Císlo 15.

V Praze, dne 16. ledna 1902.

Ročník VI.

Redakce, administracea expedice Praha, P'asroseova ulice, číslo 200-1 Nefrankovane dépley n nepřijimají, rukopiby s0 ne vracej Rezavečetěné reklanace zsou porta prosty. Ihselty učueme levně a při ČasteJ81 inseřel po- skyujemne vynod Vychaeí denně o sesté hodiné raniní. V pondělí a pč svátku vzdy o dvanácte no- dině polední. Jednoti ve čisic za 8 h. lelcíon rodasce c. 1i26.

KA

LC ds e l, sso noo

lo

Prahu Předplatné pro s donáškou do domu: 2.80 měsíčně . . . .. čtyrtletně . .. K S.40 K 33.60 celorocně. . .. Pro tuzemsko poštou: 3.— měsíčně . . . .. čtvrtletně .. . K 9.— celoročně. . . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska: čtvrtletné . . . K 12.— K 48.— celoročně. Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska. Ita- He. Belgie a Anglie: K 13.20 čtvrtletně celoročně .. . K 52.80 Telef. administrace l126.

v 7 hodin 55 minut ráno Slunce vychází Slunce zapadá ve 4 hodiny 25 minut večer.

Čtvrteka Sv. Marcela

Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Ludmily na Vinohr. od 12. do 16. t. m.

Národohospodářský význam zemědělské těžby.

II.

V předešlém článku jsme popsali zemědělskou těžbu Rakouska a Uherska. V tomto článku chceme projednati zemědělskou těžbu čelnějších států, hlavně našich sousedů. Némecko jest do dnes ještě ve značné míře státem zemědělským. Dle katastru z r. 1895 mělo po1 pluhem 32.517941 hektarů půdy, která byla rozdělena na 4,626.483 polních hospodářství. Roku 1900 sklizeno bylo v Německu 851/2 millionů metrických centů žita, 381/% millionů q pšenice, 30 ječmene, 71 ovsa. K tomu sklizeno 405 millionů metr. centů zemáků a 231 sena. Celková zemědělská těžba Německa i s výnosem dobytkářství se odha- duje ročně na 7000 milionů marek paněžní hodnoty. Zajisté je zajímavo, že Německo kupuje poměrně méně obilí z cizíny, než na př. kupujeme my obilí a mouky od Maďarů. Obrovský jest rozsah zemědělské těžby Ruska. Ovšem nesmíme pustiti se zřetele, že Rusko čítá nyní 1300 milionů obyvatelstva. Pokud se týče evropského Ruska, bylo roku 1900 pod pluhem v okrouhlých číslech 19 a půl millionů desjatin pše- nicí, 27 a půl žitem, 16 a čtvrt ovsem, 7 a tř. čtvrti ječmenem. Pak byly ještě různá menší plochy osety kukuřicí, luštěnínami a jinými kulturními plodinami. Zemáků se na Rusku pěstuje poměrně málo, a sice bylo jich jmenovaného roka vysazeno na ploše 2,447.396 desjatin. (1 desjatina = 1 hektar a 9 arů) Všeho obilí bylo r. 1900 v Rusku sklizeno 3481 millionů pudů. (1 pud = 16 a jedna třetina kilo- gramů) Rusko trpí, jak známo, každoročně suchem a z jistých gubernií hlad mezi mužíky ani ne- vymlí. Bohužel, že speusty obilí se užívá ročně k pá- lení lihu. Na Rusi jest v činnosti 2067 lihovarů, ve kterých bylo napáleno 32,490.485 hektolitrů lihu. K tomu bylo upotřebeno 19 millionů pudů žita a 13 millionů pudů sladu. Ačkoliv doma jest hlad stálým hostem, nicméně jdou spousty ruského obilí za hra- nice. Rusko prodalo r. 1900 do ciziny za 104 mil- llonů rublů pšenice, 65 žita, 33 ječmene, za 49 ovsa a za 10 milionů rublů kukuřice. Největší odběratelé ruského obilí jsou Némeeko, Anglie, Holland-koa Francie. Také Francie jest dosud státem po více země dělským, ačkoliv jest půda zde rozkouskovánaa většina polních hospodářství nemá většího rozměru, naž 1—2 hektarů. Francie jest zemí domkářů. Těžba zemědělská jest dosti značná. Roku 1900 bylo ve Francii sklizeno 109 millionů q pšenice, 22 a jedna třetina žita, 15 ječmene a 89 millionů q ovsa. Nic- méně množství to výtivě lidu nestačí, proto Francie má velmi nízké obilní clo. Metrák pšenice platil průměrně r. 1900 ve Francii 19 franků, to jest asi 9 zlatých našich peněv. Metrák žita 15 franků. Csna ovsa byla ve Francii jmenovaného roku ku podivu vysoká, platil oves at 19 a půl franků za 1 metrák, více tedy než pšenice. Snad ho tak draze platili Augličané pro své vojsko koně do jižní Afriky. Velice úrodnou zemí mohlo by býti Španělsko. Jest zde skorem 44 millionů hektarů krásné půdy. která ale na mnoze jest ladem. I Španělsko trpí suchem. Obrovské svlažovací vodovody z dob Mauru dávno již zbynuly. Roku 1900 bylo zde sklizeno 27 a půl mil- lionů metrických centů pšenice, 13 a jedna třetina ječmene, ostatních kulturních plodin sa klidí málo. Španělsko skonsumuje většinou své obilí samo a ku- puje z cziny jen malé množství pšeníce. Veliký zdroj příjmů pro zemědělce ve Španělích a ve Francii jsou vinice. Šklizeň vína r. 1900 byla jediná v minulém století. Francie vytěžila 67,352.661 hektolitrů vínaa Španěly 22 a půl millionů hektolitrů. Mimo toho bylo prodáno ze Španělska za 6 a jednu třetinu millionů pesetas hroznů. Co však je platna dobrá sk lizeň, když následkem hojnosti vína ceny jeho ná- ramně klesly. Značnou zemědělskou těžbu má také Rumunsko

Roku 1901 odhadosala se skl zeň Rumunska na 27 millionů hektolitrů pšenice, 3 a jednu čtvrtinu žita, 10 a půl ječmene, 8 ovsa a 60 millionů hektolitrů kukuřice. Rumunsko mělo po 3 leta sucho a hroznou neúrodu; hlad řádil krutě, i bylo na čase, aby ubohá tato zem opět trochu okřála. Ačkoliv v Rumunsku, tak jako v Rusku, nemůže žádný žid koupiti ani píd země, nicméně jest selský lid v Rumunsku židy hrozně znemravněn a kořalečním morem skorem na pokraj záhuby uveden. Tím jsme podali přehled zemědělské těžby v hlavních zemědělských státech a zemích evropských. Ostatní menší země, jako Bolbarsko, Srbsko, Belgie, Hollandsko a severní státy, jako Anglie, Dánskoa Švédsko, nepadají v tom směru mnoho na váhu. Zajímavou jest rozhodně zemědělská těžba Dánska, která vrcholí hlavně v dobytkářství. Dánsko zásobuje dnes hlavně Anglii a Německo máslem, za které strží do roka ohromné sumy. Zda bude hráti nějakou úlohu na světovém trhu obilním Sibiř, o tom nelze dnes nic určitého říci, zprávy o Sibiři dosud rozšiřované musí se teprve potvrditi, bylo v nich mnoho přehnáno. V letech 90tých naháněla strachu východní Iadie, že zaplaví evropský trh lacinou pšenicí. Ale i tyto zvěsti se nepotvrdily. Čítá přece Iadie hustého oby- vatelstva skorem 250 milionů lidí, kteří se ovšem živí většinou rýží, ale na zem tu uhodily v posledních 10 letech tři hrozné hladomory, ve kterých zemřelo blady přes 8 milionů lidí. Výsev pšenice v Indii v posledních letech značně klesl. R. 1893 bylo zde sklizeno 97 milionů hektol. pšenice a lonského roku 88 milionů. Z toho jdou jen malé dávky pšenice do Londýna. Ostatně indická pše- nice není zrovna hledaným zbožím v Evropě, poně- vadž jest silně promíchána zemí a znečistěna na lo- dích uhelným mourem. V zemědělské těžbě zaujímá dnes bez odporu sev Amerika, pak Argentina a konečně i Kanada první místo. Správy o blahobytu amerických farmářů jsou většinou prostě přehnané. Dnes má sev. A merika okrouhle 7 milionů farem. Lonského roku bylo pod pluhem 45 73 milionů akrů pšenicí, 1 51 mil. akrů žitem, 2.86 mil. akrů ječmenem, 20.32 mil. akrů ovsem a 82 92 mil. akrů bylo oseto kukuřicí. (1 akr = 40 a půl arů, na 1 hektar jdou tedy 2 a půl akrů.) Mela tedy lonského roku sev. Amerika úhrnem zorané půdy okrouhle 60 a půl milionů hektarů, to jest šestkráte více, než má rolnictvo v Rakousku. Sklizeň farmářů lonského roku byla jednou z nejvydatnějších. Sklizeň byla odhadnuta na 690 milionů bušlů pše- nice, 25 mil. b. žita, 68 mil. b. ječmene, 670 mil. b. ovsa a 1425 mil. b. kukuřice. Američtí farmáři mohli lonského roku prodati 50 mil. hekt. pšenice. Skutečně bylo také r. 1901 ze sev. Ameriky vy- vezeno pšenice v ceně za 250 mil. doll., t. j. okrouhle za 2250 mil. kor. našich peněz. Peněžní hodnota lon- ské sklizně amerických farmářů odhaduje se na 1861 mil. doll., to jest okrouhle na 16949 mil. korun našich peněz. Také Kanada a v jižní Armerice se rozprostí- rající Argentina měly lonského roku znamenitou sklizeň pšenice. Farmáři mohli prodati 20 mil. hl. pšenice z Argentiny se mohlo vyvézti 15 míl. hl. pšenice. Zvláštní pozornost v nejnovější době poutá na sebe Egypt. Země tato jest tak velikou jako třetina celé Evropy. Mnoho-li by z toho dalo se získati pro kul- turu obilí, nedá se ovšem určiti. Angličané staví nyní v Assuanu ohromnou hráz, kterou chtějí udržeti vodstvo Nilu a pouštěti vodu tu do celé země dle určitého zavlažujícího plánu. Na stavbě jest zaměstnáno na ti- síce Arabů a Fellahů. Práce prý budou ukončeny za 10 let. Dálo by se ještě mnoho zajímavých podrobností ze zemědělské těžby v různých státech vylíčíti, než ustaneme na těchto několika ukázkách. Žemědělská těžba by mohla v mnohých zemích obnášeti dvoj-i trojnásob více, než vynáší nyní, kdyby rolnický lid byl všade dokonale vzdělán pro svoje povolánía kdyby měl také dostatek kapitálu. To hlavně platí o mužicích v Rusku, o farmářích v Americe a o na- šem rolnictvu více méně též. Rusko by mohlo dva- i třikráte více těžiti obílí, než těží dnes, kdyby ruští mužíci jen z poloviny tolik práce vynaložili, jako jest nuceno konati rolnictvo naše, které musí veškeré síly

napnouti, chce-li si zachovati svůj majetek. Lidské pokolení i kdyby se stále více množilo, nemusilo by se obávati hladu. Co by mohlo užíviti milionů lidí jen Rusko nebo Sibíř, Egypt, Španělsko a teprve Ame- rika, kde ještě na miliony hektarů půdy leží ladem. Jediná Kanada má přes 40 mil. hektarů orné půdy v dobrém podnebí, z čehož jest pod pluhem sotva desátý díl. A podivno, nejúrodnější země, nejkrásnější kraje, jako u nás Halič, pak v Uhrách krásné kraje pod Karpaty mají nejsilnější vystěhovalecký proud. Zde řádí hyena v lidské podobě, která si urputně osvojuje pot a mozole bližního a žije na jeho útraty. Bůh dobrotivý jistě postaral se o to, aby veškero plémě lidské žíti mohlo, ale ti, kteří šlapou nohama zákony jeho, obracejí požehnání Jeho v kletbu utla- čovaných.

Vláda a odpadlické hnutí. V živé paměti našich čtenářů zajisté ještě jest odpověď, kterou ministrpresident Körber adresoval těm, jimž se zdálo — a nejen jimž se zdálo, nýbrž kteří i přesvědčeni byli, že stát svou povinnost oprotl odpadlickému hnutí zanedbává. Jako Pilát omýval si tehdy pan Körber ruce, dokládaje, že stát skutečně nemá po ruce nijakých prostředků, jimiž by proti to- muto hnutí zakročil. Také prý se to nikdy dobře neosvědčovalo, sáhalo-li se v řešení náboženských pro- blémů k prostředkům policejním. To byly kytičky. jež chef rakouské vlády podal pánům Všeněmcům. Aby také katolíci byli spokojeni, zalichotil jim pan Körher tím, že je ujistil o pevných kořenech kato- lické církve, na nichž marně hlodají všelijací všeně- mečtí červíci. Kdyby nebylo u nás v Rakousku už jaksi zvy- kem, že si katolíci musí vše nechat líbiti, byl by pan ministrpresident takto mluvit nesměl. Rozumí se samo sebou, že nikomu z katolíků nenapadlo žádati, aby se proti odpadlickému hnutí užívalo nájakých mimořád- ných, vyjimečných opatření, při nichž by policejní chochole hrály nejdůležitější roli; katolíkům bylo by úplně postačilo, kdyby se vláda vůči odpadlíckému hnutí chovala tak, jak jí to stávající zákony, liberály zrobené zákony, dovolují a přikazují. Žádné zákony vyjimečné, ale přesné provádění zákonů stávajících. Že se tak se strany úřadů nikdy nedálo, na to uka- zuje v nedělním čísle berlínská »Germania«, přináše- jící z péra rakouského dopisovatele článek s řadou dokladů o tom. Uvedeme zde tresť zmíněného článku. K vykonávání duchovního úřadu v Rakousku jest podmínkou rakouské státní občanství. Koná-li se někde katolická missie, musí dotyčný farář jménaa průkazy o příslušnosti missionářů politickému úřadu oznámiti. Tato povinnost se na straně katolické vy- konává, kdežto naopak jest jisto, že v Rakousku po- tlouká se celá řada agentů odpadlického hnutí, kteří vykonávají duchovní úřad, aniž by požívali práva ra- kouského státního občanství. Zde hned není potřebí nějakého výjimečného zákona, nýbrž pouze provádění již stávajícího. Připomínáme k tomu, že o tom dobře věděly úřady, které za liberální éry zakročily proti drážďanskému biskupu, když na místě churavého krá- lovéhradeckého biskupa chtěl za tohoto vísitovati jeho diecési. I v poslední době zakročily úřady na něko- lika místech proti katolickým duchovním, ať jmenu- jeme jen případ s missionáři z Červenky u Litovle na Moravě. Oblíbeným a také vydatným agitačním pro- středkem odpadlického hnutí jsou tak zv. rodinné večírky. O pořádání těchto večírků se úřadům nečiní nižádného oznámení, ježto je pořadatelé svolá- vají na základě § 2. shromažďovacího zákona, tedy jako schůze důvěrné. Na základě četných výnosů říšského soudu bylo vysloveno, že za účastníky těchto schůzí mohou býti považovány jen takové osoby, které osobně svolavatelem byly pozvány, a musí také svo- lavatel osoby ty znáti a při eventuelní kontrole kon- trolujícímu úřadníku jménem jmenovati. Při protestantských večírcích bývá ale často pří- tomno na sta osob a stupenky vydávají se k těmže na různých místech zrovna tak jako lístky do divadla. Sociální demokraté i jiné politické strany pořádaly často takové schůze, které však v četných případech