Dne 17. listopaďu 1900.

KAOLIO LY

Číslo 316 Strana 5.

Spolkový věstníka ** Jubilejní katolický spolek »Prahae koná v pondělí, dne 19. listopadu t. r. v 7 hodin večer v mezaninu Sv.-Václavské záložny člens kou schůzi spojenou s přednáškou. Před touto schůzí koná se schůze odboru damského za úče- lem volby výboru. — Ustavující schůze odboru řemeslnicko živnostenského koná se v neděli, 18. listopadu t. r. v 6 hodin večer ve spol- kové místnosti ve Spálené ulici č. 20 nové. — Na třetí neděli adventní, dne 16. prosince t. r. přistoupí členové spolku ke sv. přijímání při mši sv. v kostele u sv. Ignáce v 7 hodiu ráno, kterou slou- žiti bude vdp. duchovní rádce spolku P. Al. Je- melka a při které zpívati bude pěvecký odbor spolku. * Katolická národní a vzděl. beseda pro Karlín a okolí, uspořádá jako v roce minu- lém tak i letes slavnost vánočního stromku v nedělí, dne 23. prosince t. r. v sále »u města Petrohradue v Karlíně; za tím účelem vyzývá výbor vdovya sirotky po členech, jakož i nemajetné členy Besedy, aby se přihlásili aneb své žádosti podali nejdéle do 3. prosince u p. Jos. Šacha v Karlíně, Královská třída (u dělového kříže). — V neděli, dne 25. listo- padu pořádá zábavní odbor Besedy velikou zábavu, spojenou s mikulášskou, rozdávaním dárků a taneč- ním vínkem v sále »u města Petrohradu« v Karlíně. Vstupné za osobu 20 kr. rodiný lístek 1 kor. — Za- čátek o 6. hod. večer. ** Měšťanská Beseda v Praze. Daes v sobotu odbývá se zábavný večer za laskavého spolu- působení slavné »Kytary« a slavného »Tamburašského sboru« na Král. Vyšehradě, řízením pana Aloisa Pří- hody. Dnešní zábava koná se při stolech. — Kate- řinský věneček, poslední to taneční zábava roku le- tošního jest v sobotu, dne 24. t. m. Přednáškový cyklus Národopisné spo- lečnosti českoslovanské. Šest svazků jejího vědeckého orgánu „Narodopisného Sborníku českoslovanského“, jest za těchto okolností čin, a to čin vynikající, pokud jde o podnět k přísně odborné činnostj, neobmezující se na pouhé rozmnožování nespořádaných materiálů na tomto poli. V této své činnosti, která by se dokonce neobme- zovala na pouhou neplodnou theorii, hodlá Národopisná Společnost českoslovanská pokračovati, a to různými směry a prostředky. V nejbližších týdnech uspořádá Špolečnost cyklus veřejných přednášek, po případě diskusí, kteréž ne- pochybně vzbudí pozornost v širekých kruzích. Před- nášky (s výjimkou jediné z nich) porádány budou vždy v pondělí o 5. hod. odpolední ve velikém sále Umělecké besedy (vchod z Nekázanky), a to první z nich již nej- bližší pondělí, dne 19. listopadu. Tohoto dne paní Sla- víková-Welsova, která zde od svého rozloučení s Národ- ním divadlem poprvé zase veřejně vystoupí, vylíčí svá pozorování a své zkušenosti ze slovenské vsi. V následu- jích týdnech pojedná slečna Reg. Bibova o českých kraj- kách a p. prof. dr. Arnošt Kraus o loutkových di- vadlech, posledního večera pak sleč. Madlenka Wanklova, zahájí diskusi o časové otázce „Co má Zádruha prodá- vati.“ Všecky tyto přednášky jsou každému bezplatně přístupny.

Hudba. —er. Z koncertní síně. První letošní kon- cert »České filharmonie« ve středu dne 14. t. m. od- bývaný byl prvním za vůdcovství Oskara Ne- dbala. Nedbal vyrůstá v dirigenta prvého řádu. Jest to patrno na celém jeho počínání. Každé dílo, které provádí, přešlo v jeho krev a jest tedy repro- dukce dílem ducha, který oživuje každou skladbu, mrtvý tón i rhytmus. Jest to pravý opak řemeslného bezduchého a únavného odtaktování, které dovede i nejkrásnější skladbě odzvoniti umíráčkem. Při Ne- dbalovi mimo tuto základní přednost jeho dirigentské činnosti pozorujeme zvláště smysl nejen pro rhytmus, který ostrým gestem svým doved velmi účianě vy- nésti, ale zvláště pro barvy orchestrální, jimiž orchestr za jeho vedení září jak v nejtižším pianismu, tak massivním fortisimu. Nejzajímavější v tom ohledu byla ovšem znamenitá Besthovenova Symfonie »Eroica« č. 3, ve které ukázal Nedbal nejen svou virtuositu, ale zároveň i své umělecké vyznání. Životopisci Beethonovi o ní praví, že byla určena k oslavě kon- sula francouzského Napoleona Bonaparte; ale když tento na sebe přijal paarpur imperatorský, zůstal velkolepou apotheosou hrdiny vůbec, jak i nápis: »Heroická symfonie na oslavu památky velikána« dosvědčuje, což také pro celou tuto skladbu jest nej- případnější. Věta první boj a vítězství velikých my- šlének, druhá bol nad smrtí heroa, smuteční pochod, jemuž hloubkou a obsažností málo máme rovných. třetí jakýsi oddech, v němž veselejší myšlénky nabý. vají převahy, a čtvrtá vítězná píseň za činy heroovy, toť asi krátký program skladby. V podání Nedbalově reprodukci zachována byla v prvé větě síla, energie, která mluví z hudebních themat jejich, v druhé hlu- boký žal, jimž přibarvenno bylo ucelení stylové pro- vedení nádherné této věty, k němuž se pojil jásot věty čtvrté, podivuhodných variací vlitých ve formu věty symfonické. Jak dobře hodilo se zakončení toto ku počátku koncertu, jež tvořil nádherný smuteční pochod ne-

dávno zesnulého mistra Zd. Fibicha z opery »Messin- ská nevěsta«. Skladba dýše při vší hloubce své klas- sickým přímo klidem, který hodí se k celému dílu. Vedle Fibicha byl na programu Richard Wagner s žárným zpěvem Siegmundovým z Walkyry. Málo nalezneme tak přehlubokým citem dýšících zpěvů jako tento, jehož krása vynikla ještě mohutněji pěk- ným přednesem p. K. Buriana, pravého to Wagne- rovského pěvce comme il faut. Druhým číslem programu byla Čejkovského suita G-dur op. 55., jejíž prvá věta byla v Praze prove- dena samým mistrem r. 1888. Jest to dílo, které překypuje všemi přednostm tvoření Čajkovského. Elegance výrazu, bohatá rhyt- mika, skvělá, barvitostí oslňující instrumentace snoubí se v jediný celek nevšední působivosti. Věta prvá vedle tichého bolu a touhy vyniká mužnou rázností, které jí dodává druhé thema (v Esdur), druhá věta pak (valse mélancolique) jest opět ukázka onoho tajuplného žalu, který tak časťo díla Čajkovského obestírá, závrat iý vír Scherza jest velmi účinně vystřídán závěrečnými variacemi, v nichž se jeví celá virtuosita skladatelova. Krásně jednoduché, národné zbarvené thema, nabývá vždy nových a nových tvářností. Tu vážný chorál, tam laškovný zpěv, zas jinde bravourní etuda, jinde vtipné fugato, konečně effektní Pollacca, jíž celek končí. Koncertem tímto, po uplynulém pětiletí, počalo nové období rozvoje naší filharmonie velmi slibně. Umě- lecký program, který Nedbal rozvinul a zároveň způ- sob, jak ho rozvinul, věští nám budoucnost co nej- lepší. A toho třeba našim filharmonikům ze srdce také přáti. šestý koncert Českého spolku pro ko- morní hudbu odbývá se v pondělí, dne 19. listopadu. o 7. hod. večerní v Rudolfinu za spoluúčinkování p. Ern. Consola, klavírního virtuosa z Milána a Českého kvar- tetta. Na programu Zd. Fibicha kvartett pro klavír, housle, violu a violoncello, R. Schumanna druhá sonata pro klavír a novinka V. Nováka smyčcový kvartett. Koncert Karla Hoffmanna, proslulého primaria Českého kvarteta, ospořádán bude 20. listopadu v Rudolfině za spoluúčinkování Ernesta Consola, pražskému obecenstvu z komorních večerů známého klavírního virtuosa z Milána a Karla Hoffmeistra, profesora pral ské konservatoře a člena Českého tria. Karel Hoffmann je méně znám jako solista; jen zřídka dosud poskytl příležitosti, aby- chom mohli obdivovati vzácné jeho umění na nástroji u nás tak oblíbeném, jako jsou housle, umění, které je schopno roznítiti všechno posluchačstvo. Hoffmann s vysoko vyspělou technikou h uslovou spojuje v nezvyklém souladu hlubokou intelligenci pro ideový podklad skladeb svého programu, což jej uschopňuje k dokonalému stlumočení všech jejich krás hudebních. Že i tentokráte uslyšíme Hoffmanna v celé jeho velikosti, kterou buduje si na velmi seriosním základě klasické hudby, zaručuje pečlivě volený program jeho koncertu, jemuž i Ernesto Consolo a náš Karel Hoffmeistr budou znamenitou ozdobou. Koncert slibuje neobyčejně vzácné požitky a naše obecenstvo jistě nedá si ujíti příležitosti vyslechnouti od této trojíce vynikajících umělců nejlepší díla koncertní literatury naší i světové. Záznamy ku kon- certu, k němuž sedadla a lože jsou velikým počtem již zadána, přijímá písemně „České koncertní a diva- delní jednatelství spojené s redakcí „Dalbora“ v Praze, Václavská ulice č. 326. Zamluvené lístky budou každému na udanou adresu bezplatně dodány

Divadlo. Z kanceláře Národního divadla. Dnes od- poledne hraje se pro studentstvo Bozděchova historická ve selohra »Zkouška státníkova« s pí Sklenářovou, pp Slukovem, Bittnerem, Šamberkem, Pštrossem, Innema- nem a Fochtem, a Čechovova veselohra »Námluvy« s pí. Danzerovou, p. Mošnou a p. Havelským. Dnes večer jest Lortzingova opera »Cara tesař« (3. čtvrtka předpl.) se slč. Mollendovou, pí. Bradáčovou, pp. Šírem, Karasem, Pol- lertem, Mařákem, Viktorinem a Veverkou. Režii má pan Krössing, řídí kapelník p. Anger. — Zítra odpoledne dává se Beaumarchaisova veselohra »Figarova svatb a«, večer jest slavnostní představení na 17letou paměť ote- vření Národního divadla. Bude se hráti Smetanova opera »Dalibor« (4 čtvrtka předpl.). V pondělí opakuje s Sheridanova veselohra »Škola pohoršení«, v úterý Fibichova opera »Pád Arkuna«, při níž bylo přede- včírem divadlo vyprodáno. — Koncem měsíce listopadu hodlá divadelní správa — prozatím na zkoušku — zavésti novinku, která bude bohdá vítána všem přátelům činohry a zastancům zlidovění divadla. Správní výbor Společnosti Ná- rodního divadla přijal se schválením intendance návrh řidi- telstva, aby v letošní zimní saisoně pořádána byla popu- lární představení večerní a to za činoherní ceny odpoledních her nedělních. Představení tato byla by ovšem mimo předplacení a počala by až o tří čtvrtích na 8. hod. večer, aby se jich mohlo súčastnit obecenstvo, za- městnané až do večera svým povoláním. Na rozdíl od ob- vyklých představení odpoledních mají míti tyto populární večery pokud možná zvláštní repertoire, se tavený nejen z repris, ale i z her nově studovaných a částečně i z no- vinek, o těchto večerech poprvé provozovaných. Ráz všech těch her má býti literárně významný, a pořad jejich, pokud dovolí ostatní program repertoirní, tak systematický, aby se v něm vystřídala významná díla domácí se znamenitými ukázkami cizích literatur. Jde ovšem o to, aby se podnik osvědčil finančně i při nižších cenách, a tím aby obstál ve zvýšeném rozpečtu Národního divadla. Prvním tímto popu- lárním představením bude premiéra Björnsonova dramatu »Nadnaši sílu«, určená na sobotu, dne 24. listopadu. Druhé populární představení uspořádá se v prosinci, a osvědčí-li se hry tyto v přízni obecenstva, budou populární představení večerní pořádána od ledna příštího roku pravi- delně každou sobotu. — Dešní číslo »Meziaktí« obsahuje zajímavé články o Emanueli Bozděchevi, o A. P. Čechovu od dra. B. Prusíka a pojednání o Lortzingovi a o jeho opeře »Car a tesař«. Mimo to nalézají se v čísle mnohé různé zprávy o cizích divadlech. Cena výtisku 20 hal.

Literatura Posudky. Josefa Ehrenbergra: Sebrané spisy zá- bavné. Jest podivno, že od r. 1874, kdy sebrané spisy Jos. Ehrenbergra poprvé vyšly, při tak mohutném rozmachu a rozvoji literárním u nás dnes právě tak jsme nuceni proná- šeti nářky a stížnosti jako tehdy do nedostatku dobrých vhodných spisů zábavných pro lid, který se jeví čím dále tím citelněji a člověk přímo v nesnáz upadá, když někomu, byv požádán, o dobré a zábavné četbě má pověděti. Moderní literatura naše má se za příliš aristokratickou, než aby slou- žiti chtěla massám stádného (sic!) lidu. A tak z ohromné záplavy české literatury zábavné jest to jen několik málo jmen, k nimž může se připnouti vzácný název lidovosti. Jsou to zvláště jména: Ehrenberger, Pravda a Třebízský, kteří se stali miláčky čtoucího lidu, j ko i národ byl miláčkem jejich, pro nějž psali krví srdce ty historie své, povídkya obrazy zkušenosti své. Moderní a živí spisovatelé, přes všecky finessy umění svého, nedovedli vytlačiti těchto mrtvých z oblíbenost jejich a učiniti, aby jejich díla a jména propadla zapomnění. A tak zatím co moderní literatura jen v obmeze- ném počtu výtisků na trhu literárním se objevuje, u lidových povídkářů našich ukazuje se naléhavá potřeba zřizovati opět a opět nové vydání sebraných spisů jejich, aby tomu lačnějícímu a žíznícímu lidu byly opravdu živým prame- nem. Lid český potřebuje knih, které by ho vzdělávaly, vlastenecké uvědomění vzbuzovaly, jej umravňovalya k charakternosti vychovávaly; svým zdravým smyslem po- střehuje sám, co jest mu s prospěchem, a proto lhostejně míjí ty rafinované výhonky nejmodernějších literárních směrů a sáhá po těch starých osvědčených spisovatelích svých. Ehrenberger jest jeden z nich a nikoliv nejposled- nější. — O spisech Ehrenbergových píše Ottův Slovník naučný: „Statisíce mladistvých srdcí sledovalo s radostnou a žalnou účastí jeho vypravování; umělť se dětem jako dospělým dívati výborně do duše, z čehož prýštila také vždy trefná charakteristika osob. — Všude tryská přirozený cit, všude se oceňuje důležitost školy, kuihy, dobrého pří- kladu, oslávuje se láska k rodičům, síla vůle, dobročinnosti vděčnost.“ Sebrané spisy J. Ehrenbergra budou vycházeti v pořadí, v jakém vycházely v prvním souborném vydání, po- řádaným touže firmou Cyrillo-Methodějskou, a za redakce samého slovutného autora, a to ve čtyřech odděleních, do nichž zařaděny budou případně i jiné práce, kteréž do první sbírky pojaty nebyly, pokud se do rámce této sbírky hodí. I. oddělení. Povídky dějepisné a pověsti, obsahující 16 prácí. I1. odělení. Obrázky a obrazy ze života. 14 prací. III oddělení. Zábavy pro malé i dospělé. 8 prací. IV. od- dělení. Obrázky a obrazy ze života. 9 prací. Jos. Ehren- bergra spisy zábavné vycházetí budou ve lhůtách čtrnácti- denních v sešitech po 3 arších na pěkném papíře ve vkusné obálce s podobiznou spisovatelovou sešit za 32 h. redakcí Xav. Dvořáka, prof. vyšší dívčí školy, nákladem knihkupectví Cyrillo - Methodějského Gustava Francla v Praze I., Melantrichova ul. Zlatá kniha nebo Dědictví sv. Ludmily. Jako vždy vyšly i letos dva podíly. Prohlédneme si dříve třebas „Zlaté Lístky“. Střídá se to jako v pestrém kaleidoskopu, povídka stihá povídku, všechno zajímavé. První je „Ma- minčin svátek“ od Geisslové, pak článeček Frant. Hurta „Nevím“, v němž zábavně ukázáno, kam to vede, myslí-li si někdo, že všechno ví a zná Z „Pohádky o rybářově dcerušce“ od L. Grossmannové-Brodské vycítí snad naše dítky, že i ony dostaly deset takových pomocníků jako Dobroňka do svých prstíčků a že jich tedy hbitě používati mají k pilné práci. Následuje pěkná povídka J Miloty „Kočárek“, pak tři roztomilé obrázky „Špačkova rada“, „Zbloudílá ovečka“ a „Domácí úkol“ od A. B. Šťastného, který dovede tak pěkně po dětsku vše pověděti. Dojemně vylíčen soucit dívek nad ubobým slepcem v povídce „Útrpné divenky“ od J. J. Váni, hned na to zase zasmáti se mu- síme Mařence a Jeníkovi v článečku „Babičiny brejle“ a zase dojati jsme obětavostí mladé dívenky v povídce „Ma- řenčiny brusle“ od K. J. Zákouckého. Další povídka I. Grossmannové-Brodské „Pohledový lístek“ výborně hodí se pro dítky zvláště v nynější době, kdy zavládla zrovna ma- nie s posíláním pohledových lístků. V článku „Štědrý večer na sv. Gotthardě“ dokázáno, kterak vydatně pomáhá P'án Bůh, když jest nouze největší. V povídačkách „Vodník“ od Fr. Hurta a „Mlsná kočička“ od Ign. Prokše dečtou se dítky, jak trestá se neposlušnost a mlsnost. Zakončeny pak jsou „Zl. L.“ případnou bajkou J. K. Hraše „Nere- ptejme proti zákonům přírodě daným“. — Prohlížíme „Zl. Klasy“. Hned první povídka „Přítelkyně“ od Sabiny Hey- bergerové jest velice pěkná a poučná. V básni „Ludvik Moháčský“ vylíčen známý tragický skon nešťastného krále. Pak následují opravdu zajímavé črty „Z cest Jeho Veli- čenstva císaře na Orient“ od Jar. Mcelského, a hned zase básnička „Hassan“, v níž slovy prostými sice, ale dojem- nými ukázáno, kterak heroicky dovee odpouštěti láska křesťanská i největšímu svému nepříteli Článeček „Ze ži- vota hejla“ od J. J. Váni čte se příjemně. Hezounká a rozmarná jest legenda z cest Krista Pána se sv. Petrem nadepsaná „Písnička chudých“ od Vlasty Pittnerove. Jako studená sprcha působí na nás oznámení na poslední stránce, že . . . „na úhradu všeho vydání nestačily příjmy t. r došlé, ale že přes 100 zl. bylo třeba uhraditi z ka- pitálu za lepších let uloženého...“ Je to vlastně chara- kteristika naší doby. Staň se kde kdo, zvláště dpp. kate- cheti a velect pp. učitelé, apoštolem „Dědictví sv. Ludmily“. opravdu „Zlaté knihy“ !. al ornn Rolník. Kalendář pro zábavu, poučení a k užítku našich hospodářů na rok 1901. Rediguje řid. J. Dume k. Nákla dem J. Steinbrennera ve Vimperku. Cena 1 kor. Velmi prakti ká kniha. Vedle zajímavých povídek, které se všechny vztahují ku stavu rolnickému, ukazujíce v milém lehkém rouše, kam vedou chyby rolnické, jest tu celá řada článků poučných, hlavně z pera redaktora řid. J. Dumka. Zkušený tento hospodář, který tolik již o hospodářství promluvil ve způsobě rozhovorů, poučuje tu rolníky naše o cestách a sil- nicích, užitcích z hovězího dobytka, o koňstvu, strojených hnojivech atd. Jsou tu mnohé praktické rady, přehled udá- lostí atd. Vše vedeno jest duchem náboženským, proto ka- lendář ten dobře poslouží.

Bibliografle. Nákladem Družstva V last »Vlasť«, časopis pro poučení a zábavu. Redaktor Tom. Škrdle. Roč XVII., číslo 2. Nákladem Družstva Vlast. Obsah: Z jakých příčin jmenuje Petr Chelčický M. Jana Viklifa Protivou? Dr. Ant. Lenz. — Zázračný slunečník, Báseň hr. J. Berchtolda. — Z říše baltického Triglava. Bedřich Kamarýt. — Zákon příčinnosti a účelnost v pří-