#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 73. ze dne 15. března 1900.
#2
alto_textblock
#2
Různé zprávy.
#3
alto_textblock
#3
= Lupiči na Sicilii. Bohatý velkostatkář Vi-
cenzo Sraramuzza, jenž byl před několika nedělemi
unesen sicilskými briganty, vrátil se těchto dnů do
svého domova Siculiany, v provincii Girgenti. Úřady
zakázaly rodině uneseného vyjednávati s lupiči,
kteří žádali vysoké výkupné. Domnívali se, že tímto
způsobem přinutí bandity k povolnosti. Když však
policie pozorovala, že veškeré její snahy, vypátrati
skrýš lupičů a osvoboditi uneseného velkostatkáře,
jsou marny, povolila ve své přísnosti a toho použila
rodina, aby vyjednávala s posly brigantů. Lupiči žá-
dali prý 10.000 lir výkupného, není však známo,
zdali rodina vskutku tolik zaplatila. Sraramuzza,
jenž již čtyřikráte byl zajat lupiči, vypravuje, že ve
svém zajetí v táboře Jupičů žil přímo znamenitě.
Byliť přesvědčeni, že výkupné dostanou a vyhovovali
mu ochotně ve všem, čeho si přál. Značnou sensaci
vzbudila zpráva, že lupiči, dostavše výkupné, dopro-
vodili svého zajatce až ke dveřím jeho bytu, aniž
byli poznáni.
= Mistrovský kousek byrokracie. Šprý-
movnou historii o anglické finanční komoře, za jejíž
pravdivost se zaručuje, vypravuje sir Wemyss Řeid
ve sborníku »Tho Nineteenth Century«: »Pamatuji se
na urozeného muže, jenž zaujímá velmi vysoké místo
ve státní službě a jenž mi z pokladů svých zkuše-
ností vypravoval následující: Jednoho dne, když po-
prvé jako mladší tajemník dostal se do jakési státní
kanceláře, stal se očitým svědkem výjevu, jenž jej
naplnil nejvyšším úžasem. Jakýs starý pán, jenž se-
děl u jiného pultu v téže místnosti, vstal pojednou,
přivlékl svoji židli ke krbu, chopil se pohrabáčea
jal se do nevinného nábytku bušit se šílenou zuři-
vostí. Když se mu konečně podařilo uraziti židli nohu,
zdála se býti jeho zuřivost upokojena. Mrštil poško-
zenou židlí do kouta pokoje, vzal jinou židli a usedl
zase klidně ku práci, jakoby se nic nebylo přihodilo.
Když můj přítel onoho odpoledne svoji práci skončil,
odvážil se otázat se s nesmělostí nováčka jiného tajem-
níka, jenž byl svědkem tohoto výjevu: »Mívá mr. X
často takovéto záchvaty.« — »Mr. X.?« odpověděl kol-
lega, »tomu přece nic nebylo. S jeho židle se ulo-
milo jedno kolečko, a finanční komora nedává tako-
véto maličkosti spravovat. Odhodlá se ke správce
jen pak, jde-li o těžší pohromu, na při ulomenou
nohu. Proto urazil židli nohu a teď dostane židlei
nové kolečko.«
= Zlato na Filípinách. »Times of Manila«
podávají zprávu o výsledcích výzkumné cesty, již
podníkl ameřický prefekt J. O'Brien do nítra Fili-
pinských ostrovů. Zjistil na základě pečlivých geolo-
gických výzkumů, že ostrovy jsou neobyčejně bohaty
zlatem. Nejhlavnější zlátonosné oblastě jsou hornaté
končiny kraje Kagajan na Luzonu, největším z Fili-
pinských ostrovů. O'Brien, jenž ostatně konal svoje
bádání v době války a se zvláštním svolením Aqui-
naldovým, domnívá se dále, že severní část Luzonu
jest velmi bohata zlatem. Shledal též příznaky vy-
skytování se mědě, a což snad ještě důležitější, též
uhlí. Zlato nalezá se méně v křemenitých útvarech,
jako v naplaveninách. O'Brien soudí, že počne-li se
na Filipinách s těžením nerostných pokladů, na
dlouhou dobu bude rýžování zlata hlavním zaměst-
náním v tomto oboru. Řeky, zejmena na severu.
jsou značně zlatonosné, a teprve před nedávnem
nie
aavob eldný
z
aedlee
#4
alto_textblock
#4
přinesli američtí vojáci, kteří byli na zvědách v se-
verní části Luzonu, znamenité ukázky ryzího zlata.
Byly to většinou drobné hroudy, jež dostali od domo-
rodců, kteří je vyhrabali z písku řeky. Také v jiných
obvodech uvnitř ostrova nalezli američtí vojaci
ukázky zlata.
= Parlament a loterie. Z Říma se oznamuje
Nedávné rokování o jakémsi návrhu zákona v italské
sněmovně poslanců poskytlo státnímu pokladu ital-
skému neočekávaný příjem. Jak známo, jsou Italové
zuřiví loteristé. Každá příhoda poskytuje jim příle-
žitost ke kombinování čísel, jež mají kabalistický
význam shodný s dotyčnými příhodami. Hraje se
na příhody šťastné nebo nešťastné, na události ne-
očekávané aneb na čísla, jež vynese na jevo ná-
hoda. V rokování o interpellaci tehdejší předseda
sněmovny signor Zanardelli připomenul poslancům
články 3, 6 a 82 jednacího řádu. Jeden z poslanců
středu zvolal při tom: »Ach, to je pěkné terno pro
loterii.« Časopisy zaznamenaly tento důmyslný výkřik
a loteristé pospíšili hráti udaná čísla, Kombinace se
nezdařila a státní poklad získal při tom 2 milliony
lir. Loterie poskytuje italskému státu průměrně čistý
výtěžek 20 millionů lir ročně.
= Zima ve Svédsku. Ze Stokholmu se ozna-
muje: Minulý čtvrtek a pátek zuřila opět ve Švéd-
sku hrozná sněhová bouře, jež přinesla, možno-li,
ještě větší spousty sněhu, než bouře předešlé a mimo
jině způsobila podivnou nehodu, že universitní město
Upsala po plné dva dny bylo úplně odloučeno od
veškerých styků s ostatním světem. V rovině kolem
Upsaly bylo sněhu tak vysoko, že vlaky na různých
tratích s největším namaháním dostaly se před
Upsalu a tam uvázly. Zasněžení pasažeři ubytovali
se jednak ve staniční budově, jednak ve vagonech.
Telegrafní žádost do Upsaly, aby na zasněžené sta-
nice zaslány byly potraviny, byla marna, poněvadž
žádný vozka se nechtěl odvážiti k dopravě a rovněž
nemožna byla doprava po lýžích. Pro obyvatele
upsalské, jimž po dva dny nedošla žádná pošta,
bylo to znamenitou událostí, když se konečně ob-
jevil první vlak, jenž četně shromážděným obecen-
stvem uvítán s jásotem. Letošní zimu ve Švédsku
dlužno počítati k zimám nejtužším, neboť jako mrazy.
občas velmi prudké, a značné sněhové vánice uvniti
země velmi stížily dopravu, panují také na pobřeži
nepříznivé poměry pro plavbu lodí. I v jižní části
zálivu Botnického jest moře zamrzlé, takže z Grissl-
hammu, poněkud severně od Stokholmu, kdež jest
přístav pro dopravu s Finskem, započato bylo s do-
pravou na lodích, opatřených saňkovitými« líhami.
přes Alandské moře do Finska. Baltické moře mezi
Stokholmem a zálivem Finským má nyní vůbec ráz
zcela polární. Parník »Welamo« blíže přístavu stok-
holmského dostal se na mělčinu a byl tak stísněn
ledovými krami, že se již na to pomýšlelo, opustiti
loď. Avšak konečně se podařilo dostati parník opět
na vodu.
el s e
= O katastrofě »Cuviera« oznamují se ná-
sledující podrobnosti: Kapitán parníku »Windsor«
podal u námpřního úřadu v Calais obšírnou zprávu,
již zachránění plavci doplnili příšernými podrob-
nostmi. Kapitán parníku »Windsor« udal, že dne 9.
t. m. k sedmé hodině ranní nalezl skotský parník
»Cuvier« na moři jako vrak. Ačkoliv ihned podnik-
nuty rozsáhlé zachraňovací práce, mohly býti za-
chráněny toliko tři osoby. Loď sama byla neod
#5
alto_textblock
#5
vratně ztracena a rychle klesala. »Cuvier« náležel
skotské paroplavební společnosti »John Henderson
v Glasgowě a plul z Antverp do Brasilie. Zachránění,
druhý kormidelník a dva plavci, vypravují následu-
jící: Dne 9. t. m. v prvních hodinách ranních sra-
zili jsme se s anglickým parníkem, jehož jmena ne-
známe. Následkem srážky utrpěla naše loď hroznou
trhlinu a počala rychle klesat. Dali jsme ihned po-
plašné signály, avšak cizí loď, jež zdánlivě byla jen
málo poškozena, vzdalovala se vždy více. Patrně
kapitán této lodi nechtěl se o nás starat. Zůstali
jsme zoufalí nazpět. Na další plavbu nebylo lze po-
mýšlet. »Cuvier«, před několika minutami znamenitý
parník, byl nyní malomocným vrakem. Když minula
veškera naděje, že cizí loď nám přispěje ku pomoci,
chtěli jsme se zachránit na člunech; avšak pokus
se nezdařil. Kapitán a 37 mužů z posádky zahynulo
ve vlnách. Pro nás tři, kdož jsme zůstali na lodi,
minulo několik trapných hodin hrozné úzkosti. Po-
jednou objevila se na obzoru loď. Domnívali jsme
se z počátku, že kapitán lodi, s níž jsme se byli
srazili, se přece rozmyslil a chce nám přispěti ku
pomoci, ale záhy jsme se přesvědčili, že to jiná lod.
Když »Windsor« k nám přibyl, byli jsme zachráněni.
#6
alto_textblock
#6
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
166. hra v předpl.
Dnes ve čtvrtek 15. března.
2. čtvrtka.
Jako host vystoupí po drubé
paní Helena Marcellová, člen císařského divadla
ve Varšavě.
Arria a Messalina,
Truchlohra o 5 jednáních. Napsal A. Wilbrandt. Pře-
ložil Em. Bozděch. Vypravil režisér p. E. Chvalovský.
Začátek o 7. hodině.
Konec po 10. hodině
#7
alto_textblock
#7
Švandovo divadlo na Smíchove.
Ve čtvrtek 15. března.
Začátek 7. hod.
Ve prospěch režiséra p. Josefa Kysely.
Marnotratník.
#8
alto_textblock
#8
Melzrova kavárnai
na Kr. Vinohradech, nároží Palackého tř. a Skrétovy ul.
(býv. Deminka). Otevř. od 6 h. z rána do 2 h. v noci.
#9
alto_textblock
#9
havy prádla damského,
#10
alto_textblock
#10
jakoži
#11
alto_textblock
#11
pro pány,
střihu vyzkouše-
ného a vzorné
práce, doporuču-
je v nevšedním
výběru pod záru-
kou nejlepší ja-
kosti, dokud zá-
soby stačí za ne-
zvýšené ceny
firma
#12
alto_textblock
#12
Novák
.
v Praze,
Vodičkova ulice, „U Štajgrů“.
Illustrovaný cenník franko. Vyznamenán čestným di-
plomem za vzornou práci.
5955
#13
alto_textblock
#13
snr
#14
alto_textblock
#14
9o
#15
alto_textblock
#15
257
#16
alto_textblock
#16
movtsíd a lnšvojil
bolq tst úsad
#17
alto_textblock
#17
lilbom
#18
alto_textblock
#18
XIII
#19
alto_textblock
#19
o Hvězdy bledlyavšak ještě nesvítalo, když bylo za-
klepáno na dvéře. Jan vyskočil a naslouchal. Po malé
přestávce klepání se opětovalo. Bylo to bázlivé, nesmělé
klepnutí, jakoby bylo učiněno pouze špičkou prstů nízko
dole na dvéřemau ,oefab i
ž»Budiž Pán pochválen!« řekl Jan a odsunul šupátko
se mřížky. Čekal, že uvidí venku obličej, avšak tam ne-
bylo nikoho. 8oq boq šli vlol jsov
vbi »Kdo jest to?« tázal se va nedostalo se mu od-
povědi. 0q. lsvy ol ol a b leazou n
Vzal lampu, jež neustále hořela v síni a vyhledl
ven mřížemi. Nebylo nic ve tmě, pouze ledová mlha, jež
se zdála vystupovati ze země. sol ilav« sdížm
»Pouze nový sen,« myslil si a položila ruku na
šoupátko, aby zavřel. 5no
ělaím cěněšgolao
ila Tu zaslechl vzdech, který jakoby vycházel od země
a v témž okamžiku pes hluboce zavyl. Chytil dvéřera
trhnuv jimi rychle, je otevřel. U jeho nohou klečela po-
stava muže, hluboce sehnutého a zakukleného.
v l
svols pra pav pozvedl hlavu Obličej jeho se děsivě
změnil. Byl sivý a zchřadlý. Oči jeho těkaly a vypadal
jako člověk, který byl bičován.
»Dobrotivý bože, to jsou trosky!« myslil si Jan.
Pomohl mu povstati a vstoupiti. Údy ubožákovy byly
ztuhlé zimou a on klopýtl slabostí, když překročil práh.
vi»Avšak, díky bohu, že jste se vrátil a nic se ne-
stalo!« děl Jan. »To jsme měli strachu! Nesmíte již nikdy
jíti opět ven — nikdy ! Tak, bratře, posaďte se sem.«
#20
alto_textblock
#20
»Potrestejte mne tedy. Dejte mi pokání. Nechte mne
býti nejnižším z nejnižších a nejbídnějším z nejbídněj-
ších. Jen mi rcete, co mám činiti a já to vykonám.«
»Vratte se ku dveřím, zaujmete znovu svou povin-
nost jako vrátný.«
Jan hleděl na Otce s výrazem poplašeným.
hsid »Domníval jsem se, že jste si to odbyl, můj synu,
avšak nebesa vědí to lépe. A slibte mi, až tam budete,
že se budete modliti za našeho bloudícího bratra, aby
mu nebylo dovoleno, by vykonal úkol, za nímž jste ho
poslal ven; modlete se, aby nikdy nenalezl svou sestru,
ani kohokoliv, kdo ji zná a mohl by mu říci, kde je a
co se s ní stalo; modlete se, aby nikdy nevkročila mu
do cesty až do poslední hodiny života a odloučení smrti;
slibte mi, že se budete modliti za to, můj synu, ve dne
v noci, ráno a večer, ze vší duše své a síly, jakobyste
se modlil o milost boží a spásu své duše.«
Jan neodvětil; byl jako člověk omráčený. »Jest to
možné?« pravil. »Posíláte mne zpět ku dveřím? Můžete
mi opět důvěřovati ?«
Otec přistoupil k posteli a vzal klíč od brány
z jeho místa pod policí. »Vezměte tento klíč také k sobě,
neboť budoucně budete zároveň dozorcem brány.«
Jan vzal klíč mechanicky, jedva slyše, co bylo
řečeno. e
960 »Tedy je to pravda — máte ještě víru ve mne ?e
Otec mu položil opět ruce na ramena a hleděl mu
do obličeje. »Bůh má ve vás víru, mé dítě, a kdo jsem
já, abych si zoufal?« v e
Když se Jan Storm vrátil k domovním dveřím,
mysl jeho byla v jakémsi stavu omráčení. Mnoho hodin
e
m sn
Křern.
65