Y)cIu7J к e'Ad V drn mime p« neděli » uvatku. Pŕedpláof M v «dmimitraci Oatrovmi milo* Ais. Hton-ll. * PrSMl

iSC p

OéliiD* . . étTTtlelDé oaioroénl.

. - К) kr. . « . 70 . . »o . m .

11) 26 kr. 3 . 76 , 16 , - .

Jednotlivá óísla po 4 kr. Za donášeni do doma míslóné 10 kr.

CECH.

Dopiera Ггаикотав« a podepaaa* plljlmá red. micem т Oitrovnl «Hol б. 1(08-0.

RukopiiOv me a nepoifeptan:

nemelme a nepodepeaných nedbáme. REKLAMACE necapeietáaé poiýlánj bndtei nefraa- k o ▼ á ■ j. Inaerátr pobitém* со вфетаф.

Cielo 2*7.

\ Praze, v pálek dne 7. řijna 1^81.

Boènik ЖШ.

Sneiálnf náalftdVy riňlitft1nnnfri pnnamltti. lány své čtyřspřežně a sice skotským pluhem

SI. zemskému sněmu na uviženou odporntaje P. K. (Pokr.) Toto rozprodávání a najímání­ selských živností šflPí se téměř s geometrickou rychlostí. Čas svrchovaný,­ aby se zastavilo, nechceme-!­ i, aby za 20—30 let na úrodných­ lánech české vlasti hospodařili­ sami hrázdáři, nový druh sel-

na 16 palců hluboko orá, jenž hroudy těžkými válci krájí a drtí, bude pomérně vždy více kliditi a odveze na trh obilí vždy těžší, nežli soused jeho kravař: jakož postupné známo jest, že velkostatkář svými hospodářskými stroji vždy více vypěstuje, nežli zase malo- statkář. I к tomu není třeba mnoho zkušenosti,­ aby se nevědělo, že 60, že 100 brázdářů či chaloupkářů dohromady к hospodářským výstavám nepovedou tolik vzorně krmených a čistokrevných koňů krav, telat, vepřův a ského proletářstva, kteréž židům a peněžným ' pod. jako dříve jediný rolník, jehožto živnost ústavům, zkrátka kapitalismu bylo by zapro-joněm se rozprodala. Z chlévů rozprodaného dáno. Něhot možná na prstech vypočísti, že statku budou hlady řvát olezlé krávy, bude

ne každý taký brázdář splátky všechny vždy ▼ čas zapraví, opozdí se s jednou i druhou a možná i в několika. Žid neb záložna sednou­ mu na krk, pole prodají jinému, jehož snad o dvě, tři leta později stejně na buben

nanejvýš čouhat hlava vymustrovaného poštov ního koně, ale nebude jimi otřásat dupot a veselý řehot anglických koní jako dříve. Ze sta chaloupkářů na rozprodané živnosti věčně vékův ani jeden nepovede klisnu do erárního

posadí. Je-li větší statkář různým nehodám hřebince. živelním vysazen, jest vydán brázdář tolikráte, Z někdejšího ovč nce vyhrnou se leda jen kolikráte má méně než li statkář. Tomuto na] krysy, ale nikdy více ovce plemene anglického, všech polích málo kdy potluče, neurodí-li se ba i ty krysy musejí výhost dáti domu, z né-

na jednom lánu, urodí se na druhém. Avšak baráčník maje celou úrodu na jednom kousku, 'dosti malým krupobitím přichází o všechno. Kterak potom může dodržeti splátky? Zkaž- dinké neúrody, neb živelní nehody bude tím více ' těžit vydíravý kapitalismus, čím více bude mít malých dlužníků. Konečný osud ta

hož hospodář dělitelností pozemků byl vyhnán.­ Sto brázdářů dohromady nekoupí si prasnici plemene yorkshairského, nýbrž odnesou­ si v pytli na zádech z trhu čuňátkó o málo větší než-li kočka, jež budou krmiti slévkami a nahnilými zemčaty. aby v zimě měli trochu omastku. Však i v ohledu prů-

kého zadluženého brázdáře bude skorém horší, ] myslovém bude dělitelnost pozemků jeviti se než-li irského nájemníka, kterýž nyní zoufale ! velmi záhubnou. Nyní řekne žena statkáře : znří proti svým dříčům. Zadlužený rol-!poslyš, muži, v této rozbité bryčce do města níkjest pouhým dělníkem svého s tebou nepojedu, kup si kočár za 500—600 věřitele. Dělitelností pozemků zasazena­ právě rolnictvu v nížinách, tedy hlavně rolnictvu českému, smrtelná rána. Následky této dělitelnosti­ jeví se ovšem méně záhubnými na horách,­ než v kraji, což p. dr Herbst bud neví, neb schválně věděti nechce. Na českém Kudohoří a na Krkonoších nalézáme málo větších statků. Tam jsou sedláci o 60, 40. 30, ano 15 korcích výběry. “ ' ‘ ‘ eívmjí 10, -6 korců, ano i ještě

zl. Ve městě chodí selka ze závodu do závodu­ : Zde koupí veliké leštěné zrcadlo s po zlacenými rámci, tam koupí sametem krytou pohovku, své dceři ku rdavkám lože jar- maryap. ze dřeva mahagonového, tam u kle notníka zlaté hodiuky se zlatým řetězem, zlaté náramky, broše a p. skvosty ; jinde zase na dvoje, troje hedvábné šaty, na něž na každé vejde se 30 loket látky. Zkrátka podívejme se dnes do bytu venkovského statkáře a nalezneme­ v něm často nádheru, kterouž mu ž íněsta p. president závidí. Rozdrobme však méně. Kromě toho pole na horách jsou méně jeho živnost a usaďme v ní 10 chaloupkářů, výnosná. Avšak na horách není téměř ani .každý o 10 korcích peH. Dnes na př. ví jediného sedláka, tím méně chalupníka, jenž {každá děvečka, že dcera chalupníka s 15 až by mohl jediné z výnosu polí žiti. Každý 20 korců poli, nemůže si tak chodit, jako z nich má nějaké jiné zaměstnání. Síla vodní ona ; dnes pohrdavě pohlíží čeledín na synka umožňuje na horách továrny a mnohé jiné chalupníka, kterýž nesmí tolik utratit v ho- průmyslové závody. U těchto pak nalézá : spodě, jako onen. Těch deset chaloupkářů do-

obyvatel hor stálý výdělek. Tam rolníku ně kolik korečků polí postačí, aby si na nich vypěstoval trochu zemčat zelí žita a ovsa.

hromady nedají městským obchodníkům za předměty nádhery do roka tolik utr- žiti, co dříve jediný rolník. Kdo na venku

Jinak ovšem jest v dolinách. Zde rolník i mezi lidem stále obcuje, ví, že rodina cha- nemá na blízku továren, musí tudíž všechnu loupkáře často nouzi trpí a trpí proto, že u svoji výživu vytloukali z polí. Mnoho-li polí většího rolníka za mzdu pracovati se stydí, к řádnému vyživení jedné rodiny — neza- Strava v domě chaloupkáře bývá časem tak dlužené — třeba, ponechám к rozhodnutí bídná, že by žádný pohůnek u statkáře ji znalcům, to však vím, že ani 3, ani 5. aniž neokusil 10 korečků polí i úrodných к tomu nevy-l Rozdělme tedy a rozkouskujme všechny stACnje. ; živnosti v Čechách, velko- i malostatky na Námitka, že živnost tím více užitku živnůstky o 10. 8, 5, 3 korcích, jak se to skytá, čím více rukou na ni pracuje, jest nyní děje a máme v Čechách samé brázdáře, stejné pravdivá, jako kdybych ''tvrdil, že to- kteří, jako irští nájemníci, budou bídně na- várna tím výnosněji jest, čím více sil lidských sycovati se zemčaty a jimžto po splátce anna­ místě strojných tam pracuje. Rolník, jenž nuity židovi neb záložně a po zapravení daní

FEUILLETON. IST etd-plst^ói- Námohký román od W. Clark* Ruaiela. (Pokračováni.) Hlava dvacátá první Bouthbourne.

Žádný, známý i neznámý, se jí neujímal a jehlou vydělala si v tomto malém místě jedva na sůl к chlebu. Často na to myslím, jak jí asi bylo okolo srdce, kdy den co den na manžela čekala a vždy marně doufala, že se konečně předce jednou navrátí. Já bych si byla za žádnou cenu plavce nevzala, to je .Nepravila jste, že má paní Holds- svátá pravda. Vždyt se nikdv neví, zda li worthová dítě?* -se takový zase kdy navrátí, když se jednou .Ano, pravila, pane. Malou, rozkošnou na moře. ten zrádný, ošemetný živel, oddal holčičku a tak spanilou jako Ulie. Viděla Námořníci jsou skoro ještě hůře na tom, než jsem ji, když jsem před několika dny v Har- vojáci.“ wichu byla. Hrála si u matky, a dobře jsem po zevrubné, srdečné zprávě napadlo si všimla, že je nebohému nebožtíku otci po- pan( hostinské najednou, že se už příliš dobna, jako by mu z oka vypadla. Ale vy dlouho v pokoji pozdržela a že na ni venku jste se před tím ptal po staré paní Flem- nejedna práce čeká; poklonila se tudíž mingové. Ta dobrá paní zemřela před 4 lety. я opustila svétnici, ale byla tu hned zase. Byl* už velmi stará, a zesnula prý docela bT cizího pána důležitými otázkami obtěžo- tiše. Tu, když byla paní Flemmingová mrtva vaia hodlá-l i něco povečeřeti a má-li mu a paní Holdsworthová nikdy žádné zprávy lojnici ucbyStati. Postele její jsou prý vý- o muži svém nedostávala а к tomu malé. fomé a prostěradla bílá jako sníh něžné dítě živiti musila, nevěděla, aspoň se T. . л „ .. .. .po.d )«ľ« jJlí nk nitom .?„su»,o" • ÄÄÄ“ TiTto M. £ ľ ^ W“» úmrtí pani Flemmingové jediné na služné PnPraTW- svého manžela odkázána, a to ovšem také .Dobře, učiňte tak, budu je v 7 hodin Přesulo, když se smrt jeho za jistou poklá- jíeti,“ dí Holdsworth, jenž s zimničnou ne dati mohla. Pan farář ujal se dobrotivě té trpělivostí po nevyruiované samotě toužil, nebohé a zaplatil za ni nájemné a pomáhal Ona odešla; Holdsworth přitlačil ruce všelijak, jak jen mohl, pokud byl na světě, pevně ke skráním a upřel zalitě oči na stůl ; A napotom počal se pan doktor Conway o ni vyhlížel v tom okamžení jako učenec, jenž nrházeti, avšak trvalo to ještě dlouhý čas, se s rozřešením některé nesnadné záhady da jjež se rozmyslila vsítí si ho. Coi měla Uké remné pachtí. dělat? Starý farář hýl mrtev a pochován. Hodnou chvíli setrval nepohnut v tom

ani tolik nezbude, aby nahotu svoji přikryli. Zpráva zem. výb. v pffčiué žádosti dozorce po- Obcbodníci v městech budou muset krámy řičnlhn V. Dieners ve Vyišim Brodě za přfda- své zavírati a železnice marné budou vek podle stár! služebného. — Zpráva badžetnl jízdní ceny ku zvláštním slavnostem snižovati komise к 6 60 sněm. v přlěiné bezplatného a hostinští lahůdkami se zásobovati. protože postoupení plochy 6!'5 čtv. sáhů náležejících bída s nouzí v roztrhaných chaloupkách če- j к držebnosti ústavu cboromyslných obci měsU ských miniaturních sedláčků se honiti. Čím Prahy. — Zpráva budžetní komise k č 117

svoboda živností jest řemeslníku, tím dělitelnost­ pozemků jest rolníku, ano tato v následcích­ svých mnohem jest osudnější. Až dosud svobodou živností ožebračený řemeslník na

sněm. v příčině odprodeje dílce 462'3 čtv. sáhů od pozemku zemských statků ó. pare. 649—1. v Hostivaři, obci hostivařské. — Zpráva badi, komise k 6. 29 sn. v příčině jednateleké zprávy

lézal u rolníka výživa, jakožto hospodářský jednoty pro zvelebení mnění hudebního v Če-

dělník. Dnes na panských a selských rolích vydobývá cukrovku někdejší krejčí, obuvník, tkadlec a mnoho jiných řemeslníků ; dnes nakládá­ hnůj dřívější kupec, kramář, holič, sklepník, dnes u pluhu rolníka možná nalézti študovaného pohůnka. Rozkouskujme konečné úrodné nivy české a bude na nich nuzně živiti­ se rolnický proletář. Co i Archimedovi zqálo se nemožným, nalézti totiž bod. na nímž by vyzvednul zeměkouli, to podařilo se kapitalismu: vyzvednouti totiž až dosud ne hýbnou zem statkáře, bod ten jmenuje se dělitelnost pozemků, kteráž není ničím­ jiným, než m o b i 1 i s o v á n í m statků. Toto mobiiisování podvracuje základy blaho bytu, základy rodiny, obce i státu a kdo s ním souhlasí,' nemá buď o těchto základech ani pojmu, aueb jest nepřítelem státu a lid ské společnosti vůbec Ani kramářský Angličan­ neodváží se velkostatky roztříštili. V říši, jakou jest rakouská, musí býti trojí rolnický stav : šlechta totiž co velkostatkářstvo, malo statkáři jako střední stav a hospodářské dělnictvo­ jako nejnižší stav. Všecky tři musejí vzájemně se doplňovati a podporovali. Kdo by jediný z těchto tří odstranil, neb zničil, zničil by celek. Říše naše musí jmenovitě středního stava, - totiž selského, jaKo zřítelnice oka si hleděli a šetřili. Zničením tohoto povstává ohromná mezera v ústrojí státu, utvoří se propast mezi velkostatkář- stvem a dělnictvem a konec všech konců musel by býti: sociální revoluce. Pro čaI obmezit, rozumně obmezit dělitelnost pozemků na nej dolnější­ případy, pokud by se tím pracovitému a šetrnému dělníku pomohlo tak, aby vydíravý kapitalismus­ rolnictvu místo škodným­ stával se prospěšným.

Cesiý sněm. (Sclv&ze šestá..) Dne 6. října. ч Také dnešní schůze věnována byla z většího­ dílu formálnímu vyřizování jednotlivých zpráv zemského výboru. — Jednání zahájeno po 11. hodině. Správce místodržitelství svobodný­ pán Kraus navštěvuje pravidelné schůze sněmu a před zahájením vždy horlivě s jednotlivými poslanci rozmlouvá. Jeho předchůdce­ v úřadě místodržitelském činil tak zřídka kdy. — Galerie jest dnes četněji navštívena. Spisy doilé: Zpráva zemek, výboru o stavu hospodářských učeliit nadaných z fondu pro zeměvzdělánl v školním roce 1880—81. —

postavení; po té vztýčil hlavu ohledl se a sáhl po klobouku, by vyšel ven. Hospodský, za nálevným stolem stojící, pozdravil jej zdvořile a tázal se, má li sním jiti a mu ves ukázati Holdsworth odmítl to nabídnutí se zdvořilým: .Děkuji vám!“ a vyšel na ulici. Prvé nežli cestu svou nastoupil,­ pohledl ještě jednou za sebou. Myšlenka,­ že jest snad od zvědavých zevlounův pozorován, byla mu nesnesitelná. Ale nikdo si ho ani nevšiml. Zvolna, těžce o hůl se opíraje, kráčel ku předu, jako člověk, jenž právě z lůžka choroby povstal, častěji se zastavil­ a kolkolem se ohlížel. Lidé na cestě anebo na prahu svém stojící, pohlíželi zvědavě­ na něho, jakož vůbec každý cizinec v malém, mimo cestu položeném míst* zvědavost­ vzbuzuje, ale on na to nic nedbal. Duch jeho jediné к tomu směřoval, aby dojmy, jichž probuzením starých upomínek nabyl, živé utvářil, a pojmy i představy, jemu zpět navrácené, z temných utajených úkrytů minulosti­ na levo vynesl. Vesn čas doznala za jeho vzdálenosti jen málo změn. Některé krámy byly přestaveny a po levé strané třídy naproti kovárně pod- khvářovi, povstaly dva domy, které známé podobé té široké, starožitné cesty dodávaly rázu poněkud novějšího. Holdsworthovv kroky byly tím drobnMší, čím blíže к bývalému domku svému přicná- sel ; taktéž zvýšoval se výraz bolesti, kteráž se na tváři ieho jevila, přes to podržela tvář jeho potom jako dříve zvláštní přísný, tvrdý pohled. Násilné nutil se к pokroku, a když

chách za r. 1879. — Zpráva komise pro okr. a obec. záležitosti k č 54 sněm. s osnovou zákona,­ jimi za přlčinon zřízeni nového mostu z Prahy к Smíchovu vedoucího povoliýe se změna v mezích městských obci Prahy a Smíchovu.­ — Zpráva téže komise к 6. 28 sněm. v příčině žádosti několika občaoů filippsdorf- ských, aby osada Filippsdorf s posavádniho svazku s Kamenici Dolní vyloučena a co samostatná­ obec o sobě ostavena byla. — Zpráva téže kom. k č. 35 sn. v příčině žádosti obce Mostce s připojenou osadon veselickon za vyloučení­ ze sondo, okresu novo-městeckého a přidělení к sond. okresu česko-skalickému. Zpráva téže komise к č. 16 sn. v příčině vyloučeni­ obce černovické ze svazku obci třebe- sickon a zřízeni ji co obec samostatnou. — Zpráva komise pro okr. a obecni zál. k č. 6 sn. v příčině žádosti městské rady plánické za dalsi ponecháni okr. sonda a berního úřadu v Plánici. — Zpráva zem. výb. r příčině žádosti vlče obci za povoleni к vybíráni poplatkn za přijeti do svazku domovského. Petice podány byly : Posi. p. dr. Škarda pořádek­ pražských sládků a spolek pro průmysl pivovarský­ у Král Českém, pak kuratorium odborné školy sladovnické v Praze, za podporu odborné škole pivovarské­ v Praze. — Posi. p. dr. Radimský učitelská ednota v Kolíně, za povoleni kvinkvenáfek poduči- tělům. _ — Posi. p. Duchek mést. nda v Nepomuka, za zrušení školného. — Okres, výbor v Nepomuku, za zrušeni školného. — Posi. p. dr. Grégr obce okresu táborského, aby, dosavadní povinnost školní nebyla zkrácena. — Ústřední jednota mistrů zednických a Čech, Moravy a Slezska v Praae, ta změnu Článku 13. rádu stavebního. — Jan Jelínek správce kr. zem. porodnice a nalezince na odpočinku, za osobni přídavek.­ — Posi. p. dr. Rom. Hruška místní školní rada ve Velenovech okr. plánlckébo. za subvenci na stavbu školní budovy. - Posi, p dr. Petik učitelé plzeňských obecn. — Posi. p. The losofů ve Vídni, ... Jeřábek místní školní rada v Starém Bydžově, zá subvenci­ na stavbu školní budovy. — Posi. p. Čížek učitelská­ jednota v Benešově, za udělení kvíokvenalek podučitelům. — Posi. p. Tilšer učitelská jednota v Chocni, za udělení kvinkvenálek podučitelům. — Posi, p. dr. Čelakovský učitelská jednota v Jaroměři, za pétil. přídavky podučitelům. — Za osvobození učitelstva­ od placení veškerých přirážek. — Posi. p. Tilšer místní školní rada obce Holešovic-Buben, za povýšení tamní školy do I. třídy platů učitelských. — Posi. p. Jireček Marie Ullíková vdova po malíři dekorací při českém divadle zemském za uděleni pense neb pro- vise z milosti. — Posi. svob. pán Pecne podporovaci spolek nuzných právníků re Vídni, za anbvenci. Tiskem rozdáno: Zpráva o návrh« na zřaseni zemského naleziuce a zpráva komise bndžetni o rozpočtu vyvazovaciho fond« na rok 1882. Zpráva o otázce zrušeni nalezince končí následujícími návrh : .Slavný sněme račiž: 1. na vědomí vžiti, co bylo posud

obecn. a mésť. škol, za osobní přídavky. Tbeumer výbor podporovaďho spolku O- ldni,'Za udělení podpory. - Posi. p. dr.

před samým malým stavením stál, zíral na ně pevným okem. V oknách scházely záclony, zahrada jevila­ patrné stopy dlouhého zanedbávání, a na kolu к silnici obráceném bylo prkénko přibito,­ nesoucí velkými, zřetelnými písmeny oznámení, že jest tento pozemek к pronajmutí.­ Celá řaia pavučin visela na dřevěných dveřích a blýštěla se na výsluní. Prázdnými okny bylo lze do nepřívětivých, prázdných prostor toho obydlí nahlédnouti. Skleněné tabule byly špinavý a z části roztlačeny, а tráva před domem byla vysoká a bujně zrostlál Jaká změna se tu dálal Ono okno, které pohlíželo na stromy, stojící meziobéma ulicema, náleželo к světničce Dollyné. Tehdáž bylo bílými, hebounkými záclonami okrášleno a tabule jeho leskly se čistě a průzračné jako čerstvá voda pramenitá. Onen pokoj po levé straně býval společné obydlí malé, stastné rodiny: zde zasedávali к oběda, zde bavívali se hron na výkup a házívaii pantoflem, a bývali­ při tom tak veselí, že se stěny bezstarostným­ smíchem jejich rozléhaly. A napotom­ vzpomněl si na bodrý úsměv staré babičky,­ na přívětivé žerty starého faráře a na milostnou tvář své Dolly, jejíž čistota a spa- nilost srdce jeho jako teplá sluneční záře zahřívaly.­ Ach, tamo pod nejdolejším okenním sloupem­ třel ještě snehé větve divoké réty, úzkými, černými proniky Hfa ke zdi připevněné.­ jež ruka Dollýfca sanumřibtjela. Rylať to ovšem jen nepatrná památní s oné blahé