#1
alto_textblock
#1
Ročník padesátý třetí.
#2
alto_textblock
#2
V Praze, v sobotu 19. července 1913.
#3
alto_textblock
#3
Číslo 196.
#4
alto_textblock
#4
Na ranní a večerní listy
předpláci se
V Praze v administraci:
na měsla.
na čévrt lsta . . . . 6 K —
s dvojt donáškou
ne devrt lota . . . . 7 K ez h
na měsi Ve fliAlkáchí
2Ka
Poštou
a měsic. . . . . .
na čtvrt lota : . . . 9 K 50 h
s dvojí zásilkon
na měsle-
na čtvrt iota : . . . K
#7
alto_textblock
#7
ecerní
#10
alto_textblock
#10
dání.
#11
alto_textblock
#11
V drobném prodejli
ranni čislo o sobě . . za 8h
večkrní. r. . . . . za d h
Vě fliálkách na venkově:
ranní dislo . . . . . . 10h
vdčerní . . . . . . . . 5h
#12
alto_textblock
#12
lnaeráty
platí se hotově napřod-
Předplacení a inserty přijíma
admínistrace v Marinnské ul., B.
Tam nacháneji se též
redakco, tiskárna a srpodlee
„Národních Llstů“
Rukoplay se nevracej
#13
alto_textblock
#13
V Praz e, 19. července.
#14
alto_textblock
#14
Četli jsme v ruských novinách článkyo
Bulharsku, kde byl tento balkánský stát, jehož
sláva a úpadek tak rychle se vystřídaly, při-
rovnáván rybářské stařeně ve známé bajce
Puškinově, která nebyla spokojena nenadálým
štěstím a žádala na zlaté rybce víc a více, až
na konec přišla o všechno a zbyly jí jen roz-
bité necky.
#15
alto_textblock
#15
Válka mezi spojenci.
#16
alto_textblock
#16
Turci u Drinopole.
#17
alto_textblock
#17
Z Caříhradu, 18. července. (K. k.) Ve
12. hodin v noci. Turecká jízda přibyla
před Drinopol.
Z Londýna, 19. července. („N. Fr. Pr.
Diplomatičtí zástupci Turecka ve všech hlav-
ních městech prohlašují, že Porta nikdy nepo-
mýšlela ani nepočala pokoušeti se o zpětné
získání území za pomezní čarou Enos—Midia
Opačné zprávy jsou původu bulharského.
#18
alto_textblock
#18
k trojspolku, spočívají na reelním podkladu
Řecko musí ovšem největší váhu přirozeně
klásti také na dobré poměry k trojdohodě.
Ve zmíněných kruzích považuje se pochopitel-
ným, že Řecko jako stát neslovanský hledá pro
své příští postavení na Balkáně a v Evropě
oporu také u trojspolku, ve kterém jsou Slo-
vané v menšině.
#19
alto_textblock
#19
Rumunsko ochotno k míru.
Z Berlína, 19. července. „Localanzeiger“
oznamuje z Bukurešti ze dne včerejšího, že
rumunský vyslanec v Bělehradě předložil ne-
pochybně včera notu, ve které Rumunsko pro-
hlašuje, že považuje nynější okamžik za pří-
znivý k vyjednávání o mír a že je ochotno
se ho súčastniti.
#20
alto_textblock
#20
harska, že však musí se postarati o to, aby
vyloučena byla možnost, že by Bulharsko
je náhle přepadlo. Proto dlužno ve
válce pokračovati, dokud Bul-
haři nepřijdou ke kříži.
Venizelos prohlásil spolupracovní-
ku „Journalu“, že Řecko a Srbsko jsou
svorní ve všech záležitostech, a že budou
bojovati proti Bulharsku, doku
nebude uzavřen mír trvalý, kte-
rý by navždy učinil přítrž bul-
harské převaze na Balkáně. Ve-
nizelos popřel, že mezí Rumunskem, Řeckem
a Srbskem jest nějaká dohoda. Rumunsko
jenom proto sáhlo k meči, poněvadž mus
stejně jako Řecko a Srbsko zabrániti, aby
Bulharsko nenabylo na Balkáně dominuji
cího postavení.
#21
alto_textblock
#21
hlavní trati jezditi denně jeden rychlík. Nákladní
vlaky budou jezditi na všech tratích, vyjímaje trat
Pitesci-Vereiorova.
Z Cařihradu, 19. července. Dle sdělení ru-
munské vlády bude rumunská poštovní dopra-
va parníková mezi Konstancí a Cařihradem
zítra 20. t. m. opět zahájena. Poštovní parníky
budou prozatím jezditi dvakráte týdně.
#22
alto_textblock
#22
Strašné obětí dosavadních bojů.
Z Petrohradu, 19. července. („N. W.
T.“) V telegramu „Nového Vremene“ z Bč-
lehradu odhaduje se počet padlých ve dru-
hé balkánské válce na 140.000 osob,z
nichž připadá na Bulharsko 70.000, na
Srbsko 40.000 a na Řecko 30.000 osob
zabitých.
#23
alto_textblock
#23
Přirovnání toto je sice velmi lákavé, ale
ještě daleko ne správné. Poražené a se všech
stran sevřené Bulharsko, ať už jakkoli do-
padnou podmínky míru, bude stále ještě větší.
než ostatní státy na Balkáně, kromě Rumun-
ska. Draho, strašně draho zaplatilo Bulharsko
těch 10.000 km2, kterých nechtělo ustoupiti
Srbsku. A mělo z čeho dávati. Před válkou
Bulharsko mělo skoro 100.000 km?, k tomu
přibylo by ještě 50.000 km2, dobytých na Tur-
cích, takže by vždy ještě Bulharsko bylo teri-
toriálně větší, než Rumunsko, jež má 132.000
km2, a skoro dvakráte tak veliké jako Srbsko.
které i s novým územím mělo by asi 84.000
km2. Vezme-li si nyní Rumunsko čtyřhran o
Turtukaje po Balčik, ubude tím Bulharům z
jich vlastní země asi 5—6000 km3. Kolik zů-
stane Bulharům v Makedonii, prozatím těžko
předpovídati. Ale o „rozbitých neckách“ bul-
harských mluviti nelze.
Ovšem, na dlouhá léta je zničen vojenský
a politický prestiž Bulharska, a jmenovitě da-
lekosáhlé výbojné plány na Balkáně jsou zma-
řeny. Ale přes to zůstane Bulharsko stále
ještě veličinou, s kterou balkánské státya
jmenovitě Srbsko musí počítati.
Balkánským státům, které nedovedly bez
krvavých sporů rozděliti mezi sebou dobytá
území, hrozí nyní nebezpečí s jiné strany. Jako
po válce r. 1878 zasahuje do nynějších balkán-
ských sporů mezinárodní diplomacie v čele
s naším Berchtoldem, který našel novou for-
muli pro řešení makedonské otázky, formuli
podobnou té, s kterou vystoupil právě před
rokem a tak polekal balkánské státy, že spěš-
ně se pustily do války s Tureckem, aby zma-
řily Berchtoldův plán — autonomii v kra-
jích evropského Turecka. Berchtold nyní chce.
aby spornému území makedonskému dostalo
se autonomního zřízení a hlavním
městem autonomní Makedonie aby by
Solun.
#24
alto_textblock
#24
Mezinárodní komise pro stanovení hranic
bulharsko-tureckých.
Z Říma, 19. července. (K. k.) „Tribuna
píše: Mezinárodní komise k vytýčení turecko-
bulharských hranic sejde se příštím tý-
dnem v Cařihradě a zahájí nepro-
dleně své práce. Všechny velmoci jme-
novaly již své zástupce. Plukovník Caputo,
zástupce Italie, odjede dnes nebo zítra do Ca-
řihradu. Komise musí se rychle chopiti díla.
Zahájení prací nemůže zůstati bez významu
pro Portu. Čára Enos—Midia byla stanoven
konferencí a velmoci nemohou připustiti, aby
protokol byl porušován. Všechny velmoci jsou
tudíž zajedno v tom, aby za všech okol-
ností uloženo bylo Turecku dbát
hranic, určených mu jejich pro-
střednictvím.
Z Říma, 19. července. („N. Fr. Pr.“) Mezi-
národní komise pro úpravu bulharsko-ture-
ckých hranic sejde se počátkem přístího týdne
v Cařihradě. Italský její delegát odjel včeraz
Říma a přibude do Cařihradu v úterý. Komise
zahájí ihned své práce, aby nebylo žádné po-
chybnosti, že usnesení londýnské konference
v celku i v podrobnostech zůstanou platna a
že turecké vojsko nesmí pohraniční čáru Mi-
dia—Enos za žádných okolností překročiti.
„Tribuna“ předpovídá pro případ, že by
turecká vláda bojovnost armády nezdolala a
postup na Drinopol nezastavila, společnou
akci velmocí, protože by jinak Rusko zakro-
#25
alto_textblock
#25
čilo samo.
#26
alto_textblock
#26
Bojovný projev rumunský.
Z Bukurešti, 19. července. „Minerva“ uve-
řejňuje projev aktivního ministra, který pra-
vil: Co nám přinesou dni nejbližší, nemohu po-
věděti. Možná, že dojde k vyjasnění, jest však
takémožno, ževypukne válka, pro-
ti které válka dosavadní byla pou-
hou hračkou. Rumunský národ jest pro
všechny případy vyzbrojen a má bezpeč-
nost, že nebude semu něčeho nedo-
stávati, aby ze všeho mohl vyjít
vítězně. Nehledáme válku, ale byla nám
vnucena.
Ranní listy oznamují, že rozhodující kruhy
zachovávají zdrželivost o situací. Zpravodajům
novin bylo však praveno, že situace jest velmí
vážná a že kompensace jsou možné. Dojde-l
k zatímnímu míru na základě evropské konfe-
rence, která by se však v Bukurešti nekonala.
potom bude záviseti další vývoj věcí na tom
jak se Rumunsko k této konferenci postaví.
Na žádný způsob nepřistoupí rumunská vláda
na taktiku vyčkávací nebo slibovací.
O schůzce Venízela s Pašíčem. — Naděje n
mír dobré.
Z Vídně, 19. července. „Südslavische
Korr.“ dovídá se z Bělehradu: Podle výroku
mp. Pašiče o jeho cestě do Skoplje a Niše
možno soudit, že naděje na blízký mír jsou
dobré. Pašič prohlásil o své schůzce s Veni-
zelem, že dopadla uspokojivě a doložil, že zji-
štěn naprostý souhlas mezi oběma kabinety.
který sahá dále, nežli dohoda, učiněná pouze
ad hoc. Mezisrbským a bulharským
kabinetem zahájeno přímé vyjed-
návání. Tou dobou koná se konversace me-
zi Bělehradem a Soflií v příčině míru. Ze spo-
lehlivého pramene se sděluje, že konversace
ta koná se v Bukurešti. Rumunsko si přeje.
aby Bulharsko se dorozumělo s ním a s Ture-
ckem, avšak do války Bulharska s Řeckem
Srbskem se nechce plésti. Stačí mu, když Bul-
harsko do dohody s Rumunskem pojme také
dohodu se Srbskem a Řeckem.
#27
alto_textblock
#27
Nový bulharský ministr zahraničních zá-
ležitostí.
Z Paříže, 19. července. (N. Fr. Pr.) Nový
bulharský ministr zahraničních záležitost
Genadiev je v Paříži dobře znám. Ab-
solvoval zde své studie a žije v přátelském
poměru s Pichonem a Clemenceauem, který
udržuje častými návštěvami v sekvanské me-
tropoli. Také loňského roku dlel delší dobu
v Paříži. Genadiev je pro naprosto
neodvislost politiky Bulharska.
Bulharské loďstvo v Sevastopoli nechce
odzbrojiti?
Z Berlína, 19. července. Dle petrohradsk
zprávy „Localanzeigeru“ vzpírá se velitel
bulharského loďstva, uchýlivšího se do Seva-
stopolu, tomu, aby děla z bulharského křižá-
ku byla dopravena na pevninu a 5 torpédo-
vých lodí by bylo odzbrojeno. Ruský vyslane
v Sofiji zakročil ve věci té důtklivě u sofij-
ské vlády. Bulharští námořní důstojníci prohlá-
sili, že požadavku za odzbrojení nemohou vy-
hověti, protože Bulharsko války Rumunsku
oficiálně nevypovědělo. Bude-li se však v Se-
vastopolu na odzbrojení trvati, bulharské lod-
stvo opustí válečný přístav.
#28
alto_textblock
#28
V Sofijí klid.
Z Vídně, 19. července. „Südslawische
Korr.“ oznamuje úřadně ze Sofije, že jest tam
i v celé zemi naprostý klid a pokoj, a že vše-
chny pověsti o postrachu v městě jsou vy-
#29
alto_textblock
#29
myšleny.
#30
alto_textblock
#30
Rumunsko postupuje v dohodě s Ruskem.
Z Paříže, 19. července. „Petit Pari-
sienne“ oznamuje z Petrohradu, že Rusko s
vzdalo úkolu prostředkovati mezi Srbskem
a Bulharskem. Rumunsko jedná v pl-
né dohodě s Ruskem. Podmínky pro
volnost vojenské akce, které slíbilo Rumun-
sko Rusku, nesou se v tom směru, že Ru-
munsko se zavázalo po uzavřen
míru přistoupiti k balkánskému
#31
alto_textblock
#31
s v a z u.
#32
alto_textblock
#32
Těžká obvinění Bulharů.
Z Bělehradu, 18. července. (K. k.) Tisková kan-
celář sděluje: Počet ukrutností, páchaných Bulhary
na našich raněných vojínech, se množí každým
dnem. Velitelé různých sborů uvádějí denně
strašlivé příklady. Tisková kancelář vypočítává
řadu takových případů a praví ke konci: Cizí do-
pisovatelé mohou se přesvědčiti o ukrutnosti a
barbarství Bulharů a mohou civilisované Evropě
oznámiti plnou pravdu. Zprávy bulharské telegrafní
kanceláře o srbských ukrutnostech přicházejí pozdě
i když mají býti odplatou za srbské a řecké zprávy
o bulharských ukrutnostech na pravdě se zakláda-
jící. Po přepadení a vydrancování cizích konsulátů
ve Sěru, po známém apelu krále Konstantina na
evropské dvory a po řádění bulharské soldatesky
v Knjaževci, kde spáchány všechny bestiality, od
vražd, paličství a sprznění, až do zehavování ra-
něných, což zjištěno bylo zahraničními dopisovateli,
je odpověď na bulharské osočování zcela zby-
tečnou.
Ze Soluna, 18. července. (K. k.) Rakousko-
uherský místokonsul Zlatko přibyl sem se svou ro-
dinou ze Sěru, aby zařídil nezbytně rychlou pomoe
pro rakouské a uherské sbátní příslušníky, připra-
vené o veškeren majetek a dal dopraviti do Sěru
šatstvo, prádlo, houně a potraviny. Generální kon-
sul Král a jeho choť ho v tom co nejhorlivěji pod-
#33
alto_textblock
#33
porovali.
#34
alto_textblock
#34
Řeže v Doxatu.
Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agence
d'Athěnes. Konsulové mocností v Kavale byli vy-
zváni odebrati se do Doxata, aby se přesvědčil
o řežích. Doxato jest úplně pobořeno. Potvrzuje
se, že z 3000 obyvatelů bylo 2500 povražděno
bulharským vojskem. Pouze 130 lidí nalezlo se
v městě na živu.
#35
alto_textblock
#35
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
#36
alto_textblock
#36
Císař německý do Londýna.
Z Berlína, 19. července. Ve zdejších směrodst-
ných kruzich dodává se k londýnské zprávě, že
německý císař s císařovnou příštího jara navštíví
anglické královské manžele, že tato návštěva je
#37
alto_textblock
#37
možna.
#38
alto_textblock
#38
Car Mikuláš v Revalu.
Z Petrohradu, 18. července. [Spb. Ag.) Car
Mikuláš připlul dnes odpoledne s rodinou na jach-
tě „Standart“ do revalského přístavu. Byl příto-
men lodním manevrům a střeleckým cvičením. Po
nich vrátila se jachta „Standart“ s carskými man-
žely a jejich dětmi do standartské rejdy ve fin-
ských vodách
#39
alto_textblock
#39
Toto řešení před krátkou dobou nebyli
by vítali ani Srbi, ani Řeci, ani Bulhaři; nyní
Bulhaři arci budou rádi, že aspoň takto Ma-
kedonie neposílí jich nedávné spojence.
Autonomní Makedonie může nás překva-
piti ještě jedním nadělením — novým národem
slovanským. Jestliže mohly se dělat v Bosně
a Hercegovině pokusy s „bosenským“ jazy-
kem, proč by se týž pokus nemohl opětovati
v Makedonii? Mezi Makedonci je řada lidí.
kteří se nepočítají ani k Srbům, ani k Bulha-
rům, ale považují se za zvláštní slovanský
kmen „Makedono-Slovany“; tvrdí o sobě, že
tvořili až do Dušana Silného samostatný stát
a národ, že z jich kmeno pocházejí Cyrilla
Method, že na Kosovu poli byl účasten jich
král Volkašin (Vukašin) jako vasal srbského
cara Lazara, že slavný junák srbsko-chorvat-
ských písní kralevič Marko je vlastně z rodu
makedonského, že tudíž třeba jen tyto tradice
obnoviti. V Petrohradě Makedono-Slované
právě začali vydávati časopis „Makedonski
Golos“. V posledním čísle pouštějí se i do
církevní politiky a hrozi, že Makedonci pře-
jdou od pravoslaví k uniatství s katolickou
církví, nebudou-li jich národní zájmy nále
žitě chráněny.
#40
alto_textblock
#40
Akce velmocí pro mír.
Z Říma, 19. července. (N. Fr. Pr.) „Tri-
buna“ sděluje z Petrohradu: Kabinety ruský.
rakousko-uherský a italský jsou v nejčilejších
stycích a vyměňují stále telegramy, aby.
bude-li třeba, podnikly společnou akci ve
prospěch politicko-vojenské rovnováhy mezi
balkánskými státy. VIády těchto tr
států jsou svorny v tom, že poní-
žení Bulharska, jaká zamýšleji
Srbsko a Řecko, odporují sprave-
dlnosti a měla by neblahý účinek
na mir.
Makedonie neodvislým státem?
Z Paříže, 19. července. Oznamuje se
sem z Vídně, že Rakousko-Uhersko má
úmysl navrhnouti velmocem, aby Make-
donie stala se státem neodvislým, který
by se skládal z oněch území, o která se
právě na Balkáně vede boj. Solun stala
by ce hlavním městem Makedonie. Sly-
šení hr. Berchtolda v Išlu bylo věnováno
tomuto návrhu, pro který Rumunsko a
Bulharsko bylo již získáno.
Vyjednávání Řecka s Tureckem.
Z Cařihradu, 18. července. (K. k.) V infor-
movaných kruzích se proslýchá, že nynější vy-
jednávání, vedené v Athénách mezi Tureckem
a Řeckem, týká se příštích hranic mezi oběma
zeměmí, jichž stanovení naráží následkem po-
žadavků Řecka na obtíže.
#41
alto_textblock
#41
Řecko a trojspolek.
Z Berlína. 19. července. V kruzích zdejší
balkánské diplomacie jsou přesvědčení, že po-
věsti, dle nichž jeví Řecko chuť přiblížiti se
#42
alto_textblock
#42
Venízelos o schůzce s Pašíčem.
Z Athén, 18. července. (K. k.) (Agenced
Athěnes.) V ministerské radě sdělil minister.
předseda Venizelos svoje dojmy, získane
při schůzce se srbským minist. předsedou Pa-
šičem a prohlásil: V odpovědi na ruské za-
kročení vysloví Řecko a Srbsko Rusku svů
dík za intervenci a prohlásí, že jak Srbsko,
tak i Řecko jsou ochotny vejíti v pří-
mé vyjednávání s Bulharskem pro
uzavřenímíru. Vyhražujíce si sděliti Bul-
harsku podmínky obou spojenců, prohlásív
odpovědi, že zodpovědnost za válku spadá n
Bulharsko. Venizelos líčil pak skvělý stav ře-
cké armády, jejíž nadšení jest nevylíčitelné.
Projevy Pašíče a Venizela. — Bude se bojo-
vatí dále.
#43
alto_textblock
#43
Z Paříže, 19. července. Bělehradský
zpravodaj „Matinu“ měl včera rozmluvu
s Pašičem, který mu prohlásil, že ani
Srbsko ani Řecko nepřeje si rozdrcení Bul-
#44
alto_textblock
#44
Rumuní v Bulharsku.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k. rum.)
Oficiosní listy sdělují, že rumunské vojsko po-
kračuje v pochodu a obsadilo Vracu, která
jest vzdálena 60 km od Sofije.
Z Bukurešti, 19. července. (N. Fr. Pr.
Zpráva, že rumunské vojsko vtrhne do Sofije.
je mylna. Rumunské vojsko postoupí však až
k balkánskému pohoří. Obsazení Sofije
mohlo by přivoditi události, kte-
ré nejsou v úmyslech rumuniské
vlády a jež by znesnadnily vyjed-
návání o mír.
#45
alto_textblock
#45
Doprava v Rumunsku.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Od neděle
bude znovuzahájeno paroplavební spojení meri
Kystendží a Cařihradem. Odjezd z Kystendže jest
v neděli a ve čtvrtek.
Z Bukurešti, 18. července. (K. k.) Železniční
správa oznamuje, že od pondělka bude na každé
#46
alto_textblock
#46
Politická hlídka.
#47
alto_textblock
#47
Vláda protí zvýšení přirážek a pivní dávce?
Již včera večer sdělila „Bohemia“, že
místodržitel kníže Thun, vrátiv se z Vídně do
Prahy, oznámil v zemském výboru, že vláda
chová se k žádosti zemského výboru, aby
zemské přirážky byly zvýšeny o 10%% a aby
zavedena byla 4korunová pivní dávka, odmi-
tavě. A dnešní „Pr. Tagbl.“ oznamuje z Vídně,
že usnesení zemského výboru v příčině zvý-
šení zemských přirážek a vybírání pivní dáv-
ky bylo odepřeno císařské schvále-
ní a dokládá k tomu: „Zemský výbor předlo-
žil vládě své usnesení k docílení císařské
sankce. Považovalo se za pravděnepodobné,
že by vláda převzala za to zodpovědnost, po-
něvadž Němci souhlas vlády k ote-
#48
alto_textblock
#48
Z revuí a časopisů.
#49
alto_textblock
#49
„Národopisný Věstník Českoslo-
vanský“ (VIII., č. 6) přináší studii dra. Josefa
Salaby „Pověst o bílé paní v litera-
tuře a v tradicích českého lidu“. Stat
Salabova je spolu zajímavým příspěvkem ku po-
znání ducha a činnosti Tovaryšstva Ježišova v
XVI. a v XVII. století. Dr. Salaba dokazuje totiž,
že pověst o bílé paní v rodě Vítkovců (a tím i v
Čechách), jak nám je literárně zachována, není
rodová, ale umělá, i posthumní, nesena v rukou
i rukama Jesuitů, a indirektně výrobkem jesuit-
ským (výklady i zprávami o zjevování). Jak byl
jesuitský řád pilně účasten na šíření víry v du-
chy, která v XVII. století tak hrůzně opanovala,
dokládají na př. zápisy pana V. Slavaty: V jed-
nom ze svých rukopisných foliantů, zachovaných
v archivě jindřichohradeckém, vypráví V. Slavata
o známém P. Canisiovi S. J. v Ingolštatě, jak
hlasem velikým modlíval se, uzavřen celé hodiny.
za osvobození duší. S jiným Jesuitou, specialistou
v oboru osvobozování duchů z očistce, seznámil
se Slavata osobně. Byl to P. Gladick, který vy-
proštění bílé paní spojoval přímo se zničením
zámku na Jindřichovu Hradci a proti čemuž Balbín
protestoval, řka, že bílá paní je duch dobrý. Gla-
dick při svých osvobozovacích funkcích vypouští-
val na konci připravenou holubici, která se vzná-
šela v kostele nad oltářem a konečně vylétla
otevřeným již oknem: a to prý je ta vysvobozená
duše z očistce. Konečně byl při jednom takovém
úkonu dopaden a usvědčen — z hamižnosti a pot-
vodu. A šířiti zprávy i pověsti, které odpovídaly
tendenci řádu, jesuité mohli a uměli neobyčejně.
Jesuitský řád měl v XVI. století výbornou a úspěš-
nou organisaci, chromnou čilost. Členové kolejí se
stále střídali, stále si dopisovali, půjčovali knihy.
oznamovali zprávy, rychle putovali od místak
místu. Byly to pravé živé noviny a nejrychlejší
své doby. A tak se nějaká látka podivuhodně
záhy rozšířila od jednoho konce Evropy k dru-
hému za neobyčejně krátký čas: byliť jesuitě
praví internationální nositelé. A tak se stalo též
s pověstí o bílé paní. Při šíření pověsti té neroz-
#50
alto_textblock
#50
hodovala ovšem jenom snaha o nové zjevení (du-
cha). Pověst měla i poslání politické: šlo o to,
společnou rodovoů tradicí dokazovati i příbuz-
nost rodovou: Rožmberkové tím způsobem měli
mnoho vzácných příbuzných, skutečných i fiktiv-
ních. „Rostla jejich genealogie jako lavina. Vzpo-
mínáno i vzdálených starých příbuzných, ač ovšem
znamenitých — na př. i Habsburků; a tak —
tuším, týmž vlivem (jesuitským) — vstoupila bílá
paní i do vídeňského hradu, jakožto společný ro-
dový duch. Příbuzenství s Habsburky — skrze
Petra z Rožemberka a Záviše z Falkenštejna —
se na Krumlově vždy dobře pamatovalo. Ani jejich
často vítězně nároky na České Budějovice nejsou
bez příbuzenských důvodů. Není však tento po-
slední genealogický fakt i prostředek jen proje-
vem boje o veliké dědictví hasnoucího rodu (ro-
žemberského), boje mezi stranou katolickou a pro-
testantskou?“ — V ostatním obsahu „Národopis-
ného Věstníku“ je: Jiří Horák. Drobné příspěvky
národopisné. — Literatura. — Drobné zprávy ná-
rodopisné. — Zprávy o museích a společnostecl
národopisných. — Povídky Kladské, které sebral
Joseí Kubín a komentářem kriticko-bibliografi-
ckým provází J. Polívka.
#52
alto_textblock
#52
V „Brdském Kraji“ (V. č. 8) uveřejňuje
Th. Montanus úvahu „Za uměleckou vý-
ehovou“, kterou zakončuje dobrým návrhem
jak pracovati k rozšíření umění mezi lidem. „Jest
lid náš opravdu tak barbarský, že nemá vkusu
Nemá a neměl svého umění? Konstatujeme sku-
tečnost, že je měl, dokud města nezničila nejušlech-
tilejší lidové cítění umělecké. Schováváme dokla-
dy tohoto umění do museí jako mrtvé památky.
ač bychom je měli vlastně udržeti při životě, č
chráníme banální neumělecký průmysl a souhla-
síme se zánikem lidového umění? . . . Pleny, ke-
ramiku, kování, nábytek atd. skrýváme v museích
jako doklady lepšího života, jichž místo zaujalo
bezcenné — jak tu možno štěpovati nové idee?
Ne vnášet nové, křísit třeba krásné, jež žilo plným
životem; musea musejí propustit zakletou duši u-
měleckého vkusu lidového a z krásných vzorů, pří-
stupných vytryskne nový život. Za pomocnou akci
vzkříšení pokládal bych výstavky lidové práce —
#53
alto_textblock
#53
ne uzavřené v centrech, nýbrž jdoucí domů na
venkov, jako apoštolové lepší doby. Sbírky kras-
lic, výšivek, keramiky, obrázky a fotografie lido-
vých staveb, ozdob atd., toť atmosféra umělecké-
ho cítění lidového, toť most od přírody k vrchol-
nému užití námětu z přírody. Určitěji vyslovuji
návrh tak, aby uspořádány byly kočovné výstav-
ky lidového umění všech oborů a posílány po kraji
beze slova výkladu. Jen místní určení, naznačená
idea stačí — ostatní domyslí vnímavá duše a snad.
řekl bych: jistě zalíbí se umění původem duši
blízké a svede k napodobení. Pro výběr opravdu
vkusného, krásného a ne nákladného národopisný
výzkum slovanský snesl již dosti materiálu, takže
provedení neskytalo by valných obtíží. Po pří-
pravných výchovných pracích teprve můžeme če-
kati, že výstavy umělecké, koncerty, divadla bu-
dou míti své návštěvníky a zmizejí nářky, že není
porozumění pro umění.“ — „Brdský Kraj dále ob-
sahuje: A. Drachovský. V huti Dobřívské. — A.
Fafl. Reformací Rokycanská. — J. Hodek, Jak
učitelům v Rokycanech v polovině XVIII. věku
přidávali a ubírali. — F. Světlík, Poslední cech ro-
kycanský. — Č. Knittl, O útvaru kamenouhelném
u Vejvanova. — Mozr a Kozák, Hospodářské ná-
činí na Rokycansku. — M. Kozák. Pověst o oltá-
řích na Žďáře. — Gregorias, Tajemné. — J. Mach.
Píseň o ševcích. — Úmrtí. — Směs. — Zprávy
spolkové a knihovní. — Literatura.
#54
alto_textblock
#54
Různé zprávy.
#55
alto_textblock
#55
= Historky o Lenbachovi. Slavný bavorský
malíř Frant. Lenbach vynikal, jak známo, v portre-
tování a skoro všichni evropští mocnáři a vý-
znamné osobnosti byli jim malovány. Honorář by
u něho věcí vedlejší a spokojil se za svou práci
mnohem menší odměnou nežli jiní malíři jeho vý-
znamu. Hlavní věcí bylo, aby byl modelem nadšen.
Za jeho římského pobytu navštívil ho jednou starý
pán s neobyčejně krásnou mladou damou. Byl to
benátský bankéř Rombo. Lenbach, fascinovaný
krásou dívky, přijal návštěvníky tak přátelsky, že
ho bankéř pozval, aby je v Benátkách navštívíl.
Lenbach pozvání přijal a brzy se u bankéře objevil.
#56
alto_textblock
#56
Bylo smluveno, že Lenbach vymaluje Rombovu
dceru. Bankéř jako peněžník chtěl míti hned všecko
vyjednáno a proto se ptal, co bude portrét stát.
„Nicí“ odpověděl Lenbach. Malovati hlavu krásy
tak klasické, je radostí a ne praci!“ Bankéř řekl.
že tak cenný dar nemůže přijati. Ale Lenbacha urá-
žela i jen myšlenka, že by takový obraz měl býti
zaplacen a oba tvrdohlavci se rozešli a Lenbach
krasavici nemaloval. Za to však, koho maloval ne-
rad, od toho si dal hodně zaplatiti a ještě byl
k němu nezdvořilý. Zbohatli lidé se k Lenbachovi
jen hrnuli, neboť býti malován Lenbachem, zname-
nalo „býti uznán“. Kdysi přišel k mistru jistý ber-
linský bankéř s otázkou, mnoho-li by stál portrét?
Lenbach žádal neobyčejně mnoho. Bankéř se za-
razil a řekl: „Ale to je ohromný obnos! Za polo-
vinu jsem nedávno koupil vámi malovaný obraz
Bismarkův!“ Lenbach odvětil: Možná! Ale malo-
vati Bismarka působilo mi potěšení a nebudetesi
přece myslit — třeba jste byl, kdo ví, jak pře-
svědčen o své ceně — že mi bude stejným potě-
šením, malovati i váš obraz?“
= Úpadek dívčí výchovy v Japonsku. Tokij-
ské listy vyslovují své politování nad tím, že chodá
do škol stále méně japonských dívek, kdežto ná-
vštěva hochů za stejných podmínek stále vzrůstá.
Příčinu prý dlužno hledati v tom, že jisté kruhy
jež s neklidem pozorovaly hnutí „rovnocennost obou
pohlaví“, pracují nyní na tom, aby poměry byly
vráceny do starých kolejí a žena zachována jenom
domácnosti. Toho se ovšem dle jejich názoru do-
cilí jen zmenšením divčího vzdělání.
= život svého dítěte obětoval mílence. Z Říma
se oznamuje: Strašný zločin byl odhalen na Sicili
u Palerma. Policie našla na poli bezhlavé tělo
hocha asi Sletého. Vyšetřováním se zjistilo, že
hocha zabil vlastní jeho otec, jistý Antonis Salerno.
Byl vdovcem a chtěl se po druhé oženiti, ale jeho
milenka prohlásila, že si nikdy nevezme muže
který má dítě z prvního manželství. Zmámen vášní
k ženě, kterou chtěl získat stůj co stůj. rozhodl
se, že se hocha zbaví. Vzal dítě s sebou na pole,
nožem mu prořízl krk a hlavu oddělil od (ěla, jež
zakopal. Hlavu přinesl milence. Salerno byl zatčen
po dlouhém zápase s čotlníky.
#57
alto_textblock
#57
Nejstarší škarohlíd. V britském museuv
Londýně je starý papyrus, pocházející ze třetího
tisíciletí před Kristem, jenž obsahuje mudrosloví
královského filosofa Ptah-hotefa. Ve sbírce výro-
ků je také nejstarší, dosud známá výstraha před
ženami. Ve volném překladu zní: Navštěvuješ-li
svého přítel uvnitř jeho domu, ať jako pán, bratr,
nebo přítel, na každém místě kam přijdeš, střez
se přiblížiti se k ženám: opravdu není radnos
nimi prodlévati.“ — Ale což to musila býti
nenávist k ženám? Neměl filosof spíše na mysli
orientálskou horkokrevnost a nebyla výstraha spí-
še ohledem k hostiteli? Kdo může nyní vědět, co
rodilo se tehdy v hlavě filosofa?
— Stoletý spisovatel. Je-li vzácností vysoký
věk u lidi, kteří duševně nic nebo zcela málo pra-
cují, je to skutečným divem u těch, kteří po celý
život úsilně vyčerpávali životní elektřinu přemý-
šlením a mnohdy i materiálním nedostatkem. Spi-
sovatelem, který v poměrné svěžesti dožil 100 let
jistě jediný případ nynější doby — je Francouz
F. Fertiault, který kdysi na vrcholu své tvorby
nebyl jen plodným, hodně čteným básníkem, ale
také obratným žurnalistou, jehož zábavné cause-
sie o ženách a dětech vyvolaly mnohou veselou
chvili. Fertiault přežil všechny, kteří zasedali s ním
ve Společnosti francouzských spisovatelů, ač mno-
zí byli o kolik desítek mladší. Gautier, Leconte de
Lisle. Lemerre, Sully Prudhomme. Catulle Men-
děs. Verlaine. Léon Dierx, ti všichni byli jeho
bratry v básnictví a všichni ho předešli tam, kde
je to snad lepší. Starý pán je prý dosud elegantní
a libuje si v krásném okolí. Jeho nádherná pra-
covna je zeela moderně zařízena, plna obrazů, knih
a sošek a mohla by býti zcela dobře pracovnou
básníka třicetiletého. Nescházejí ani návštěvy
krásných žen, jež stařičkého básníka obklopují
květinami, jedinou jeho vášní, jež zbyla mu z dob
mládí. Mladí básníci a spisovatelé k němu přichá-
zejí a předčítají mu svá díla. Sleduje směry a tou-
hy dnešních dob, obklopuje se mládím, a to jistě
má nemalou zásluhu o jeho vysoký věk a duševní
svěžest.