Dne 3. srpna 1900.

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 211. Strana 3.

ano

pn

re

z

v

tosti, načež přistoupilo k sv. přijímání na tisíc pout- nie. Slavnostní řeč měl p. řiditel Červenka z Na- pajedel Po šlépějích sv. Čyrilla a Methoděje«, sl. Marie Hoffmannova mluvila »O působení žen pro všeobecné dobro«, načež podával zprávu jednatel- skou p. dr. Stejan a jednal o působení sv. Ignáce. Před schůzí konali kněží adoratoři sjezd eucharistický za předsednictví vadp. kanovníka Droběny. Z Po- znaňska, srbské Lužice (náš zpravodaj dp. Fr. Je- dlička) Slovinska a odjinud byly vysloveny pozdravy. Organisační stanovy sociálně-demo- kratické a jejich tajemnosti. Soudruhové Auer, Bebel, Geyer, Dreesbach, Singer a Stadthagen navrhli nové stanovy strany, které také byly schváleny. § 1. zní: K straně náleží každá osoba, která se při- znává k zásadám programu strany a stranu stále pe- nězi podporuje. § 2. Ke straně nemůže náležeti, kdo se dopustil hrubého přestupku proti zásadám programu nebo bezectného skutku. V § 13. se žádá: Žádný přívrženec strany nemá bez výslov- ného usnesení schůze strany žalo- vatelného práva nahlížeti do jedna- cích knih nebo papírů představenstva strany, kontrolní komise nebo strany nebo si z nich činiti výpisky nebo vý- tahy, nebo žádati vysvětlení nebo přehledu o stavu jmění strany. § 14. Členové představenstva strany mohou za svou čin- nost žádati platu. Výšku jeho určí schůze strany. A tak to jde dále. Nejpodezřelejší jest, že vůdcové strany nechtějí býti kontrolováni soudruhy, co se týče majetku strany a že chtějí býti za svou »činnost« placeni. Dělníci jsou jenom ku placení těžce vydélaných grošů k účelu strany, vůdcové pak aby se na útraty dělníků dobře měli. To je ta rovnest, kterou socialisté stále hlásají. »Právo Lidu« bude ovšem ve své otrocké zaprodanosti nu- ceno hájiti tohoto programu a této otročiny dělnické. Dělnictvo také jednou prohlédne, že se s ním provo- zuje hanebný podvod. Důslednost. Včerejší »Nár. L.« právemsi stéžují, že tisková kancelář vídeňská jest v rukou německo-židovských, neboť pouze dva Čechové tam zasedají, kteří však ničeho nezmohou. Že jest národu českému nepřátelská, jest jisto. Avšak také veškerá officiální a officiósní žurnalistika rakouská jest až na nepatrné vyjímky v rukou německo- židovských. Pouze chefredaktor »Wiener Zeitungu« Oskar Teubner jest křesťau, ale ten mnoho proti záplavě židovské ne- zmůže. Také o nic se nepokusily vlády nám přízni- vější, poněvadž tento Auglášův chlév byl již tak dlouho v nepořádku, že by bylo potřebí velmi silné ruky, aby jej vyčistila. To všecko jsou nářky opráv- něné, avšak »N. L« nechť obrátí také list a podí- vají se do vlastního zrcadla. Či jest jejich vídeňský dopisovatel p. Penížek křesťanem? Tím se stává, že i politická situace tohoto listu bývá silně zbar- vena světlem židovským a štvanicemi proti stranám katolickým. K žurnalistické poctivosti. Pan Ant. P. Kalina v »Rad. Listech« se obrací rozhodně proti »Právu Lidu«, o němž činí tento pozoruhodný projev »Právo Lidu« na moje nedělní prohlášení odpovědělo že prý jsem se zcela určitě ucházel o místo v redakci jeho a že jsem mimo s drem. Soukupem mluvil o tom i s jinými soudruby. Žádám, aby redakce »P. Le soudruhy ty jmenovala a uvedla zároveň moji roz- mluvu s nimi. Žádám si toho proto, že jsem si úplně jist, že učiniti tak nemůže, a že bude proveden důkaz, jací lháři řemeslní v redakci jeho sedí. Knižní trh v Husových dnech. Pod tímto uveřejňuje »Čas«: Činnost Husova, jeho my- šlénky a snahy musejí co nejživěji vnikati do našeho národa, má-li se státi národem Husovým. Ideje Hu- sovy musejí vnikati nám všem do krve. Postup lze měřiti do značné míry na trhu knihkupeckém. Uni- versitní knihkupectví Bursík a Kohout sděluje: Ma- sarykova spisu o Husovi kolem 6. července prodány 2 výtisky, Ant. Hajnova spisku 5; spisku »Výslech odsouzení i upálení Mistra Jana Husa, líčí očitý svědek Pogius« prodány 3 výtisky. Laciné »Epištoly pro lid«, obsahující ve 4 brožurkách poučení »O době husit- ské« (cena jedné 20 hal.) přirozeně už svou lácí za- jišťují si větší odbyt, prodáno jich 24 výtisků. Dobi- ášova spisku: Husův poslední den prodaly se 3 vý- tisky ; Listů Husových nákladem Comenia (cena 3 K) pouze 2 výt. — a Zapova Vypsání války husitské 1 výt. Flajšhansovy Husovy Postilly v týdnu Hu- sově prodáno 11 výtisků. Spisku »Proti Němcůma cizozemcům«, vydaného drem. Václ. Flajšhansem, pro- dáno 7 exempl. Z knihkupectví nové firmy knihku- pecké a nakladatelské Hejda a Tuček oznamuje se, že prodali v Husově týdnu Pogia (Horálkovo vyd.) 8 výtisků, Horálkova vydání Husových Listů ze ža- láře věrným Čechům (cena 12 hal) asi 14 výt., zmi- něných svrchu laciných epištol pro lid O době hu- sitské asi 10—16 výt. Postila Husova byla koupena jen jedna; za to spisku »Proti Němcům a cizozemcům« prodáno 15—20 výtiskův. Kromě toho prodáno něco

transparentních obrazů a pohlednic s obrazem Věne. Černého. — Podle toho by spisy Husovy šly na od- byt velmi — bídně. Odpadlíci v Rakousku. Orgán Wolfův, »Ostd. Rundschau«, oznamuje, že r. 1899 ve všech zemích rakouských vystoupilo z katolické církve a přestoupilo buď k luterství neb kalvínství 6385 osob. Od 1. ledna do 31. března 1900 odpadlo dalších 1280 osob. To jsou věru smutná čísla. Pravda, že katolická církev těmito uschlými listy ničeho nepo- zbude a odštěpené církve ničeho nezískají, asi jako jistá židovka pravila, když syn její se dal pokřtíti, že Mojžiš nic neztratil a Kristus nic nezískal. Nicméně varujema rozhodující kruhy, aby nebezpečné hnutí to nepodceňovaly. Nedá se upříti, že postavení katoli- ckého kněze bude v Rakousku čím dále, tím více krutější. Ode všad obklopen rostoucími nepřáteli církve a vzmáhajícími se nevěrci a socialisty státi bude kněz na některých osadách jako volající na poušti sám a sám, jako missionář mezi pohany. K oddavkám a k installaci odpadlíka Ferka. Co prý tomu říká státní správa — táže se včerejší »Vaterland« a píše: Prote- stantský pastor installuje starokatolického vikáře. Přijde na to, co se slovem installace vyrozumívá. Ta- kovou installaci měl by vším právem vykonati správce biskupství Milosch Czecb. Či chtějí tím starokatolíci ukázati, že protestantismus a staro- katolicismus je jedno. Avšak státní správě by něco takového nemělo býti jedno. — A jak prý je to s těmi oddavkami? Protestantský praedikant Wolf oddává starokatolického funkcionáře. Uznává snad státní správa manželství takové za platné a může tedy pastor vésti matriky starokatolíků? A jak prý to přijde, že teď smí se odpadlý kněz a řeholník ženiti naproti výslovnému znění rakouských zákonů a naproti mnohým soudním rozhodnutím, vedle nichž oddavky takové jsou nedovolené a též neplatné? — Máme to již u nás hotový Babylon. K vůli češtině potrestán. Pau Karel Kus, c. k. četnický závodčí v Jičíně, byl potrestán proto, že vypovídal u c. k. okresního soudu v So- botce česky, třídenním domácím vězením. Pouze při hlavním ústním přelíčení možno vypovídati v jiném jazyku než německém. Jmenování. Ministr kultu a vyučování jmenoval hlavního učitele na ústavě učitelském v Pří- brami Josefa Vojtu hlavním učitelem na českém ústavě pro vzdělání učitelek v Praze a učitele na měšťanské škole v Králové Dvoře Emanuela Ruf- fera hlavním učitelem na ústavě učitelském v Pří- brami. Udělená nejvyšší sankce. Císař udělil osnově zákona usnesené sněmem království českého, jíž se mění hranice královského hlavního města Prahy a obce smíchovské, nejvyšší sankci. Nový tábor lidu. Na pahorkn u Kyšic na Plzeňsku se koná tábor lidu uprostřed srpna. Voličské schůze svolávají poslanci pp. Jan Nep. Heimrich a JUDr. Václav Šílený, na 5. srpna ve 3 hodiny odpol. do městské radnice v Kunštátě, ve které podají zprávu o politické situaci a pojednají »O politice národohospodářské«. VIII. řádná schůze sboru obecních starších král. hl. města Prahy koná se v pon- dělí, dne 6. srpna přesně o 7. hodině odpoledne ve veliké zasedací síni na radnici Staroměstské, kde bude projednáváno více stížností a návrhů. *Příspějte v čas. Katolický lidový spolek v král. českém, jenž vydržuje ze svých skrovných prostředků jedinou veřejnou čítárnu ka- tolickou v Praze a platí jen činže ročně 600 K, prosí všecky přátelé katolického tisku, by přispěti ráčili spolku ku udržení blahodárné této instituce, ježto pokladna spolku je prázdna, a více ještě oběta- vosti od málo členů výboru nelze žádati. Sbírá se u nás na vše možné, nechť této záslužné věci nedá se nevšímavostí katolických kruhů padnouti k radosti našich nepřátel. Příspěvky přijímá Katolický lidový spolek v Praze. — Uvážíme-li, že všecky strany mají své čítárny zajištěny podporou svých stoupenců, jest tím smutnější zjev, že katolická čítárna, jediná ve- řejná paralyse špatného tisku, musí zápasiti o svou existenci, která nebýti, ljak jsme se přesvědčili, obě- tavosti jednotlivců z výboru, dávno byla by po- hřbena. Zakázaný lék. Dle vynesení c. k. mini- sterstva vnitra ze dne 8. května 1899 N. E. 7205 oznamuje se opětně, že zakázán jest přípravék »D. Williams Pinkpillen«. * Ferlální osada. Z Jistebnice se nám píše- V sobotu, dne 28. července přivedli pp učitelé Karel Ipser ze Žatce, Václav Vrzal a Julius Tikovský v Libni do parku zámeckého v Jistebnici žáky praž- ské, kteří bydlí o prázdninách rok co rok v zámku Mezříčském, jenž náleží vysokorodým svobodným pá- nům z Nádherných-Borutína v Jistebnici. Svou lidu- milností a štědrostí známá paní baronka Vilemína z Nádherných činila všemožné přípravy, aby kolonii

této v zámku jistebnickém několik radostných hodin připravila. Vyšla žáčkům těmto s radostnou vlídností vstříc, uvedla je ke stolům, kde připravena byla skvělá svačina, sama pak řídila vše, aby jen malí kolonisté řádného pohostinství došli. Po svačině uve- dena celá kolonie do zámeckých pokojů, kde hráli, deklamovali a zpívali až do večera — před odchodem podáno opět občerstvení, načež žáčkové zapěli ještě několik písní na rozloučenou a potom na vozech panských ubírali se do zámku Mezříčského, kde jim vrchnost o prázdninách rok co rok milého příbytku dopřává. Klamné zprávy přinesly některé časopisy, jakoby paroplavební společnost »Severoněmeckého Lloydu« v Bremách propůjčila svých parolodí »Bar- barosa«, »Královna Louisa« a »Bedřich Veliký« k účelům válečným. Jak nám ale zdejší hlavní jednatelství Josef Ledvina, Hybernská ulice čís. 8, Praha, sděluje, jsou podobné zprávy úplně bezpod- statné a budou parolodě tyto na dále službu mezi Brémy a New-Yorkem vykonávati. Při této příleži- tosti nelze opomenouti, upozorniti interessující kruhy, zvláště Američany, že za příčinou pařížské výstavy skorem veškera místa na lodích jsou zadána a dobře učiní každý, nežli na cestu do Ameriky se vydá, dopsati si dříve o bližší informace hlavnímu zastu- pitelství pro Čechy: Josef Ledvina, Praha, Hybern- ská ulice č. 8. Nemajetný kněz, jenž r. 1899 dne 31. čer- vence o 1. hodině odpoledne v Praze na cestě z domu vedle Primasů přes Václavské náměstí do řiditelny české severní dráhy červenou koženou tobolku s chu- dobinecko kaplovou sbírkou 120 zlatých se dvěma vkladními záloženskými lístky kaplovými a svých 20 zl. ztratil, prosí toho, kdo je nalezl, ale ani c. k. policejnímu řiditelství ani kostelníku p. Janu Tyka- lovi u P. Marie Sněžné v Praze dosud neodvedl, aby se svědomí jeho aspoň letos hnulo a aby aspoň část těchto chudobineckých peněz k rukoum p. Tykala toho nenápadně navrátil. * Požáry v pražských krámech za po- sledních let. Bylo by věru záhodno, aby úřední orgány sestavily statistiku »pražských ohňů krámo- vých« aspoň za posledních 5—6 let. Vyšla by na jevo snad mnohá zajímavá dáta a systematickým jich sestavením zajisté dosti značná služba prokázána by byla statistice vědecké i pojišťovací. Jednou z nejza- jímavějších stránek statistického sestavení podobného byla by jistě ta okolnost, že by vyšlo na jevo, že ne-li všecky, aspoň převeliká čásť požárů těch udála se v obchodech židovských, čímž ovšem žádného žida neviníme z paličství, ale zajisté o tom to svědčí, že snad služebnictvo v závodech takých méně opatrno jest, než v závodech jiných. Z ohňů, jež- v pražských skladištích a krámech v několika málo posledních letech vypukly, jmenujeme především vy- hoření skladiště skla továrny »Fischmann a synové«, dosti těsně za staroměstskou radnicí v hustě zalid- něné čtyrti při židovském městě pražském. Shořelo tehdy náramně mnoho neodbytného starého skla, za- baleného ovšem v slámě. Škoda šla tehdy snad až do »stotisíc« a majitelé firmy z pohromy té dosti brzy se zotavili zakoupivše a zřídivše si nové domy atd. Z drobnějších, přec však významných ohňů uvádíme následovní: u žida Rubina, majitele stříž- ního obchodu na Poříčí v nárožním domě do ulice Havlíčkovy; před tím oheň na Poříčí nedaleko »zlaté podkovy« u obchodníka šatstvem novým i od- loženým israelity Gütiga. Tenkrát vyšel oheň ne- opatrností jakous v krámě. Ovšem zajímavo je, že když syn vyhořelého, Gütig ml., převzal obchod ten, za nějaký rok na to, když se již na první požár pozapomnělo, zase následkem nějaké neopatrnosti v krámě Gütiga ml. požár vznikl, z něhož ovšem byly již dosti nepříjemné zápletky u soudů pražských. V nedalekém sousedství Güti- gova obchodu »u beránků« vyhořel židovský obchod- ník střížním zbožím a výrobce bluz Schwarz. Týž dům má však malheury na pošáry, neboť před nedávnou dobou vyhořel tam čalouník žid Popper, jemuž v míst- nostech sklepních nebo v dílně chytil t. zv. »Seegras«, který se nyní místo starodávných žíní nacpává do elegantních pohovek a »žíněnek«. Při tomto požáru zajímavo, že v tomže domě, ba skorem v bezprostřed- ním sousedství rovněž v podzemí nalézají se sklady sirek židovského obchodníka Mendla z téhož domu. Pomysleme si účinek toho, kdyby tak byly tyto sklady sirek, kteréž se přímo uvnitř města trpí, chytly. Jednotlivá sirka, rozškrtneli se, prskne — ale celá bedna by zajisté větším prsknutím, explosí, hro- znou škodu nadělati mohla. Kromě těchto byla celá řada ohňů v ulicích pražských, tak na př. v ulici Provaznické, na Václavském náměstí a jinde. Stati- stické výkazy, jakých pořízení záhodno by bylo, do- kázaly by poměr, v jakém tyto požáry vznikají v ob- chodech nekřesťanských a v jakém v obchodech kře- sťanských. Při tom připomínáme, že i poslední požár u droguisty Kussiho, ať již vznikl z kterékoli příčiny, náleží také k požárům, vzešlým u firmy židovské,

vol