Příloha »Katolických Listů« k č. 254.

Katolický sjezd v Lublani. (Pův. zpráva »K. L.-)

V Lublani, dne 12. září. Včera večer po 8. hodině konal se slavnostní průvod na oslavu císařského jubilea a ku poctě ndp. knížete biskupa dra. Jegliče, při čemž liberálové chtěli uspořádati protidemonstrace, které se však ne- zdařily. Jednotlivé výkřiky »Živio Hribar, živio Tav- čar« byly překřičeny mohutnými »živioklici« na bi- skupa. Liberální starosta lublaňský Hribar jel do Dakova, kde farisejsky vyjadřoval biskupu Štross- mayrovi sympatie, kdežto v Lublani si objednal leda- jaké osůbky, aby volali slávu jemu a jeho nohsledu red. »Slov. Naroda« dru. Tavčaru, který byl vycho- ván v semináři a po strýčkovi knězi zdědil jmění, začež nyní píše zuřivě a hanebně o církvi i ducho- venstvu. Dnes o 8. hod. sloužil v kathedrále J. Emin kardinál dr. Missia z Gorice requiem za zemřelé členy prvního slov. sjezdu. Pozdravy zaslali: dr. Horský, benátsko-slovinští kněží, redakce »Vaterlandu«, »Črvatie«, »Primor- ského Listu«, don Ruan z Turina, a na 200 jiných. Sjezd zahájil o půl 10. hod. dr. Šusterčič a přivítal hlavně J. Emin. kardinála dra. Jakubu Missiu, ostatní biskupy a přítomné. Sjezd pozdravil p. Remec jménem spolku ka- tolických akademiků »Danice«, načež předseda udělil slovo red. Fr. Žundálkovi, který uvítán byv potleskem, česky pozdravil sjezd, načež slovinsky po- kračoval, že katoličtí Čechové sledují rozvoj katolické myšlénky a radují se, když vidí, že organisace ta se stále posilňuje. Proto tak nadšeně přijali tento sjezd, poněvadž jsou přesvědčeni, že přinese mnoho dobrého ovoce pro národ bratrský. My katolíci musíme dáti na jevo svoje katolické přesvědčení nejen doma, nýbrž též ve veřejném životě, aby tak veškeren život byl prodchnut zásadami katolické církve i víry. Avšak nejen dobrými katolíky, nýbrž také nadše- nými Slovany máme býti. Všem Slovanům v Rakousku se špatně vede, proto všichni katoličtí Slované se mají spojiti a pracovati svorně »za krst- častni i slobodu zlatnu«. Zvláště katoličtí Slované v Rakousku musejí se poznati a upřímné svazky přá- telské je mají spojovati. Rozváděl pak slovanskou myšlénku Kollarovu, který žádá, aby každý Slovan se učil druhým slovanským jazykům alespoň tolik, aby rozuměl, když čte časopisy a knihy. Tím se roz- šíří obor myšlének i vědomostí. Slované se mají též vzájemně navštěvovati, když je katolický sjezd neb jiná větší slavnost, aby se poznali a za jedním cílem pracovali. Tato vzájemnost však se musí ukazovati nejen slovy, nýbrž také skutky, jak Francouz tvrdí: »Plus étre que paraitre, plus faire que dire, c'est mon desin« — »Více býti než se zdáti, více činiti než mluviti, to jest moje snaha«. Provolal pak ke konci řeči potleskem přerušované »Živila vzajemnost katoliških Slovanov v Avstriji.« (Živili Čehi! Na zdar!) Jménem »Slomšekovy zvezy« katoliških učitel- jev slovenskih« pozdravil sjezd učitel p. Jaklič. Slavnostním řečníkem byl prof. dr. Anton Med- ved, který pojednal o katolickém školství a žádá, aby bylo na základě víry uspořádáno. Školy jsou majet- kem katolické církve, poněvadž je základala od po- čátku. Vypočítává pak katolické biskupy v jednotli- vých zemích jako zakladatele a vydržovatele škol obecných, středních i vyšších. Nechť se církvi školy vrátí. Školství je dcerou církve, avšak sama se od- loučila od své matky. Ale jaká je to dcera, když se nehlásí k své matce! Vzpomíná řádů školských, sv. Jana de la Salle, missionářů katolických, kteří si vystaví v cizině kapli, nemocnici a školy. Libe- rální redaktoři snadno ve svých světnicích píší proti církvi, avšak ani prstem nehnou, aby toto dílo vzdě- lanosti podporovali. Před učitelským stavem má ve- likou úctu, neboť náleží k oněm stavům, kteří za- slouží největší vážnosti, jako kněží a soudcové. Podle liberálů je učitel pouze dělníkem, katolická církev však jej považuje za spolupracovníka Kristova. Pouze dobrý křesťanský učitel může dobře vychovávati dítky. (Živio!) Druhým slavnostním řečníkem byl profesor dr. Josef Pavlica z Gorice, jenž mluvil o thematě »Katoličanstvo in napredek.« Žertovně a zábavně vy- vrací všecky námitky proti katolické církvi, jakoby se protivila svobodě. Církev uvolnila nevolnictví ná- rodů, jež osvebodila, zachovala kulturu, kterou bar- baři rušili a vzdělala je po dlouhé práci. 17. století bylo stoletím odboje proti církvi, avšak bylo nejne- šťastnějším, neboť absolutismus tam vzrostl nemálo. Rovněž za francouzské revoluce. Každá svoboda má svoje meze, přes něž nemůže pokračovati. Socialisté tvrdí, že nastane doba všeobecného blahobytu, čehož bychom si přáli; to však hlásají pouze proto, aby za- slepili lid. (Dobro! Živio!) Po té hlučným potleskem byl přivítán předseda kat. pol. slov. řid. Fran Povše, jehož účelem bylo, vysvětliti »Kmečko vprašanje« (rolnickou otázku), což

také velmi dolře učinil. Minulého roku v Kraňsku bylo naděláno 3 miliony zlatých dluhů, tak že vše- cky zapsané dluhy v této zemi vzrostly na 62 mil. zlatých, z čehož přijde 200 zl. průměrně na hektar. Slovinci se báli posílati ovoce do Vídně, kdežto Ame- rika je do Rakouska posílá kromě obilí. Objasňuje bursu obilní, jež má Israel ve svých rukou. Necht vláda zapoví bursu, jako na př. v Německu. Na 700.000 Šlovivců hledá chleba v cizině, poněvadž ho doma nemá. Nechť vláda nám zachová odbyt našich výrobků. Vinná klausule před 7 lety snížena byla z Italie z 20 lir na 3 zl., čímž italské víno zaplavilo Rakousko. Liberálové brojili proti návrhu zákona o organisaci hospodářské a zabránili jí. Hospodářské zádruhy nechť se všude zakládají. Sociální demokraté chtějí je zničiti. Nechť do třetího sjezdu organisace rolnického stavu se dokončí. (Bouřlivá pochvala) Sjezdu předsedal po dru. Šusterčič o vi, který za povoláním odešel, štýrský poslanec rytíř Berks, který jednotlivým řečníkům vyslovil díky. Přítomni byli mimo jiné knížata Hugo a Robert Windischgrätzové.

Největší nadšení bylo pozorovati při poslední schůze, která se pořádala po 3. hodině. Bylo pří- tomno na 4000 lidí, z nichž polovička byla rolníků. Není divu, že liberálnímu »Slov. Narodu« nebyla po vůli tato manifestace katolického lidu, proto psal proti ní způsobem nejohavnějším. Tak mezi jiným tvrdil, že prý klerikálové chytře nastrojili sjezd za doby trhu výročního, že běhali po trhu, aby všecky babičky po- zvali ke sjezdu. Hrozny jsou kysely — proto ten vztek. Sjezd zahájil říšský poslanec Matko Laginja. který přivítal nejdříve zástupce vlády hr. Schaf- gotsche, kněžny Windischgrätzovy, zem- ského poslance Řehoře Einspielera z Korutan, vsdp. kanovníka Švehlu ze Smíchova, české hosty, četné bratry isterské, kan. Karabaie, msgra. Zamlice. Z četných telegramů uvádíme pozdrav uherských Slovinců, Korutanců, posl. Barviňského z ruské Haliče, dra. Hrubana, který vrátiv se domů, roz- loučil se se svými bratry upřímným pozdravem. (Živio) Slavnostním řečníkem byl vdp. prefekt Valentin Podgora z Gelovce, jenž hovořil o »zádruhách a pojišťování«, jichž původ a význam i důležitost vy- světlil. Žádá zřízení zemských pojišťoven. Dokud není těch, je třeba křesťanské pojišťovny zakládati. Poji- šťovny proti krupobití se nevyplácejí a jsou pouze agitací pro pojišťování proti ohni. Doporučuje poji- šťovny pro dobytek. V Německu jest jich 7 větších, ale mají velkou režii, pak pojišťovny pro stáří, aby měl rolník na stará kolena. Rolník nechť část mzdy své čeledi dá na pojišťování jejich ve stáří. Na stát není možno spoléhati, poněvadž to znamená vzíti z jedné kapsy a dáti do druhé. Žádá pak další vy- datné podpory pro korutanské Slovince. (Živio !) O tisku řečnil p. Vilém Schweitzer, ad- vokátní koncipient. Tisk může pracovati špatně i dobře. Guttenberg byl dobrý katolík, avšak po jeho smrti se zmocnili tisku nepřátelé církve. Za rok na jednoho obyvatele v Německu přijde 4 kg. potištěného papíru, v Rakousku 400 gramů, avšak statistika nepovídá, co jest v tom špatného, co dobrého. Víra a věda ne- může podporovati špatného tisku, poněvadž chtějí pravdy. Účenci hledají však pravdy u Budhy, Epi- kuru a j. pohanech. Časopisectvo se vyvinulo za fran- couzské revoluce, čímž otrávili veřejné mínění. Sv. Otec srovnává redaktory dobrých časopisů s misionáři. Špatní novináři jsou hrobaři svého národa. Národ bez víry jest lodí bez kormidelníka, která utone. Roku 1873 byl založen v Lublani katolický denník »Slo- venec« na popud Janeza viteze (rytíře) Blei wei se, Mluví o slovinském liberálním časopisectvu, které brojí proti papeži, biskupům, jimž předpisují, jak mají říditi diecési, kterak mají umísťovati kněží. Táže se, zda Spasitel dal právo říditi věřící apoštolům a bi- skupům či liberálním žurnalistům. Nejhoršími listy jsou indifferentní, které pod rouškou úcty k víře vy- týkají katolíkům, že jsou příliš ostří a nesnášenliví. Nechť zůstanou v kostele. Indifferentních istů třeba se zvláště varovati, poně- adž více škodí víře, nežli když ve- řejně proti víře brojí. Uvádí výrok Slom- šekův, že peklu slouží, kdo odbírá a pod- poruje špatný tisk. Zabraňme špatným spisům mezi námi, rozšiřujme dobré knihy. Vyjadřuje sjezdu všem katolickým časopisům a listům. Vyzývá kněž- stvo, aby se nedalo odstrašiti osobními útoky liberál- ních novin od práce, poněvadž s nimi stojí a padá národ. (Sláva!) Ndp. kníže biskup dr. Jeglič vyjadřuje po té pozdrav svého přítele biskupa solnohradského dra. Katschthalera. O řemeslnických a dělnických poměrech přednášel dr. Martin Matek a vyjádřil tu důkladně zásady katolické církve, co se týče obou stavů. Staré cechy

liberalismus zničil, zavedl svobodu živností a tím ve- likou soutěž, kterou nemůže maloživnostnictvo přemoci. Stroje vehnaly mnohé do továren. Žádá, aby staro- bylé zřízení katolické bylo obnoveno, dokud ještě jest čas. Shromáždění bylo příjemně překvapeno J. Em. kardinálem drem. Jak. Missiou, který zavítal mezi účastníky a byl bouřlivě pozdravem. Předseda posl. Lazinja vítá jej srdečnými slovy a je tomu povděčen, že tak vysocí církevní hodnostáři přicházejí mezi prostý lid a tvrdí, že tím nastává nová doba v našich dějinách, že katoličtí bisku- povése neobmezují na kostel, nýbrž účastní se veřejného života. Přítomní pozdravují hlučně J. Eminenci, a ovace ndpp. bi- skupům nebraly konce. Lid byl vděčen svým vrchním pastýřům nemálo. Po té ujal se slova advokát dr. Ivan Šuster- čič, který mluvil za všeobecné pozornosti o »kato- lictví a politice«. Zajímavé bylo intermezzo, kde srovnával lublaňské liberály s Kaifáši a Piláty, kteří ve své vzdělanosti podplácejí lid k demonstracím, aby brojil proti Kristu a jeho stoupencům. Vyslovuje svoji potěchu, že za této příležitosti přišlo aspoň něco peněz mezi lid. Při tom připomínáme, že starosta Hribar, který jako zástupce jedné české banky béře více tisíc zl., na zdvořilé pozvání sjezdu neslovansky a surově od- pověděl, že nepovažuje sjezdy za posilu víry, nýbrž za štvanice a že je sjezd proto ustanoven, aby byl oslaven muž, který se opovážil tvrditi, že z něho mluví Duch sv.! V jedné schůzi totiž prohlásil, že není k veliké řeči připraven, nýbrž že doufá, že jej Duch sv. osvítí darem svým. Nepřatelé tvrdí, že náboženství je soukromou věcí, avšak přes to brojí proti lidem, kteří jsou ná- boženství věrnými. Politika má se říditi věrou, potom by nebylo pronásledování národů, ani obstrukce. Původci obstrukce byli poslanci, kteří nebyli z lidu, nýbrž z profesorů a úředníků, kteří neznají potřeb lidu. Národ slovinský jest proti obstrukci a chce dáti císaři, což jest císařovo. Tvrdí, že liberálové slovinští jsou mezi všemi nejhorší, poněvadž jejich zásady vedou ke spojení s Němci, k ujařmení lidu v hospodářské a národní příčině, aby mohli bojovati proti straně katolické, kdežto ve spojení s touto by se domohli nemálo výhod pro národ. (Pochvala.) Posledním slavnostním řečníkem byl prof. dr. Ivan Ev. Krek, který důkladně probral » katolickou národní organisaci«. O dělníky se nestaral nikdo mezi Slovinci, pouze katolická strana. Dělnictvo stalo se pevným svou organisací. Rolnictvo se sdružilo, aby hájilo svých práv. Nesmíme se ohlížeti na ne- přátely, nýbrž máme organisovati přátele. Naše věc jest dobrá. Také naši lidé se tohoto hnutí bojí. Ča- sopisů nepřátelských nečísti, jest povinností dobrých katolíků, kteří se nemohou vymlouvati, že chtějí sly- šeti také druhé hlasy. Je-li liberálních listů potřebí ke zpytování svědomí, pak to svědomí špatně vy- padá. Pojednává o organisaci rodiny a veřejného života a zádruhách, pojišťovnách, což zajisté posilní veškeren národ. Po té byl zvolen výkonný výbor ku provedení resolucí a přípravě třetího sjezdu. Předsedou byl zvolen dr. Šusterčič, jednatelem pro Přímoří posl. Laginja, pro Štýrsko dr. Žičkar, pro Korutany dp. Rozman. Sjezd zakončil dr. Šusterčič, který opět převzal předsednictvo, vřelou řečí, kde konstatuje, že 300 starostů bylo přítomno, bylo zastoupeno 360 spolků, přišli zástupcové ostatních národů. Dě- kuje všem, kdo se o sjezd přičinili. Slova se ujal J. Em. kardinál dr. Jakub M is- sia, který děkuje zvláště ndp. knížeti-biskupovi dru. Jegličovi, který v tak brzkém čase provedl sjezd, a všem účastníkům. Těší se, že mnoho dobrého ovoce sjezd přinesl, a přeje si, aby v práci započaté se pokračuvalo. Také nepřátel vzpomíná, kteří proti sjezdu brojili, který však se zdařil. Vyzývá všecky, aby se nebáli hnutí katolického se súčastniti, zvláště aka- demiky, kteří tak rázně vystoupili pro svou vírua z útoků si nic aedělali. To jest veliká vymoženost. Učitelstvo též nechť mezi sebou se sdružuje v katol. duchu. Nechť se neohlíží na pronásledování, Apošto- lové šli s rndostí od soudu, poněvadž byii hodni uči- něni trpěti za víru. Sjezdem samým není nic vyko- náno. Zde je nás mnoho, máme jednu mysl, snadno jsme statečnými, ale těžko jest pracovati každému na svém místě. Proto doporoučí vytrvalost. Svornosti jest potřebí. Kde jsou dva nebo tři shromážděni, Bůh jest mezi nimi. Nechť jsou všichni jedné mysli. Nebojte se, já jsem překonal svět! k vám volá. Trpělivost dále třeba. Všecko najednou nemožno vykonati. Dům se nestaví najednou. Trpělivost doporoučí vůči ne- přátelům, které získáme tím snáze. Násilím to nepů- jde. Dobro se nesmí konati vášnivě, nýbrž vytrvale a trpělivě. Tak požehnání Boží nás bude provázeti. Z útoků netřeba si nic dělati, nýbrž vytrvale organi- sovati. Požehnání Boží nechť vás provází. To jest