#1
alto_textblock
#1
Strana 4.
#2
alto_textblock
#2
NANI LITY
#3
alto_textblock
#3
24. ledna 1908. Císlo 23
#4
alto_textblock
#4
Hrozha rozpuštěním dumy.
Z Petrohradu, 23. ledna. (K. k.) Vůdce okťabristů
hr. Uvarov prohlásil jistému zpravodajovi, že straně
byl dan pokyn, že duma hude rozpuštěna,
zamitne-li požadavky pro námořnictvo. Přes to pro-
jevil hr. Uvarov pevné rozhodnutí, že bude hlaso-
vati proti námořnímu rozpočtu. Domnívá se, že také
jeho političtí přátelé zůstanou v oposiční náladě.
Posl. Niselovič (kadet) prohtásil, že jeho strana
půjde v této otázce společně s okťabristy.
Posl. Puriškevíč (z krajní levice) vyslovil se
v minulém týdnu proti stavbě loďstva.
Většina časopisů plše rovněž oposičně.
#5
alto_textblock
#5
Telafonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“
#6
alto_textblock
#6
Strhněte noční čepice — němečtí občsné
vídoňštl!
Z Vídně, 23. ledna. Zdejší němectví jes
v pasledních dnech pořáde znepokojováno. Na-
před směnárnou, která zadána byla Živnostensko
hance na západním nádraží, potom úmyslem
voliti českého členu do generální rady Rakouska-
uherské banky, dnes opět věcí jinou. Po několik
dní vyvěšeny jsou na zdejších nárožích plakáty
jubilejní výstavy pražské s textem napřed če-
ským, potom rovnoprávně německým. Tato
dvoujazyčnost plakátu způsobila hněv dnešní
večerní „Deut. Prosse“, která ulovuje mu takto:
„Any tekou celé proudy inkoustu v rozpravách
o německo-českém vyrovnání a zvučnými chvalo-
zpěvy oslavuje se němectví vídeňské, záleží ví-
deňským obchodníkům velmi na tom, podpore-
vati zbujnělost a snahu českou, vtisknouti městu
Vídni ráz města smíšeného. Na vývěsních tabu-
líeh návěštního ústavu Sinslerova umístěny jsou
po několik dní veliké plakáty s česko-německým
nápisem, hlásajícím českou výstavu v Praze. Že
se propůjčuje firma Sinslerova k tomu, vyvěšo-
vati české plakáty, jest proto již podivno, že
tato firma před rokem slíbila zástupci němeeke
Národní rady pro Vídeň a důvěrníkům „Süd-
marky“, že na svých návěštních tabulích ve
Vídni nebude plakátovati žádná česká ohlášení.
Tak sděluje nám německá „Národní rada““ ve
Vídni. — Jest prostě věcí neslýchanou, čeho se
odvažují Čechové ve Vídni. Což pak Vídeňá i
zapomněli již, že se českému ministru obchodu
podařilo zmařiti jubilejní výstavu vídeňiskou, aby
statisíce korun, které by byly plynuly při tom
do Vídně, dostaly se do Prahy? A nyní dělá se
reklama této výstavě pražské ve Vídni plakáty
českými. Co byli by učinili Čechově pražští.
kdyby bylo sešlo z jejich výstavy k vůli výstavě
vídeňské, a kdyby Vídeňáci také potom byli do
Prahy poslali plakáty německé? Strhněte ko-
nečně noční čepice, němečtí občané vídeňšti!
Do německého města nepatří žádné plakáty
české.?
Potud „Deut. P. asse“, o které se nám praví,
že jest orgánem ochranného spolku německo-
rakouského. Ve věci samé stačí konstatovati, že
se ve Vídni vyvěšují plakáty francouzské, angli-
cké a vlašské, aniž kdo nad tím se pozastavuje,
a že jsme na nespočetných nádražích českých
měsi v království a markrabství viděli plakáty
německých výstav, na př. také jedné výstavy
z doby poslední — liberecké — výhradně něme-
cké, aniž komu připadlo, nad tím se pozastavo-
vati. Konečně budiž prostě podotčeno, že plu-
káty zde vyvěšené nejsou české, nýbrž česko-
německé a že kdyby na krásně byly výhradně
české, čeština má tu nejméně tolik práv, jako
frančina, angličina a vlaština.
#7
alto_textblock
#7
O berlínské návštěvě hr. Thuna.
Z Mnichova, 23. ledna. Pod nadpisem „O
návštěvě hr. Františka Thuna v Berlíně“ píše
zdejší „Bayer. Courier“, že zpráva o pobytu
hr. Thuna v Berlíně velice rozčílila některé
úřadní kruhy vídeňské, neboť přes to, že bylo
oznámeno, kterak návštěva byla rázu nepoliti-
ckého, přece soudí, že směřovala proti nim. Jest
totiž známo, že hr. Thun jest důvěrníkem aret-
vévody následníka. Františka Ferdinanda, který
tou dobou dli ve Sv. Mořici, kde také dli něme-
cký korunní prine. Když na podzim r. 190
arcivévoda František Ferdinand vykonal v Ber-
líně nepolitiekou návštěvu, která vzbudila známý
rozruch, jednal před odjezdem do Berlína, jakež
i po svém návratu s hr. Františkem Thunem.
Kruhy hr. Thunovi nepřející vyhlásily, že hr.
Thun intrikoval v Berlíně proti dosavadnímu vel-
vyslanci Szegyönovi Marichovi, na jehož místo
se tlačí, nebo že dekonce aspiruje na úřad mi-
nistra zahraničních záležitostí. To však nikteral
není plánem hr. Thuna. Tento státník jest
v Rakousku jediný, který jako chef docela nové
vlády konservativního rázu mohl by způsobiti
v říši obrat. Je však příliš chytrý, než aby pře-
dem vystřílef svůj prach.
Proi dr Skedl dvorním radou.
Z Vídně, 23. ledna. Poslanec prof. dr. Skedl
nyní na universitě černovecké, dříve profesor něme
cké university pražské, jmenován byl dvorním
radou.
#8
alto_textblock
#8
dávání alkoholových nápojů, poněvadž to vybočuje
z mezí živnostenského řádu a děti zaměstnané v tn
kových závodech, které nepodtéhají živnostenskému
řádu, nemají dosud této ochrany.
#9
alto_textblock
#9
Středoškolská ankela.
Z Vídně, 23. ledna. (K. k.) Říš. posli Bob
zyňski soudí, že reálka potřebuje důkladné re-
organisace a měla by se rozšířiti na 8 třid. Se střed-
ním typem reálného gymnasia nemůže se spřateliti
Naproti tomu bylo by žádoucím zříditi lyceum nebo
6tř. vyšší vzdělávací ústav pro ty, kdo nechtějí na-
býti vzdělání na vysokých školách. Absolventům ta-
kových škol mělo by se přiznati právo jednoroční
vojenské služby a právo, aby dosáhli nižších úřad
nických míst. Tímto způsobem olevilo by se středním
školám. Všem učitelským sborům mělo by se umož-
niti, aby svým vlastním ústavům zjednaly ve vše
obecném rámei organisace a učební osnovy zvláštn
ráz. To vedlo by k úspěšné soutěži jednollivých
ústavů, jež by byly též zodpovědny za své zařízení
Řlšský poslanec dr. Pallai: Chceme za-
chovati humanistické gymnasium, chceme však vý-
hodu humanistických studit poskytnouti všem, ko
s námi pěstují vědu. Výhody té však by neepožívali.
kdyby neznali oba staré jazyky, nebo aspoů jeden
z nich. Zlepšením methody získal by se čag pro
realie. Je nezbyně třeba, aby technické vědy byly
potsaveny na raveň vědám ostatním. To je však
možno jen na základě stejného předběžného vzdě-
lání. Novému typu musí dostati se těchže práv jako
gymnasiu. Avšak nelze připustit, aby absolventům
všech středních škol byl vstup na vysoké školy
pouze umožněn, třeba poskytnouti jim též rovno-
cenné předběžné vzdělání, jež uzpůsobuje je skutečně
ke všem studiím. Realka musí míti 8 tříd, avšak ve
všech musí se vyučovati latině.
Odb. přednosta dr. ryt. Juraschek souďl, ž
novým typem střední školy nezabrání se návalu n
nynější. Třeba usiloveti, aby obecenstvo přikládaln
větší význam obchodnímu a průmyslovému stavu.
Měl by se zavésti nový druh ústavů, který především
byt by určen pro obyvatelstvo středních stavůa
mohl by býti nuvštěvován žáky, vystupujícími ze
středních. škol. Nemůže to býti rozšířená škola mě-
šťanská, nýbrž úslav, zřízený dle vzoru dívčích lyceí.
S tímto všeobecně vzdělavacím ústavem měly by býti
spojeny přípmvky pro jednotlívá povolání. Tyto
ústavy byly by zvláště s to, aby zmenšily nával na
střední školy.
G.-m. Meixner flumočí všeobecný názor mi-
nisterstva vojenství o právu na jednoroční vojenskou
službu Vojenská správa uznává, ža přístušná, ustano-
vení sluší revidovati, a vynasnaží se též, aby odstra-
nila rozpory, jež v otázce této trvají vůči vyučovac
správě, také v zájmu vrstev ohyvatelstva, jež maj
velký význam pro hospodářský život, postrádaji
všsk práva na jednoroční vojenskou službu, Min
vojensiví o télo otázce již po několik let zevrubn
uvažovalo a dospělo k úsudku, že otázku tu lze tešit
jen v její celistvosti a jistý souhlas mezi poměry
navzájem si odporujícími dosáhl by se jen na zá
kladě dvouleté vojenské služby.
Ministr dr. Marchet tlumočí se stanovisk
vyučovací politiky naději, že otázku tuto ( jednoroční
právo vojenské služby) bule lze rozřešiti v rozpravě
jednollivých ministrů.
Kustos Frankf urter poukazuje na důležito
zavedení Gtřídních škol, jež oprávůovaly by k ředno-
roční vojenské službě, a přimlouvá se velmi vřele
za typ děčinské střední školy (vyšší reálné sym-
nasivm).
Sv. p. Czedik prohlašuje, že otázka tato dal
by se nejlépe řešiti zřízením společného nižšího
ústavu, jako přípravky pro vyšší tžídy středních
škol, kde by řečtína byla vyloučena. Přimlouvá s
vřele za nynější reálná gymnasia, soudí však, že by
bylo značnou výhodou pro obyvatelstvo, kdyb
volba povolání děla se o dva roky později než n
reálných gymnasifch. Pokud jde o gymnasium, byl
by odstranéní řečtíny nesprávným. Gymnasium třeba
zachovati v jeho čistotě, avšak tento starý ústav
třeba přizpůsobili nové době tím, že by řečlině po-
čalo se vyučovali teprve v V. třídě, ne však ve. III.
Řečník vyslovuje se též, poukazuje na vídeň-
skou obchodní akademii, pro zvýšent školného na
středních školách, při čemž ovšem osvobazení od
školného by zůstalo. Návalu na střední školy by se
tím nezabránilo, avšak vyučovací správě doslalo by
se prostředků k vypravení škol a stala by se ne-
odvislejší od správy finanční. Řečník děkuje konečně
ministru vyučování za svolání ankely, jakož i za to
že byla umožněna tak volná výměna názorů o tomto
důležitém a poučném předmětu. (Všeobecná po-
chvala.)
Dv. rada Huemer podal bližší vysvětlení o dě-
čínském typu, jejž by doporučoval. Jedná se mu sku
lečně o to, aby gymnasia zůstala, aby však poku
třeba a možná se zmodernisovala; totáž platí o ško-
lách reálných. To mohlo by se státi přijetím nového
typu, který navrhuje. Doporačuje-li děčínský typ
třebu, aby jeho base, fotiž nynější staré reálné gym
nasium, bylo zreformováno.
Red. Waniek obrací se proli těžkým výtkám
jež byly při anketě proneseny proti gymnasiu.
Říšský posl. Pernerstorřer přimlouvá se.
aby stará gymnasia byla zachována, třeba že je
snad potřebí nějakých oprav. Mřsto zavádění novýci
věd do středních škol měly by býti některé škrtnuty
na př. vyučování náboženství, jež nepatří do školy.
Naproti tomu mělo by býti věnováno více péče těle-
cviku. Přimlouvá se za odstranění jednoroční služby
dobrovolnické, čimž se nejlépe zamezi přeplňováni
středních škol. Brojí proti čtení pouhých překlad
z řeckých autorů místo jich překládání z originálů
doličuje význam antické, zvláště řecké kultury pro
#10
alto_textblock
#10
Němce.
#11
alto_textblock
#11
Baltického moře je tudíž výlučně německým zá
jmem.
Naproti tomu je možno — jak stalo se již tele
gramem Wolffovy telegrafní kanceláře ze 17. t. m
— opěť co nejurčitěji prohlásiti, že otázka, týkajíc
se mare clausum, nebyla při jadnání o baltickám
moři vůbec přetřásána a tudíž k ní také nebyl dán
nikdy podnět a německé strany
Současně opravuje se jiná lichá zpráva » Nov.
Vr.« Není pravda, že ruský námořní d-
stojník provází americké loďstvo.
#12
alto_textblock
#12
Z říšského sněmu německého.
Z Berlina, 23. ledna. (K. k.) Za dalšího čtení
zákona o šeku pravil dr. A rendt (říá, strana).
že také jeho přátelé jsou ochotni předlohu schváliti
Bankám dává jakýsi monopol. Pokud jdle o poštovní
šek, jeho političií přátelé vyhražují si úsudek, až
bude podána předloha. Zavedení poštovních cheků
mezinárodních je na pováženou.
Posl. Kämpf (svob. lid. str.) sděluje, že jeho
přívrženci usilují a přikazovací řízení. Šek má býti
v připadech, kdy přenesení konta je nemožné, nosi-
telem a sprostředkovatelem tohoto příkagu.
Po delší rozpravě přikázána předloha 14člen-
nému výboru a zahájeno 3. čtaní předlohy o tre-
stání urážek valičenst va.
Po krátkém rokování byla předloha přijata.
Příští schůze bude z ejtra.
i len
#13
alto_textblock
#13
Pruský sněm.
Z Berlina, 23. ledna. (K. k.) Na jednacím po-
řadu poslanecké sněmovny je Krethů v dola
po poškozování středního stavu vysokým bankovním
diskontem.
Posl. Kreth pravil v odůvodnění, že hospodář-
skému životu nehrozí nebezpečenství celní politikou,
nýbrž vysokým diskontem, jímž trpí zejmena výrobní
společenstva zemědělká. Očekává, že buda lze
provésti půjčku k zvýšení kapitálu ústřední spole
čenstevní pokladny bez zatižení peněžního trhu.
Ministr šl. Rheinbaben odpovídá, že prostřed-
kem k snížení diskontu jest zmudernisování plateh
ního řízení. Řízení šekové, přikazovací a žirové je
v Prusku v počátcích. Ústřední, společenstevní po-
kladna pomohla společenstvům velmi značně. Je také
povinna podporovat společenstva při vyvazování
selských pozemků. Proto třeba pomýšleti na rozmno-
žení pokladního kap-lálu. Příslušná předloha připra-
vuje se.
Za rokování prohlásil předseda ústř. s prol
pokladny, že peněžní trh ústřední společenstevní
pokladnou nebyl zatížen, naopak vymikající znalei
uznali, že disposica pokladny mají za následek po-
sílení peněžního trhu. Absolutně ustálené úrokov
míry nikdy nepožadoval, nýbrž žádal pouze, aby
úroková míra byla, co možná ustálena.
Když několik řečníků různých stran vysvětlil
své slanovisko. zahájeno jednání o dotazu po zlo-
řádech při dopravě motorovými vozy
Posl. hr. Carmar (kons.) odůvodňuje dotaz
poukázal na četná neštěstí. Nepopírá význam auto-
mobilu pro moderní dopravu, ale nepochopuje, pro
na veřejných silnicích pořádají se opravdové automo-
bilní závody.
Ministr Breitenbach prohlašuje, že podá
předlohu říšského zákona zmocňující policii vyměřo-
vati větší pokuty a delší vězení a odnímati nespo
lehlivým jezdcům povolení k jízdě. Pomýšlí se též
aby školy pro řídiče automobilů byly podrobeny
státnímu dozoru a byly zavedeny přísné zkoušky ři-
díčů, při nichž přihiíželo by se též k jich mravní
zachovalosfi. Konečně prohlásil ministr, že podá
předlohu o povinném ručení automobilů.
Příšlí schůze bude zejtra.
#14
alto_textblock
#14
Z kranconzského pnrlameniu.
Z Paříže, 23. ledna. (K. k.) Sněmovna schvá-
lila předlohu o obou dodatečných konveneteh
kcukerní smlouvě brusselskě.
Za rozpravy prohlásil ministr Caillaux, že
ustanovení v dodalelných konvencích budou miti pro
celou Evropu velmi blahodárný účinek.
Sněmovna pokračovala pak v rokování o osnovi
daně z příjmů. Příští schůze v pondělí.
Z Paříže, 23. ledna. (K. k.) Senát projednával
osnovu o snížení doby vojenských cvičení u země-
brany a zálohy. Zpravodaj doporučil přijetí výborem
navržené předlohy a dokazoval, že předloha udrží
zásadu rovnosti a žádá na občanech pouze to, co je
nutným pro blaho vlasti. (Souhlas.) Jednání bylo pak
odročeno na úterý a schůze skončena.
Z Pařiše, 23. ledna. (K. k.) Combes jmenovár
byl předsedou senátní komise, klerá má prozkoumat
likvidaci řeholního jmění.
#15
alto_textblock
#15
Humunské sněmovny.
Z Bukuzešti, 23. ledna. (K. k.) Obě sněmovny
zahájly opět schůze.
Ministr financí podal v senátě předlohu o mo
nopolisování prodeje kořalky na ven
kově a opatřeních proti pijáctví.
#16
alto_textblock
#16
»Spanělští« vyzvědašl.
Z Londýna, 23. ledna. (K. k.) Zdejší noviny
oznamují ze San Franeiska: Dle telegramu
z Portiandu (Oregon) byli tam zatčení dva domněle
španělští vyzvěduči, kteří byli přistiženi pátrajíce po
hlavní baterii stevenské pevnosti. Jinak nebylo
nich nalezeno nic podezřelého.
#17
alto_textblock
#17
Japonské vystěhovalství.
Z Londýna, 23. ledna. (K. k.) »Reuterově kance-
láři« sdělují z Honolulu, že japonské ministerstvo
zahraničních věcí oznámilo, že po 1. únoru bude
dáno povolení k vystěhování do Havaje pouze Ja
poucům, kteří se tam vrací anebo jsou krevními pří
buznými Japoneů tam již usedlých.
#18
alto_textblock
#18
ústav prodal 30.000 svých akcif Škodových závodů.
Naproti tomu v kruzích finaněních se ujišťuje, že
pověst ta povstala lím způsobem, že Úvěrní ústav
prodal několik tisíc akcií Škodových jedné zdejší
bursovní firmě komisionářské čáslečně na pev no,
částečně v opci.
#19
alto_textblock
#19
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V pátek 24. ledna.
Mimo předplacení
Pohestinsku vystoupí
Emmy Dostinnova, člen král, dvorní opery v Berlfně
AID A.
Opera o čtyrech dějstvích. Složil Guiseppe Verdi
S textem Ghislanzonia, překladem V. J. Novotného.
Dirigent Frant. Jílek. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Král. Václav Kliment. Amneris, jeho dcera
Gabriela Horválova. Aida, elhiopská otrokyně. Emmy
Destinnova j. h. Radames, vojevůdce, Františei
Pácal. Ramfis, velekněz, Emil Pollert. Amonasro, král
ethopský, Aidin otec, František Šír. Posel, Ad. Krös
sing. První kněžka, Vilemina Hájková.
Kněží a kněžky, ministři, vojevůdcové, vojáci, hudeh-
níci, otroci, lid egyptský, zajatí Elhiopané. Dějištěm
Théby a Memfis za vlády Farannů. Tance uspořádal
baletní mistr Achilte Viscusi.
Začátek o 7. hod.
Konec o 10. hod
#20
alto_textblock
#20
Reformý na lralich severní dráhy
Z Vidně, 23. ledna. Dle »W. Allg. Zg.« způso-
bily konečně nové nesnáze při dopravé severní dráhy.
že byla zastavena dosavadní odkladná politika v po-
volování nových nejnutnějších investic pro dráhu tu.
Jedná se zvláště o věci nejpilnější: o rozšíření stani
a kolejí pro posunování výbybky. Těmito stavbam
a zařízeními vyhoví se jenom z poloviny potřebám
nynější dopravy. Bude však třeba velmi záhy zvýšiti
náklady a náležitě se postarati o koleje druhé
třetí. Potom rozhodne se, zdali nebude vhodno vy-
stavěli třetí paralelní.
#21
alto_textblock
#21
Změna dískontu.
Z Corychu, 23. ledna. (K. k.) Národní banka
snížila dískont na 41/2 0.
Bavlna.
Z Washinglonu, 23. tedna. (K. k.) Statistick
kancelář Spojených obcí oznamuje, že do 16. t. m
bylo vyluštěno 10,337.00U žoků dobré bavlny (proti
louským 12,167 873).
Pinanční poměry americké.
Z Washingtonu, 22. ledna. (K. k.) Ministr finane
Cortelyou oznamuje, že následkem značného zlepšení
linanční aituace započal pozvolna v malých
obnosech vybírati veřejné peníze, uložené u náro-
#22
alto_textblock
#22
V sobotu 25. ledna.
#23
alto_textblock
#23
Mimo předplacení
#24
alto_textblock
#24
Poprvér
Z pohádky do pohádky.
#25
alto_textblock
#25
Divadlo Marie Zleglerové v Praze VIl
Ředitel Jan Kubík
Začátek přesněn o 7. hod.
V pálek 24. ledna.
Zahájení činoherního pořadu her.
Paní Božena Stará i. h.
Poprvé.
Poprvé.
Dvě.
Hra o 4 dějstvích, Napsať Jaroslav Maria. Režinén
1599
FE. Lier.
Po divadle přímé spojení s městem tramwayemia
automobily.
#26
alto_textblock
#26
ních bank.
#27
alto_textblock
#27
rpíte
slabým trávením?
Zluste píti při jídle
#28
alto_textblock
#28
Cogna
#29
alto_textblock
#29
e vre
#30
alto_textblock
#30
Gróf Keglevich lstván utd.
rozředěný kyselkou a docilite brzy dobrých výsledků.
Též při slabosti, onemoenéní dýchaefeh ústrojů
i jako preservativní prostředek proti infekěním
nemocem proknzují coguaky uvedené tovární firmy
výtečné služby.
#31
alto_textblock
#31
1471
#32
alto_textblock
#32
1249
#33
alto_textblock
#33
Denní oznamovatel
na pátek, 24. ledna Den od začátku roku 24., do
konce roku 343. Východ slunce o 7. hod. 48 min.
ráno, západ slunce o 4. hod. 37 min odpol. — Vý-
chod měsíce o 10. hod. 51 min. večer, západ měsíc
o 10. hod. 31 min. dopol.
Katolíků svátky: Timothea b. a m
Evangeliků: J. Kollára
Pravoslavných (11.): Theodosia Vel
#34
alto_textblock
#34
PERLA
#35
alto_textblock
#35
NARENTICA
#36
alto_textblock
#36
Meteerologická pozorování na rozhledně na Fetřín
325 metrů nad mořem.
Dne 22. a 23. ledna 1908.
9 h. več. 7 h. ráno 2 h. odp
Tlakoměr. . 742.6 7452 746 0
Teploměr C. — 16 — 1.2 + u.
Vihko. . .. 88 90 83
Obloha... ja zamračená
s
Slla větru . čerstvý čerstvý mírný
Teplota nejvyšší ve stínu . . + 5
Teplota nejvyšší na slunci . . + 20
Teplota nejnižší ve stínu . . — 2.
Tepleta nejnižší při zemi . . — 4
Slunce svítilo 33/4 hod.
Prům. rychlost větru v km. za hod 29.0
Srážky v mm. —
#37
alto_textblock
#37
SENSAČMÍ ni
#38
alto_textblock
#38
ppěch
#39
alto_textblock
#39
jakým žádný drubý vis v šasté vydánl.
se nemůže. V krátké dobé
#40
alto_textblock
#40
Muž a žena v manželství
#41
alto_textblock
#41
Sňatky nepřirozené. Panenství Ditky krásné. Dědičnost.
Zdrželivost, výstřednosti. Nemoci a léčení. Neplodnost
a prostředky. Poroď. Potrat. Šestinedělka. Převratná
doba. Napsal a. Debay. Podle 186. vyd. přel. dr.
Herzer. Cena zl. 1.80, váz. zl.2.20 (též v
známkách). — Na skladě v každém kníh kupectví.
#42
alto_textblock
#42
Městské divadlo Kr. Vinohradů
#43
alto_textblock
#43
V pátek 24. ledna.
#44
alto_textblock
#44
45. hra v předpl
(I. čtvrtka.)
#45
alto_textblock
#45
Po třetí: Zlaté rouno.
Drama o 3 dějatvích. Napsal Stanislaw Przybyszewskí
Přeložil Mir. Kropáček. Vystavil režisér V. Táborský
Konec před 10. hod
Začátek o 7. hod-
#46
alto_textblock
#46
Nakladatel I. L. KOBER v Praze, Vodičkova u
#47
alto_textblock
#47
1443
#48
alto_textblock
#48
Lidové divadlo „ Urania“ v VII. části Prahy
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru.
V pátek 24. ledna.
Zařátek o 348. hod
3. hra organisace sociálně demokratické v Bubenči.
On a jeho sestra.
Fraška se zpěvy o 4 odděl. Napsal Bernbard Buch
binder. Přeložil Jar. Rudlof. Režisér B. Lachman
Dirigent E. Starý.
#49
alto_textblock
#49
Co nejlip osvědčené P
Salonní
#50
alto_textblock
#50
brikety kyšperské
#51
alto_textblock
#51
Poloviční ceny míst.
#52
alto_textblock
#52
(zaručeně nejlepší ja koat
#53
alto_textblock
#53
Svandovo divadlo na Smíchově.
Začátek o 7. hod.
V pátek 24. ledna.
17. hra pátečního předplacení.
Poprvé: Poustevníkův zvonek.
Komická zpěvohra o 3 jedn. Text od Lockroye
Cormona. Přeložil J. J. Stankovský. Hudba od Aime
1613
a Maillarta. Režisér Vlad. Housa.
#54
alto_textblock
#54
a veškeré druhy ull
#55
alto_textblock
#55
vzorně a lovně dodáv
#56
alto_textblock
#56
Jos. Procházka,
#57
alto_textblock
#57
na Kral
Pištěkovo lidové divadlO vimohiradieoh
Začálek o 7. hod.
Lidové předatavení při malých cenách.
Zkrocení zlé ženy
Veselohra o 5 jednáních od W. Shakespeara, upravio
J. J. Kolář. Režisér J. Strouhal.
#58
alto_textblock
#58
PRAHA, Městský sad 21.
#59
alto_textblock
#59
V pátek 24. ledna.
#60
alto_textblock
#60
1626
#61
alto_textblock
#61
Telefon 1387.
#62
alto_textblock
#62
1594
#64
alto_textblock
#64
oděkování.
#65
alto_textblock
#65
Za láskyplné důkazy srdečné soustrasti, které mne z blízka i z dáli došly za příčinou
úmrtí mého milovaného bratra, pana
#66
alto_textblock
#66
Ze Srbska.
Sp. Z Bělehradu, 23. ledna. (Pův. telegr
„N. L.“) Skupština neměla dnes schůzi
nedostavil se do schůze dostatečný počet po-
slanců.
Bělehradský prefekt Dragutin Miličevi
byl královským úkazem pensionován.
Dnes vyšlo 1. čislo „Domoviny“, orgá
nu jedné skupiny černohorských vystěhovalců
studentů. Druhá ultraoposiční skupina bude vy
dávati časopis „Černá Hora“. Je ku podivu,
že malé skupiny bez peněz vydávají dvoje no-
Z Bölehradu, 23. ledna. (K. k.) Úřadně pro-
hlašují za smyšlenky zprávy vídeňských a pešť-
ských novin z Říma, že srbský princ Alex
andr odevzdal italskému králi vlastnoruční list
krále Patra. Prine Alexandr zdržel se na své
cestě z Nizzy do Petrohradu na zapřenou v Římě
a navštívil, jsa pozván, italský dvůr, s nímž ho
pojí příbuzenské svazky.
#67
alto_textblock
#67
viny.
#68
alto_textblock
#68
Telegramy korresp. kanceláře.
#69
alto_textblock
#69
Z parlameniních výborá
Z Vídně. 23. ledna. (K. k.) Užší výbor sol ci
álně politickébo výboru rokoval dál o Ofne
rové předioze stran prací dě tí.
Zástupci zemědělstva podali několik formulo
vaných návrhů, o nichž se bude rokovati v přištích
schůzích. Při tom stala se zároveň dohoda, aby se
v rokování pokračovalo 11. února.
S8 2.. 5., 6., 8. a 9. byly zalím z jednání vylou
čeny. V 8§ 10.—12. (Používání cizích dětí) bylo po-
užívání dětí k pracím zemědělským až do osmi dno
a příležitostné zaměstnání vyjmuto z povinnost
ohlašovací a z povinnosti opatřiti si pracovn
lístek.
V zásadě bylo usneseno pojati do zákona usta-
novení o soustavě vyplácení dělniků zbožím a po
#70
alto_textblock
#70
Z Hišského sněmu uherského.
Z Pešti, 23. ledna. (K. k.) V poslanecké sně
movně v další rozpravě o stanovení braneckéh
kontingentu pro r. 1908, ohražoval se ministi
šl. Jekelfalussy proti tvrzení, že vojenský roz
počet není sestaven reelně. Nemoení ve vojenských
nemocncích jsou řádně ošetřováni. Výcvik mužstv
je náležitý.
Před hlasováním promluvili ještě odštěpenci
Lengye!, Potoeki a Eugen Molnar, načež
předloha přijata za základ zevrubné rozpravy.
Pro návrh posl. Brediceana (Rumun) na
zavedení 2letě vojenské služby hlasovali mimo
národnostní poslance také odšlěpenci, což způsobilo
velikou vřavu. Většina volala na odštěpence: T
jsou tedy vaši spojenci!
Posl. Lengyel ohražuje se proti takové d
mince. Nehlasoval pro Brediceana, nýbrž pro návrh
na zavedení 2leté služby. Ostatně jsou ve sněmovně
jen poslanci uheršti.
V zevrubné debatě k titulu předlohy navrhli
odštěpencr Lengyel a Nagy, aby místo » Spo
lečná armáda« napsalo se »Uherské vojsko jako do-
plňující součástka veškeré branné moci«.
Ministr šl. Jekelfalussy namítal, že změnou
by se opozdil odvod. Vynasnaží se, aby státoprávné
nesprávné pojmenování bylo nahraženo budoucně
správným, načež litul přijat beze změny.
Při § 1. stěžoval si posl. Nagy, že národní ci
Maďsrů se v armádě uráží.
Posl. K. Kmethy vykřikl: Strana Košutov
povoluje nováčky, ale Košutova píseň je v armáde
zakázána
Posl. Nagy i Bozeky žádali opět, aby
z předlohy byly vyloučeny státoprávně nesprávné
výrazy a byla zavedena maďarská velící řec v uher-
ské části armády.
Přišií schůze bude zejtra. Na jednacím pořadu
je odůvodnění Nagyova návrhu na změnu jednacího
řádu a pokračování v dnešním pořadu.
Doplňovací volba v Úhrách.
Z Pešli, 23. ledna. (K. k. uh.) O dnešní doplňo-
vací volbě šíšské ve starobudínském okrenu byl zvolen
říáským poslancem, když oposiční kandidát Komjalhy
odstoupil, kandidát slrany neodvislosti, dr. Jan
Botzenhardt.
#71
alto_textblock
#71
Německá demenli.
Z Berlina, 23. ledna. (K. k.) Wolfova kancelář
oznamuje z Petrohradu: »Nov. Vremja« pode-
zřívá německou politiku v otázce Baltického
moře i po vysvětlivkách v ruském komuniké z 2
t. m. »Německo - píše list — dalo podnět k roz-
vinutí otázky, má-li se Baltické moře považovati za
mare claosum, aby v dobách míru proměnilo s
v mare tentonicum, a ve válečných dobách zabrá-
nilo, aby se na Baltické pobřeží nestřilelo. Otázka
#72
alto_textblock
#72
Z japonské sněmovny.
Z Tokia, 23. ledna. (Něm. kab.) Návrh, podany
v parlamentě spojenými oposičními stranami, aby
celému ministezstvu byla vyslovena nedůvěra, pro
padl 177 hlasy proti 168.
Rooseveli o celní smlouvě americko-německé.
Z Washinglonu, 23. ledna. (K. k.) Presiden
Roosevelt věnuje amerigko německé celní smlouvi
zvláštní poselství, v němž navrhuje dodatek k cel-
nímu zákonu. Jím vyjadřuje se prý ve smlouvě
harmonický poměr mezí smluvními stranami a je t
zároveň opatření, jehož lze použiti při dovozu ze
všech zemi. Poselství obsahuje dále Rontův list.
v němž se uvádí, že v notě, zaslané 22. května 1907
Rooseveltem německému velvyslanci, děje se zmink
o tom, že kongresu bude doporučen dodatek k usta-
novením celní smlouvy.
Poselství projednává se v důvěrné senátní
schůzi. Proti veřejné rozpravě namítalo se, že
smlouva obsahuje změny, jež ústavně musí vyjíti
z kongresu. Dála bylo poukazáno, že německý císai
smlouvu předložil nejen říšskému sněmu, ale poradi
se i s obchodnickými kruhy. Bylo také tvrzeno, že
soustava daklarace hodnoty je velikou nespravedl-
ností k Spojeným obcím. Konečně přijat byt návri
na veřejné projednání a posulství bylo přikázáno
finančnímu výboru.
#73
alto_textblock
#73
Presidentská kandidatura.
Z Nového Yorku, 23. ledna. (»Frankí. Ztg.«) Bý-
valý ministr Shaw vzdal se předsednictví Garne
giovy trustní společnosti a hodlá se ucházet o hodnos
presidenta.
#74
alto_textblock
#74
Z Brušvinku, 22. ledna. (K. k.) Včera večen
došlo k srážce mezi demonstranty a po-
licií. Na policejní strážníky bylo házeno láhivem
a kamením. Bylo zatčeno několik osob; mnohé byly
poraněny. Poněvadž byl úmysl učiniti projev proti
vévodovi po skončení představení ve dvorním di-
vadle, opustil vévoda divadelní budovu o půl 8. hod.
V 10 hodin večer byt všude klid.
#75
alto_textblock
#75
Telegrafické zprávy hospodářské.
#76
alto_textblock
#76
Z rakousko-nherské banky.
Z Vídně, 23. ledne. (»N. Fr. Pr.«) Rakousko-
uherská banka zamýšlí snižiti, jak se zdů, počálken
února úrokovou míru.
#77
alto_textblock
#77
Objednávky spoločnosli slátní dráhy.
Z Vídně, 23. ledna. »W. Allg. Zlg.« sděluje, že
správa společnosti státní dráhy objednala v posled
ních dnech 408 nákladních a 180 osobních vagond.
Prodej akcif Škodových závodů.
Z Vídně, 23. ledna. »W. Allg. Zlg.“ sděluje, ž
v posledních dnech byla rozšířena pověst, že Úvěrn
#78
alto_textblock
#78
Antonina Barese
#79
alto_textblock
#79
soukromníka,
#80
alto_textblock
#80
zvláště též za dary krásných věnců, jakož i za účastenství při pohřbu a zádušních službách
božích vyslovuji tímto všem
j nejvrelejší dik-
#81
alto_textblock
#81
on
#82
alto_textblock
#82
V PRAZE, dne 23. ledna 190
#83
alto_textblock
#83
Inženýr Josef Pošík podává jmenem svým a svého malého synáčka Jarouška
a veškerého příbuzenstva velmi bolestnou zprávu, že se Bohu Všemohoucimu v Jeho nevy-
zpytatelné moudrosti zalibilo, naši vroucné milovanou manželku, matku, dceru, vnučku
švakrovou, paní
#84
alto_textblock
#84
Vlastu Pošíkovou roz. Tuzarovu
#85
alto_textblock
#85
k Sobě na věčnost povolati
Zesnula v Pánu, oddána do vůle boží a zaopatřena sv. svátostmi umírajících, ve
středu dne 22. ledna t. r. o 6. hodině večerní v 26. roce věku svého.
Tělesná schránka drahé zesnulé bude v pátek dne 24. ledna o půl 4. hodině odpol.
ve zdejším arciděkanském chrámu Páně u sv. Bartoloměje vykropena, na nádraží dopravena
a do Nymburka převezena; tamtéž v sobotu dne 25. ledna o 10. hodině dopolední v dékan-
ském chrámu Páně sv. Jiljí znovu vykropena a pak na tamějším hřbitově u sv. Jiří do
vlastní rodinné hrobky ku věčnému spánku uložena.
Zádušní mše svatá sloužena bude v pondělí dne 27. ledna o 9. hodině dopolední ve
zdejším areiděhanském chrámu Páně u sv. Bartoloměje
#86
alto_textblock
#86
V PLZNI, dne 23. ledna 1908
#87
alto_textblock
#87
Plaeňský pohřební ústav „Justitia“ K. HI. Kepkr. Tylova ul. č. z1
#88
alto_textblock
#88
Marie Bělohradská,
vdova po universitním profesoru