Strana 2. Číslo 211.

KATOLICKÉ LISTY-

Dne 3. srpna 1900.

mužnosti z dorostu našeho vůbec a toho tak zvaného »lepšího« zvláště! Vyžilec s okem vyhaslým a šijí sehnutou jest dnes nejčetnějším zástupcem dorostu mužného . . . V kavárně se pohybovat, o živýcha mrtvých klepat, strhati vše a každého, sám však ruky nepřiložiti k dílu, leč by jím byla partie kulečníku nebo tarok (však to jsou ještě věci zcela slušné,o iěch horších i nejhorších nemluvím) a večer píti do němoty po vzoru buršáckém, toť činnost značné části »intelligentního« dorostu našeho. Bývávalo, že po- ukazovalo se na buršáky, jako na odstrašující pří- klady, jakým náš český člověk býti nemá; škoda, že bývávalo! Dnes to nojde, musili bychom sáhnonti ku svým buršákům . . .« Pánové, to nenapsal kněz, tak kritisuje součas- nou společnost naši laik, předák sokolský (Dokončení.)

Zprávy politické.

V Praze, 2. srpna.

K situaci. »N. W. Jonrnal« uvádí rozmluvu svého pařížského dopisovatele s drem. Heroldem, který prohlásil, že pravice ve svém původním sesku- pení bude stěží možnou, poněvadž její činnost ne- byla veliká, ana pouze podporovala vládu, která k ní nepřilnula. Znovuzřízení její jest možno jen tehdy, když se pojistí také záruka ku provedení přesně vytčeného pracovního programu zvláště v jazykové otázce a opravě ústavy. Návrh jazykového zákona dra, Körbra padl uzavřením říšské rady a sotva bude znovu vynesen na světlo denní. Na otázku o novém vyjednávání dr. Herold odpověděl, že by musilo býti zavedono pouze na základě úplné rovno- právnosti s vyloučením německého jazyka zprostřed- kovacího, který byl podnětem státní němčiny. Ny- nější složení říšské rady dokázalo neschopnost ku práci a to bude také v budoucnosti. Nejspíše bude rozpuštěna říšská rada a volby zavedeny ze zemských sněmů ve smyslu federalistickém, k čemuž jednou v Rakousku jistě dojde. Zatím se ozývají z Uher signály proti nerozhod- nosti předsedy ministerstva rakouského, jak »N. Pest. Journal« z okolí ministrpresidenta píše. Uhry prý dlouho snášely tuto kolísavost politiky, která se obrací buď proti Němcům, buď Slovanům, kteráje chvilku liberální, chvilku opě. klerikální. Koloman Szeli prý v zíjmu země samé a svém vlastním, aby přinutil svého rakouského kollegu k rozhodnému kroku, poněvadž Uhry nemohou přistoupiti na zá- kony výminečné nebo případné. Podle zprávy »Gazety Narodové« císař se rozhodně vyslovil proti násilným opatřením, jak bylo lze očekávati, poněvadž za doby jeho sedm- desátiletých narozenin si přeje, aby poměry byly klidny. Vůdce katolické lidové strany v Uhrách, opat farář Jan Molnár, vzdal se fary Komárna aby se mohl věnovati politické akci za příštích voleb kde strana se zasadí co nejpevněji o náložité za- stoupení. Ještě aféra peštská. Uherské ministerstvo obchodu pochválilo magistrát peštský za rázné jednání vůči Vídni k vůli psaní Ofen-Pest místo Buda Pest, ale tvrdí, že není oprávněn nepřijímati takto adreso- vaných zásilek, poněvadž na mezinárodním sjezdě v Washingtonu bylo usneseno přijímati také nesprávně adresované zásilky. Podle toho by přece prohrál ma- gistrát peštský. Sblížení Srbska s Ruskem. Následkem za- mýšleného sňatku s paní Mašínovou nastalo sblížení Srbska s Ruskem, což dlužno konstatovati z blaho- přání carova a z úkazu, že car přijal svědectví při svatbě Alexandrově, čímž vstoupii v duchovní pří- buzenský svazek se srbskou královskou rodinou. Král Alexandr se slzami v očích prosil ruského diplomati- ckého zástupce Manzurova, aby vyjádřil carovi díky za jeho přátelské smýšlení. Změna ministerstva ne- nastane. Porušení mezinárodního práva válkou transvanlskou. V měsíčníku německém »Juristen Zeitung« obírá se prof. dr. Rohland ve článku nade- psaném »Mezinárodní právo ve válce jihoafrické« smlouvami, které byly všemi státy evropskými pode- psány r. 1881 a 1884, kde jsou základy nyní plat- ného mezinárodního práva. Právo to bylo Anglií drze porušeno válkou jihoafrickou. Obě republiky jiho- africké byly a jsou samostatnými státy a Anglie ne- měla práva míchati se do vnitřních záležitostí obou států Hluboké rány způsobila válka jihoafrická nejen Boerům, ale veškeré civilisaci. Válka ta jest nespra- vedl'va jako žádná jiná, vedená přední velmocí proti malému národu. Odehrává se před očima všech účast- níků konference míru v Haagu. Dotud píše jmeno- vaný profesor. Což však platno, když v celé Evropě nepozvedne se ruky na pomoc Boerům. Když generál Blücher vtáhl do hlavního města církevního knížectví Westfálska do Münsteru, šla k němu celá kapitolaa protestovala proti prušáckému loupežnému tažení. Ge-

nerál Blücher vytasil meč a ukázav na ostří jeho, pravil kanovníkům: »Pánové, zde je moje právo.- Historie ta opakuje se neustále. Moc jde nad právo a běda slabým.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes koná se památka nalezení ostatků sv. Štěpána prvomučeníka, které byly vykopány za dozoru biskupa Jana jerusalémského. Následkem četných zázraků přestoupilo 540 na víru křesťanskou. O zázracích těch psal biskup Evodius ve dvou knihách a sv. Augustin ve 22. kniza »Mésta Božího«. Za papeže Pelagia I. byly sv. ostatky po- chovány na Sioně, pak v Cařihradé, odkud byly pře- neseny do Říma, kde větší část jich byla uložena vedle sv. Vavřince, jáhna a mučsníka. Jeho hlava se uctívá v Pavii. Slavnost sv. Alfonse M. z Liguori konati se bude v neděli, dne 5. t. m. v chrámu Páně O0. Redemptoristů u sv. Kajetana na Malé Straně takto V 10. hodin némecké kázání, ve tři čtyrti na 11 pontifikální mše sv, kterou sloužiti bude vsdp prelát monsgr. František Krásl. O dpoledne ve 4 hod. žalmy marianské, o půl 5. hod. české slavnostní kázání, po něm slavné zpívané litanie a sv. po- žehnání; poté se podají ostatky sv. Alfonsa k políbení. V chrámu Panny Marie Sněžné v Praze koná se poutní slavnost v neděli, dne 5 srpna tímto řádem: V 6 hodin mše sv. konventní, v 7 hodin mše sv. farní s exhortou, vi 81/2 hod. matura, v 91/2 hod. kázání, v 10 hodin slavná mše sv, v 111/2 hod. poslední mše sv. Odpoledne ve 4 hod. slavné nešpory, po nich kázání, a naposled večerní b pobožnost s požehnáním. Římské zprávy. Před nedávnem byl přijat v audienci benediktin anglický Dom Gasquet, je- muž sv. Otec vyslovil svoje politování, že názory pa- pežovy stran postavení Anglie byly zhusta nesprávně vykládány. Následkem války jihoafrické byl papež posuzován jako nepřítel britského práva, což ovšem se nezakládá na pravdě. Jako otec celého křesťanství jest dalek veškerého strannictví a nikdy ani slovem proti britské říši nevystoupil. Kardinál Rampolla o vlaských vystě- hovalcích. »Ossorvatore Romano« uveřejňuje přípis J. Em. kardinála Rampolly z 19. června určený ital- ským arcibiskupům, kde jedná o stěhování italských dělníků do Švýcar, Francie, Rakouska a Německa, které se stále rozmahá. Úřední statistika vykazuje ročně přes 150.000 dělníků, kteří žádali o pas. Kolik tisíc však jich odchází bez pasu. R. 1891 bylo ve Francii 295.741 italských dělníků, v Rakousko Uhersku dle posledního výkazu 52.298. Senator Vil- lari tvrdí, že ročně za chlebem odchází do Švýcar 120 000 dělníků z Italie. Arcibiskup frýburský udává v pastýřském listě počet jich ve své arcidiecési na 30.000. Pak jedná sekretář papežský o nedostateč- nosti náboženské výchovy, o nebezpečí se strany pro- testantů a socialistů a neznalosti řeči, čímž stávají se vlažnými u víře. Opětovně sv. Otec poukazoval na biskupy severní Italie, z níž největší počet vystěho- valců odchází, na tyto smutné následky a doporučoval vysílání missionářů k nim a upravení pravidelné du- chovní správy. Ještě 18. května minulého roku napo- mínal arcibiskupy v Miléně, Turině a Vercellách, aby byli dělníci tací poučováni a udány jim prostředky, kterak by zkáze duševní ušli. Také s biskupy v ci- zině, zejména va Švýcarsku a s missionáři jednal o této otázce. Mnoho dobrého se již v té příčině stalo, přes to žádá v rozkazu sv. Otec, aby arcibiskunové jednali se svými suffragány o této otázce a do Říma podali zprávu, co v té věci bylo podniknuto. Tak se stará sv. Otec o náboženskou výchovu italského děl- nictva, aby bylo vyrváno anarchismu a zhoubnému socialismu, kdežto vláda italská vypudila náboženství ze škol a tak dala příčinu k bezbožnosti, bezchara- kternosti, socialismu a anarchismu sama. Pastýřský list arcibiskupa Samassy. Arcibiskup Samassa vydal za příčinou 900leté pa- mátky zavedení křesťanství pastýřský list, v němž uvádí význam slavnosti a podává dějepisný přehled vzniku křesťanství v Uhrách a líčí následky této po- zoruhodné události ve příčině kulturních, mravních i hmotných zájmů národních, rozhodný vliv křesťan- ství na vývoj země a dovozuje, že místo hrubé síly nastoupilo právo a moc vrchní hlavy státní obmezilo v zájmu svobody a všeobecného dobaa zá- kony. Jubileum debrecínského biskupa. Kato- lické obyvatelstvo města Debrecína slavile v pondělí 25leté kněžské jubileum biskupa Wolafky okázalým způsobem. Kněžská jubllea. Šedesátileté jubileum kněž- ské slavil včera vedp. prelát a kapitolní kustos Ignát Haas v Olomouci. Narodil se r. 1817 a r. 1840 byl vysvěcen. Byl nejdříve kooperatorem v Bartošo- vicích, pak spirituálem u Milosrdných sester v Kro-

měříži, odkud povolán do arcibiskupského semináře, kde působil dlouhá léta jako spirituál a superior. J. M ndp. kníže-arcibiskup Theodor vyznamenal jej několika čestnými úřady a sv. Otec udělil mu hod- nost preláta. — Ve Staré Boleslavi na odpočinku ži- jíní vdp. Jan Matouš, osobní děkan, druhdy farář ve Všeborsku, bude 15. srpna slaviti 50leté jubileum kněžství. Za tou příčinou bude šlechetný tento veterán-kněz sloužiti v Marianském chrámu Páně slavnou mši sv. za asistence veškerého zdejšího du- chovenstva. Ku slavnosti této zavítá vd. msgr. Dr. Frant. Kordač, rada a professor bohosloví v Lito- měřicích, aby promluvil slavnostní kázání. Vysoce- důstojná konsistoř jmenovala zssloužilého jubilanta bi- skupským notářem. Osobní věstník duchovenský z dlecése budějovické. Msgr. Josef Hessoun, tajný komoří papežský, čestný děkan a farář české obce v St. Louis v Americe, jmenován čestným konsistorním radou. ThC. Karel Šlavík, professor na bisk. učilišti theolog. promován za doktora theologie na universitě vídeňské. Ustanoveni byli: Dp. Frant. Brabec, fafář v Ra- tajích, za faráře v Sudoměřicích, dp. Jan Reindl, koop. v Rožďalovicích, za faráře v Drahenicích, dp. Jan Holub, kaplan v Bernardicích, za administratoral v Ratajích, vp. Josef Soldát, novosvěcenec, za kapl. v Bernardicích. Duchovní cvičení. Exercici e pro kinlě- ze u sv. Ignáce v Praze pořádá Marianská kongre- gace duchovních vednech 19. resp 20. až 25. srpna t. r.d— Duchovní cvičení pro intelligenci započnou 27. srpna a skončí 31. téhož měsíce. Cvičení uspořádá Marianská družina českých akademiků u sv. Ignáce v Praze. Meditace bude míti P. Jemelka T. J. O zaopatření (byta stravu) P. T. pánů účastníků bude postaráno. Po- platek za celé zaopatření po dobu exercicií činí 3 zlaté, a může býti v mimořádných případechl ještě zmírněn.

Zprávy denní.

* Profesor dr. Frant. Michl mrtev! Tak zní stručná telegrafická zpráva z Korouhve, každo- ročního to jeho letního sídla, kamž se teprve před 4 dny byl odebral. Ač každý, kdo s ním častěji měl příležitost se setkávati, viděti musil na něm známky zlověstně se blížící choroby, přece sám skoro nikomu si nestěžoval, trpěl sám, pracoval až do posledního téměř dechu a dříve z Prahy neodjel, dokud všes nebyl spořádal. S ním ztrácí také česká dětská ne- mocnice svého řiditele, jemuž až do po-ledka byla drahým odkazem po zemřelém prof. Neureutterovi, o níž on všemi silami se staral a pečoval. Proto bude zajisté jen v intencích jeho, věnuje-li každý, kdož k tomu zavázaným se cítí, místo věnce peněžitý obnos na fond prof. dra. Michla ve prospěch české dětské ne- mocnice. Prof. dr. Michl narodil se dne 9. srpna r. 1850, v Korouhvi u Poličky. Po promoci na pražské uni- versitě stal se sokundářem ve všeobecné nemocnici načež r. 1878 jmenován byl assistentem prof. dra. Blažiny a po jeho smrti assistentem profesora dra. Weizse. Na chirurgické klinice setrval až do r. 1884. R. 1883 habilitoval se za docenta chirurgie, prací »O cirkulárním stehu střevním«. Roku 1891 jme- nován byl po smrti prof. dra. Weisze mimořádným profesorem a bylo všeobecné mínění, že bude dosa- zen na uprázdněnou stolici profesorskou. Zesnulý napsal celou řadu cenných vědeckých prací, které ukládal v »Časopise českých lékařů« a v odhorné pathologii a therapii« Eiseltově. Mimo to napsal hojně populárních článků do »Ottova naučného slov- níku« a byl dopisujícím členem »Tovaryšstva lékař- ského ve Varšsvě,« Od stálé literární práce odda- lovala zesnulého rozsáhlá praxe a povolání učitelské, kterému se věnoval s láskou tou největší. Vedle toho byl primářem v nemocnici Alžbětinek po zesnulém dra. Rybovi a největší část své péče věnoval pro- spěchu nové dětské nemocnice, o jejíž prospěch pra- coval ze všech sil. — Za účelem vědeckých studií procestoval Německo, Francii. Anglii, Italii a Rusko a vrátil se ze svých cest obohacen vědomostmi, kte- rými se mohl řaditi mezi žijící chirurgy. — Včera ráno učinila zákeřná rakovina žaludku a nastavší po- tom zápal pobřišnice konec jeho plodného života. Ještě v sobotu psal zesnulý článek do »Ottova slov- níku«, načež odebral se na zotavenou do Korouhve, kde náhle zemřel. R. i. p.l Velehradské slavnosti. V pondělí konala se valná hromada apostolátu sv. Cyrilla a Methoděje, spojená s damskou poutí a sjezdem akademiků česko- slovanských. Ráno o 7. hod. seřadil se průvod kněží a četných laiků, které uvítal vdp. rektor P. Ci- bulka, pak jednatel apostolátu posl. dr. Stoj an. Pražský vlak se opozdil, tak že 150 účastníků za ve- dení dpo Jemelky přijelo až v úterý. Toho dne měl o 6. hod. vdp. dr. Wisnar kázání o nejsv. Svá-