Dne 3. srpna 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 211. Strana 5.

městu Římu, poněvadž tím vyhoví pohrobnímu přání muže, který Řím tak velice miloval a šťastným učiniti Z Monzy, 2. srpna. (T. k.) Dle telegramu z Turina nařídila královna Margherita, aby nábytek z její soukromých komnat ve Kvirinále dopraven byl do královského paláce v Turině, poněvadž tam chce sídleti. Z Monzy, 1. srpna. (T. k.) Všeobecně má se za to, že král Humbert zůstavil závěť politickou. Dosud nebylo však mezi jeho písemnostmi nalezeno ničeho podobného. Železná pokladna otevřena bude až po příchodu krále Viktora Emanuela. Projevy soustrasti. Z Vídně, 2. srpna. (T. k.) Dle vydaného ozná- mení bude nařízen čtyřnedělní dvorní smutek za krále Humberta, a sice dnem 5. srpna počínaje. Také za vévodu Alfreda Sasko-Koburského bude šestidenní dvorní smutek, počínaje dnem 5. srpna nařízen. Z Cařihradu, 2. srpna. (T. k.) Z nařízení sultánova přednesli princ Burhanedine a maršál Sakir paša italskému vyslaneckému jednateli soustrastný projev sultánův a zároveň jeho blahopřání králi Vik- toru Emanueli a pro blaho celé Italie. Z Vídně, 2. srpna. (T. k.) »Pol. Corr.« uve- řejňuje srdečné soustrastné depeše, které Jeho Veli- čenstvo císař zaslal královně Margheritě a králi Viktoru Emanuelovi. Spiknutí. Z Milána, 1. srpna. (T. k) »Corriere de la Sera« praví, že jsou závažné důvody pro doměnku, že zavraždění krále Humberta bylo výsledkem spiknutí. Kralovrah Bressí. Z Monzy, 2. srpna. (T. k.) Bressi byl včera v noci převezen do vězení milánského. Společníci kralovrahoví. Z Říma, 2. srpna. (T. k.) Policie stále pátrá po jistém malém, plavovlasém mladíku, který viděn byl ve společnosti Bressiho v Monze. Má se za to, že oba měli mnoho peněz. Nikdo více o tom nepo- chybuje, že tu jde o spiknutí. Policie výsledky svého pátrání bedlivě tají. Jak bylo zjištěno, Bressi před vykonáním svého zločinného skutku dohodoval se s několika italskými soudruhy, a zdá se, že věc ne- připravoval sám. Madridský dopisovatel časopisu »Gi- orno« píše, že domnívá se italský vyslanec, že an- archisté proto usnesli se o zavraždění krále Hum- berta, že Italie svého času dala popud ku konferenci proti anarchistům. Časopis míní, že by stíhání mělo především díti se tím směrem, aby se vypátralo, kdo asi Bressiho k úkladné vraždě zjednal. Zdá se pak, že to byl Lamier, který byl v Ivrei zatčen a rovněž plýtval penězi a ve společnosti Bressiho a jiných vedl rozpustilý život. Z Říma, 1. srpna. (T. k.) Ve příčině spiknutí ubezpečuje jistá osoba, která v neděli procházela s v sadu villy v Monze, že na místě, ku kterému obe- censtvo nebývá připuštěno, uzřela čtyři podezřele vy- padající osoby, mezi nimiž, jak se domnívá, nalézal se i Bressi. Panuje přesvědčení, že v týž večer, kdy zlo- čin proveden, kterýsi soudruh Bressiův, jenž rovněž byl revolverem ozbrojen, krále u jednoho ze vchodů očekával, co Bressi čekal u vchodu druhého. Tímto způsobem nemohl král ujíti útoku. Revolver, který nalezen byl na zemi, byl patrně soudruhem Bressio- vým, když kralovražda byla vykonána, zahozen. V Ankoně zatčen byl jakýsi Natale Possanzini. Při výslechu popíral, že by Bressia znal, ale doznával, ž přichází z Milana a Monzy. Rovněž tak bylo v An- koně jiné neznámé individuum zatčeno, které mělo v kapse podobiznu Bakuninovu. V Pratu byl včera večer zatčen jeden bratr Bressiův, jenž je obuvníkem, a jakýsi příbuzný Bressiův téhož jména, jakož i sedm jiných anarchistů, v jichž držení nalezeny byly dýky a revolvery. Z Říma, 1. srpna. (T. k.) Dle zpráv ča- sopiseckých přikládá se zatčení anarchisty Lamiera v Ivreji veliký vyznam. Lamier se odhodlal, stůj co stůj krále Humberta zavražditi a kdyby attentát monz- ský byl skončil nezdarem, byl by prý při následující příležitosti, při oslavě tisíciletí v Ivreji, k níž také král a královna byli pozváni, pokusil se o provedení svého úmyslu.

chtěl.

Útok na perského šacha.

Z Paříže, dne 1. srpna. (T. k.) V okamžiku, kdy perský šach opouštěl v kočáře palác »des Souverains«, rozběhl se nějaký člověk, oblečený jako přístavní dělník, se zdviženou holí proti kočáru a vykřikl: »Ať žijí děti lidu!« Člověk ten byl zatčen a nalezen u něho revolver. Nezdá se však, že se je- dnalo o atentát, nýbrž pouze o výtržnost. (Dle zprávy z Bruselu vrhl se prý na šacha neznámý Vlach s napřaženou dýkou, když právě odcházel k mostu Alma, aby se ode- bral na výstaviště. Napadený však měl ještě tolik duchapřítomnosti, že ránu odrazil, chytil zlosyna

a svůj revolver mu držel před očima, až byl zatčen. Pochopitelné vzrušení se zmocnilo všech kruhů.) Z Paříže, 2. srpna. (T. k.) »Agence Havas- oznamuje o útoku na perského šacha následující: Muž, oblečený jako dělník prorazil násilně stráž po- licejních agentů a pokusil se vyskočiti na stupátko kočáru. Týž držel v ruce revolver namířený na šacha. Velikému vezírovi, jenž se taktéž nalézal ve voze po- dařilo se útočníkovi zbraň vyrvati. Útočník musil býti policií chráněn před ztýráním. Na policejním komi- sařství prohlásil zkrátka: »Jest to záležitost mého svědomí.« Na to vyslovil politování, že se útok ne- podařil. Jeho revolver nabit byl 5 patronami. Šach pokračoval ve své vyjíždce do Sevresu a Versaillesu. President Loubet vykoná u něho nejspíše návštěvu Z Paříže, 2. srpna. (T. k.) »Ag. Havas« oznamuje: Landauer, ve kterém se nalézali šach, ve- liký vezír a generál Parent minul sotva mříže pa- láce »des Souverains« dosáhna třídu Malakovskou, když člověk, ukrytý mezi dvěma automobily, po- jednou vyskočil, porazil policejního agenta, jenž měl průvod provázeti na kole a dvakrát nebo třikrát pozvedl pravici s revolverem, kdežto levicí se držel vozu. Jstý pol. důstojník vyrazil mu plochou šavlí revolver, mezitím co jistý policejní zřízenec útočníka uchvátil, tak že se nemohl hnouti. Landauer, jenž na okamžik zastavil, pokračoval pak v jízdě. Zatčený zdá se čítati 27—28 let, oblečen jest v široké same- tové kalhoty jako tesaři atd. V ruce měl trnovku. Dále u něho byl nalezen dosti silný nůž na kroužku a 2 franky. Člověk ten mluví francouzsky s jižním přízvukem, ale nemyslí se, že by byl Vlachem. Šach bezprostředně před svým odjezdem obdržel psaní, podepsané jménem, které se zdá končiti na »i a datováno jest z Neapole, ale jest v Paříži dáno na poštu. V listě tom pisatel oznamuje šachovi, že se proti němu chystá atentát. Šach listu tomu nepřičítal významu a nechal ho doručiti. Útočník jest přísně střežen. Když mu přinesli potravu, jedl s velikou chutí. Odpoledne bude v přítomnosti státního zá- stupce podroben opětně novému výslechu. Poli- cejním agentům prý řekl: Váš pán udělá dobře, podá-li demissí, neboť my ho do- vedeme zasáhnouti.

Povstání v Číně. Čína zbrojí dále. Z Kantonu, 2. srpna (T. k.) (Reuter.) Úřady najímají nováčky za 9 dolarů měsíčně, dvojnásobnou to dosavadní mzdu. Byl vydán denní rozkaz, který hrozí trestem důstojníkům, kteří by část mzdy podr- želi pro sebe. Z Hongkongu, 2. srpna. (T. k.) V pevnůstce Bogue koná se cvičení ve střelbě. Rusko a Čína. Z Petrohradu, 2. srpna. (T. k.) »Vládní Věstník« píše: Zprávy z Číny ukazují úplnou bez- mocnost pekingské vlády naproti vzbouření v něko- lika provinciích. To pohnulo bogdžana, jediného talen- tovaného panovníka v Číně, aby se obrátil na císaře Mikuláše II. s prosbou o sprostředkování. V telegramu císaře Kvang-si císaři Mikuláši II. ze dne 3. července připisují se všecky zmatky zlomyslným agitacím a zášti proti křesťanům. Císař Kvang-si dovo- lává se 200letého přátelství a prosí cara Mikuláše, aby mu oznámil prostředky ku zachránění Číny a sám aby učinil počin. Dne 3. července byla bogdžanovi prostřednictvím čínského vyslanectví ode- slána odpověď cara Mikuláše, jenž lituje událostí v »Nebeské« říši vzhledem k jejich těžkým ná- s ledkům a poukazuje k obtížím, jež vznikají tím, že se neví o osudu Evropanů. Rusko chce působiti k obnovení pořádku v Číně a vedeno starým přátel- stvím, přeje si, aby Čína od sebe zápletky odvrátila. V tom směru poskytne čínské vládě pomoci k potla- čení rozsáhlého hnutí. Císař doufá, že bogdžan v plném vědomí své zodpovědnosti, jako nejvyšší náčelník moci, učiní rázná opatření k obnovení pokoje ve své říši a zabezpečení života a majetku nejen ruských, ale i jiných evropských poddaných v Číně. Z bojiště u Tientsinu. Z Nového Yorku, 2. srpna. (T. k.) »New- York Herald« uveřejňuje telegram z Tientsinu, dle něhož čínský předvoj byl poražen a měl 150 mrtvých a raněných. Rusové dobyli prý tvrze ležící 10 mil od Tientsinu směrem k Pekingu, zahnavše posádku 10.000 Číňanů. Z Londýna, 2. srpna. (T. k.) »Standard« oznamuje z Tientsinu ze dne 27. července, že z listin v Cungli-Jamenu (tientsinském) nalezených vychází na jevo, že místokrál v Čili podporoval boxery vše- možně. Dle zprávy téhož listu ze Šangaje z 22. čer- vence zaslal Li Hung Čang dvoru pamětní spis, ve kterém prohlašuje, že jeho snahy o mír jsou marny, dokud vláda nezapočne boxery vážně potlačovati. Osud vyslanců v Pekingu. Z Londýna, 2. srpna. (T. k) Ve zprávě »Ti- mesů« z Pekingu ze dne 21. července stojí dále, že

Cungli- Jamen poslal vyslanci Macdonaldovi opis de- peše císaře královně Viktorii, ve které se všecky ná- silné skutky připisují banditům a prosí se o prostřed- kování. Depeše ta byla Cungli-Jamenu doručena 3. července velikou radou. Přes to uveřejněn byl 2. července císařský dekret, kterým boxery vyzývá, aby pokračovali ve vlasteneckém díle a křesťany vy- hubili, guvernérům a místokrálům pak, aby všecky missionáře zahnali a křesťany uvěznili a donutili od- říci se své víry. Jiný dekret vydán byl 18. července. Dekret tento znamená úplný obrat, vyvolaný vítěz- stvím spojenců u Tientsinu. V něm poprvé děje se zmínka o zavraždění německého vyslance bar. Kette- lera, jež se připisuje loupežníkům, ale bezpečně bylo promyšlenou vraždou a spácháno císařským důstoj- níkem. Číňané udělali pod francouzským vyslanectvím, které jest nyní v ssutinách, podkop. Francouzský vyslanec Pichon prchl hned první den do anglického vyslanectví. Největším nebezpečím pro nás bylo, že vyslanectví bude zapáleno. O Evropanech, uzavřených v peicangkské kathedrále nemáme zpráv. Zabito bylo 56 cizinců, mezi nimi 5 Angličanů, 7 Italů, 4 Rusové, 10 Němců, velitel kapitán Thomann, 4 jiní Rakušané, 7 Američanů, 8 Japonců a 11 Fran- couzů. 138 cizinců bylo raněno. Zdravotní stav jest dobrý. Všichni vyslanci a členové vyslanectev i jejich rodiny jsou zdrávi. Zdravotní stav evropské kolonie jest dobrý. Z Londýna, 2. srpna. (T. k.) »Times« ozna- mují z Pekingu ze dne 21. července: Nepřátelství dne 18. t. m. přestalo, ale naše bdělost ze strachu před překvapením neustvává. Vojáci Yungluovya Tungfusiangovy sesilují nestále barikády kolem oble- ženého místa. Jejich děla na zdích císařského města však více nepálí, nejspíše pro nedostatek náboje. Většina císařského vojska opouští město, snad proto, že jde vstříc osvobozovacímu vojsku, Nyní dostáváme potraviny a položení obležených se lepší. Zraněným vede se dle okolností dobře. Zařízení nemocnice jest výtečné. Bylo tam ošetřováno již 150 ne- mocných. Z Londýna, 1. srpna. (T. k.) »Reut. kanc.« oznamuje z Tiencinu ze dne 26. července: Včera večer přibyl sem posel s telegramem japonského vy- slance v Pekingu, v němž se sděluje, že vyslanectva byla ještě 22. července bez pohromy a že se mohou ještě týden ubrániti. — Velitel amerického vojska ob- držel z Washingtonu rozkaz, aby neotálel s pochodem na Peking.

Z Mandžurska. Z Petrohradu, 2. srpna. (T. k.) Generál Grodekov telegrafuje 1. t. m., že k osvobození stanic Novokievské a Posjetské, ohrožených silnými čínskými pevnostmi Hunšumem a Ravelovkou vyslal generála Ajgustova s vojskem k dobytí Hunšunu. Dne 29. m. m. vykonán byl pochod. Číňané kladli tuhý od- por. Dne 30. m. m. byl Hunšum dobyt a mnoho děl ukořistěno. Rusové ztratili 2 důstojníky a 6 mužů mrtvých, 1 muž byl raněn. Pád Hunšunu má veliký stratěgický význam. Generál Ajgustov chválí velice statečnost vojska, jakož i plukovníků Zajčkovského a Lisovskéko. Z Petrohradn, 1. srpna. (T. k.) Generální štáb obdržel násiedující zprávy: Konsul Šišmarov oznamuje z Urgy ze dne 27. července, že Číňané v Kalganu zapálili ruský chrám a ruská obydlí, vy- plenili zboží a ostatní majetek Rusů zničili. — Dne 29. července obsadil generál Rennenkampf čínskou tvrz Moche na Amuru. — Dne 29. července byli Číňané zahnáni ze zlatých dolů v Šeltuze. Práce je tam zastavena, četná obydlí opuštěna. — Dne 29. července dorazily do Blagověščenska první ruské po- sily. Plukovník Servjanov zahnal Číňany u Kon- stantinovky. Dvě čínská děla byla vzata. Rusové nemají žádných ztrát. Z Cařihradu, 2. srpna. (T. k.) Sultánské iradé dovoluje lodím »Prut« a »Dněstr« černomoř- ského loďstva, jež mají plouti do Číny, povolení ku plavbě Bosporem. Obě lodi proplují tedy bezodkladně s vojskem a válečnými prostředky.

Válka v jižní Africe.

Před několika dny oznamovala Reuterova kan- celář, že generálu Hunterovi vzdalo se 5000 Boerů. Vyslovili jsme o tom ihned pochybnost a jak se zdá, nemýlili jsme se, neboť záhy přišla jiná zpráva, že Boerů těch bylo jen asi 986. Nejspíše nebylo ani to pravdou. Dnes oznamuje lord Roberts, že se generálu Hunterovi vzdalo nových 1200 Boerů, kdežto generá- lům Bruceovi a Hamiltonovi vzdali se velitelé Pot- gieter a Joubert a dánští důstojníci státního dělo- střelectva. Bude to asi zase podobná pravda jako ta výše uvedená. Angličtí generálové patrně se počínají báti svého sesazení, poněvadž nejsou s to s Boery býti hotovi a tudíž dobývají hubou vítězství za vítězstvím myslíce si, kdo nevěří ať tam běží. Lord Roberts oznamuje svoje zprávy zase už z Pretorie, kam se ze svého pochodu na Middlenburg vrátil, z