ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 9 6eb3d8a0-71e2-11dc-b2f4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 9
ALTO TextBloky — 68
#1 alto_textblock #1
24 září 1904.
#2 alto_textblock #2
loha Národnich Listu
#3 alto_textblock #3
K číslu 264.
#4 alto_textblock #4
Strana 9.
#5 alto_textblock #5
Z literatury.
#6 alto_textblock #6
Literatura na mniversitě. 22— V »seznamu přednášek«, jejž každo ročně dvakráte vydává kancelář universitní vzrůstá oddíl věnovaný literatuře a filologii rok od roku. Přednášky literární postupně nabývají větší váhy vedle čistě filologických a vzrůstají počtem i rozmanitostí. Postup přirozený, odpo vídá stavu studia literárního i za hranicemi třeba že v Německu dosud formálně většina i literárního studia bývá shrnována pod celkový titul filologie a také stolice universitní po vět šině pod titulem filologickým se obsazují. Stu dium psychologické, esthetické, čistě literární. srovnavací i socialné, chcete-li, v literatuře na bývá vrchu, a i historie lítoratury přestává se formovati pod vlivem vývoje řečí a nabývá. zvláště srovnavacími dějinami, samostatných method a cílů. V tomto odpoutávání studia literárního o filologie a linguistiky šly v čele kruhy neuni versitní a na mnohých universitách cizích teprve vlívem současné literatury — kritické i belletri stické — zavládl nový proud. Na naší universitě je toto přiklánění k studiu literárnímu tím vítanější, že znamená sblížení s literaturou a literárním naším světem ostatním, do budoucnosti pak značnější vliv naší university na naší literaturu a vzájemný styk mezi literární tvorbou, kritikou a vědou. V programu zimního semestru řeči klassick a slovanské jako vždy mají převahu. Literatury klassické starou tradicí všech rakouských a ně meckých universit, literatury slovanské majíu nás právem převahu proti jiným universitám. Z literatury řecké i římské přednáší se letos dějepisectví, pak rhythmika a metrika a dějiny římské tragoedie. I starožitnosti řecké a římské, ačkoliv po léta marně se česká universita do- máhá stolice klassické archaeologie, jsou opa- třeny přednáškami professorů a docentů o Olympii, o římském divadle, o vojenských starožitnostech. Ze slovanských literatur tentokráte česká má značný počet hodin: ze soustavných dvou cyklů českých literárních dějin jednak věcně vymezenou partii z literatury staročeské o básnictví tendenčním (didaktiekém a satyrickém), jednak dějiny stolet osmnáctého. Pak ještě stručný přehled dějin litera tury české a vývoj české historie literární. Po čátky slovanských literatur vykládají se v sou stavných dějinách starého církevné slovanského písemnictví a z jinoslovanských literatur uvedeny stručné dějiny literatury polské a dliteratury ruské Z literatur mimoslovanských zviášť německá soustavně je zastoupena. Jednak konečnou před- náškou celého cyklu o literatuře německé doby nové, jednak pokračováním jiného cyklu dobou stolelí XVII. a XVIII. a konečně čtením o sou časné literatuře doby přítomné. Literatury román ské utrpěly velkou ztrátu úmrtím činného prof. Mohla, jenž horlivě pěstoval studium a praktická cvičení literatury francouzské; budou čteny jednak dějiny starší literatury španělské, jednak texly provencalské, mimo to speciální studie o Kainovi Faustovi, Merlinovi a Tragedii člověka. Z vše- obecných dějin literárních konečně ze soustavného cyklu počátky literatur evropských a pak studle o moderním románu. Z literatury mimoevropské hebrejština, perština a sanskrt budou čteny zá- roveň s cvičením mluvnickým. Mimo to je ještě několik studií speciálních z různých oborů, litera turou se zabývajících a k nim náleží též, v mo- derní době tak důležitá a přece dosud málo sou- stavně pěstěná otázka práva autorského. Na práv- nické fakultě je zařazeno do programu čtení »o právu autorském k dílům literárním, uměle- ckým a fotografiekým«, které jistě bude hodno zajímat i neprávníky. Mnohé z těchto přednášek ostalně jsou zajímavé i pro nestudenty a stoupa- jící počet posluchačů mimořádných svědčí, že budí zájem i v širších kruzích intelligence, při- spívajíce tím (jsouce podporovány přednáškami universitní extense) k onomu těsnějšímu sblížení vědeckého a literárního světa, jež je dnes pro nás prospěšné na obě sírany.
#7 alto_textblock #7
České spisy.
#8 alto_textblock #8
ného zrazený, energii se dobývá k neodvislosti a při pravuje budoucnost i muži. Jak krásně bylo by na svělě, v té přírodě i mezi lidmi, kdyby nebylo še- redných náruživostí, zaslepenosti, zvyků a zvířeclvi Jak ta všednost, malost, sobecké hamžení všecky všude duše opřádá, škrtí a stahuje. Hledejme jen v velikém plánu Jiráskovy kroniky, hledejme, kolik lidi je opravdu lidsky vznešených? Je te vlastně jen vévodkyně sama, a dost už. Iavlovický jim není. Autor ho snad chtěl míti rekem vznešené snahy duše, ale nesetrval v tom. Románeček s důchod- ňovou byl kus opatrnické politiky, žádná tak zv enest čistoty; jeho dolování byla špatná politika hospodářsky i mravně, vlastně jen lakota a loterie. vpád zisku do duší, voláni čerla. Prubířský kámen účinu vylíčeného živola je smre osoby. Smrt Havlovického nemá zamýšlené dojem- nesti. Jeho historic je přílis farářská, málo lidská Dal se obklopiti příliš sobeckými starostmi členů své rodiny, která ho rve a vůli jeho nedopouští vzletu. Na konec opustí své Pádolí, aby nezameškal postupu v hodnosti, bojuje s intrikami závistných soků atd. Ale vše je tak pravdivé, životné a přirozené. Tak jen pravdami malých životů vychovávala se velká pravda národa obrozeného. A veliká přednost díla Jiráskova v tom záleží, že se podrobil pravdě. Mohl vylíčiti Ha- vlovického mravním velikánem a mučedníkem ideje. Ale Jiráskovi nešlo o ideu abstraktnou, jen o konkretní pravdu života, jenž byl a má ve vší ryzosti zase povstati aby už nezašel leda se svou kronikou celou. Autor nepřichází bojovat za ideje, prote sebe v osoby své nevkládá, aby jimi mluvil. Ovšem na zásluhy jejich chce posvititi co nejjasněji. Přijmeme-li zásadu, že mí umělec právo chtět křísit pravdu života zapadlého. nesmíme se pro žádnou osobu obracet na něhoa proti němu. On ručí jen za pravdu a za dovednost a sílu svého umění. Měřit hodnolu a význam díla hodnotou a mravním významen vylíčených osob, není umělcovou záležitostí. Jednu otázku máme: Zdá se, že množstvím místa, jakého se dopřeje osobě v díle uměleckém, možno měřil plalnost, jakou jí ve vylíče- ném životě autor přisuzuje. Snad by na plastickém obraze osoba tak příliš všední, jako Doubenus, přecn nemusila tak příliš vynikati? Za to velmi jímavý osu zpustlého statku dvorského se kolem nás jen tal mihne. Ostatně nelze dnes už hned bezpečně soudil o všem. Všeliké srovnávání uvádí lehce do křivdy Zde není vzpomínek a vyvolávání minulosti z vlastni paměti. Zde je vše původní, podnět i materiál, plán provedení. „U nás“ je dokument sily. Píle je síla, sym pathje síla, obraznost síla. A síla se neztrácí. Vbk. * Karel Rožek: Propastmi duší. Povídky V Praze-Žižkově, 1904. Cena 2 K. Jest patrno, že hledá autor poctivě a vytrvale svo půdu a své cesty. Kolik se mu loho zde podařilor Povídka první „Zapsal se čertu“ má látku pravou, sta- rou, ale vždy platnou. Dokud byl člověk poctiv, trápila ho bída, když se zapsal čertu, kradl a loupil, vedlo se mu dobře. Ale trápení ho přece našlo, vzbouřené svě- domí ho zabilo. Provedení by žádalo ve scéně zápisu rozhodně něco mystiky. Takto je účin nerozhodný zprvu i chabý. Má býti otřes, úžas, temný děs něčeho. To záleží na obraznosti psychologické a na slohu který by jí sloužil. Zde by se musilo provésti napře zvláštní slohové studium, aby nebyl výraz tahavý. a stín neobratnosti aby úplně zmizel. Morálná stránka je v pořádku. Cítíme, duše autorova je plna trpkosti, plna žádosti dobra, plna spravedlnosti a vůle dobré. „Vítězný“ je hožká ironie. „V království děsu“ má látku sensační, ale valně nepůsobí. Bylo potřebí ly- rické síly, aby vynikla poesie věci, vrtkavosti lásky a tajemného vykoupení smrti. Platnější povídkou je „Epigonův zármutek“, působí ideou, jenže vše tuze zběžně načrtáno, jakoby schválně, aby zmízela hmota a zůstala pouhá psychičnost a schema. Morální ten- dence je jasná. Šlo-li autorovi právě o to, pakje forma správná, stanovisko rozhoduje. „Falešný akkord“ je studie psychologická, poněkud stručná Ve své stručnosti zdá se faktum nepřirozené, ač možné je. Účel povídky, vzbudit úžas nad propastmi duší plno sporů, odporů, nemožností a překvapení. Než i stručnost by byla vhodná, ale bylo by třeba silněj- šího sludia slovníku. Ani slovo ať není mdlé, bez- významné a bez hlubší nápovědi v pomičkách. Závěr Látky dobré, morálné, disposice dobré, literármí forma dobrá, ale jest třeba studia slohového, aby při- bylo i umění Vbk.
#9 alto_textblock #9
Z českých listů. * Ve Zvonu« A. Heyduk napsal vzpomínku na Nerudu »Skočme hochu«, tak výstižně a intimně, jak je málo psáno statí podobných. Je to výklad k ná- ladě několika veršů Nerudových, výklad, který osvět luje ostře kus života Nerudova, vystihuje náladu dobovou a skýtá víc než mnohé dlouhé studie. V »Máji« počinají společenskou kroniku »Ho kosti salonů«, líčené ze společenského života našeho uvádějíci, snad trochu příliš neurčitě, případy, kdy pro přednášejícího umělce nebylo lze nalézti v če ském saloně českou knihu a naopak, kdež ješitn autoři a umělci způsobem chování stávali se nesne- sitelnými V »Naší Době« neúnavná překladatelka Maeter lincka, V. Kalašova podává z nové jeho knihy »Dvojí zahrada« pěknou ukázku, překlad statě upřímnosti«. *V »Nové České Revni«, končící svůj prvn ročník, je otištěna čtvrtá Oxfordská přednáška hra běte Lützowa, nazvaná »Novodobí dějepisci čeští« Mimo Palackého, Tomka atd. zvlášť Goll a Rezel zde docházejí ocenění. * V »Českém Časopisu Historickém« Pekařův referát o novém díle Hermenegilda Jirečka, »Histo- rický slovar slovanského práva« nazvaný jménem boha slovanských Wagrů v Stargradu »Prove«. Re ferát vyzdvihuje zásluhy Jirečkova díla a informuje. v čem hlavně s prospěchem ho lze užívati
#10 alto_textblock #10
Čtenář.
#11 alto_textblock #11
Scheltjense, lidový obraz z krajiny flamské Gheelu Jan Bruylant líčí venkovského pastora v »Eeu Her der«; R. Verhulst napsal náboženské drama »Jesu de Nazarener« a pak »Reináert de Vose. V oboru lyrické poesie nejvýše stojí Vechaereuova sbírkn veršů »Les tendresses premires« a Lerberghova »L chansou d' Eve«. V krásné prose největší oblibě se těšil Leopold Courouble, tvůrce typu bruxeliských (»Kakebroekova rodina«) měšťanů, malicherných sta- rostí a banálních hovorů. Lelos vydaná jeho kniha »Les cadels de Brabants« šla na dračku. I hist nická literatura pěstěna. Hlavním dílem roku je »La Bel gique morale et politique« M. Wilmotta. Vedle toho zvláště pochvalně jsou vytčena dila socialisty Van- dervelda o olázce agrární v Belgii. Lemonnierova monografie C. Meuniera, Marezova kniha o organi- saci práce v Bruxellu v XV. stoleti a j. J. Hamové letos byli velmi pilní. Básník Pol de Mont napsal legendární román »Antverpský purkmistr« o Modro vousu. Ovzduší 16. stoleti zachyceno tu šťastně. Psychologii flamského sedláka podáva román Telerlinka »De Wonderbare Wereld« a »Het still Gesternte«. Pekař a básník. Stijn Streuvels napsal působivou knihu z vesnického ovzduší » Minnebandel«. Bourgetovskou manýrou psán je román »Daarnae mladého novelisty Byussa. Před léty stála v čele flamské literatury dáma Virginie Lovelingova. Po delší pause napsala letos dílo »De Twistappel«, ro- mán konfliktu mezi svobodomyslným otcem a kon servativní matkou při výchově dítěte. — Referen tem o české literatuře je docení dr. Tiile. V belletrii české vystupuje do popředí moderní ná- rodní novela a román s historickou nebo sociálni basí. V krásném umění jsou publikace Schwaigerova. Hynaisova, Mádl-Manesova. Pozornost zasluhuje kol- lektivná výstava (v St. Louisu) Kotěrovy školy. V románě uvádí český referent Šimáčkova » Htadová srdce« a Sovovy »Výpravy chudých«. Jiráska čtyř- svazková práce historie »U nás« činí »dojem nejen uměleckého románu, než i skutečné, historické pravdy.« Dále zaznamenány Vlčkovo »Rodné hnízdo«, Raisův »Sirotek«, Štechovy »Kovové ruce«, Kamprova »Bllá láska«, v novellistice uvádí se řada jmen mlad- šich. Rovněž v poesii jsou pozoruhodné zjevy. Rele rent poukazuje na četnou obec žen-spisovalelek. zmiňuje se šíře o ženském hnutí, o »Minervě«. Re gistruje knihy ženských autorek. Z dramatické pro dukce uvádí nejpřednější novinky minulé sezony Některé obsahově. V hudbě vyličuje ztrálu, jaké jsme utrpěli úmrtím Dvořákovým a líčí jeho význam Ve vědecké literatuře s pochvalou referuje o Nieder- lových »Slovanských starožitnostech«, o Friedrichově »České palaeografii« o Metelkově zeměpisném atlase jiných dilech. * V »Nene Rundschau« je zajímavý člá- nek Knuta Hamsuna »Cesta po Kavkaze« Mr. Penn. Bibliografie. * »Živa«. Časopis přírodnický. Redaktor dr. Bo huslav Raýman. Vydavatel J. Otto, nakladate v Praze. Ročník XIV. Vychází 15. každého měsíce (vyjma červenec a srpen). Bohatý obsah * Hanácká legenda, napsal Otakar Bystřin (dr. Ferd. Dostál). Illustrace. Nákladem čas. »Nový Život« v Novém Jičíně na Moravě. * Ottův Slovník Nauěný. Seš. 513. Dílu XXIII seš. 1. (Schlossar—von Schreiber.) Majit. a naklad J. Otto v Praze. * K. B. Mádla: Dějiny umění výtvarných Seš. 30. Nákl. knihkup. Bursík a Kohout v Praze. * Brehmův Život zviřat. III. vydání. Díl Ssavci. Seš. 47. Znovu přehlížel a upravil prof. Bauše. Náklad. J. Otty v Praze. * Čechy. DII XIII., seš. 233 (Východní Čechy 20 Společnou praci spisovatelů a umělců českých vede Alois Jirásek. Nákl. J. Otty v Praze. * Nera: Pokuta. Z vlaštiny přeložila Eliš ka Řeháková. Illustr. K. Rélink. Seš. 4. a 5 Knihovna »Lumíra« seš. 16—17. Náklad. J. Otty v Praze. * N. S. Lěskov: Nesmrtelný Golovan Světová knihovna č. 412. Rediguje Jarosl. Kvapil. Nákladem J. Otty v Praze. * Hr. Lev Nikolajevič Tolstoj: Ann Karenina. Přeložil Jaromír Hrubý. Čtvrté vy dáni. Seš. 10—11. Náklad. J. Otly v Praze. * Rudyard Kipling: Vybrané povídky Přeložil Jos. Bartoš. Anglická knihovna, řada II. seš. 139—141. Náklad. J. Otty v Praze. * J. Arbes: Sebrané spisy. Seš. 134, díl XIv »Silhuety divadelní« I., seš. 5.—7. Náklad J. Otty v Praze. * Lidové rozpravy lékařské. Pořádá MUDr. Ladi slav Haškovec. Řada V. č. 7: »Povolání, jeh volba a vliv na lidské zdraví«. Šepsa dr. Ladislav Jeništa. Čís. 7. Náklad. J. Otty v Praze. * Národ maloruský, jeho poslání, utrpení a znovu zrození. Sepsal A. Hofmeister. Na oslavu dva- cátého výročí založení Národní jednoty pošumavské vydal Odbor vodňanský. Ve Vodňanech 1904. Otisk přednášek ve Slovanských večerech, jež konal Vod- ňanský odbor. Líčí život Malorusů se stránky ethno- grafické, dějepisné a literárně- hístorické. Zvlášť dů- kladné pojednání o dějinách »kozačiny«. * Fr. Holeček: Pro lepší příštích. Povídkt z prvých dob sociálního hnutí. Lidové knihovny sv. 3. Nákladem tiskového družstva »Zář« v Praze. * »Vesny«, nového belletristického čtrnáctiden- níku, věnovaného zájmům českých žen, vyšlo právě redakcí Olgy Fastrové a nákladem K. Vačleny ml. v Ml. Boleslavi čís. 1. s illustracemi a rozmanitým obsahem. Přispěli: Fr. S. Procházka, R. J. Kron- bauer, Vlasta Pittnerova, Krista Nevšímalova: Nová žena. Úvaha. Olga Wohlbrücková: Vlastní silou. Román. Přeložila O' ga Fastrová. Dr. Bořivoj Prusík * Z tajů pražských pověsti. Sešitové vydání. Nakladatelství Pavla Körbra v Praze. Pověsti z téhož jádra, jako lidové pohádky. Většina jich těsně spjata s dějinami starých domů, jež napořád mizejí Pověsti fantastické, bohatě illustrovány, skýtají zá- bavnou četbu. * »Havlíček« a »Palacký«, lidové kalendáře na rok 1905. Oba kalendáře, vydávané Zemským ústřed- ním spolkem jednot učitelských v král. českém, již druhým ročníkem snaží se podávati širšímu čtenářstvu lehkou formou správné poučení i ušlechtilou zábavu.
#12 alto_textblock #12
Zasílatele redakčních výtisků žá- dáme, by zásilky pouze na redak ei a nikoliv na jednotlivcezasílali. jelikož jen tak mohou býti v bibliogra- fieké části zaznamenány.
#13 alto_textblock #13
Národní hospodář.
#14 alto_textblock #14
Redakce.
#15 alto_textblock #15
válkou, smlouvami a p. Tu jsem nucen říci: Jak stanovisko zaujímají zde průmyslníci, živnostníci? Jaké mohou stanovisko zaujímati průmyslníci Ra- kouska a sídelního místa ? Nemůže přivoliti, aby utvo- řeny byly poměry, které by dle našeho přesvědčen přinesly těžké bezpráví našim hospodářským zájmům. Tvrdí-li se tu a tam, že hospodářske zájmy a národní otázka se nekryjí, je to zůplna nesprávno. Dle mého názoru má každá národnostní otázka své hospodářské ostří, ho- spodářský, materiální důvod a jinak ani není možno. Můžete-li si mysliti, že němečtí obchodníci, němečte průmyslníci, němečtí živnostníci tím netrpí, nastane-li neobyčejné rozpjeti jinojazyčných národů, dojde-li k poslovaňování jich okresů? Nemyslite-li, že tím oslabena jich možnost výdělečná? Pravím to zůmy- slně. Není to možno a také bych nikdy proto se nedal získati, aby byl parlamentní mír proveden na úkor Němců. (Pochvala.) Musíme vytrvati a musíme říci, je-li bída hospodářská u vás veliká, jest tomu tak i u nás. Nemůžeme ale koupiti přechodné hospo- dářské zlepšení trvalým zhoršením, odhozením našich národních práv. Tak má se tato věc.“ Pan Kink mluvi jasně a jeho slova nalézala ohlas. Přirozeně proto, že německé uvědomění průmyslníků německých neoby- čejně vzrůstá. Spisy Wieserovy hrají tu značnou rol a pan Kink mluví již o „jich (t. j. průmyslníků) okre- sech“. Pan Kink ovšem neví, že české dělnictvo ve zněmčeném dílu Čech jest pro německé podnikately conditio sine qua non a že odliv jeho by velmi citelně poškodil právě — výrobní posici tohoto průmyslu Pan Kink patrně měl na mysli odvetu českých ně- kterých okresů ve městech moravských, kterou jsme bohužel nedovedli vždy provésti až do důsledků ovšem zase nevěděl, že německý obchodník zde jest živlem cizorodým. Ale to konečně panu Kinkovi lze odpustiti. Vídeňské průmyslové a politické kruhy se nikdy nevyznačovaly znalostí situace a stavu a vždy posuzovaly vše hezky po vídeňsku, jak jim to právě jich žurnál při černé kávě řekl. Co na řeči nového presidenta obchodní komory vídeňské zajímá, jest jeho vysloveně německé cítění a pravým opakem k zvy- klostem, na př. jinde, mužné uvědomění si povinnost k zápasu. To pan Kink správně zachytil: Němci jsou v obraně a snaží se zachovali si status quo, tak vý hodný a příjemný. Rozvoj českého obchodu a českého průmyslu znamená soutěž, která na domácím trhu se opírá o jisté momenty mravní. Zde národní postup s hospodářským splývá hodně citelně a proto jest za- slavení rozvoje slovanských národů pro Němce důle žito nejen politicky. Proto také slova nového presi- denta a pollesk po nich. Žijeme právě v bojí a heslen může býti zase jen boj. A pro nás: práce na všech stranách. Hospodářské obrození v plném slova smyslu Ctění úspěchu poctivě založeného a sociální ceněn muže jen a jen dle toho, co učinil. Společenský re spekt práci hospodářské jako každé jiné. Továrník který dovedl svou prací se povzněsti a který svými silami se vyšinul, obchodník, který léty se probojo vával k úspěchu, značí přece více než společensky u nás zbožňované paumělecké posy, za nimiž stoj zpravidla jen neschopnost žíli! Ale kolikráte jsmet vše již opakovali! Ale život zde přinese nápravu! Zku šeností neblahých máme již věru k poučení dosti. Obchodní smlouva s Italií. Jednání o novou itl skou obchodní smlouvu úplně skončeno a nyní dochází k závěrečným formalitám, podpisům a p. Z Vídně se úřadně (C.-B.) oznamuje: „Jednání o obchodní smlou- vu rakousko-italskou, které trvalo po celé létc, jest polud uspokojivě ukončeno, že jsou meritorní práce obou delegací ukončeny. Nová ujednání rozpadají se ve dvě části: nové provisorium a návrh nové konečné obchodní smlouvy. Obě tyto části byly 21. září dele- gáty paragrafovány a bude provisorium co nejdříve po vyřízení některých formalit podepsáno. Zmocněnc rakouští z Vallombrosy odjeli.“ Z Říma se pak ozna- muje (C.-B): „Agenzia Stefani“ sděluje: „Ilalští a rakouští zmocněnci opustili již Vallombrosu, když se úplně dohodli o osnově nové obchodní a plavební smlouvy. Prozatímní úmluva, která nabude platnosti po ukončení nynějšího provisoria, dosud podepsána nebyla, což ale stane se co nejdříve.“ Znění nového provisoria jest tedy úplně stanoveno. Platnosti nabude jak jsme již sdělili, 15. říjnem t. r. Dnešní provisorium platí do 30. t. m. a bude patrně do 15. října pro- dlouženo. U nás bude provisorium vyřízeno § 14. v Uhrách bude parlamentu předložen 10. října nový zmocňovací zákon, jak tomu bylo při provisoriu dneš- ním. O obsahu nového provisoria i nově smlouvy přinesli jsme již obšírné zprávy, které nutno jen do- plniti některými jednotlivostmi. Italií povoleny slevy celní co do fíků a mandlí (již provisoriem), clo n olej olivový sníženo na K 4.— (dosud 2.40 zl. ve zl. clo na zeleniny sníženo z části na 2 zl. (z 5 zl). Rakousku přiznán bezcelný dovoz dříví do Italie; na dovoz koní ale stanoveno clo 25 lir.
#16 alto_textblock #16
vebního a obchodního železa. Ovšem jest stále odbyí menší než za jiných normálních let. Ceny nadále zatím zvyšovány nebudou. Bulharská cukerní výroba. Cukrovar v Sofii z- hájil již práci. Vláda poskytla mu řadu výhod a sice 3 fr. premii za 1 t. řepy, 33% slevu na státních drahách bulharských a levnou dodávku uhlí. Pro tuto kampaň netřeba se dle zprávy ruščuckého konsulátu obávati soutěže, protože jest letošní řepní sklizeňí bul- harská malá a letošní výroba nového cukrovaru ne- převýší 250 vagonů, čímž s tíži bude uhražena spo- třeba v Sofii a v Plovdivě. Různé zprávy. Hrubé příjmové přebytky IIib er- nie činí za srpen t. r. 816.540 mk. proti 815. 18e mnk. v červenci t. r. a 900.476 mk. v srpnu 1903. — Jak „Berl. Tagbl.“ oznamuje, rozesýlá americký ba- vlnář Sully oběžníky, v nichž dokazuje, že pová americká sklizeň bavlny bude s tíží vyšší 10 mill. bal. Oběžníky tylo považují se za předzvěst nevé haussovní akce Sullya, s níž prý jdou rukuv ruce Brown, Hayne, Faddeu e řada známých bavi- nářských spekulantů. Názor, že nová sklize bavlny nebude značná, převládá. Uzavření sxpositury a pobočné výpravny zboži rak. státních dráh v lázních gastýnských Expositura a pobočná tato výpravna, která byla dnem 1. května otevřena, bude po ukončení letošní seony dnem 30. září t. r. opět uzavřena. Tímto dnem bude také pravidelná doprava cestujíeích i zavazadel povozy mezi stanici Lend Gastýnem a lázněmi gastý nskými zastavena. Ústední jednolou českýchi obchodníků pro Morav v Přerově projektovaná veřejná schůze obchodníků ve Val. Meziříčí na 25. září odkládá se na den 2. října. Schůze koná se ve dvoraně sokolského domu t 3. hod odpol. ve Val. Meziřičí Ze Spolku rakouských velkoobchodníků s umě- lým hnojivem, krmivy a semeny. V poslední době bylo na českých tržištích s plodinami pozorováno, že se namnoze nabízí zboží dle zevnějšího vzhledu sice pěkné a poměrně dosti laciné, které však při zkoušce na výzkumní stanici ukáže se jako zboží obsahující kokotici. Toto zboží kterým se obchoduje be udání jeho původu, pochází z Čile a jeho dovoz poškodil by zemědělství velice citlivě. Spolek rakouských velko- obchodníků s umělým hnojivem, krmivy a semeny obrátil se proto na zemědělskou radu král. českého se žádostí, aby se zasadila o to, by vydár byl zákaz dovozu tohoto zboží, kromě toho by vhodnými vy- hiáškami důtlivě vyvarovala zemědělce před nákupem tohoto zboží. Tomuto podnětu již laké vyhověne tím způsobem, že podáno příslušnému ministerstvu podání o této záležitosti a také v posledních dnech v denních listech uveřejněna výstraha. Ve stejné záležitost obrátil se spolek rakouských velkoobchodníků s umě- lým hnojivem, krmivy a semeny na předsednictvo pražské plodinové bursy sc žádostí, aby uveřejnilo vyhlášku, kterou by bylo poukázáno na nebezpečí ob- chodu čilským semenem; tato vyhláška byla již také správou bursy uveřejněna Obesláni ovocnické výslavy v Důsseldorfu. Český odbor rady zemědělské obešle výslavu ovocnickou Düsseldorfu kolekcemi českého ovoce. Ovoce sbírá s u vinařsko-ovocnické školy v Mělníce a bude v neděli. dne 25. t. m k veřejnému nahlédnutí vystaveno. Dodávka do Srbska. Správa monopolu v Běle- hradě vypsala na den 21. září dle st. letop. (4. října dle letop. nov.) t. r. dražbu na dodávku papíru, prken, zboží železného a koloniálního a různých jiných před- mětů spotřebních na r 1905. V překlad dotyčného vypsání lze nahlédnouti ve vývozní kanceláři obchodní a živnostenské komory pražské, ve vzorky a pod- mínky pak ve všedních dnech v ekonomátu továrny na tabák v Bělehradě. Vývoz do Kanady. Vývozní kancelář pražské ob- chodní a živnostenské komory upozorňuje firmy svého obvodu, o vývoz do Kanady se zajímající, že bude u ní pravidelně vykládán k nahlédnutí v Torontu vy- cházející odborný list „The Retail Merchants Journal“ úřadní to orgán kanadských obchodníků na drobno. Hospodářský spolek okresu strakonického koná valnou hromadu 25. září o 9. hod. dopol. ve spolkovém domě ve Strakonicích. Pořad: Zpráva jednateiskáa účetní. „Jak zmírniti zhoubné následky letošního su- cha.“ Přednáška p. řed. K. Nového. „Jak domáhati se má rolnictvo výpomoci v letošnín. kritickém roce,“ ob- jasní zem. poslanec p. Fr. Blahovec. Volné návrhy. Trhy. Příští trh dobytčí v Golčově Jeníkcvě bude 5. října t. r. — Dobytčí trh ve Vysokém Mýtě bude 26. září a výroční trh 27. září Národní záložna v Praze zavedla k dosavadnímu nedělnímu klidu též celoroční sváteční klid.
#17 alto_textblock #17
Trhy peněžni
#18 alto_textblock #18
Pražská bursa.
#19 alto_textblock #19
V Praze, 23. září. (Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Na dnešní burse nerozvinul se opět žádný obchod a podáváno pouze za akcie: Živnostenské banky K 249.—, České banky Union K 245.75, strojírny Daňkovy K 365.—, slrojírny Ruston K 271.— (peníze) Ostatní papíry zůstaly nepovšimnuty Ořficiální záznamy zněj
#20 alto_textblock #20
Peníze] Zbo
#21 alto_textblock #21
104.—
#22 alto_textblock #22
100.—
#23 alto_textblock #23
94.—
#24 alto_textblock #24
101.2b 99.60
#25 alto_textblock #25
99.60
#26 alto_textblock #26
99 60
#27 alto_textblock #27
99 60 99.60 100. 75 —.—
#28 alto_textblock #28
99 50
#29 alto_textblock #29
99.10
#30 alto_textblock #30
99. 20 101.85 99.70 101.40 99.— 98.75 101.70 99.— 100.50 99. 70 93.75 99. 6 93 90
#31 alto_textblock #31
98.75
#32 alto_textblock #32
99 70
#33 alto_textblock #33
81.70 100. 25 100 25 99.40 99.40 119 35 99.40 91.— —.—
#34 alto_textblock #34
105.—
#35 alto_textblock #35
100 50
#36 alto_textblock #36
95.—
#37 alto_textblock #37
102 25
#38 alto_textblock #38
100.10
#39 alto_textblock #39
100.10
#40 alto_textblock #40
100 10 100.10 100.10 101 75
#41 alto_textblock #41
—.—
#42 alto_textblock #42
100 50 100. 10
#43 alto_textblock #43
100.20
#44 alto_textblock #44
102.—
#45 alto_textblock #45
100 70 102. 40 99. 70 99 75 99 75 102 10 100-- 101.50 100.70 94. 25 100.60 94 9 82 70 100.45 100 45 99 60 119.55 99 60 91.20
#46 alto_textblock #46
10 0.70
#47 alto_textblock #47
99 60
#48 alto_textblock #48
—.—
#49 alto_textblock #49
* Alois Jirásek: U nás. Kniha čtvrtá: Země žluč. Sebr. spisů XXXI. II J. Otty v Praze, 1904 Za K 4.62. Dokončení díla, jako jest nová kronika „U nás“ jest nejen slavné Exegi monumentum, ale i slavnostn elegie. Veliký kus obsahu odňat duši autorově. Věc duší drahá tak jde do světa! Jaký bude osud jejír Dílo podařené probudí v sobě duši svou a žije dále samostatně a s ní vše, co skládá obsah jeho. Vzkříšení idylly pádolské, vzkříšení života vzbouzejícího se obrozujícího národa českého až do r. 1852, s podrob- ným zobrazením proměn a vývoje, jak se dál rok za rokem, ba téměř den za dnem, to je podivuhodný dar novodobého umění. Je to historie, je to belle- trie, je to veliký shluk povídek rodinných a vesni- ckých, úryvky pamětí a románů, data historická, lite- rární, kulturní směs všeho druhu. A idea? Vizte jak bývalo u nás; rozšiřte analogicky obraz, uvidíte jak bývalo v Čechách na venku vůbec. A vizte, jak nevděčnou, tuhou a na pohled marnou práci konali ti vzácní jednotlivci, kdož se v davu zdvihli, aby jej vedli a obětmi vlastního klidu, pohodlí, majetkua štěstí vychovávali, zvelebovali a vůbec budili. Ve liký kus života dřímavého, rušného a šumného, ale více vegetativného, kolem jasně vědomé jednotky. za kterou vyvolil autor pátera Havlovického. Obsah živola hmotného davu je více méně řadou jednotvár ných proměn. Pádolí má nového komisara, ten onen starý hospodář umřel, malé, ale zajímavé drama for- mana Zimy, vášnivé drama Domáňovo, kus výborného obrazu selské bídy duševní, žalostného bankrotu roz- umu pro pitomě, staroselské furiantství, drobné kutěn farářstva v okolí a nejmizernější ze všeho klepařské femeslo drobných ubožáků kolem nich atd. V tyto všední výjevy zapadá slavnými fanfárami pohřeb náchodské vévodkyně, mystická poesie pověr lidových při smrti starého hospodáře, uhlokopectví bratří Havlo- vických, a nade vše důležité změny poměrů veřejných. zemských hospodálských i politických. V celé zemi veliké blížení se převratů. Začíná ruch tovární, že- lezniční; lid horský se opozďuje. Je mu potřebí škol, škol odborných, aby uměl lepší práci a mohl se brániti. Kdo mu pomůže tomu lidu, kdo se ho ujme? Stará ideální garda udělala, co mohla, dále nemůže. Farář Hlavlovický chtěl mnoho, plánů měl dost, touhy jaště více, ale v tom Pádolí měl ve všem nezdar. sc své sifibro, aby dobyl zlata, ale země mu vy- jen žluč. Za všecko namáhání jen starosta vrýžeň. Přišel na úhor, vzdělal ho, připravil novinu. ostatek pozůstavuje nové době. Všecko se má s nim k umírání, co žilo a bojovalo do r. 1848. Dojmy díla jsou velmi různé. Po prvním přečtení všeobecná směsice, v níž Havlovický právě nevyniká. Úvažujeme, čteme jednotlivá místa znovu, abychom st v té směsici vyznali a prohlédli plán. Začneme o jednotlivých figur. Z nich některé jsou duši naší milé, na př. statně bojující selka Damáňová, mnohě jiné nemilé, ač esiheticky zajímavé, některé, ač auto- rovi důležilé, málo nám k srdci přirostly, protož jejich děj stála se trhal, na př. Šollův. Úvaha naše závěrečná je trojí. Předně vidíme ja- kými oklikami nesmírnými se proklubává pravda dobro a světlo, ale jak se přece stále a nutně pro- klubává. Jak živel ženský, od muže zvífecky poníže-
#50 alto_textblock #50
tězil,
#51 alto_textblock #51
Ze slovanských listů. * V »Novostech« vypravuje K. Zenger o ná vštěvě u hr. Lva N. Tolstého v Jasné Poljaně. Několik dnů po pohřbu Čechova Tolstoj po- jídaje své denní boby, rozhovořil se vřele o zemře- lém spisovateli. Dalek neupřímnosti a všeho pochle- benství, prohlásil Čechova za největšího umělce sou- dobého. Za to o Gorkém se vyjádřil: »Nechápu. proč z něho lidé udělali velikána? Proto, že řekl že bosák má taky duši? Je to pravda, ale věděli jsme to už před Gorkým.« Zenger byl svědkem, jak účinně pomáhá Tolstoj a jeho rodina ženám z okolí. jichž muži, synové neb bratři odešli na vojnu. Vesni- čanky z Jasné Poljany nemohou si »hraběte« dosti vynachváliti. * Ve »Slovenském Narodu« je prospekt Náro- niho divadla v Lublani na letošní zimn sezonu. Bude vypraveno 38 dramatických novinek. z toho 4 klassické (Sofokles, Shakespeare, Schiller) 11 slovanských (z toho české Šubrtovy »Žně«, Preis- sové »Gazdina roba«, Kvapila »Pampeliška«, Bozděcha »Světa pán v županu), 9 francouzských, 2 anglické 9 německých. 2 italské. Činohra má 10 dam a 14 pánů. Opera 6 dam a 9 pánů, sbor 28 členů. O - chestr zastupuje vojenská kapela! Letos bude vy- praveno 17 oper, slovanské : Glinka »Život za cara«. Smetana »Hubička«, Čajkovský »Oněgin«. * Čilé »Slovinsko-planinskodruštvo otevřelo právě novou horskou chatu na Golici, již nazvalo po zasloužilém alpinistovi »Kadilnikovou chatou«. * Ruská herečka L. Javorskaj a (kněžna Barjatynská) uveřejňuje své vzpomínky na A. p Čechova. Po »Ivanovu« přestal Čechov řadu let psáti pro divadlo. »Píšu li povídku« — pravil — »jsem sám pánem. Líčím své hrdiny jak já chci, jak se mě fantasii jeví. Pišu-li ale pro divadlo, co tu ohledů Musím dbáti na potřeby jeviště, na to, že moje slova budou hráti takoví a takoví herci, to mě tísní a konec konců vidím, že dílo mé mě neuspo- kojuje.« Teprve po 6 létech vystoupil zas s drama tickou prací, s »Čejkou a při té už nedbal na šablo- novitá pravidla, vystoupil s novou formou —— a zví Stowianin.
#52 alto_textblock #52
Z cizích revuí.
#53 alto_textblock #53
* Londýnské Athenaeum přináší letos po- někud opozděný referát o kontinentální literatuře z mínulý rok. Řadu zahajuje belgický spolupracovník. Veterán belgických literátů, advokát a politik Edmon Picard, vydal pěknou sbírku veršů »Ainsinait, vit ee meurt T' Amour«, a dvě dramata filosofická »Fatigue de vivre« a »Psyché«. Divadlo belgické letos oboha- ceno silnými pracemi. Nejcennější je »Rina « od L
#54 alto_textblock #54
Hospodářství a národnost. Vídeňská obchodn komora zvolila si nového presidenta. Slavnostním způsobem a za hlučných novinových tirád, jakými ráda Vídeň činí ze svých všech událostí děje prvého řádu. Nový president, posl. Kink, uvedl se delší řečí Mluvil o nestrannosti, práci, různých úkolech — jal už to bývá a mluvil také o politických poměrech, jal patrně bylo předem smluveno. Z kruhů průmyslovýel přicházely často a často hlasy, volající po smíru a společné práci obou národů. Pražská komora ob chodní bývala jakýmsi stálým semeništěm jich pan Kink této cesty nenastoupil. Denní prospěchy ho spodářské nutno podřaditi cili národnímu a kdyz boj, nutno se bíti. „Národní boje to jsou a dle měho názoru je málo vyhlídky, že budou brzy skončeny způsobem, který by nás mohl uspokojiti. Oč jde v tomto zápasu? Němci rakouští jsou ochotni, pln ochotni a tuto ochotu jasně dokázali, že chtějí olázky národnostní uspořádati dle národnostních hranie Praví: Rovnoprávnost. Rovným právem jest, když hrají právě rozhodnou úlohu národnostní hranice jak se historickým společným životem národů utvo řily. Druzí praví: Rovnoprávnost není respektováním národnostních hranic jak se vyvinuly, nýbrž rovno právnost v tom spočívá, že jazykové právo provedemo v obvodu, jak dán geografickými hranicemi, hrani cemi, které neutvořeny národnostním vývojema, nýbr
#55 alto_textblock #55
Z pražského trhu obilního. Na včerejší naší burs byl při ucházející koupěchtivosti poněkud čilejší ob- chod s chlebovinami, při čemž ceny pšenice zůstaly sice nezměněny, ale odbyt byl snadnější než v úterý Z Prahy byla placena K 10.90—11.35 za 50 kg. Situace trhu žitného utvářila se příznivějí. Zdá se, že tak spekulace se zmocnila tohoto druhu. Potvrdí-li s opět, že špatná sklizeň bramborů působí příznivě na ceny žita, pak jistě nejvyššího bodu nedosáhly, nebo sklizeň bramborů bude kvantilativně a bohužel tak kvalitativně špatná. Žito podražilo o 5—10 h a bylo placeno z Prahy nádraží staré zboží K 7.50—7.65 nové 73—74 kg těžké K 7.85, 75—76 kg K 7.95 a 8.05 za 50 kg. S ječmenem byl při cenách udržených obchod skrovný. Smýšlení se rovněž nezměnilo. Po- někud zlepšená poptávka po ovsu se strany konsu- mentů potrvala, při čemž ceny stouply o 5, u jemných druhů o 10 h. Z Prahy byl placen K 7.10—7.35 Smýšlení o řepce bylo při slabé nabídce pevné. Zna- menala nezměněně až K 13.15 z Prahy za 50 kg S ostatními druhy obili byl obchod nepatrný, při ce- nách nezměněných. Vyšší ceny bavlněného zboží potištěného. Tiskaři bavlněného zboží dohodli se, že vzhledem ke stou- pání cen surovin a pomocných výrobních předmětů zvýší na příští jarní saisonu ceny svých výrobků Zvýšení toto bude činiti u jednollivých tovarů 5—8 0 Cukr. Cukerní trhy prodělávají opět silnou haussu Nepříznivé zprávy povětrnostní a silné spekulačn koupě jsou motivy vzestupů, které jsou dosti značny Haussa, která se uplatnila na trzích zahraničních, ne- zůstala přirozeně bez vlivu i na náš trh, byť vliv tento nebyl valně pronikavý, protože ceny pražsk jsou vyšší zahraničních. — Po dlouhém jednání pro hlásila nyní zpráva Lloydu, že jest ochotna snížit eukerní sazby dopravní na Levantu na úroveň před 1. květnem 1901. Snížení toto — platné jen pro Cařihrad a Smyrnu — činí 20 hal. Snížení loto nabývá ihned platnosti. Z průmyslu železářského. Dne 16. t. m. konají se schůze správní rady České báňské a Pražské žele- zářské společnosti, na nichž bude rozhodnuto o za- mýšleném sloučení obou společností. Současně bude ve schůzi správní rady prvé společnosti předložen pololetní a v druhé výroční bilance. Dne 27. t. m. koná se schůze správní rady Alpské báňské společ- nosti, na které bude předložena pololetní bilance. — Jak se oznamuje „Frdb.“ není plán Alpské báňské společnosti, hraditi spotřebu koksu z vlastních orlov- ských dolů opuštěn. Na dolech začne se těžiti teprv až bude vystavěna dráha, tedy asi z jara. Koksárny se rovněž zřizují. S výrobou koksu ovšem nebude začato dříve, dokud jest potřeba jeho pro Alpskou bá ňskou společnost hražena úmluvami s koksárnam cizími. — Obchody železářského průmyslu nejsou cel- kom nepříznivy Zlepšení pramení zvláště z oboru sta-
#56 alto_textblock #56
Zástavní listy české hyp. banky 5 49% „ „ „ „ 312° Základní úpisy české zem. banky 4% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 49% „ „ . „ „ , (v K) 490 Mel. úpisy . . » (ve zl.) 4% „ » » (v K) 4% l. „ . 49% Dlužní úpisy České prům. banky 412 Zástavní listy mor. hyp. banky 59% „ „ » 49% Kom. dl. úp mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy , 49% Zástavní listy I. mor. spořitelny 41/,9 » „ 49% „ , hal. zem. banky 41/20 „ . 49% Kom. dl. úpisy . . . 4 % Železnič. , » . » 4 % Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/, „ „ „ „ 49 % „ „ Rak uherské banky 49% „ „ Dolnorak. byp. ústavu 490. „ , „ » 31/n Kom. dl. úp. . . » 49% „ „ „ » 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4 % Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 39% Únorová spol. renta (v pap.) 4. 290 Dubnová » » (ve stř.) 4.29% (v pap) 4 % Květnová , „ Červencová spol. renta (ve stř.) 49% Rakouská zlatá renta . . . . 4% „ korunová renta . . 49% » investiční » . . 3 1/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .» Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . Haličská skc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka . . Pražská úvěrní banka . . . . „ „ Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . .» Daňkova strojírna . . . . .» Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . .. „ Česká společnost cukerní . . . Český pivovar v Č. Budějovicích Kolinská továrna chemická .. Podolská cementárna . . . . Poldina hut . . . . . Pražská železářská společnost » První česká raff. v Modřanech » » tov. orient. cukrov. S
#57 alto_textblock #57
x. Z Vídně, 23. zálí. (Telefgram. »Nár. Listů«. Denní bursa. Rakouské kreditky, které dosud nebyly účastny haussy, dnes dostaly se do popředí obchodu. Podnět v prvé části obchodu dán byl z Pešti, kde podnikániy v obou kredlitkách rozsáhl
#58 alto_textblock #58
245.75 —.— —.—
#59 alto_textblock #59
412.—
#60 alto_textblock #60
375.— —.— 562.— —.— 438.— 249.— 530.— 365.— 271.— 1431 175.— 540.— 322.— 175.— 425.— 2473 224.—
#61 alto_textblock #61
246 25
#62 alto_textblock #62
414.—
#63 alto_textblock #63
—.—
#64 alto_textblock #64
—.—
#65 alto_textblock #65
380.— —.— 572.— —.— 456.— 250.— 550.— 371.—
#66 alto_textblock #66
1441 560.— —.— —.— 430.— 2483
#67 alto_textblock #67
—. —
#68 alto_textblock #68
—.—