▼yrházf každý den mimo v neděli a evátek o 3. hod. odpoledni.

Předplácí se » »dminUtraci Ostrovní ulici iitlo 1508—11. \ Pnize: poátou:

míiíóně . . 1 eL 10 kr. étvrtletně . 3 „ 30 „ půlletné . . 6 „ 60 „ •eloroáaé . 18 „ 20 „ Jednotlivá éíela 5 kr. 8 nedilni prílohou 6 kr.

1 e1. 36 kr. Ž”-' и : - :

DOPISY frankovtné a podeptané pbjími r e d a. 3c c e ▼’Ostrovní ulici iís. 1508—H.

Rukopigův nCTracíme a nepodepeaných nedbáme.

REKLAMACE

nea*

pefetěné poiýlány nefranKováoy.

budtei

Ineeráty poéttáme nejlevnéji.

ČÍSLO 8.

Y Praze, ve čtvrtek dne 11. ledna 1894.

Ročník XXVI.

Feudál. Pile Jan Sojka. I. Slovem »feudál* hází ее v dneSnim viku po Šlechti ; čteme-li liberální časopisy — bez rozdílu jazyka — najdeme v každém čísle téměř slovo »feudál* neb »feudální ilechta*, což má v sobě u těch listů svobodomyslných­ vždy povahu jizlivého po* eměšku, barvu všeobecné přezdívky či lépe nadávky, útvar jakéhosi zlostného opovržení. Mnohý pisálek zmíněných listů ulevuje svému »vlasteneckému srdci* výlevem feudálním, staví si na hlavu věnec neb gloriolu .vzdělanosti*;­ z pravidla však ví jich málo, co elovo »feudál* znamená. Chce jen nerozumné­ Čtenáře slovem sobi a jim nesrozumitelným­ „omráčiti* a proti »feudálům* — šlechtě totiž nenávist povzbuditi neb aspoň žár zloby a opovržení vznítiti. Leč tak tomu dnes již jest — mluví se nejraúéji o tom, čemu se nerozumí, hází se slovy cizími kolem, kterými se má vzbuditi úžas a obdiv proti tomu, kdo jimi hází. Co znamená tedy »feudál* ? Slovo feudál vzato ze slova »feudum*, což znamená tolik, jako léno. Vzniklo pak v právu né meckém ve starší době ve vývoji indivi dnálniho vlastnictví a jemu podobnému právu pozemkovém neb na pozemcích. Za doby královské nalézala se největší část pozemků v rukou královských, tvoříc tak zvané statky korunní; po vladaři pak byly vlastníky velké části pozemků říše ně mecké šlechtici. Stávalo se zvykem, že král tomu kterému šlechtici daroval, aby si jej naklonil, některé pozemky v menším neb větším rozměru ; za to pak šlechtic obda rovaný krále doprovázel в družinou svojí do války. Podobné dostávalo se pozemků od krále církvi katolické — klášterům, bisku pům a j. Vedle těchto šlechtických statků nacházíme­ i malé, selské usedlosti. Častými válkami hlavně za doby Karla Velikého, které vyžadovaly druhdy ne- 'malých obětí, stávalo se, že držitelé menších­ statků, jak šlechtici tak sedláci, své pozemky odevzdávali mocným osobám ve vlastnictví, začež se jim dostalo té výsady, že nemuseli konati vojenské služby, nésti válečných břemen jich mocně tížících; odevzdáním­ pozemků v ruku mocného pána, nabyl tento vlastnického práva na svěřené mu statky ; mohl si je ponechati a z nich těžit), což však se téměř nikdy nestalo, nýbrž obdarovaný pái ponechal dosavaduího vlastníka na statcích odstoupených ; tento pak hospodařil dále jako dŕhe s tou toliko

výhradou, že odváděl šlechtici, jemuž statky | Jest tedy feudál držitelem a vlastníkem Císař a biskupové uherští J. V, císař odevzdal do ochrany, jisté dávky — at již statků darovaných od krále neb mocného mluvil velice blahosklonné • biskupy nherskými naturaliemi či penězi. šlechtice za konání rytířských služeb; ne- dostavivšími se к jeho nvítáni do Kysku v dobu Mohl však král neb šlechtic původně musel však to býti vždy král neb bohatý manévrů. Nad tím nebyl příliš potěšen ministr

FEUILLETON.

Vánoce v „Číšnicích“.*) V ponuré náladě vyjel jsem o letošních prázdninách z Drážďan zpět do Čech. Mrak černý, v němž kmital ee blesk za bleskem, visel na obloze jako pendant к mraku, jenž rozprostřel se v hlavě mé. Před odjezdem navštívil jsem anthropologické museum »am Zwinger*, kde chovány jsou rozmanité lebky — jako lebky zločinců, samovrahů, matek zavraždivšie!^ dítky své, příslušníků rozličných­ národností atd. Při pohledu ua lebky ty neveselé myšlénky usedly v hlavu moji. Ani ve vlaku nemohl jsem se jich zbaviti. Jako blesky ve mraku v hlavě mé neustále mihala se lebka za lebkou, až vytržen jsem byl z pochmurné nálady oslovením : »Jste patrně kněz katolický. Dovolte, abych к vám přisedL* Vzhlédnu a vidím před sebou státí mladého kněze jenž se mi představuje dále s attic к ou urbanitou jako duchovní správce osady Olsnické v saském Rudohoří. Nelitoval jsem toho, že přisedl ke mně vážený společník. Za jízdy zasvětil mne do pozoruhodných poměrů farnosti své. Zvláště utkvělo v paměti­ mé líčení jeho, kterak Olsničané oslavili

jistý pozemek neb celý statek dáti druhé osobě, která mohla již statky miti neb vůbec­ takových postrádati, mohla býti svobodnou­ neb nesvobodnou. Tak se vyvinula léna a práva lenní. Obdarovaný přijav statek neb pozemek užíval ho z pravidla do své smrti a statky ty přecházely i na jeho dědice. V nejnovější době z lén se utvořilo pravé vlastnictví tím, že držitelé lén (statků darovaných) se vykoupili z lenního svazku a za náhradu určitou se stali pány statků dříve jen držených z milosti druhého. Na základě těchto poměrů vytvořil se v právním vývoji názor o vlastnictví přímém a odvozeném. Přímým vlastníkem byl jmín ten, kdo nabyl statků bud zděděním, koupením neb soudním přiřknutím či vzdáním se ve prospěch­ a vlastnictví druhého před soudem. Odvozeným vlastnictvím či lénem (leníkem)­ se jmenovalo dočasné držení a užívání­ statků neb pozemků ; toto mohlo trvati bud do smrti dárcovy neb obdařeného, někdy­ i bylo ponecháno jistému rodu a bylo dědičným pro mužské potomstvo ; zásada dědičnosti lén stala se od roku 87 T v Né mecku obvyklou ; в lenem tímto byly spojeny jisté povinnosti, případně služby. I menší panovníci, králové a knížata byvše přemoženi od některého mocného krále (císaře), mohli říši neb panství své, na něž vítěz měl právo, dle obyčeje od ví těže podržeti jako léno a zváni jsou yusaIy* Dal-li však ku př. rolník svůj statek v ochranu některého pána, neb dostal li určitý pozemek za léno od tohoto, jmenoval se tento pozemek selským lénem a obdare váný hospodářem lenním; takový odváděl jisté dávky zvané činže pánu svému, neb konal nějaké práce a služby. Obdržel-li nějaký šlechtic chudší statky, buďto že od krále neb některého mocného šlechtice, na př. vévody a p., zavazoval se obyčejně za dar ten к jistým službám rytířským­ bud na dvoře panovníkově neb ke službě vojenské : vypravili totiž v případě vypuknutí války družinu válečnou, jíž sám ▼ čele stál, králi na pomoc. Tyto statky darované rytířům či šlechticům­ zvaly se léna rytířská, nebo-li feuda, a obdarovaný slul feudál na rozdíl od allod ního pána, jenž statky obdržel přímo bud dědictvím, koupí neb soudním přiřknutím

velmož, jenž si darováním činil »feudály*, a Utere Ludvík Tissa a v tom smyslu ae také druhdy to byli i biskupové neb kláštery bo- vyslovil к vrobnimu in panovi Radovi. Tohoto hatě od panovníků obdarované, jimž se své-1 dotýká se nyní místo ve výroění správě biskupa řovali v ochranu menší šlechtici, neb kte- j kameneokého Kornela Qidasyho, v námi se vy- rým církevní hodnostáři ze svých statků liěuje spůsob přijetí biskupů uherských a pak

mem jest vždy na neděli pronajatý taneční­ sál Bellewue 1 Socialismus roz prostřel polypi ramena až sem a v jícen jeho propadli i čeští horníci. Není divu ! Škola ani kostel nemluví к nim jazykem mateřským. Nicméně při neutěšených poměrech dochází­ prý pravidelné 300—400 lidí na nedělní­ služby Boží. Loňského roku neměli Ôlsničané ještě svého stálého duchovního správce jako nyní, jsouce ve všem poukázáni na vzdálenou faru v Kamenici. Po těchto intormacích pokračoval milý společník můj : »Byl pozdní večer dne 26. prosince loni, když vjakem vypravil se duchovní z Kamenice­ do Ölsnice, aby к poctě Narozeného Spasitele а к radosti osadníků v Ölsn ci obětoval mši sv. dne 27. prosince. Katolíci dobré vůle s dětinnou radostí očekávali příchod kněze. Vždyf ani na Boží Hod ani na svátek sv. Štěpána nebyly u nich konány služby Boží. Několik bodrých Olsničanů vyšlo v pozdní noci v ústrety milenému knězi až do stanice­ v Hohkeichu, aby odtud doprovodili jej do svého domova. Znamení to, jak toužili dobří ti lidé, aby měli u sebe zase kněze, jejž tak zřídka vídali. Na cestě z nádraží rozmluva zabočila brzo na zítřejší bohoslužby,­ a potrvala až к hodině dvanácté, ve

loňské Vánoce Osada Ohmická v saském Rudohoří čítá... as půl třetího tisíce katolíků, roztroušených > které přišli к cíli. Byli v Olsnicích. Tam mezi protestanty v pěti obcích. Většina jich pářila jim z daleka již okny vysoké budovy jsou horníci a to hlavně přistěhovali z Ba- j&ená světla. Okna rozměry svými podobala vor, Čech a Slezska. Ditkám jejich počtem ee oknům kostelním, ale že osvětlený dům asi 300 navštěvujícím 7 tříd protestantských nebyl chrám, o tom svědčila hudba, jež do- udílí se týdně náboženské vyučování ve 20 léhala odtud к sluchu nočních chodců, jakož hodinách. Kostelu katolického tu není. Chrá- i do pot tancujících. Byl to sál Bellewue. i Tu měla se obétovati mše sv. Místa vhod- *) Pro nedostatek miste oposdéao. ! nějšího nikde nebylo

udíleli jistou část na pozemcích. To je vznik a právní vývoj feudálního názvu a názoru. Jaký však má slovo »feudál* analogický vztah ku nynějšímu názvu »feudál?* Zcela žádný. I o podobnosti nějaké mezi feu dály doby starší a nové není analogie a po - rovnání významů těchto vede jen к negativní závěrce. Dnešní šlechta ve smyslu právním jest ve vlastnictví zboží allodního, tedy přímého, nikoli feudálního, darovaného. Namítne nám ovšem někdo, že po bitvě na Bílé hoře roku 1620 mnoho statků s domácích šlechticů přešlo na cizince přistěhovalé, z nichž dosud mnozí se udrželi — aspoň rody jejich; než tehdáž byly statky šlechtické prodávány po většině, byt jen za laciný peníz a noví majitelé­ nemohou se proto zváti feudály nýbrž allody, a i oni, ač jich po řídku, kteří za věrné služby dostali některé statky, nemohou­ se považovali za feudály ve vlastním smyslu, protože feudum nepředpokládá služby v minulosti konané, nýbrž služby, jež mély se konati pro budoucnost.

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 11. ledna. Sněmy. Včera byly aabájeny semské sněmy : hauéaký ve Lvově, korotanský v Ce- hvoi, solnohradský v Solnohradě, vorarlbergský v Bregsnsi. Morava. Klub národních poslancův na Bočmo moravském vydal prohlášení, dle které hoi všecek klnb neavratnč trvá na programu obsaženém v růaitýoh adresách sněmovních n volebních provoláních a vysloveném na společném­ sjeadn delegátů českých stran dne 1. listo psdu 1892 v Prsae, členové klnbu savasnjise, ie i na inšmn moravském sasaaovati se bndon důrasné o svorné hájeni a faktické provedeni sásad programem stanovených. Dále se všecek klnb prohiaiaje pro roshodnó oposiční vystopováni­ klnbn naproti nynější vládš a pro dů stojné a neústupné hájení veškerých sájmů českého­ lidu na Moiavé. Konečné prohlašuje klub jednotné vystupování všeoh českých po slanoův na sněmu aemském za žádoucí a tím se také ohoe kub řídili.

Kam se vrbnouti s nádobami a rouchy mešními, jež zástup příchozích ssebou přinášel­ ? Sál ještě plný. Posléze v sousedství sálu nalezen přece útulek, malá komůrka Tu zatím složen oltář přenosný, nádobí, roncha, harmonium. Kolem 1 hod. в půlnoci ustal konečně tanec a počalo se s přípravami. S modlitbou na rtech vstoupili Ôlsničané­ s knězem svým do mista, kde před chvílí peníze i zdraví, čas i dobrý mrav byl mrhán. Okna zotvírána, vymeteno, stolice­ postaveny. Výklenek v čele sálu, apsidě ne nepodobný,­ právě tam, kde před chvílí hudeb- upraven za místo, aby

ae výrsané podotýká, ie císař a král »ujistil je eo nejblahosklonnéji nejvyiší svou milostí a nesménčoon náklonností.* Z Uber. Dnes dopoledne skládal císaři přísahu nový evangelický biskup sibinský, kterážto­ přiisba skládána jest poprvé n přítomnosti­ uherských funkcionářův ministra knlta hr. Giakyho a komořího bar. B, Oroiyho. Přilétni­ formuli četl úřadník ministerstva královského­ dvora. »Magyár Allam“ a uherští židé. Přední organ nherského kléru odnášeje ie к pověsti­ v aěkterýeh pešttkýoh liftech se vyskytnuvší,­ ie socialisté chtějí se příčinou velkého katolického sjezdu v Budapešti spůsobiti demonstrace,­ iádé roshodoé na vládě, aby se postarala­ o dostatečnou ochranu pro konštituční kstolioké občany uherské. Kdyby však demonstrace­ přeoe byly provedeny, tedy to bude dů- kasem, ie vláda obee církevně politický boj přenést! na nlioi. Však i na to měli by katolíci odpověď. »Af se stěnou demonstrace jakékoliv, — píše »Msgyár Allam* — činíme sa nč zodpovědný­ židy, něhot oni jsou vůdci socialistů, oni vedon proti nám hoj v tiskn. Budeme-li tedy nspsdeni, tedy nám to bode soamením, aby v předvečer dne sv. Vinoenet, t. j. dne 21. ledna v každé obci naší země počaly najednou­ a ne jednotlivě demonstrace proti jediné­ hybné síle nynějšího aápaaa náboienského proti iidům. Lid nberský neaapomněl jeiti píseň­ a r. 1883 a najde proto modus, aby nynf na místě politiky církevní aate židovská dostala se na denní pořádek. V této otéaoe kndou všichni Ařeiťsné jedné mvali.* Pro katolický sjezd uherský ▼ Budapešti­ ohlášeno jest nyní jii 3000 delegátů. Politický přehled zahraniční. V Praze, dne 11. ledna. Ahlwardt začíná opět strašili pro uráškn ministra Miqaela. Žaloba podalo státe í sassopitelstvo berlínské. Francouzská sněmovna. V Pařili opit bylo aehájeno sesedání frsnoonsské sněmovny. Poslancův nedostavilo se mnoho, taktéi na galerii­ bylo málo diváků. Na kašdé galerii jest lícha sněmovní v un formě, aby tu měl dohlídko.­ Abbé Lemyre, kterýž při atentátu Vaii- lantově byl nejtíše zraněn, objevil se od té

Řeč konána od oltáře o významu Narození­ Páně. Velebné tiebo zavládlo při pozdvihování Všichni poklekli. Byla to chvíle, kdy zavítal к uim Ježíšek. Po mši sv. ochotné ruce bohoslužebná předměty složily, aby mohli býti nazpět dopraveny­ do fary kamenické. S radostí ve tváři rozešli se věřící z im- provisované svatyně. Ale nikoli na dlouho. Smluvilit se mezi sebou, že odpoledne se tu opět sejdou к slavnosti vánoční, při níž dražba věcí měla se pořádali ve prospěch nového chrámu Přišli všichni, každý s ně- akým dárkem do loterie. Při slavnosti ukázali­ OLuičané, že jako dobři katolíci dovedou­ se ušlechtile radovati v Pánu. Slavnost

níci hráli, měl býti _r , v - tu kněz v rukou drželi mohl v Nejev. Svá-{zahájila brdélka dětská písní ,0 Tannen- tosti Oltárni přítomného Krista! Aj, plní baum*, zatím co známé nám ony dvě jedle pro radost dětem ověnčeny jsou cukrovím. Po té za všeobecné účasti vykonána dražba, po které rozproudila se srdečná zábava. V 7 hodin oznámil však hostinský, že nutno sál vyprázdnili. Sprcha to nepríjemná! Měl tu býti koncert. Rychle skupily se děti kolem harmonia a zapěly píseň: »Müde bin ich, geh’ zur

se tu slova Kristova: Lišky doupata mají a itactvo nebeské hnízda : ale Syn člověka nemá kde by hlavu sklonil. Sňat jest se sloupu štít ve výklenku zavěšený, na němž napsáno bylo .Pfmfen- klub Gut Rauch !* a zavěšen tu obraz s Ukřižovaným. Po obou stranách oltáře, na němž 6

svícnů a krucifix jest postaven, vztyčeny Rub* — a po sloce poslední všichni domů sou jako příkrasa ač nikoli. liturgická dvě se rozešli. Bylť také již čas — neboť část edle. Roucha bohoslužebná z vaku cestov- ' zpěvaček, jež v koncertě vystoupiti měla, ního vyňata a uchystána nazítří. Kolem půl přišli a počala se již již seskupovati ve vý- 4. hodiny připravy skončeny. Dobří Olsni- klenku »malebně*, právě tam, kde dopoledne čané jsouce unaveni rozešli se domů s ra- byla oběť nejsvětější přinošena Mnohý od- dosti — neboť brzo měl к nim Ježíšek cháxel v ruce nesa větévku z oněch jedlí, ▼ N. S. O. zavítali. A přišel. jako upomínku na zašlé milé hodiny. Od půl 8. hodiny scházeli se již osad-' Tak oslavili Olničané loňské Vánoce, nici, ano к velké radosti kněze dostavilo se Nyní mají svého stálého duchovního správce, jich к sv. zpovědi 24 O 10. hod. započaly milého společníka za jízdy mé z Drážďan, bohoslužby — zpívaná mše sv. za průvodu — Kéž budoucí Vánoce mají také již kostel, harmonia darovaného sem z kláštera ma- na nějž sebráno mají dosud 12 000 marek I rientbalskébo. Dítky vroucně zpívaly. К nim Karel Procházka, přidali se i dospělí.