#1
alto_textblock
#1
technické a předepsané státní zkoušky odborové
nebo zkoušku diplomovou s úspěchem složil.
Stejného práva nabývají také absolventi báňské
akademie v Lubnu nebo v Příbrami, kteří s úspě-
chem složili státní zkoušku na těchto vysokých
školách.
Posluchači vysoké školy zemědělské, kteří
studia řádně absolvovali a předepsané zkoušky
státní nebo zkoušku diplomovou s úspěchem
složili, dosáhnou dle svého odboru titul inženýra
zemědělství, inženýra lesnictví, po případě kul-
turní techniky.
Za týchž podmínek dosáhnou oni posluchači,
kteří absolvovali kulturně těchnické kursy na
vysokých školách technických, titul inženýra
kulturní techniky a oni posluchači, kteří absol-
vovali zemědělské studium na filosofické fakultě
university krakovské, titulu inženýra zemědělství.
Oprávnění k titulu inženýra lesnictví dává se
také absolventům lesnické akademie v Maria-
Brunnu, kteří prokážou, že složili s úspěchem
akademické zkoušky diplomové všech tří oddě-
lení, jak stanoveny jsou řádem ze dne 7. srpna
r. 1868.
V § 2. přiznává se právo na titul inže-
nýrský absolventům dřivějších škol, které po-
zději na stejný stupeň s vysokými školami po-
staveny anebo v ně přeměněny byly.
V § 3. se připouští, že může býti průkaz
o zkouškách, zákonem tímto předepsaných, ve
výminečných případech po zvláštní žádosti
ministerstvem kultu a vyučování, po případě
ministerstvem orby ve srozumění s ministerstvem
kultu a vyučování prominut.
§ 4. vyhražuje ministru kultu a spravedl-
nosti, aby ve srozumění s příslušnou státní
zkušební komisí rozhodl, pokud mohou, studia
a zkoušky, odbyté na některé vysoké škole cizí,
nahraditi zkoušky a podmínky předepsané v §1.
§ 5. ustanovuje, že dle dosavadních před-
pisů oprávnění civilní inženýři, po případě
úřadně autorisovaní stavební, kulturní a stroj-
ničtí inženýři, pak úřadně ve smyslu nařízení
ministerského ze dne 23. května 1872 ř.z.
č. 70 autorisovaní báňští inženýři mají právo
tohoto titulu jako označení svého oprávnění
nadále užívati, i když nemohou prokázati kvali-
fikaci, stanovenou v §8 1. a 2.
V § 6. se pak praví: Ministru kultu a vyuč.
jest zůstaveno ponechati titul inženýrský po do-
hodě se súčastněnými ministerstvy a po dobrém
zdání příslušných professorských sborů oněm
osobám, které za to zvlášť požádají a třeba usta-
noveným podmínkám nevyhovují, titulu inženýr-
ského už před platností tohoto zákona skutečně
užívaly a svým praktickým působením dostatečně
prokázaly své speciální odborné vědomosti.
V § 7. se prohlašuje neoprávněné přisvo-
jování si titulu inženýrského za trestné dle plat-
ných předpisů.
K zákonu tomuto navrhuje prof. Rosz-
kowski následující resoluci:
»C. k. vláda se vyzývá, aby učinila po
úpravě zkoušek diplomových ihned potřebné
kroky, aby oněm absolventům vysoké školy, kte-
rým náleží dle tohoto zákona titul inženýrský,
byl za přiměřené vědecké výkony přiznán titu
doktorský.«
#2
alto_textblock
#2
Rakouský důstojník a čeština.
#3
alto_textblock
#3
Z Vídně, 15. března.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Poslanec J. Doležal a soudruzi podal
dnes na ministra zeměbrany ve příčině surového
jednání poručíka Vencla od 3. pluku císařských
myslivců ve Vídni následující
#4
alto_textblock
#4
dotaz:
#5
alto_textblock
#5
Časopis »Slovan« přináší v 30. čísle ze
dne 13. března 1900 následující zprávu:
»U císařských myslivců pluku čís. 3 pobytem
ve Vídni jest jako všude vojenská kapela, která
sestává většinou z Čechů. Těmto bodrým hochům,
kteří vedle jim vrozené hudby milují také svou
mateřskou řeč, zakázal poručík Vencl násle-
dujícími slovy milé jim tak mateřštiny užívati:
»Zapovídám Vám zde česky mluviti. Vy jste
v císařské armádě a mimo to u německého
pluku. Musíte mluviti německy; se svou po-
vidlovou řečí jděte na dvůr, tam je dosti místa
na smetišti.«
Uvádějíce to panu ministru zeměbrany na
vědomí, tážeme se:
Chce pan ministr tento případ neprodlen
vyšetřiti a spočívá-li na pravdě, poručíka
Vencla za jeho surové jednání přísně po
Gsestati?
#6
alto_textblock
#6
Přebytky sirotčích pokladen.
Z Vídně, 16. března.
(Tlfgrm. »Nár. Listů«.)
Vláda podala ve včerejší schůzi poslanecké sně
movny tuto předlohu
»1. Společné sirotčí pokladny v Čechách, na Mo-
ravě, ve Slezsku, v Dolních a Horních Rakousích.
Salcpurku a v Haliči odváděti budou od r. 190C až
včetně do r. 1909 každoročně z celkových svých pře-
bytků percentuální částku dotyčným zemím. Tato
částka obnášeti bude o 1 proc. méně než úroková
míra, platná ke konci roku u každé sirotčí pokladny.
Od obnosů těch však odečtou se jako náhrada státu
na správní výlohy dvě procenta.
2. Obnosů v § 1. zemím přikázaných budiž užito
na výchovu a ošetřování chudých sirotkův až do
skončeného roku 16., jakož i dětí zanedbanýcha
opuštěných, při čemž v prvé řadě hleděno budiž
k sirotkům osob vojenských, jež přišly o život ve
válečné službě. Podrobná ustanovení vyhražena jsou
zákonodárství zemskému.
3. Kdyby v některé sirotčí pokladně objevil se
schodek, ani reservními fondy nekrytý, budiž na-
hražen z přebytků jiných společných sirotčích po-
kladen dotyčné země. b
sd
4. Zákon tento vejde v platnost dnem, kdy bude
vyhlášen.«
Dle připojených výkazů činíl zmíněný obnos za
rok 1897 709.343 zl. Z toho by připadlo: Čechám
236.383 zl., Moravě 178.787 zl., Slezsku 31.822
zl., Haliči 26.372 zl., Dol. Rakousům 217.108 zl.,
Hor. Rakousům 18.836 zl. a Salepurku 35 zl.
#7
alto_textblock
#7
Denní zprávy.
K dnešnímu číslu přiloženo jest po-
kračování románu anglického spisovatele
Halla Caina „Křesťan“, str. 261—264.
— Povyk pro »lex Heinze«. Celé Ně-
mecko je vzhůru k vůli zákonu, o nějž různí
úřadové a instance v německém státě se zasa-
dili a který konečně má se státi skutkem. Ve-
škerá umělecká obec německá, výtvarníci, lite-
ráti, dramatičtí umělci — pak novináři, politi-
kové, učenci a potom nekonečná armáda lidí,
kteří se o umění »interesují«, ti všickni na nej-
výše jsou vzrušeni, poněvadž pokrytecká
pruderie má rušiti, ba v mnohém ohledu
nemožným činiti volné umělecké tvoření.
A ne pouze Německo, nýbrž také umělecký
svět zahraničný trne při myšlence na attentát,
který právě v Némecku podniká se proti umění.
Jaký má původ zákon Heinzův? Je Heinze ně-
jaký poslanec nebo člen spolkové rady něme-
cké, nebo zbožný farář či superintendent? Jak
byl při počátku označován v listech francouz-
ských 5a talských? Nikoli. Heinze byl,či
vlastně je darebákem, jenž v Moabitské komůr-
kové káznici odpykává si trest patnáctiletého
žaláře a jenž k trestu tomu již před desíti lety
byl odsouzen proto, že za spolupůsobení své
prostituované milenky zabil v jedné z postran-
ních ulic přísného ponocného, který ve čtvrti
té houfně se zdržující »dámy« znepokojoval.
Při této soudní afféře vyvřel na povrch takový
kal z berlínského života, že hrůzou každý
trnul a že také ihned zakročil císař, aby
zákonnými prostředky zasáhlo se ve shnilá
hnízda nemravnosti, jakými se přede všemi
jinými městy v říši bohabojnosti a dobrých
mravův osvědčily býti některé čtvrti berlínské.
Toho ale chopila se ihned společnost mukrův
a evangelicko-positivních pietistů ze školy Heng-
stenbergovy a ti ve sdružení s katolickým
centrem a kdekoli jde o obmezení nějaké svo-
body vždy ochotné vlády, sestrojili obrovský
zákon, jenž má víc než 200 paragrafů a jehož
účelem je »chrániti nevinnost před dáblem«. Kdyby
zákon ten stal se skutkem — a bezpochyby že
se tak stane — potom bude si moci státní ná-
vládní dle libosti vybrat a poslati z umělců kdo
se mu uzdá na několik neděl nebo měsíců do
vězení. Nejhůř pochodí při tom ovšem divadlo.
Moderní repertoir francouzský musí býti z ně-
meckých divadel nutně vyloučen, rovněž reali-
stická dramata původní, v nichž spočívá dnes
ale největší význam německé literatury drama-
tické, zbude pouze starý Kotzebue s Roderichem
Benedixem a »vlastenecko-hohenzollerská« dra-
matická lýra páně Wildenbruchova. Aby v po-
koutních ulicích berlínské čtvrti hamburské ne-
vraždili nevěstky a jejich pomocníci strážníkya
ponocné, nebude napříště dovoleno divadlům
dávat kusy Sudermannovy a Hartmannovy, a
Begos nesmí se napříště odvážiti již k žádnému
aktu. Co nebude míti na sobě pruský vo-
jenský plášť — sebere se a zavře se. —
Proč na tomto místě zabýváme se touto věcí?
Z té jednoduché příčiny, že u nás vyskytují se
hlasy, které touží také po nějaké »lex Heinze«,
kterouž zachrániti chtějí ohroženou moralitu.
Dosud byla touha ta skryta, ale dnes, kdy ně-
meckým apoštolům mravnosti kyne úspěch, od-
važují se dále a plaidují pro opatření na po-
vznesení veřejné mravnosti. Dobrovolní agenti
#8
alto_textblock
#8
tohoto směru špiclují hlavně po výkladních skří-
ních knihkupců, po soukromých výstavkách foto-
grafických atd. Víme velmi dobře o existenci
jisté pornografické literatury a jejích účineích
na mladou nezkaženou duši, ta se ale do vý-
kladní skříně nestrká, ta zasílá se jenom na pevnou
objednávku, zalepena a s tištěnou poznámkou,
že kdo obal roztrhne, knihu si ponechati musí.
Rovněž jinak se prodávají toho druhu fotografie.
Policie to zná a nezná-li, může se poučit o tom
u všech privilegovaných majitelů známých
domů, jimž za věrně konané služby odměňuje
se licencemi. Však i kdyby ihned přenesla
k nám celou tu lex Hainze se vším příslušen-
stvím, v Praze »salonů Krátkých« se tím ne-
zbaví. Příčina nemravnosti a sice ne pouze ve
velkých městech, nýbrž i na mizerných vesni-
cích, kde mnohdy horší naleznete poměry, než
ve statisícovém bydlišti lidu, vězí mnohem
hloub, než kam dovede vniknout bystrost tucto-
bne
vých mravokárců.
— Úmrtí. Dnes ráno zemřel v Praze p. Frant.
Novotný, bývalý řezník, nyní hostinský v Neka-
zance »u zlatého křížku«, maje 36 let věku svého.
Pohřeb konati se bude v neděli dne 18. t. m.o
3. hod. odpol. z chrámu u sv. Jindřicha.
— Dary. Ústřední Matici školské ode-
vzdal p. Ferd. Tallowitz místo věnce na rakev zvěč-
nělého p. Norberta Slavíka, účetního městské spoři-
telny pražské, K 20.—. — K uctění památky zemř.
p. Theodora Stejskala věnoval p. Ant. Butta, major
mimo službu, místo věnce na rakev 12 K Ústřední
Matici školské.
— Veřejná bezpečnost na Ostravsku
v poslední době je více než pochybnou. V noci
z minulé soboty na neděli byla vyloupena výkladní
skříň obchodní p. Fr. Poláka v Mostní ulici v Mo-
ravské Ostravě a v noci z úterka na středu, 14. t. m.,
v téže ulicí pokoušel se zloděj vyloupiti výkladní
skříň hodináře Schlossera. V noci, ze středy na
čtvrtek, 15. t. m., zavražděn byl ve Lhotce, velké to
osadě, čítající 7000 obyvatel, takřka spojeně s Mor.
Ostravou, výminkář Josef Mrázek. Slyšel v noci na
svém dvoře jakýs podezřelý šramot, vyšel ven, a
když se delší dobu nevracel, šla se jeho manželka po-
dívati, kde zůstal. Nalezla ho na dvoře ležicího.
Několik postav prchalo do tmy. Mrázek byl asi dva-
kráte nějakým tupým předmětem prudce udeřen do
hlavy, takže zůstal na místě mrtev. Vrazí jeho, jak
zjištěno, chtěli ukrásti slepice v kurníku a byvše
Mrázkem překvapeni, utloukli jej a prchli. Četnictvo
zavedlo ihned pátrání. Zavražděný bude v pátek
soudními lékaři pitván. Jinak bývají chodcí v odle-
hlejších ulicích v noci, ba docela už i před 9. hod.
večerní na živějších ulicích zastavováni pobudy, po
případě přímo přepadáni. Tyto případy vysvětlují
úřadní orgánové rapídně rostoucí bídou na celém
Ostravsku.
— V době nedostatku paliva. Několik žen
z Kobylis bylo včera přistiženo při rozebírání plotu,
vinoucího se kolem zelinářské zahrady Václ. Drahňov-
ského. Za nedlouho potom byla u téhož plotu při
odnášení prken přistižena dvě děvčata z Kobylis.
V minulých dnech bylo z plotu odcizeno dříví v ceně
40 korun.
— Skoláci na sněžnicích v Krkonoších.
Letošní zima je v horských krajinách neobyčejně
vytrvalou. V jiných letech z pravidla v této době
setkáváme se se sněhem pouze v nejvyšších částech
pohraničných hor, avšak letos celé předhoří dosud
úplně je zasněženo. V Podkrkonoší z větší části do-
sud jezdí se na saních a trvající každodenní mrazy
a občasné vánice i na další dny ještě dobrou sanici
zabezpečují. — Nový zimní sport, jízda na sněžni-
cích, jenž v tomto období doznal značného rozšíření,
dosud rovněž jest v horách v plném proudu. Ze-
jmena mládež libuje si v něm, sjíždějíc neunavně a
s lehkostí a zručností až obdivuhodnou i nejprudší
zasněžené svahy, horské údolí vroubící. Osmi chlap-
cům a dvěma děvčatům, vesměs 12—14letým žákům
obecné školy v Dol. Štěpanicích u Jilemnice, do-
přáno bylo minulou neděli, dne 11. t. m., zvlášt-
ního potěšení. Řídící učitel p. J. Buchar odvážil se
s nimi vykonati celodenní výlet na sněžni-
cích přes Křížlice, Rezek a Dvor-
ské Boudy na temeno Kotle 1434 m.
n. m. Od 9. hod. ranní do 7. hod. več. urazili drobní
tito skisté celkem 36 km cesty. Odpočinku a občer-
stvení dostalo se jim v Rezku a Dvorských Boudách.
Zpáteční cestu — 18 km — urazili v necelých dvou
hodinách. Domů navrátili se úplně svěží, necítíce
nejmenší únavy. V upomínku na zimní tuto výpravu
do Krkonoš přinesli si po větévce zakrslé kosodře-
viny, již uchovají si zajisté jako čestný odznak
svého hrdinství, jež toho dne provedli. Jsouť skisté
tito rozhodně první, kteří z řad školáků v zimě do
Krkonoš výlet vykonali a provedli namahavý výkon
svůj se zdarem, jenž by i dospělým jezdcům povždy
sloužil ke cti.
— Dvě příhody v divadle »Variétě«. Při
včerejším představení v divadle »Variété« v Karlíně
staly se dvě příhody, které v obecenstvu sice způso-
bily značné vzrušení, ale neměly v zápětí žádné
neštěstí. Prvá nehoda stala se tanečníku Alexovi.
Při krkolomném tanci »La valse tourbillon« vyšvihl
se Alex s tak úžasnou prudkostí, že vyletěl z jeviště
do prostory orkestru, několik metrů hluboké. Ve
hledišti povstal pochopitelný rozruch, který však za
chvilku přestal, neboť Alex vylezl z hlubiny opět
na jeviště a pokračoval dále v produkci. — Druhá
příhoda stala se při produkci lvů. V tom okamžiku,
když na můstek vystoupili dva lvi a procházeli se,
překotil se můstek, lvi spadli, ale neutrpěli žádného
pohmoždění.
Nezdařený podvod v záložně. Do kar-
línské Občanské záložny přikvapila včera žena děl-
níka Marie Havlíková ze Žižkova, Žerotínova ulice.
Dověděla se, že prý »záložna je v úzkých« a proto