#1
alto_textblock
#1
děkovali a blahořečili, že je opoiornil v čas
na to, čeho oni v neiknžeaoati avé neviděli.
Ano, moji mill mladi pinové, jest to doba
naše, doba smetni a každý opatrný kněz, hle-
di-li opatrně, najde no sice v každém, ale
v přemnohých českých spisech a časopisech asi*
sady, nejen pro mlidež tbeologiskou, ale pro
každého npHniného křestana nebezpečné a zne-
mravùojlcl.“ Což Vy jste jich jeitě nenaili ?
Či se vim libi ten romin ArbesAv „Messiiš“,
který vychizi v .Laciné knihovně“ a těm podobné
? !
.Jednáni víceroktora dp. V. Petra zašla-
háje vskntkn, aby o něm věděla česká veřejnost.“
Ono ma ziskalo iota a sátnost o veškerého
duchovenstva budějovického (a vAbec českého),
které se teil z toho, že tak bdi nad
čtením bndonclch kněžl a Lledl, aby čtenim zá-
bnbným netrpělo bndoaci jejich povolání ; že
tak rozhodně koná úřad svAj : Sláva mn ! *)
*) Račte na nás častěji pamatovati. R.
#2
alto_textblock
#2
Politický přehled domácí.
V Praze, dne Й. června
Vídeňští Němci ransejí podle všeho miti
nad mira zlé svědomí, ve viem i sebe nepatrnějším
zři skrácenl svých práv a zájmů, ve všem
zři samé strašáky. Česká škola ve Vidní, pak
hned na to ikolni novella, rozpuštěni českého
sněmn a nyní nejnověji i ohlašovaná decentra-
lisace drah, to vše působ! na velkogermánské
jich mozky náramně strašidelně. Tato poslední
vče je poděsila v té míře, že vyslali svého pork-
mistra, Uhla, aby v záležitosti decentralisace
drah interpeloval hraběte Taaffea, jelikož prý
veškeré (?) obyvatelstvo vídeňské je zprávou tou
nesmírné poplašeno. .Vídeň by byla ztracena,
na mizině, sklesla by na ponbé provinciální
město“, jest asi extrakt hyperbolických těch
výkřiků „již zase“ ohrožených německých obyvatelů
města Vidně. Na dotaz pnrkmistra Uhla
prohlásil včera hrabě Ta&ffe a ministr obchodu,
baron Pino, že ohledné decentralisace drah nebylo
asnešeno dosud ničeho, nýbrž že v této
záležitosti cdbývajl se teprve porady, které nebudou
do roka rozhodnuty, O decentralisaci,
jaká jest zavedena v Prasku, není prý rozhodně
ani řeči, a sice již z dAvodů strategických. Na
soukromé dráhy nevykonává vláda žádného vlivu,
ústřední správa státních drah bude prý vždy ve
Vídni. Toliko vzhledem к délce té které dráhy
zřidl se podřízené úřady, ale bez ohledu na
národnost a zemi, nýbrž jen к vůli zájmům dopravy.
Jest prý naprosto nemežno, aby vzešla
z toho vídeňské obci peněžitá škoda. — Minnlý
pátek odebrali se dva členové radikální dělnické
strany к ministra spravedlnosti drn. Pražákovi,
aby podali mn stížnost na .nelidské nakládáni“
s jejich soudruhem Fišerem v trestnici pražského
zem. sonda. Fišer byl odsouzen v března
pro velezrádn a arážko Veličenstva na 12 let
do těžkého žaláře. Miuistr pochyboval o pravdivosti
předložených dokladů, ale slíbil, že záležitost
tnto dá vjáetřiti.
Ohledně voleb do zemského sněmn
haličského ve skapině velkostatkářské dodali
dlnžno, že ve volebním obvodn zaleszczyk-
ském (czortkovakém), jenž volí tři poslance,
zvolen byl mimo Podlez >kého a knížete R.
Czartcryskiho, také baron Ed. Blozowski (nově).
V Krakově zvoleni byli opětně Jan Popiel a
hrabě Jindřich Wodzicki a nově hrabě Stanislav
Tarnowski, říšský poslanec Stanislav Ma-
deyski, mlstodržitehký rr.ds hrabě Kazimír Ba-
deni a ředitel nově zřízené zemské banky
Wrotnowiki Z těchto nově zvolených zasedal
již hrabě Tarnowski co pcs'anec za jeden venkovský
okres v zemském sněme. — Poslance
Stanislav Madeyeki měl před voibon kn svým
voličům řeč, v níž mezi jiným pravil totoc
.Přes přirozené historické a politické podmínky
polského národa soustředila ra,.onsbá ústava,
která zakládá se na zásadě centralistické, nej-
vétši část politické a zákonodární práce v rakouském
ústředním parlamentě. Ale není zákona,
který by byl silnějším přirozených poměrů
a pro nás jeví se přirozený poměr v tom,
aby téiiště této práce bylo ve stěmn. Základ
naši politiky nemůže hýti jinaký nežli národní.
Y sněmn jest srdce našeho národa, tam zaznívá
ohlas našeho politického života a odtamtud
mnu také započiti veškerá činaost.* — Мл-
dejsk’ pravil pak dále, že Poláci potřebnjl širší
zákonodárnou samosprávu a že mnreji si zaručili
své dosavadní jazykové svobody, vydané
v cestě nařízení, také zákonem, ale nikoliv zákonem
říšským, nýbrž zákonem zemským. Poláci
musejí nyní především dbáti, aby vláda podala
sněmn více předloh o záležitostech zemských.
Až dosnd byli odkázáni Čechové a Slovinci
na říšskou rado, nyní však přeloží prý
hlavni tčžiitě své akce do sněmů, ve kterých
domohou se při přiitleb volbách většiny. —
Ohledně polského kluba na radě říšské prohlásil
Madejski, že jest delegací národní nejen
rázu zákonodárného a politického, nýbrž i rázu
diplomatického. V poslední době poukazováno
■ nás velmi často к úspěchům, jakých se Poláci
během posledních dob domohli a češti poslanci
vybízeni iřejmé, aby vedli si tak, jako
jejich polští soudruhové. — Nuže. poelyime, co
praví o polských poslancích Madejski. Týl dl :
.V polském klubu na říšské radě není žádnému
poslanci dovoleno projevovali snad své vlastni
náhledy, nebot tam bojuje pod praporem sněmu.
Na sněmu může ae však bráti kašdý poslanec
■■érem úplně samostatným." Dile pravil Ma-
dejski : .Dějiny našich politických bojů nejsou
ještě ukončeny, nebot jest nám třeba rozsáhlejší
legislativní aatonomie. Jsem úplné s tím zroz-
amio, abychom pro svěji svobodu jazyka do
#3
alto_textblock
#3
mohli se jiité garancie na cestě zákonodirné ;
to však nemá se atáti zákonem říšským, nýbrž
zákonem zemským, jelikož národnost není záležitostí
říše a nenáleží tedy do řiiské rady, nýbrž
ponzo do zemského sněmn. Tyto náhledy
své vyslovil jsem na říšské radě ve své zprávě
0 státní řeéi a zajistil jsem si pro ni v dotyčné
komisi většina ; doufám, že docílím i
v plenam říšské rady potřebnou většinu pro
tyto své návrhy. Jsem přesvědčen, že při
příznivé politické koastelaci baderne s to, jazykovou
svobodu zajistili sobě zemským zákonem.
Nntno nyní předavším к torna pracovali,
aby bylo zemským sněmům ponecháno
říšskou radon širší pole к rozhodováni o zem
i ských záležitostech. Až dosud byli Čechové a
Slovinci poukázáni ponzo na rada říšskou.
Avšak nyní bode i o nich hlavni činnost přenesena
na zemský sněm, any re v nestávajících
.volbách poměry к jich prospěchu zrněni!“
Slovinský ústřední volební výbor vydal již
[provolání к voličům, v němž se praví: .Mnoho
namahá í a práce, důkladná znalost duševních
1 hmotných potřeb našeho národa, spojená s praktickými
iknženoitmi, tet věci, jež potřebné json
příštíma zemskéma sněmn. aby mohl odstránili
to, co vykonáno bylo v posledních letech na
škodo našeho lido, aby mn otevřena byla cesta
к většíma blahobytu. Našim statkářům snížena
byla sice daň pozemková, čímž uleveno jim bylo
poněkud; leč mnsl se i o to dbáti, aby bylo
zemské hospodářství přednáškami a jinými prostředky
vůbec pozdviženo. Jedním z předních
úkolů sněmn hade tedy, aby byla zřízena zemská
hospodářská škola, aby bylo působeno ко
zlepšeni chovu dobytka, ovocnářství a lesního
hospodářství, jakož i kn zalesňování pustých
občin. Živnostníci a řemeslníci mají právo domáhali
se na sněmu zřízeni živnostenských škol,
a žádali, aby praktickými přednáškami bylo
umožněno, cizé konkurenci vítězně čelili Příští
sněm pečovali bude o vzděláváni učitelstva, aby
učitelé mohli veledůležitá mlsU svá nastoopiti
co řádní, lid milující vychovatelé, kteří ve spojení
a ve shodě s našim statečným dnebovon-
stvem vštěpovali bodán do mladistvých srdcí
láska к Boba а к lidem, cit pro právo a pravda
a vroael láska к nárrda a vlasti. — Pobnd
z jakékoliv strany činěny bndou obtíže naši
slovinské řeči, státi hade sněm na stráži za její
práva. Čeho pak si Slovinci sami přeji, toho
nebndon npfrati též svým německým spoluobčanům
“ — Na konci dotýká se provdání též
iestistyleté pamětné slavnosti příslušnosti k Bakonskú,
při niž osvědčí Krajina i slovinský národ
vždy dokázanou již věrnost císařskému rodu.
Na konec napomíná se lid к opatrnosti, vytrvalosti,
obětavosti а к neustávající svornosti. Co
se týče kandidátních listin, vydána byla posud
jen ona pro venkovské obce. Volby se bodon
konali dne 9 června a poslanců hade veleno
patnáct. Navrženi jsou kandidáti: Dr Bleiweň,
notář Kersnik, Kljnn, dr. Poklnkar, Mohar, dr.
Vošojak, dr. Zarnik, Lavrenčič, Pfeifer, Svetec,
dr. Strbenoe, dr. Papež, Fortuna, Pakiž a děkan
Aleš. Némoeko-národuí strana eo voleb ne^ú
častr.l, poněvadž vidí, že by vo volebním zápasu
podlehla. Již při volbách r. 1877 byla
poražena skoro ve všech volebních okresích venkovských.
#4
alto_textblock
#4
— g tím důvodem, še by hlasováním jaksi dala které vyjedná, na další tříletí od r. 1884 a<
oa jevo svůj souhlas v principielním usnánl 1886 s vya. o. k. finančním erárem sminava
povinnosti osnamovaci. Pohnutka к této tak- ! nájemní o vybíráni daně potravní na čiře, cla
tice spočívá patrně v tom, še se na straně vltavského a erárnlho mýta, pak smlouvu o vyli
b e r á 1 n ( objevila jakási povolnost, pro blráni přirážek obecních к dani potravní a d!a-
předlohu hlasovali ; střed má tedy mnoho iebnébo.
důvodů, tnto nálada vlastni zdrželivosti vy- * Uradili komise v údolí šáreckém,
blzcti, at již proto, že by se octl v té pří- Hejtmanství smíchovské odeslalo předevčírem
jemné poloze, že by si dal tak vysoce pro něho komisi do údolí Šárky sa příčinou vyšetřeni
důležitou předlohu schválili většinou konserva- ' stížnosti, še potok šárecký enečišfován jest vý-
tivnl a zároveň .vlastní záiadu* uchovali, neb toky z ruzlnvkého cukrovaru. Dle přiznání ředitel*
proto, aby pan Windborst na konec byl в to, co továrny p. Marka, a správce továrny p. Kubáty
trinmfátor vyjiti ze sněmovny v čele ohromné bylo zjišténo, že až do dne 3. června špinavé
#5
alto_textblock
#5
většiny, záležející z konservativců, centra a liberálů
Velká část poslanců všech stran — ovšem mimo
střed — spatřoje v předloze příliš velký ústo
#6
alto_textblock
#6
vody zbylé po spracování melasy sváděny byly
stokon zvláště к toma vystavěnou do potoka
šáreckého, a že toto svádénl teprve následkem
#7
alto_textblock
#7
рек sv Stolici a žehrá, že ae tak stalo bez ja-j stížností ve veřejných listech přestalo. Komise
kéhokoliv vzájemného ústupku této. Zajisté se šla podél potoka a vyslýcháni všichni hospodáři,
bydlící na potoce, kteii jednohlasně štětovali ai,
že potok rozšiřuje páchnoucí výpary, že drůbet
čeoo bade za jeden den (v pondělí) a jednání | a dobytek, jež z potoku vodu pily, onemocněly,
komise že bude lze tsk urychlili, aby moblojano mnoho drůbeže pošlo. Komise přesvědčila
zasedání ukončeno býti v posledních dnech to- se, že potok na jednotlivých místech skutečně
#8
alto_textblock
#8
bode o tomto momentu ve sněmovně debatovali
Všeobecně se má za to, že první čtení nkon-
#9
alto_textblock
#9
Politický přehled zahraniční.
V Praze, dne 8 června
IVěmoclco. Rokování o církevně-
politické předloze sopečné v pruském sněmn
nepochybně příští pondělí. Co se týče hlasů
časopiseckých o této přrťloze, podáváme zde
poure hlasy předních listů. „Tempa“, orgán
strany svobodokonservativnl, vytočil se z toho
velmi pohodlně, praví totiž : „Nová církevní
předloha jest tak značný a aspoň na první pohled
od dosavadního směrn odbočující
krok, že není radno, nechceme-li
se vydali jednak v nebezpečí vlastních oprav,
jakož i těch, jež následkem jejího přijeti ve
sněmovně bede nntno předsevzíti, ihned pro-
nésti nějaký nrěitý úmdek, pro nějž obyčejné
část materiálu neleží v samé předloze,
nýbrž v účinku, jakýž nčini ona na parlament.“
- „Post“ zdá se miti podle všeho boď před
sebon náramně skromné obecenstvo, aneb z a
sebou náramně nejasnou stranu. — „Voss. Ztg “
praví: Povšechný dojem jest ten, žo byla předloha
v hrázích středa radostně přijata co splátka
a že by ji Ftřel rád zřel na zákon povýienon.
Zda-li by však střed vLto přátelské náladě tak
daleko šel, aby i sám pro zákon ten hlasoval a
ttm povinnost oznamovací a státní právo námitek,
byť i jen z části, v principn přece uznal,
to prozatím nelze tvrdili. — „Kreuzztg.“ píše
mezi jiným toto: „Účel zákona jest odstranění
oněch cirkevnicb nedostatků, jež velmi citelně
a to vším právem byly pociťovány
v nedostatku dnchovnlch к uspokojeni náboženských
a duševních potřeb katolického obyvatelstva;
základní myšlénka, na nit spočívá vládni
předloha, jest přesvědčení, že vláda, nznavii
nedostatek tento, má vůči podaným nepoplra-
telnon morální povinnost, zjednali pomoc, pokud
to devoloji nezadatelné zájmy státu, bez ohledu
na úvahy, jež by vyplynonti mohly ее stavu vyjednáváni
se sv. Stolicí.“ — Liberální „Nat.
Ztg* píše: „Církevně politická předloha zatlačila
v parlamentárnlch hrázích veškeré jiné
zájmy do pozadí. Ohledně postavení frakcí lze
prozatím s určitosti jen tolik říci, že konsorva
tivci a svobodni konservativnl ve všech hlavních
odstavcích se srovnávají. Co se týče středu, není
pochybností, še bude co jeden muž pro předloha
hlasovati, pokud ovšem bude třeba, aby
docílena byla většina Zároveň dává tato strana
#10
alto_textblock
#10
hoto měsíce.“
FVa.nO * ©. Dle souhlasných zpráv
z Moskvy a z Londýna, rozhodlo se Čínsko,
zrušili diplomatické spojeni s Francii, podnikne li
tato něco v Tonkinu, aniž by se byla dříve
0 tom dohodla s vládou pekinskou V tom připadá
očekávali bude čínsko nejvhodnčjši okamžik,
aby mohlo zahájiti válečné operace proti
francouzské armádě. Francouzská vláda sice pospíchá
в vypravováním lodí a vojska, aviak co
se týče dalšího .modus procedendi“ panajl prý
ve vládních hrázích různá míněni Rovněž i poslanecká
sněmovna chová nedůvěru к vládě, jež
podnikla tahovon věc bez náleiitého oválení
všech následků. V Tonkinu neudálo se v posledních
dnech nic důležitějšího. — Mezi tlm, co
vláda zabředá do stále větších rozpaků, kypí to
v straně royalistické velmi čile; minulou
neděli odbývána na přiklad schůze v cirka
v Troj esu, jíž se zúčastnilo 3000 esob; zejmena
doslavil se generál Claretto, vicomte de Cham-
peaox-Veernenil, kníže de Lncigne, baron Tristan
Lambert, vicomte do Donneali a jiní. Pán
de Narcillac, jenž rozeeýlal pozváni, objevil se
ve společnosti generála Charetta a přivítán byl
shromážděnými voláním: „Ať žije král! A( žije
CfcBrettel* Pořadatel slavnosti, jako by chtěl
zlehčiti ministra Waldeck-Ronsseana, jenž nedávno
v Ang.letna a osm dni později ve Vannesu
horoval o spojení západn я východem přistoupením
к republice, velebil okolnost, že ее ke
schůzi dostavil Charette, což prý jest znamením
„royalistické aliance západn в východem.“ Pak
se uchopil slova de Marolles, co předseda, a
v delší řeči odůvodňoval, že král pouze proto
ještě nepřišel, že republikánská vláda most v
zemi ještě větší hnns a ošklivost vzbnditi. Řeč,
v níž pak markýz de Charette odůvodňoval, že
Francie a království jsou věci, jež nemohou
jedna bez drahé obstáti, přijato bylo a ohromným
plesáním a rovněž sympaticky přijat byl
1 publicista Andrée Barbes. Tento vyslovil se
co nejrozhcdnřjí proti republice a předpovídal
království ve Francii krásné a slavné doby. Ono
se však nesmí dopnstiti nijakých polovičatosti,
jako na příklad 24. a 16. května, nýbrž musí
bledě ti s největší rozhodností vyplenili republikánské
idei v obora náboženském, sociálním a
nirodo-hospodářském. To státi se může jen
tehdy, jest li veškeré třídy, aristokracie, mčitsn-
stvo i dělnictvo se spojí a oprou ее revoluci,
jež vlast podkopává. Generál Coarette uzavíraje
schůzi, pravil: „Na shledanou, nebot Troyes leží
na cestě do korunovačního n ěsta a musíme přes
né, ubírajíce se tam i nazpět!“ Banketn, jenž
večer nsp.řádán, cúčastnilo se na 200 hostů.
#11
alto_textblock
#11
Kronika církevní.
* Jeho Em. ndp. kardinál arcibiskup,
který dne 2 t. m. na visitační cesto do Klaiska
odjel, přibjl téhož dne o půl 5. h- d odpoledne
do nádraží v Mittelwalde, kde se к nvttánl jeho
dostavili prnský královský komisař Hochberg,
městský farář Strecke, jakož i jial hodnostové
co zártupcové všech stavů v hrabství kladském.
Po krátkém oslovení vjel Jeho Em. ndp. kardinál
do slavnostně ozdobeného města, v nímž
drahého dne sv. biřmová il udílel.
#12
alto_textblock
#12
vydává páchnoucí výpary, a že všechny ryby
v něm lekly a že nalézá se v něm na miliony
bahnitých červů (tubifex).
* Staré jednozlatové etátovkj, vydané
1. července r. 1866, přijímány budou od
všech zeměpsnských pokladen a říšských úřadt
až do 30. záři r. 1883; mají tudíž dosud platnost
v obchodě veřejném i sonkr:mém.
* šlechetná pomsta. Šedesátiletý nádenník
Vavřinec Železný ze Slnbenbergn a Salice, dopraven
byl dne 8 dubna t. r. v stava témčř
beznadějném do zdejší všeobecné nemocnice.
Přičiněním lékařů zlepšil se zdravotní stav jeho
tak, že již dnes měl býti z nemocnice propuštěn.
Včera sešel se svolením lékaře do zahrady na
procházka, kdež zvláštním šlechetným spůsobem
se odměnil za ošetřováni, jež se mu v ústava
dostalo. S něko ika mladých lip scierai totil
kůru tak, že stremky ty bezpochyby zahynou.
Byv při činu přistižen a tázán, proč stromky
hubl, odvětil snrovec, že jest to droh stronfi,
jehož si hlavně Slované váží a chtěje se těmto
pomstit, pořezal prý je. Šlechetná pomsta ta
přijde však mn asi draho. Na místě do svého
domova dopraven byl na policejní ředitelství,
jež dodá jej příslušnému sondu к potrestáni.
* Neštěstí Dvanáctiletý Josef Š. z Roudnice
plavil koně a byl při tom koňským kopytem
na noze (holeni) velmi těžce zraněn. —
Karel B., nádeník, veza ze Sokdoln kamení,
přišel pod vůz, který mu obě nohy přejel a roi-
tříštil. Oba nešťastníci dopraveni do všeobecné
nemocnice.
* Nalezená mrtvola. Včera o 5. hod.
ranní vytažena byla u mlýnů Novotného z Vltavy
mrtvola slušně oděné ženštiny, která se nalézala
již v drahém stupni hniloby. V mrtvole
poznána b)la 35letá kuchařka Anna Vostrá ze
Senomat, která již od 17. února t. r. byla pohřeš
;vána.
* Z nešťastné lásky. Složka Job. Pul-
krábková z Mělníka, sloužící o skladníka v Kon-
viktské did p. V. rozpustila kostík a roztoka
toho se předevčírem večer v úmysln sebevražedném
napila Učinila prý tok z neiťabtné lásky.
Bjla dopravena do všeobecné nemocnice.
* Před zdejší porotou skončeno včera
večer ořelíčení a Abrahamem Fre .ndem a jeto
synem Leopoldem, dále s Václavem a Františkem
Prtchá’kon a s A. Smejkalovou pro zločin pod-
vodn. Porotcům dáno v celku 14 otázek, к nimi
bylo vesměs jednohlasně přisvědčeno. Sond pak
vyměřil Abrabamn Frenndovi (otci) trošt těžkého
žaláře na šest roků, Leopolda Frenndovi (syna)
na osm roků; Vá l&v Procházka a A. ŠmejkalovA
odsouzeni ka'dý na dva roky a Františ к Procházka
na rek. Zároveň bjli všichni odsouzeni
к nabražen! такс a nerozdílnou 1493 zl. 6 kr.
poškozené paní МзгВ Lefuerové. U Freundfi
ne hledal sond řádných polehčujících okolností,
za to však přitéžnjlci okolnosti, že spáchali
zločin po zralém uvážení, že škoda, kteroa
spôsobili, je velmi citelná, že se zločin opakoval
a že jiné osoby ke křivému svědectví svedli.
* Ze soudní siné. Před 17 lety vzal si
Josef Kopcjtko, zámečník v Košířích, jenž čítá
dnes 45 let. mladoň vdovo kteráž měla z prvního
manželství malou dcernšku. Během času
vyrostla z holčičky dívka a ve starém otčima
jejím vznikla hnusná vášeň, činil nevlastni dceři
avé nejhanebnéjši úklady, jimž ale dívka statně
odolala. Kdysi к večera vypukla vášeň ve starém
vilnlkn ton mčron, že dívka, chtěla-U se zdravou
koši v] vážnosti z jeho drápů, mnsila z otcovského
demo nléci. Přístřeší našla n známé
rodiny. Leč otčim ji pronásledoval, a když ho
nechtěli do doma pustili, házel kameni do oken.
Byl zatčen, dán do vyšetřování a ta teprve objevili
se mnoké nečestné činy jeho Včera byl
Kopejtho pražským soudem odsouzen na 14 měslefi
do těžkého žaláře.
#13
alto_textblock
#13
Denní zprávy pražské.
v Prese, <»jm 8. června
* Královská česká společnost nauk
má veřejnou schůzi v sobotu dne 9. t. m. v 5
hodin odpoledne ve svých místnostech v Celetné
ulici číslo 20 nové. Program : 1. Proslov předsedy.
2. čtení zprávy jednatelské hlavním tajemníkem
3. Prohlášeni voleb nových členů.
4. Profesor dr. Gindeiy přednášeli bode: .0
reklamacích duchovenstva, týkajících se navrácení
jich jmění v XVII století *
* Schůze sboru obecních Starších * » zemského výboru Předsednictvo zemé-
král. hlav. města Prahy odbývá se v sobotu dětské rady projeveay díky za to, že přenechalo ea-
#14
alto_textblock
#14
dne 9. června o 4. hod. odpol. vo velké smi na
radnici Staroměstské. Předměty porady : Návrh,
aby na úprava dlažby n domu č 324—IL vedle
Národního divadla povolen byl náklad 929 zl.
5 kr. Návrhy, aby odprodáno bylo oličoihc , J-
zemku a) asi 1 2136 m. ко staveništi č. IV.
pozemku č 680 —II. v Žitné ulici, b) asi 2 760
m. v ulici Ječné, asi 61 11 m. v ulici Kateřin
ské a asi 7*68 m v ulici Melounové ku staveništi
č. 620—11. Návrh, aby Heleně Mayerhöffi-
rové, dceři po zemřelém městském hlavofm pokladníku
ve výslužbě p. Ed Mayerbůfferovi,
udělen byl roční dar z milosti. Návrh, aby
usedlost tak zv „Rajská Zahrada* v Žižkově
#15
alto_textblock
#15
zakoupena byla к účelům obecním. Návrh, aby
rořiírovati zprávu a pochybnosti této své ochoty rada méstská byla zmocnina uzavřití za výminkami,
#16
alto_textblock
#16
dům bubenečským lesní sasenice. Prostřednictvím
místodržitelstva zemskému výborn zaslaná zpráva
prof. dra. Lambla o výsledku inspekce, konané v nii-
šich učilištích hospodářských v Čechách s vyučovacím
jazykem českým, vzata na védomí a učinéna opatření,
jichž za tonto příčinou potřebí býti ae jevil».
К dotato с. к. vrchního aonda zemakého odpověděno,
že po názorn výboru zemského přislali úřadům samosprávným
rozhodnooti ve spora majetnlka usedlosti
v Blatné Fr. Steinera a držitelem panatvi blaten kéko
svob. pánem z ffildprandtů pro nedodrženi smlouvy e
přenecháni části společenské myslivosti blatenské, od
velkostatku najaté. — К stitnosti obecního představenstva
a honebního výborn ve Veselé v příčině přehlášeni
parcel č. 8 a 9 ve Veselé za část samostatné
honitby panatvi itáhlavakého a přikázání parcel é. 989,