ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 761d5f90-8f13-11dd-9683-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
ALTO TextBloky — 57
#1 alto_textblock #1
Ročník padesátý třetí.
#2 alto_textblock #2
V Praze, v sobotu 19. července 1913.
#3 alto_textblock #3
Číslo 196.
#4 alto_textblock #4
Na ranní a večerní listy předpláci se V Praze v administraci: na měsla. na čévrt lsta . . . . 6 K — s dvojt donáškou ne devrt lota . . . . 7 K ez h na měsi Ve fliAlkáchí 2Ka Poštou a měsic. . . . . . na čtvrt lota : . . . 9 K 50 h s dvojí zásilkon na měsle- na čtvrt iota : . . . K
#5 alto_textblock #5
N
#6 alto_textblock #6
P
#7 alto_textblock #7
ecerní
#8 alto_textblock #8
Ni
#9 alto_textblock #9
I
#10 alto_textblock #10
dání.
#11 alto_textblock #11
V drobném prodejli ranni čislo o sobě . . za 8h večkrní. r. . . . . za d h Vě fliálkách na venkově: ranní dislo . . . . . . 10h vdčerní . . . . . . . . 5h
#12 alto_textblock #12
lnaeráty platí se hotově napřod- Předplacení a inserty přijíma admínistrace v Marinnské ul., B. Tam nacháneji se též redakco, tiskárna a srpodlee „Národních Llstů“ Rukoplay se nevracej
#13 alto_textblock #13
V Praz e, 19. července.
#14 alto_textblock #14
Četli jsme v ruských novinách článkyo Bulharsku, kde byl tento balkánský stát, jehož sláva a úpadek tak rychle se vystřídaly, při- rovnáván rybářské stařeně ve známé bajce Puškinově, která nebyla spokojena nenadálým štěstím a žádala na zlaté rybce víc a více, až na konec přišla o všechno a zbyly jí jen roz- bité necky.
#15 alto_textblock #15
Válka mezi spojenci.
#16 alto_textblock #16
Turci u Drinopole.
#17 alto_textblock #17
Z Caříhradu, 18. července. (K. k.) Ve 12. hodin v noci. Turecká jízda přibyla před Drinopol. Z Londýna, 19. července. („N. Fr. Pr. Diplomatičtí zástupci Turecka ve všech hlav- ních městech prohlašují, že Porta nikdy nepo- mýšlela ani nepočala pokoušeti se o zpětné získání území za pomezní čarou Enos—Midia Opačné zprávy jsou původu bulharského.
#18 alto_textblock #18
k trojspolku, spočívají na reelním podkladu Řecko musí ovšem největší váhu přirozeně klásti také na dobré poměry k trojdohodě. Ve zmíněných kruzích považuje se pochopitel- ným, že Řecko jako stát neslovanský hledá pro své příští postavení na Balkáně a v Evropě oporu také u trojspolku, ve kterém jsou Slo- vané v menšině.
#19 alto_textblock #19
Rumunsko ochotno k míru. Z Berlína, 19. července. „Localanzeiger“ oznamuje z Bukurešti ze dne včerejšího, že rumunský vyslanec v Bělehradě předložil ne- pochybně včera notu, ve které Rumunsko pro- hlašuje, že považuje nynější okamžik za pří- znivý k vyjednávání o mír a že je ochotno se ho súčastniti.
#20 alto_textblock #20
harska, že však musí se postarati o to, aby vyloučena byla možnost, že by Bulharsko je náhle přepadlo. Proto dlužno ve válce pokračovati, dokud Bul- haři nepřijdou ke kříži. Venizelos prohlásil spolupracovní- ku „Journalu“, že Řecko a Srbsko jsou svorní ve všech záležitostech, a že budou bojovati proti Bulharsku, doku nebude uzavřen mír trvalý, kte- rý by navždy učinil přítrž bul- harské převaze na Balkáně. Ve- nizelos popřel, že mezí Rumunskem, Řeckem a Srbskem jest nějaká dohoda. Rumunsko jenom proto sáhlo k meči, poněvadž mus stejně jako Řecko a Srbsko zabrániti, aby Bulharsko nenabylo na Balkáně dominuji cího postavení.
#21 alto_textblock #21
hlavní trati jezditi denně jeden rychlík. Nákladní vlaky budou jezditi na všech tratích, vyjímaje trat Pitesci-Vereiorova. Z Cařihradu, 19. července. Dle sdělení ru- munské vlády bude rumunská poštovní dopra- va parníková mezi Konstancí a Cařihradem zítra 20. t. m. opět zahájena. Poštovní parníky budou prozatím jezditi dvakráte týdně.
#22 alto_textblock #22
Strašné obětí dosavadních bojů. Z Petrohradu, 19. července. („N. W. T.“) V telegramu „Nového Vremene“ z Bč- lehradu odhaduje se počet padlých ve dru- hé balkánské válce na 140.000 osob,z nichž připadá na Bulharsko 70.000, na Srbsko 40.000 a na Řecko 30.000 osob zabitých.
#23 alto_textblock #23
Přirovnání toto je sice velmi lákavé, ale ještě daleko ne správné. Poražené a se všech stran sevřené Bulharsko, ať už jakkoli do- padnou podmínky míru, bude stále ještě větší. než ostatní státy na Balkáně, kromě Rumun- ska. Draho, strašně draho zaplatilo Bulharsko těch 10.000 km2, kterých nechtělo ustoupiti Srbsku. A mělo z čeho dávati. Před válkou Bulharsko mělo skoro 100.000 km?, k tomu přibylo by ještě 50.000 km2, dobytých na Tur- cích, takže by vždy ještě Bulharsko bylo teri- toriálně větší, než Rumunsko, jež má 132.000 km2, a skoro dvakráte tak veliké jako Srbsko. které i s novým územím mělo by asi 84.000 km2. Vezme-li si nyní Rumunsko čtyřhran o Turtukaje po Balčik, ubude tím Bulharům z jich vlastní země asi 5—6000 km3. Kolik zů- stane Bulharům v Makedonii, prozatím těžko předpovídati. Ale o „rozbitých neckách“ bul- harských mluviti nelze. Ovšem, na dlouhá léta je zničen vojenský a politický prestiž Bulharska, a jmenovitě da- lekosáhlé výbojné plány na Balkáně jsou zma- řeny. Ale přes to zůstane Bulharsko stále ještě veličinou, s kterou balkánské státya jmenovitě Srbsko musí počítati. Balkánským státům, které nedovedly bez krvavých sporů rozděliti mezi sebou dobytá území, hrozí nyní nebezpečí s jiné strany. Jako po válce r. 1878 zasahuje do nynějších balkán- ských sporů mezinárodní diplomacie v čele s naším Berchtoldem, který našel novou for- muli pro řešení makedonské otázky, formuli podobnou té, s kterou vystoupil právě před rokem a tak polekal balkánské státy, že spěš- ně se pustily do války s Tureckem, aby zma- řily Berchtoldův plán — autonomii v kra- jích evropského Turecka. Berchtold nyní chce. aby spornému území makedonskému dostalo se autonomního zřízení a hlavním městem autonomní Makedonie aby by Solun.
#24 alto_textblock #24
Mezinárodní komise pro stanovení hranic bulharsko-tureckých. Z Říma, 19. července. (K. k.) „Tribuna píše: Mezinárodní komise k vytýčení turecko- bulharských hranic sejde se příštím tý- dnem v Cařihradě a zahájí nepro- dleně své práce. Všechny velmoci jme- novaly již své zástupce. Plukovník Caputo, zástupce Italie, odjede dnes nebo zítra do Ca- řihradu. Komise musí se rychle chopiti díla. Zahájení prací nemůže zůstati bez významu pro Portu. Čára Enos—Midia byla stanoven konferencí a velmoci nemohou připustiti, aby protokol byl porušován. Všechny velmoci jsou tudíž zajedno v tom, aby za všech okol- ností uloženo bylo Turecku dbát hranic, určených mu jejich pro- střednictvím. Z Říma, 19. července. („N. Fr. Pr.“) Mezi- národní komise pro úpravu bulharsko-ture- ckých hranic sejde se počátkem přístího týdne v Cařihradě. Italský její delegát odjel včeraz Říma a přibude do Cařihradu v úterý. Komise zahájí ihned své práce, aby nebylo žádné po- chybnosti, že usnesení londýnské konference v celku i v podrobnostech zůstanou platna a že turecké vojsko nesmí pohraniční čáru Mi- dia—Enos za žádných okolností překročiti. „Tribuna“ předpovídá pro případ, že by turecká vláda bojovnost armády nezdolala a postup na Drinopol nezastavila, společnou akci velmocí, protože by jinak Rusko zakro-
#25 alto_textblock #25
čilo samo.
#26 alto_textblock #26
Bojovný projev rumunský. Z Bukurešti, 19. července. „Minerva“ uve- řejňuje projev aktivního ministra, který pra- vil: Co nám přinesou dni nejbližší, nemohu po- věděti. Možná, že dojde k vyjasnění, jest však takémožno, ževypukne válka, pro- ti které válka dosavadní byla pou- hou hračkou. Rumunský národ jest pro všechny případy vyzbrojen a má bezpeč- nost, že nebude semu něčeho nedo- stávati, aby ze všeho mohl vyjít vítězně. Nehledáme válku, ale byla nám vnucena. Ranní listy oznamují, že rozhodující kruhy zachovávají zdrželivost o situací. Zpravodajům novin bylo však praveno, že situace jest velmí vážná a že kompensace jsou možné. Dojde-l k zatímnímu míru na základě evropské konfe- rence, která by se však v Bukurešti nekonala. potom bude záviseti další vývoj věcí na tom jak se Rumunsko k této konferenci postaví. Na žádný způsob nepřistoupí rumunská vláda na taktiku vyčkávací nebo slibovací. O schůzce Venízela s Pašíčem. — Naděje n mír dobré. Z Vídně, 19. července. „Südslavische Korr.“ dovídá se z Bělehradu: Podle výroku mp. Pašiče o jeho cestě do Skoplje a Niše možno soudit, že naděje na blízký mír jsou dobré. Pašič prohlásil o své schůzce s Veni- zelem, že dopadla uspokojivě a doložil, že zji- štěn naprostý souhlas mezi oběma kabinety. který sahá dále, nežli dohoda, učiněná pouze ad hoc. Mezisrbským a bulharským kabinetem zahájeno přímé vyjed- návání. Tou dobou koná se konversace me- zi Bělehradem a Soflií v příčině míru. Ze spo- lehlivého pramene se sděluje, že konversace ta koná se v Bukurešti. Rumunsko si přeje. aby Bulharsko se dorozumělo s ním a s Ture- ckem, avšak do války Bulharska s Řeckem Srbskem se nechce plésti. Stačí mu, když Bul- harsko do dohody s Rumunskem pojme také dohodu se Srbskem a Řeckem.
#27 alto_textblock #27
Nový bulharský ministr zahraničních zá- ležitostí. Z Paříže, 19. července. (N. Fr. Pr.) Nový bulharský ministr zahraničních záležitost Genadiev je v Paříži dobře znám. Ab- solvoval zde své studie a žije v přátelském poměru s Pichonem a Clemenceauem, který udržuje častými návštěvami v sekvanské me- tropoli. Také loňského roku dlel delší dobu v Paříži. Genadiev je pro naprosto neodvislost politiky Bulharska. Bulharské loďstvo v Sevastopoli nechce odzbrojiti? Z Berlína, 19. července. Dle petrohradsk zprávy „Localanzeigeru“ vzpírá se velitel bulharského loďstva, uchýlivšího se do Seva- stopolu, tomu, aby děla z bulharského křižá- ku byla dopravena na pevninu a 5 torpédo- vých lodí by bylo odzbrojeno. Ruský vyslane v Sofiji zakročil ve věci té důtklivě u sofij- ské vlády. Bulharští námořní důstojníci prohlá- sili, že požadavku za odzbrojení nemohou vy- hověti, protože Bulharsko války Rumunsku oficiálně nevypovědělo. Bude-li se však v Se- vastopolu na odzbrojení trvati, bulharské lod- stvo opustí válečný přístav.
#28 alto_textblock #28
V Sofijí klid. Z Vídně, 19. července. „Südslawische Korr.“ oznamuje úřadně ze Sofije, že jest tam i v celé zemi naprostý klid a pokoj, a že vše- chny pověsti o postrachu v městě jsou vy-
#29 alto_textblock #29
myšleny.
#30 alto_textblock #30
Rumunsko postupuje v dohodě s Ruskem. Z Paříže, 19. července. „Petit Pari- sienne“ oznamuje z Petrohradu, že Rusko s vzdalo úkolu prostředkovati mezi Srbskem a Bulharskem. Rumunsko jedná v pl- né dohodě s Ruskem. Podmínky pro volnost vojenské akce, které slíbilo Rumun- sko Rusku, nesou se v tom směru, že Ru- munsko se zavázalo po uzavřen míru přistoupiti k balkánskému
#31 alto_textblock #31
s v a z u.
#32 alto_textblock #32
Těžká obvinění Bulharů. Z Bělehradu, 18. července. (K. k.) Tisková kan- celář sděluje: Počet ukrutností, páchaných Bulhary na našich raněných vojínech, se množí každým dnem. Velitelé různých sborů uvádějí denně strašlivé příklady. Tisková kancelář vypočítává řadu takových případů a praví ke konci: Cizí do- pisovatelé mohou se přesvědčiti o ukrutnosti a barbarství Bulharů a mohou civilisované Evropě oznámiti plnou pravdu. Zprávy bulharské telegrafní kanceláře o srbských ukrutnostech přicházejí pozdě i když mají býti odplatou za srbské a řecké zprávy o bulharských ukrutnostech na pravdě se zakláda- jící. Po přepadení a vydrancování cizích konsulátů ve Sěru, po známém apelu krále Konstantina na evropské dvory a po řádění bulharské soldatesky v Knjaževci, kde spáchány všechny bestiality, od vražd, paličství a sprznění, až do zehavování ra- něných, což zjištěno bylo zahraničními dopisovateli, je odpověď na bulharské osočování zcela zby- tečnou. Ze Soluna, 18. července. (K. k.) Rakousko- uherský místokonsul Zlatko přibyl sem se svou ro- dinou ze Sěru, aby zařídil nezbytně rychlou pomoe pro rakouské a uherské sbátní příslušníky, připra- vené o veškeren majetek a dal dopraviti do Sěru šatstvo, prádlo, houně a potraviny. Generální kon- sul Král a jeho choť ho v tom co nejhorlivěji pod-
#33 alto_textblock #33
porovali.
#34 alto_textblock #34
Řeže v Doxatu. Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agence d'Athěnes. Konsulové mocností v Kavale byli vy- zváni odebrati se do Doxata, aby se přesvědčil o řežích. Doxato jest úplně pobořeno. Potvrzuje se, že z 3000 obyvatelů bylo 2500 povražděno bulharským vojskem. Pouze 130 lidí nalezlo se v městě na živu.
#35 alto_textblock #35
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
#36 alto_textblock #36
Císař německý do Londýna. Z Berlína, 19. července. Ve zdejších směrodst- ných kruzich dodává se k londýnské zprávě, že německý císař s císařovnou příštího jara navštíví anglické královské manžele, že tato návštěva je
#37 alto_textblock #37
možna.
#38 alto_textblock #38
Car Mikuláš v Revalu. Z Petrohradu, 18. července. [Spb. Ag.) Car Mikuláš připlul dnes odpoledne s rodinou na jach- tě „Standart“ do revalského přístavu. Byl příto- men lodním manevrům a střeleckým cvičením. Po nich vrátila se jachta „Standart“ s carskými man- žely a jejich dětmi do standartské rejdy ve fin- ských vodách
#39 alto_textblock #39
Toto řešení před krátkou dobou nebyli by vítali ani Srbi, ani Řeci, ani Bulhaři; nyní Bulhaři arci budou rádi, že aspoň takto Ma- kedonie neposílí jich nedávné spojence. Autonomní Makedonie může nás překva- piti ještě jedním nadělením — novým národem slovanským. Jestliže mohly se dělat v Bosně a Hercegovině pokusy s „bosenským“ jazy- kem, proč by se týž pokus nemohl opětovati v Makedonii? Mezi Makedonci je řada lidí. kteří se nepočítají ani k Srbům, ani k Bulha- rům, ale považují se za zvláštní slovanský kmen „Makedono-Slovany“; tvrdí o sobě, že tvořili až do Dušana Silného samostatný stát a národ, že z jich kmeno pocházejí Cyrilla Method, že na Kosovu poli byl účasten jich král Volkašin (Vukašin) jako vasal srbského cara Lazara, že slavný junák srbsko-chorvat- ských písní kralevič Marko je vlastně z rodu makedonského, že tudíž třeba jen tyto tradice obnoviti. V Petrohradě Makedono-Slované právě začali vydávati časopis „Makedonski Golos“. V posledním čísle pouštějí se i do církevní politiky a hrozi, že Makedonci pře- jdou od pravoslaví k uniatství s katolickou církví, nebudou-li jich národní zájmy nále žitě chráněny.
#40 alto_textblock #40
Akce velmocí pro mír. Z Říma, 19. července. (N. Fr. Pr.) „Tri- buna“ sděluje z Petrohradu: Kabinety ruský. rakousko-uherský a italský jsou v nejčilejších stycích a vyměňují stále telegramy, aby. bude-li třeba, podnikly společnou akci ve prospěch politicko-vojenské rovnováhy mezi balkánskými státy. VIády těchto tr států jsou svorny v tom, že poní- žení Bulharska, jaká zamýšleji Srbsko a Řecko, odporují sprave- dlnosti a měla by neblahý účinek na mir. Makedonie neodvislým státem? Z Paříže, 19. července. Oznamuje se sem z Vídně, že Rakousko-Uhersko má úmysl navrhnouti velmocem, aby Make- donie stala se státem neodvislým, který by se skládal z oněch území, o která se právě na Balkáně vede boj. Solun stala by ce hlavním městem Makedonie. Sly- šení hr. Berchtolda v Išlu bylo věnováno tomuto návrhu, pro který Rumunsko a Bulharsko bylo již získáno. Vyjednávání Řecka s Tureckem. Z Cařihradu, 18. července. (K. k.) V infor- movaných kruzích se proslýchá, že nynější vy- jednávání, vedené v Athénách mezi Tureckem a Řeckem, týká se příštích hranic mezi oběma zeměmí, jichž stanovení naráží následkem po- žadavků Řecka na obtíže.
#41 alto_textblock #41
Řecko a trojspolek. Z Berlína. 19. července. V kruzích zdejší balkánské diplomacie jsou přesvědčení, že po- věsti, dle nichž jeví Řecko chuť přiblížiti se
#42 alto_textblock #42
Venízelos o schůzce s Pašíčem. Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agenced Athěnes.) V ministerské radě sdělil minister. předseda Venizelos svoje dojmy, získane při schůzce se srbským minist. předsedou Pa- šičem a prohlásil: V odpovědi na ruské za- kročení vysloví Řecko a Srbsko Rusku svů dík za intervenci a prohlásí, že jak Srbsko, tak i Řecko jsou ochotny vejíti v pří- mé vyjednávání s Bulharskem pro uzavřenímíru. Vyhražujíce si sděliti Bul- harsku podmínky obou spojenců, prohlásív odpovědi, že zodpovědnost za válku spadá n Bulharsko. Venizelos líčil pak skvělý stav ře- cké armády, jejíž nadšení jest nevylíčitelné. Projevy Pašíče a Venizela. — Bude se bojo- vatí dále.
#43 alto_textblock #43
Z Paříže, 19. července. Bělehradský zpravodaj „Matinu“ měl včera rozmluvu s Pašičem, který mu prohlásil, že ani Srbsko ani Řecko nepřeje si rozdrcení Bul-
#44 alto_textblock #44
Rumuní v Bulharsku. Z Bukurešti, 18. července. (K. k. rum.) Oficiosní listy sdělují, že rumunské vojsko po- kračuje v pochodu a obsadilo Vracu, která jest vzdálena 60 km od Sofije. Z Bukurešti, 19. července. (N. Fr. Pr. Zpráva, že rumunské vojsko vtrhne do Sofije. je mylna. Rumunské vojsko postoupí však až k balkánskému pohoří. Obsazení Sofije mohlo by přivoditi události, kte- ré nejsou v úmyslech rumuniské vlády a jež by znesnadnily vyjed- návání o mír.
#45 alto_textblock #45
Doprava v Rumunsku. Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Od neděle bude znovuzahájeno paroplavební spojení meri Kystendží a Cařihradem. Odjezd z Kystendže jest v neděli a ve čtvrtek. Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Železniční správa oznamuje, že od pondělka bude na každé
#46 alto_textblock #46
Politická hlídka.
#47 alto_textblock #47
Vláda protí zvýšení přirážek a pivní dávce? Již včera večer sdělila „Bohemia“, že místodržitel kníže Thun, vrátiv se z Vídně do Prahy, oznámil v zemském výboru, že vláda chová se k žádosti zemského výboru, aby zemské přirážky byly zvýšeny o 10%% a aby zavedena byla 4korunová pivní dávka, odmi- tavě. A dnešní „Pr. Tagbl.“ oznamuje z Vídně, že usnesení zemského výboru v příčině zvý- šení zemských přirážek a vybírání pivní dáv- ky bylo odepřeno císařské schvále- ní a dokládá k tomu: „Zemský výbor předlo- žil vládě své usnesení k docílení císařské sankce. Považovalo se za pravděnepodobné, že by vláda převzala za to zodpovědnost, po- něvadž Němci souhlas vlády k ote-
#48 alto_textblock #48
Z revuí a časopisů.
#49 alto_textblock #49
„Národopisný Věstník Českoslo- vanský“ (VIII., č. 6) přináší studii dra. Josefa Salaby „Pověst o bílé paní v litera- tuře a v tradicích českého lidu“. Stat Salabova je spolu zajímavým příspěvkem ku po- znání ducha a činnosti Tovaryšstva Ježišova v XVI. a v XVII. století. Dr. Salaba dokazuje totiž, že pověst o bílé paní v rodě Vítkovců (a tím i v Čechách), jak nám je literárně zachována, není rodová, ale umělá, i posthumní, nesena v rukou i rukama Jesuitů, a indirektně výrobkem jesuit- ským (výklady i zprávami o zjevování). Jak byl jesuitský řád pilně účasten na šíření víry v du- chy, která v XVII. století tak hrůzně opanovala, dokládají na př. zápisy pana V. Slavaty: V jed- nom ze svých rukopisných foliantů, zachovaných v archivě jindřichohradeckém, vypráví V. Slavata o známém P. Canisiovi S. J. v Ingolštatě, jak hlasem velikým modlíval se, uzavřen celé hodiny. za osvobození duší. S jiným Jesuitou, specialistou v oboru osvobozování duchů z očistce, seznámil se Slavata osobně. Byl to P. Gladick, který vy- proštění bílé paní spojoval přímo se zničením zámku na Jindřichovu Hradci a proti čemuž Balbín protestoval, řka, že bílá paní je duch dobrý. Gla- dick při svých osvobozovacích funkcích vypouští- val na konci připravenou holubici, která se vzná- šela v kostele nad oltářem a konečně vylétla otevřeným již oknem: a to prý je ta vysvobozená duše z očistce. Konečně byl při jednom takovém úkonu dopaden a usvědčen — z hamižnosti a pot- vodu. A šířiti zprávy i pověsti, které odpovídaly tendenci řádu, jesuité mohli a uměli neobyčejně. Jesuitský řád měl v XVI. století výbornou a úspěš- nou organisaci, chromnou čilost. Členové kolejí se stále střídali, stále si dopisovali, půjčovali knihy. oznamovali zprávy, rychle putovali od místak místu. Byly to pravé živé noviny a nejrychlejší své doby. A tak se nějaká látka podivuhodně záhy rozšířila od jednoho konce Evropy k dru- hému za neobyčejně krátký čas: byliť jesuitě praví internationální nositelé. A tak se stalo též s pověstí o bílé paní. Při šíření pověsti té neroz-
#50 alto_textblock #50
hodovala ovšem jenom snaha o nové zjevení (du- cha). Pověst měla i poslání politické: šlo o to, společnou rodovoů tradicí dokazovati i příbuz- nost rodovou: Rožmberkové tím způsobem měli mnoho vzácných příbuzných, skutečných i fiktiv- ních. „Rostla jejich genealogie jako lavina. Vzpo- mínáno i vzdálených starých příbuzných, ač ovšem znamenitých — na př. i Habsburků; a tak — tuším, týmž vlivem (jesuitským) — vstoupila bílá paní i do vídeňského hradu, jakožto společný ro- dový duch. Příbuzenství s Habsburky — skrze Petra z Rožemberka a Záviše z Falkenštejna — se na Krumlově vždy dobře pamatovalo. Ani jejich často vítězně nároky na České Budějovice nejsou bez příbuzenských důvodů. Není však tento po- slední genealogický fakt i prostředek jen proje- vem boje o veliké dědictví hasnoucího rodu (ro- žemberského), boje mezi stranou katolickou a pro- testantskou?“ — V ostatním obsahu „Národopis- ného Věstníku“ je: Jiří Horák. Drobné příspěvky národopisné. — Literatura. — Drobné zprávy ná- rodopisné. — Zprávy o museích a společnostecl národopisných. — Povídky Kladské, které sebral Joseí Kubín a komentářem kriticko-bibliografi- ckým provází J. Polívka.
#51 alto_textblock #51
*
#52 alto_textblock #52
V „Brdském Kraji“ (V. č. 8) uveřejňuje Th. Montanus úvahu „Za uměleckou vý- ehovou“, kterou zakončuje dobrým návrhem jak pracovati k rozšíření umění mezi lidem. „Jest lid náš opravdu tak barbarský, že nemá vkusu Nemá a neměl svého umění? Konstatujeme sku- tečnost, že je měl, dokud města nezničila nejušlech- tilejší lidové cítění umělecké. Schováváme dokla- dy tohoto umění do museí jako mrtvé památky. ač bychom je měli vlastně udržeti při životě, č chráníme banální neumělecký průmysl a souhla- síme se zánikem lidového umění? . . . Pleny, ke- ramiku, kování, nábytek atd. skrýváme v museích jako doklady lepšího života, jichž místo zaujalo bezcenné — jak tu možno štěpovati nové idee? Ne vnášet nové, křísit třeba krásné, jež žilo plným životem; musea musejí propustit zakletou duši u- měleckého vkusu lidového a z krásných vzorů, pří- stupných vytryskne nový život. Za pomocnou akci vzkříšení pokládal bych výstavky lidové práce —
#53 alto_textblock #53
ne uzavřené v centrech, nýbrž jdoucí domů na venkov, jako apoštolové lepší doby. Sbírky kras- lic, výšivek, keramiky, obrázky a fotografie lido- vých staveb, ozdob atd., toť atmosféra umělecké- ho cítění lidového, toť most od přírody k vrchol- nému užití námětu z přírody. Určitěji vyslovuji návrh tak, aby uspořádány byly kočovné výstav- ky lidového umění všech oborů a posílány po kraji beze slova výkladu. Jen místní určení, naznačená idea stačí — ostatní domyslí vnímavá duše a snad. řekl bych: jistě zalíbí se umění původem duši blízké a svede k napodobení. Pro výběr opravdu vkusného, krásného a ne nákladného národopisný výzkum slovanský snesl již dosti materiálu, takže provedení neskytalo by valných obtíží. Po pří- pravných výchovných pracích teprve můžeme če- kati, že výstavy umělecké, koncerty, divadla bu- dou míti své návštěvníky a zmizejí nářky, že není porozumění pro umění.“ — „Brdský Kraj dále ob- sahuje: A. Drachovský. V huti Dobřívské. — A. Fafl. Reformací Rokycanská. — J. Hodek, Jak učitelům v Rokycanech v polovině XVIII. věku přidávali a ubírali. — F. Světlík, Poslední cech ro- kycanský. — Č. Knittl, O útvaru kamenouhelném u Vejvanova. — Mozr a Kozák, Hospodářské ná- činí na Rokycansku. — M. Kozák. Pověst o oltá- řích na Žďáře. — Gregorias, Tajemné. — J. Mach. Píseň o ševcích. — Úmrtí. — Směs. — Zprávy spolkové a knihovní. — Literatura.
#54 alto_textblock #54
Různé zprávy.
#55 alto_textblock #55
= Historky o Lenbachovi. Slavný bavorský malíř Frant. Lenbach vynikal, jak známo, v portre- tování a skoro všichni evropští mocnáři a vý- znamné osobnosti byli jim malovány. Honorář by u něho věcí vedlejší a spokojil se za svou práci mnohem menší odměnou nežli jiní malíři jeho vý- znamu. Hlavní věcí bylo, aby byl modelem nadšen. Za jeho římského pobytu navštívil ho jednou starý pán s neobyčejně krásnou mladou damou. Byl to benátský bankéř Rombo. Lenbach, fascinovaný krásou dívky, přijal návštěvníky tak přátelsky, že ho bankéř pozval, aby je v Benátkách navštívíl. Lenbach pozvání přijal a brzy se u bankéře objevil.
#56 alto_textblock #56
Bylo smluveno, že Lenbach vymaluje Rombovu dceru. Bankéř jako peněžník chtěl míti hned všecko vyjednáno a proto se ptal, co bude portrét stát. „Nicí“ odpověděl Lenbach. Malovati hlavu krásy tak klasické, je radostí a ne praci!“ Bankéř řekl. že tak cenný dar nemůže přijati. Ale Lenbacha urá- žela i jen myšlenka, že by takový obraz měl býti zaplacen a oba tvrdohlavci se rozešli a Lenbach krasavici nemaloval. Za to však, koho maloval ne- rad, od toho si dal hodně zaplatiti a ještě byl k němu nezdvořilý. Zbohatli lidé se k Lenbachovi jen hrnuli, neboť býti malován Lenbachem, zname- nalo „býti uznán“. Kdysi přišel k mistru jistý ber- linský bankéř s otázkou, mnoho-li by stál portrét? Lenbach žádal neobyčejně mnoho. Bankéř se za- razil a řekl: „Ale to je ohromný obnos! Za polo- vinu jsem nedávno koupil vámi malovaný obraz Bismarkův!“ Lenbach odvětil: Možná! Ale malo- vati Bismarka působilo mi potěšení a nebudetesi přece myslit — třeba jste byl, kdo ví, jak pře- svědčen o své ceně — že mi bude stejným potě- šením, malovati i váš obraz?“ = Úpadek dívčí výchovy v Japonsku. Tokij- ské listy vyslovují své politování nad tím, že chodá do škol stále méně japonských dívek, kdežto ná- vštěva hochů za stejných podmínek stále vzrůstá. Příčinu prý dlužno hledati v tom, že jisté kruhy jež s neklidem pozorovaly hnutí „rovnocennost obou pohlaví“, pracují nyní na tom, aby poměry byly vráceny do starých kolejí a žena zachována jenom domácnosti. Toho se ovšem dle jejich názoru do- cilí jen zmenšením divčího vzdělání. = život svého dítěte obětoval mílence. Z Říma se oznamuje: Strašný zločin byl odhalen na Sicili u Palerma. Policie našla na poli bezhlavé tělo hocha asi Sletého. Vyšetřováním se zjistilo, že hocha zabil vlastní jeho otec, jistý Antonis Salerno. Byl vdovcem a chtěl se po druhé oženiti, ale jeho milenka prohlásila, že si nikdy nevezme muže který má dítě z prvního manželství. Zmámen vášní k ženě, kterou chtěl získat stůj co stůj. rozhodl se, že se hocha zbaví. Vzal dítě s sebou na pole, nožem mu prořízl krk a hlavu oddělil od (ěla, jež zakopal. Hlavu přinesl milence. Salerno byl zatčen po dlouhém zápase s čotlníky.
#57 alto_textblock #57
Nejstarší škarohlíd. V britském museuv Londýně je starý papyrus, pocházející ze třetího tisíciletí před Kristem, jenž obsahuje mudrosloví královského filosofa Ptah-hotefa. Ve sbírce výro- ků je také nejstarší, dosud známá výstraha před ženami. Ve volném překladu zní: Navštěvuješ-li svého přítel uvnitř jeho domu, ať jako pán, bratr, nebo přítel, na každém místě kam přijdeš, střez se přiblížiti se k ženám: opravdu není radnos nimi prodlévati.“ — Ale což to musila býti nenávist k ženám? Neměl filosof spíše na mysli orientálskou horkokrevnost a nebyla výstraha spí- še ohledem k hostiteli? Kdo může nyní vědět, co rodilo se tehdy v hlavě filosofa? — Stoletý spisovatel. Je-li vzácností vysoký věk u lidi, kteří duševně nic nebo zcela málo pra- cují, je to skutečným divem u těch, kteří po celý život úsilně vyčerpávali životní elektřinu přemý- šlením a mnohdy i materiálním nedostatkem. Spi- sovatelem, který v poměrné svěžesti dožil 100 let jistě jediný případ nynější doby — je Francouz F. Fertiault, který kdysi na vrcholu své tvorby nebyl jen plodným, hodně čteným básníkem, ale také obratným žurnalistou, jehož zábavné cause- sie o ženách a dětech vyvolaly mnohou veselou chvili. Fertiault přežil všechny, kteří zasedali s ním ve Společnosti francouzských spisovatelů, ač mno- zí byli o kolik desítek mladší. Gautier, Leconte de Lisle. Lemerre, Sully Prudhomme. Catulle Men- děs. Verlaine. Léon Dierx, ti všichni byli jeho bratry v básnictví a všichni ho předešli tam, kde je to snad lepší. Starý pán je prý dosud elegantní a libuje si v krásném okolí. Jeho nádherná pra- covna je zeela moderně zařízena, plna obrazů, knih a sošek a mohla by býti zcela dobře pracovnou básníka třicetiletého. Nescházejí ani návštěvy krásných žen, jež stařičkého básníka obklopují květinami, jedinou jeho vášní, jež zbyla mu z dob mládí. Mladí básníci a spisovatelé k němu přichá- zejí a předčítají mu svá díla. Sleduje směry a tou- hy dnešních dob, obklopuje se mládím, a to jistě má nemalou zásluhu o jeho vysoký věk a duševní svěžest.