Dne 16. září 1900

KATOLICKÉ LISTY.

Číslo 254. Strana3.

livou služebnicí Kristovou a nahražovala Bohu hojně poctu, kterou dříve z nevědomosti byla prokazovala pohanským bůžkům. Horlivě se modlila a rozjímala, pečovala o chudé a nemocné, povzbuzovala a poučo- valá pohany u víře Kristově. Byla proto sv. Ludmila od lidu nazvána matkou chudých, podporou chromých, okem slepých a milostivou pomocnicí vdov a sirotků. Za jejího apoštolování lid český hromadně a ochotně přijímal svaté učení Kristovo. Oba knížecí manželé jali se stavěti první svatyně v Čechách a to chrám sv. Klimenta nu Levém Hradci, i nad Vltavou a na Vyšehradě a chrám Panny Marie na hradě pražském. Když Bořivoj r. 894 zemřel, tu ovdovělá sv. Lud- mila jala se ještě horlivěji sloužiti Bohu. Aby ušla pronásledování poručnice Václavovy, hrdé Drahomíry, uchýlila se na hrad Tetín nad Berounkou, kde jí byly vykázány vdovské statky. Zde byla pak od na- jatých Drahomírou vrahů dne 15. září 912 závojem zardousena. Osobní věstník duchovenský z arcidie- cése olomoucké. Na faru Velký Petrov byl in- vestován dp. Ferdinand Kolek, kooperator v Stablo- vicích, vp. Josef Dostal obdržel jurisdikci za koopera- tora do Stablovic. V Pánu zesnul v Brně Jan Turza, diecesán olomoucký. Sv. biřmování. Z Týna Rovenska se nám píše: Skvělé uvítání, kterého se bylo dostalo Jeho Excellenci ndp. biskupu dru. Em. Janu Schöblovi při příchodu jeho dne 12. září t. r. do farní osady zdejší tak potěšilo a posilnilo jej, že beze vší únavy druhý den udělil sv. biřmování 688 biřmovancům během jednoho půldne. Biřmovanci s nevídanou zá- libou naslouchali láskyplným slovům jeho, že i slza radosti a nadšení objevila se na osmahlých tvářích mužů práce. Týž zjev u míře zvýšené znamenati bylo i v Libuni. Heslo »Pryč od Říma!« nikdy by zde půdy nenabylo, je ten lid český dětině církvi katol. oddán. Kéž Bůh Všemohoucí sílí na další apoštolské cestě Jeho Excellenci. Jubilejní slavnost. Z Luže se nám píše: V poutním chrámu Páně na Chlumku o svátcích ma- rianských dne 8. a 9. září péčí vdp. Jana Vlacha, bisk. vikáře a děkana, konala se na oslavu Spasitele jubilejní slavnost, jež se stkvěle vydařila. Neúnavný a ve vlasti českomoravské milovaný missionář P. Ai. Jemelka T. J. v sedmeru kázání nadšenými, úchvat- nými slovy posiloval ve sv. víře a rozněcoval k lásce Spasitele tisíce poutníků i přifařenců. Na 800 věří- cích přistoupilo ke stolu Páně. Zvláště krásná byla slavnost závěrečná, totiž postavení a posvěcení sva- tého kříže jubilejního v neděli odpoledne. Bylať ja- kýmsi druhým táborem lidu katolického v Luži, tá borem, v němž český lid katolický opravdově v ti- sících z místa i širého okolí manifestoval svoji víru katolickou pod praporem kříže, v němž »Ježíš Kri- stus Bůh-člověk žije, kraluje, vládne«, jakož hlásá ná- pis onoho jubilejního kříže. Všem přítomným zářilo z očí nadšení a radost a zůstanou jim tyto dny v ra- dostné památce a neméně i ti, jichž péčí a obětavostí připraveny byly. Ze srdcí všech těch zajisté nese se k nebesům vroucí přání: »Zaplať Bůh !«

Řádná valná schůze Katechetského spolku konala se v sobotu, dne 15. t. m. o 11. hod. dopol. v sále Sv.-Václavské záložny. Předseda dp. Em. Žák přivítav zástupce J. M. ndp. arcibiskupa Lva svob. p. Skrbenského vdp. preláta mnsg. dra. Frant. Krásla a všechny přítomné kollegy, předal slovo vsdp. prelátovi, který v upřímné delší řeči oslovil přítomné asi takto: Důstojní pp. katecheté! Mohu Vás jako zástupce Jeho kníž. Milosti našeho ndp. Arcipastýře ujistiti Jeho otcovskou láskou a blahovůlí oproti Vám všem. Tuto lásku a něžnou péči o Vás seznali jste hned tenkráte, když ponejprv jste pozdravili svého vrchního pastýře. Dobře jsou Jemu známy obtíže, s kterými jest Vám při vyučování zápasiti. Věru, musíme doznati, že nájezdy a nepřátelství proti církvi má hlavní pra- men svůj v neznalosti křesťanských pravd. — Tak mnohý křesťan čerpá znalost o našich poměrech jen z liberálních, nepřátelských novin. Čemu se ve škole přiučil z náboženství, toho neopakoval, znenábla za- pomněl, a nyní, ačkoli se má za intelligenta, jest přece v našich náboženských věcech úplný nevědomec. V této nevědomosti pak posuzuje církev, její instituce, její učení a hlavně její kněze. Řídě se dle hesla li- berálních novin: »Hic niger est, hunc tu Romane caveto!«, — to je černý, to je klerikál, toho se va- ruj, domnívá se, že v naší sv. církvi jest vše špatné, prohnilé, a proto že jest jeho povinnost, aby to na- pravoval; a napravuje nadáváním a utrháním na cti církvi a její služebníkům. O prázdninách mluvil jsem s lesníkem, který mi ukazoval krásné smrčky na místě druhdy skalna- tém a při tom pravil: »Tamhle bylo dříve místo zcela pusté, i umínil jsem si je zasázeti.! Nešlo to na

počátku, polovina sazeniček mi v prvním- roce vyhy- nula. V druhém roce asi třetina, ve třetím pouze pě- tina. Ale neustal jsem, tak dlouho jsem opravovala dosazoval a doplňoval, až ee mi dílo podařilo. — Toto rčení lesníkovo budiž i Vám při Vaší těžké a úmorné práci pobídkou. Pracujete v přeplněných třídách, mnoho hodin v témdni; máte na starosti žáky a žákyně rozličných vloh a povah; mnohdy vidíte, že při nejlepší vůli práce se Vám nedaří. Opakujte, doplňujte, opravujte, nedejte se másti nezdarem — a při tom se modlete; neboť práce s Božím požehnáním se vždy podaří. Mnoho na Vás, jako učitelích náboženství, zá- leží. Neboť nenaučí-li se dítko svatým pravdám našeho náboženství ve škole, pak se stává v ži votě buď nepřítelem naší sv. církve, který v nás vidí jen samou zlobu a špatnost, nebo vlažným kře- sťanem, který o kostel celý rok nezavadí a jest tak živ, jakoby po smrti žádného života vůbec ani nebylo. A přece chodil do křesťanské školy, byl vyučování náboženskému přítomen. Ale toto se mu buď znechu- tilo, nebo byl později v životě ku špatnostem sváděn. Proto jest třeba intensivně vyučovati náboženství, vhodnou methodou a způsobem lahodným, aby dítky ncjen předmět, ale také osobu katechetovu sobě zami- lovaly. Prokážete-li ve škole dítku nějakou laskavost, anebo dítku chdéámu nějaké milosrdeeství, získáte je snad navždy pro naší sv. církev. A získáte-li dítky, získáte samo sebou i rodiče, neboť dítky jsou klíčem k srdci rodičů. Hodní rodiče vyptávají se dítek doma, čemu se učily ve škole; matku, jejížto dítko jste po- chválili ve škole, získali jste často pro církev. I kdyby snad byla dříve nepřátelská a nechtěla o církvi mnohdy slyšeti, když s dítkem jejím budete opatrně a laskavě zacházeti, matku jeho získáte. Tak se stávají dítky apoštoly sv. církve v rodinách. A vám jsou tyto dítky svěřeny. Hleďte, jaký to vliv máte na lid! Jen z té příčiny chtějí odděliti školu od církve, by tohoto důležitého vlivu pozbyla. Z těch příčin jest také zvláštní opatrnostia moudrosti třeba při kárání a trestání školních dítek. Nepropůjčetež se nikdy za nástroje trestání dítek, by odium jejich neuvázlo na vás. Nejlepším vysvědčením pro každého katechetu jest, když dítko dospěvši v muže neb ženu s po- chvalou o něm mluví a rádo si na něho vzpomíná. Proto důst. pp. katecheté dítky sobě svěřené milujte, ujímejte se zvláště chudých a opuštěných dětí, nebo tím právě plníte slova Ktista Pána, když nejmenším věnujete pozornost. Co se tkne hmotných poměrů vašich, jsou stálou úvahou povolaných faktorů a jest naděje, že poměry politické se vyjasní, že i hmotné poměry katechetů se zlepší. Zítra jest svátek sv. Ludmily, která vyučilaa vychovala sv. Václava, knížete nám všem milého a svatého. Vychovávejte a vyučujte mládež sobě svě- řenou v témž duchu, aby se z vašich žáků stali ne- ohrožení a zbožní křesťané, obhájcové sv. víry a apo- štolové svých spolubratří. Jménem přítomných poděkoval vdp. prelátovi z jeho srdečná slova předseda schůze, a prosil jej, aby J. Mil. knížeti arcibiskupovi tlumočil upřímnou od- danost, lásku a úctu, s jakou všichni katecheté k němu jako ku svému arcipastýři a protektoru spolku vždy Inou. Katecheté se z toho upřímně těší, že na stolci arcibiskupském zasedá pastýř tak laskavý, vlídný a pečlivý a neustávají Hospodina prositi, aby zase plné zdraví a sílu apoštolskému náměstku vrátiti ráčil. Ze členů spolku odešel v tomto roce na věč- nost koll. B. Paulus. Přítomní povstáním uctili památku jeho a předseda prosí své pp. spolubratry, aby při oběti mše sv. věnovali jemu zbožnou vzpo- mínku. Po přečtení zápisu o poslední schůzi přečetl zprávu jednatelskou koll. J. Šmejkal. Chorobou stížený, nepřítomný jednatel p. F. Halbich uvádí práce výboru na zlepšení hmotných poměrů katechet- ských. Šchůze výborové byly v minulém roce 4, členských bylo 7. Tři z nich spojeny byly s přednáškou. Spolek čítá 11 členů zakládajících a 125 členů činných. Minulého roku přibylo 8 členů. Končí správu svojí přáním, aby i ti kollegové, kteří nejsouce členy spolku z jeho prací přece jen těžía získávají, vděčně činnost a význam spolku poznali a za členy se přihlásili. Na to podal koll. V. Železný zprávu po- kladní. Spolek má čistého jmění na 800 korun. Knihovník koll. Šmejkal podal zprávu o stavu spolkové knihovny. Po smyslu stanov vystupují z vý- boru koll. Halbich, Žák, Železný. Byli však opětně a jednomyslně do výboru zvoleni: Za ná- hradníky pak zvoleni: Prof. Šprongl, koll. Janota a Kulhánek. Za přehlížitele účtů koll. Loukota, Pešek a Jiráček. Když na to několik dotazů zodpovídal ndp, prelát msgr. dr. Frant. Krásl, předseda, děkuje všem přítomným, prohlásil schůzi za skon čenu.

Zprávy denní.

Konfiskace. Včerejší číslo naše zkonfiskc- váno bylo pro úvodní lokálku »Nová židovská sy- nagoga v Praze.« Iška ve Vídni měl dne 10. září přednášku v XVII. okr. Donnerplatz 9. Schůzi svolala národně- sociální strana a na programu bylo »Klerikalismusa křesťanství.« Výtah z řeči Iškovy jest asi ten: kleri- kálům (katolíkům) vypovídá boj a odporučuje »ná- rodní bírkev«. Druhý řečník p. Chlubna zase řekl, že se národní socialisté o náboženství nestarají. Pan Bechyně tvrdil, že se musí náboženství pěstovat, ale to čisté. A p. Tomášek vidí spásu českého lidu jen když přestoupí na pravoslaví. Mu- ziku dotvrdil konečně p. Iška poslední řečí, v níž uvedl, že souhlasí s vývody řečníků. Tot výtah z řečí, spáchaných na národní sociální schůzi. Kolik hlav, tolik smyslů a tolik syslů. Jak vidno, národní socialisté i s Iškou nevědí, co mluví a nevědí co chtějí. * Co chtějí němečtí radikálové, to po- věděl v Aši dne 11. září (scheidingtu) dr. Bareuther; jsou to v pravdě bláznivé požadavky: chtějí býti v Rakousku vládnoucím národem I. třídy, chtějí aby Rakousko co nejúžeji spojilo se s německou říší; v německých okresích buďtež německá podání, ně- mečtí úřadníci. V Rakousku mějž Halič, Bukovina a Dalmacie odloučené postavení, budiž všude státní jazyk německý, nastaniž osobní unie s Uhrami, utvo- ření společného celního území s Německem a jiné pěkné věci, pravé bláznovství. Jediné, co moudrého řekl Bareuther, bylo, aby byla tu ochrana domácí výroby a poctivé práce, posílení rolnictva a odstra- nění židovského vlivu. Zášť až za hrob. »Budivoj« píše: Přinesli jsme zprávu o úmrtí dp. faráře Martina Homol ky, jenž měl to neštěstí býti pastýřem nikoli oveček, nýbrž beranů rychnovských nad M. Na zvěčnělého jako hyeny sápou se německé listy, hlásajíce, že byl ultračechem a agitátorem, jehož Němcům nepřátelské smýšlení bylo všeobecně známo. Neoblíbenost jeho u německého obyvatelstva i při pohřbu byla prý dána na jevo. Surovci! — Německé časopisy dou- fají, že konsistoř vyhoví jich přání a pošle jim ted německého kněze. I s Pánem Bohem! Nebohý bez- tak český kněz, jemuž osudem je určeno, pro- žíti na tomto světě peklo uprostřed německých beranů. * Také ochota! Píše se nám: Počátkem mě- síce srpna t. r. pochvalně bylo psáno v tomto listu o panu inspektorovi v Náchodě, který zajisté s ne- všední ochotou poukázal plat za cesty do venkov- ských škol hned po ukončení školního roku — tedy již 1. srpna. Co máme však říci o jeho sousedu, panu inspektorovi v Novém Městě nad Metují, kterému ještě ani ve svách nenapadlo plat katechetům za cesty do venských škol vyříditi, ačkoliv již nový školní rok začíná!? Jednání takové musí každého naplniti největším podivením! Jak trapný činí to dojem, když katecheta na perně vytlapaný haléř má tak dlouho čekati, ba snad dokonce ještě se ho doprošo- vati! Do jednání takového měla by společná stížnost podána býti zemské školní radě. Bezohlednost dráhy. S nemalým nákla- dem postavená příční dráha z Teplic přes Lovosice do Liberce má sloužiti k dopravě zboží a zejména i dělníků, kterýchž tady všude, kde dráha se táhne, tolik potřeba. Než, jak bezohledně si vede k těm zá- kazníkům a producentům, jak nelítostně k tomu zá- stupu dělného lidu, neboť od konduktora až do té poslední tabulky jest všecko jen německé, takže člo- věk tu jede ne jako v Čechách, ale skrze teutoborské háje a kraje. Názvy stanic jsou jen německé a to v pruském znaku, na bílých tabulích s černým okra- jem a provolávání jen německé a mluva služební jen německá. * Peníze stávkářů. Po skončení tak nesvě- domitě sociálními demokraty vyvolané stávky korníků v Moravské Ostravě pronikly do veřejnosti zprávy o ukradení peněz stávkářů sociálně demokratických. A zprávy ty potvrdil sám jeden z agitatorů sociálně demokratických, který hnutí onoho se súčastnil. O tom píší »T. S. an der D.«, že vůdce socialistický Ro- sak, jenž tehdy hrál v Moravské Ostravě vůdčí úlohu a po fiasku mezinárodních apoštolů s ostatními »vůdci« dělnictva zmizel, ve schůzi železničních zří- zenců státních drah ve Vídni veřejně doznal, že sociálně demokratický stávkářský výbor s po- kladnou stávkářů, v níž bylo 24.000 korun, z Ostravy prchl a to proto, aby prý peněz nebylo užiio k jiným účelům národně smýšle- jícími dělníky. Tím »dělnické přátelství« těchto »vůdců« dělnictva ukazuje se opět v pravém světle. * Jubilejní sbírka sv.-Václavská Ústřední Matice školské bude uspořádána již v nejbližších dnech. Téměř veškeré přípravy k ní jsou hotovya příští týden budou všem českým obcím, korporacím a zejména také místním odborům matičním posílány