#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY-
#3
alto_textblock
#3
20. března 1909. Císlo 79
#4
alto_textblock
#4
Po schválení jednacího pořadu Reinachova; jejž
Parihou přijal, byla schůze skončena. Příští sehůze
v pondělí.
Z Paříže, 19. března. (K. k.) V 9 hod. 35 min.
byla schůze opětně zahájena. Posl. Bedouce pra
vil, žecelá zodpovědnost není na straně stávkujících
kteří použili všech možných příležitostí, aby své stíž-
nosti podřídili rozhodnutí sněmovny a svých před-
nostů. Nežli zahájili stávku, použili úřadníci všech
pokojných prostředků, aby uskutečnili své požadavky
V rokování pokračovalo se do 2 hodin v noci
načež sněmovna schválila 368 proti 211 hlasům návrl
Reinacha, v němž se praví: Sněmovna se usná-
š1, že stávka úřadníků jest nepřípust
na. Vyslovuje vládě důvěru, že obnov
klid a pořádek ve službě poštovní, te-
legrafní a telefonní, schvaluje její prohlá-
šení a přechází k jednacímu pořadu.
Z Paříže, 20. března. (K. k.) Výbor pro ocliranu
syndíkátního práva se usnesl podporovati stávkujíeí
poštovní zřízence a uvažovati o možnosti všeobec-
ného hnutí dělnictva státního ve veřejné sluzbě,v
obchodě a průmyslu, nebude-li spor brzy urovnán v
prospěch stávkujících.
#5
alto_textblock
#5
Občanská válka v Persii.
Z Petrohradu, 20. března. Dragoman anglického
vyslaneciva v Teberaně Kulichan zatčen byl, protože
vyráběl pumy pro revolucionáře. V ce-
1é Persii jest občanská válka. Ze všech
krajin docházejí z právy o strašných Bojfch
Na město Tavriz se střílí. Situace a po-
sice šachova jest ohrožena.
#6
alto_textblock
#6
Ríšská rada.
Poslanecká sněmovna.
(Schůze 139.)
Ve Vídni, 20. března.
(Zvl. telef. zpráva »Národních Listův.)
Poslaneo Záruba žaluje na nešetření rovnopráv-
nosti v dosavadní správě dráhy Severozápadnt
a pronáší různá přáni na zlepšení dosavadníhe
spojeni. — Posl. Oberleithner hůjí zájmy prů-
nyslu, obchodu a živností, naléhá na provádění
zákona o vodních cestách a žádá, aby v něme-
okých krajinách byli dosazováni jenom němečti
železniční úřadnici. — Posl Ansorge doporučuje
požadavky zemědělské rady a žádá za ryze ně-
mecké úřadníky pro německé kraje. — Posl.
Kolischer kritisuje nepřiznivě dosavadní želez-
niční správu a žádá za její úplnou roorganisaci.
— Posl. Buříval dovozuje důležitost sostátněne
drah, zejména pro Čechy; pronáší různé stíž-
nosti a tužby, odmitaje při tom útoky poslance
Ansorga na české úřadniky železných drah.
Za praskrovného účastenství zahájeno dneš-
ni rokování ve sněmovně o zákoně, k te-
rým se postátňuj! 1. rakouské trati ra-
kousko-uherské společnosti státn
dráhy, 2. některé části jejího majetku, 3. ra-
kouská dráha severozápadní, 4 jiho-
severo-německo-spojovací dráha.
Jenom stěži sehnáno 100 poslanco
k usnášení potřebných. O předloze promluvil
dosud poslanci P. Záruba, dr. Oberlei th-
ner, Ansorge, dr. Kolischer, ministi
železnic dr. Wrba, posl. Buříval a posl.
Binovec. Jednání nebude dnes skoncováno.
Jest totiž úmysl poslaneckou sněmovnu o 2.
neb 3. hodině odročiti na pondělí, kterého dne
sejde se o 3. hodině odpolední. Toho dne se
celá předloha ve sněmovně poslanecké odbude
Generálnímiřečníky v povšechné deba-
tě jsou: pro předlohu Maštálka, proti n
dr. Ellenbogen.
Dne 27. března 1896 podal první ministr želez
nic, ktereho Rakousko mělo, podmaršálek Emil rytí)
Guttenberg, který byl vyslán do kabinetu hr. Kazi-
míra Badena z generálního štábu, kde byl náměstkem
chéfa této nstituce, osnovu zákona, kterou se postál-
ňuje dráha severozápadní a jiho-severo-německá drá-
ha spojovací. Dne 14. dubna téhož roku konalo se
první čtení vládní předlohy a předlcha byla naproste
pochována. Hlavním jeji hrobařem byl nebožtik dr
Kaizl. Působil naň ve směru tomto, že vysloupil dr
Kaizl proti předloze, náradohospcdářský redaktor
„Arbeiterzigu.“ p. Wittelshöfer. Dr. Kaizl vypočeu
že obě dráhy přeplaceny jsou o 16 milionů zlatých
— 32 mil. korun. Podařilo se mu ve spolku s drem
Russem předlohu povaliti tak, že se o ní ve výnesu
ani vůbec nejednalo. Dne 5. června r. 1896 podal d
Kaizl a soudr. pilný návrh na postátnění obou drah
a 11. listopadu 1896 podali opět pilný návrh, abys
irati ty vykoupily státem ve smyslu koncese. Odt
doby veškerá akce ve směru tom odpočívala. Ny-
nější předloha postátňovaci jest dílem
bar. Becka. Jeho vyjednávacímu umční se poda-
řilo vymoci dohodu s panem Taursigem.
Tři dni před svojí smrtí pravil ke mně dr. Kaizl
meškající na zámku mískovickém: „Ve svém živol
dopustil jsem se jedné veliké chyby, které litovat
budu do smrti!“ A když jsem mu pravil, míní-li tím
zmar přeďlohy, postátňující dráhu severozápadní a
jiho-severo-německo-spojovací, přisvědčil a dodlai
„Ano, byla to velká chyba, že jsem podlehl argumen-
tům Wittelshöfrovým. Dejme tomu, že jeho výpočiy
byly správné. Kdyby se byly také přeplatily ole
dráhy o 16 mil. zl., tyto peníze byly by už nahra-
zeny dvojnásobně. Po druhě zaplatíme obě drahy
Hráže a co by ze bylo přeplatilo, byly by už dávn
#7
alto_textblock
#7
vyneslr.“
#8
alto_textblock
#8
Z Vídně, 20. března. (K. k)
Předsoda dr. Paltai zahajuje schůzi v 10 bodir
10 min
Poslanci Kroy, ör. Michl, Weidenhofe
a soudr. podávají návrh, aby byl vydán zákon
úpravě smluvního poměru mezi sprá-
vami rakouských drah a jich zřízenci
Sněmovna pokračuje na to v rokování o předlaze
stran sezlátnění drah.
Posl. Záruba mluví česky a německy. Prohla-
šuje, že nynější doba není pro sestátnění neipřízni-
vější. S postátněním otálelo se tak dlouho, až s
slátní pokladny úplně vyprázdnily. Přes to duufá
řečník, že ze zamýšlené akce vzejde prospěch
stálu a veřejnosti. Bylo by žádoucím, aby v drahách
nospatřoval se prostředek permnmisaco a centrali-
saon. Dosud ustanovovala severozápadní dráha v ry-
ze českých krajinách úřadníky češtiny neznalě.
Státní správa musí vyhověti oprávně-
ným národním požadavkům českéh
obyvatelstva a provésti úplnou národ-
ní rovnoprávnost. Při stanovení železničních
tarifů musí bráti se zvláště zřetel na zemědělská
společenstva. Slevy jízdného, poskyt-
nuté státním úřadníkům. měly by se po-
skytnouti též kněžím a učitelům. Řečník
žádá dále vybudování železniční sítě v již-
ních Čachách a zvláště stavbu dráhy z Paco-
va do Humpolce a z Pelhřimova do Zru-
če. Přimlouvá se dále za decentralisaci drah a za
sřízení nové železniční ústředny
#9
alto_textblock
#9
Pardubicíck. Naléhí na zavedení přímě-
ho rychlíkového spojení na severozá-
padní dráze mezi Vídní a Prahou a n
odstranění nedostatku vaganů. Konečně prohlašuje.
že jeho strana bude hlasovati pru předlohu. (Po-
chvala.)
Posl. dr. šl. Oborleithner tlumočí sympatie prů-
myslu s akcí sestátňovaci. Lituje nedostatku obchod-
ních zvyklostí ve správě státních dmah a vytýká, že
vybudování sítě státních drah nepokračovalo zároven
s razvojem dopravy. Přes to jsou velké průmy-
slové organisace i na dále ce nejroz-
hodněji pro sestátnění veškerých sou-
kromých drah a žádají, aby k sestátně-
ní tomu došlo mnohem rychlejl. Pokud
jde o úpravu sazeh, třeba míti zřetel na zá jmy
průmyslu, obchodu a živností, a dlužno
přihlížeti k zájmům vývozu. Řečník lituje, že nebyi
zároveň s programem sestátňovacím předložen pro-
gram investiční. Dále třeba dožadovati se ve
správě ministerstva železnic větší stálosti. Pokud jde
o otázku průplavu, liluje řečník, že opomíji
se sankciovaný zákon, akcentuje nutnost slavby vod-
ních cest (Hlučný odpor u agrárníků.) a žádá z ná-
rodohospodářských a průmystových
důvodů za provedení příslušného zá-
kona. Dále naléhá na urychlení říčnich regu-
lačních prací a prohlašuje, že nesmí se jieh
využivati v národnostním smyslu. Konečně prohia-
šuje, že jeho strana bude hlasovati pro předlohu.
dlužno však žádati, aby aspoň při ustanovovánía
povyšování úřadníků bral se náležitý zřete
na poměry národních držav a aby ze-
jména v německých krajinách ustano-
vováni byli jenom příslušníci něme-
ckého národa. Na přijetí těchta požadavků činí
německe-rárodní svaz závislým svůj souhlas se zá-
konem. (Hlučná pochvala.)
Posl. Ansorge doufá, že takově poměry, jaké jsau
u severní dráhy, budou vyloučeny u drah, jež se ny-
ní mají poslátniti, protože dr. šl. Derschatta, muž to
svrehovaně poctivý a svědomitý, řídil sám jednání
s velkými odbornými vědomosimi. Rečník kritisuje
nepříznivě poměry u společnosti státní dráhy a žádá.
aby po sestátnění byly splněny poža-
davky české země dělské rady, týkajíc
se lnářství ve východních Čechách, ja-
kož i aby na drahách byla zavedena čtvrtá
třída. Po stránce národní žádá řečník, aby oni
úřadníci a zřízenci, kteří řídí se heslem „Svůj k své-
mu“ jako nejvyšší zásadou, byli ihned přeložemí do
obvodu, kde této zásadě mohou hověti. Německý
lid chce ryze německé železniční zří-
zence. Konečně žádá řečník, aby výnosu státních
drah nepoužívalo se jenom k účelům fiskálním, nýbrž
i ke blahu národů. (Pochvala.)
Posl. dr. Kolischer prohlašuje, že bude pol-
ský klub hlasovati pro předlohu s
zřetelem k velkému významu železných drah pro
celé národahospodářství. Musí uznati, že vláda Beck
Derschatta-Korytowski zhostila se svého úkolu uspe-
kojivým způsobem. Za obtížných poměrů uzavřela
smlouvu, která přes velkou nejistolu v koncesimní
listině vykazuje výsledek, který nutno na-
zvati dobrým. Řečník kritisuje nynějš
správu státních drah a praví, že hlavní pří-
čina naší špatné železniční správy spe-
čívá v tom, že rakouští železničtí mini-
stři nemají programu. Ministerstvo železnie
nemá býti pro ostatní ministerstva politikum, ný brz
má o všechny národy starati se způsobem.
aby jednak peněžně vystačilo, jednak cizíně a Uhrám
rovnalo se tak, jak si to přejeme. Řečník žáda
reorganisaci správy státních drah, po-
něvadž jinak hrozí nebezpečenství debuklu. (Hlučná
pochvala a potlesk . )
Posl. Bužíval počíná mluvití česky a protestuj
proti tomu, že se neněmecky pronesené řeči nepo
jinají do stenografického protokolu. Německy pokra-
čuje, praví, že postátnění společnosti státní dráhy
a severozápadní dráhy je zojinéna pro Čechy velm
důležitou záležitosti se zřetelem k mož
nosti, že budou tarify nyní náležitě přizpůsobeny
zájmům českého průmyslu. Rakousko je dnes se
svou hospodářskou politikou vůči Uhrám bezmocno.
Nevěří, že vláda bar. Bienertha byla by se od-
vážila na to, co bar. Beck učinil, který neohroženě
předstoupil s předlohou sestátňovací před poslane-
ckou sněmovnu. Neboť není to tak lehkým zahajitn
boj s mužem, jakým jest předseda Tansig Řečník
lituje, že posl. Ansorge zasáhl do sestátňovaní tak
tendenčně. U dráh nesmí býti uplatňovány národní
a chauvinistické momenty. Rozhodně by k tomu měl-
zástupci českého národa větší příčinu, ale oni to ne-
učinili, poněvadž dráhy posuzují se stanoviska ryze
hospodářského a nechtějí, aby hospodářství trpělo
škody zbytečnými třenicemi. Řečník děkuje mini-
strovi železnic za sdělení, že připravuje se decentra
lisace dopravy.
Jednotlivým železničním ředitelstvím musí být
dány větší plné moci, aby mohla provésti nutné
úlevy tarifní v obvodu své působnosti. Řečník žádá
aby slevy jízdních cen byly rozšířeny i na dělníky
zejména v době, kdy hledají práci a vytýká, že po-
volaní činitelé se příliš vyhýbají reorganisaci želez-
nic. Obává se, že v tomto směru rozhodují politické
důvody. Resolnce posl. Külznera, týkající se zřízení
ředitelství v německém jazykovém území v Čechách,
budí obavu, že jedná se o další zatlačení českého
živlu. Naproti tomu musí poukázati na to, co s
v nejnovější době stalo v Cechách v ohledu jazyko-
vém v oboru drah. Při ustanovování úřadniků musí
se bráti zřetel na jakykovou kvalifikaci. Každý u ře
ditelství ustanovený úřadník musí býti mocen obou
zemských jazyků.
Řečník žádá za předložení výkazů, z nichž byí
by zřejmým výnos státních drah v jednotlivých ze-
mích, protože výnosů českých tratí se používá k vy
rovnání pasivnosti haličských, převážně strategickým
účelům sloužících tratí, a prutože požadavky zřízenca
zamitají se vždy odkazovaním na skrovný úhrnný
výnos stálních drah. Řečník uvádí dále, že při úpravě
sazeb třeba bráti zřetel na český mly-
nářský průmysl, aby průmysl tento mobl
soutěžiti a Uhrami; po té promlouvá zevrubné o
chystaném zřízení a zavedení provozních inspekto-
rálů. Dovozuje, že po stránce národní nestane se
tímto zřízením náprava, dokud v čelo takových insti-
tucí budou davány vždy osobnosti, u nchž nerozbo-
duje kvalifikace, nýbrž příslušnost k němuckým
stranám.
Řečník vytýká, že právníků používá se v želez-
niční službě ku pracím, k nimž nebylo by třeba an
středoškolských vědomostí. Promiouvaje o dodsteč-
ném návrhu Pergeltově, praví řečník, že návrh tento
čeli k zachování němacké državy a nehodí se do zá-
kona expropriačního. Vznikne též olázka, co jest
rozhodujícím, zdali tento dodatečný návrh, nebo
státní základní zákon o rovnoprávnosti národů.
Řečník protestuje proti urážlivému tonu, jehož po-
užil posl. Ansorge vůči českým úřadníkům, a pro-
hlašuje, že ton tento s rozhořčením odmítá. Právě
čeští úřadníci počínali si v německých stanicích vždy
tak, že nezavdali nikdy příčiny ke stížnostem. Po-
činají si svrchovaně zdrželivě, jsou-li nuceni žíti v ně-
meckém jazykovém území. Co děje se však v něme-
ckých krajinach vůči českým zřízencům, jest zrovna
neslýcháno. Po dlouhých službách překladají se
úřadnici jinam jen proto, že posílají své děti do de-
#10
alto_textblock
#10
ských škol.
#11
alto_textblock
#11
Resoluce poslanoe Hráské ko.
Z Vídně, 20. března. Posl. prof. Hráský podal
ku postátňovacím předlohám resoluci, ve které se
žádá rekonstrukce nádraž1, úprava jízdních
řádů, zavedení lokálních rychlíků na trati Prah a-
Česká Třebová, nové osobní vlaky na trati P -
říčany—Sadská, přímé spojení mezi Chlum-
cem a Křinoem, zahájení vozby na spojovací
trati v Nymburce a splnění čelných potřeb komu-
nikačních ve volebním okrese tohoto poslance.
#12
alto_textblock
#12
Vítězství Andreje Hlinky v Římě
(Původní zpráva „Národních Listů“
Jak jsme svého času sdělili, bylo projed-
návání záležitosti faráře Andreje Hlinky proti
biskupu Alex. Parvymu na pořadu plenárního
(rozhodujíeího) sezení římské kongregace konsilu
12. prosince 1908. Tehdy zněl výsledek: di-
#13
alto_textblock
#13
lata = odročení. Naznačili jsme, že »Dílatae
jest ve prospěch Hlinkův.
To se nyní ukazuje.
Po 12. prosinci záležitost nikterak ne-
umlkla. Biskup Parvy jakmile se dověděl, že
věc nestojí pro něho příznivě a poznal, jak se
jeho obžaloba vyvrací, zaslal kongregaci přípis,
kterým znova zdůvodňoval oprávněnost a nutnost
suspanse Hlinkovy. Arcinepřitel Hlinkův Ra-
kowský, vícepresident uh. sněmovny, vy-
chloubal se, že tomu »českému papočkovi«
(myslil dra. Kolíska) v Římě po patách šlapal,
odjel v lednu do — Italie, zajisté i do Říma
»pracovat«. Zatím nelenil ani zástupce Hlinkův
dr. Al. Kolísek, vrátil se z Říma na Slovensko,
sestavil a odeslal velmi dobrý materiál další,
poslal prefektovi kongregace a jiným anglickou
knihu Scota Viatora, v níž Hlinkova věc jest
objektivně vylíčena.
Mimo očekávání přišla z Říma zpráva, že
projednávání záležitosti Hlinka- Parvy v kon-
gregaci koncilu je stanoveno na 27. ú nora.
A toho dne rekurs Hlinkův proti Parvymu
skulečně v Římě projednáván byl. O výsledku
však nebylo lze naprosto nic se dověděti. (Sluši
poznamenati, že advokáti stran při sezení pří-
tomni nejsou.) Dle norem kurie římské musí
rozhodnutí kongregace dáno býti ku podpisu
papeži, pak teprve lze jednati dále.
Konečně došla soukromá, ale spolehlivá
zpráva z hodnověrného a informovaného pra-
mene tohoto znění:
Ještě není znám přesný text rozhodnutí
kongregace. Poněvadž na jeden týden a více
byly odloženy úřadní audisnce u papeže s ohle-
dem na jeho zdraví, teprve včera (t. j. 14. bře-
zna) rozhodnutí té záležitosti bylo mu předlo-
ženo ku podpisu a dnes byl odeslán list bi-
skupu Parvymu, kterým se mu rozhod-
nuti ono sděluje zároveň s některými instruk-
cemi »ad mentem«.
Pátraje, dověděl jsem se, že Hlinka prý
jest osvobozen od suspense a že ono »ad men-
rem« týká se zahájení řádného procesu, z ně-
hož by vyšlo úplné světlo.
Zdá se vůbec, že naše jest vítězství . ..
Není už přičiny pochybovati, že to, co za-
tím sděluje se s jakousi reservou, je skutečná
pravda a tak lze právem zvolati: Hlinkova pra-
vda i v Římě zvítězila.
Rozhodnutí kongregace nečiní sice sporu
mezi Hlinkou a Parvým konec, ale v pod-
statě vyhovuje — Hlinkovi, odmítá Parvyho
Parvy žádal potvrzení suspense a zbavení fary
bez jakéhokoli procesu: kongregace mu nevy
hověla.
Hlinka žádal zrušení suspense a prove-
dení procesu o simonii před jinou konsi-
stoří nežli je spišská. (Žádá o delegaci knížete
areibiskupa olomouckého). Kongregace vy-
bovuje Hlinkovi potud, že suspensí zrušuje
nařizuje řádný kanonický proces, při němž, jak
zřejmo, ukáže se nevina Hlinkova ve věcech
n-jvážnějších, zatím co v týchž věcech uksže
spatnost a prolhunost Parvyho.
Máme za to, že první a hlavní boj byl do
bojován vílězstvím Hlinkovým. V dalších půtkách
můžeme býti sice svědky nových darebáctví
brutalit maďarských vrehnosti, ale věc jejich
v zátežitosti Hlinkově je ztracenal
#14
alto_textblock
#14
Politický proces v Záhřebě.
V Záhfebě, 18. března 1909.
(Od zvláštního zpravodaje »Národních Lisiů«.)
Pod záminkou bolestí zubů předseda soudu T-
rabochia odročil l1čení na zejtřek, Nemoe
přodstírá i státní zástupce Accurti. Nemocní však
dnes o 11. hod. (zároveň s prosidentem Gojem) ode-
brali se k baronovi Rauchovi na poradu. Soudi se, že
dosavadní neúspěch „velezrádného
procesu souvisí s touto návštěvou a očekává se
že tisku koalice bude přitíženo. Soudobě
u bána byl i dr. Frank.
„Pester Loyd“ přináší o procesu nepravdivě zprá-
vy. Tak píše, že z korespondence Oreščanina, pře-
čtené během líčení, zjevným se stalo, že on se svým
spoluobžalovanými agitoval pro připojení Chorvatsk
k Srbsku, že v té korespondenci všude o Chorvatsku
se píše jako o provinění Srbska a pod Vše to je opa-
kem pravdy! Ani v jednom psani nic podob
ného uvedeno nenl. „Pester Lloyd“ dostává
své zprávy od syndikátu žurnalistů, ustanoveného
baronem Rauchem před zahájením procesu.
#15
alto_textblock
#15
—8.=
#16
alto_textblock
#16
Otevřený list
c. k. zemské školní radě v Praze.
V resoluci z důvěrné schůze rodičů, ko-
nané dne 28. února v hostinci p. Smoly
v Čouši, žádali jsme co nejdůrazněji, aby c. k.
zem. školní rada ihned odstranila některé zlo-
řády na české obecné škole v Čouši u Mostu.
Ponévadž však do dnešního dne ničeho se
nezměnilo a ve schůzi zem. škol. rady ze dne
16. března nebylo o naší škole ani zmínéno,
vyzýváme ji, aby nejednala proti vlastnímu
svému přikazu v prováděeích nařízeních o roz-
dělování přeplněných tříd a znovu rozhodně
žádáme:
Protože ve třídě IV. a jsou 103 děti, které
musí seděti i po 7 v 1 lavici, avšak vzduchový
prostor stačuje pouze pro 56 žáků, bu
okamžitě při IV. tř. zřízena druhá pobočka
a taktéž pro 85 žáků pobočka při V. tř. a př
nich ustanoveny 2 nové učitelské síly. C. k
zem. škol. rada nařiď současně místní radě
školní v Čouši, aby opatřila 2 nové místnosti
pro obě tyto pobočky a kromě nich zařídila
propůjčila k vyučování prázdnou školní místnost
v nové školní budově, aby bylo odstraněno
polodenní vyučování v I. třídě.
V Čouši dne 19. března 1909.
Za české rodiče: Jan Větrovee.
#17
alto_textblock
#17
Denní zprávy.
#18
alto_textblock
#18
— Češti zřízenci při německých školách
pražských vyrušili dnes „Bohemii“ z klidu. Dle
spolehlivé prý statistiky, kterou tento orgán ka-
sina dostal z vážené strany, je prý na německé
universitě z 30 definitivních sluhů 17 Němeů
a 13 Čechů, z 26 provisorních sluhů 7 Němců
a 19 Čechů, celkem tedy z 56 zřízenců toliko
24 Němců, ale 32 Čechů. Na německé technice
je prž mezi 27 sluhy 9 Němců, ale 18 Čechů
#19
alto_textblock
#19
z nichž 10 má naturální Byt a s tím spojené
zlepšení, kdežto z německých prý toliko dva se
těší těmto požitkům. Na německých středních
školách je mezi 11 sluhy 5 Němců a 6 Čechů,
při německé sekci zemské školní rady jsou prý
sluhové vesměs národnosti české. Na německých
školách je z 94 zřizenců 56 Čechů; to je pří-
pad, který Němci nesnesou, zakročí, budousi
stěžovati atd., čili podniknou výpravu proti če-
ským úřadním zřízencům v české Praze, proi
mužům, kteří i ve svém podřízeném postavení
zajisté správně a zdatně plní svoje povinnosti.
a jazykovou kvalifikaci mají lepší než mnohý
dvorní rada u místodržitelství, vrchního zem-
ského soudu nebo poštovního ředitelství, ovláda-
jíce oba jazyky zemské.
— Osobní z Moravy. Přiděleni byli místodržitel-
ští konceptní praktikanti Alexandr Menčík okres-
nímu hejimanství v Uherském Hradišti a dr. Josel
Januštík odtud k místodržitelství. — Účetní prak
tikant Fr. Coulal jmenován byl asistentem a rea
lista Karel Müller, praktikantem v účtárně místo-
držitelské.
— Osobní z Věstníku ministerstva vyučování
Jmenování byli: adjunktem učitel stolice pro stavbu
strojů I. na české technice v Praze Jarosl. Pittner
konstruktér na témž ústavu, cvičným učitelem na
českém ústavu pro učitelky v Praze Karel S mr ž,
cvičný učitel na učit. ústavu v Jičíně; dále cvičnými
učiteli na učitelských ústavech: v Jičíně Frant. De
dič, cvičný učitel z učitel, ústavu v Poličce; v Po-
ličce definitivně Ant. Srba, zatímný cvičný učitel
na témž ústavu; v Poličce zatímně Eduard Nebe-
ský, učitel z měšťan školy ve Máeně. — Za sou-
kromé docenty pro chirurgii na lékařské fakultě če-
ské university potvrzeni byli MUDři. Josef Zno-
jemský a Julins Petřiv alský.
— Člyřicet let hospodyní v jedné rodině. V Tře-
Boni dne 18. t. m. skonala Marie Cervenková, rodem
z Pelhřimova, ve stáří 79 let. Byla věrnou, vzornau
hospodyní téměř plných 40 let v jedné rodině a to
přes 21 let v rodině Brzotických v Pelhřimově a
pak přešla do rodiny zetě p. Karla Fáry, důchodního
města Třehoně, kdež ztrávilu pres datších 18 let sne
starostlivé, věrné a příkladné služby. Slařenka tato,
až do nedávna velice čilá, pro svou milou, bodrou
povahu a pro své úctyhodné, dlouholeté věrné služ-
by v téže rodině byla v Třeboni oblíbenou osobností,
jak o tom svědčil i její pohřeb.
— Dopulace bezních úřudníků ve Vídni. V pon-
dělí dne 15. břozna dostavila se k ministru finanet
deputace Svazu spolků c. k. berních úřadníků Rakou-
ska, vedená předsedou c. k. berním správcem Jos.
šl. Dovarou z Loun, aby požádala o zavedení auto-
matického postupu. Zároveň, aby do té doby, než
tento postup bude zaveden, každý barní praktikan
po 4leté bezúhonné službě povýšil če XI. hodn. třídy,
každý berní asistent pak po celkové 10leté službě
do X, oficiál pak po celkové službě 18leté do IX.a
berní správce po celkové 28leté službě do VIII, dietní
třídy. Ministr financi slibil, že po bedlivém prozkou-
mání přednesených a v pamětním spise uvedených
důvodů na berní úřadnictvo nezapomene. Na to inter-
venovala deputace v téže záležitosti, jakož i v mnoha
jiných stavovských otázkách u sekčních šefů Muyera,
Engla, ministerských radů Globočníka, dra. Pensche
a sekčního rady Kundrátů. Druhého dne, 16. března.
intervenovala dopulace v poslanecké sněmovně u po-
slanců různých stran, zejména u členů bývalého
rozpočlového výboru. I zde dostalo se ji ujištění
podpoře požadavků berního úřadnictva.
— Kurs pro učitelu obchodních nauk. Při c. k.
státní průmyslové škole v Praze bude se v době od 1.
do 23. září t. r. konati kurs pro učitele obchodních
nank na průmyslových školách pokračovacích, na
kterémž se bude učiti živnostenským počtům, živno-
stenským písemnostem, obchodní a směneční nauce,
zákonům, živnost účetnictví. Žadosti za přijetí do
kursu podávají se do 1 června t. r.
—eřejnou schůzi lidu svolává politický klub
»Sladkovský« na neděli dne 21. přezna o 10. ho
dopot. v Narodním domě na Král. Vinobradech
vnitřní a zahraniční situaci promluví poslanci Cho
Klofáč a Sláma.
— Hodno následování Pan Václav Stýblo, knih-
kupec a majitel kniitiskarny, uvolil se platilí z
veškeren svůj personál příspěvky do Všeob. punsij
ního ústavu v Praze.
— Česko zlovanská jednola v Praze koná valno
hromadu v úterý 23. t m. v restaurací Obchodní
ckého spolku »Merkur« v Praze, v Mikulašské tříde
(v přízemi) o l/28. hod. večerní.
— Míslní odboz Ustřední Matica školské v Žia
kově pořadá valnou hromadu v neděli 21. t. m
o 10. hod. dopol. v zasedaci sini městské radnice.
— Konfiskace. Šesté čislo čtrnáctidenníku »Český
Úřadníke bylo zahaveno pro článek: »Pod policejní
dohiídkou«, krilisující tajný oběžník, vydaný k okr.
hejtmanstvím na Morsvě, aby slřenla hnuti českého
státního úřadnictva Uspořádáno opravené vydání.
— Pro chudé. V žižkovském obecním dvoře bylo
440 chudých osob obdarováno uhlím, které věnovat
p. Čeřovský a cbleham, opatřeným milodary.
— Povedeni němečlí kloučkové. Mnoho papíru
bylo popsáno a muoho úřadní činnosti bylo použito
následkem trestního udání Roberta Ansenberga.
17letého obchodního praktikanta z Dlouhé třidy čis.
41. Tenlo jinoch byl výsledky bumlujících buršáků
tak nadšen, že nadšením až zpil pomáhal komilito-
nům v ostouzení Praby vymýšleným udáním o ne
bezpečenství a příkoři Němců. Udal totiž u policie
že dne 17. ledna viděl u německého kasina muže
který prý řek! »Pakáž německá a židovsků« a tentýž
muž prý ho dne 31. ledna v Senovážné ulice zá-
myslné kopl a proto jej dal zjistit. A co se u ká-
zalo? Muž, který dle udání Ansenberga se vyslovil
hanlivě o Němcích a iaraelitech — jest Něm e
Josef Tomanek, železniční konduktér ve výslužbě,
bytem na Král. Vinehradech č. 1464. Udání to co
nejrozhodněji popřel, ba naopak uvedl, že dne 17.
ledna u kasina nějaký kluk stoupl mu několikrál na
nohu a že proto jej vypeskoval. Dne 31. ledna vra-
zil do téhož klučiny pouhou náhodou. Šel ze schůze
v Plodinové burse a na ulici spozoroval hrhatého
výrostka, který jej stále jako psík obskakoval. Po-
jednou se klučina sehnul, jakoby si něco na botě
opravoval, ale zatím to učinil schvátně, jen aby dn
něho chodec vrazil. Pan Tomanek je krátkozrakýa
shýhnutého zlomyslníka neviděl. A když do něho
vstrčil, ihned se omluvil. Jakmile se na komisařství
zjistilo, že p Tomanek jest Němec, zbledl udavač
Ansenberg a koktal něco o přeslechnutí. Tomanek
byl předvedením na komisařství na cli své uražena
Roberta Ansenberga žaloval. Dnes u přestupkového
soudu Ansenberg tval, až Tomanka k odpušlění po-
hnul, A od soudu utíkal, jakoby politý. — Co se
úřadního papíru popsalo a co úřadní moci bylo zne-
užilo . . .!
— Vražedný úločník Rober! Slolnmetz. Z Katovie
v Pruském Slezsku přijel dnes do Prahy bratr sebe-
vraha a vražedného útočníka Roberta Stemnmetze
obchodník Ferdinand Steinmetz z Vratislavi. Bratr
dostavil se na komisařství dol. Nového městaa
oznámil, že Robert Sleinmetz byl 41 rok starý
israelita, obchodník s dobytkem. Ženat byl s Amalií
roz. Hurtigovou, která se s ním však rozvedla a žije
nyní v Berlíně. Jediný jeho 5letý synek nalezá seu
babičky. Robert Steinmetz měl v poslední době velmi
nentěšené finanční poměry. Část příjmů platil na
výživu své manželky a mnoho nákladů vyžadovala
jeho divadelní láska. Z Vratislavi poslán do Prahy
lelegram, aby zabavena byla diamantová jehlice,
kterou Steinmetz na dluh koupil. Jehlici tu však při
svém příjezdu do Prahy neměl. Patrně ji někde za-
stavil, aby si opatřil peníze k jízdě do Prahy. Ze
se octl u konečného cíle. Dále nemohl, neboť hoto-
vost 13 korun sotva by stačila na několikadenní po
byt v pražském hotelu prvního řádu. Jsa prodlužen,
rozerván, odhodlal se k sebevraždě, ale při tom
zároveň chtěl zničit život herečky, klerá mu byla
velice oddána. Stav postřelené slečny Klugeové
(Brehmové) jest celkem uspokojivý. Není vylouceno.
že zdravý a silný její tělesný organismus odolá ná-
sledkům střelných ran. Zmrzačena však zůstane na-
vždy. — Metvola sebevraha Steinmetze nebude
pitvána, nýbrž převezena do umriči komory na
židovském hěbitově ve Strnšnicích a tam zejtra po-
hřbena.
— Dvě vášné pouliční nehody. Velké shiromá-
ždění obecensiva povstalo dnes o 2. hod. odpolední
ve Vodičkově ulici bllže Lazarské ulice a sice násled-
#20
alto_textblock
#20
kem vážně nehody, kterou byl slaršt muž stížen
na kolejích elektrické dráhy. Řidič motorového vozu
č. 26 smíchovské trati Josel Honc vypravuje o
tom: „řídil jsem motorový vůz směrem od Václav-
ského náměstí na Smichov. Již u dlvčí školy pozoro-
val jsem, že u domu č. 18 stojí na kolejích starší
muž, který jakoby bezradně přešlapoval. Dával psem
mu stále zvoněním výstražné znamení, ale muž ten
z kolejí neodcházel. Na několik motrů před ním, kdyz
jsem viděl, že stále na kolejích stojí, utáhl jsem
brzdu, také jsem zapnul na zpáteční proud, ale za-
hrzděná kola smýkala se stále ku předu. Muž byl
motorovým vozem povalen a od obuvnického závodu
p. Ondhicha strkán po dlažbě až před dům č. 16, kda
konečně vůz se zastavil. Ochranná košťata padla
hned při prvním nárazu, takže se muž nedostal pod
kola, která by ho jistě byla rozdrtila. Není vyjeu-
čeno, že utrpěl na zádech vážné zranění od roury
pískové. Také na hlavě má poranění, které značně
krvácelo. Mám svědky, kteří potvrdí, že jsem dával
v čas výstražné znamení.“ — Zraněný muž byl cd-
nesen do průjezdu domu č. 16, kde mu lékaři ze
záchranné stanice krvácející ránu na hlavě obvá zali
a v ambulančním voze dopravili he do všeebecné
nemecnice. Zraněný muž, asi 60 roků starý, činí do-
jem duševně chorého. Ze spletených odpovědí zdá se.
že se jmenuje Jan Kučera a bydlí v Klicperově
uhci. Těžce zraněný odnesen z přijímací kanceláře
na chirurgickou kliniku. Vysloven náhled, že je těžce
poraněn na páteři. — Dále byl dnes dopoledne da
všeohecné nemocnice dopraven Alois Háša, nletý
syn zedníka z Karlina č. 320, klerý na cestě ze školy
byl zachycen a povalen automobilem a utrpěl těžký
úraz na páteři.
— Zvláštní pfípad úrazu. Dcera Anežky Morav-
cové, 63leté posluhovačky z Nuslí č. 155, byla dnes
dopoledne slížena mdlobou a u kamen padala. Matka
chtěln dceru zadržeti, ta však ji stoupla na nohu
tak, že matka upadla a zlomila si nohu. Zraněná od-
vezena do všeobecné nemocnice
— Drobné mistní zprávy. Srdmiletá Josefa Ron-
tova, dceruška posluhy z Nuslí č. 164, byla v Havlí-
čkově třídě v Noslích zachycena a povalena antomo-
bilem N 133. Děvčátku způsobeno značné zranění na
tváři; po lékařském přispění ponecháno bylo v do-
mácím léčení. — Krejčovský pomocník Josef Crha
dostal od svého zaměstnavatele, krejčího p. Karla
Váchy v Karmelitské ulici č. 11—III. obnos 120 K,
aby zaplatil daně. Pomocník si peníze ponechal a
odjel do Vídně, kde je utratil. Včera se pomocník
vrátil do Prahy a zde byl ratčen. — V Duškově ul.
na Smíchově byl nalezen v úplném bezvědomí 15lelý
nčeň truhlářský Karel K. Jak se zjistilo, byl učen
opilý a poněvadž nastala u něho otrava alkoholem,
odvezen do všeobecné nemocnice. — Velkou výtrž-
nost způsobil v Břevnově opilý truhlářský učeň Jan
Veselý. Když hol policista napomenni, opilec mu vy-
ťal poliček a roztrhal na něm plášť. Potom byl vý-
ráník dopraven do separace.
— Zlodějské a šibalské historky. V noci na dne-
šek vnikli zloději do vily »Terezy« na silnici mezi
Krát. Vinohrady a Žižkovem a vykradli ji. Stopy
zlodějů byly dnes dopoledne fotografovány a pátraní
no pachatelích zahájeno. — Dnes byl k trestnímu
soudu do vazby dopraven Josef Balcařík, býv. tech-
nik z Moravy, který se vydával za inženýra a byl
v Praze živ na útraty jiných. Když pak také paďělal
směnky a provadl jiné šibalství, byl zatčan. — Do
bytu Karoliny Švehlové v čís. 203 v Libni, kde se
nalézalo třileté děvčatko, vloudil se včera odpoledne
zloděj a odnesl zlatý řetízek, dva zlaté damské
prsteny a stříbrné hodinky. — V ambulanci kliniky
prof. dra. Kanímanna ve všeobecné nemocnici byl
odcizen zimník Katlu Kodymovi z Nuslí č. 485.
Přízemním oknem vlezí zloděj do hostince p. Ant.
Rossi v Dejvicích č. 179. Hostinský se šramotem
prohudil, vstoupil do místností a zloděj utekl. — Liup.
který byl v noci na včerejšek nalezen na Pankráci
(homole cukru, mnoho doutníků, cigaret a různého
zboži), pocházel z krámu obchodníka p. Frant. Kou-
bíčka z Pankráce č. 38. jemuž zloději odnesti zboží
zn 200 K. — Z půdy domu č. 1424 na Král. Vino-
hradech bylo odeizeno prádlo krejčímu panu Janu
Smidovi.
— Z Lomnice n. Pop. (Živnostnictvo n
pos tupu.) V neděli sonala se první přednaška
z cyklu, a sce přednášel inspektor p. L. We gaer
z Prahy »O vzdělavacích kursech pro žívnostuictvo,
zejména o kursech umělecko průmyslových«, Diva-
delní sál v městské radnici byl přepřněn; zejména
bylo přitomno asi 150 učedníků. Insp. p. Wenggner
ve dvouhodinné přednášce rozebcai velmi podrobně
kursy živnoslenské, zminil se o zakládání »Ustavů
ke zvelebování živnosti« a zdůrazňoval potřebu vzdě-
lávat se a přiblížet ke stránce umělecké. Vývedy své
poutavé přednášky doplnil promitáním obrázkůa
byl ke konci odměněn houřlivým potleskem. Před-
seda klubu p. A. L. Cerman poděkoval p. inspek-
toru a srdečným doslovem přednášku ukončil Příštl
neděli přednaší posl. Fr. Kratochvíl »O úkolech živ-
nostenské politiky« a cyklus zakončí ředitet techno-
logiekého průmyslového musea cís. r. a posl JUDe.
Václav Schnster přednáškou »Postavení malých živ-
nosti uprostřed moderního života hospodářského.-
#21
alto_textblock
#21
Různé zprávy.
#22
alto_textblock
#22
= Poslanec obávan? Z Cařibradu, 20.
března. Postední sehůze parlamentu byla přerušena
tragickým případem. Akif Pirindžisade, poslanec za
Diarbekir, byl náhle stížen nevolností a zemřel na
mistě. Když se parlament usnesl, zúčastniti se kor-
porativně pohřbu, došlo sdělení, že policie pohřeb
odkládá, ponévadž jest podezření, že poslanec byl
otráven.
= Marohosa a ohauffeur Z Řím a, 19. března.
V Turině způsobil velký rozruch skandál v tamní
aristokracii. Velmi známý marchese s historickým
jménem oženil se před několika lety s hezkou
divkou z prostých poměrů a žili spolu šťastně, at
marchesa přijala velmi hezkého chauffoura. Od t
doby počala se zvláštní zálibou sama vyjíždětia
nyní od několika dnů zmizel chauffaur i s marchesou
a s nimi též veškeré její skvosty. Manžel učinil
oznámení.
= Luv v loži eirku. Z Drážďan, 19. března.
Při včerejším představení v cirku Sarrasanově byla
z neopatrnosti špatně přivřena mřiž lví klece a jeden
ze lvů skočil mohutným skokem do lože, naplněné
obecenstvem. V círku nastala panika a několik dam
amdlelo, ale lev, zaražen množstvím lidí, obrátil se
a utekl opět do své klece.
= Nová pobroma v Repglu. Pařížskému »Jour-
nalu« sděluje se z Milána: V jižní Iialii nastalo nové
zemětřesení, spojené s mořským přívalem. Kata-
strofou bylo posliženo zvláště Reggio di Calabria.
Praví se, že zřiceniny a baráky v Regglu jsou v pla-
menech.
= Dánská výprava do Gronska. Z Kodaně,
19. března. (K. k.) Členové výboru pro Danmarkovu
výpravu rozhodli se poslati na motorové jachtě menší
výpravu na severovýchodní pobřeží Gronska, aby na-
šla denníky a mapy, jež zahynuvší členové Danmar-
kovy výpravy Mylius Erichsen a Hoegh Haagen pa-
trně uložili v Danmarkově fjordu. Program výpravy
byl navržen známým polárním badatelem Ejnarem
Mikkelsenem, který jest také určen za vůdce vý-
pravy. Výprava bude se skládati ze sedmi členů,
opusti v polovici června 1909 Kodaň a vrátí se na
podzím 1910. Náklad jesl vypočten na 45.000 K.
z čehož polovici opatřili již členové výboru Danmar-
kovy výpravy. Podmínkou pro uskutečnění záměru
jest, aby stát hradil druhou polovici nákladů
= Fomsta na lékaří. Jak se sděluje z Milána,
byl tam ve čtvrtek vrchní lékař tamní nemocnice proí.
Piantanida na veřejné ulici napaden šedesáliletým
mužem, jenž jej smrtelně pobodal. Zdá se, že jde
o pomstu, poněvadž úločník byl profesorem propu-
štěn z nemocnice nevyléčený.
= Roosevelt proti socialismu. Z Londýna. 19.
března, Včera vyšlé číslo „Outlooku“ obsahuje článek
Theodora Roosevelta o socialismu, jenž byl ve vý-
tahu kabelován do Londýna. Roosevelt potírá rudé
nebozpečí s obvyklou ostrostí. Doktrinářští socialisté
jsou dle něho blouznivci, kteří ponejvice nedovedou
udržeti své myšlenky na uzdě, neboť jinak by ne-
mohli zastávati stanovisko, které jest posměchem pro
mnorálku a zejména pro rodinnou mravnost. Cil, který
si socialismus vytknul, jest sebevraždou lidského po-
kolení. Roosevelt mluví dále o morální nebo vlastně
nemorální stránce socialismu a o pornografických na-
ukách, jež prý ve slušném listě nelze blíže označiti.
Praví, že je zlým znamením. doby, snižují-li se pro-
lesoři a kazatelé ke společnosti s apoštoly zločinnéhe