Strana 2. Číslo 336.

KATOLICKÉ LISTY.

Dne 7. prosince 1900.

snad by na něm žádali levičáci. Nezbývá jim proto, nežli udíleti mu rady a holedbati se nadějí, že do- stáli povinnosti, jež jim předpisuje politická jejich moudrost. Zí pak jedna z oněch rad v ten smysl, aby předseda ministerstva, kdyby na sněmu království českého padlo snad nějaké ostré slovo proti vládě, nebo — hrůza hrůzoucí! — proti Němcům, ihned jej buď uzavřel neb rozpustil. Proč ne? Jenom kdyby to tak snadně šlo, a kdyby z toho vykvetl pro Němce nějaký prospěch! Vláda nemůže sněm království českého uzavříti jen tak snadně, protože by tím pohřbila svou předlohu, týkající se zemské při- rážky k lihové dani a také snal ještě mnohé jiné záležitosti, na kteréž jí záleží a rozpustiti jej.? Jaký by ležel v tom smysl, když by nedovedla se posta- rati o nějakou novou jeho většinu?! Jeť velkostat- kářská kurie pevnější a semknutější proti ní daleko více, než kdykoliv jindy a že by český lid nevolil žádných vládních poslanců, rozumí se za nynějších poměrů samo sebou. Volební vítězství dra. Stojana na Jihlav- sku, o kterém již tuto jsme se rozepsali, vzbuzuje, jak pochopitelno, velikou radost, ba nadšení po celé katolické Moravě. Hlavní její tlumočník, brněnský »Hlas«, píše o ní mimo jiné: »Dobyli jsme nejenom volebního vítězství, ale zároveň dobyli jsme mandátu, který doposud byl v rukou strany lidové a nebyl to tuctový lidovecký poslanec, nýbrž sám vůdce a spolu- zakladatel strany lidové, který býval poslancem zem- ským za okresy jihlavský a telečský. Po vůdci 1- dové strany je poslancem vynikající člen strany naší dr. Stojan. Touto okolností nabývá volební vítězství naše teprva významu velikého. Lidová strana dobře vycítila, oč tu jde. Proto také celý lidovecký štáb: dr. Stránský, dr. Šílený, dr. Podbrdský, Heimrich i Pospíšil přijeli do Jihlavy ještě v poslední chvíli pokusit se odvrátit strašnou pohromu od svojí strany. Ale marno bylo jejich úsilí, marny i všecky nečestné nástrahy našim volitelům. Ani přítomnost celého štábu lidové strany nezabránila našeho vítězství. Dr. Stránský se svými trabanty prohrál rozhodný boj. Právě proto, že tolikým náporem všech sil svých, mo- bilisací veškerých živlů svých, židovstvo nevyjímaje, i přes pomoc německých liberálů dr. Stránský byl poražen, tím větší, významnější jest vítězství naše. Než v Jihlavě nebyl poražen na hlavu jen dr. Strán- ský, a'e též dr. Žáček. Protikandidát dra. Stojana nebyl jen kandi átem strany lidové, nýbrž i strany národní. Dvě politické strany, které na Moravě spolu kartel uzavřely na zdolání strany naší, i při této doplňvací volbě sdružily se proti nám a obě byly poraženy. Že kompromis strany lidové se stranou nár dní je vlastně namířen jen proti nám, o tom znova přesvědčily nás včera vykonané doplňovací volby sněmovní. Na Kroměřížsku, kde strana naše svého zvláštního kandidáta nepostavila, kompromisní kandidát postaven nebyl. Na Jihlavsku, kde jsme my kandidovali, ihned kompromis byl uzavřen. Obě hlavní politické strany vystoupily proti nám a obě byly poraženy. Doporučujeme straně národní a dru. Žáčkovi zvláště včerejší volební výsledek v Jihlavě

k bedlivé úvaze. Ať odpoví si dr. Žáček sám na otázku, je-li pro konservativní stranu národní čestno, ještě děle trvati ve svazku se stranou upadající, je-li hodno mužů jinak rozvážných ještě déle setrvati ve vleku přivandrovalých politických dobrodruhů. Chce-li dr Žáček zemřít i se svou stranou v objetí dra. Stránského, budiž, ale my máme za to, že by ještě v poslední chvíli mohl a měl se vzpamatovati. « Veliká slavnost na počest Boerů ve Vídni. Za příčinou slavnostního odhalení obrovského čestného daru pro presidenta Krügra konala se včera v 2ofijských sálech veliká slavnost na počest Boerů. Veliká dvorana byla vyzdobena rakouskými a boerskými prapory. Četné spolky se slavnosti účast- nily. Boerská hymna, kterouž kapela zahrála, uvítána bouřlivým potleskem. Člen městské rady vídeňské Mayreder měl slavnostní řeč, ve kteréž mimo jiné pravil: »President Krüger přišel do Evropy, aby tu hledal svému národu pomoc; brána císařského zámku v Barlíně zůstane mu uzavřena, táž brána, do níž hrdě vjel Cecil Rhodes ...« Řečník projevil polito- vání nad tím, že Krüger ani ve Vídni úřadně uvítán a přijat nebude a ukončil řeč svou přáním, aby Boe- rům nedošly vytrvalost a síla. Po dalších několika přednáškách odhalen čestný dar, který sestává z obrov ské kasetty se dvěma prapory v barvách státu oranž- ského a transvaalského, načež schůze ukončena ode- sláním pozdravného telegramu Krügrovi. Chorvatský sněm konal včera nad míru dů- ležitou a zajímavou schůzi. Nejprvé rokováno bylo o rozpočtu, za jehož schválení přimlouval se poslanec Silovič. Potom bylo vyřízeno několik dotazů, na- čež posl. Zerjanič odůvodňoval svůj návrh na zrušení italské celní klausule ohledně vína. Návrh ten zní: Ježto v obchodní smlouvě, ujednané mezi Rakouskem a Italií, Italie při vývozu vína má výhody, které velice škodí obvodům vinné sklizně v Přímoří, Charvatsku, Slavonsku, Istrii a Dalmacii, a ježto tato dalmatskému lidu tak škodlivá smlouva rokem 1902 vyprší, navrhuje se, aby sněm representační cestou vznesl ku králi prosbu, aby při příštím uzavírání mezinárodních smluv ony výhody při vývozu vína byly zrušeny. — Odůvodňuje svůj návrh, pravil řečník, že vinná celní klausule nedává Italii práva dovážeti do našeho mocnářství š patná vína, pak všecka vinná tržiště zaplavovati a char- vatské víno potlačovati. Dosud bylo dováženo deset milionů hektolitrů vína, začež 700 milionů korun do Italie putovalo. Řečník napadal r akouskouvládu, která takovýmto způsobem za věrnost Charvatů se odměňuje. Předseda napomenul řečníka, by neužíval urážlivých slov. Na to řečník obracel se ostrými slovy proti této politice rakouské vlády, Charvatům škodlivé. O návrhu se bude hlasovati dnes. V Německu vzmáhá se silně nespokojenost, vzbuzená tím, že císař Vilém odmítl přijmouti presi- denta Krügra ve slyšení. Pověsti, že na říšském ně- meckém sněmě bude podána za tou příčinou interpel- lace, množí se každou chvíli. Ale daleko více padá na váhu, že také »Ber. N. Nachr.«, tedy list, kterýž udržuje styky se zahraničným německým minister-

stem, kárá dost ostře odmítnutí návštěvy Krügrovy. Píše totiž: »Máme za to, že bylo možno rozlišovati toho muže od jeho politických zámyslů, a že presi- dent Krüger mohl býti docela dobře přijat se všemi zevnějšími poctami, aniž bylo třeba ponechati vládu anglickou v pochybnosti o tom, že Německo není s to, aby diplomaticky zastupovalo přání Boerů a uchopilo se ve smírčím soudě dožadované od presidenta Krügra iniciativy. Také demonstraci v Kolíně n. R. bylo by bývalo lze se vyhnouti, kdyby vláda sama postarala se o to, aby president Krüger uvítán byl od nejvyš- ších provinciálních úřadů, protože by bylo bývalo jí umožněno, zástupy lidu od vítání presidenta Krügra zdržeti.« Sněmovní volby ve Würtembersku. At doposud byli zvoleni: 4 kandidáti selského spolku, 5 kandidátů německé strany, 10 kandidátů katolického středu, 7 kandidátů lidové strany a 2 socialisté. Ze tří volebních okresů volební výsledky dosud známy nejsou. Užších voleb jest potřebí 30. Socialisté zí- skali 1 mandát a mají dobré vyhlídky při volbách užších. Krise ministerská v Bulharsku připra- vována byla již před delší dob u. Nové ministerstvo sestaví nejspíše Greko v. Italská sněmovna z olila ve své včerejší schůzi do komise pro osnovu zákona o politických opatřeních velikou většinou všech deset ministerských kandidátů. Oposice má v komisi tedy použe desat míst, jež byla menšině ponecnána. Španělská ministerská rada se usnesla, že svolá anketu, jež by se zabývala zlepšením želez- niční služby a schválila potom změnu stanov španěl- ské banky. Klid a pořádek v tureckých proviňcfích. Z Cařihradu došel dnes právě následujíce telegram Od nějaké doby učinilo si několik časopisů ve Šrědci úlohou, uveřejňovati o událostech v provinsiích, jež sousedí s Bulharskem, nepravé zprávy a líčiti tak tamní situaci ve smyslu nepříznivém. Ale autentické, na příslušných místech zjednané informace vyvracejí tyto naprosto tendenční zprávy. Také na Samosu panuje úplný klid a pořádek. Komise. poslanecké sněmovny ve Wa- shingtoně skončila své porady, týkající se předlohy o slevě daní. Komise usnesla se, aby poplatky kolkové s výjimkou akciových odpadly. Daň z piva má býti snížena na 1.60 dolaru za barell. Značí to slevu o 25 centů. Obchodní společenstva kanadská orga- nisují agitaci za účelem docílení lepších tarifních sa- zeb v obchodě s Německem. Obilní bursa, obchodní komora a jiné sbory přijaly návrhy, v nichž se vláda žádá, aby učinila vše možné, by pohnula britskou vládu říšskou, aby nyní, kdy se konají porady o nové obchodní smlouvě s Německem, uplatnila svůj ve- škerý vliv, aby byly Kanadě opět zjednány přízni- vější tarifní sazby

Volební ruch. Čechy. Výkonný výbor národní strany svobodo- myslné doplňuje jen jaksi s těží avou officiální kan-

české šlechty. Po delším pobytu ve velebném, nád- herném chrámě stoupali jsme do I. poschodí . . . Na dlouhých, širokých a čistých chodbách spatřil jsem s obou stran celou řadu dveří s nadpisy. Byly to vesměs učebny. Vkročili jsme do první. — Za sto- lečkem opatřeným židlí seděl asi 15letý hošík, ubo- žák — slepec. Pozastavil jeen se a dojat upíral jsem zraky, jak si počíná při svém krutém osudu a ne- štěstí. Buclaté tvářičky jevily spokojenost. Usmíval se. Poznal snad po chodu svého pána a dobrodince. Ři- ditel, uhodnuv mé pocity, ponechal mne laskavě — aniž by slova promluvil — v další úvaze. Ubožák vyluzoval z koncertního čela, jejž mistrovsky držel — tóny opravdu okouzlující. Jeho »trilky« ve vyšších polohách, jeho přesné, jemné tahy smyč- cové zahanbily by leckterého »nabubřeného« hudeb- níka. Cvičil právě sólová místa z nesnadných skladeb Rossiniho — vyšel ale z konceptu! Pohodiv hlavou, hmatal rychle po notách, kteréž ležely rozevřeny na stolečku. Jezdil po nich prstem, až přišel na obtížné místo. Tu si počínal s nejcitlivější a největší opatr- ností. Sledoval každou notu s takovou přesnostía trpělivostí, že jsem neukrotitelnou zvědavostí puzen k němu přistoupil a pohledem od usmívajícího se ři- ditele žádal o vysvětlení záhadných not. Sdělil se mnou v latině, že na patřičném místě vše ukáže a objasní. Uklonil jsem se. Přerušením našeho »silentia« zvěděl ubožák, že byl též od cizí osoby pozorován. Jakás červeň vlila se do jeho zdravím překypujících tvářiček Zapířil se. Myslil si, že nás as maličko jeho cvi- čením pobavil a mžikem změnil mistrným, lahod- ným praeludiem cvičební kus v solový. Skvostná hudba! Žasnul jsem nad jeho vlohami hudebními a byl jsem znalostí a přesností, s jakouž každou dyna- mickou i harmonickou obtíž hravě překonal, zrovna omámen. — Řiditel poklepal mu na znamení spoko- jenosti na rámě. Zdálo se mi, že se ubožák v onom

okamžiku cítil šťastnějším a se svým krutým osudem spokojenějším, nežli mnohý vším oplývající a přece proti svému Spasiteli reptající neznaboh . .. Odebrali jsme se do pokoje druhého. Za otcov- ského dozoru j dnoho velebníčka jmenovaného řádu cvičilo se as 15 mladších i odrostlejších slepců ve hře na housle a jiné hudební nástroje. Bylo opravdu směšným, s jakou veverčí rychlostí ohmatávali ti ubo- žáci nesnadné noty. — Nešel-li nějaký dvoj- nebo trojhmat, nemohli-li s určitou přesností vyhráti celá krkolomná pohoří 16 a 32tinek, tu zakroutili nada- nými hlavičkami a jezdili znovu po notových liniích tak dlouho, pokud si všechno důkladně neosvojilia v paměť nevštípili. Obdivoval jsem se svaté trpělivosti jak těch ne- šťastníků, tak i jich obětavých učitelů . . . . Strašný chaos tonin. Každý cvičil s nevídanou houževnatostí něco »pro sebe«, nestarav se o souseda. Jeden se mořil s houslemi, druhý chudák s oboem, třetísi tužil dech unavujícím foukáním flétny, čtvrtý opět bušil na »triangl« a taktoval si při tom jako nějaký dlouholetý kapelník atd. Vzpomněl jsem si maně na naše kasárna vojenská, v nichž jednotlivci cvičí ně- jaký nový pochod neb »arie« z různých moderních oper. Pro kolem jdoucí k zoufání! — Za to ale tím větší požitek pozdější . .. Prošli jsme ještě několik jiných sálů učebních. V jednom vyřezávali ubožáci dle ryté kresby ty nej- nesnadnější vzorky ze dřeva. V jiném zase cvi- čili se dle not zpěvu. V třetím sále pak sedělo asi dvacet malých hošíků v lavicích. Měli před sebou rozevřeny veliké objemné knihy našim starým biblím se podobající. Pomyslil jsem si: »Chu- dáci, ty vám také něco pomáhají !« Než z mé nepříslušné hříšné doměnky byl jsem ihned ozdraven. Pan řiditel vyvolal jednoho asi 10le- tého čiperného klučíka jménem a řeknuv mu stránku

velikého slabikáře, naporučil, aby hlasitě a zřetelně četl. Hošík vyhledal rychle stránku, jezdil s takovou rychlostí buclatým prstikem po knize, že jsem ho ne- stačil ani sledovati. Při tom ovšem s patřičným pa- thosem správně četl. Nemyslil jsem nikdy, že by tito nešťastníci dospěti mohli téhož předběžnéhe vzdělání jako naše školní dítky. Velebil jsem moudrost Boží, jež za- střevši oči těchto soustrasti hodných ubožáků rouškou tmy — na straně druhé je hojně ob- dařila neobyčejným darem jemného hmatu a vý- tečných vloh . .. Byl jsem veden dále. Zastavili jsme před dveřmi, nad nimiž visel tučnými písmeny ve vlaštině psaný nadpis: »Tipografia«. Vstoupili jsme. Prostorná síi podobá se úplně našim knihtiskárnám. U strojů stálo několik páterů zmíněné řehole. Byli zaměstnáni sa- zečstvím a úpravou učebných pomůcek pro své cho- vance obého pohlaví. Viděl jsem v různých příhrád- kách tisíce a tisíce kovových tiskových značek, jež se zálibou ve strojích sestavovali a pak na draný, silný papír protlačovali. Knihy takovýmto způsobem tištěné podobaly se telegrafickým značkám. Celé spousty puntíčků a čáreček šikmých, rovných a le- žatých, v různé skupiny sestavených, znázorňovaly slepcům jednotlivá písmenka, slova atd., kteráž pak hmatem dvou prvních prstů po náležitém cviku beze všech obtížích četli. Prohlédnuv si ještě zběžně vkusně zařízeno »re- fectorium« a jiné místnosti tohoto vzorného, huma- nitního ústavu, opustil jsem vzdav ochotnému a obě- tavému řiditeli vroucí díky, budovu. Zpáteční cestou uvažoval jsem o obrovském kon- trastu — mezi veselým rájem a bezstarostným živo- tem na »Janiculu« a mezi strašným( trapným a kru- tým osudem nešťastných slepců »aventinských« . . ..