Strana 2.

„Nový Jihočeský Dělník"

Soudruh Němec uvítal sjezd za výkonný výbor strany a učinil důrazný projev pro jednotu politické strany s hnutím odborovým a družstevním. Prohlásil, že dělnictvo české si na právo samostatného řízení svého hnutí nikým sahat nedá a půjde společně vedle uvědomělého dě nictva jiných národů v prvých řadách bojovníků proti kapitalismu a ve prospěch­ spravedlivé věci socialismu. (Potlesk). Po té podány zprávy: sekretáře Steinera, který zejména poukázal na nutnost smírného postupu při přeměňování organisační formy, doporučil dále přičleněné členstvo všech or- ganisací odborových v komisi sdružených, k zájmovému kartelu s 3h příspěvkem za člena a s nárokem vlastnickým na 80 proc. organisací vyplaceného kapitálu a doporučil schválení navrženého zvýšení paušálu ku komisi­ vzhledem k velkým bojům, které pravděpodobně­ v nejbližším tříletí se dostaví. Skončil­ rovněž apelem za jednotu a neúmorný boj Českého dělnictva za zlepšení existenční úrovně. (Potlesk.) Po řeči jeho podal soudruh Matoušek zprávu pokladní, Síd revisní. Všechny zprávy byly pak jednomyslně schváleny. Přikročeno pak k referátu dra Meissnera »0 koaličním právu«. Řečník upozornil na nebezpečí, které je chystáno nepřátely dělnictva­ dosavádním prospěšnějším ustanovením o koaličním právu, novou osnovou koaličního resp. trestního zákona. Po jeho řeči a přečtených telegramech sjezd odročen na pondělí. Druhý den. Po zahájení jednání předsedou soudruhem Krunertem podána byla resoluce k referátu soudr. dr. Meissnera, v níž sjezd odmítá předlohu­ trestního zákona a vyzývá dělnictvo proti všem pokusům na koaliční právo a žádá zlepšení platného práva o zavedení ne- obmezené koaliční svobody. Resoluce byla jednohlasně přijata a přikročeno k bodu: »Osnovy sociálně politických zákonů«. Posl. soudr. Černý podal přesný obraz nedostatečného­ rakouského ochranného zákonodárství pro dělnictvo, vylíčil veliké boje, které dělnictvo muselo sváděti, aby ochrany zákona v nemoci,­ pro úrazy, živnostenské inspekce a p. dosáhlo. Přirovnav naše nedostatky k Německu,­ Francii, Anglii probral osnovy sociálně­ politických zákonů zejména předlohy o sociálním pojištění. Debaty súčastnili se soudr. Brodecký a posl. s. Johanis. K bodu »Mezinárodní sjezd v Paříži o pojišťování­ dělnictva, o nezaměstnanosti«, ref. říšs. posl. soudr. dr. Winter, který navrhl případnou resoluci. Když byl promluvil soudr. Steiner a přečteny pozdravné telegramy referovali­ soudr. Srba a Hegner k bodu »Výchova­ členstva a Dělnická akademie.« K organisační­ otázce referoval první soudr. R. Tayrle. Vylíčil věrně otázku sporu o formu odborové organisace a tenor jeho řeči vyvzněl : „My se jednání nevyhýbáme, my můžeme mluvit s centrálními svazy o vzájemnostním poměru, o poměrech v národnostně smíšených obvodech, o poměru na stávkách a výlukách, o praktických podmínkách našeho postupu. Na této půdě se můžeme pohybovat, ale podrobovat se nebudeme, kdyby ještě tisíckrát nám vzkázali­ ultimatum z Vídně.“ Sjezd jednomyslně schválil resoluci v níž se praví: „Cestu k dohodě možno hledat jedině v praktickém­ styku organisací, který vyvolán je nejen zásadami třídního dělnického hnutí, ale i potřebami­ z činnosti organisací vyplývajícími. Proto jen ten odpírá dohodě, kdo této samozřejmé­ zásadě odpírá a brání vzájemnému, přátelskému styku příslušných organisací, který spočívá zvláště v úpravě vzájemnostních poměrů,­ vzájemné podpoře při stávkách a výlukách,­ úpravě poměrů v národnostně smíšených obvodech a jiných otázkách ze společné činnosti­ organisací v jednom místě i v celém státě vyplývajících. Tof základna, na níž se může vyjednávání pohybovat.“ (Pokračováni.)

Delegace. Ve vojenském výboru delegace říš. posl. delegát soudr. Tomášek při bodu o řádném­ vojenském rozpočtu podal tuto resoluci:­ „Se zřetelem k tomu, že počet důstoj- níků v poměru k počtu mužstva v rakouské­ armádě jest značně větší než v ostatních­ státech, vyzývá se vláda, aby při syste- misování důstojnického stavu zasadila se o odstranění tohoto špatného poměru. Dále žádá, aby instituce jednoročních dobrovolníků­ byla úplně zrušena, aby ani vyjímka nebyla činěna u jízdy a jménem strany o- hražuje se, aby se zavedením dvouleté služby­ došlo k rozmnožení presenčního stavu­ a kontingentu branců." Výbor pro zahraniční záležitosti pojednával­ o vojenském úvěru. Do debaty zasáhl delegát posl. soudr. Němec a pravil, že jest příznačným pro naše ústavní poměry, pro- jednává-li se společný rozpočet na rok 1910 teprve v říjnu, kdy vše jest již spotřebováno,­ oč se žádá. Rakousko okupovalo sice­ Bosnu a Hercegovinu, potom ji zabralo,­ ale nekultivovalo jí! Turecko nemohlo v zemích těch zjednati pořádek, poněvadž nemělo k disposici takovou vojenskou moc, jako Rakousko. Spory, jež vyvolávaly vždy nová roztrpčení a revolty, povstávaly hlavně­ mezi begy a kmety a mezi vládou a poplatníky­ daní. Neboť Rakousko nerozřeši- lo ani otázku agrární, ani nepovzneslo ú- roveň vzdělanosti v obyvatelstvu. Nejlépe o tom svědčí vzrůstající vystěhovalectví o- byvatelstva do Turecka a velký počet exekucí­ a agrárních procesů. Dle úřední zprávy­ vykazují exekuce za rok 896.285 zájmů, 17.722 exekvování, 8093 dražeb mezi 1,855 tisíci 853 obyvateli. Agrárních procesů bylo­ roku 1907 16.830, roku 1908 18.563, v r. 1909 již 20.580. Exekucí bylo provedeno v roku 1908 4539, roku 1909 4334. Tím dá se vysvětliti též hnutí kmetů proti mohame- dánským statkářům, které nedávno změnilo­ se ve zřejmou revoltu, která byla vojenskou­ mocí potlačena, ale nesvědčí zajisté­ o zvláštní spokojenosti obyvatelstva. Ministr zahraničních záležitostí prohlásil ve svém exposé, že annexe Bosny a Hercegoviny­ byla uspíšena událostmi v Turecku a řáděním Srbska. Lid byl pronásledován pro velezrádu v době, ve které tu nebylo Rakousko­ ještě suverenním, nýbrž kdy stály obě země pod suverenitou tureckého sultána;­ kdežto v Turecku byla zavedena ústava, annektovalo Rakousko dvě bývalé turecké provincie, aby je ovládalo na dále absolutistickým­ způsobem. Udělilo sice těmto zemím­ surogát jakési ústavy, ale podklad, na němž je ústava sdělána, nemá sobě rovna. Základem volebního řádu jsou koncese, pluralita a hlasy virilistů, jako v žádném jiném volebním řádě na světě. Také rakouští­ úředníci požívají volebního práva, dělníci­ jsou z volebního práva vyloučeni, poněvadž­ jsou považováni za cizince. O státoprávním­ poměru těchto zemí k Rakousku­ dnes žádný člověk ničeho neví. Rečník nepochopuje, proč by se trialismus mohl státí nebezpečným, jest však zajisté velmi nebezpečno tento nesnesitelný stav udržo- vati. Annexe byla provedena bez svolení­ rakouského a uherského parlamentu­ aktem monarchovým. A snad se chce pohlížeti na tyto země jako na soukromé vlastnictví habsburské? Pak však měly se nésti též výlohy, vzešlé z tohoto dobrodružství,­ soukromě. Rozpočet bosensko-hercegovský ukazuje­ jednotlivými svými číslicemi naprostou­ zanedbanost zemí. Vydalo se ku příkladu na elementární školství v roce 1908—1909 1,962.176 K, na vojenské normální­ účely však 6.084.000 K a na četnictvo 4.512.334 K. Jedna elementární škola v těchto zemích připadá na 117 čtverečních

km a 3613 obyvatel. Není proto divu, že školy navštěvuje jen 16.56 procent školy schopné mládeže. V obci Mekdelsu bylo v roce 1908—1909 7363 žáků. Ti se učili jen výrokům koranu; čísti a psáti se však nenaučili­ ani srbsky ani turecky. Následkem toho počítají se též k analfabetům. Tyto konfesionelní školy měly by býti vůbec přizpůsobeny moderním poměrům anebo u- zavřeny. — Také poměry úřednictva jsou naprosto nezdravé a neudržitelné. Je tam stále ještě mezi úřednictvem 63.23 procent cizinců a jen 36.77 procent domácích. To je poměr, který si nedá líbiti žádný národ, a je-li tu opravdu úmysl zjednati pořádek, je toho nejvíce zapotřebí mezi úřednictvem, a to tím způsobem, aby domácí lid tvořil při nejmenším polovinu mezi úředníky. Agrární poměry dají se vyjádřiti těmito číslicemi: Od roku 1879 bylo vyvazeno 26.221 kmetů obnosem 20,259.474 K, t. j. asi 9.2 procent všech kmetů. Kdyby vyva- zení v tomto smyslu mělo pokračovati, trvalo­ by to asi 100 let, než by všichni kmeti, jichž je dnes ještě na 90.000, byli vyvaze- ni; pováží-li se, že v roce 1909 bylo vyvazeno­ 1500 kmetů obnosem 2,200.932 K, pak by v oněch 32 letech při trošku spořivosti­ na vojenských výdajích mohla býti o- tázka kmetská vyřízena. Také četné spory kmetů ukazují, jak nezdravé poměry tam jsou, a nenastane-li brzy ozdravění, může dojíti k revoltám, které se mohou objeviti ještě silněji než svého času za tureckého režimu. Zpravodaj mluvil včera o vyvazení kmetů a žádal, aby řešeno bylo jen s hlediska begů, protože — jak mínil — nelze očeká- vati, aby lidé, kteří vykonávají svá dobře nabytá práva jako velkostatkáři, nevěděli jako vyvazení, co mají počíti. Devadesát­ tisíc kmetských rodin nezasluhuje­ tedy ani tolik ohledů, jako­ 5000 begů, jichž nárok na pozemky a půdu v Bosně a Hercegovině není ničím prokázán! Úřadům vyvazení kmetů nemůže býti ponecháno. Rečník táže se společného ministra financí, jak mělo se to s darováním lesa Husseinu bejovi Bisčeviči. Bylo před časem v časopisech mnoho o tom psáno a zprávy ty nebyly vyvráceny. V důsledku toho je snad pravda, že beze všeho právního­ titulu darován byl člověku, těšícímu se zvláštní protekci, les, odhadovaný odborníky­ na million korun. Domácí lid si však stěžuje, že se proti němu postupuje stranicky­ tím, že se na něm žádá, aby platil nepoměrně vysoké obnosy za totéž dříví, jaké kupují největší firmy. Ve vládní zprávě mluví se také o ochraně­ dělnické. Ochrana dělnictva jest nedostatečná­ a rovněž i zákon o nemocenském pojišťování,­ který musí býti doplněn pojištěním­ úrazovým. Rečník zabývá se pak šikanami, jimiž jsou dělníci vydáni a prohlašuje,­ že mzdy a lidumilná zařízení pro dělnictvo jsou minimální. Z tohoto výběru stížností do hospodářství v Bosně lze vi- děti, prohlašuje řečník na konec, že není sociálním demokratům možno hlasovati pro tuto položku. Při tom navrhl řečník tyto dvě resoluce:­ 1. C. a k. společný ministr financí se vyzývá, aby v Bosně a Hercegovině provedl nejméně v Rakousku platnou míru ochranných­ zákonů pro dělníky. — 2. C. a k. společný­ ministr financí se vyzývá, aby rakouské­ dělníky, v Bosně a Hercegovině bydlící,­ se vzhledem na domovskou příslušnost a volební právo postavil na roveň s ta- mějšími rakouskými úředníky a u bosen- skohercegovského sněmu také pro ně vymohl­ volební právo. Po té mluvil del. Ceg- liňski, del. dr. R e n n e r, který navrhl resoluci,­ žádající povinné vyvazení kmetů, a pak min. fin. bar. Burian.

DabpAn ohntl Zdravý žaludek a žádné obtíže, žádné bolesti nemáme, co užíváme Fellerovy počisťjuící rabarbarové pilulky se zn. „Elsapilulky“ VOD Pravíme Vám ze zkušenosti, učiňte s nimi též pokus, upravují stolici a podporují trávení. 6 krabic franko 4 K. Výrobce pouze lékárník E. V. Feller ve Stubici, Elsaplatz č. 261 (Chorvatsko).