno, že
čeští členové podali v ní zvláštní ohražení, ve
kterémž praví m. j., že stojí na zachování zásady
rovnoprávnosti pro celé království. Dnešní do-
poledne bylo věnováno poradám českých i něme-
ckých členů konference. Dály se odděleně a jednáno
bylo v nich o včerejším prohlášení ministerského
předsedy dra. Körbra a pak ještě o několika spor-
ných článcích zákona, jenž týká se užívání zem-
ských jazyků při samosprávných úřadech. Praví se
že jest jakási naděje, že ve dnešní plenární od-
polední schůzi bude docíleno o těchto sporných
článcích žádoucí shody.
Oprava volebního řádu pro Haliě obdr-
žela právě nejvyšší schválení. Jedná se při ní, jak
známo, o rozmnožení virilních hlasů a poslanců za
města Lvov a Krakov.
Jinak v Uhrách, jinak v Čechách. Hlavní
volební výbor města Pešti požádal sborové velitel-
ství, aby mu zaslalo seznam důstojníkův a důstoj-
nických zástupců ve výslužbě, aby mohli býti za-
řaděni do seznamu pro nastávající volby do říš-
ského sněmu. Sborové velitelství vyhovělo této žá-
dosti a zaslalo německý seznam s přípisem. Než
starosta peštský Halmos, jako předseda volebního
výboru vrátil přípis i seznam sborovému velitelství
nazpět, připojiv zároveň žádost, aby sepsány byly
maďarsky. Odpověď sborového velitelství dosud
nedošla. Kdyby podobného něco »opovážil se«
učiniti starosta města, byl by asi zbaven své hod-
nosti ihned. Starostovi v Pešti nestane se však
podle všeho nic. Naopak sborové velitelství žá-
dosti jeho nejspíše vyhoví. A bylo by to arciť jen
v pořádku. Jeť »armádní« řeč jenom pro armádu,
národové ji neznají.
Ke kulturnímu boji ve Francii. Před-
seda francouzského kabinetu Waldoc k- Rous-
#9
alto_textblock
#9
Zprávy církovní.
#10
alto_textblock
#10
Kníž. arcib. seminář kroměřížský. Nej-
vyšším rozhodnutím Jeho Excel. ndp. kníž. arcibiskupa
dra. Theodora Kohna, jmenován řiditelem semináře
kroměřížského vdp. dr. Josef Bena, kn. arc. konsi-
storní rada a po 12 již let místořiditel téhož ústavu.
Narozen byl z českých rodičů v Malé Lhotě, farnosti
velko-polomské ve Slezsku, vykonal gymnasiální studia-
a podrobil se zkoušce maturitní s vyznamenáním na
gymnasiu opavském a studoval pak bohosloví na c. k.
fakultě olomoucké. — Vysvěcen byv na kněze roku
1869, ustanoven byl studijním prefektem v semináři
kroměřížském, v Praze povýšen byl na doktora filo-
sofie po zkouškách filosofických. — Po celý čas pů-
sobil v konviktě kroměřížském jako horlivý a nadšený
učitel svou zbožností, vzorným příkladem, upřímnou
horlivostí ve službách církve a vlasti; 6 let zastával
úřad výpomocného řiditele na šlechtickém světoznámém
ústavu vychovávacím v Kalksburku u Vídně, a mnohých
zkušenosti nabyl v oboru vychovatelském. Ústav kro-
měřížský má letos takřka 300 chovanců, a jestsi
přáti, aby vzkvétal a aby novému řiditeli se podařilo
uskutečniti všecky tužby, snahy a záměry ndp. arcb.
olomouckého Theodora vzhledem k právu veřejnosti