#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, ve středu 9. dubna 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 96.
#4
alto_textblock
#4
Na ranni avečerní listy
předpláciřse?i
V Praze v admínistraci
na měslo, . .iR. —p
na čtvrt leta...6K — h
s dvojí donáškouit
na měste) . . ... 2 K 5t
na čtvrt leta . . . . 7 K 62 h
ve filialkách
na měslo . . . . . 2 K 30b
Poštou:
na měsíc. . . . . . s
na čtvrt letá : . . . 9 K 0
s dvoji zásllkou
ca měsíc. . . . . . S K S0
na dtvzt lota : . . . 1i K soh
#10
alto_textblock
#10
ámi.
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejir
ranní číalo o sobě . . za sh
večerní
.. za lh
Ve fliálkách na venkově:
ranní čislo . ...... 10 k
večerní . . . .. . . . 5h
#12
alto_textblock
#12
lnneráty
plati se hotově napřed-
Předplaceni a inserty přijímá
admmnistrace v Marianské ul., a
TTam nacházeji se táž
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů“
Rakopisy se novracejí.
#13
alto_textblock
#13
Nnvá válka no Bolkíně
#14
alto_textblock
#14
Lodní demonstrace prot
černé Hoře a blokáda.
#15
alto_textblock
#15
Rozšíření blokády.
Z Londýna, 9. dubna. („Neue Fr. Pressel.
Rozšíření blokády na albánské pobřeží, Dra
v to počítaje, bude dnes formálně ohlášeno
nabude platnosti.
Z Londýna, 9. dubna. „Pall Mall Gazete“
oznamuje, že sir Eduard Grey kladl odpor
požadavku, aby blokáda byla rozšířena až p
#16
alto_textblock
#16
Drač.
#17
alto_textblock
#17
Černá Hora vzdá se Skadru jenom vůči
hrubé přesile.
Z Cetyně, 9. dubna. Berlínská „Nationa
Zeitung“ obrátila se na krále černohorského
s dotazem, jak se hodlá zachovatik
námitkám Evropy proti obléhán
Skadru. Král odvětil telegraficky: „Cho-
váme nejhlubší přesvědčení, že naše věc je
spravedlivá před Bohem a před lidmi. Přejeme
albánskému národu všeho dobrého a chceme
žíti s ním v nejlepší shodě. Město Skader
Všakjehistorickým sídlemnašich
králů. Skader je nepostrádatel-
ný pro náš život národní a hospo-
dářský. Vzdáme se této srbské ze-
mějenom vůči hrubé přesile.
#18
alto_textblock
#18
Korunní rada v Cetyni.
Z Cetyně, 9. dubna. Ruský vyslane
Giers udělil králi Mikulášovi a černohorské
vládě přátelskou radu, aby ze spletit
záležitosti skaderské hledali vý-
chodisko, zejména pak aby poža-
davek Evropy respektovali. Tento
krok ruského vyslance a ohled na blokádu
způsobil, že král Mikuláš svolal do
Cetyně korunní radu, které došlo také
důležité sdělení bělehradského kabinetu.
#19
alto_textblock
#19
ským státům a zaslali během večera svým
vládám telegramy, jimiž se usnesení konfe-
rence oznamuje. Možno se domnívati, že v ná-
zorech velmocí nenastala změna. S autorita-
tivní strany se prohlašuje, že hlavní otázkou
je: Přejí si válčící státy míru? V pří-
padě kladném nebylo by obtíží jej uskutečniti.
V diplomatických kruzích se proslýchá, že se
situace dnes posuzuje o něco příznivěji, poně-
vadž jednání spojenců zdá se býti umírněněj-
ším. Proslýchá se také, že se pomýšlí na ná-
vrhy prý finančního rázu, kter
by snad působily na Černou Horu
Interpelace o balkánském spolku v srbské
skupštině.
Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr
zpr. „Nár. L.“) K mladoradikální včera poda-
né interpelaci o balkánském spolku sděluje
se mi vůdčími osobnostmí strany, že tato in-
terpelace jest toliko výrazem spoluzodpověd-
nosti největší oposiční strany za všechny pod-
niky vlády v této dějinné době. Interpelací
má býti vládě poskytnuta možnost, aby uvě-
domila důvěrně zástupce národa aspoň o nej-
hlavnějších zásadách a technických základech
balkánského spolku k vůli upokojení myslí.
Kdy odvolá Srbsko svoje vojsko z krajů
albanských.
Sl-k. Z Bělehradu, 9. dubna. (Zvl. telegr.
zpr. „Nár. L.“) Na mojí otázku, zdali Srbsko
po uzavření míru odvolá ihned své vojsko o
Skadru a pobřeží, bylo mi odpověděno, že
Srbsko odvolá v tom případě sice vojsko o
Skadru, ale nemůže zároveň odvolati je o
albanského pobřeží, dokud nebude rozhod-
nuto o hranicích Albanie, o její správě a neu-
tralisaci srbského východu na moře. Srbsko
předá obsazenou část Albanie jenom do pev-
ných rukou, jež budou zárukou míru v této
#20
alto_textblock
#20
zemi.
#21
alto_textblock
#21
sehatta. Ze schůze zaslán býl holdovací te-
legram císaři Františku Josefovi a následníkovi
trůnu. Ještě nikdy nebylo ve Vídni pozorovat
tak dojemnou péči o duševní a tělesné blaho ně-
kterého utlačovaného národa, jako právě o Al-
bance, o jejichž dosavadní činnosti bylo lze do-
sud čístí zprávy jenom v kryavé rubrice
#22
alto_textblock
#22
slavobranami, tísnily se velké zástupy lidu. Spo-
lečná slavnost zahájení senátu a poslanecké sně-
movny konala se za hřmění děl v poslanecké sně-
movně. Přítomno bylo 500 zastupců lidu z 596
177 senátorů celkem z 274. Galerie byly hustě ob-
azeny čínskými a cizími návštěvníky. Nejstarší
člen poslanecké sněmovny uvítal shro-
máždění a prohlásil parlament za zahájený. Z
velkého nadšení byly pak obě sněmovny odročeny
na sobotu. Juanšikajovo poselství k par-
lamentu nebylo čteno veřejně, poněvadž jeho pre-
tidentství je pouze zatímním. Vyslovuje v něm
parlamentu své nejsrdečnější blahopřání k jeho za-
hájení a naději, že republika potrvá deset tisíc let.
Americký jednatel sdělil Číně, že Spojene
státy uznají čínskou republiku, ježto
byli jmenováni parlamentní úřadníci a parlament
se prohlásil za způsobilým usnášeti se. Brasilie
Mexiko budou jednati v dohodě se Spojenými
#23
alto_textblock
#23
politické.
#24
alto_textblock
#24
V Cařihradě.
#25
alto_textblock
#25
Transport chorých vojínů.
Z Caříhradu, 8. dubna. (K. k.) Dle listů
přibylo sem dnes po lodi 500 nemocných vo-
jáků.
#26
alto_textblock
#26
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#27
alto_textblock
#27
státy.
#28
alto_textblock
#28
Audience ministra vnítra.
Z Vídně, 9. dubna. Ministr vnitra sv.p
Heinold byl včera odpoledne přijat císa-
řem ve slyšení, které trvalo celou hodinu,a
které bylo, jak se dovídáme, věnováno také
referátu v příčině nynějšího stavu če-
sko-německého jednání vyrovna-
#29
alto_textblock
#29
Politická hlídka.
#30
alto_textblock
#30
Z německých schůzí v Čechách.
#31
alto_textblock
#31
cího.
#32
alto_textblock
#32
Císařův dar.
Ze Salcpurku, 9. dubna. (K. k.) JJeho Veličen-
stvo císař věnoval pro pohořelé v Nusedorfě z
svých soukromých prostředků 5000 K
#33
alto_textblock
#33
Proces Lukács contra Desy.
Z Peští, 9. dubna. Proslýchá se, že př
hlavním přelíčení v aféře Lukács-Desy podá-
ny budou státním zastupitelstvem důkazy
tom, že členové Košutovy stran
vyžádalí si od vlády peníze a také
je obdrželi, aby zvítězili nad kan-
didáty strany Justhovy.
#34
alto_textblock
#34
be
#35
alto_textblock
#35
Papež.
#36
alto_textblock
#36
Zemské volby na Valašsku.
#38
alto_textblock
#38
(Pův. zpráva „Nár. Listů“.)
#39
alto_textblock
#39
O venkovský okres vsetínský svedena bud
jedna z nejtužších volebních srážek. Kandidaturu
tu ohlásil účetní firmy Bratři Bubelové, Karel Bu-
bela ze Vsetína, na program lidové strany pokro-
kové, dále nadučitel Pilát z Liptálu, který jižv
posledním sněmovním období tento okres zastu-
poval na program agrární strany, a P. Švrčina,
kaplan ze Vsetína, za stranu křesťansko-sociální
Při posledních volbách v r. 1906 dostal nadučitel
Pilát 535 hlasů a P. Daněk, farář, nyní v Jevičku,
391 hlasů. Pilát je protestant, okres z dobré po-
lovice protestantský. Nyní však kandiduje proti
protestantu Pilátovi rovněž protestant Bubela a
tím je rozbita většina Pilátova ve prospěch kleri-
kální kandidatury a mimo to ještě po zřízení hejt-
manství na Vsetíně — asi před čtyřmi lety —
přiděleny k této skupině Velké a Malé Karlovice
(4213 a 1019 obyvatelůl), velkou většinou kleri-
kální obce. Je tedy nebezpečí, že zatím, co budou
o hlasy protestantské zápasiti Pilát s Bubelou,
bude zvolen kandidát klerikální. Dále pak, a grár-
ní strana dosud nevyslovila se určitě, bu-
de-li podporovat kandidaturu Piláto-
vu tak, aby byl zvolení vůbec dosavadní
její chování ke kandidatuře Pilátově je zajímavé.
Je-li agrární straně lhostejna osoba Pilátova, není
a nemůže býti s takovým postupem strany spoko-
jeno učitelstvo nejen okresu vsackého, nýbrž i ji-
ných, poněvadž posl. Pilát byl jediným pokroko-
vým zástupcem učitelstva v zem. sněmu (t. j. pří-
slušník stavu učitelského). Agrární strana sice
tvrdí, že s lidovou stranou pokrokovou nemá u-
jednán kompromis, naproti tomu však právě cho-
vání její ke kandidátu lidové strany pokrokové
je na vsackém okresu zrovna v přímém rozporu
s oním tvrzením. Je tedy na agrární straně, aby
otevřeně řekla, chce-li podporovati Píláta, aby
ještě v čas uchráněno bylo nebezpečí klerikálního
vítězství po případě postavením jiného kandidáta.
#40
alto_textblock
#40
Nová kampaň suffražetek.
#41
alto_textblock
#41
V Londýně, 5. dubna 1913.
#42
alto_textblock
#42
Operace před Skadrem zastaveny.
Z Londýna, 9. dubna. „Times“ uveřejňují
tento telegram z Cetyně: Generál Vukotič a
následník princ Petr byli včera na Cetyni.
kde měli poradu s králem Mikulá-
šem. Mezinárodní loďstvo kotv
stále ještě před Barem. Zdá se, že
nepřátelství před Skadrem je
zatim zastaveno.
#43
alto_textblock
#43
Za Skader peněžní náhrada?
Z Paříže, 9. dubna. „L'Eclair“ sděluje, že
Černá Hora jest ochotna vzdáti s
Skadru, dostane-li za něj 20 mil.
franků.
Z Říma, 9. dubna. „Tribuna“ oznamujez
Londýna: Velmoci chtějí dáti Černé Hoře jako
odškodněnou za Skader 20 mil. franků
kus albánského pobřeží, jehož roz-
sah nebyl ještě stanoven. Vyslanci italskýa
ruský vedou dotyčná vyjednávání v Cetyní.
Jest naděje, že záhy dojde k dohodě.
#44
alto_textblock
#44
Jednání o mír a povšechný
stav věcí balkánských.
#45
alto_textblock
#45
Usnesení velevyslanecké konference
v Londýně.
Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Reuterova
kancelář se dovídá, že dnešní porada velevy-
slanců trvala přes dvě hodiny. Příští schůze
koná se v pátek.
Velevyslanci usnesli se na od-
povědní notě velmocí balkán-
#46
alto_textblock
#46
Německý křížák „Geier“.
Z Cařihradu, 8. dubna. (K. k.) Německý
křižák „Geier“ odplul do Středozemního mo-
ře a jak se proslýchá, zastaví se v některých
přístavech syrských.
Schůze albanských protektorů ve Vídni.
Z Vídně, 9. dubna. V paláci hr. Alfred
Harracha konala se ustavující schů ze
spolku k podporování rakousko-
uherských literárních, vědeckých
hmotných zájmů v Albansku. Zajímavou
byla přítomnost nejen zástupců aristokracie, nýbrž
také finančního světa. Mezi přítomnými byli také
četní dobrodruzi albanští. Hlavní slovo vedl mladý
bar. Chlumecký, který dovozoval, že Rakou-
sko-Uhersko jest povinno albanský národ chrániti
a převz íti v Albanii úlohu „kultur-
trägra“. Zástupce starosty města Vídně dokazo-
val nutnost života schopné Albanie, která prý
bude tvrzí pořád ku () na Balkánč. Hrabě
Fr. Harrach rovněž ukazoval na nutnost a po-
vinnost Rakousko-Uherska, a by pečovaloo
Albance. Na to klerikální a židovská společ-
nost. shromážděná v paláci hr. Harracha, která
svorně si umínila držetí ruku nad albanskými ka-
tolíky, schválila jednomyslně resoluci, ve kte-
ré vyslovuje obdiv a sympatie hrdinným
obhájcům Skadru a nejvřelejší sym-
patie celému Albansku. Zároveň usta-
vila se také hospodářská sekce spolku,
do které zvoleni byli zástupci četných finančních
ústavů, zejména Spitamüller, bar. Pittner
z privilegované bosensko-hercegovské banky,
přirozeně také zástupce bankovního domu Roth-
schildova, který rovněž starati se bude o blaho
katoliků albanských. Dále zvolen byl do téže
sekce president rakouského Lloydu dr. Der-
#47
alto_textblock
#47
Z Říma, 8. dubna. (K. k.) Všichní kardinálové
papežské kurie a členové díplomatického sboru
poptávali se po stavu papežově. Mezi 7. a 8. hod
večer přišli lékaři Marchiafava a Amicí znovu
lůžku papežově. Proslýchá se, že zjistili, že se stav
papežův zlepšil. Teplota nemocného obnáší něco
přes 37 stupňů.
#48
alto_textblock
#48
Suiražetky londýnské.
Z Londýna, 8. dubna. (K. k.) Čelná vůdkyně
v hnutí za ženská práva miss Annie Kennyová byla
dnes odpoledne zatčena pro pobuřování.
#49
alto_textblock
#49
Nepokoje v anglícké Indii.
Ze Simly, 8. dubna. (K. k.) V úřadní zprávě se
praví, že dne 5. dubna udály se na severo-
západních hranicích boje s domorod-
ci, jichž příčinou byl spor o rozdělení zálohy
kmenům poskytnuté. Kmen Vazírů a jiní domorodei
udeřili na tvrz Spinvan, byli však milicí odraženi.
Milice měla dva mrtvé a 4 raněné.
#50
alto_textblock
#50
Obrovské stávky v Belgií.
Z Bruselu, 9. dubna. V pondělí zahájí zde
stávku 35.000 dělníků. V Lutychu a okoli bude
stávkujících 150.000, v Haunaultu bude stáv-
ka všeobecná. V některých továrnách bude
výroba omezena. 80.000 členů křesťanských
odborných organisací se vyslovilo proti stáv-
#51
alto_textblock
#51
ce.
#52
alto_textblock
#52
Řecký parlament.
Z Athén, 9. dubna. (K. k.) Z usnesení mini-
sterské rady zahájí sněmovna v pondělí opět své
práce.
Zahájení prvního čínského parlamentu.
Z Pekína, 8. dubna. (K. k.) Dnes byl zahájen
první čínský parlament. Na ulicíchi, překlenutých
#53
alto_textblock
#53
V německé částí Čech konalo se v neděli ně-
kolik voličských schůzí obsahově zajímavých. v
Trutnově byli pohromadě němečtí radikálové a
mluvili k nim poslanci Kasper, Pacher a Wolf
Posl. Kasper hovořil o malém finančním plánu, při
němž projevil svůj úsudek, že předpis o prohlídce
obchodních knih neznamená v nynější své úpravě
nijakého nebezpečí pro poplatníky. Mimo to sděli
posl. Kasper, že němečtí radikálové chtějí vynutiti
junctím mezi malým finančním plánem a reformou
daně činžovní. Vládě vytkl posl. Kasper, že její
politika je váhavá, a to z bázně před Čechy a so-
cialisty.
Velmi opatrně mluvil předseda německého
svazu sněmovního posl. Pacher: upozorňoval své
posluchače na těžké vnitřní politické poměry
Němců předlitavských. Zejména vytkl, že poměry
Němců na říšské radě jsou docela jiné nežli na
sněmě. O obstrukci německé se vyslovil v podstatě
takto: německá obstrukce na sněmě splnila dosu
svůj úkol, ale ovšem obstrukce má pouze negativ-
ní síly, může síce odpůrce poškoditi a pozlobiti
ale odpůrce nemůže obstrukcí býti přinucenk
ústupkům. Posl. Pacher se tedy o obstrukci vy-
slovil velmi střízlivě, proč?
Německý radikalismus v Trutnově obstarával
jediný posl. Wolí, a to v oboru politiky zahraniž-
nl; vytknuv ministerstvu zahraničních záležitosk
že hromadí chybu na chybu, nařízoval, že Srbové
děj se co děj nesmějí se usaditi v Albánsku ani n
Jaderském moři, poněvadž by se takto jihoslovan-
ská říše vsunula mezi Rakousko a jeho odbytiště.
a protože Drač a Medva by se staly vlastně ru-
skými válečnými přístavy.
Současně se schůzí trutnovskou konala se ně-
mecko-agrární a radikální schůze v Hroznětíněu
Karlových Varů; německý agrárník posl. Spiess
tam vykládal, že za daných poměrů Němcům ne-
zbývá, než setrvati při obstrukci, a agrárník
Mayer projevil naději, že v otázce údělů se Němcům
z Čech podaří dosíci dohody s Němci alpskými.
neboť rozkol mezi skupinami německo-nacionál-
ního svazu by po stránce národní byl neblahý.
Jak se zdá, Němci v Čechách připravují se ji
na příští sněmovní volby. V Hroznětíně byl již
neděli posl. Spiess vyhlášen kandidátem pro sněm.
a v Lidlových Dvorech v okresu kašperskohor-
ském byl říšský poslanec agrární Paulik taktéž již
v neděli vyzván, aby se při zemských volbách
ucházel o mandát této skupiny.
Čekají tedy Němci spásu vládního komisaře
pro Čechy?
#54
alto_textblock
#54
„Válčící“ suffražetky zahájily organisovanou
kampaň pomsty za rozsudek, vynesený nad jejich
vůdkyní pí. Pankhurstovou. Jejich včerejší činy
jsou: pumou roztříštěný železniční vůz na londýn-
ské a severovýchodní dráze, blíže Stockportu, vý-
buch na železniční stanici v Oxtedu blíže Londýna
na londýnsko-brightonské dráze, poškozené obrazy
vumělecké galerii v Manchestru, požárem zničený
dům v Chorlev Woodu, zmařený paličský pokus
v Mitchamu. Naproti tomu byly včera odsouzeny:
Isabella Irvingová v Londýně na 6 měsíců tuhé
práce pro rozbíjení oken. Olive Hockenová na
4 měsíce v second devision (nejmirnější vězení
a částečné náhradě útrat pro pokus žhářstvív
rochamptonském pavilonu.
Ve čtvrtek správy dvou železnic, mídlandské
a velké západní, obdržely zvěst, že některá
z jejich velkých stanic jest ohrožena že-
nami. Také londýnská policie byla informována.
Z Birminghamu byli povoláni zřízenci, aby hlídalí
midlandské stanice a tunely a velká západní měla
stráže na každé stanici z Wolverhamptonu do
Barnslev. Přes tuto opatrnost osobní vlak, přijí-
ždějící od Crewe blíže Stockportu jen tak ušel po-
hromě. Na vedlejší koleji stál prázdný vlak, při-
pravený k vyjetí časně ráno. Osobní vlak právě
jel mimo něj, když nastal v jednom z prázdných
vagonů prudký výbuch, kusy dřeva a železa letěly
vzduchem a jeden z nich rozbil strojvůdci láhev
na čaj. Jakmile vlak přijel do Stockportu, stroj-
vůdce ihned hlásil, co se stalo, a úřadníci vypra-
vili se na komisi. Shledali, že jeden vůz třetí třídy
byl úplně roztříštěn a jiný vůz vyšinut z kolejí.
Dvéře vagonu byly nalezeny až 25 yardů daleko.
Vycpaná sedadla byla napuštěna petrolejem.
V Oxtedu bylo zjevným úmyslem suffražetek,
zničit stanici požárem. Na záchodě vybuchla kra-
bíce střelného prachu, okna, dvéře a kus střechy
byly vyraženy. Byl nalezen cestovní košík, obsa-
hující konev s petrolejem, střelnou bavlnu, zapa-
lovač, elektrickou baterii a budíka, nařízeného
na třetí hodinu. Za stanici u zdi byla nalezena
pistole, která při prohlídce vydala ránu, ale na
štěstí nikoho nezranila. Pachatelé žádného z těchto
železničních atentátů nebyli dopadeni, ale zane-
chali stopy, ukazující, kde dlužno je hledati.
V umělecké galerii v Manchestru byla roztří-
štěna skla na třinácti nejvzácnějších obrazech a
při tom byly poškozeny i obrazy samy. Jen na
skle bylo naděláno škody za 170 liber šterlinků.
Jakmile byl tento ničemný útok objeven, ihned
#55
alto_textblock
#55
TÝDENNÍ REVUE.
#56
alto_textblock
#56
V „České Revul“ (1913, č. 7) otiskovánu
je per extensum přednáška Jos. Penížka „O
parlamentarismu“. Přednáška, jejíž otiště-
ná dosud část je spíše duchaplnou causerií o vě-
cech parlamentních, došla sice pozornosti v den-
ním tisku, ale proto přece vynucuje si novou po-
zornost i uveřejnění podrobného jejího znění. Red-
aktor Penížek čerpal četná exempla ad hominem
ve své přednášce z bohatých svých zkušenostía
pamětí starého parlamentního zpravodaje. Je prav-
da: proto zněji některá místa jeho výkladů jako
podařené anekdoty: ale jsou to anekdoty, v nichž
je dobré jádro, osvětlující osoby a věci — a hlav-
ně věci — lépe než leckteré učené výklady. Ale
mimo to nejedna jeho dokladná vzpomínka chová
i dobrou dosi politických naučení, jež zasluhují bý-
ti i znovu připominána. Tak na př. jeho vzpomín-
ka na spor o protokolování českých interpelací
řečí, který propukl po všeobecných volbách r.
1900: Po dlouhém jednání smluven kompromis s
tehdejším předsedou hr. Vettrem z Lilie, který
ještě nyní je v platnosti. Podle něho dávají se
české interpelace a návrhy do přiloh v jazyku
originálním, ale s německým překladem, české
řeči pak se překládají pro t. zv. Reichsratskor-
respondenz, která se vydává pro noviny: do ste-
nografického, úřadního protokolu však se nedáva-
jí. Penížek nebyl s ujednáním tim spokojen a na
procházce s drem. Kaizlem, který je jménem po-
slanců českých vedl a smluvil, na ně bublal a hu-
boval. Tu řekl mu dr. Kaizl: „Vy jste zrovna tak
splašené hříbě jak ostatní! Český národ nás poslal
do Vídně, bychom tady dobývali rovného práva
jazyka českého ve školách a v úřadech a v živo-
tě veřejném v zemích českých a nikoli v proto-
kole, který český člověk neshlédne jaktěživ, ne-
ní-li poslancem nebo žurnalistou a není-li nucen
někdy něco v něm hledat, aby z toho proti řečníku
nějakou sprostou zbraň ukoval. My. Čechové, jsme
špatní stratégové: pořád a neustále rozšiřujeme
bitevní čáru, jakkoli máme vojska pořád stejně,a
nemajíce ještě rovného práva ve vniterním úřado-
vání v zemích českých, rozkročujeme se již po
rovnoprávnosti jazyka českého v Dolních Rakou-
sích a ve Vídni a drobíme tak síly, jako bychom
měli jich dosti na rozházenou.“ — V ostatním ob-
sahu „Revue“ je: Otokar Fischer, Dramatik Heb-
bel. — Dr. R. Kuráž. Po VI. mezinárodním kon-
gresu pro všeobecnou a lékařskou radiologii v Pra-
ze. — Dr. Ant. Boháč, Slezsko. — Hlídky: politi-
cká — středostavovská — ženská. — Výtvarné
umění. — O knihách. — Divadlo. — Drobnosti.
#57
alto_textblock
#57
Zábavná a poučná příloha“ krajin-
ských listů národní strany svobodomyslné sezna-
muje s dvěma, dosud neznámými dopisy dra.
F. L. Riegra, jež jsou zajímavým dokumentem
politickým. Dopisy zapůjčil pan Čeněk Nečásek,
jehož dědovi, okresnímu starostovi J. Patočkovi ve
Sklenařicích u Vysokého, byly psány. Dopisy dá-
vají nahlédnouti do politických poměrů let sedm-
desátých, podaných a zbarvených ovšem s osob-
ního stanoviska vynikajícího vůdce strany národní
(staročeské]. Dosud uveřejněný list prvý je z 3.
ledna 1874 a jedná o roztržce mezi českými po-
slanci pro spor. zda jíti do sněmu, jak chtěli Mla-
dočeši, nebo setrvati při trpném odporu. Pro po-
vahu Riegrovu je příznačno, jakým způsobem.
prudce a slavnostně prohlašoval se pro pasivní o-
posici i v dopise soukromém, třeba poslání politi-
ckého. Psal: „Držeti deklaraci a zavrhnouti ji —
jíti do sněmu a nejiti — uznati zákonodárnou moc
sněmu a zas neuznati — jsou protivy tak velice
sobě odporné, že společné pokračování těch, kteří
jsou pro jednu zásadu a těch, kteří jsou pro opak
její, není možné! Národ náš musí se rozhodnouti
buď pro jednu cestu nebo pro cestu druhou. Vy-
sloví-li se pro obeslání sněmu většina národu —
já tomu dále překážeti nebudu. — Ale toho se
bohdá na mne nikdo nedočká: aby Rieger, který
deklaraci sepsal — tuto deklaraci zapřel, kterou
přijal celý národ za program svůj!“ A o pět let
později šli sami Staročeši a ovšem i Rieger do říš-
ské rady i do zemského sněmu a upustili od pa-
sivní oposice nadobro. — „Přiloha“ dále obsahuje
Adolí Veselý. Květnové jitro. — Vl. Sís. Pod-
poručík Verich. — Dr. T., Utopie. — Dr. R. Mar-
šan. Procul negotiis. — Dr. J. Folprecht. Kus dě-
jin slovenských. — Spinozovo povolání do Heidel-
bergu. — Drobnosti.
#58
alto_textblock
#58
Ve „Středě“ (II. č. 6) ukazuje dr. Otak a
Guth řadou cifer „Šílenství zbrojení“. v
posledních dobách vždy nově oživujícího válečné-
ho nebezpečí bylo dosti psáno o lmensních nákla-
dech moderní války. Ale cifry, vybrané „Středou“
podávají srovnání posledních čtyrycíti let, ukazu-
jící pochybný pokrok — číselně ovšem úžasný —
i na tomto poli lidského snažení. V r. 1872 mělo
osm moderních velmocí (Rusko. Francie. Něme-
eko. Rakousko, Italie, Anglie, Turecko a Japon-
sko) v době míru 2.209.000 mužů, v r. 1912 však
4.262.000, t. j. vzrůst o 93%%. Pokud jde o jednotli-
vé mocnosti, stojí vzrůstem své branné moci nad
uvedeným průměrem Rusko (vzrůst o 20095). An-
glie (+ 126%) a Japan (+ 1082): branná moc
Řakousko-Uherska vzrostla o 48%. Výdaje na
vojsko (i loďstvo) vzrostly za danou dobu u uve-
dených mocnpstí s připočtením severoamerických
#59
alto_textblock
#59
Spojených států z 3162 milionů franků na 9779 mil
fr., t. j. o 213%%. Nad touto průměrnou cifrou stojí
Japonsko (jehož výdaje vojenské vzrostly o 440
proc.). Německo (+ 326%), Rusko (+ 291%). Italie
+ 2742) a Spojené státy (+ 2319%); vojenské ná-
klady Rakousko-Uherska vzrostly od r. 1872 o
106. — „Středa“ mimo to podává: A. Přece-
chtěl, Otázka skaderská, — J. Novotný. Zranění
a nemoci ve válce. — J. Marek, Kreslení jako
praktická esthetika. — Fr. Pražák, Menšiny. —
B. F. Horák. Z dějin studia antiky u nás. — Denis
Diderot, List Voltairovi. — Aronet Voltaire, Od-
pověď Diderotovi. — Směs. — Bibliografie.
#60
alto_textblock
#60
Ve „Zvonu“ (XIII., č. 29) v článku „Do-
movský list v umění“ píše dr. M. Hýsek
o podmínce moravského zemského výboru, aby
umělci-uchazeči o zemské ceny doložili své žá-
dosti — domovským listem. Soudí, že podmínka
ta není výronem moravského separatismu, nýbrž
ústupkem moravským klerikálům. „Změní-li se po-
měry a nynější formule s domovským listem ne-
vystačí, jsem přesvědčen“ — praví dr. Hýsek, jenž
r. 1910 byl zástupcem mor.-zem, výboru v přísluš-
né porotě — „že se obratem ruky nalezne formule
jiná. Třeba pak křestní list, třeba určité stáří.
třeba určitý rozsah knihy, třeba nakladatel . ..
Je-li obvinění dra. Hýska správné, není spolu vý-
výmluvným svědectvím o tom, jak podivně úspěš-
ná je taktika stupňovaného boje protiklerikálního
moravské strany lidovopokrokové? Toť politický
závěr z aféry literární, o které soud české veřej-
nosti snad je jednotný: domovský list v umění je
dokladem opravdu podivným. Byla-li dřívější pod-
mínka, dle níž mohli se ucházeti o cenu Moravané
rodem nebo spisovatelé na Moravě žijící, byť hod-
ně provinciální, přece pochopitelná posláním cen
(působiti pro zvelebení písemnictví na Moravěl, je
podmínka domovské příslušnosti, kterou může míti,
kdo o Moravu ani nezavadil, hotové nonsens. —
V dalších ukázkách „Jana Nerudy kores-
pondence vysokomýtské“, vybíraných V.
V. Škorpilem, jež jsou vlastně řetězem svěde-
ctví o ústreích, přezírání a nepochopení, jimiž Ne-
ruda trpěl, je také doklad, jak našemu básníkovi
zdraví a nervy trhala exponovaná posice novinář-
ská. V r. 1880 píše Neruda V. K. Šemberovi v řadě
stesků na svoje zdraví: „Doufám, že můj orga-
nism to ještě přemůže. Měl jsem to již jednou, bylo
to tenkráte, když aféry montágsrevueovské“ —
bylť Neruda Staročechy podezříván, že je napadá
v německé pražské „Montags Revui“ — „do kte-
rých mne osud zapletl beze všeho mého přičinění.
rozrušily a roztřásly veškerou mou soustavu ner-
vovou — vždyť se pamatuješ, že jsem přicházel
#61
alto_textblock
#61
až k chorobným fantasijm. Od té doby, díky našim
křišťálovým poměrům, jsem se nezotavil nikdy na
dýl, než na několik měsíců. Občas mne to vždycky
chytlo... Takový je rub úmorné a rozčilující
práce žurnalistické, která se zdá při prvěm po-
hledu tak snadná a lehká — čtenářům. — Obsal
„Zvonu“ doplňují: K. Červinka: Jeseň. — B. Ka-
minský, Tři listy. — E. Tréval, Útok života. —
F. Sekanina. Glossa jubilejní. — F. X. Svoboda
Trhající se břehy. — Literatura. — Divadlo. —
Týden.
#62
alto_textblock
#62
„Zlatá Praha“ (XXX., č. 30) přináší ukáz-
ku neznámé dosud práce Karoliny Švětlé „Pan
profesor". Práce je zajímava již pro satyrický
svůj ráz, třeba že nelze souhlasiti s míněním jej
vydavatelky pí. A. Čermákové-Slukové, „že dosud
časovosti nejen nepozbyla, ale zdá se, jakoby pan
Karel Rožmitálský (hrdina práce), píšící trhavé
kritiky, aby na sebe obrátil pozornost, vzat byí
přímo z dnešní doby“. Práce je psána asi v letech
šedesátých, a tudíž je jednou z prvých prací Světlé
Nemá názvu a je neukončena. „Zlatá Praha“
otiskla z ní první kapitolu, obsahující karakteristi-
ku hrdiny a tvořící pro sebe jakýsi celek. V po-
známce nastiňuje vydavatelka ostatní obsah práce.
jež měla býti dle všeho společenskou satyrou. —
Číslo mimo to podává v textu: Al. Jirásek. Temno.
— Boh. Brodský, Stará romance. — Zprávy ča-
sové. — V illustracích: R. Havelka. Hrad Kaja. —
F. Urban. Návrhy nástěnných maleb v lodi kapi-
tolního kostela na král. Vyšehradě. — P. P. Ru-
bens, Studie. — J. Škamrala, Cikánské děvče. —
Raffael, Nově objevená freska v Perugii. — H.
Böttinger, Prof. Hanuš Wihan.
#63
alto_textblock
#63
V „Kráse Našeho Domova“ (IX., č. 3)
článkem „Vltava v Praze“ Al. Kubiček
zpytuje svědomí pražské veřejné správy, přípo-
míná hříchy proti kráse pobřeží vltavských a ze-
jména ztráty nebo aspoň poškození charakteristi-
ckých, krásných pražských ostrovů: Ve své funkei
ostrova zachován nám z větší části jedině ostrov
žofínský. Za to zničen v celé své rozloze ku po-
břeží blízko přiléhající ostrov Petržilkovský a při-
pojen k levému vltavskému břehu, a Židovský
ostrov užit za pouhou stěnu vlakového plavidlaa
zmenšen na minimum. Podobný osud hrozil i ostro-
vu Střeleckému, jenž však, dík rozvaze činitelů
rozhodujících, nebude zbaven své funkce ostrova
s celým uplatňujícím se vnějškem a nebude pře-
měněn, jak zamýšleno, v součást jezu a nebude
prodloužen v severní své části až k staroměst-
skému jezu, aby vytvořoval takto bok osobního
plavidla. Neboť nebyl by dotčen pouze ostrov sám,
#64
alto_textblock
#64
ale i celá hladina Vltavy, tato base ku panora-
matu hradčanskému. Ale celé souostroví Štvanice
vlastně zaniklo. Nové práce kanalisační zhsáhly tu
způsobem tak radikálním, že možno mluviti o úpl-
ně novém stavu. Celá polovice samé Štvanice byla
zničena tím, že byla nasypána a vegetace vyká-
cena; zcela pak zanikly ostrovy Primatorský a Ko-
runní, byvše připojeny k nábřeží svatopetrskému.
Jak radikální změny tu byly provedeny na pobře-
žích a ostrovech vltavských, které by téměř zcela
unikly pozornosti široké veřejnosti, kdyby je milci
starého rázu nepřipamatovávali, aby mizících krás.
jichž nedovede uhájiti, aspoň — litovala! — V
ostatním obsahu: Leo Heyrovský. O vyhubení tesa-
říka alpského (rosalia alpina 1.) v Čechách. — C.
Daněk, Několik poznámek k osudu naší květeny.
— Jan Emler, O ochraně přírodních památek. —
B. Řezníček, Ovocné stromy a zahrádky domovní.
— Kalendář prací v domovní zahrádce pro duben.
— Kl. Čermák. Po zlaté stopě krašlitelů domova. —
Přehledy. — Zprávy ze spolků.
#65
alto_textblock
#65
V Alpském Věstníku“ (XV., č. 4) prol.
dr. Karel Chodounský ve stati „Mrzla Go-
ra“ líčí poutavě a pěkně svůj loňský výstup na
jednu z namáhavých hor v slovinských Alpách.
Stať jeho je nejosobnější doklad známé these, že
stáří začíná teprve, když se člověk počíná cítiti
starým. Prof. Chodounský, jenž letos dovrší sedm-
desátý rok svého života, jehož velký díl proseděl
za pracovním stolkem vědcovým, vždy při tom
učil, že otužováním, tělesným cvikem člověk nej-
lépe ochrání své zdraví, svoji svěžest tělesnoui
duševní. Proto dobře pochopíme, praví-li v úvodu
své turistické črty: „Pravda, pravda — blížíme se
nejzazší mezi věku lidského a stáří jest samoo
sobě chorobou senectus ipse morbus. Kamkoliv se
vrtneš, všude narazíš na mene tekel, na samé vý-
strahy a závory! Právem? Kterým rokem vlastně
počiná stáři? Jsou pojmy stáří a staroba totožný-
mi? Snad je na šetření dost času, až když přišla
staroba. Kdo se v stáří předčasně začne šetřit.
urychlí příchod staroby. Pokud dovedeme a může-
me, zachovejme způsob života, při kterém jsme
v zdraví sestárli. Tvrdým, činným způsobem života
udržíme si déle výkonnost, bojme se šetření, které
v stáří bývá počátkem konců.“ — „Alpský Věst-
ník“ dále podává: Dr. Vl. Růžička, Biologie v Al-
pách. — Dr. Jiří Čermák, S universitní exkursí
v Dauphinských Alpách. — J. Hendrych. Z leze-
ckých tur v Čechách. — Zpráva o činnosti Českého
odboru slovinského slpského družstva. — Ze slo-
vanských Alp a Přímoří. — Literatura.