. Vycbázi každý den mimo v neděli a svátek o 3. bod. odpoledni. Předplácí se ▼ adminiatr&ci

v Ostrovní ulici číslo

1508—11.

v Praze:

poštou:

měsíčně . . 1 zl. 10 kr. |

1 zl. 35 kr.

čtvrtletně . 8 „ 30 „ j

4 „ — „

půlletně . . 6 „ 60 „ [

8 „ - „

celoročně . 13 „ 20 „ j

16 » - »

Jednotlivá čisla 5 kr 8 nedělní přilohon 6 kr.

DOPISY frankované a podepaané přijímá redakce v Ostrovní ulici čís. 1508—II. Rnknpieův nevracime a nepodepaaných nedbáme. REKLAMACE nezapečetěné poaýlány budtež nefrankovány. Inseráty počítáme nejlevněji.

ČÍSLO 15.

Y Praze, v patek dne 19. ledna 1894.

Ročník XXVI.

Vaillant a anarchie. Nynější oportunistická neb liberální vláda francouzská jest stržena ve veliké rozpaky 8 Vaillantem. Ve svém prvním leknutí, jež ztropil Vaillant svým hozením pumy mezi shromážděné­ poslance francouzské, volali liberálové­ v listech svých unisono na Vaillanta : Smrt I Již hned měli velikou starost o to, ne- budou-li se porotcové báti, aby Vaillanta prohlásili za hodného smrti. Co mohli, dodávali jim kuráže lichotíce jim. odevzdají-li smělého vraha guillotině, jakými se prokáží neohroženými hrdinami, jaký budou miti dík a obdiv celé Francie. A tecf, když porotcové v skutku vyřkli nad Vaillautem ortel smrti, když vskutku na néj již čeká guillotina? Tedi všecky listy radikální a socialistické­ křičí, aby president Carnot dal Vail- lantovi milost ; a všecky listy liberální mlčí ; chrání se tomu křiku se protivovati. A příčina toho? »Není to* — odpovídá .LUnivers* — .strach, ale jest to stud (gène) ; bouří se svědomí. Kladou ei tecf tu otázku, zdali společnost, kteráž byla nedbala svých povinnosti,­ kteráž rozšila tolik učení zlého (tante de funestes doctrines), která dala vznik tolika skandálům, kteráž uvrhla tolik údů svých v bídu, v bezbožectví a v zoufalství,­ má ještě právo trestati na hrdle ? A čím dále tak půjdeme, tím budou rozpaky­ větší, tím bránění bude slabší.“ V společnosti lidské rozežírá se mravní rakovina, a ta jest anarchie. S tou potkáváme se nejenom u anarchistů,­ nýbrž i u mnohých jiných, kteří si myslí, že jsou jí daleci. Na př. není li to důkaz veliké morální anarchie, když cizoložnou souložnici Vaillan tovu, kteráž opustila manžela svého a všecko mu pobrala, takovým obcházejí dvořením se, když ji tak vychvalují, když ji prohlašují za rekyni ? — Anarchie i z míst nej vyšších jest hlásána. Při soudu v Paříži, kdež byl souzen mladík, jenž zabil dívku proto, že ho opustila­ a byla s jiným, generální advokát Bnlot za své řeč: také tato slova pronesl : „Nehaním svobodné lásky. Nestavím se proti mravům času našeho.“ Byl to ten Bulot, jemuž Ravachol nastrojil­ pumu v domě jeho. Bulot těší se. že ušel nástrahám anar chistickým, a sám jest všechen v anarchii pohřížen. Anarchismus žene se všady plným proudem.­ K. O.

Z českého snčmu. (Zasedání V., schfiie 10J (Dokončeni.) Z řeči posi. br. Vojtěoba Schönborna při debstš o želesniéni radě uvádíme dále, ie ve své odpovědi poilsncům Sed ákovi Kaftanov)­ a Brdl kovi mimo jiné pravil téš: „My­ slím, že když poblédotme na činnost politické strany, ku které mám čest pH náleže i, mne! ksždý přisnati, že bylo námi vidy bledéne, aby rovné právo bylo vždy šachováno. Posi. Brdlik téš tvrdil, ie my lidem aabýváme se a důvodů boipodářikýcb. Minl-ii pan poslat eo, ie máme na zřeteli bájení zájmů lidu, tedy t nim sonhlatím a mohu doplnit', ie z hospodářských­ příčin se ujímáme zájmů všeob obyvatelů tohoto království. A e výtka, že z důvodů v oiobních č nnest mše proti l:du českému ie béře, jeit výtk*, na kteron nebylo by důstojno odpovídati ! (Výborně I mesi velko statkáH.) Ěečcík činí pak tento návrh : V návrhu komité po odstavci, kde se mluví o tom, že zemský výbor volí tři členy do ielezuiční rady a dva náhradníky, má stati: „Zemskému vý bora se ukládá, by se o to postaral, by rovného­ práva při úřadováni železniční rady sem- ské bedlivě bylo šetřeno.“ Návrh jest dostatečně podporován velko- statkáH a částí středa. Posi. Š p i n d 1 e r v delší řeči polemisuje jmenovitě s post. kr. V. Sohönbornem a mluví proti jeho návrhu, načeš poil dr. R n s s, promlnviv proti zavlákání národnostních sporův i do debaty této, přimlonval se sa návrhy vý borti zemského a vjstv l se proti všem deda tečným či opravným návrhům jiným. Posi. hr. Schönborn odpovídaje posi. Špindlcrovi, praví, ie f po>l. Špindlerem úplně sjohlatí, shy osoby, o které jde, sňaly oba jazyky. Já si také přeji, by členové ti by i anali o^on jazyků ; ale zdá se, praví řečník, še pan Špindler předloze, o niž se jedná, nevěnoval­ dost poaornosti, sice by byl nepřehlédl,­ ie vedle ieleaničnl rady má býti sřízen zvláštni železniční úřad. A členové tíhoto úřadn mnaí vyhovovali poeadavkům na ně kla* děným. Pan pcslaneo Špíndier míní, ie se roz г mí samo teboo, ie př. slisovaní železniční rady šetřeoo má býti rovnoprávnosti. I také T tom s ním sochlásím ; pan Spiodler míní ie rovného práva nebývalo vždy šetřeno a že doby ty by se mohly zas vrátit. Ta postačí, bnde-li přijat můj návrh. Tm byla generální debata o článku 4. návrhův komise tk nče-'a a po některých vývodech­ pesi. Kaftane a závěrečných slovecn spravodaje posi. B o n d y h o, jenž jako měšťan pražský prý jest pro zastonpeoí města Prahy v ielesmčni radě, ale jako zpravodaj prý mnaí

héjiti návrhy většiny, bylo přikročeno к hlasování,­ při čemž se udála tato episoda: Najvyšší maršálek zemský knlie Lobkovic­ osnamnje, v jatém pořadí dá o jednotlivých­ návrších hlasovat!. Když pak nikdo nečinil­ námitkv proti pořadí návrnů, ndělil slovo posi. dru. E n g 1 o v i, jenž nsvrbl hlasování dle jn-en. N-ivyšíf mariá'ek semaký knie Lobkovic:­ Zsdtm pány, kteří návrn tento podpo- rují, by povstali. (Povstávají pouze Mladočeii a Škardovoi.) Návrh není dostatečně podporován.­ (Odpor na lavicích mladoěeských.) Při pomínám, že se mnon počítal též pen námě stek a ie jame oba souhlasně nepočítali 45 hlasů. („To není možno!“ „Skandál!* Tak volají Mladočeii.) Prosím, pánové, přianávám, že se moha mýliti, ale počítali jsme dvakráte a pokaždé stejně Posi. dr. У a š a t ý : To musí být ohýba ! Hlasy: Jest nás 54! Ještě jednou po čítat! (Všeobecný rosruob.) Nej v. maršálek semský (ivoní) : Račte odpustit, ale já bych skutečně prodi aby má slova nebyla braua v pochybnost, já jsem poěítal poctivě Posi. dr. Vaiatý: My jeme také poěí- tali poctivě I (Hlnk a odpor neostává. Na straně německé projevován jest nejv. maršálkovi­ zemskému sonblas.) Konečně se beztaktnost mlád 'česká utišila­ a přikrččeno к blasnvám. při čemš první část náviha většiny výboru př jat* byla všemi hlasy, minoritní votnm bylo zamltnnto návrh pak posi. br. Scbönborna a poslední odstavec návrhu výborové většiny přijaty taktéž všemi hlasy. Po té přijat všecek návrh i ve ětení 3 Z podaných návrhův uvádíme návrh posi. Adámka, aby zákonem byla upravena nsta- novení o apravov n) sirotčích pokladen, a aby důchody z nich vynakládány byly na dobročinné­ úče-y, zejména na zřizování ústavů pro opuitčncu mládeš. ' Příští aohůie v sobotu dne 20. t. m.

Politický přehled vnitřní. V Praze, dne 19. ledna. Ze sněmu moravského. Na včerejší cohůai sněmu moravského interpeloval poslanec hrabě Egbert Beloredi aemského hejtmana; 1. Proě zemský výbor nepodal dosnd zpráva o vyšetřeni poměrův stava selského na Moravě a o vlivu nynějšího aákonodárství agrárního na poměry tz, ačkoliv zemskému výborn bylo podání té zprávy nlošeno sněmem jiš před — osmi léty ! 2. Hodlá-li výbor aemský podati správu o aahaování sálošen Rtiffeisenskýoh ještě během tohoto zasedáni, kterýžto úkel byl výboru zemskému uioien již před — třemi roky.

Ze sněmu haličského. Ministr vyučování­ ryt. Madeyaki odejel do Lvova, aby se zúčastnil sesedání aemského sněmu. K cirkevné polit, otázce v Vhrách. „Vaterland" pile, še uherský katolický sjead i spojené s nim vystoupení hr. Jolia Ssaparyho ■ vládni strany daly sice poměrům v Uhrách rásem směr к lepšíma, ale přes to katolíci ještě prý nemohou s klidnou důvěrou aoésti vieoky překážky a těžkosti, ješ se staví v cestu­ ; mohou ponte očekávati, ie hlavni bitva dopadne na jejich prospěch. Jiš i liberální listy se přiinávejí, še postaveni vlády a její strany jest nanejvýše vášně a še liberálové msjí nyní jen 213 členův. Nám však se sděluje­ a kompetentního pramene, praví „Vaterland“,­ še se většina liberální zredukuje ještě o 50—60 hlasů v. Za takových okolnosti nemůže­ pak o vítěsství církevně politických předloh­ býti ovšem ani řeči. — Zároveň přichásí zpráva z Pešti, že liberální strana koná přípravy­ к velkým projevům proti strané kato - liokó a proti katolickému rjesdu avláitě. Vláda prý „není s to*, aby tyto demonitraoe zmařila,­ při čemž jest jen to „podivno*, še vláda o zamýšlených demonstracích již nyní ví a přece jim „nemůže* sabrániti. Zdá se tedy skutečně, še „očisťování* vládní strany teče penu předsedovi ministerstva VTekerlovi jiš do bot. — Jak velkolepým projevem byl katolický­ sjezd v Rodapešti, vysvítá i ze zprávy samé „Neue Freie Presse“, v níž se praví : „Pásmová sazba byla poslední dny výhradně ve slnžbách klerikalismu. Každý vlak přivezl se všech částí seroě hosti bez počtu a jiné účastníky pro veliký sjezd katolický, jeoi dnes (dne 16. t. m.) odpoledne ve smyslu papežské encykliky к biskupům uherským ve velkém lála redntnfm se konal. Od nepaměti neviděli jsme v ulicích a na všech veřejných mlsteoh budapešťských­ tolik kněií a zémoinýob sedláků, kteří na pokyn svých pastýřů, přes mrazivá počasí použili к jízdě do hlavního města, jako v těchto dnech. Pořadatelům sjezdu nelze npříti, že svou věc provedli dovedně, neboť shromáždění v redntním sále bylo co do poětn imposantní a oo do průběhu obdivn- hodné.* — Z Pešti přichásí zpráva, že na orgán nherskýoh katolíkův podána byla žaloba pro pobuřováni. Pešť, jak známe, jett hlavním městem Maďarska. Politický přehled zahraniční. V Praz?, dne 19. ledna. Z vojenského Německa. Ministr financí­ předložil říiskémn sněmu rospočet, jenž vykazuje přes sedmdesát milicnův deficitu. Schodek ten jest odůvodněn nutnými (sici) výdaji­ na vojsko. — Včera měla býti v Berlíně velká schůze všemožných „osob bet práce*, alo schůze ta byla zapovězena. Ostatně svola-

FEUILLETON.

Zakončení slavností jubilejních. Z Rima. (P. d „Č.“ Jubilejní komitét římský oznámil právě, jakým způsobem mají býti ukončeny slavnosti­ jubilea papežského. Závěrečné slavnosti­ konati se budou na dvou místech, к nimž všecek svět przírá з největší úctou, láskou a nadšením : V Římě totiž, kde dlí proslavený jubilant, náměstek Kristův, Lev XIII., a pak v Lurdech, kde zjevila se matka Kristova a kdež divy neslýchané tvoří královna nebes neposkvrněná. V Římě bude ve výroční den biskupského­ jubilea 19. února dopoledne slavnostní audience u sv. Otce, odpoledne pak v basi lice sv. Petra slavné „Te Deum*. Co pak se L u r d ů týká, bade ku výročnímu dni zjevení Panny Mane Lurdské (11. února.) pořádána duchovní pouť к Panně neposkvrněné­ na poděkování za biskupské jubileum sv. Otce. A tu byli jsme požádáni, bychom katolickému lidu českému učinili známým následující provoláni :

po štěstí skropiti svými slzami místo zasvěcené­ kročeji Panny Marie. 2. Sv. Otec se nám postaví v čelo. Ke hlasn Panny Marie pojí se dnes vyzvání­ náměstka Ježíše Krista, jenž tohoto roku zve do Lnrd všecky dítky své. Aby vyzvání to bylo účinnější, otevřel nám nejen poklad svátých odpustků, nýbrž­ slíbil také, že nás provodí, ano, že bude na této zbožné pouti duchovní naším vůdcem. Vzhůru tedy všichni do Lurd, synové církve Kristovy, synové velekněze Lva XIII ! Vzhůru do Lurd se svátým Otcem I On chce býti na pouti naším druhem, on chce s námi prositi Pannu Marii, aby urychlila vítězství církve sv., by dala mír národům všem Svatý Otec jde s námi prosit Pannu Marii neposkvrněnou, aby zadržela rámě spravedlnosti Božské, která broží ztrestali a zničiti hříšníky světa. Jde se poklonit Panně mocné Matce milosrdenství, Uzdravení nemocných, Útočišti­ hříšníků, Potěšeni zarmoucených, Pomocnici­ křesťanů, Bráně nebeské, jde prosit,

Duchovni pout к Panué Marii Lurdské ľtat-Äft *,£ na poděkování za biskupské jubileum sv. kteří s ním účastníme se pouti té. Otce a na vyprošeni milostí Božích pro nás, Bude nás provázeli zcela zvláštním pro naše rodiny a naši vlasť. způsobem do Lurd 11. února o slavnosti i v Ti »л лЬ 1 zjevení Panny Marie Lurdské, aby nás Jí liuraecn. , zn0Ta doporučil, aby nás zasvětil Panně Neposkvrněná Panna řekla: „Přeji si, neposkvrněné, aby rozsvítil lampu votívni, aby mnoho lidí sem putovalo.* Přání Matčino jež bude neustálým pokračováním proseb a rozšířilo se rychlostí bleško do čtyř úhlů modliteb našich. žasnoucího svéta. Zástupy nesčetné hrnon se Synové církve а вт. Otce, putujme navštívit jeskyni a miliony křesťanů touží všichni do Lurd !

Do Lurd především abychom pěli chválo- zpěvy dikův za to, že Panna Maria uchovala­ našeho milovaného svátého Otce od mi- lionův oddaných dítek ; že prostřednictvím Blahoslavené Panny jubilejní slavnosti svátého­ Otce přispěly ke triumfu či vítězství

církve svaté, papežství a Krista, jakož ponížení a pokoření nepřátel zlých. Vzhůru do Lurd, vzhůru!

3. Prostředky a odpustky. Aby bylo lze vykonali zbožnou

tuto

)Out, jest třeba spojití se myšlénkami i city svými v devítidenoí pobožnosti ku poctě Panny Marie Lurdské, jakožto přípravně na slavnost Jejího zjevení, slavnost to dne 11. února 1894-, a v modlitbě svátého růžence­ každodenně konané na úmysl Jeho Svatosti. Odpustky za tím účelem udělené Jeho Svatostí dne 24. října 1893. jsou: 1. Plnomocné odpustky těm, kdo se súčastuí ve výše jmenované devítidenní po »ožnosti, vyzpovídají se, přijmou Nejevě- tější Tělo Póné a navštíví zbožně chrám aneb veřejnou kapli a tam pomodlí se na na úmysly sv. Otce. 2. Odpustky 300 dní, jež mohou býti získány jednou denně a to každého dne devítidenní pobožností. 3. Odpustky mohou býti obětovány ze' mřelým. 4. Výhody. 1. V jeskyni v basilice Panny Marie a ve chrámě Sv. Růžence v Lurdech konají |ee každého dne veřejné modlitby za ty, (kdož súčaetni se této pouti duchovní, a za osoby živé i mrtvé к modlitbám doporučené 'nějakým malým dárkem.

2. Sto mší sv: bude se sloužili v Lurdech­ к témuž cíli a sto jiných mší sv. za deporučené zemřelé. 3. Dne 11. února 1894 o výroční památce­ prvního zjevení bude obětována slavná mše sv. v jeskyni Lurdské o půl 9. hodině, témž okamžiku, kdy sv Otec bude sloužili­ mši svátou v Římě. Téhož dne přečte se slavné zasvěcení či obětování pouti duchovní,­ zazpívá se i Te Deum a zapálí se světlo v lampě záslibné, jež bude hořeli v jeskyni ustavičně. 5. Ex Voto. 1. Záslibná lampa věnovaná za církev, papeže, všecky poutníky a osoby dopornčené, bude zasvěcena v jeskyni Lurdské, jakož jsme právě pověděli. 2. Do lampy vsadí se srdce, obsahující zasvěcení všech poutníků Panně Marii a vroucí modlitbu, aby přání jejich byla splněna­ Pannou neposkvrněnou. 3. Missionàri lurdští, strážcové svatyně a jeskyně dostanou základní obnos potřebný, aby lampa stále hořela. Tato hořící lampa bude takořka věčnou modlitbou к Marii Panně, bude jí přednášeli naše sliby, naše přáni a milosti, po nichž toužíme, a ještě po smrti naší zvěstuje Marii Panně, že jsme byli jejími ctiteli, že jsme v ni doufali, že jsme dítky jejími, a že ji prosíme, by nám otevřela brány ráje nebeského. 4. Časť peněz z dárků obětních nrčena bude na mši sv. sv. Otce, aby vyprosil při sv. obéti, by se na přímluvu svaté Panny splnila naše spasitelná přání ; jiná část věnuje­ se jistému dílu lásky v Římě. 5. V monumentálni kapli, kde uschován i jest Popel Pia IX., papeže Neposkvrněného