ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 80e7c550-8f0e-11dd-a398-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 65
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, ve středu 9. dubna 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 96.
#4 alto_textblock #4
Na ranni avečerní listy předpláciřse?i V Praze v admínistraci na měslo, . .iR. —p na čtvrt leta...6K — h s dvojí donáškouit na měste) . . ... 2 K 5t na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h ve filialkách na měslo . . . . . 2 K 30b Poštou: na měsíc. . . . . . s na čtvrt letá : . . . 9 K 0 s dvoji zásllkou ca měsíc. . . . . . S K S0 na dtvzt lota : . . . 1i K soh
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
-
#7 alto_textblock #7
e
#8 alto_textblock #8
mí
#9 alto_textblock #9
N
#10 alto_textblock #10
ámi.
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejir ranní číalo o sobě . . za sh večerní .. za lh Ve fliálkách na venkově: ranní čislo . ...... 10 k večerní . . . .. . . . 5h
#12 alto_textblock #12
lnneráty plati se hotově napřed- Předplaceni a inserty přijímá admmnistrace v Marianské ul., a TTam nacházeji se táž redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rakopisy se novracejí.
#13 alto_textblock #13
Nnvá válka no Bolkíně
#14 alto_textblock #14
Lodní demonstrace prot černé Hoře a blokáda.
#15 alto_textblock #15
Rozšíření blokády. Z Londýna, 9. dubna. („Neue Fr. Pressel. Rozšíření blokády na albánské pobřeží, Dra v to počítaje, bude dnes formálně ohlášeno nabude platnosti. Z Londýna, 9. dubna. „Pall Mall Gazete“ oznamuje, že sir Eduard Grey kladl odpor požadavku, aby blokáda byla rozšířena až p
#16 alto_textblock #16
Drač.
#17 alto_textblock #17
Černá Hora vzdá se Skadru jenom vůči hrubé přesile. Z Cetyně, 9. dubna. Berlínská „Nationa Zeitung“ obrátila se na krále černohorského s dotazem, jak se hodlá zachovatik námitkám Evropy proti obléhán Skadru. Král odvětil telegraficky: „Cho- váme nejhlubší přesvědčení, že naše věc je spravedlivá před Bohem a před lidmi. Přejeme albánskému národu všeho dobrého a chceme žíti s ním v nejlepší shodě. Město Skader Všakjehistorickým sídlemnašich králů. Skader je nepostrádatel- ný pro náš život národní a hospo- dářský. Vzdáme se této srbské ze- mějenom vůči hrubé přesile.
#18 alto_textblock #18
Korunní rada v Cetyni. Z Cetyně, 9. dubna. Ruský vyslane Giers udělil králi Mikulášovi a černohorské vládě přátelskou radu, aby ze spletit záležitosti skaderské hledali vý- chodisko, zejména pak aby poža- davek Evropy respektovali. Tento krok ruského vyslance a ohled na blokádu způsobil, že král Mikuláš svolal do Cetyně korunní radu, které došlo také důležité sdělení bělehradského kabinetu.
#19 alto_textblock #19
ským státům a zaslali během večera svým vládám telegramy, jimiž se usnesení konfe- rence oznamuje. Možno se domnívati, že v ná- zorech velmocí nenastala změna. S autorita- tivní strany se prohlašuje, že hlavní otázkou je: Přejí si válčící státy míru? V pří- padě kladném nebylo by obtíží jej uskutečniti. V diplomatických kruzích se proslýchá, že se situace dnes posuzuje o něco příznivěji, poně- vadž jednání spojenců zdá se býti umírněněj- ším. Proslýchá se také, že se pomýšlí na ná- vrhy prý finančního rázu, kter by snad působily na Černou Horu Interpelace o balkánském spolku v srbské skupštině. Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr zpr. „Nár. L.“) K mladoradikální včera poda- né interpelaci o balkánském spolku sděluje se mi vůdčími osobnostmí strany, že tato in- terpelace jest toliko výrazem spoluzodpověd- nosti největší oposiční strany za všechny pod- niky vlády v této dějinné době. Interpelací má býti vládě poskytnuta možnost, aby uvě- domila důvěrně zástupce národa aspoň o nej- hlavnějších zásadách a technických základech balkánského spolku k vůli upokojení myslí. Kdy odvolá Srbsko svoje vojsko z krajů albanských. Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr. zpr. „Nár. L.“) Na mojí otázku, zdali Srbsko po uzavření míru odvolá ihned své vojsko o Skadru a pobřeží, bylo mi odpověděno, že Srbsko odvolá v tom případě sice vojsko o Skadru, ale nemůže zároveň odvolati je o albanského pobřeží, dokud nebude rozhod- nuto o hranicích Albanie, o její správě a neu- tralisaci srbského východu na moře. Srbsko předá obsazenou část Albanie jenom do pev- ných rukou, jež budou zárukou míru v této
#20 alto_textblock #20
zemi.
#21 alto_textblock #21
sehatta. Ze schůze zaslán býl holdovací te- legram císaři Františku Josefovi a následníkovi trůnu. Ještě nikdy nebylo ve Vídni pozorovat tak dojemnou péči o duševní a tělesné blaho ně- kterého utlačovaného národa, jako právě o Al- bance, o jejichž dosavadní činnosti bylo lze do- sud čístí zprávy jenom v kryavé rubrice
#22 alto_textblock #22
slavobranami, tísnily se velké zástupy lidu. Spo- lečná slavnost zahájení senátu a poslanecké sně- movny konala se za hřmění děl v poslanecké sně- movně. Přítomno bylo 500 zastupců lidu z 596 177 senátorů celkem z 274. Galerie byly hustě ob- azeny čínskými a cizími návštěvníky. Nejstarší člen poslanecké sněmovny uvítal shro- máždění a prohlásil parlament za zahájený. Z velkého nadšení byly pak obě sněmovny odročeny na sobotu. Juanšikajovo poselství k par- lamentu nebylo čteno veřejně, poněvadž jeho pre- tidentství je pouze zatímním. Vyslovuje v něm parlamentu své nejsrdečnější blahopřání k jeho za- hájení a naději, že republika potrvá deset tisíc let. Americký jednatel sdělil Číně, že Spojene státy uznají čínskou republiku, ježto byli jmenováni parlamentní úřadníci a parlament se prohlásil za způsobilým usnášeti se. Brasilie Mexiko budou jednati v dohodě se Spojenými
#23 alto_textblock #23
politické.
#24 alto_textblock #24
V Cařihradě.
#25 alto_textblock #25
Transport chorých vojínů. Z Caříhradu, 8. dubna. (K. k.) Dle listů přibylo sem dnes po lodi 500 nemocných vo- jáků.
#26 alto_textblock #26
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#27 alto_textblock #27
státy.
#28 alto_textblock #28
Audience ministra vnítra. Z Vídně, 9. dubna. Ministr vnitra sv.p Heinold byl včera odpoledne přijat císa- řem ve slyšení, které trvalo celou hodinu,a které bylo, jak se dovídáme, věnováno také referátu v příčině nynějšího stavu če- sko-německého jednání vyrovna-
#29 alto_textblock #29
Politická hlídka.
#30 alto_textblock #30
Z německých schůzí v Čechách.
#31 alto_textblock #31
cího.
#32 alto_textblock #32
Císařův dar. Ze Salcpurku, 9. dubna. (K. k.) JJeho Veličen- stvo císař věnoval pro pohořelé v Nusedorfě z svých soukromých prostředků 5000 K
#33 alto_textblock #33
Proces Lukács contra Desy. Z Peští, 9. dubna. Proslýchá se, že př hlavním přelíčení v aféře Lukács-Desy podá- ny budou státním zastupitelstvem důkazy tom, že členové Košutovy stran vyžádalí si od vlády peníze a také je obdrželi, aby zvítězili nad kan- didáty strany Justhovy.
#34 alto_textblock #34
be
#35 alto_textblock #35
Papež.
#36 alto_textblock #36
Zemské volby na Valašsku.
#37 alto_textblock #37
e
#38 alto_textblock #38
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
#39 alto_textblock #39
O venkovský okres vsetínský svedena bud jedna z nejtužších volebních srážek. Kandidaturu tu ohlásil účetní firmy Bratři Bubelové, Karel Bu- bela ze Vsetína, na program lidové strany pokro- kové, dále nadučitel Pilát z Liptálu, který jižv posledním sněmovním období tento okres zastu- poval na program agrární strany, a P. Švrčina, kaplan ze Vsetína, za stranu křesťansko-sociální Při posledních volbách v r. 1906 dostal nadučitel Pilát 535 hlasů a P. Daněk, farář, nyní v Jevičku, 391 hlasů. Pilát je protestant, okres z dobré po- lovice protestantský. Nyní však kandiduje proti protestantu Pilátovi rovněž protestant Bubela a tím je rozbita většina Pilátova ve prospěch kleri- kální kandidatury a mimo to ještě po zřízení hejt- manství na Vsetíně — asi před čtyřmi lety — přiděleny k této skupině Velké a Malé Karlovice (4213 a 1019 obyvatelůl), velkou většinou kleri- kální obce. Je tedy nebezpečí, že zatím, co budou o hlasy protestantské zápasiti Pilát s Bubelou, bude zvolen kandidát klerikální. Dále pak, a grár- ní strana dosud nevyslovila se určitě, bu- de-li podporovat kandidaturu Piláto- vu tak, aby byl zvolení vůbec dosavadní její chování ke kandidatuře Pilátově je zajímavé. Je-li agrární straně lhostejna osoba Pilátova, není a nemůže býti s takovým postupem strany spoko- jeno učitelstvo nejen okresu vsackého, nýbrž i ji- ných, poněvadž posl. Pilát byl jediným pokroko- vým zástupcem učitelstva v zem. sněmu (t. j. pří- slušník stavu učitelského). Agrární strana sice tvrdí, že s lidovou stranou pokrokovou nemá u- jednán kompromis, naproti tomu však právě cho- vání její ke kandidátu lidové strany pokrokové je na vsackém okresu zrovna v přímém rozporu s oním tvrzením. Je tedy na agrární straně, aby otevřeně řekla, chce-li podporovati Píláta, aby ještě v čas uchráněno bylo nebezpečí klerikálního vítězství po případě postavením jiného kandidáta.
#40 alto_textblock #40
Nová kampaň suffražetek.
#41 alto_textblock #41
V Londýně, 5. dubna 1913.
#42 alto_textblock #42
Operace před Skadrem zastaveny. Z Londýna, 9. dubna. „Times“ uveřejňují tento telegram z Cetyně: Generál Vukotič a následník princ Petr byli včera na Cetyni. kde měli poradu s králem Mikulá- šem. Mezinárodní loďstvo kotv stále ještě před Barem. Zdá se, že nepřátelství před Skadrem je zatim zastaveno.
#43 alto_textblock #43
Za Skader peněžní náhrada? Z Paříže, 9. dubna. „L'Eclair“ sděluje, že Černá Hora jest ochotna vzdáti s Skadru, dostane-li za něj 20 mil. franků. Z Říma, 9. dubna. „Tribuna“ oznamujez Londýna: Velmoci chtějí dáti Černé Hoře jako odškodněnou za Skader 20 mil. franků kus albánského pobřeží, jehož roz- sah nebyl ještě stanoven. Vyslanci italskýa ruský vedou dotyčná vyjednávání v Cetyní. Jest naděje, že záhy dojde k dohodě.
#44 alto_textblock #44
Jednání o mír a povšechný stav věcí balkánských.
#45 alto_textblock #45
Usnesení velevyslanecké konference v Londýně. Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Reuterova kancelář se dovídá, že dnešní porada velevy- slanců trvala přes dvě hodiny. Příští schůze koná se v pátek. Velevyslanci usnesli se na od- povědní notě velmocí balkán-
#46 alto_textblock #46
Německý křížák „Geier“. Z Cařihradu, 8. dubna. (K. k.) Německý křižák „Geier“ odplul do Středozemního mo- ře a jak se proslýchá, zastaví se v některých přístavech syrských. Schůze albanských protektorů ve Vídni. Z Vídně, 9. dubna. V paláci hr. Alfred Harracha konala se ustavující schů ze spolku k podporování rakousko- uherských literárních, vědeckých hmotných zájmů v Albansku. Zajímavou byla přítomnost nejen zástupců aristokracie, nýbrž také finančního světa. Mezi přítomnými byli také četní dobrodruzi albanští. Hlavní slovo vedl mladý bar. Chlumecký, který dovozoval, že Rakou- sko-Uhersko jest povinno albanský národ chrániti a převz íti v Albanii úlohu „kultur- trägra“. Zástupce starosty města Vídně dokazo- val nutnost života schopné Albanie, která prý bude tvrzí pořád ku () na Balkánč. Hrabě Fr. Harrach rovněž ukazoval na nutnost a po- vinnost Rakousko-Uherska, a by pečovaloo Albance. Na to klerikální a židovská společ- nost. shromážděná v paláci hr. Harracha, která svorně si umínila držetí ruku nad albanskými ka- tolíky, schválila jednomyslně resoluci, ve kte- ré vyslovuje obdiv a sympatie hrdinným obhájcům Skadru a nejvřelejší sym- patie celému Albansku. Zároveň usta- vila se také hospodářská sekce spolku, do které zvoleni byli zástupci četných finančních ústavů, zejména Spitamüller, bar. Pittner z privilegované bosensko-hercegovské banky, přirozeně také zástupce bankovního domu Roth- schildova, který rovněž starati se bude o blaho katoliků albanských. Dále zvolen byl do téže sekce president rakouského Lloydu dr. Der-
#47 alto_textblock #47
Z Říma, 8. dubna. (K. k.) Všichní kardinálové papežské kurie a členové díplomatického sboru poptávali se po stavu papežově. Mezi 7. a 8. hod večer přišli lékaři Marchiafava a Amicí znovu lůžku papežově. Proslýchá se, že zjistili, že se stav papežův zlepšil. Teplota nemocného obnáší něco přes 37 stupňů.
#48 alto_textblock #48
Suiražetky londýnské. Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Čelná vůdkyně v hnutí za ženská práva miss Annie Kennyová byla dnes odpoledne zatčena pro pobuřování.
#49 alto_textblock #49
Nepokoje v anglícké Indii. Ze Simly, 8. dubna. (K. k.) V úřadní zprávě se praví, že dne 5. dubna udály se na severo- západních hranicích boje s domorod- ci, jichž příčinou byl spor o rozdělení zálohy kmenům poskytnuté. Kmen Vazírů a jiní domorodei udeřili na tvrz Spinvan, byli však milicí odraženi. Milice měla dva mrtvé a 4 raněné.
#50 alto_textblock #50
Obrovské stávky v Belgií. Z Bruselu, 9. dubna. V pondělí zahájí zde stávku 35.000 dělníků. V Lutychu a okoli bude stávkujících 150.000, v Haunaultu bude stáv- ka všeobecná. V některých továrnách bude výroba omezena. 80.000 členů křesťanských odborných organisací se vyslovilo proti stáv-
#51 alto_textblock #51
ce.
#52 alto_textblock #52
Řecký parlament. Z Athén, 9. dubna. (K. k.) Z usnesení mini- sterské rady zahájí sněmovna v pondělí opět své práce. Zahájení prvního čínského parlamentu. Z Pekína, 8. dubna. (K. k.) Dnes byl zahájen první čínský parlament. Na ulicíchi, překlenutých
#53 alto_textblock #53
V německé částí Čech konalo se v neděli ně- kolik voličských schůzí obsahově zajímavých. v Trutnově byli pohromadě němečtí radikálové a mluvili k nim poslanci Kasper, Pacher a Wolf Posl. Kasper hovořil o malém finančním plánu, při němž projevil svůj úsudek, že předpis o prohlídce obchodních knih neznamená v nynější své úpravě nijakého nebezpečí pro poplatníky. Mimo to sděli posl. Kasper, že němečtí radikálové chtějí vynutiti junctím mezi malým finančním plánem a reformou daně činžovní. Vládě vytkl posl. Kasper, že její politika je váhavá, a to z bázně před Čechy a so- cialisty. Velmi opatrně mluvil předseda německého svazu sněmovního posl. Pacher: upozorňoval své posluchače na těžké vnitřní politické poměry Němců předlitavských. Zejména vytkl, že poměry Němců na říšské radě jsou docela jiné nežli na sněmě. O obstrukci německé se vyslovil v podstatě takto: německá obstrukce na sněmě splnila dosu svůj úkol, ale ovšem obstrukce má pouze negativ- ní síly, může síce odpůrce poškoditi a pozlobiti ale odpůrce nemůže obstrukcí býti přinucenk ústupkům. Posl. Pacher se tedy o obstrukci vy- slovil velmi střízlivě, proč? Německý radikalismus v Trutnově obstarával jediný posl. Wolí, a to v oboru politiky zahraniž- nl; vytknuv ministerstvu zahraničních záležitosk že hromadí chybu na chybu, nařízoval, že Srbové děj se co děj nesmějí se usaditi v Albánsku ani n Jaderském moři, poněvadž by se takto jihoslovan- ská říše vsunula mezi Rakousko a jeho odbytiště. a protože Drač a Medva by se staly vlastně ru- skými válečnými přístavy. Současně se schůzí trutnovskou konala se ně- mecko-agrární a radikální schůze v Hroznětíněu Karlových Varů; německý agrárník posl. Spiess tam vykládal, že za daných poměrů Němcům ne- zbývá, než setrvati při obstrukci, a agrárník Mayer projevil naději, že v otázce údělů se Němcům z Čech podaří dosíci dohody s Němci alpskými. neboť rozkol mezi skupinami německo-nacionál- ního svazu by po stránce národní byl neblahý. Jak se zdá, Němci v Čechách připravují se ji na příští sněmovní volby. V Hroznětíně byl již neděli posl. Spiess vyhlášen kandidátem pro sněm. a v Lidlových Dvorech v okresu kašperskohor- ském byl říšský poslanec agrární Paulik taktéž již v neděli vyzván, aby se při zemských volbách ucházel o mandát této skupiny. Čekají tedy Němci spásu vládního komisaře pro Čechy?
#54 alto_textblock #54
„Válčící“ suffražetky zahájily organisovanou kampaň pomsty za rozsudek, vynesený nad jejich vůdkyní pí. Pankhurstovou. Jejich včerejší činy jsou: pumou roztříštěný železniční vůz na londýn- ské a severovýchodní dráze, blíže Stockportu, vý- buch na železniční stanici v Oxtedu blíže Londýna na londýnsko-brightonské dráze, poškozené obrazy vumělecké galerii v Manchestru, požárem zničený dům v Chorlev Woodu, zmařený paličský pokus v Mitchamu. Naproti tomu byly včera odsouzeny: Isabella Irvingová v Londýně na 6 měsíců tuhé práce pro rozbíjení oken. Olive Hockenová na 4 měsíce v second devision (nejmirnější vězení a částečné náhradě útrat pro pokus žhářstvív rochamptonském pavilonu. Ve čtvrtek správy dvou železnic, mídlandské a velké západní, obdržely zvěst, že některá z jejich velkých stanic jest ohrožena že- nami. Také londýnská policie byla informována. Z Birminghamu byli povoláni zřízenci, aby hlídalí midlandské stanice a tunely a velká západní měla stráže na každé stanici z Wolverhamptonu do Barnslev. Přes tuto opatrnost osobní vlak, přijí- ždějící od Crewe blíže Stockportu jen tak ušel po- hromě. Na vedlejší koleji stál prázdný vlak, při- pravený k vyjetí časně ráno. Osobní vlak právě jel mimo něj, když nastal v jednom z prázdných vagonů prudký výbuch, kusy dřeva a železa letěly vzduchem a jeden z nich rozbil strojvůdci láhev na čaj. Jakmile vlak přijel do Stockportu, stroj- vůdce ihned hlásil, co se stalo, a úřadníci vypra- vili se na komisi. Shledali, že jeden vůz třetí třídy byl úplně roztříštěn a jiný vůz vyšinut z kolejí. Dvéře vagonu byly nalezeny až 25 yardů daleko. Vycpaná sedadla byla napuštěna petrolejem. V Oxtedu bylo zjevným úmyslem suffražetek, zničit stanici požárem. Na záchodě vybuchla kra- bíce střelného prachu, okna, dvéře a kus střechy byly vyraženy. Byl nalezen cestovní košík, obsa- hující konev s petrolejem, střelnou bavlnu, zapa- lovač, elektrickou baterii a budíka, nařízeného na třetí hodinu. Za stanici u zdi byla nalezena pistole, která při prohlídce vydala ránu, ale na štěstí nikoho nezranila. Pachatelé žádného z těchto železničních atentátů nebyli dopadeni, ale zane- chali stopy, ukazující, kde dlužno je hledati. V umělecké galerii v Manchestru byla roztří- štěna skla na třinácti nejvzácnějších obrazech a při tom byly poškozeny i obrazy samy. Jen na skle bylo naděláno škody za 170 liber šterlinků. Jakmile byl tento ničemný útok objeven, ihned
#55 alto_textblock #55
TÝDENNÍ REVUE.
#56 alto_textblock #56
V „České Revul“ (1913, č. 7) otiskovánu je per extensum přednáška Jos. Penížka „O parlamentarismu“. Přednáška, jejíž otiště- ná dosud část je spíše duchaplnou causerií o vě- cech parlamentních, došla sice pozornosti v den- ním tisku, ale proto přece vynucuje si novou po- zornost i uveřejnění podrobného jejího znění. Red- aktor Penížek čerpal četná exempla ad hominem ve své přednášce z bohatých svých zkušenostía pamětí starého parlamentního zpravodaje. Je prav- da: proto zněji některá místa jeho výkladů jako podařené anekdoty: ale jsou to anekdoty, v nichž je dobré jádro, osvětlující osoby a věci — a hlav- ně věci — lépe než leckteré učené výklady. Ale mimo to nejedna jeho dokladná vzpomínka chová i dobrou dosi politických naučení, jež zasluhují bý- ti i znovu připominána. Tak na př. jeho vzpomín- ka na spor o protokolování českých interpelací řečí, který propukl po všeobecných volbách r. 1900: Po dlouhém jednání smluven kompromis s tehdejším předsedou hr. Vettrem z Lilie, který ještě nyní je v platnosti. Podle něho dávají se české interpelace a návrhy do přiloh v jazyku originálním, ale s německým překladem, české řeči pak se překládají pro t. zv. Reichsratskor- respondenz, která se vydává pro noviny: do ste- nografického, úřadního protokolu však se nedáva- jí. Penížek nebyl s ujednáním tim spokojen a na procházce s drem. Kaizlem, který je jménem po- slanců českých vedl a smluvil, na ně bublal a hu- boval. Tu řekl mu dr. Kaizl: „Vy jste zrovna tak splašené hříbě jak ostatní! Český národ nás poslal do Vídně, bychom tady dobývali rovného práva jazyka českého ve školách a v úřadech a v živo- tě veřejném v zemích českých a nikoli v proto- kole, který český člověk neshlédne jaktěživ, ne- ní-li poslancem nebo žurnalistou a není-li nucen někdy něco v něm hledat, aby z toho proti řečníku nějakou sprostou zbraň ukoval. My. Čechové, jsme špatní stratégové: pořád a neustále rozšiřujeme bitevní čáru, jakkoli máme vojska pořád stejně,a nemajíce ještě rovného práva ve vniterním úřado- vání v zemích českých, rozkročujeme se již po rovnoprávnosti jazyka českého v Dolních Rakou- sích a ve Vídni a drobíme tak síly, jako bychom měli jich dosti na rozházenou.“ — V ostatním ob- sahu „Revue“ je: Otokar Fischer, Dramatik Heb- bel. — Dr. R. Kuráž. Po VI. mezinárodním kon- gresu pro všeobecnou a lékařskou radiologii v Pra- ze. — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Hlídky: politi- cká — středostavovská — ženská. — Výtvarné umění. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti.
#57 alto_textblock #57
Zábavná a poučná příloha“ krajin- ských listů národní strany svobodomyslné sezna- muje s dvěma, dosud neznámými dopisy dra. F. L. Riegra, jež jsou zajímavým dokumentem politickým. Dopisy zapůjčil pan Čeněk Nečásek, jehož dědovi, okresnímu starostovi J. Patočkovi ve Sklenařicích u Vysokého, byly psány. Dopisy dá- vají nahlédnouti do politických poměrů let sedm- desátých, podaných a zbarvených ovšem s osob- ního stanoviska vynikajícího vůdce strany národní (staročeské]. Dosud uveřejněný list prvý je z 3. ledna 1874 a jedná o roztržce mezi českými po- slanci pro spor. zda jíti do sněmu, jak chtěli Mla- dočeši, nebo setrvati při trpném odporu. Pro po- vahu Riegrovu je příznačno, jakým způsobem. prudce a slavnostně prohlašoval se pro pasivní o- posici i v dopise soukromém, třeba poslání politi- ckého. Psal: „Držeti deklaraci a zavrhnouti ji — jíti do sněmu a nejiti — uznati zákonodárnou moc sněmu a zas neuznati — jsou protivy tak velice sobě odporné, že společné pokračování těch, kteří jsou pro jednu zásadu a těch, kteří jsou pro opak její, není možné! Národ náš musí se rozhodnouti buď pro jednu cestu nebo pro cestu druhou. Vy- sloví-li se pro obeslání sněmu většina národu — já tomu dále překážeti nebudu. — Ale toho se bohdá na mne nikdo nedočká: aby Rieger, který deklaraci sepsal — tuto deklaraci zapřel, kterou přijal celý národ za program svůj!“ A o pět let později šli sami Staročeši a ovšem i Rieger do říš- ské rady i do zemského sněmu a upustili od pa- sivní oposice nadobro. — „Přiloha“ dále obsahuje Adolí Veselý. Květnové jitro. — Vl. Sís. Pod- poručík Verich. — Dr. T., Utopie. — Dr. R. Mar- šan. Procul negotiis. — Dr. J. Folprecht. Kus dě- jin slovenských. — Spinozovo povolání do Heidel- bergu. — Drobnosti.
#58 alto_textblock #58
Ve „Středě“ (II. č. 6) ukazuje dr. Otak a Guth řadou cifer „Šílenství zbrojení“. v posledních dobách vždy nově oživujícího válečné- ho nebezpečí bylo dosti psáno o lmensních nákla- dech moderní války. Ale cifry, vybrané „Středou“ podávají srovnání posledních čtyrycíti let, ukazu- jící pochybný pokrok — číselně ovšem úžasný — i na tomto poli lidského snažení. V r. 1872 mělo osm moderních velmocí (Rusko. Francie. Něme- eko. Rakousko, Italie, Anglie, Turecko a Japon- sko) v době míru 2.209.000 mužů, v r. 1912 však 4.262.000, t. j. vzrůst o 93%%. Pokud jde o jednotli- vé mocnosti, stojí vzrůstem své branné moci nad uvedeným průměrem Rusko (vzrůst o 20095). An- glie (+ 126%) a Japan (+ 1082): branná moc Řakousko-Uherska vzrostla o 48%. Výdaje na vojsko (i loďstvo) vzrostly za danou dobu u uve- dených mocnpstí s připočtením severoamerických
#59 alto_textblock #59
Spojených států z 3162 milionů franků na 9779 mil fr., t. j. o 213%%. Nad touto průměrnou cifrou stojí Japonsko (jehož výdaje vojenské vzrostly o 440 proc.). Německo (+ 326%), Rusko (+ 291%). Italie + 2742) a Spojené státy (+ 2319%); vojenské ná- klady Rakousko-Uherska vzrostly od r. 1872 o 106. — „Středa“ mimo to podává: A. Přece- chtěl, Otázka skaderská, — J. Novotný. Zranění a nemoci ve válce. — J. Marek, Kreslení jako praktická esthetika. — Fr. Pražák, Menšiny. — B. F. Horák. Z dějin studia antiky u nás. — Denis Diderot, List Voltairovi. — Aronet Voltaire, Od- pověď Diderotovi. — Směs. — Bibliografie.
#60 alto_textblock #60
Ve „Zvonu“ (XIII., č. 29) v článku „Do- movský list v umění“ píše dr. M. Hýsek o podmínce moravského zemského výboru, aby umělci-uchazeči o zemské ceny doložili své žá- dosti — domovským listem. Soudí, že podmínka ta není výronem moravského separatismu, nýbrž ústupkem moravským klerikálům. „Změní-li se po- měry a nynější formule s domovským listem ne- vystačí, jsem přesvědčen“ — praví dr. Hýsek, jenž r. 1910 byl zástupcem mor.-zem, výboru v přísluš- né porotě — „že se obratem ruky nalezne formule jiná. Třeba pak křestní list, třeba určité stáří. třeba určitý rozsah knihy, třeba nakladatel . .. Je-li obvinění dra. Hýska správné, není spolu vý- výmluvným svědectvím o tom, jak podivně úspěš- ná je taktika stupňovaného boje protiklerikálního moravské strany lidovopokrokové? Toť politický závěr z aféry literární, o které soud české veřej- nosti snad je jednotný: domovský list v umění je dokladem opravdu podivným. Byla-li dřívější pod- mínka, dle níž mohli se ucházeti o cenu Moravané rodem nebo spisovatelé na Moravě žijící, byť hod- ně provinciální, přece pochopitelná posláním cen (působiti pro zvelebení písemnictví na Moravěl, je podmínka domovské příslušnosti, kterou může míti, kdo o Moravu ani nezavadil, hotové nonsens. — V dalších ukázkách „Jana Nerudy kores- pondence vysokomýtské“, vybíraných V. V. Škorpilem, jež jsou vlastně řetězem svěde- ctví o ústreích, přezírání a nepochopení, jimiž Ne- ruda trpěl, je také doklad, jak našemu básníkovi zdraví a nervy trhala exponovaná posice novinář- ská. V r. 1880 píše Neruda V. K. Šemberovi v řadě stesků na svoje zdraví: „Doufám, že můj orga- nism to ještě přemůže. Měl jsem to již jednou, bylo to tenkráte, když aféry montágsrevueovské“ — bylť Neruda Staročechy podezříván, že je napadá v německé pražské „Montags Revui“ — „do kte- rých mne osud zapletl beze všeho mého přičinění. rozrušily a roztřásly veškerou mou soustavu ner- vovou — vždyť se pamatuješ, že jsem přicházel
#61 alto_textblock #61
až k chorobným fantasijm. Od té doby, díky našim křišťálovým poměrům, jsem se nezotavil nikdy na dýl, než na několik měsíců. Občas mne to vždycky chytlo... Takový je rub úmorné a rozčilující práce žurnalistické, která se zdá při prvěm po- hledu tak snadná a lehká — čtenářům. — Obsal „Zvonu“ doplňují: K. Červinka: Jeseň. — B. Ka- minský, Tři listy. — E. Tréval, Útok života. — F. Sekanina. Glossa jubilejní. — F. X. Svoboda Trhající se břehy. — Literatura. — Divadlo. — Týden.
#62 alto_textblock #62
„Zlatá Praha“ (XXX., č. 30) přináší ukáz- ku neznámé dosud práce Karoliny Švětlé „Pan profesor". Práce je zajímava již pro satyrický svůj ráz, třeba že nelze souhlasiti s míněním jej vydavatelky pí. A. Čermákové-Slukové, „že dosud časovosti nejen nepozbyla, ale zdá se, jakoby pan Karel Rožmitálský (hrdina práce), píšící trhavé kritiky, aby na sebe obrátil pozornost, vzat byí přímo z dnešní doby“. Práce je psána asi v letech šedesátých, a tudíž je jednou z prvých prací Světlé Nemá názvu a je neukončena. „Zlatá Praha“ otiskla z ní první kapitolu, obsahující karakteristi- ku hrdiny a tvořící pro sebe jakýsi celek. V po- známce nastiňuje vydavatelka ostatní obsah práce. jež měla býti dle všeho společenskou satyrou. — Číslo mimo to podává v textu: Al. Jirásek. Temno. — Boh. Brodský, Stará romance. — Zprávy ča- sové. — V illustracích: R. Havelka. Hrad Kaja. — F. Urban. Návrhy nástěnných maleb v lodi kapi- tolního kostela na král. Vyšehradě. — P. P. Ru- bens, Studie. — J. Škamrala, Cikánské děvče. — Raffael, Nově objevená freska v Perugii. — H. Böttinger, Prof. Hanuš Wihan.
#63 alto_textblock #63
V „Kráse Našeho Domova“ (IX., č. 3) článkem „Vltava v Praze“ Al. Kubiček zpytuje svědomí pražské veřejné správy, přípo- míná hříchy proti kráse pobřeží vltavských a ze- jména ztráty nebo aspoň poškození charakteristi- ckých, krásných pražských ostrovů: Ve své funkei ostrova zachován nám z větší části jedině ostrov žofínský. Za to zničen v celé své rozloze ku po- břeží blízko přiléhající ostrov Petržilkovský a při- pojen k levému vltavskému břehu, a Židovský ostrov užit za pouhou stěnu vlakového plavidlaa zmenšen na minimum. Podobný osud hrozil i ostro- vu Střeleckému, jenž však, dík rozvaze činitelů rozhodujících, nebude zbaven své funkce ostrova s celým uplatňujícím se vnějškem a nebude pře- měněn, jak zamýšleno, v součást jezu a nebude prodloužen v severní své části až k staroměst- skému jezu, aby vytvořoval takto bok osobního plavidla. Neboť nebyl by dotčen pouze ostrov sám,
#64 alto_textblock #64
ale i celá hladina Vltavy, tato base ku panora- matu hradčanskému. Ale celé souostroví Štvanice vlastně zaniklo. Nové práce kanalisační zhsáhly tu způsobem tak radikálním, že možno mluviti o úpl- ně novém stavu. Celá polovice samé Štvanice byla zničena tím, že byla nasypána a vegetace vyká- cena; zcela pak zanikly ostrovy Primatorský a Ko- runní, byvše připojeny k nábřeží svatopetrskému. Jak radikální změny tu byly provedeny na pobře- žích a ostrovech vltavských, které by téměř zcela unikly pozornosti široké veřejnosti, kdyby je milci starého rázu nepřipamatovávali, aby mizících krás. jichž nedovede uhájiti, aspoň — litovala! — V ostatním obsahu: Leo Heyrovský. O vyhubení tesa- říka alpského (rosalia alpina 1.) v Čechách. — C. Daněk, Několik poznámek k osudu naší květeny. — Jan Emler, O ochraně přírodních památek. — B. Řezníček, Ovocné stromy a zahrádky domovní. — Kalendář prací v domovní zahrádce pro duben. — Kl. Čermák. Po zlaté stopě krašlitelů domova. — Přehledy. — Zprávy ze spolků.
#65 alto_textblock #65
V Alpském Věstníku“ (XV., č. 4) prol. dr. Karel Chodounský ve stati „Mrzla Go- ra“ líčí poutavě a pěkně svůj loňský výstup na jednu z namáhavých hor v slovinských Alpách. Stať jeho je nejosobnější doklad známé these, že stáří začíná teprve, když se člověk počíná cítiti starým. Prof. Chodounský, jenž letos dovrší sedm- desátý rok svého života, jehož velký díl proseděl za pracovním stolkem vědcovým, vždy při tom učil, že otužováním, tělesným cvikem člověk nej- lépe ochrání své zdraví, svoji svěžest tělesnoui duševní. Proto dobře pochopíme, praví-li v úvodu své turistické črty: „Pravda, pravda — blížíme se nejzazší mezi věku lidského a stáří jest samoo sobě chorobou senectus ipse morbus. Kamkoliv se vrtneš, všude narazíš na mene tekel, na samé vý- strahy a závory! Právem? Kterým rokem vlastně počiná stáři? Jsou pojmy stáří a staroba totožný- mi? Snad je na šetření dost času, až když přišla staroba. Kdo se v stáří předčasně začne šetřit. urychlí příchod staroby. Pokud dovedeme a může- me, zachovejme způsob života, při kterém jsme v zdraví sestárli. Tvrdým, činným způsobem života udržíme si déle výkonnost, bojme se šetření, které v stáří bývá počátkem konců.“ — „Alpský Věst- ník“ dále podává: Dr. Vl. Růžička, Biologie v Al- pách. — Dr. Jiří Čermák, S universitní exkursí v Dauphinských Alpách. — J. Hendrych. Z leze- ckých tur v Čechách. — Zpráva o činnosti Českého odboru slovinského slpského družstva. — Ze slo- vanských Alp a Přímoří. — Literatura.