ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 84a56f90-7127-11dc-a513-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 53
#1 alto_textblock #1
Ročnik XXXXIV.
#2 alto_textblock #2
I
#3 alto_textblock #3
V Praze, v pátek dne 1. dubna 1904.
#4 alto_textblock #4
číslo 92.
#5 alto_textblock #5
Na ranní a odpol. jist pledpláei ne v Praze v adninistn t s dvojí donásko ke n nll k tn s něc .: 2 K p re n nei voji silnnt n
#6 alto_textblock #6
s k
#7 alto_textblock #7
A 1s0
#8 alto_textblock #8
Ro
#9 alto_textblock #9
NÍLIS
#10 alto_textblock #10
Y.
#11 alto_textblock #11
v arobném prodejír nnl lo o obě . . . aa Vo nlialkách na venkor zansí čel.. sdpclední . .
#12 alto_textblock #12
rnserae latí se ho tově nupřd. Předplaceni a inserty pšijínná v dhnni strace v Marianské ulici č.z.
#13 alto_textblock #13
usvirn erasiie Kiraanics lefaa- Rakopiny so nevraonje
#14 alto_textblock #14
gi
#15 alto_textblock #15
Onešní číslo pro Prahu je o 10 stranách.
#16 alto_textblock #16
Válka. Z Petrohradu, 31. března. (Zvl. tel. »N. L.«) Zpráva o srážce předvojů ruských s japonskými na Koreji, byla zde bouřlivě uvítána. Davy lidu shromáždily se před Zimním palácem a provolávaly carovia Kuropatkinu slávu. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz na straně 3.)
#17 alto_textblock #17
Nejen Východ i Západ vzbuzuje
#18 alto_textblock #18
pozornost.
#19 alto_textblock #19
Lord Russel dospivá ve svě známě obsaan studii o vývoji anglické ústavnosůi ku přesvěd- čení, že má anglická koruna dosud tak veliký vliv a tak mnoho různých prostředků, jimiž může účinkovati na usnesení parlamentu, že v otáz- kách, na nichž jí záleží, vždy dosáhne většiny pro své záměry. Připomínáme si tento názor zna- menitého anglického politika proto, že poměry mezinárodní jsou nyní přesyceny řadou velice napínavých otázek, a že právě v oboru zahra- niční politiky, zejmena ve státech pevniny ovrop- ské, jest převaha zájmů dynastických nejpat- nější. Na doklad uvádíme pouze zahraniční poli- tiku německou, v níž jest panující císař „vlast- ním svým kaneléřem“; a ve státech, kde jest parlament ještě slabší než v Německu a vliv jeho na chod záležitostí zahraničných tudíž ješte nepatrnější, platí to v míře zajisté mnohem Zvlástě trojspolek jest spíše útvarem vzniklým z podnětů dynastických, než ze spo- lečného přání národův, dvojspólek pak násle- doval jakožto nezbytný důsledek prvého. Po- vodní viditelná protichůdnost obou těchto veli- kých skupin průběhem doby pozbyla mnoho na své ostrosti, a jednotliví účastníci obou shledali, že jsou četně zájmy, jež vyžadují zvláštního upravení a vyřízení, a tak jsme viděli, že vznikla zvláštní dohoda Ruska a Rakousko-Uhersk ohledně Balkánu, že nastalo sblížení Italie s Fran- cií, že se právě nyní vyjednává mezi Francif a Anglii o uspořádáni celé řady koloniálních zále- žitostí, i konečně, že Německo stálým opětová- ním, že nemá nijakých zájmů na Balkáně a dle známého výroku Bismarkova pro Balkán „ne obětuje hnátů ani jediného pomořanského gra nátníka“ prozrazuje, že po této stránce nechee býti poklidáno Ruskem za soupoře. Nyní dospěly mezinárodní poměry k válee rusko-japonské a na Balkáně přikročeno pro- zatím prostředky mírnými k donucování Ture- cka, aby provedlo reformy, k nimž se zavázalo berlinskou smlouvou. Akcí prvou octlo se přede- vším Rusko jakožto člen dvojspolku v nověm postavení, značnou čásť svých válečných sil mu- silo vrhnouti na Dálný Východ, a v Evropě na- stalo nejen uvažování o tom, jak zasáhne tato válka do mezinárodních poměrů, ale z nejrůz- nějších stran docházely i zprávy o vojenskýeh opatřeních, zvláště ve Španělsku a ve státech severních; ve Francii pak, jakožto druhém členu dvojspolku, nastala rozprava, zdali a pokud by byla povinnou podepřiti činně svého spojence? Dále uvažováno o tom, co se stane s do- hodou rusko-rakouskou ohledně Balkánu, kdyby válkou rusko-japonskou oslaben byl účinek akee reformn: a Rakousko-Uhersko vzhledem ke svým zvláštním zájmům na Balkáně nemohlo vyčkati konce války ruskojaponské, jež může se pro- táhnouti do značné délky. Zkrátka, posavadní stav věcí na ovropském Východě ocil se na půdě pochybností. Zjevně i než před tím vystoupily i zvláštní zájmy italské v Albanii, a vzniklo nebezpečí, že proto mohou nastati neshody v lůně trojspolku, mezi Italií Rakousko-Uherskem. Ale nejen poměry východní přivodily zna- telné zhoršení situsce; i na západě událo s
#20 alto_textblock #20
většl.
#21 alto_textblock #21
mnoho, co nutno ke charakteristice mezi- národní situace připomenouti. Volbou nového papeže nastala změnal i v po- litice Vatikánu, jež za Rampolly jakožto státního sekretáře pokládána byla za příznivou dvoj- spolku. Za nového papeže přiostřilo se napjeti mezi Římem a Francií, a nastalo sbližování s Německem, o němž svědčí nejen připuštěni jezuitů do Německa, ale i to, že poprvé vydána enoyklika i v jazyce německém, čehož dosu nebylo, a že se pomýšlí na zřízení papežské nun- ciatury v Berlíně. Zápasy církevní ve Francii bývají nejen předchůdcem vnitřních převratů, ale projevuj účinky : na oba sousední románské národy, špa- nělský a italský. Ve Španělsku nabývá v posledn době značných rozměrů ruch proti posavadním pořádkům; nejen ruch republikánský, karlisti cký, ale i katalonské snahy po neodvislosti silně se zmáhají. Neméně pozoruhodno jest, že časopis tal vážný, jako jest pařížský „Temps“, v jednom z posledních svých čísel připoušti nejen známky benapartismu v nynějších vládních kruzích, al že úvahu svou o tom přímo nadepsal významně „Třetí císařství?“ O neurovnaností vnitřních poměrů v Italii o tamních přehmatech ministerských jsou časo pisy opposiční plny zpráv. Jak účinkují tyto zjevy na poměry mzi národní? Výslednice jejich ukazuje, že ve všech r mánských státech nových podnětů se dostalo zápasnikům o vládní formu, a že se z hruba dělí na republikány a monarchisty, tak že v si tuaci této změna stanoviska ve Vatikánu a při- ostření jeho poměru k Francii jest důležitým činitelem. A nyní položme si otázku, jsou-li ná padne četné, i v nynější cestování málo příhodné době podnikané projiždky panovníků pouhými výlety zábavními a prostředky k oddechu a osvěžení zdraví? Po králi švědském vyjel si německý císař na namáhavou cestu námořní do Italie, sou- časně přibyli královští manželé angličtí do Dán ska, a nové jízdy panovnické se oznamuji. Zvláště nápadnou je italská cesta císale Viléma, protože v zápětí po něm přibude tam předseda francouzské republiky Loubet, a dle nynější situace nesetká se s papežem. Již tato souběžná návštěva vzbuzuje do- mněnku, že cesta císaře německého směřovala k oslabení účinků návštěvy presidenta republiky francouzské, a že dalším účelem jejím bylo se- sílení dynastických zájmů panovníka italského dovedout- Němci ve svých mezinárodních stycíe nejen u malých balkánských potentátův této stránky vždy velmi vydatně využitkovati. Skoro tytéž cíle připouští důvěrné setkáni cisaře Viléma se španělským králem Alfonsem ve Vígu. Vyžaduje-li která jízda panovnická politick pozornosti, jest to právě se končící dlouhá ná- mořní cesta německého císaře do Španěl a Italie. Pekládáme ji za předzvěst, že poměry v západní Evropě utváří se neméně napínavě nežr Východě. Kde stojí Anglie? „Novoje Vremja“ včer upozornilo, že Anglie jest — osamocena, ale vý- mysl „Köln. Ztg.“ jest, že článek jeho cbsahuje tuto ruskou nabídku: Myšlenka anglo- ruského sblížení není chimerou, ale bylo by možné, jen kdyby Anglie poskytla Rusku dostatečné záruky že po rusko-japonské vojně nebude následovat evropský kongres, jenž by Rusko připravil ovoce možného vitězství. Kdo Rusku takové zá ruky nyní poskytne, může býti jist jeho přátel- stvím, protože následky nynější války znepoko jují v Rusku mnohem více, než sám výsledel vojny. Nám se spíše zdá, že politika německá sam se leká, že by mohla k takovému sblížení dát podnět. Kodaň, kam právě přijeli angličlí manžele královští, jest ovšem staníce, kde by se sblížen takové mohlo připraviti.
#22 alto_textblock #22
—
#23 alto_textblock #23
—
#24 alto_textblock #24
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 31. března.
#25 alto_textblock #25
Ilalové a Slované. Francouzský tisk s velkým zadostučinění zaznamenává shoda rakouských Slovanů s Italy. »La Liberté« věnovala události té článek úvodní, a poukazuje, že ve chvili, kdy Vilém ml s Viktorem Emanuelem II. vyměňují projevy italsko německého přátelství, je nutno mluviti úmluvách slovanských a ítalských živlů v R kousku, spojujících se proti nátlaku německému. »Je to důležitá »událost«, pravi »Liberté«, ne- boť rakouští Slované byli nepřáteli Italů a nyní různice zmizely a uzavřen smir na základě akce, vedené drem. Pavičičem se strany chorvatské generálem Rieciotti Caribaldim, jenž po boku svého slavného otce hrdinně se bil pro Francii roku 1870.« Jak dále píše francouzský žurnál, byla do hoda uzavřena na následujících základech: 1. Neodvislé národní organisace slovan- ských národů v Rakousku a na Balkáně proti hnutí pangermánskému, ohrožujícímu Rakousko a usilujícímu o rozšíření velkoněmecké říše až k Terstu. 2. Ilalie se zaručuje, že nebude reklamo vati žádné neitalské území za mořem adriat- ckým. 3. Federace Chorvatů, Slovinců, Srbo Černohorců, Slovanů bosensko-hercegovských, Bulharů, Rumunů, Albanců a Řeků. Každá ná- rodnost zachovává svou autonomii. Genorál Riceiotto- Garibaldi pravil korrespondentu »I Indenpendance Belge« : »Velká činnost zavládl mezi rakouskými Italy, Chorvaty, Slovincia Srby. Odřekli se starého nepřátelství a překv pují svět svým novým sdružením, jímž chtej čeliti vzrůstající výbojnosti pangermanismu, jemuž nestačí přirozené hranice teutonské ra gy jenž čhce rozšířiti své pansiví až k. Adrii.« * - .
#26 alto_textblock #26
Ricciotti Garibaldi o německé expansi.
#27 alto_textblock #27
Známý italský agitátor protiněmecký. ge- nerál Riceiotti Garibaldi, který chtěl v Benát- kách svolati slovansko-románský sjezd proti- pangermánský, odpovídá v anketě žurnálu »L' Europien« na otázku, »je-li Francie v úpadku«, zajímavým listem. Rieciotti Gari- baldi bojoval v řadách francouzských prot Němrům r. 1870—1871. Prohlašuje upřímně, že Francie ztráci svou velikost/ a moc. Vidí sice v ni ještě Francii velké Řevoluce, když tak energicky zakročila proti-klerikalismu, chvál její asmádu alsdstvo, její vůdčí postavení v civilisaci a intelligenci lidské. Ale stále ob- tžnějši je Francii udržeti toto vůdči místo oproti udvěkému nepřítel Německu. Rieciotti Garibaldí výmluvně ukazuje ne- bezpečí německé rožpínakbsti. Germanismus má tři hlavní způsoby boje. Pozvolná invase do srdce Francie, zmocňování se pozemku a sou- kromého obchodu. Proti tomu nelze jinak se bránit nežli absorhováním cizích živlů, vetřelých do těla národa. Ovšem německý živel. se da- těžko absorbovati. Garibaldi upozorňuje na vel- kou infiltraci němeciví do Francie. Dálší zbraní Německa je to, žo situace po litická je stále nepříznivější pro Francii. Nejčernější budoue- nost věští Garibaldi Francii, nebude li dosti bdělá a silná vůči intrikám německým. Ti ktete ve Francii nyní mluví proti »odvetě«, vrhají rubáš na moc a slávu francouzskou. »Jak může Francie oddáhiti neb odstraniti toto nebezpečí ?e Ricciotti Garibaldi odpovídá — a to velké shodě s názory René Henrya, Chěradama, a jiných francouzských politiků moderních, za- bývajících se těmito otázkami — že Francie za každou cenu musí zabrániti němec ke territeriální expansi v Evropě a Malé A sii. V Italii byla ustanovena mocná organisacen »Pro Italia irredenta«, v jejíž programu je též vésti všechny balkánské národy k neodvislosti s nini postaviti se proti expansi německě, je
#28 alto_textblock #28
je stejně osudná Francii. Velkým úspěchem těchto snah je uzavření defini ti v n alliance dvou dosud nesmiřitel- ných odpůrců Italů a Chorvat rakousko-uherských a toho by si měl všimnouti i tisk francouzský. Proč se neděje nie podobného ve Francii? Velká federace franko- italská na ochranu latinských zájmů na Balkaně byla by opravdovou mocí. Rusko by nic nena- mítalo. Vše, co znamená oslabení germánské, je jen ku prospěchu Ruska.« Garibaldi vyzývá k utvoření národní federace franko-italské na ochranu latinských zájmů na Východě.
#29 alto_textblock #29
Jak se volí v nové republice Kubě.
#30 alto_textblock #30
Konservativci kubští obviňují liberály z fal- šování výsledku voleb havanských, liberálové obviňují pak z podobných podvodů konservativce v Matanzasu a Santa Claře s tím pouze roz- dilem, že jedněm pomáhaly soudy, druhým úřady administrativní vlivem nedovoleným.
#31 alto_textblock #31
Pilipínské povstání.
#32 alto_textblock #32
Duch odboje proti samozvaným vládeům americkým ovládá dosud ostrovy Fllipínské. Do- kazuje tak nejnověji tento případ: Poručik London z inženýrského sboru, který se čtyřiceti strážníky a zřízenci vyměřuje jižní pobřeži Parague, d nucen byl vystoupili na břeh mezi Culasianem a Alfonso Trecem. Zatím, co dlel Američané na pevnině, přepadli domorodci čtyři strážníky, jež zanecháni byli u lodi na stráži, zabili je, odňali lodi, 31 ručnie, 3 revolvery 2000 nábojnic. Silná četa ostrovních policistu a zvědů vydala se z Cuya, hlavního sídla para guajského, na stihání odbojníko.
#33 alto_textblock #33
Flibustýrská výprava.
#34 alto_textblock #34
Z Washingtonu došly zprávy, že v Pariži utvořil se syndikát, který zakoupil čtyří parníky k účelům flibustýrské výpravy do brasilského území, ležícího mezi řekami Ovapokem a Ara- gurarim. Území toto nade vši pochybnost jest pokládáno za majetek brasilský. Majetkové právo na ně přirknuto bylo Brasilii v Bernu švýcarskou vládou v roku 1900, která tehdy dělala prostředníka mezi Brasilil a Francil. Zpráva z Paříže považuje se ve Washingtoně za důležitou, neboť každý pokus Evropanů, za- sahovati do svrehovanosti Brasilie nad územím oním, může býti pokládán za porušení Monroeovy doktriny. Učastníci výpravy byli prý už z Wa- shingtonu varováni, že washingtonská vláda ne- dovolí jakýkoliv pokus, jenž by měl za účel útok na Monroeovu doktrinu.
#35 alto_textblock #35
Otrokářství anglické vlády.
#36 alto_textblock #36
V posledních dnech zabýval se opětně angl- cký parlament uvedením čínských dělníků pra- cujících za capart, do bývalých burských republik, jak známo, přes to, že v jižní Africe jsou tisíce bilých dělníků na zahálce; britská vláda zavésti tam hodlá systém čínského otrociví. Ustanovení nového řádu, kterýž v příčině té zavedla, jsou lato: 1. Každý Čiňan jest zavázán pracovati pro zaměstnavatele, jenž si ho importoval. 2. On nemá práva na obchod a nájem po- zemku. 3. Jestnucen bydliti na po- zemku svého zaméstnavatele. 4 Jestli že by se odtud vzdálii bez svolení majitelova, budi uvězněn. 5. Kdokoli by pomáhal Číňanovi takovému k útéku, může býti pokutován a uvězněn. Nepopiratelným faktem je, že po- měry ve zlatých dolech jihosfrických jsou velice zbědované, tak zbědované, že již i černoši ode přeli tam pracovati. Běloši vůbec požadují zvý- šení mzdy, již společnosti dolů nechtějí plati. Minulého roku zahynulo z 58.250 Kafrů v do- lech zaměstnaných, 3085 v deviti měsících. Tato úmrtnost donutila náčelníky kaferských kmenů. že své příslušníky z dolů odvolali a zapověděli jim tam pracovati, Mluvě proti otrockému systému
#37 alto_textblock #37
v anglickém parlamentu, pravil známý dělnický vůdce John Burns: »V jižní Africe nachází se 120 společností zlatodolných; tyto vyplatily svým akcionářům v několika posledních letech v divi- dendách 100,.000.000 doliarů. V některých případech obnášel čistý zisk až 187 procent. S černými otroky v Americe nebylo nikdy tak zle nakládáno, jako se bude nakládati s Číňany v jižní Africe. Jestli že vláda úmysl svůj prosadí, Anglie dává do sázky celou jižní Ařriku, neboť všichni, bili dělníci a jich přátelé staví se na odpor otrockému systému čín- ské práce.«
#38 alto_textblock #38
Zbrojení Tarecka.
#39 alto_textblock #39
Londýnský »Globe« sděluje z Cařibradu, že vojenské úřady v Syrii obdržely náhle rozkaz, mobilisovati osm tříd. Zvláštní opatření toto, jež nebylo nijak předurčeno, způsobilo prý všude nevyličitelný zmatek a to tím více, když se nevl, jaký bude cíl mobilisovaného vojska. Pluky počínají se již soustřeďovati v Bejrutu.
#40 alto_textblock #40
Spiknutí proti německému císaři? Milanský »Secolo« oznamuje, že italský ministr vnitra poslal telegrafické příkazy prefek- tům, aby co nejhorlivěji pátráno bylo po nebez- pečném anarchistovi, sedmatřicetiletém Arthuru Prelliovi. Prelli jest náčelnikem skupiny anar- chistické, kteráž prý se rozhodla usmrtiti císaře
#41 alto_textblock #41
Viléma II.
#42 alto_textblock #42
Reforma lékárnictví. Z kruhá odborných.)
#43 alto_textblock #43
Zdravotnímu výboru poslanocké sněmovny rady říšské nastává v příštím zasedacím oddílu nemalá práce. Budeť se mu zabývati vládní předlohou zákona stran dlouho očekávané a na- léhavé reformy lékárnictví, kterou vláda na za- čátku posledního podzimního zasedání říšské radě k legislativnímu projednání předložila a která boz prvního čtení postoupena zdravotni- ckému výboru poslanecké sněmovny k dalšímu jednání ve smyslu jednacího řádu. Poněvadž nejen ve veřejnosti, nýbrž i v kru- zich zákonodárných mnohé nesprávné ázory o nynějších poměrech v lékárnictví panují, je zajisté vhodným a věci prospěšným, podati ny- nější stav v lékárnictví, pokud možno, v tako- vém světle, by bylo zřejmým, pokud reforma lé- kárnietví jak v zájmu veřejného zdravotnictví tak v zájmu všech příslušníků stavu bez rez- dilu je žádoucnou neb nutrou a jakým směrem se bráti má, aby dosáhnuto bylo žádoucího clle. Co se nynějšího živnostensko-právního stavu týká, třeba míti na zřeteli, že dosavadní veřejné lékárny jsou dvojího druhu a sice reální (pro- dejné, dědičné), t. j. takové, které před r. 1778 zřízeny byly a osobní práva (neprodejná, ne- dědičná), udělená cestou veřejného konkursu po r. 1778 jisté kvalifikované osobě až do dnešní Je tedy rozdíl mezi reálními a osobním právy nemalý. Kdežto majitel reálního práva s tímto volně jako s majetkem disponovati mol (prodávati, darovati, dědicům odevzdati), nemohl držitel osobního práva, jak samo slovo „osobní“ naznačuje, činiti totéž; v případě úmrti držitele osobního práva neb zřeknutí se byl vypsán nový konkurs a nejzasloužilejšímu petentu udě- len, jako na příklad u notariátu. Tento značný rozdil mezi reálními a osob- ními právy nabádal držitele osobních práv, do- máhati se prodejnosti svých osobních práv, avšak marně. Až teprve v roce 1861 mylným výkladem živnostenského řádu povoleno úřady v několika případech přenesení osobního práva z osoby na osobu prodejem. Případy takové byly četně opa- kovány a takte v několika létech za protektorátu úřadů nastala praxe, ovšem nezákonitá, pro- dávání osobních práv, která udržela se od let šedesátých až do 17. listopadu 1902, dne to roz- hodnutí správního soudu — kterým stanoveno, —
#44 alto_textblock #44
doby.
#45 alto_textblock #45
FEUILLETON.
#46 alto_textblock #46
Odin.
#47 alto_textblock #47
Volná rozprava.
#48 alto_textblock #48
Jedli radium či není? Zajímavou přednáškou professora Zengra jen povzbuzen obecný interes o existenci záhadného prvku. Ať už pojem zjevu zásadný vymezen vědecky tak či onak, jist je, že stále nové a nové divy se sdělují o podivn přírodnině, dnes již pohádkovým nimbem opře- deně! Víme dnes o radiu, že vyzařuje nejen světlo a elektřinu, nýbrž i teplo — aniž by činnosti své patrně umdlévalo. Kdyby ho byl v zásobě větší množství, nebylo by zapotřebí z- tápěti v kamnech, naše stroje jednou pro vždy opatřeny radiem, hrály by bez ustání, bez dra- hého uhlí, bez nebezpečných parních kotlů. — Jaký idealný stav by nastal ! První a zároveň nej- větší hádankou bylo: odkud bere radium sílu. která neumdlévá? Pozorujme podivuhodný prvek s jiného hle- diska! Tvrdí se, že vymršťuje ze sebe částice a to silou, která jde nade všechnu naší představu. Částice odervané jsou nad pomyšlení nepatrn a pohybují se šilenou rychlostí 300.000 kilo metrů za vteřinu, tedy rychlostí květla. Vypo čtena — theoreticky ovšem — velikost částie. Mysleme si jemně piliny železně, vymrštěn otvorem ve směru vodorovném. Částice vykonaji každá dráhu paraholiekou, jako je při čásíkác vytékajicí prudce vody z nějaké nádoby. Oblouk parabolický jest tím protáhlejší — blíží se tím více přimce, čím prudčeji se částice pohybují. Nad paprskem prchajících částic železa mysleme si magnet. Ten bude zajisté přítažlivě působiti na částice železa a dráha jejich se změní. I veli- kost částic bude rozhodovati o tvaru popsané
#49 alto_textblock #49
dráhy, před i po působení magnetu. Velká koul železa ne tak snadno se v letu uchýlí než malá. Pokusy, vedenými timto směrem, lze stanovit velikost vymrštěných částic, známa-li rychlos jejich pohybu a síla magnetu. Tajuplné částice, radium opouštějíci, jsou elektrické. Proto rasobí na ně magnet právě tak. jakoby byly malmi kousky železa. Známe jejieh rychlost, rovno sí se rychlosti světla, možn tedy stanoviti veich velikost. Opět něco podivu- hodného, co zpásobí pravou revoluci v náhledec dosud panujíeích! Shledáno, že částice jsou dva tisicekráte nenší než nejmenší atom chemikovi známý — etom vodíku! Jaké nezměrnosti! Není ovšem známa sama velikost atomu řečeného živlu, ale ví se přece — čemu se vědecky tak říká! — že za normálných poměrů v krychlovém millimetu, tedy asi v prostoře špendlikové hla- vičky, ntohl by se capart 50.000 billionů atomů vodíku — vypište si v rychlosti tu tkanici čísli e — volně pohybovati. Professor Kaufmann, jen měřeni konal, prohlašuje, že nepatrné částice. které radium ze sebe vymršťuje (elektrony), maji se velikostí svou k bacilu, jedinci, pouze mikro- skopem pozorovanému, jako se má pan bacilus sám — k zeměkouli! Jak vidět, čím přesnější vědecký výpočet, tím čipernější k jeho výsledku třeba — fantasie. Mizivá nepatrnost částie radiem neustále vyzařovaných — dopouští vysvětliti mnohé zjevy. Tak vypočteno, že za normálných poměrů by za tísíc millionů let — hračka! — při stálém vyzařováni ztratil se miléhio radia teprve jeden milligrami Odtud se i vysvětluje, že nebylo dosu možno pozorovati na čertovském novém prvku vůbec nějakých z mě n. Nicméně přece značné účinky pranicotné bylosti elektronů nelze jinak vysvětliti než právě onrominou rychlostí jejiel
#50 alto_textblock #50
pohiybu. Koule z ručnice nezpůsobuje patrných škod, padne-li volně z ruky — za to proráži silné desky, byla-li vystřelena. Tajemstvím elektronů je, že žádných vnějších účinků nezpů- sobují, ač vymršťovány jsou rychlostí tak úžasnou. Atom vykládán dosud za nejmienší, nijakým prostředkem dále nedělitelnou částici e prvku. Elektron chce v tom závodě dobyti rekordu. P - rovnán s atomem vodíku, jest prý dvatisicekráte menší. Již dávno byly pochybnosti, že by atom byly nejmenšimi jednotkami, z nichž vybudován svět hmoty. Dnešní doba snaží se vykládati všecky děje fysické jedinou silou, a tak vítáme v elektronu jednici prahmoty, z niž seskupová- ním vznikají přerozmanité stavy a tvary. Možno dle toho předpokladu z elektronů vytvořiti každý prvek i sloučeninu, zlato, démant i jiné vzáenosti Ramsayovi se podařilo z radia připraviti prvek helium a v posledních dnech prý dokonce i argon z radia připraven. Argon je ze součást vzduchu. Atom vodíku byl by složen asi ze dvout- síců nejmenších stavebních jednic hmotných — a všechny ostatní chemické atomy jiných prvků z násobků čísla. Tyto stavební jednice ovšem tak na sobě ne leží jako cihly ve stavení. Molekuly, z atomů slo- žené, třeba považovati za malé systémy světové. Jako planety kol svého centra, kolují v nich atomy ohromnou rychlosti kolem sebe, vy- konávajíce za vteřinu billiony oběhů. Totěž plati i pro tisice elektronů, z nichž jediný atom vodí- kový teprve je složen. Někdejší pojem „nej- menší“ drobnoty vůbec — atom vodikový — stává se tak novým svělovýmí systémem s (isíe kroužícími planetami — elektrono.
#51 alto_textblock #51
světa.
#52 alto_textblock #52
Jako dalekohled rázem otevřel člověku svět nekonečností, tak neviditelné světlo radia otevírá světy v protivném směru. Světlo! Všude potřebuje příroda světla všude ho rozsěvá i tam, kde okem nelze vní- mati oblažující dar božský. Světlo tvoří všude a v každé vteřině divy nekonečné! — K životu potřebujeme tepla a to tvoří se v nás jen hořením, byť vělmi volným. Hoření znamená slučování se hmoty hořlavé s kyslíkem, plynem, obsaženým ve vzduchu. Nedovedeme však hmotu jednou sho- řevší způsobem výhodným opět zhorlavěti, ne- dovedeme proces hoření obrátiti. Rostlina toho dovede. V její listech obracejí se plyny, shořením vytvořené, znova ve hmotu hořlavou a to jen pomocí s větla. Rostlina stává se tím se svě- tlem ochráncem životů nás všech — bez rostliny bychom brzo všechen kyslik vydýchali a bídně zahynuli. Jak rostlina svůj div koná — hádáme pouze, ale bezpečně nevíme. Jest patrno, že světla jest zapotřebi nejen k vidění, nýbrž i k zachování všeho života na po- vrchu zemském. Všechno světlo, které umělesi pořizujeme, jest provázeno horkem značným, jež pro nás je bez užitku. Svatojanská muška svítí, ale její světlo ne- hřeje a také nevíme, odkud má své světlo. Kdo by se to dověděl a dovedl světlo mušky napodo- biti — stal by se přes noc nejbohatším člověkem světa. Objevením radia zdá se skoro, že jsme n stopě tajemství čírého světla. Hmota, která vy- zařuje pouhé světlo a to bez ustání a umdleni! Radium samo patří k nejtěžším hmotám, které známe. Neustálé vyzařování světla beze změny váhy jeho lze tu srovnati dobře se šířením vůně
#53 alto_textblock #53
jiných hmot v přírodě, které vydávají vůni a také jich hutnoty nijak neubývá. Vložme několik milligramů preparátu radio- vého do olověné krabičky, abychom jej uchránili před roztroušením a před vlhkostí, kteráž sesla- buje dočasně jeho vlastnosti. Účinky jeví se olo- vem i jinými hmotami buď zcela beze změny neb jen nepatrně seslabeny. Preparát, necht velný neb uzavřený, v krabičce nezáří; alev blízkosti stínitka, opatřeného vrstvou sloučeniny, kteráž rovněž neviditelné paprsky Roentgenovy oku našemu zviditelňuje (na př. platino-kyanidu- barnatého), pak zazáří stinitko právě tak, jakoby bylo zasaženo paprsky Roentgenovými. Stínitko má vlastnoct že zviditelňuje takové světlo, pro jehož původní délku vln naše oko není zařízeno. I vlny světelné, podobně jako zvukové, narážejíce na jisté překážky mohutn, ne sice na síle, nýbrž na délce svojí a mohou pak svojí větší dělko u státi se viditelnými. K vytvoření Roentgenových paprsků zapo- třebí jest silné energie elektrické, aby byl možno je prohnati nejen stěnou sklennou za- tavené roury hruškovité, ale i předmětem, jímž procházejí. Preparáty radiové samy ze sebe vše- to konají. Možno jich pomocí získati obrázky Roentgenovy, umístíme-li předmět „fotografo- vaný“ mezi preparát práškovitý a citlivou desku folografickou a jistou dobu necháme vše v klidu. — Účinky podivuhodných preparátů jsou tytéž. Po letech, jako dnes, aniž by bylo zapotřebí ná- hrady silou jinou neb snad dokonce světlem slu- nečním. V květnu 1896 zaletoval Becquerel něco svého původního preparátu do olověné krabičky a dnes působí preparát jeho neztenčenou silou — ek. jako před osmi lety.