#1
alto_textblock
#1
Strana 2. Číslo 202
#2
alto_textblock
#2
KATOLICKÉ LISTY
#3
alto_textblock
#3
Dne 25. července 1900.
#4
alto_textblock
#4
vyslancem na Cetyni, loni se stal pobočníkem Mila-
novým, nyní Alexandrovým. Tchán nevěsty královy,
dr. Mašía, byl osobním lékařem zavražděného knížete
Michala a přes svůj český původ přeměnil se v ho-
tového Srba. Nékolik švakrů Mašínové slouží jako
důstojníci ve vojště. Úřední list ze dne 21. července
uveřejňuje odstoupení krále Milana z velitelství vo-
jenského. Král Milan prodlévá ještě ve Vídni a není
známo, kdy odjede. Navrátí se prý teprve tehdy do
Srbska, až Alexandr odvolá svoje zasnoubení. To se
asi sotva stane, poněvadž paní Mašínová krále úplně
upoutala a on stojí pod její vlivem. Podle většiny
zpráv jest paní Mašínové 36 let a jest o 12 let starší
než její ženich; přes to vyhlíží velice mladistvě. —
Bakousko-uherský vyslanec v Bělehradě, meškající
v Išlu, byl v neděli večer povolán k císaři. Vojenský
přírači pedplukovník z Hordliczků se vrátil na daný
rozkaz do Bělehradu. Co se týče otázky následnictví
dítek vzešlých z manželství zamýšleného, není žá-
dných překážek, aby dítky převzaly následnictví, po-
něvadž srbský zákon nečiní v té věci rozdílu. Bý-
valý předseda ministerstva Dorděvič dosud dlí v Pa-
říži, kdež zavítal soukromě do srbského pavillonu na
výstavě.
Druhá válečná půjčka Anglie. Státní po-
kladní tajmník Balfour oznámil ve sněmovně, že vláda
podá sněmovně co nejdříve návrh zákona o uzavření
válečné půjčky na 20 milionů liber šterl. (asi 48 mil.
korun). Válečné výdaje Anglie na válku transvaalskou
se odhadují nyní na 2200 milionů marek. Sotva že
zpráva ta o vypsání nové válečné půjčky přišla do
veřejnosti, zvýšila banka anglická úrokovou míru ze
3 na 4 procenta.
#5
alto_textblock
#5
Světová výstava v Paříži.
(Původní dopis »Katol. Listů«.)
V Paříži, dne 21. července.
—er. Psal-li jsem dopis svůj předešlý v potu
tváři, je tomu dnes tím spíše tak, neboť dostoupila
v Paříži temperatura ohromné, přímo nesnesitelné výše,
45 st. C, při níž mění se nádherné paláce výstavní
v parní lázně a avenue v Saharskou poušť, v nichž
člověk úpalem klesá.
Projíti dvěma pavilony, jest přímo největší
obětí. Při množství předmětů, nahromaděných na
výstavě, stoupá únava v kvadratickém poměrua
není divu, uteče-li navštěvovatel i před největšími
divy lidského důmyslu a lidské práce.
Dnes chci se zmíniti krátce o výstavě prů-
myslové.
Rozdělena je na jednotlivá oddělení a třídy,
v nichž vystavuje Francie a pak ostatní části, po-
skytuje přohledný obraz lidské práce. Nejnovější
stroje, vynálezy atd. jsou tu vystaveny a pracují.
Máme tu dopravní prostředky s retrospektivní vý-
stavou slavnostních vozů empiru, mimo automobily,
cykly, vozy, lokomotivy, tramwaye, aěronautiku, ná-
sleduje pak průmysl chemický, mechanika, průmysl
tkalcovský, oděvnictví, doly at. Všude skorem odnáší
lví podíl Francie a Německo.
Neobyčejné bohatství této výstavy bylo příčinou,
že byly průmyslu věnovány vlastně čtyři paláce.
Oba na Esplanade des Invalides, kde vystaveno jest
sklářství, keramika, bronzy, nábytek, čalouny a ko-
berce, francouzské i cizí. Rakouský pavilon vyniká
zde svou bohatostí i representační nádherou, zvláště
krásný salon Ginzkeyův, čalounovaný zeleným plyšem,
je pozoruhodný.
V tomto oddělení nalézá se nahoře také český
interieur, jejž však dosti těžko lze najíti. Zvláště
o něm se zmiňovati nemíním, protože beztoho celý
popis jeho byl již v listech našich uveřejněn.
Druhá strana esplanády zdobena jest podobně
palácem, v němž vystaveno většinou zboží ozdob-
nické.
Druhá čásť výstavy nalézá se na Champ de
Mars, zaujímajíc dlouhé dva paláce, které jsou na-
prati Trocadéru, spojený nádhernou budovou, zvanou
chateau d'eau, vlastně světelnou fontánou, v níž
však převládá světlo elektrické lampy nad kaská-
dami osvětlené vody.
Za tímto palácem jest oddělení elektrotechnické
a pak slavnostní sál výstavy »Sale de Féte« s nád-
hernou kopulí a velikými tribunami. Na jedné
z nich umístěny jsou varhany, určené petrohradské
konservatoři.
V palácích na Martově poli vystavují se stroje,
vynálezy z oboru mechaniky, tkalcovství, oděvnictví,
metalurgie, prostředky dopravní a ukončeno jest vy-
učováním, vědami a uměním.
Výstava jest tím zajímavější, že stroje většinou
pracují, znázorněn jest postup práce, dbáno pečlivě
též i retrospektivy, aby pokrok byl tím patrnější.
Zvláště v tom ohledu poučné jest oddělení doprav-
nictví, kde vedle nemotorných netvorů kočárových
na ohromných kolech shledáváme nejen hojně kočárů,
ale i automobilů, cyklů, jež vůbec do mody v Pa-
říži přicházejí. Ve všech těchto odděleních převládá
#6
alto_textblock
#6
ovšem průmysl francouzský, z ciziny pak nejvíce
německý.
Za to nelze tak říci o odděleních rakouských.
Rakousko a Uhersko vystavují samostatně tak, že
obyčejně oddělení jsou vedle sebe. Ale tu jest nám
s podivením, že bylo možno připustiti, aby byla od-
dělení naše tak slabé a chudě vypravena. Úhry za
to vedle nás, ač co se kvality týče, nemohou se
průmyslu našemu rovnati, věnovaly péči velikou
výpravě.
Za příklad uvádíme jen metalleurgii uherskou,
v níž postavy dělníků u vysokých pecí vzbuzují po-
zornost, kdežto v oddělení rakouském poutá nanejvýš
jen oltář ze soli zhotovený v solných dolech ve Vie-
ličce. Z Čech poměrně jest vystavovatelů málo, ze
známých firem vystavuje Škoda v Plzni, Federera
Joss v oděvnictví, v elektrotechnice Eřižík atd., ve
sklářství z Čechů hrabě Harrach, pak firmy z Boru,
Meistersdorfu, Vídně, granátnictví zastoupeno firmou
Kersch z Prahy a j. v. Podivuhodno, že Rakousko
právě v těchto oborech nedovedlo si zaopatřiti více
místa.
Ještě však k tomu připojiti lze zvláštní pozo-
rování, že snad žádný nedbá ve svém, hlavně umě-
leckém průmyslu, motivů náboženských. Zde činí
čestnou vyjímku jediné Rusko, v jehož exposici se
hojně shledáváme s obrazy svatých, atd. Krásná jest
v oddělení tom bohatě polychromovaná ikonostat prof.
Vasněcova, provedena M. Kusněcovem v Moskvě. Za
to však nalézá se ve všem průmyslu uměleckém hojně
nahotin docela zbytečných, jako tomu také v umění
samotném, hlavně výtvarném.
Celému poli Martově i letos vévodí věž E'ffelova,
která, myslím, i letos zůstává »clou« (hřeb) výstavy,
neboť ty různé attrakce, kterými se výstava hemží
sotva se s ní jak originalitou, tak provedením měřití
mohou.
Čelkem bych ze všeho ostatního na výstavě dal
přednost tomuto oddělení průmyslovému, které tím
arciť není vyčerpáno, poněvadž jak výstava kolo-
nialní, tak budovy jednotlivých států jsou jím na-
plněny.
Avšak k této části výstavy třeba se v pravém
slova smyslu prodrati nejdříve spoustou prodavačů
ticquetů, které značně klesly, tak že dnes jeden možno
obdržeti za 25 cent. t. j. as 12 kr. V té příčině
bylo by dobře učiti se u nás, jak lze popularisovati
výstavu — nevysokými cenami.
Potom obklíčeno jest skorem každé prostranství
spoustou attrakcí, jichž třeba minouti, než se dosta-
neme k vlastnímu cílu své výpravy.
Ovšem, toť dnes vlastně chybou — či snad
předností? všech výstav, že pro samé ochutnavárny.
restaurace, a attrakce zapomene návštěvník na po-
učení a tak stane se, že mnohý zná sice dobře
všechna piva a vína, toho kterého oddělení, ale
pravé výstavy neviděl. A tato chyba, zdá se nám,
abychom moderně mluvili, smrtícím baceilem všech
#7
alto_textblock
#7
výstav.
#8
alto_textblock
#8
Zprávy církovní.
#9
alto_textblock
#9
Církevní slavnost. Dnes se koná slavnost sv.
Jakuba staršího, narozeného v Betsaidě v Galilei,
syna Zebedea a Salome, která byla blízkou příbuznou
P. Marie. Jeho bratr byl sv. Jan Evangelista. Oba
povolal Pán Ježíš za své učeníky na jezeře Gene-
saretském. Nazývá se starším na rozdíl apoštola Ja-
kuba, který byl později povolán a proto sluje mladším;
tento stal se později biskupem v Jerusalémě. Jakub
st. náležel k třem miláčkům Páně, kteří byli s ním
při vzkřísení dcery Jairovy, na hoře Tábor a na hoře
Olivetské. Hlásal slovo Boží v Judsku, Samaří a ve
Španělsku, kde v Saragosse doposud se ukazuje sloup,
na němž se mu zjevila P. Maria a poručila mu, aby
na tom místě vystavěl kostel, slibujíc, že pro všecky
časy zůstane ochránkyní Španělska. Sv. Jakub byl
po svém návratu do Palastiny Agrippou Herodem
odsouzen k smrti a popraven r. 44. Tělo světcovo
jest pochováno v San Jago di Compostelle ve Špa-
nělsku, kteréžto město s Jerusalémem a Římem ná-
leží k největším poutním místům a svatyním na ce-
lém světě.
Zprávy římské. V sobotu vykonal sv. Otec
v basilice sv. Petra třetí návštěvu za příčinou získání
odpustků milostivého léta. Sv. Otce provázeli Jejich
Eminencí kardinálové Parocchi, oba Vanutelliové, Mo-
ceni, Agliardi, Aloisi-Masella, Rampolla, di Pietro, Sa-
tolli, Grotti, Ferrata, Cretoni, Casali del Drago, Cas-
setta, Respighi, Macchi, Steinhuber, Segna, Pierotti,
Vivesy Tuto, dále mnozí arcibiskupové, biskupovéa
preláti, šlechtický dvůr papežský, šlechtické gardya
gardy švýcarské. Byly vykonány modlitby u jednotli-
výck oltářů, kromě oltáře sv. Šimona a Judy, kde
návštěva druhá byla provedena. U oltáře sv. Lva
konal modlitby msgr. Benjamin Cavicchioni, titulární
arcibiskup a sekretář kongregace koncilia. Kanovníci
msgrové. Marini, Bartolini a Dandini ukázali ostatky
kopí, kříže a obličeje sv. Na konec měl požehnání
#10
alto_textblock
#10
kanovník msgr. Felix Maria de Neckere. Sv. Otec se-
stoupil do basiliky o 1/2 12. h. dop., vrátil se pak do
Vatikánu o 3/41 h. odp.
Osobní věstník duchovenský z diecése
litoměřické. Vyznamenání a jmenování. Čestnými
rady biskupské konsistoře byli jmenováni dpp.: Pro-
chaska Antonín, bisk. notář, osob. děkan, farář na
odpoč. z Levína, Müldner Vilém, bisk. notář, osob.
děkan a farář na odpoč. v Žitenicích, Ruscher Josef,
bisk. notář, osob. děkan a farář v Jitravě, Schütky
Richard, kněz řádu cisterciáckého, převor konventu
v Oseku. — Biskupskými notáři byli jmenováni dpp.:
Matouš Jan, osob. děkan, farář na odpoč. ze Vše-
borska, Hammer Václav, osob. dékan a farář v Klá-
šterci. — Osobními děkany byli jmenováni důst. pp.:
Dr. Rydvan Josef, farář ve Velikých Kostomlatech,
Plötz Gustav, farář v Radnicích. — Sekretářem bisk.
vikariátu nymburského byl jmenován dp. Josef Rej-
zek, děkan v Nymburce. — Investováni byli vel. pp.:
Holinský Alois, farář v Mukařově, na faru v Hla-
vici. Buder Gustav, farář ve Wiese, na faru ve
Hrádku, Pohnert Adolf, farář v Nakléřově, na faru
v Köaigswalde. — Za administrátory byli ustanoveni
vel. pp.: Hlaváč František, administrátor ve Hlavici,
za administrátora v Mukařově; Haberzettl Karel,
farář na Hoře sv. Kateřiny, za excur. administrátora
v Kleinhanu; Jäger Josef, administrátor ve Hrádku,
za administrátora ve Wiese. — Dále byl ustanoven
vel. p. Kilian Liedtke, sekul. kněz řádu Minoritů, z
kaplana v Mimoni.
Upozornění důstojným pánům kateche-
tům. Ve Vambeřicích v pruském Slezsku jest po-
třebí českého zpovědníka po dobu prázdnin. Kdo by
z dpp. katechetů pražské arcidiecése o prázdninách
o místo to se ucházeti chtěl proti přiměřené náhradě.
nechť ihned podá svoji žádost nejd. knížecí zrcibi-
biskupské konsistoři v Praze.
Pohřeb opata Clementso konal se v pon-
dělí v klášteře Teplé za četného účastenství. V ka
pitolním sále byla mrtvola s odznaky hodnosti ze-
mřelého vystavena, načež po církevních obřadechji
nesli bratří, později úředníci tepelští a z Marianských
Lázní, načež byla naložena do vozu taženého čtyřmi
bělouši. Kondukt vedl J. M ndp. arciopat Zikmund
Starý ze Strahova za hojné přísluhy duchovenstva.
Pohřbu účastnilo se četné obecenstvo, zejména též
z vyšších kruhů a spolků.
Bedřich Schröder T. J. +. V pátek večer
zemřel ve Wynansrade u Valkenburgu v Holandsku
P. Bedřich Schröder, bývalý rektor kolleje něme-
cké v Římě, již spravoval od r. 1880—1899. Od li-
stopadu do července dlel v collegium seriptorum v Lu-
cemburku, před 14 dny odebral se do Holandska,
aby tam zemřel. Na jeho svátek dne 18. července
docházely ho gratulace se všech stran, když právě
přijímal svátosti umírajících, takže nemohl již každému
poděkovati, jak si přál. Místo děkovacího listu přišla
zpráva úmrtní. Narodil se r. 1837, do řádu jesuit-
ského vstoupil r. 1858. R. i. p.
Nová fara. Dne 18. t. m. položen byl zá-
kladní kámen ke stavbě nové farní budovy ve Sv.
Kříži u Břas, které tam bylo nevyhnutelně potřebí.
Oslava. Dp. P. Ondřej Csák z řádu kapu-
cínského slaví dnes v Zákupech svoje 25leté kněž-
ské jubileum.
Pouť sv.-Anenská koná se v kapli v am-
bitu u sv. Jakuba ve čtvrtek, dne 26. t. m. tímto
pořádkem: Ráno o 5. hodině mše sv. s litaniemi
a sv. požehnáním, v 6 hodin slavná mše sv. s assi-
stencí a sv. požehnáním, pak kázání (dp. katecheta
Sucboradský) potom mše sv. tiché, poslední v 9 hod.
V 10 hodin slavná mše sv. ve farním kostele. Od-
poledne v 5 hodin litanie a sv. požehnání, pak ká-
zání (dp. P. Karel Toufar ř. Kapucínů u sv. Josefa),
v 6 hodin požebnání ve farním kostele.
#11
alto_textblock
#11
Valná hromada spolku sv. Vincence.
Minulou neděli konal spolek sv. Vincence pro
dobrovolné ošetřování chudých v království českém
třetí valnou hromadu. Ráno o půl 8. hod. konány
spolkové služby Boží u Křižovníků a odpoledne o 3.
hod. schůze v sále Svatováclavské záložny.
Místopředsea spolku p. M. Zahradnický zahájil
schůzi křesťanským pozdravením a modlitbou. Poté
tajemník spolku p. V. Němeček podal krátce přehled
událostí ve spolku.
Dobročinný spolek ten, jako mobutná haluz na
stromě sv. církve nese požehnané ovoce, neboť jest
útoč štěm tisíců hladovících a opuštěných vdov, si-
rotků a starců, o něž pečuje nejen podporou hmotnou,
ale i duševní. Založen byl v Praze 4. června r. 1876
dp. P. Jos. Všetečkou, členem rytíř. řádu Křížov-
níků, t. č. vojenským kurátem v c. a k. invalidovně
v Karlíně. Za rok slaviti bude jubileum 25letého
trvání. Za dobu svého 24letého trvání zmohl se spo-
lek sv. Vincence za vedení velice obětavého předsedy
svého, vysokorodého Karla Erv. hraběte Nostitze tak,
že čítá nyní v Praze s předměstími 26 a v jiných