#1
alto_textblock
#1
24 září 1904.
#2
alto_textblock
#2
loha Národnich Listu
#3
alto_textblock
#3
K číslu 264.
#4
alto_textblock
#4
Strana 9.
#5
alto_textblock
#5
Z literatury.
#6
alto_textblock
#6
Literatura na mniversitě.
22— V »seznamu přednášek«, jejž každo
ročně dvakráte vydává kancelář universitní
vzrůstá oddíl věnovaný literatuře a filologii rok
od roku. Přednášky literární postupně nabývají
větší váhy vedle čistě filologických a vzrůstají
počtem i rozmanitostí. Postup přirozený, odpo
vídá stavu studia literárního i za hranicemi
třeba že v Německu dosud formálně většina
i literárního studia bývá shrnována pod celkový
titul filologie a také stolice universitní po vět
šině pod titulem filologickým se obsazují. Stu
dium psychologické, esthetické, čistě literární.
srovnavací i socialné, chcete-li, v literatuře na
bývá vrchu, a i historie lítoratury přestává se
formovati pod vlivem vývoje řečí a nabývá.
zvláště srovnavacími dějinami, samostatných
method a cílů.
V tomto odpoutávání studia literárního o
filologie a linguistiky šly v čele kruhy neuni
versitní a na mnohých universitách cizích teprve
vlívem současné literatury — kritické i belletri
stické — zavládl nový proud.
Na naší universitě je toto přiklánění k
studiu literárnímu tím vítanější, že znamená
sblížení s literaturou a literárním naším světem
ostatním, do budoucnosti pak značnější vliv
naší university na naší literaturu a vzájemný
styk mezi literární tvorbou, kritikou a vědou.
V programu zimního semestru řeči klassick
a slovanské jako vždy mají převahu. Literatury
klassické starou tradicí všech rakouských a ně
meckých universit, literatury slovanské majíu
nás právem převahu proti jiným universitám.
Z literatury řecké i římské přednáší se letos
dějepisectví, pak rhythmika a metrika a dějiny
římské tragoedie. I starožitnosti řecké a římské,
ačkoliv po léta marně se česká universita do-
máhá stolice klassické archaeologie, jsou opa-
třeny přednáškami professorů a docentů o Olympii,
o římském divadle, o vojenských starožitnostech. Ze
slovanských literatur tentokráte česká má značný
počet hodin: ze soustavných dvou cyklů českých
literárních dějin jednak věcně vymezenou partii
z literatury staročeské o básnictví tendenčním
(didaktiekém a satyrickém), jednak dějiny stolet
osmnáctého. Pak ještě stručný přehled dějin litera
tury české a vývoj české historie literární. Po
čátky slovanských literatur vykládají se v sou
stavných dějinách starého církevné slovanského
písemnictví a z jinoslovanských literatur uvedeny
stručné dějiny literatury polské a dliteratury ruské
Z literatur mimoslovanských zviášť německá
soustavně je zastoupena. Jednak konečnou před-
náškou celého cyklu o literatuře německé doby
nové, jednak pokračováním jiného cyklu dobou
stolelí XVII. a XVIII. a konečně čtením o sou
časné literatuře doby přítomné. Literatury román
ské utrpěly velkou ztrátu úmrtím činného prof.
Mohla, jenž horlivě pěstoval studium a praktická
cvičení literatury francouzské; budou čteny jednak
dějiny starší literatury španělské, jednak texly
provencalské, mimo to speciální studie o Kainovi
Faustovi, Merlinovi a Tragedii člověka. Z vše-
obecných dějin literárních konečně ze soustavného
cyklu počátky literatur evropských a pak studle
o moderním románu. Z literatury mimoevropské
hebrejština, perština a sanskrt budou čteny zá-
roveň s cvičením mluvnickým. Mimo to je ještě
několik studií speciálních z různých oborů, litera
turou se zabývajících a k nim náleží též, v mo-
derní době tak důležitá a přece dosud málo sou-
stavně pěstěná otázka práva autorského. Na práv-
nické fakultě je zařazeno do programu čtení
»o právu autorském k dílům literárním, uměle-
ckým a fotografiekým«, které jistě bude hodno
zajímat i neprávníky. Mnohé z těchto přednášek
ostalně jsou zajímavé i pro nestudenty a stoupa-
jící počet posluchačů mimořádných svědčí, že
budí zájem i v širších kruzích intelligence, při-
spívajíce tím (jsouce podporovány přednáškami
universitní extense) k onomu těsnějšímu sblížení
vědeckého a literárního světa, jež je dnes pro
nás prospěšné na obě sírany.
#7
alto_textblock
#7
České spisy.
#8
alto_textblock
#8
ného zrazený, energii se dobývá k neodvislosti a při
pravuje budoucnost i muži. Jak krásně bylo by na
svělě, v té přírodě i mezi lidmi, kdyby nebylo še-
redných náruživostí, zaslepenosti, zvyků a zvířeclvi
Jak ta všednost, malost, sobecké hamžení všecky
všude duše opřádá, škrtí a stahuje. Hledejme jen v
velikém plánu Jiráskovy kroniky, hledejme, kolik lidi
je opravdu lidsky vznešených? Je te vlastně jen
vévodkyně sama, a dost už. Iavlovický jim není.
Autor ho snad chtěl míti rekem vznešené snahy
duše, ale nesetrval v tom. Románeček s důchod-
ňovou byl kus opatrnické politiky, žádná tak zv
enest čistoty; jeho dolování byla špatná politika
hospodářsky i mravně, vlastně jen lakota a loterie.
vpád zisku do duší, voláni čerla.
Prubířský kámen účinu vylíčeného živola je smre
osoby. Smrt Havlovického nemá zamýšlené dojem-
nesti. Jeho historic je přílis farářská, málo lidská
Dal se obklopiti příliš sobeckými starostmi členů své
rodiny, která ho rve a vůli jeho nedopouští vzletu.
Na konec opustí své Pádolí, aby nezameškal postupu
v hodnosti, bojuje s intrikami závistných soků atd.
Ale vše je tak pravdivé, životné a přirozené. Tak jen
pravdami malých životů vychovávala se velká pravda
národa obrozeného. A veliká přednost díla Jiráskova
v tom záleží, že se podrobil pravdě. Mohl vylíčiti Ha-
vlovického mravním velikánem a mučedníkem ideje.
Ale Jiráskovi nešlo o ideu abstraktnou, jen o konkretní
pravdu života, jenž byl a má ve vší ryzosti zase povstati
aby už nezašel leda se svou kronikou celou. Autor
nepřichází bojovat za ideje, prote sebe v osoby své
nevkládá, aby jimi mluvil. Ovšem na zásluhy jejich
chce posvititi co nejjasněji. Přijmeme-li zásadu, že mí
umělec právo chtět křísit pravdu života zapadlého.
nesmíme se pro žádnou osobu obracet na něhoa
proti němu. On ručí jen za pravdu a za dovednost
a sílu svého umění. Měřit hodnolu a význam díla
hodnotou a mravním významen vylíčených osob, není
umělcovou záležitostí. Jednu otázku máme: Zdá se,
že množstvím místa, jakého se dopřeje osobě v díle
uměleckém, možno měřil plalnost, jakou jí ve vylíče-
ném životě autor přisuzuje. Snad by na plastickém
obraze osoba tak příliš všední, jako Doubenus, přecn
nemusila tak příliš vynikati? Za to velmi jímavý osu
zpustlého statku dvorského se kolem nás jen tal
mihne.
Ostatně nelze dnes už hned bezpečně soudil
o všem. Všeliké srovnávání uvádí lehce do křivdy
Zde není vzpomínek a vyvolávání minulosti z vlastni
paměti. Zde je vše původní, podnět i materiál, plán
provedení. „U nás“ je dokument sily. Píle je síla, sym
pathje síla, obraznost síla. A síla se neztrácí.
Vbk.
* Karel Rožek: Propastmi duší. Povídky
V Praze-Žižkově, 1904. Cena 2 K.
Jest patrno, že hledá autor poctivě a vytrvale svo
půdu a své cesty. Kolik se mu loho zde podařilor
Povídka první „Zapsal se čertu“ má látku pravou, sta-
rou, ale vždy platnou. Dokud byl člověk poctiv, trápila
ho bída, když se zapsal čertu, kradl a loupil, vedlo se
mu dobře. Ale trápení ho přece našlo, vzbouřené svě-
domí ho zabilo. Provedení by žádalo ve scéně zápisu
rozhodně něco mystiky. Takto je účin nerozhodný
zprvu i chabý. Má býti otřes, úžas, temný děs něčeho.
To záleží na obraznosti psychologické a na slohu
který by jí sloužil. Zde by se musilo provésti napře
zvláštní slohové studium, aby nebyl výraz tahavý.
a stín neobratnosti aby úplně zmizel. Morálná stránka
je v pořádku. Cítíme, duše autorova je plna trpkosti,
plna žádosti dobra, plna spravedlnosti a vůle dobré.
„Vítězný“ je hožká ironie. „V království děsu“ má
látku sensační, ale valně nepůsobí. Bylo potřebí ly-
rické síly, aby vynikla poesie věci, vrtkavosti lásky
a tajemného vykoupení smrti. Platnější povídkou je
„Epigonův zármutek“, působí ideou, jenže vše tuze
zběžně načrtáno, jakoby schválně, aby zmízela hmota
a zůstala pouhá psychičnost a schema. Morální ten-
dence je jasná. Šlo-li autorovi právě o to, pakje
forma správná, stanovisko rozhoduje. „Falešný
akkord“ je studie psychologická, poněkud stručná
Ve své stručnosti zdá se faktum nepřirozené, ač možné
je. Účel povídky, vzbudit úžas nad propastmi duší
plno sporů, odporů, nemožností a překvapení. Než
i stručnost by byla vhodná, ale bylo by třeba silněj-
šího sludia slovníku. Ani slovo ať není mdlé, bez-
významné a bez hlubší nápovědi v pomičkách. Závěr
Látky dobré, morálné, disposice dobré, literármí forma
dobrá, ale jest třeba studia slohového, aby při-
bylo i umění
Vbk.
#9
alto_textblock
#9
Z českých listů.
* Ve Zvonu« A. Heyduk napsal vzpomínku na
Nerudu »Skočme hochu«, tak výstižně a intimně, jak
je málo psáno statí podobných. Je to výklad k ná-
ladě několika veršů Nerudových, výklad, který osvět
luje ostře kus života Nerudova, vystihuje náladu
dobovou a skýtá víc než mnohé dlouhé studie.
V »Máji« počinají společenskou kroniku »Ho
kosti salonů«, líčené ze společenského života našeho
uvádějíci, snad trochu příliš neurčitě, případy, kdy
pro přednášejícího umělce nebylo lze nalézti v če
ském saloně českou knihu a naopak, kdež ješitn
autoři a umělci způsobem chování stávali se nesne-
sitelnými
V »Naší Době« neúnavná překladatelka Maeter
lincka, V. Kalašova podává z nové jeho knihy
»Dvojí zahrada« pěknou ukázku, překlad statě
upřímnosti«.
*V »Nové České Revni«, končící svůj prvn
ročník, je otištěna čtvrtá Oxfordská přednáška hra
běte Lützowa, nazvaná »Novodobí dějepisci čeští«
Mimo Palackého, Tomka atd. zvlášť Goll a Rezel
zde docházejí ocenění.
* V »Českém Časopisu Historickém« Pekařův
referát o novém díle Hermenegilda Jirečka, »Histo-
rický slovar slovanského práva« nazvaný jménem
boha slovanských Wagrů v Stargradu »Prove«. Re
ferát vyzdvihuje zásluhy Jirečkova díla a informuje.
v čem hlavně s prospěchem ho lze užívati
#10
alto_textblock
#10
Čtenář.
#11
alto_textblock
#11
Scheltjense, lidový obraz z krajiny flamské Gheelu
Jan Bruylant líčí venkovského pastora v »Eeu Her
der«; R. Verhulst napsal náboženské drama »Jesu
de Nazarener« a pak »Reináert de Vose. V oboru
lyrické poesie nejvýše stojí Vechaereuova sbírkn
veršů »Les tendresses premires« a Lerberghova »L
chansou d' Eve«. V krásné prose největší oblibě se
těšil Leopold Courouble, tvůrce typu bruxeliských
(»Kakebroekova rodina«) měšťanů, malicherných sta-
rostí a banálních hovorů. Lelos vydaná jeho kniha
»Les cadels de Brabants« šla na dračku. I hist nická
literatura pěstěna. Hlavním dílem roku je »La Bel
gique morale et politique« M. Wilmotta. Vedle toho
zvláště pochvalně jsou vytčena dila socialisty Van-
dervelda o olázce agrární v Belgii. Lemonnierova
monografie C. Meuniera, Marezova kniha o organi-
saci práce v Bruxellu v XV. stoleti a j. J. Hamové
letos byli velmi pilní. Básník Pol de Mont napsal
legendární román »Antverpský purkmistr« o Modro
vousu. Ovzduší 16. stoleti zachyceno tu šťastně.
Psychologii flamského sedláka podáva román
Telerlinka »De Wonderbare Wereld« a »Het still
Gesternte«. Pekař a básník. Stijn Streuvels napsal
působivou knihu z vesnického ovzduší » Minnebandel«.
Bourgetovskou manýrou psán je román »Daarnae
mladého novelisty Byussa. Před léty stála v čele
flamské literatury dáma Virginie Lovelingova. Po
delší pause napsala letos dílo »De Twistappel«, ro-
mán konfliktu mezi svobodomyslným otcem a kon
servativní matkou při výchově dítěte. — Referen
tem o české literatuře je docení dr. Tiile.
V belletrii české vystupuje do popředí moderní ná-
rodní novela a román s historickou nebo sociálni
basí. V krásném umění jsou publikace Schwaigerova.
Hynaisova, Mádl-Manesova. Pozornost zasluhuje kol-
lektivná výstava (v St. Louisu) Kotěrovy školy.
V románě uvádí český referent Šimáčkova » Htadová
srdce« a Sovovy »Výpravy chudých«. Jiráska čtyř-
svazková práce historie »U nás« činí »dojem nejen
uměleckého románu, než i skutečné, historické
pravdy.« Dále zaznamenány Vlčkovo »Rodné hnízdo«,
Raisův »Sirotek«, Štechovy »Kovové ruce«, Kamprova
»Bllá láska«, v novellistice uvádí se řada jmen mlad-
šich. Rovněž v poesii jsou pozoruhodné zjevy. Rele
rent poukazuje na četnou obec žen-spisovalelek.
zmiňuje se šíře o ženském hnutí, o »Minervě«. Re
gistruje knihy ženských autorek. Z dramatické pro
dukce uvádí nejpřednější novinky minulé sezony
Některé obsahově. V hudbě vyličuje ztrálu, jaké
jsme utrpěli úmrtím Dvořákovým a líčí jeho význam
Ve vědecké literatuře s pochvalou referuje o Nieder-
lových »Slovanských starožitnostech«, o Friedrichově
»České palaeografii« o Metelkově zeměpisném atlase
jiných dilech.
* V »Nene Rundschau« je zajímavý člá-
nek Knuta Hamsuna »Cesta po Kavkaze«
Mr. Penn.
Bibliografie.
* »Živa«. Časopis přírodnický. Redaktor dr. Bo
huslav Raýman. Vydavatel J. Otto, nakladate
v Praze. Ročník XIV. Vychází 15. každého měsíce
(vyjma červenec a srpen). Bohatý obsah
* Hanácká legenda, napsal Otakar Bystřin
(dr. Ferd. Dostál). Illustrace. Nákladem čas. »Nový
Život« v Novém Jičíně na Moravě.
* Ottův Slovník Nauěný. Seš. 513. Dílu XXIII
seš. 1. (Schlossar—von Schreiber.) Majit. a naklad
J. Otto v Praze.
* K. B. Mádla: Dějiny umění výtvarných
Seš. 30. Nákl. knihkup. Bursík a Kohout v Praze.
* Brehmův Život zviřat. III. vydání. Díl
Ssavci. Seš. 47. Znovu přehlížel a upravil prof.
Bauše. Náklad. J. Otty v Praze.
* Čechy. DII XIII., seš. 233 (Východní Čechy 20
Společnou praci spisovatelů a umělců českých vede
Alois Jirásek. Nákl. J. Otty v Praze.
* Nera: Pokuta. Z vlaštiny přeložila Eliš ka
Řeháková. Illustr. K. Rélink. Seš. 4. a 5
Knihovna »Lumíra« seš. 16—17. Náklad. J. Otty
v Praze.
* N. S. Lěskov: Nesmrtelný Golovan Světová
knihovna č. 412. Rediguje Jarosl. Kvapil. Nákladem
J. Otty v Praze.
* Hr. Lev Nikolajevič Tolstoj: Ann
Karenina. Přeložil Jaromír Hrubý. Čtvrté vy
dáni. Seš. 10—11. Náklad. J. Otly v Praze.
* Rudyard Kipling: Vybrané povídky
Přeložil Jos. Bartoš. Anglická knihovna, řada II.
seš. 139—141. Náklad. J. Otty v Praze.
* J. Arbes: Sebrané spisy. Seš. 134, díl XIv
»Silhuety divadelní« I., seš. 5.—7. Náklad
J. Otty v Praze.
* Lidové rozpravy lékařské. Pořádá MUDr. Ladi
slav Haškovec. Řada V. č. 7: »Povolání, jeh
volba a vliv na lidské zdraví«. Šepsa
dr. Ladislav Jeništa. Čís. 7. Náklad. J. Otty
v Praze.
* Národ maloruský, jeho poslání, utrpení a znovu
zrození. Sepsal A. Hofmeister. Na oslavu dva-
cátého výročí založení Národní jednoty pošumavské
vydal Odbor vodňanský. Ve Vodňanech 1904. Otisk
přednášek ve Slovanských večerech, jež konal Vod-
ňanský odbor. Líčí život Malorusů se stránky ethno-
grafické, dějepisné a literárně- hístorické. Zvlášť dů-
kladné pojednání o dějinách »kozačiny«.
* Fr. Holeček: Pro lepší příštích. Povídkt
z prvých dob sociálního hnutí. Lidové knihovny
sv. 3. Nákladem tiskového družstva »Zář« v Praze.
* »Vesny«, nového belletristického čtrnáctiden-
níku, věnovaného zájmům českých žen, vyšlo právě
redakcí Olgy Fastrové a nákladem K. Vačleny ml.
v Ml. Boleslavi čís. 1. s illustracemi a rozmanitým
obsahem. Přispěli: Fr. S. Procházka, R. J. Kron-
bauer, Vlasta Pittnerova, Krista Nevšímalova: Nová
žena. Úvaha. Olga Wohlbrücková: Vlastní silou.
Román. Přeložila O' ga Fastrová. Dr. Bořivoj Prusík
* Z tajů pražských pověsti. Sešitové vydání.
Nakladatelství Pavla Körbra v Praze. Pověsti
z téhož jádra, jako lidové pohádky. Většina jich těsně
spjata s dějinami starých domů, jež napořád mizejí
Pověsti fantastické, bohatě illustrovány, skýtají zá-
bavnou četbu.
* »Havlíček« a »Palacký«, lidové kalendáře na
rok 1905. Oba kalendáře, vydávané Zemským ústřed-
ním spolkem jednot učitelských v král. českém, již
druhým ročníkem snaží se podávati širšímu čtenářstvu
lehkou formou správné poučení i ušlechtilou zábavu.
#12
alto_textblock
#12
Zasílatele redakčních výtisků žá-
dáme, by zásilky pouze na redak ei
a nikoliv na jednotlivcezasílali.
jelikož jen tak mohou býti v bibliogra-
fieké části zaznamenány.
#13
alto_textblock
#13
Národní hospodář.
#14
alto_textblock
#14
Redakce.
#15
alto_textblock
#15
válkou, smlouvami a p. Tu jsem nucen říci: Jak
stanovisko zaujímají zde průmyslníci, živnostníci?
Jaké mohou stanovisko zaujímati průmyslníci Ra-
kouska a sídelního místa ? Nemůže přivoliti, aby utvo-
řeny byly poměry, které by dle našeho přesvědčen
přinesly těžké bezpráví našim hospodářským zájmům.
Tvrdí-li se tu a tam, že hospodářske
zájmy a národní otázka se nekryjí, je
to zůplna nesprávno. Dle mého názoru má
každá národnostní otázka své hospodářské ostří, ho-
spodářský, materiální důvod a jinak ani není možno.
Můžete-li si mysliti, že němečtí obchodníci, němečte
průmyslníci, němečtí živnostníci tím netrpí, nastane-li
neobyčejné rozpjeti jinojazyčných národů, dojde-li
k poslovaňování jich okresů? Nemyslite-li, že tím
oslabena jich možnost výdělečná? Pravím to zůmy-
slně. Není to možno a také bych nikdy proto se
nedal získati, aby byl parlamentní mír proveden na
úkor Němců. (Pochvala.) Musíme vytrvati a musíme
říci, je-li bída hospodářská u vás veliká, jest tomu
tak i u nás. Nemůžeme ale koupiti přechodné hospo-
dářské zlepšení trvalým zhoršením, odhozením našich
národních práv. Tak má se tato věc.“ Pan Kink mluvi
jasně a jeho slova nalézala ohlas. Přirozeně proto, že
německé uvědomění průmyslníků německých neoby-
čejně vzrůstá. Spisy Wieserovy hrají tu značnou rol
a pan Kink mluví již o „jich (t. j. průmyslníků) okre-
sech“. Pan Kink ovšem neví, že české dělnictvo ve
zněmčeném dílu Čech jest pro německé podnikately
conditio sine qua non a že odliv jeho by velmi citelně
poškodil právě — výrobní posici tohoto průmyslu
Pan Kink patrně měl na mysli odvetu českých ně-
kterých okresů ve městech moravských, kterou jsme
bohužel nedovedli vždy provésti až do důsledků
ovšem zase nevěděl, že německý obchodník zde jest
živlem cizorodým. Ale to konečně panu Kinkovi lze
odpustiti. Vídeňské průmyslové a politické kruhy se
nikdy nevyznačovaly znalostí situace a stavu a vždy
posuzovaly vše hezky po vídeňsku, jak jim to právě
jich žurnál při černé kávě řekl. Co na řeči nového
presidenta obchodní komory vídeňské zajímá, jest jeho
vysloveně německé cítění a pravým opakem k zvy-
klostem, na př. jinde, mužné uvědomění si povinnost
k zápasu. To pan Kink správně zachytil: Němci jsou
v obraně a snaží se zachovali si status quo, tak vý
hodný a příjemný. Rozvoj českého obchodu a českého
průmyslu znamená soutěž, která na domácím trhu se
opírá o jisté momenty mravní. Zde národní postup
s hospodářským splývá hodně citelně a proto jest za-
slavení rozvoje slovanských národů pro Němce důle
žito nejen politicky. Proto také slova nového presi-
denta a pollesk po nich. Žijeme právě v bojí a heslen
může býti zase jen boj. A pro nás: práce na všech
stranách. Hospodářské obrození v plném slova smyslu
Ctění úspěchu poctivě založeného a sociální ceněn
muže jen a jen dle toho, co učinil. Společenský re
spekt práci hospodářské jako každé jiné. Továrník
který dovedl svou prací se povzněsti a který svými
silami se vyšinul, obchodník, který léty se probojo
vával k úspěchu, značí přece více než společensky
u nás zbožňované paumělecké posy, za nimiž stoj
zpravidla jen neschopnost žíli! Ale kolikráte jsmet
vše již opakovali! Ale život zde přinese nápravu! Zku
šeností neblahých máme již věru k poučení dosti.
Obchodní smlouva s Italií. Jednání o novou itl
skou obchodní smlouvu úplně skončeno a nyní dochází
k závěrečným formalitám, podpisům a p. Z Vídně se
úřadně (C.-B.) oznamuje: „Jednání o obchodní smlou-
vu rakousko-italskou, které trvalo po celé létc, jest
polud uspokojivě ukončeno, že jsou meritorní práce
obou delegací ukončeny. Nová ujednání rozpadají se
ve dvě části: nové provisorium a návrh nové konečné
obchodní smlouvy. Obě tyto části byly 21. září dele-
gáty paragrafovány a bude provisorium co nejdříve
po vyřízení některých formalit podepsáno. Zmocněnc
rakouští z Vallombrosy odjeli.“ Z Říma se pak ozna-
muje (C.-B): „Agenzia Stefani“ sděluje: „Ilalští a
rakouští zmocněnci opustili již Vallombrosu, když se
úplně dohodli o osnově nové obchodní a plavební
smlouvy. Prozatímní úmluva, která nabude platnosti
po ukončení nynějšího provisoria, dosud podepsána
nebyla, což ale stane se co nejdříve.“ Znění nového
provisoria jest tedy úplně stanoveno. Platnosti nabude
jak jsme již sdělili, 15. říjnem t. r. Dnešní provisorium
platí do 30. t. m. a bude patrně do 15. října pro-
dlouženo. U nás bude provisorium vyřízeno § 14.
v Uhrách bude parlamentu předložen 10. října nový
zmocňovací zákon, jak tomu bylo při provisoriu dneš-
ním. O obsahu nového provisoria i nově smlouvy
přinesli jsme již obšírné zprávy, které nutno jen do-
plniti některými jednotlivostmi. Italií povoleny slevy
celní co do fíků a mandlí (již provisoriem), clo n
olej olivový sníženo na K 4.— (dosud 2.40 zl. ve zl.
clo na zeleniny sníženo z části na 2 zl. (z 5 zl).
Rakousku přiznán bezcelný dovoz dříví do Italie; na
dovoz koní ale stanoveno clo 25 lir.
#16
alto_textblock
#16
vebního a obchodního železa. Ovšem jest stále odbyí
menší než za jiných normálních let. Ceny nadále
zatím zvyšovány nebudou.
Bulharská cukerní výroba. Cukrovar v Sofii z-
hájil již práci. Vláda poskytla mu řadu výhod a sice
3 fr. premii za 1 t. řepy, 33% slevu na státních
drahách bulharských a levnou dodávku uhlí. Pro tuto
kampaň netřeba se dle zprávy ruščuckého konsulátu
obávati soutěže, protože jest letošní řepní sklizeňí bul-
harská malá a letošní výroba nového cukrovaru ne-
převýší 250 vagonů, čímž s tíži bude uhražena spo-
třeba v Sofii a v Plovdivě.
Různé zprávy. Hrubé příjmové přebytky IIib er-
nie činí za srpen t. r. 816.540 mk. proti 815. 18e
mnk. v červenci t. r. a 900.476 mk. v srpnu 1903. —
Jak „Berl. Tagbl.“ oznamuje, rozesýlá americký ba-
vlnář Sully oběžníky, v nichž dokazuje, že pová
americká sklizeň bavlny bude s tíží vyšší
10 mill. bal. Oběžníky tylo považují se za předzvěst
nevé haussovní akce Sullya, s níž prý jdou rukuv
ruce Brown, Hayne, Faddeu e řada známých bavi-
nářských spekulantů. Názor, že nová sklize
bavlny nebude značná, převládá.
Uzavření sxpositury a pobočné výpravny zboži
rak. státních dráh v lázních gastýnských Expositura
a pobočná tato výpravna, která byla dnem 1. května
otevřena, bude po ukončení letošní seony dnem
30. září t. r. opět uzavřena. Tímto dnem bude také
pravidelná doprava cestujíeích i zavazadel povozy
mezi stanici Lend Gastýnem a lázněmi gastý nskými
zastavena.
Ústední jednolou českýchi obchodníků pro Morav
v Přerově projektovaná veřejná schůze obchodníků ve
Val. Meziříčí na 25. září odkládá se na den 2. října.
Schůze koná se ve dvoraně sokolského domu t 3. hod
odpol. ve Val. Meziřičí
Ze Spolku rakouských velkoobchodníků s umě-
lým hnojivem, krmivy a semeny. V poslední době
bylo na českých tržištích s plodinami pozorováno, že
se namnoze nabízí zboží dle zevnějšího vzhledu sice
pěkné a poměrně dosti laciné, které však při zkoušce
na výzkumní stanici ukáže se jako zboží obsahující
kokotici. Toto zboží kterým se obchoduje be udání
jeho původu, pochází z Čile a jeho dovoz poškodil
by zemědělství velice citlivě. Spolek rakouských velko-
obchodníků s umělým hnojivem, krmivy a semeny
obrátil se proto na zemědělskou radu král. českého
se žádostí, aby se zasadila o to, by vydár byl zákaz
dovozu tohoto zboží, kromě toho by vhodnými vy-
hiáškami důtlivě vyvarovala zemědělce před nákupem
tohoto zboží. Tomuto podnětu již laké vyhověne tím
způsobem, že podáno příslušnému ministerstvu podání
o této záležitosti a také v posledních dnech v denních
listech uveřejněna výstraha. Ve stejné záležitost
obrátil se spolek rakouských velkoobchodníků s umě-
lým hnojivem, krmivy a semeny na předsednictvo
pražské plodinové bursy sc žádostí, aby uveřejnilo
vyhlášku, kterou by bylo poukázáno na nebezpečí ob-
chodu čilským semenem; tato vyhláška byla již také
správou bursy uveřejněna
Obesláni ovocnické výslavy v Důsseldorfu. Český
odbor rady zemědělské obešle výslavu ovocnickou
Düsseldorfu kolekcemi českého ovoce. Ovoce sbírá s
u vinařsko-ovocnické školy v Mělníce a bude v neděli.
dne 25. t. m k veřejnému nahlédnutí vystaveno.
Dodávka do Srbska. Správa monopolu v Běle-
hradě vypsala na den 21. září dle st. letop. (4. října
dle letop. nov.) t. r. dražbu na dodávku papíru, prken,
zboží železného a koloniálního a různých jiných před-
mětů spotřebních na r 1905. V překlad dotyčného
vypsání lze nahlédnouti ve vývozní kanceláři obchodní
a živnostenské komory pražské, ve vzorky a pod-
mínky pak ve všedních dnech v ekonomátu továrny
na tabák v Bělehradě.
Vývoz do Kanady. Vývozní kancelář pražské ob-
chodní a živnostenské komory upozorňuje firmy svého
obvodu, o vývoz do Kanady se zajímající, že bude
u ní pravidelně vykládán k nahlédnutí v Torontu vy-
cházející odborný list „The Retail Merchants Journal“
úřadní to orgán kanadských obchodníků na drobno.
Hospodářský spolek okresu strakonického koná
valnou hromadu 25. září o 9. hod. dopol. ve spolkovém
domě ve Strakonicích. Pořad: Zpráva jednateiskáa
účetní. „Jak zmírniti zhoubné následky letošního su-
cha.“ Přednáška p. řed. K. Nového. „Jak domáhati se
má rolnictvo výpomoci v letošnín. kritickém roce,“ ob-
jasní zem. poslanec p. Fr. Blahovec. Volné návrhy.
Trhy. Příští trh dobytčí v Golčově Jeníkcvě
bude 5. října t. r. — Dobytčí trh ve Vysokém
Mýtě bude 26. září a výroční trh 27. září
Národní záložna v Praze zavedla k dosavadnímu
nedělnímu klidu též celoroční sváteční klid.
#17
alto_textblock
#17
Trhy peněžni
#18
alto_textblock
#18
Pražská bursa.
#19
alto_textblock
#19
V Praze, 23. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Na dnešní burse nerozvinul se opět žádný obchod
a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky
K 249.—, České banky Union K 245.75, strojírny
Daňkovy K 365.—, slrojírny Ruston K 271.—
(peníze)
Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty
Ořficiální záznamy zněj
#20
alto_textblock
#20
Peníze] Zbo
#21
alto_textblock
#21
104.—
#22
alto_textblock
#22
100.—
#23
alto_textblock
#23
94.—
#24
alto_textblock
#24
101.2b
99.60
#25
alto_textblock
#25
99.60
#26
alto_textblock
#26
99 60
#27
alto_textblock
#27
99 60
99.60
100. 75
—.—
#28
alto_textblock
#28
99 50
#29
alto_textblock
#29
99.10
#30
alto_textblock
#30
99. 20
101.85
99.70
101.40
99.—
98.75
101.70
99.—
100.50
99. 70
93.75
99. 6
93 90
#31
alto_textblock
#31
98.75
#32
alto_textblock
#32
99 70
#33
alto_textblock
#33
81.70
100. 25
100 25
99.40
99.40
119 35
99.40
91.—
—.—
#34
alto_textblock
#34
105.—
#35
alto_textblock
#35
100 50
#36
alto_textblock
#36
95.—
#37
alto_textblock
#37
102 25
#38
alto_textblock
#38
100.10
#39
alto_textblock
#39
100.10
#40
alto_textblock
#40
100 10
100.10
100.10
101 75
#41
alto_textblock
#41
—.—
#42
alto_textblock
#42
100 50
100. 10
#43
alto_textblock
#43
100.20
#44
alto_textblock
#44
102.—
#45
alto_textblock
#45
100 70
102. 40
99. 70
99 75
99 75
102 10
100--
101.50
100.70
94. 25
100.60
94 9
82 70
100.45
100 45
99 60
119.55
99 60
91.20
#46
alto_textblock
#46
10 0.70
#47
alto_textblock
#47
99 60
#48
alto_textblock
#48
—.—
#49
alto_textblock
#49
* Alois Jirásek: U nás. Kniha čtvrtá: Země
žluč. Sebr. spisů XXXI. II J. Otty v Praze, 1904
Za K 4.62.
Dokončení díla, jako jest nová kronika „U nás“
jest nejen slavné Exegi monumentum, ale i slavnostn
elegie. Veliký kus obsahu odňat duši autorově. Věc
duší drahá tak jde do světa! Jaký bude osud jejír
Dílo podařené probudí v sobě duši svou a žije dále
samostatně a s ní vše, co skládá obsah jeho. Vzkříšení
idylly pádolské, vzkříšení života vzbouzejícího se
obrozujícího národa českého až do r. 1852, s podrob-
ným zobrazením proměn a vývoje, jak se dál rok za
rokem, ba téměř den za dnem, to je podivuhodný
dar novodobého umění. Je to historie, je to belle-
trie, je to veliký shluk povídek rodinných a vesni-
ckých, úryvky pamětí a románů, data historická, lite-
rární, kulturní směs všeho druhu. A idea? Vizte
jak bývalo u nás; rozšiřte analogicky obraz, uvidíte
jak bývalo v Čechách na venku vůbec. A vizte, jak
nevděčnou, tuhou a na pohled marnou práci konali
ti vzácní jednotlivci, kdož se v davu zdvihli, aby jej
vedli a obětmi vlastního klidu, pohodlí, majetkua
štěstí vychovávali, zvelebovali a vůbec budili. Ve
liký kus života dřímavého, rušného a šumného, ale
více vegetativného, kolem jasně vědomé jednotky.
za kterou vyvolil autor pátera Havlovického. Obsah
živola hmotného davu je více méně řadou jednotvár
ných proměn. Pádolí má nového komisara, ten onen
starý hospodář umřel, malé, ale zajímavé drama for-
mana Zimy, vášnivé drama Domáňovo, kus výborného
obrazu selské bídy duševní, žalostného bankrotu roz-
umu pro pitomě, staroselské furiantství, drobné kutěn
farářstva v okolí a nejmizernější ze všeho klepařské
femeslo drobných ubožáků kolem nich atd. V tyto
všední výjevy zapadá slavnými fanfárami pohřeb
náchodské vévodkyně, mystická poesie pověr lidových
při smrti starého hospodáře, uhlokopectví bratří Havlo-
vických, a nade vše důležité změny poměrů veřejných.
zemských hospodálských i politických. V celé zemi
veliké blížení se převratů. Začíná ruch tovární, že-
lezniční; lid horský se opozďuje. Je mu potřebí škol,
škol odborných, aby uměl lepší práci a mohl se
brániti. Kdo mu pomůže tomu lidu, kdo se ho ujme?
Stará ideální garda udělala, co mohla, dále nemůže.
Farář Hlavlovický chtěl mnoho, plánů měl dost, touhy
jaště více, ale v tom Pádolí měl ve všem nezdar.
sc své sifibro, aby dobyl zlata, ale země mu vy-
jen žluč. Za všecko namáhání jen starosta
vrýžeň. Přišel na úhor, vzdělal ho, připravil novinu.
ostatek pozůstavuje nové době. Všecko se má s nim
k umírání, co žilo a bojovalo do r. 1848.
Dojmy díla jsou velmi různé. Po prvním přečtení
všeobecná směsice, v níž Havlovický právě nevyniká.
Úvažujeme, čteme jednotlivá místa znovu, abychom
st v té směsici vyznali a prohlédli plán. Začneme o
jednotlivých figur. Z nich některé jsou duši naší
milé, na př. statně bojující selka Damáňová, mnohě
jiné nemilé, ač esiheticky zajímavé, některé, ač auto-
rovi důležilé, málo nám k srdci přirostly, protož
jejich děj stála se trhal, na př. Šollův.
Úvaha naše závěrečná je trojí. Předně vidíme ja-
kými oklikami nesmírnými se proklubává pravda
dobro a světlo, ale jak se přece stále a nutně pro-
klubává. Jak živel ženský, od muže zvífecky poníže-
#50
alto_textblock
#50
tězil,
#51
alto_textblock
#51
Ze slovanských listů.
* V »Novostech« vypravuje K. Zenger o ná
vštěvě u hr. Lva N. Tolstého v Jasné
Poljaně. Několik dnů po pohřbu Čechova Tolstoj po-
jídaje své denní boby, rozhovořil se vřele o zemře-
lém spisovateli. Dalek neupřímnosti a všeho pochle-
benství, prohlásil Čechova za největšího umělce sou-
dobého. Za to o Gorkém se vyjádřil: »Nechápu.
proč z něho lidé udělali velikána? Proto, že řekl
že bosák má taky duši? Je to pravda, ale věděli
jsme to už před Gorkým.« Zenger byl svědkem, jak
účinně pomáhá Tolstoj a jeho rodina ženám z okolí.
jichž muži, synové neb bratři odešli na vojnu. Vesni-
čanky z Jasné Poljany nemohou si »hraběte« dosti
vynachváliti.
* Ve »Slovenském Narodu« je prospekt Náro-
niho divadla v Lublani na letošní zimn
sezonu. Bude vypraveno 38 dramatických novinek.
z toho 4 klassické (Sofokles, Shakespeare, Schiller)
11 slovanských (z toho české Šubrtovy »Žně«, Preis-
sové »Gazdina roba«, Kvapila »Pampeliška«, Bozděcha
»Světa pán v županu), 9 francouzských, 2 anglické
9 německých. 2 italské. Činohra má 10 dam a 14
pánů. Opera 6 dam a 9 pánů, sbor 28 členů. O -
chestr zastupuje vojenská kapela! Letos bude vy-
praveno 17 oper, slovanské : Glinka »Život za cara«.
Smetana »Hubička«, Čajkovský »Oněgin«.
* Čilé »Slovinsko-planinskodruštvo
otevřelo právě novou horskou chatu na Golici, již
nazvalo po zasloužilém alpinistovi »Kadilnikovou
chatou«.
* Ruská herečka L. Javorskaj a (kněžna
Barjatynská) uveřejňuje své vzpomínky na A. p
Čechova. Po »Ivanovu« přestal Čechov řadu let psáti
pro divadlo. »Píšu li povídku« — pravil — »jsem sám
pánem. Líčím své hrdiny jak já chci, jak se mě
fantasii jeví. Pišu-li ale pro divadlo, co tu ohledů
Musím dbáti na potřeby jeviště, na to, že moje
slova budou hráti takoví a takoví herci, to mě
tísní a konec konců vidím, že dílo mé mě neuspo-
kojuje.« Teprve po 6 létech vystoupil zas s drama
tickou prací, s »Čejkou a při té už nedbal na šablo-
novitá pravidla, vystoupil s novou formou —— a zví
Stowianin.
#52
alto_textblock
#52
Z cizích revuí.
#53
alto_textblock
#53
* Londýnské Athenaeum přináší letos po-
někud opozděný referát o kontinentální literatuře z
mínulý rok. Řadu zahajuje belgický spolupracovník.
Veterán belgických literátů, advokát a politik Edmon
Picard, vydal pěknou sbírku veršů »Ainsinait, vit ee
meurt T' Amour«, a dvě dramata filosofická »Fatigue
de vivre« a »Psyché«. Divadlo belgické letos oboha-
ceno silnými pracemi. Nejcennější je »Rina « od L
#54
alto_textblock
#54
Hospodářství a národnost. Vídeňská obchodn
komora zvolila si nového presidenta. Slavnostním
způsobem a za hlučných novinových tirád, jakými
ráda Vídeň činí ze svých všech událostí děje prvého
řádu. Nový president, posl. Kink, uvedl se delší řečí
Mluvil o nestrannosti, práci, různých úkolech — jal
už to bývá a mluvil také o politických poměrech, jal
patrně bylo předem smluveno. Z kruhů průmyslovýel
přicházely často a často hlasy, volající po smíru
a společné práci obou národů. Pražská komora ob
chodní bývala jakýmsi stálým semeništěm jich
pan Kink této cesty nenastoupil. Denní prospěchy ho
spodářské nutno podřaditi cili národnímu a kdyz
boj, nutno se bíti. „Národní boje to jsou a dle měho
názoru je málo vyhlídky, že budou brzy skončeny
způsobem, který by nás mohl uspokojiti. Oč jde
v tomto zápasu? Němci rakouští jsou ochotni, pln
ochotni a tuto ochotu jasně dokázali, že chtějí olázky
národnostní uspořádati dle národnostních hranie
Praví: Rovnoprávnost. Rovným právem jest, když
hrají právě rozhodnou úlohu národnostní hranice
jak se historickým společným životem národů utvo
řily. Druzí praví: Rovnoprávnost není respektováním
národnostních hranic jak se vyvinuly, nýbrž rovno
právnost v tom spočívá, že jazykové právo provedemo
v obvodu, jak dán geografickými hranicemi, hrani
cemi, které neutvořeny národnostním vývojema, nýbr
#55
alto_textblock
#55
Z pražského trhu obilního. Na včerejší naší burs
byl při ucházející koupěchtivosti poněkud čilejší ob-
chod s chlebovinami, při čemž ceny pšenice zůstaly
sice nezměněny, ale odbyt byl snadnější než v úterý
Z Prahy byla placena K 10.90—11.35 za 50 kg. Situace
trhu žitného utvářila se příznivějí. Zdá se, že tak
spekulace se zmocnila tohoto druhu. Potvrdí-li s
opět, že špatná sklizeň bramborů působí příznivě na
ceny žita, pak jistě nejvyššího bodu nedosáhly, nebo
sklizeň bramborů bude kvantilativně a bohužel tak
kvalitativně špatná. Žito podražilo o 5—10 h a bylo
placeno z Prahy nádraží staré zboží K 7.50—7.65
nové 73—74 kg těžké K 7.85, 75—76 kg K 7.95 a
8.05 za 50 kg. S ječmenem byl při cenách udržených
obchod skrovný. Smýšlení se rovněž nezměnilo. Po-
někud zlepšená poptávka po ovsu se strany konsu-
mentů potrvala, při čemž ceny stouply o 5, u jemných
druhů o 10 h. Z Prahy byl placen K 7.10—7.35
Smýšlení o řepce bylo při slabé nabídce pevné. Zna-
menala nezměněně až K 13.15 z Prahy za 50 kg
S ostatními druhy obili byl obchod nepatrný, při ce-
nách nezměněných.
Vyšší ceny bavlněného zboží potištěného. Tiskaři
bavlněného zboží dohodli se, že vzhledem ke stou-
pání cen surovin a pomocných výrobních předmětů
zvýší na příští jarní saisonu ceny svých výrobků
Zvýšení toto bude činiti u jednollivých tovarů 5—8 0
Cukr. Cukerní trhy prodělávají opět silnou haussu
Nepříznivé zprávy povětrnostní a silné spekulačn
koupě jsou motivy vzestupů, které jsou dosti značny
Haussa, která se uplatnila na trzích zahraničních, ne-
zůstala přirozeně bez vlivu i na náš trh, byť vliv
tento nebyl valně pronikavý, protože ceny pražsk
jsou vyšší zahraničních. — Po dlouhém jednání pro
hlásila nyní zpráva Lloydu, že jest ochotna snížit
eukerní sazby dopravní na Levantu na
úroveň před 1. květnem 1901. Snížení toto — platné
jen pro Cařihrad a Smyrnu — činí 20 hal. Snížení
loto nabývá ihned platnosti.
Z průmyslu železářského. Dne 16. t. m. konají
se schůze správní rady České báňské a Pražské žele-
zářské společnosti, na nichž bude rozhodnuto o za-
mýšleném sloučení obou společností. Současně bude
ve schůzi správní rady prvé společnosti předložen
pololetní a v druhé výroční bilance. Dne 27. t. m.
koná se schůze správní rady Alpské báňské společ-
nosti, na které bude předložena pololetní bilance. —
Jak se oznamuje „Frdb.“ není plán Alpské báňské
společnosti, hraditi spotřebu koksu z vlastních orlov-
ských dolů opuštěn. Na dolech začne se těžiti teprv
až bude vystavěna dráha, tedy asi z jara. Koksárny
se rovněž zřizují. S výrobou koksu ovšem nebude
začato dříve, dokud jest potřeba jeho pro Alpskou
bá ňskou společnost hražena úmluvami s koksárnam
cizími. — Obchody železářského průmyslu nejsou cel-
kom nepříznivy Zlepšení pramení zvláště z oboru sta-
#56
alto_textblock
#56
Zástavní listy české hyp. banky 5
49%
„ „ „ „ 312°
Základní úpisy české zem. banky 4%
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49%
„ „ . „ „ , (v K) 490
Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4%
„ » » (v K) 4%
l.
„ .
49%
Dlužní úpisy České prům. banky 412
Zástavní listy mor. hyp. banky 59%
„
„
» 49%
Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49%
Želez. úpisy ,
49%
Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,9
» „
49%
„ , hal. zem. banky 41/20
„ . 49%
Kom. dl. úpisy . . . 4 %
Železnič. , » . » 4 %
Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/,
„ „ „ „ 49 %
„ „ Rak uherské banky 49%
„ „ Dolnorak. byp. ústavu 490.
„ ,
„ » 31/n
Kom. dl. úp. . . » 49%
„ „ „ » 31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 %
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39%
Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290
Dubnová » » (ve stř.) 4.29%
(v pap) 4 %
Květnová , „
Červencová spol. renta (ve stř.) 49%
Rakouská zlatá renta . . . . 4%
„ korunová renta . . 49%
» investiční » . . 3 1/2
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .»
Česká průmyslová banka . . . »
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská skc. hypoteční banka .
Hospodářská úvěrní banka . .
Moravská eskontní banka . .
Pražská úvěrní banka . . . . „
„
Rakousko-uherská banka . . .
Zál. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . . . .
Českomoravská strojírna . . .»
Daňkova strojírna . . . . .»
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
„
Česká společnost cukerní . . .
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolinská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina hut
. . . . .
Pražská železářská společnost »
První česká raff. v Modřanech
»
» tov. orient. cukrov.
S
#57
alto_textblock
#57
x. Z Vídně, 23. zálí. (Telefgram. »Nár. Listů«.
Denní bursa. Rakouské kreditky, které dosud
nebyly účastny haussy, dnes dostaly se do popředí
obchodu. Podnět v prvé části obchodu dán byl
z Pešti, kde podnikániy v obou kredlitkách rozsáhl
#58
alto_textblock
#58
245.75
—.—
—.—
#59
alto_textblock
#59
412.—
#60
alto_textblock
#60
375.—
—.—
562.—
—.—
438.—
249.—
530.—
365.—
271.—
1431
175.—
540.—
322.—
175.—
425.—
2473
224.—
#61
alto_textblock
#61
246 25
#62
alto_textblock
#62
414.—
#63
alto_textblock
#63
—.—
#64
alto_textblock
#64
—.—
#65
alto_textblock
#65
380.—
—.—
572.—
—.—
456.—
250.—
550.—
371.—
#66
alto_textblock
#66
1441
560.—
—.—
—.—
430.—
2483
#67
alto_textblock
#67
—. —
#68
alto_textblock
#68
—.—