Strana 2. Číslo 15.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 16. ledna 1902.

byly rozpuštěny, ježto nebylo všem možným formali- tám zadost učiněno. Proč má tedy odpadlické hnutí míti v tom ohledu nějaké zvláštnosti? Že by okresní hejtmanství o tom, jakého druhu tyto večírky jsou, nic nevědělo, nedá se myslíti, ježto samo již často konfiskovalo zprávy o průběhu těchto večírků pro podněcování proti státem uznanému náboženství ka- tolickému. Jakého rázu tyto večírky jsou, snadno si ostatně domyslíme, když vezmeme do rukou zpěvníky k těmto večírkům zvláště uspořádané a prohlédneme písně v nich obsažené. »Köln. Volkszeitung« přinesla v minulém týdnu jednu takovou píseň jako doklad. Slova této písně jsou následující: »Vzhůru! Pryč od Říma! Tak zní to celým světem; nechceme déle nésti znamení hanby a syti jsme již nátlaku a podvodu (l) kněží. O národnost a svobodu oni nás olupují, proto pryč s vírou římskou, učení Lutherovo nám budiž spásou a ozdobou.« I v jiných případech jeví se jakási přílišná še- trnost vůči odpadlickému hnutí. V zmíněném článku »Germanie« uvádí pisatel následující případ: Na jedné měšťanské škole, spravované řeholními sestrami, loučila se se slzami v očích 14letá dívka se svými učitelksmi. Táž účinkovala také při divadelním kuse při ukončení školního roku na rozloučenou dávaném a odcházevši prosila sestry, aby na ní při modlitbách svých pama- tovali. Druhý den došlo na okresní hejtmanství ozná- mení, podepsané rodiči zmíněné dívky a oznamující vystoupení její z církve katolické a přestoupení ku protestantismu. Může někdo snad tvrditi, že na dívku tuto nebyl způsoben žádný nátlak? Okresnímu hejt- manovi byly všecky podrobnosti dobře známy, on však přece neměl zmužilost a odvahu, aby užil tu pro- středků, jež mu zákon z r. 1868 zaručuje a přesvědčil se, zdali dívka skutečně na základě svobodné volby tak učinila. Okresní hejtman neučinil tak asi proto, ježto věděl, že to vládě působí nepříjemnosti, je-li ona přinucena v takovýchto případech učiniti rozhodnutí. Ze všech těchto uvedených dokladů je patrno, že se úřady vůčí hnutí odpadlickému chovají velice be- nevolentně, aby snad jich vrchnímu chefovi panu Körbrovi nezpůsobily nějakých nepříjemností s drzými Všeněmci. Chce-li ale pan Körber míti pokoj, dobře, aťsi ho má, ale aby se tak dálo na účet katolíků, to snad od nás ani on sám žádati nebude. A kdyby už chtěl hřešiti na dobrotu katolíků, nesmí přece za- pomínati, že toto hnutí otřásá také základy státu, v čelo jehož správy on jest povolán. Cynické chování se Všeněmců vůči arcivévodovi Františku Ferdinan- dovi, který přece povolán jest říditi jednou osudy Rs- kouska, mohlo pana Köbra poučiti o tom, že není radno hráti si před odpadlickým hnutím na pštrosa. Nemá-li však odvahy k ráznému zakročení, bude za- jisté nejmoudřejším státnickým krokem od něho, když přenechá místo tomu, kdo ji bude mít.

K. H. Wolf zvolen.

Wolf jest tedy zvolen podruhé přese všechny skandály, které vyšly na jevo a potvrdily se. Volič- stvo vydalo sobě svědectví, nad kterým třeba se po- zastaviti. Němci, kteří se holedbají svým germánstvím, vo- lili muže cizoložníka, staří Germané pro ten zločin měli trest smrti, mrskání, bodání a zakopávání za živa. Novogermáné pro něj mají důvěru. — Jest to jejich věcí, koho volí, a my bychom jako političtí ne- přátelé měli se radovatl nad klesnutím mravní úrovně v krajinách německých, které předchází úpadku. — Tato volba jest zápachem, který vychází z hnisavého procesu politického života a bude šířiti morovou ná- kazu. Liberálové doznali v této volbě porážku ne- vídanou, přes všechno agitování (Hachela, Eppingraa soudruhů) a přese všechny proudy vody špinavé ne- mohli proraziti s kandidátem slušným, vzdělanýma úřadem pověřeným. Ku zřejmému cizoložníku naklo- nilo se tolik voličů. V dějinách politických jest tento případ ojedinělý a v zájmu politického života si třeba přáti, aby neměl více — nohsledů. Parnell, muž o lid irský velice zasloužilý, který trpěl vícekráte v žaláři za své přesvědčení, když po- měr jeho k ženě O'Schea, kapitána, vyšel na jevo, byl hotov na dobro, tu Gladstone přerušil s ním ve- škeren styk parlamentární a mimoparlamentární a mezi Iry povstalo zděšení, že přední jejich bojovník stojí mravně zničen před tváří celé Anglie, jen maličká frakce zůstala věrna Parnellovi, který později O'Scheovu pojal za manželku. — Nám připravili naši nepřátelé jiné divadlo; jestliže se oni nehanbí za nepřítele Ra- kouska, krytého immunitou, za rušitele rodinného klidu, my se nemusíme hanbit pro výsledek volby v německém území: kde takovéto bejlí roste, nemůže býti zdravá půda. Na poslancích bude zaujati stano- visko k muži, který drze se osmělil na ně hoditi pau- šálně kus bláta, jež sebral z vlastního šatu. Irové vynikající svou přítulností ku svým spolubojovníkům nesnesli mezi sebou muže Parnella, jemuž nechceme stavěti ani z daleka po bok Heřmana Wolfa. — Je-l

pravda, že ministerský předseda Körber o Wolfovi pravil, že »byl jediný moudrý ze Všeněmců«, pak se může radovati z výsledku volby, nebo jest mu za- chován. Zvědavi jsme, zda bude následovati Gladstonea aneb spíše Bülowa, který z křesla svého vyřkl okří- dlené slovo: »Pro jeden extratanečsk nebude žádná paní se zlobit.« Pro co staří měli největší potupu, jako v Sasku, bývalo voditi cizoložníka po městě, proto měla většina okresu trutnovského hlasovací lí- stek. — Jsme nyní zvědavi, co učiní poslanci, které paušálně tak hanebným způsobem urazil, co učiní Körber a ministři vzhledem na zneuctěné jméno Wol- fovo, a co učiní strana všeněmecká. Zájem veřejného blaha žádá, aby z voleb dalších nedostalo se do na- šeho parlamentu nových Kleonů, kteří by otravovali život náš. Počet hlasů obdrželi: Bachmann Wolf Čížek V Trutnově. . 538 319 43 Ve Vrchlabí . 186 2544 V Hostinném . 104 179 1 V H. Lanově . 27 41 — V Stř. Lanově 34 25 — V D. Lanově . 33 80 — V Broumově . 230 3042 V Polici . . . 1 — 158 V Králíkách . 53 148 V Lanškrouně . 95 345 Celkem dostali . 1301 1695 222 Dle celkového výsledku volby obdržel K. H. Wolf 1695, Bachmann 1301 a dr. Čížek 222 hlasů; dalších 12 hlasů bylo roztříštěno. Byl tedy zvolen za poslauce opět K. H. Wolf absolutní většinou ode- vzdaných hlasů. Při volbě konané 10. ledna m. r. obdržel z 3175 odevzdaných hlasů Wolf 1994 hlasy, německý liberál dr. Werunský 1136 hlasů, sociální demokrat Barth 22 hlasy a český sčítací kandidát Pelly 21 hlas. Po tomto výsledku můžeme jen opakovati, co jsme řekli o včerejším úsudku »Prager Tagblattu« ohledně mravní kvalifikace všeněmeckých voličů.

Zprávy politické. V Praze, dne 15. ledna. K situaci. Předseda ministerstva dr. šl. Körbe pokračuje ve svých rozhovorech s předáky různých politických stran za příčinou česko-německých smiřo- vacích kovferencí. Nejnověji pozván byl od dra. Körbra na rozmluvu posl. Prade, vůdce německo- lidové strany. Posl. Prade přijal toto pozvání, ale ne- tají se tím, že celá chystaná akce zůstane naprosto bez úspěchu; rozumí se ovšem samo sebou, že zasa jen tvrdohlavostí a neústupností Čechů, již nechtějí ani slyšet o německé státní řeči. Konečný výsledek soukromých rozmluv ministerského předsedy s jedno- tlivými zástupci českými a německými bude prý ten, že společná konference jejich nebude svolána vůbec. Předpověď tato vyplní se také podle našeho soudu až do poslední písmeny. Nechtějíť Němci poctivé spravedlnosti a smíru s Čechy, jenž by spočíval na úplné rovnoprávnosti a rovnocennosti. Ký proto div, že ani dnes ještě, ačkoliv rozpočtový výbor pracuje pilně a mimo nadání beze všeho hluku, jsou mnozí, kdož nevěří, že nesnáze parlamentární jsou nyní již překonány. Nejmenovaný německo-lidový poslanec ze Štýrska vyslovil se na př. o parlamentární situaci v ten rozum, že považuje dočasný klid v poslanecké vídeňské sněmovně za jistojistý, že však jest po- chybno, zda-li parlament sejde se vůbec. A sejde-li se přece, stane se to prý jenom na krátko. Nejmeno- vaný poslanec nevěří také v nové volby a v pro- nikavé události, ale domnívá se, že učiněn bude pokus s potajným absolutismem, při čemž prý vláda spoléhá na lhostejnost obyvatelstva. Velmi zajímavě i poučně vyslovil se o politícké a psrlamentní situaci posl. princ Alois Liechtenstein. Vyjádřil se totiž ve voličské schůzi, kteráž konána byla včera ve druhém okresu vídeňském, takto: »Parlament a zá- stupcové lidu nalézají se v jakémai stavu patho- logickém. Jsou v parlamentě strany, které ničí stát, a jsou strany takové, které chtějí jej zachovati. Ale tyto nemají stále ještě dosti síly, aby užily jediného prostředku, kterým možno parlamentu zase pomoci, to jest jednacího řádu, jaký jest ve vídeňské obecní radě. Jedná se jen o takový jednací řád, který by presi- dentovi dal právo obmeziti obstrukci. Po hříchu, také strany stát zachovávající nechtějí se vzdáti obstrukce, jako morfinisté nechtějí se vzdáti morfia. Vláda mohla by zakročiti nějakou oktrojírkou, ale nezachrání-li re parlament sám, nemůže žádati od vlády, by zachrá- nila jej ona. Parlament osud svůj má ve svých ru- kách, chce-li zahynouti. Po sestoupení plena posla- necké sněmovny konati se budou česko-německé konference. Rozpočtový výbor pokračovati bude ve svých pracích, avšak také při těchto přemoženo musí býti nebezpečné úskalí: česká universita a česká technika brněnská, aktivovaná § 14. Kdyby tato zů-

stala, budou Všeněmci provozovati obstrukci. Namanou se nyní otázky, zda-li tito mají ještě stále tolik slávo- jasu, by mohli ostatní Němce poštvati. Co se nyní uveřejňuje v různých memorandech, není s to, aby povzneslo slávu Všeněmců u německého souručenství. Všeněmci se nyní perou o vůdcovství mezi Schöne- rerem a Wolfem. Kdyby příslušela volba mně, ne- rozhodl bych se pro nikoho, nýbrž pro někoho třetího. (Veselost a pochvala.) Všeněmecká strana nemá s druhé strany žádné kázně, aby špinavé prádlo vy- prala ve vlastním domě. Memorandum stíhá proti- memorandum, až lid bude znáti všesko z pamětia odvrátí se od strany. Všeněmci utrpěli velikou ztrátu, ale také jejich výprava proti duchovenstvu a nábožen- ství doznala veliké morální porážky. Doufám, že kdyby parlament zhynul, rakouské a císaři věrné smýšlení v lidu těmito událostmi zase dostane se na vrch a že v budoucím parlamentě bude černožluté, rakouské smý- šlení silnější.« Koloman Tisza jednohlasně zvolen byl po- slancem říšského uherského sněmu za volební okres Abradbaryiský. Badenská poslanecká sněmovna usnesla se, že vyřídí návrh, jež podal střed ohledně ře- holí, beze vší zvláštní porady výborové. Návrh ten zní: Druhá sněmovna považuje v zájmu podporování míru za žádoucí, aby odstraněn byl spor a připuštění mužských klášterů z Badenska a prohlašuje, že neměla by ničeho proti tomu, kdyby velkovévodská vláda, používajíc práva příslušného jí na základě § 11. zá- kona ze dne 9. října 1860, udělila svolení k tomu, aby několik takových mužských klášterů bylo při- puštěno. Papežská kurie schválila zřízení bohoslove- cké fakulty při universitě ve Strassburgu. Císař německý Vilém zaslal po svém kří- delním pobočníku, námořním setníku Usedomovi ru- skému caru Mikuláši k vánočním svátkům zvláštní vlastnoruční list a dary. Nyní se oznamuje dodatečně, že týž německý kapitán odevzdal také carové-matce vlastnoruční list, obsahující novoroční blabopřání. Po- litické kruhy spatřují v tom nový důkaz srdečných poměrů, trvajících mezi oběma rody panovnickými. Ruský ministr vyučování Wannovsky uveřejnil ve vládním věstníku petrohradském zvláštní nařízení týkající sa organisace student- ských spolků a jiných zřízení na vysokých školách ruských. Na základě tohoto nařízení dovoluje se nyní ruským studujícím tvořiti spolky, zakládati výpomocné pokladny, otvírati knihovny, čítárny a or- ganisovati odbory pro opatřování prací pro chudá studující a korporace za účelem rozprav o uměle- ckých, literárních a vědeckých otázkách. Ze stanov, přiložených k tomuto nařízení, vychází na jevo, že studující mohou sice při všech svých organisaacích počínati si samostatně, alo vrchní dozor nad všemi studentskými institucemi a zřízeními že jest vybražen universitnímu úřadu. Ministr vyučování vyplnil tímto nařízením jedno z nejvřelejších přání ruských stu- dujících. Kníže Ferdinand bulharský je té doby od německého tisku nejnenáviděnějším panovníkem na Balkáně. Vytýkáť mu, že zapřev svůj německý původ i svou německou krev, prohlásil se úplně za Slovana. V německém tisku vzbudila takovýto po- plach »Voss. Zg.«, kteráž tvrdí, že bulharský kníže Ferdinand na Nový rok pravoslavný, předevčírem, na plesu Slovanské besedy sofijské měl sensační řeč. Dostavil se a vévodou Filipem Koburským, s ruským generálem Bachmetěvem a provázen všemi členy svého ministerstva. Ministrem Saratovem, který jest presidentem »Slovanské besedy«, byl prohlášen za je- jiho čestného člena. Potom kníže promluvil: »S hr- dostí a radostí přijímám členství Slo- vanské besedy. Dosavadní moje činnost jako slavisty a slavjanofila propůjčuje mi z a- jisté sebedůvěru, že ospravedlním pozornost mně prokázanou. Ať žije Slovanstvo!« Hrůza hrů- zoucí! Kníže slovanského národa provolává slávu Slovanstvu! Není to děsný černý zločin? A nebyli by snad slovanští Bulhaři svému pavovníku vděčnější, kdyby byl pronesl zdravici Slovany tak upřímně ke svému srdci tisknoucímu Německu? Kulturní boj ve Francii vyhlédl si, jak se zdá, za první svou oběť hlavně Jesuity Oznamují totiž pařížské listy, že vláda zamýšlí více členů jesuit- ského řádu v Paříži stihati pro překročení ustanovení spolkového zákona. Také proti příslušníkům jesuit- ského řádu v Lyoně, Bordeaux a v Marseillu bylo nařízeno vyžetřování. Při korunovačních anglíckých slavno- stech zastupovati bude německeho císaře admírál princ Jindřich pruský. — Jak oznamují »Times« 14. t. m. z Washingtonu, byl Whitelaw - Reld jmenován velevyslancem ve zvláštním poslání, aby zastupoval Spojené státy o korunovačních slavnostech v Londýně. Angličtí státníci předstihují se ve chvále an- glické armády nejinak nežli jako o dostizích. K osla-