#1
alto_textblock
#1
jiných. Všech zúčastněných jest na 300. Z českých
chirurgů se zúčastnili sjezdu dr. Bakeš z Mor. Tře-
bíče a d. Polák z Čes. Brodu.
Po zahájení sjezdu v. d. Bruggenem uvítali různí
státní delegáti účastníky sjezdu a pak president prof.
Kocher četl svou adresu sjezdu, ve které ukázal na
pokroky chirurgie v posledních letech, které jsou pod-
míněny zavedením antisepse a asepse.
Diskuse na sjezdu mohou se vésti francouzsky,
anglicky a německy.
Na to otevřena diskuse o 1. otázce sjezdu „o
ceně vyšetření krve v chirurgii“, které se zúčastnilo
9 řečníků. — Večer byl v hotelu „Metropole“ raut na
počest členů sjezdu, který byl uspořádán belgickou
chirurgickou společností (La Société belge de chirur-
gie). Sjezd rozvržen na dobu od 18.—23. září.
2. otázkou sjezdu je „Léčení hypertrophie pro-
staty“, 3. otázkou sjezdu „Léčení chirurgické nekar-
cinomatosních affekcí žaludku“, 4. „Léčení kloubní
tuberkulosy“, 5. „Otázka léčení peritonitidy, 6. „Dia-
gnostika chirurgických nemocí ledvin.
Vedle toho ve volných mezidobích jsou demon-
strace různých operácí na klinikách a v nemocnicích
a demonstrace různých chiruřgickýcn apparátů.
Večery jsou zaujaty různými slavnostmi: rauty,
divadlem, canketem atd., jichž zúčastňuje se též
mnoho dam členů sjezdu.
Sjezd nutno nazvati v každém smyslu velmi zda-
řilým a očekává se od něho, že přinese v četných
otevřených otázkách chirurgických mnoho vyjasnění
a přispěje k pokroku chirurgie.
#2
alto_textblock
#2
Denní zprávy.
#3
alto_textblock
#3
—
Vídeňský švindl. Za císařovy přítomno-
sti zahájena byla na jedné části turské dráhy
předevčírem vozba. Po dejeuner, jež uspořádáno
bylo v Gastýně, byl panovníku představen též
referent o předloze, týkající se turské dráhy,
posl. dr. Sylvestr. O tom, jak se při této příle-
žitosti oproti němu vyslovil císař o věcech uher-
ských, telegrafováno ihned z Gastýna do »N.
F. Presse« a odtamtud za tepla do celého světa.
Jak by ne: vždyť prohlásil císař, že k maďar-
skému komandu v armádě nikdy nesvolí a že
spolehá na Němce, že mu budo
v boji za armádní jednotu a proti
Maďarům pomáhat. Hned na první po-
hled bylo patrno, že císař asi sotva užil slov,
jež se mu při této příležitosti do úst kladla a že to
švindl, jehož účelem bylo vyvýšiti Němce jako
nejspolehlivější opory trůnu v zápasu koruny
proti Maďarům, s nimiž Němci před sedmatři-
ceti lety pranic se nezdráhali na úkor všech
ostatních násodností o moc se rozděliti. Nyní,
jak nám telefonováno, ukázalo se skutečně, že
císař, tak jak z Vídně vyhlašováno, se nevyslovil,
že o zádné pomoci, ani německé ani jiné, proti
Maďarům nebylo řeči, císař nanovo že pouze
potvrdil, k »rozdělení armády« že nikdy
nesvolí. Nešlo tu opět o nic jiného než o ne-
slušnou fruktifikaci zkroucených a smýšlených
císařových slov na prospěch německo-strannický,
při čemž, jak přesvědčeni jsme, poslanec dr.
Sylvestr, který je sice rozhodný náš národní
odpůrce, ale slušný muž, ovšem účastenství
neměl.
— Doslov k »Tschechische Literatur« p. P.
V. Krejčího. Úplnost vyžaduje, abychom se zmí-
nili ještě o závěrku referátu od estéta p. F. V.
Krejčího v »Oestr. Rundschau« o »Tschechische
Literatur« uveřejněném a s jistým napjetím od
literárního světa českého očekávaném. Bylo se
nadíti, že autor v podrobném výčtu literárních
zjevů české literatury za poslední dvě leta,
opodstatní své tvrzení o rozhodujících vlivech
německé kultury na českou literaturu a uvede
jménem české spisovatele, kteří »ssáli do sebe
všemi póry kulturu německou«. Pan F. V. Krejčí
vyjmenoval hezkou řadu spisovatelů, kteří se v
minulých dvou letech objevili s knihou na českém
trhu literárním, ale ani při jednom z nich nebyly
vytknuty vztahy, poutající jej k všeživnému pra-
meni české kulturní existence, jímž v první části
své »Tschechische Literatur« označil kulturu ně-
meckou. Že tak byl povinen učiniti, sám pociťuje
a dává to na jevo poslední větou svého referátu.
Vyslovuje v ní totiž, že doufá, že německý
čtenář sám, jak nejlépe dovede, provede srov-
nání mezi českou a německou, zejmena vídeň-
skou literaturou, o němž se autor na počátku své
studie zmínil. Špatné účty, když účetní není s to,
svrehu uvedený paušál při jednotlivých polož-
kách zevrubně odůvodniti. P. F. V. Krejčí ne-
provedl důkaz svého tvrzení, jeho práce není
kritickou a zůstává i jako referát nespolehlivou;
snížení české literatury, ať obmýšleno či nic, se
jeho německému péru v službách vídeňské revue
nezdařilo, bylo-li to péro — německé, neboť není
vyloučeno, že originál byl český a že byl teprv
ve Vídni překládán. Takovým způsobem vysvětlil
by se i přímětek »tschechisch« a »Tscheche«
referátem průběžný, neboť nelze opravdu očeká-
vati od českého spisovatele, že by užil tohoto
moderními Němci z politických podnětů vynale-
zeného opovržlivého názvu pro Čechy. V »Oester
#4
alto_textblock
#4
Htundschau« byla před nedávnem studie o slo-
vinské literatuře, jejíž autor, Slovinec, napsal
v titulu »Die slowenische Literatur« a nikoli —
awendische«. Žádný vlašský autor nebude psáti
Ho německu »welsche Literatur«, žádný uherský
ssmagýarische«. Tolik k námitkám, které se do-
datečně objevily v realistickém časopisu praž-
ském. Neškodilo by více citlivosti v té věcí právě
naší umělecké a mladoliterární intelligenci.
— „The Studio“, známý anglický umě-
lecký časepis, uveřejňuje mimo jiné ve stati
„Studiq-Talk“, pravidelné zprávy umělecké
Paříže, Říma, Mnichova, Drážďan, Vídně a
Prahy. — Pojmenování obrazů reprodukova-
ntých jsou vesměs v jazyku umělcově psaná,
jméno umělce správně označeno. — Tak čteme
v posledním čísle originální pojmenování:
„Les remparts de St. Malo“ by Jean Duval,
„Fanciullezza“ by E. Pollock, atd. atd. — Ve
zpprávách z Vídně čteme: „Unterredung“ by
Ctrlik. — Čteme chvalozpěvy o „Herr“ Orli-
koyi a „Wilhelm“ Hejdovi. — Z Vídně něčemu
leppšímu nejsme zvyklí. — Zajímavá však jest
steť zpravodaje pražského, začínající slo-
vyt The seventh exhibition of the Verein —
Manes... (Sedmá výstava „Vereinu“ Ma-
nes...), kde veškerá česká jména jsou věru
misttrně zkomolena; jmenují se Svabinsky,
Bily, Slavicek atd. a last not least ze sochaře
Kafky udělána „Krafka. — Jména obrazů
a soch jsou vesměs přeložena, tak: Suchardovo
poprsí „Bratr a sestra“ s českým nápisem na
podstavci, co „Brother and sister“, Bílek repre-
serttován sochou: „Blind folk“, Hudeček „Sum-
mer Time“, Slavíček: „The road into the vil-
lage atd. — Jan Preissler dokonce obdařen:
„Ans einem Cyclus“! — Zajímavý jest popis
Úprkových obrazů moravsko-slováckých vesni-
čanů, „prazvláštní to race lidí
(a uite uncommon race of men). Veškeří
zpravodajové tohoto časopisu mají dosti taktu,
aby, nehledíce na nesrozumitelnost cizojazyč-
ných pojmenování vůči anglickým čtenářům
ponehávali je z úcty k charakteru dotyčného
umělce tak, jak tent si je zvolil; všichni
zpranodajové z téže příčiny nekomolí důsledně
jména umělců; žádný zpravodaj neosmělil by
se připojovati ke jménům uměleckých spolků
oznatčení, jež slouží k mýlení čtenáře co do ná-
rodnusti členů spolku, jen náš pražský zpravo-
daj referuje o našich českých dílech, o našich
českých umělcích a dokonce i o našem českém
„Manesu“ pod rouškou cizí. — Takového bar-
barstvíí co do umění, takové podlosti co do
věcí márodnostních schopen jest pouze pražský
dopisuvatel „The Studio“, jenž nestydí se ne-
japně, se skrýti pod anonymem „M.—G.
— »Opakovací úcta«. Opakovací hodinya
Manlicherova puška obdržely konkurenta. Pan
Bellak, obchodník v Brně, českým zákazníkům
zasílá oznámení, že jeho obchodní cestující
zvučnho jména Rich. Minkus u nich »bude
předměuviti«, i ujišťuje, že »přec budu ja Vaši
ct. objodnávce zvlástni pozornost poskytnouti.«
Na konec podepisuje se: »S opakovaci
úctou Vrchní!« Vrchní a opakovací úcta, tot
vrchol dvornosti, jaké je schopen německý ob-
chodníkk vůči českým kupcům.
#5
alto_textblock
#5
— Úmrtí. V Proseči zemřela dne 19. t. m. slečna
Lila Novákova, jediná dcera prof essora akadem.
gymnama v Praze p. dra. Jos, Nováka. Mrtvola její
převezena byla dne 21. září o 9. hodině dopolední
do Litom yšle, kde o 4. hodině odpolední pohřbena
byla na, hřbitově u sv. Anny. — V Lomnici n. P.
zemřela dne 20. t. m. paní Aloisie Kosinová
roz. Miartinkova, choť ředitele měšťanské školy.
Pohřeb soná se v sobotu dne 23. září o 4. hodině
odpolední
— Vleřejnou školskou schůzi va Vídni uspořádá
»Klub rahouských národností« v neděli dne 24. září
o půl 9, lhodině dopolední v sále p. Straky, X. okr.,
Laxenbungerstr., 59, na níž promiuví pan J. Ludvi-
ček, učitel, o školách jazyka českého ve Vídni, pan
Urban, tjemník, o bodu: Chceme právo veřejnosti
pro obectiou školu Komenského, pan Jan Al. Klimeš,
učitel, o otázce veřejných českých škol ve Vídni a
pan Tonzášek P. o poslání klubu rakouských národ-
ností ve Vídni. Jest záhodno, by se Čechové z X.
okr. (nejkitšího to českého okresu, 25.000 duší bez
školy) i jiných v hojném počtu dostavili a pozvedli
hlasu sváno za náš nejspravedlivější požadavek, za
české škřý y!
— Na vzdělání českých dítek Ústř. Matici školské
dne 14., 15. a 16. září 1905 přispěli: Při valné hro-
madě Družstva rolnického skladiště v Něm. Brodě
11.—, ze zábavního večírku, pořádaného stranou ná-
rodně socfální v Broumově 6.04, sbírka při večírku
v Břasech 20.—, výtěžek ze zábavy, pořádané studu-
jícími v Krašovicích 40.—, sbírka z manévrů v Nespi-
cích 2.50 stolová společnost „Rytířů“ ve Chvalkovi-
cích 100—., odbor Ú. M. Š. v Třeboni 150.—, odbor
v Bedihošt 154.69, odbor v Brodku u Přerova 661.12,
při výletu „Sokola“ loděnického do Nučic vybrala
sl. Oldřiška Vostřelova 4.10, při studentské posvícen-
ské zábavě v hostinci pana Jos. Láhy v Líbeznicích
5.30, stuclující v Lukavici u Pacova 17.50, V. Kašpar.
#6
alto_textblock
#6
stavitel v Pardubicích 25.—, o posvícenské záBavě
v Ostrově 6.—, obecní úřad v Dolánkách 47.80, stu-
dující z Buchlovic 50.—, čtenářský spolek „Svornost“
v Suchonicích 13.50, redakce „Jihočeských Ohlasů“
ve Vodňanech 11.—, p. Vojtěch Seifert z Petrohradu
3.—, v hostinci „u Dittrichů“ ve Lhotě pod Libčany
6.—, krajinský spolek „Prácheň“ v Horažďovicích
200.—, Ant. Kožumplík v Kokorech 11.50, z pokl.
v Žerčicích 22.11, odbor v Novém Městě n. Met. 100.—,
JUDr. Jan Moural, advokát v Třeboni 50.—, odbor
v Kloboukách u Brna 200.—, město Klimkovice 200.—,
studující ze Smidar 16.—
— Ta naše národní hrdost. (Hlas z obecen-
stva.) Někteří pražští obchodníci české národ-
nosti mají ve svých prodejních místnostech u pokla-
den nebo na pultech umístěny skleněné táce (re-
klamní?) nesoucí jen německý nápis jisté známé,
zuřivě německé firmy, téže firmy, která v poslední
době velkými obrázkovými, rovněž pouze něme-
ckými plakáty svůj výrobek pražskému obecenstvu
doporučuje. Patrně (!) reflektuje zmíněná firma jen
na německé a za takové se vydávající obecenstvo,
ale nyní jest otázka: Jak se dostaly výhradně ně-
mecké táce do obchodů českých? Neostýchají se čeští
obchodníci takové dary přijímati, ve svých obcho-
dech umísťovati a na nich dokonce českému obe-
censtvu peníze podávati? Necítí tento český ob-
chodník a také český konsument, který k takovému
jednání mlčí, jak ponižující a zahanbující to pro če-
ského člověka jest? V boji národním a politickém
nesmějí platiti slova písma: »Pakli tě někdo udeří do
tváře na straně jedné, nastav mu druhou«, nýbrž
»Oko za oko, zub za zub«. Nebudeme-li proti svým
národním a politickým odpůrcům s tímže důrazema
těmiže zbraněmi bojovati, jakých oni proti nám uží-
vají, není vyhlídky na vítězství naší věci a Němci
nám právem budou stále a stále naši inferioritu
vytýkati! Či snad mají nám naši poslanci, na které
mnozí tak rádi všechnu vinu našich neúspěchů sva-
lují, i trochu té národní hrdosti vybojovat? Jest na
kupujícím obecenstvu, aby jim s důrazem připomnělo,
že mají jisté povinnosti k celku, kterým vyhýbati se
nesmí býti dovoleno nikomu.
— Opozděné vlaky. Nedaleko stanice Švarzenavy
v Dolních Rakousích opravuje se železniční most a
k vytahování železných součástek byl na trati zřízen
velký jeřáb. Včera dopoledne jeřáb se zvrátil a zata-
rasil koleje tak, že vlaky nemohly jezdit. Následkem
toho vídeňský rychlík i osobní vlak Františkovy dráhy
přibyl do Prahy o 1 hod. 30 minut později.
— K sebevraždě ředitele olšanské papírny Stro-
bacha oznamují se tyto nemálo zajímavé podrobnosti:
Karel Strobach st. byl ředitelem akciové papírny
olšanské po dobu 35 roků. Továrna vyráběla z po-
čátku papír tiskový, později také cigarettový a ob-
chodní knihy vykazovaly značný úspěch kasovní.
Zásluha toho přičítána Strobachovi, jenž těšil se vše-
obecné důvěře členů správní rady, zvláště proto, že
vedl život velmi skromný a spořádaný. Když však
nedávno předložil Strobach správní radě ke schvá-
lení rozvahu jmění za lonský rok, poznamenal je-
den člen, že bilanci podrobiti dlužno důkladné re-
visi, protože úhrnné sumy součtů ne-
souhlasí. Strobach zalekl se poznámky té a když
po provedené revisi zjištěn schodek několika set tisíc
korun, přiznal se Strobach dobrovolně,
že podnik zkrátil za dobu svého půso-
bení o 800.000 K. Současně však sliboval, že se
všemi silami do určité doby postará o náhradu škody.
Lhůta ona byla mu skutečně povolena, Strobach
však jí použil k útěku a ke spáchání sebevraždy.
Dne 13. září meškal ještě v Šumburku, kdež mu
patřila polovina domu v ceně 20.000 korun. Na to
odebral se do Vídně, kde pobyl dva dny a odjel
potom do Splitu. Tam vstoupil na paroloď »Panonii«
a při jízdě do Dubrovníku vrhl se do mořských
vln . . . Jakmile správní rada olšanské papírnyo
náhlém skonu zvěděla, dala provést přísnou revisi
pokladních knih i konstatován schodek 11/2 millionu
korun. Strobach dle posudku účetních znalců falšo-
val billance již po dobu 25 roků asi za účelem, aby
konečné účty vykazovaly vyšší výnos a tím, aby
Strobach bral větší tantiemy. Následkem
uměle zvýšeného stavu akciového jmění vyplácena
byla akcionářům i větší dividenda. Brali té-
měř o 25 proc. více, než co jim ve skutečnosti pa-
třilo. K výplatě divídendy i tantiém používa Stro-
bach reservního fondu, jejž za dobu plného
čtvrt století zkrátil o 11/2 millionu korun. Není věcí
nezajímavou, že také vrchní účetní závodu Alois
Pförtner, jenž do machinací Strobachových byl za-
svěcen, skončil před časem sebevraždou.
— Náhlé úmrtí. V průjezdu Lüftnerova závodu
na Václavském náměstí klesl včera večer 42letý sklad-
ník Josef Povolný z čís. 1330—II. a náhle zemřel.
Mrtvola byla odvezena do pathologického ústavu.
— Spadl s telegralní tyče. Josef Píeifer, 30 roků
starý zřízenec státního telegrafu, bydlící v Biskupské
ulici na dol. Novém městě, včera opravoval telegrafi-
cké vedení na trati nedaleko Dušník. Nešťastnou ná-
hodou spadl Pfeifer s telegrafní tyče a zranil se těžce
na zádech. V osobním vlaku pražsko-duchcovské
dráhy byl zraněný odvezen do Prahy a z nádraží do-
praven v ambulančním voze do všeobecné nemocnice.
— Neštěstí na dráze. Na kostelecké silnici u Krňo-
va vyzdvihl dozorce železniční trati v úterý večer spu-
štěné již závory a pustil na trať ještě kočího hospodáře
Heina z Kostelce s dvouspřežním povozem v oka-
mžiku, když přijeti měl po ní osobní vlak Jelikož zá-
vory pak neprodleně opět spustil, zůstal vůz státi na
kolejích a byl přihnavším se vlakem rozdrcen. Jeden
z koní byl zabit a druhý zraněn. Koči, odhozený do
příkopu, vyvázl celkem bez pohromy.
— Drobné místní zprávy. Na poli nedaleko used-
losti Šustrovky na Pankráci bavilo se včera odpo-
ledne několik chlapců házením kamení. Jedenáctiletý
Bohumil Dobrovský z č. 337 na Pankráci byl trefen
kamenem do hlavy a zraněn tak značně, že mu bylo
nutno opatřiti lékařskou pomoc. — V Palackého třídě
v Žižkově včera byla školačka Marie Forejtova na-
padena psem a pokousána na levé ruce. Kousavý pes
byl odevzdán pohodnému k pozorování. — Podobný
případ stal se učni Rudolfu Smetanovi, který bylv
Roháčově ulici v Žižkově pokousán na pravé noze.