#1
alto_textblock
#1
Strana 2.
#2
alto_textblock
#2
NÁRODNÍ LISTY.
#3
alto_textblock
#3
5. února 1909. Číslo 36.
#4
alto_textblock
#4
přece slyšeti a kontrolovati, co se s ním děje. Jakožto
minimum, musilo se přece očekávati, že bude jmeno-
ván zástupce ex offo pro toho, kdo neni mocen do-
tyčného jazyka. Ani o to není postaráno.
Řečník poukazuje dále na nedostatky § 4., n
nedostatek § 7., na nedostatečná ustanovení o veřej-
ných knihách, jimiž se hospodářské transakce přímo
stěžují, o protokolu, kde konstatování skutečností
jest v procesu tím nejdůležitějším a o ustanovení
čelnictví
Většina trestních úřadních jednání
spočívá na oznámení policie nebo četníků. Toto ozná-
mení musí se však díti v samospasitelné státní řeči
a přece nutnost praxe od několika let vedla k tomu,
že četníci smějí aspoň česky vypovídlati, A co se
stane, když na př. v jednojazyčném německém okre-
su vede se jednání německy a nyní dostaví se noví
čeští svědkové nebo naopak? Kdo pak má jednáni
vésti? Bude předáno nělbomu, kdo jest mocen, oné
řeči? Jazykově kvalifikovaný úřadník má také práv
na dovalencu, nebo právo býti nemocen. Co se stano
se stranou, která právě v tomto okamžiku přijde
před scud? Co se týče vnitřní úřadní řeči, zejména
korrespondence, budou míti Němci sice jednojazyčné,
my však vlastně dvojjazyčné okresy
Zejména centrální úřad ve Vídm
zůstává jistým druhem fefiše.
Řečník lituje, že vláda zapomněla na Me-
ravu a Slezsko. Doufá, že ministr dr. Žáček
nozapomene, že jazyková otázka nemůže býti
v Čechách řešena, nerozteší-li se zárovaň n
Moravě a ve Slezsku. Pánové musí míti jenom od
vahu ku pokoji a míru. Pak musí býti ale také od-
váha, rozřešíti jazykovou otázku ve všech třech če-
ských zemích. (Výkřiky! V jiných zomích také,
Dolních Rakousích také.) Jak může nastali
mír, není-li odvahy, aby do této sněmovny dostal se
rámcový zákon pro všechny národy v Rakousku?
Naapak, kdyby se měl udělati v Čechách ná-
sllně tak zvaný mír, musil by na Moravě a ve
Slezsku a u všech jiných národů potom teprve vznik-
nouti jazykový boj.
Nesmíme zapomínali na svě Erajany ve
Vídni. Též ten, kdo stojí na státoprávním aulono-
mistickém stanovisku, nemůže přehlědnouti skuteč-
nost, že ve Vidní je 400.000 našich krajanů. A ty
máme prostě z ochoty k míru obělovali? (Pochvala
u Čechů.) Páni ve Vídni a zvláště strana křesťansko-
#5
alto_textblock
#5
sociální
#6
alto_textblock
#6
provádějí jakousi politiekou koceurko-
vinu.
Vídek není přece jenom hlavním městem Dolních
Rakous, nýbrž celé říše, též Čech, Moravý a Slez-
ska. Tu žádámo jednání zcela jině, nežli je zá-
kon Kolisko-Axmannův, nebo aby se zde
ve sněmovně ústy poslance Kuunschnka zcela veřejně
řeklo: „Germanisuje se a budeme ger-
manisovali.
Pokud je na něm, přijímá řečník vedle dvojja-
zyčnosti též jednojazyčnost. Dvojjazyčnos
byla by ovšem ideálním rozřešením otázky jazykové.
avšak má-li býlí vedle dvojjazyěnosti stanovena jed-
nojazyčnost, musí se postupovati organicky. Nosm
se prováděti násilná germanisující politika jazyková.
nýbrž musí se vyhověti zde i tam rozvoji národnosti
Dvojjazyčnost je z periody absolutistické. Obyvatelstvu
v pravdě denokra tické vyvine se zujisté směrem k
jodnojazyčnosti. Par. 31., dle kterého mist e-
držitel může úřadníku jazykově lépe kvalifikova
nému dáti odměnu, je nepřijatelný
Posl. Choc: On sám musil by se pravděpoďohni
toho vzdáti! (Veselost)
Posl. Masaryk: Tím By se
místodržiteli dával disposiční fond.
Pokud jde o ohraničení okresů, chceme míll ná
rodně ohraničené okresy, nemáme však žádně národ
nostní statistn. Mámo jen statistiku obcovací řečí
Jak si může vláda dovaliti, aby na zcela jiném pod-
kladě učinila reformu, která je tak rovolučního rázu
že se jako příklad dá uvésti jedině rozdělení Francie
na departementy v minulém století, anebo rok 18487
Menšiny mají pro každou stranu ovšem nej-
věíší význam. Tady postrádáme přesné „ano“ nebo
„ne“. Ani obrysy menšinových škol nejsou nažn-
čeny.
Rozluka nrodnosti neděje se však jení terito-
riálně: industriulisace obyvatelslvo nejen promníchala.
nýbrž takřka zpřeházela. Vývoj jde tím směrem, že
se menšiny stávají právním subjeklem, který má za
úkol také právní ochranu soukmenovců. Vyvíjí ve
jakási minoritní instance vodle oficiálních úřadů.
Navržené rezdělení krajů je naprosto
bezcenným;
nezne mená nic jiného, než že bude zřízeno 20 ex-
positur místodržitelství, které budou
státi mnoho peněz. K čemu je toho třebav
době komunikačního rozvoje? Možno u místodržitel-
ství zaměstnávati tolik úřadníků, kolik jest jich třeba.
B 9. zákona z r. 1866 o řízení politických správ-
ních úřadů činí navržený zákon zcela zbytečným
Ale nehledě k tomu, nemaji krajské vlády smyslu bez
krajských zastupilelstev. (Hlučná pochvala.) Tím po-
siluje se centralisace, absolutismus
Co však potřebujeme, jest výchova k samosprávě.
Boje mezi Němci a Čechy mohou býti vyřízeny jen
tehdy, podaří-li se svoboda administrace lak, aby se
každý co možná staral jen o svoje záležilosti, kdežto
zde jest všechno zase vloženo do rukou Vídně.
Hompetence zemského výboru a místu-
držitelství
nejsou preclsovány. Ustanovení, aby kraj byl posled-
ni rozhodující instanci, aneho aby krajské vlády mezi
sebou se umlouvaly a dávaly si řád, jest nepřípustno.
Řešení jazykového problému mělo by býti zde
i tam zahájeno více idešlněji. Němci jsou zajisté ná-
rodem dějinným, avšak Čechové mají stejně slaré dě-
jiny. Nejde však o to, co bylo, nýbrž o to, co jest.
co bude a co má býti. Musíme prováděti humanitní
politiku, rázu konkretního, praktického. (Pochvala.)
Kiežto Němci pohříchu příliš mnoho proti nám uplat-
ňovali stát, my jsme stavěli vždycky národ do po-
předí. Němci začínajl však nyní též býti
národními a sbližujeme se v základních názo
rech. Proto řečník soudi, že v poctivé, mužné slátní
práci bude uskutečněno jazykové a národnostní prá-
vo zde i tam, jak zde, tak i na zemských sněmech.
Jest v zájmu každého národa a autonomie, abychom
zde konečně dospěli ke klidu. Prohlašuje, že si ne-
mže vážně mysliti, že by vláda zákon ten vážně
brala v ochranu anebo dokonce jej oktrojovala.
Nechť se upustí od myšlenky na oktroj a nechť se
raději pracuje o dohodu od muže k muži. Nepovažuje
tuto zákonnou osnovu za předlohu vládní, nýbrž
jenom za základy, jejichž podáním si vláda vynu-
tila ankelu, ve které všechny strany se vysloví o tétc
důležité otázce. Hlučná pochvala.)
Posl. dr Urban chce stanovisko německých po-
slanců z Čech oproti předlohám, věera podaným
charakterisovati celkem tak, že tyto předlchy ve svě
nynější formě jsou nepřijatelné a že
poškozojí zájmy Němců v Čechách.
Němečtí poslanci z Čech po celá desetiletí hájil
požadutvek, aby jazyková otázka v Čechách byla roz-
řešena říšským zákonem.
Oproti české jazykové politice, kte
rá jest velice důležitým rekvisitem, aby se dospělo
k obnevení bývalého slátoprávního postavéní Čech.
zastupují Němi následující jasný, jazykově právní
program:
„Fovažují vybudování jazykového práva
v Čechách za olázku říšskou, odmílajíce vše-
chny státoprávní a historické argumenty. Žá-
dují dále se zretelem na nutné potřeby jednoty
slátní správy, aby v uzavřeném německém
jazykovém území v Čechách vládl onen jazy-
kově právní pořádek, jako v ostatních něme-
ckých korunních zemích a jsou ochotni, v
těchto podmínek úplně šetřiti národní zájmy
jinojazyčných menšin podle skutečné potřeby
Nyní stojíme však před pokusem vlády, aby
nalezena byla střední cesta mezi oboustran-
nými, těžío slučitelnými prolivami. Němnečtí
poslanci z Čech plně schvalují, že vláda po-
kouší se o rozlešení jazykově olázky v říšské
radě. O porušení úslavy nemůže býti ani řeči.
Pro kompetenci říšské rady mluví § 11,, od-
stavec D státního zákl. zákona,. Nynější pokus
#7
alto_textblock
#7
vlády však silně zklamal očekávání Něnnců
z Čech.“
Řečník dále vyslovuje se proli tvrzení, že
předloha o ohraničení je výhodnou pro
Němce. Již Havlček připouštčl národnostní ohra-
ničení a jeho zásady jsou obsaženy také ve funda
mentákách
Bolestně se ho dotýká, že řada osob s usedlým
německým obyvatelstvem je vtělena do če
ských okresů a bude prý vydána nemilosrdnému
počešťování. Také prý je chybou, že
pražská předměstí nejseu spojena
s Prahou,
čímž spadají německé menšiny do českých okresů
Při slanovování jazykově smíšených okresů bylo b
možným spravedlivější a lepší národnostn
ohraničení, kdyby se byl učínil rozdíl mezi pře
vážně německými a převážně českými okresy. Ne
dostatek tohoto rozlišování postihuje zejména mus e
cký okres, který sice původně přílivem českých děl
níků pozbyl svého německého rázu, nyní však pova-
žován je za dvoujazyčný.
Bylo možno přiděliti německý okres Stříbre
chebskému kraji a Žamberk českému kraji
Co se týče vnitřní úřadní řeči, zůstal
jen vyhražena výslovně pro záležitosti ozbrojené mo
ci a pro správy v záležitestech státně policejních
Kvalifikační tabulky a zprávy i dozrozdání ústřed
nám nebudou napříště výbradně německé.
Je viděti, jak vláda všemi směry ustupuje pře
českými nároky. Čechové obdrží plnou vnitřní řeč
úřední při vyřizování záležitostí stran, pokud nen
dnes ještě zavedena via lacli, vnitřní český jazyi
úřadní ve všech záležitostech osobních, konečně če-
ský jazyk korrespondenění v rozsahu neobyčejně ve-
likém, protože počet úřadů českých je mnohem vělší.
nežli německých. Čechové dostanou se v ne-
rušené držení toho, co si dodnes vzalia
je přímo tragieké () jak bilance Němeu
v Čeckách
po slránce jazykové na všech stranách Elesá.
Řečník praví dále, že nebylo výhověno přán
Němců po rozdělení místodržilelství, pošty, finaně-
ních úřadů, dále požadavku, aby v německých okre-
sech byli jen němečuí úřadníci, krilisuje ustanoven
o zříkení komise pro přijímání úřadníků a shledává
krajských vládách ustanovení, jimž ministerské in
stance se degradují a místodržitelství činí posledn
instancí.
To prý znamená úplnou fedoralisaci správy
pdpovídá přání Čechů. Prohlašuje, že němečtí po-
slanci z Čech považují osnovy zákonů v nynějš
lormě za nepřijalelné.
Posl. Bukvaj praví česky, že rozřešení jazykov
olázky v Čechách bylo by velice jednoduché, kdyb
splněny byly kardinální podmínky, že toliž každý
občan může u všech soudů
hledati právo ve své mateřštině
a musí je také nalézli, že dále každý úřadník v Če
chách musí ovládati oba zemské jazyky a konečni
že odpadá rozdíl mezi vnitřní a vnější úřadní řečí
klerý podle zákona vlastně neexistuje. Chaes v ja-
zykové otázce nepovslal nedoslatkem zákonů, nýbrž
neschopností vlády, aby zjodnala zákonům platnost
Podrobuje osnovu zákona věené kritice a praví, že
do osnovy pojat byl něměcký svatodušn
program bod za bodem. Zabývá se pak jet
notlivými uslanoveními jazykového zákona. Zásudu
territoriální, která jest základem zákena, jest pre
stranu řečníkovu nepřijatelnou a t
už z toho důvodu, poněvadž u jednojazyčných úřadů.
když ne veřejně, tedy aspoň tajně bylo postaráno
zavedení tlumočníků,
Na konoc horlí proti uslanovení § 38. předlohy
poněvadž tímto ustanovením má býti na věčné časy
stanoveno ohraničení okresů bez slyšení zemského
sněmu království českého. Proti tomuto ustanoven
musí jeho strana použiti nejostřejších
prostředků.
Německy prohlašuje, že bylo by povínností vlá-
dy, předložiti říšské vládě zákon rámcový a prohla-
šuje konečně, že z udaných důvodů jsou tyto zákon-
né osnovy poslancům českým nepřijatelny. (Hlučná
pochvala u českých agrárníků-)
Posl. Pacher prohlašuje jménem strany německ -
radikální, že tato strana stojí na stanovisku, že otáz
ka jazyková musí býti zákonně upravena a že po-
kusy, olázku tu upravili nařízeními, jsou nezákonn
a tato rařízení protizákonná a neplatná. Zákoniní
úprava otázky jazykové pro Čechy může se státi je
nom ná základě přesného a spravedlivého ohraničení
národního, kteréž pledevším dopomůže starému do-
mnácímu usedlámu německému obyvatelstvu v něme-
ckém území jazykovém k jeho plnému právu. Něme-
eko-radikálm strana žádá, aby v německém územ
jazykovém německý jazyk výhradně platil jakožto
zevnější I vnitřní jazyk úřadní a nemůže připustiti.
aby domovské právo německého jazyka bylo omezo-
váno jazykem přistěhovalého, stále se měnícího oby
vatelstva národnosti české.
Žádá plnou rovnoprávnost německého jazyka
a rovné právo pro Němce v P'raze.
Vládní předlchy postrádají upřímmosti a důsled
nosti. Obsahují zásady Němcům nepři
jatelně. Zásady však jim přijatelné nejsou úpln
provetleny. Zákonné osnovy jsou tudíž ve své nynějš
formě a znění Němcům nepřijatelny. (Hlučná po-
chvala u německých radikálů.)
Posl. Hribar začíná mluviti slovinsky a praví
pokračuje německy, že řešení sporu národního nesm
tůstati omezeno jen na Čechy, nýbrž že též druz
národové musí dosáhnoutí svého práva. Prohlašuje
jménem Slovinců a istrijských Chorvatů, že nemehou
souhlasíti s předlohami, prolože se týkají jenom jed-
nostranně Čech. Řečník vyslovuje se proti tomu, že
jednollivými ustanoveními předloh slanoví se něme-
cký jazyk za jazyk státní a zdůrazňuje, že
v Rakousku není německého státního
jazyka a nikdy ho nebude!
Že nebude žádné zákonně stanovené německi
státní řoči, o to dovedou se už postarati zástupcové
národů neněmeckých. (lněná pochvala u Čechů
Slovinců, odpor u Němců.) Rečník krilisuje pak jed-
noflivá ustanovení předlah, opětovně jsa přerušován
výkřiky poslanců německých a uznává, že v cele
télo akci vlády se ukazuje její dobrá a poclivá vůle
a bylo by si jen přáti, aby vláda osvědčila tuto vůl
též Slovincům v Dolním Štyrsku a Korutanech.
Řečník promlouvá pak o poměrech na jihu moc
nářatví a míní, že Německo upoutalo s v ů
zrak na skvostný přístav terstský.
(Hlučný odpor v lovo. Místo, aby se toho dbalo a aby
se podporovali Slovinci a Chorvaté, nejpovolanější to
ochránci integrily říše a aby se umožňoval jich ná-
rodní rozvoj a hospodářský rozmach, jsou potlačo
váni dílem německo nacfonální byrokracil, dílem ma-
darskými, právu a zákonu se posmívajícími držitely
moci To jest zjevná podpora oněch snah Německa
(Smích a odpor na levici. Výkřiky posl. Wolfa
Také alpská dráha posloužila více obchodu a průmy-
slu Německa, nez Rakouskn. Zahajme konečně poli-
tiku, která by pozvedla moc a vážnost mecnářství
Přiviělením Bosny a Hercegoviny jest rakouské po-
stavení na jihu dáno. Kéž největší nositel státní ny-
šlenky má na zřeteli tento posun moci a kéž jeh
rědcové mají tento úkol mocnářství na paměti. (Hluč-
ná pochvala a petlesk stoupenců řečníkových.)
Posl. Roller praví, že úfadnická vláda konečn
započala jazykovou olázku řešiti věcně a
učinila přítrž politickému čachru.
Tato olázka byla přodmčtem čachru při uher
ském vyrovnání v r. 1907, při odhlasování obchod-
ních suv v r. 1905 a tské v době novější. Jestiiže
měla se na př. v Čechách konali volba do zemukkéhe
sněmu, musili Čechové dostati zálobu aby jejich
vohčstvo bylo příznivěji naladěno. To vzbudilo ne-
snesitelné poměry a donutilo zejména Němce k roz-
hodnutí, aby konečně usilovali o zákonné upraven
této otázky.
Souhlasí s profcsorem Masarykem v tom, ž
strany musí priznati barvu. Též možnost oktroyrky
je vyloučena. Poměry ve správě a v úřadnicivu klesly
k nejnižšímu bodu, v Čechách je přes 80 míst sou-
covských a 98 auskullantských neobsuzeno. Kompe
tence lišské rady je dána tím, že jde o změnu orga-
nisace úřadů správních a soudních
Řečník vyslovuje se proti spojování olázky ně
mecke-české s národními olázkami jiných zemí. Roz
řešení může býti provedeno jen tehidy, jestliže otz
#8
alto_textblock
#8
ka ta bude isolovžna a posuzována dle zvláš tních
poměrů země.
Posl. dr. Kramák prohlašuje, že češlí poslanoi
všech stran stojí na stanovisku, že úprava ja-
zykové otázky v Čechách patří do zem-
ského sněmu. Dnešní forma jazylového boje
ubíjí všechny umnírněné živly a prote musí všechny
umírněné strany zasaeovali se o zákonnou úpravu
jezykové otázky. Kdvty se však nalezlo i nejlepší
rozřešení jezykové otázky pro Čechy, s kterým by
Němci byli právě tak srozuměni jako Čechové, nebyi
by mír ještě zjednán, neboť jak může zavládnout
národnostní mír, neni-li jazyková otázka rozřešenn
všude tam, kde oba národové pospolu žíjí? Jak má
zavládnouti národnostní mír, nesmí-li býti ve Slezsku
vyřinována česká podání česky, není-li našim kra-
janům ve Vídni dovoleno setrvati věrně při svém
#9
alto_textblock
#9
národu?
#10
alto_textblock
#10
Jest přímo barbarstvím
brániti české menšině ve zřizování škol. (HHlučný
souhlas) Zde nejde pouze o olázku národnostní
nýbrž o olázku lidskosli. My rozumíme národnostni
otázce tak, že každému má se doslati jeho práva
Chceme spravedinest pro všechny národy. Bylo b
šilenstvím usilovati o rozřešení jazykové olázky.
která by znamenala pollačení Němců. Pravil-li však
dr. Urban, že rozvoj děl se stále na útraty Němců
v Čechách, pak nutno mu odpověděli, že Němci
Čechách měti takové přřednosti, že ostatní národy
nulně dospěly k sebovědomí. Němci nechť nepřichá-
zejí také stále s Uím, že ce jedná o stát. Přestal
býti dávno slátní stranou a v boji proti jazy-
kovým nařízením Němni stát téměř změili. Chcete-
splniti myšlenku tohoto státu, že totiž všechny ná-
rodnosti v něm jsou stejnocenné, pak nemůže existo-
vati jeden státni jazyk, puk musí býti naopak
jazyk každého národa jazykem státním.
Osnovy neporšují ani tak národní rovnoprávo
nost, jako jáně velmi důležité zásady svými ustano-
veními a úladním jazyku v zevní službě. Bylo by
těžkou sociální nespravedlností, kdyby dělníkům
bylo znémožněno, aby u soudu byli ve své mateřštině
slyšeni a souzeni. Mž do případu chebského byle
česká podání beze všeho přijímána a vyřizována.
Najednou byly tylo žaloby odmitány.
Praví se, že platnost vnitřní úfřadní češliny jes
v osnovách vymezena přes míru možnosti. Konstaluje
naopak, že vnithní úřadní němčina byla podržena
i v takových příadech, kde to naprosto není ne-
zbytné. Pokud jde
o železnice a vynčovací ústavy,
neobsahuje zákonná osnova vůbec ničeho. §§ 4. a 5.
nejsou přlijatelny a také ustanovení o korespondenc
s úřady mimo zem ležichní nemobou býti akcepto-
vára.
Pokud jde o rozdělení krajské, prohlašuje řečník
že jest přívržencem jeho, avšak ustanovení
že instanční cesta při stejně znějících rozhodnutíel
má končiti u krajské vlády, jest opětně naprosto ne-
přijilelné.
Slrana řečníkova podá pormněžovací ná-
vzhy, neboť tak, jak předlohy dnes vypadají, nemo
hou býli přijaty
Co však diskusí znemožňuje, jest rozhra
ničení. Proti vůli českého národa nedá se rozhru
níčení naprosto provésti. (Souhlas.) Zde
běží o životní otázku českého národa
Nemůžeme nikdy obětovati své menšiny. Nejsme
velikým národem a nemůžeme obětovati poněmčení
talak tisíců svých rodáků. (Hlučná pochvala.) Nemů
žeme nikdy a nikterak přivoliti k roz
hraničení a rozdělení království če
ského. (Hlučná pochyala.)
Pokud jde o vnittní úřadní řeč, nenamílámne
ničeho proti tomu, aby činil ze rozdil mezi okresy.
nechceme však, aby stanoveno byla tak říšskýmn
zákonem. Chceme jiti tak daleko, juk slanoveno to
bylo v Gaubchových jazykových nařízeních, Musí
však býti umožněno, aby toto rozdělení okresů bylo
po každém sčítání lidlu opraveno. Sčitání lidu mus
býti však skutečným sčitáním, nikoliv ale sta listi
ekou 1ží (Ilučná pochvala u Čechů), neboť to
co se jmenuje dnis obcovací řečí,
jest statistickou lží.
Obcovací řeč není pojem, který by se da
ostře vymeziti. Nechť se zjašťuje mateřská řeč, pal
nebude nikdo znásilňován.
Nutno se ptáti, proč vlády vshly do sněmovny
toto jablko svárů, kdyžtě Bockova vláda nepovažo
vala to za nutně. Řečník varoval velmi důtklivě
tím vice, ježto jde mu vážně o to, aby byl konečni
zjednán mír, neboť vidí, jak se poměry vyvinou, pro
koho se vlaslně pracuje. Přeje si co nejtoužebněj.
aby byla jazyková olázka konečně rozřešena, a proto
prosil, aby do zákona nebylo pojímá n
ohraničení, poněvadž by pak českým poli
likům bylo nomožno proň hlasovati.
Jast smulno, že rakonští poličkové muí (?) být
rakonětější, než zelkoušií ministři. (Hlučná pochval
Čechů.)
Jest směšně, že mají býti okresní soudy
přeloženy do vesnic, že do soudních okrosů ma í
býti vřaděna místa, která jsou tři dny costy vzdálení
od sídla okresního soudu a pod. Chceme-li vážně při
kročiti k řešení jazykové olázky, pak nutno toh
ohraničení okresů zanechati. Vůbec nutno věc při
pravevati jinak, než jak byla věc piřipravena v Če
chách pášlovním výnosem, a zvláště jeho provádě
cími nařízeními.
Vieepresident Swoboda zavázel se čent
ným slovem,
že, dokud nebude vyřízena věc mezi něme-
ckými a českými úřadníky, nepodnikne, ni-
čeho. Ale přes to byl původcem to-
hoto výnosu. Hlavním agitátorem, který
situaci nejvíce otrávil, byl vrchní poštovní rada
Nemetz.
Tajnými prováděními Bařízeními byl
spáchán však věšlomý podvod, darsbáctvíl
(Hlučný souhlas a potlesk u Čechů.) Řečník
praví, že není člověkem, který by volil tako-
véto výrazy boz rozvahy.
Prohlašuje, že v poštovním výnosu byla
ustanovení o poštovních úřadech 3. třídy, že
však na to bylo nejlajnějšími pruváděcími vý-
nosy ustanoveno, že ustanovení tato platí jen
pro takové poštovní úřady, u nichž není žád-
ných oliciantů. Tímto způsobem bylo ustano-
vení, jež mělo původně platiti pro sta poštov-
ních úřadů, omezeno na 60 úřadů. Proč se to
zcela upřimně neřeklo? Řečník táže se miní-
sterského předsedy, hodlá-li svým poctivým,
čistým jměnem podobně jedhání hájiti?
Řečník prohlašuje, že u pošty plati § 19. stát
zákl. zákonů a zacali-li češti úřadníci česky úřado
vati, pak činili tak jen proto, poněvadž je zákon k to
mu opravňuje.
Jak různě jedná se s Němci a čechy,
o tom svědčí nejlépe události, jež sběhly se z
pražského bumlu a události, sběhnuvš
se v Chebu. Kdežlo němečtí studenti byli vše-
možně chránění, byli poštovni úřadníci, vykonáva-
jící jen svou službu, z Chebu vybnáni a přeco ne-
zakročilo se proti Němcům stanným právem. V po-
štovním výnosu bylo prehlášeno, že, piše-li něklerý
úřadník česky, nemá se mu to vytýkati, avšak dle
tajného výnosu jsou výtky takové možny. Na c
lužno se tedy spoléhati? Má tímto způsopem býti
zjednána příznivá situace pro rešení narodnostní o
tázky v Čechách? Milujeme sé království tak, ze
učiníme vše, abychom ohnovili mír, nebude-li se jen
na nás žádati nemožnost. Jsme historickým náro-
dem v Čechách, my jsme toto kralovství založili,
my milujeme toto království a proto chceme mir
Nechceme nic jiného, než úplně rovné právo, chce-
me, aby oha národy v zemi byly rovnoprávny.
d vIntermesne s Michlem.
Posl dr. Michl: To nezaručuje naši državu an
zdaleka. Chceme si naši državu zachovati.
Posl. dr. Kramář: Nechceme se dlotýkati držav
žádného jiného národa, Ovšem nemůžeme považovati
za državu jednoho národ, činí-li se protizákonný ná-
rok na vnillní úřadní němčinu, neboť to není ani
poctivá, ani správná država. Také nechceme znovu
dobýti němoského území.
#11
alto_textblock
#11
Posl. dr. Michl: Ale chicete je zaplaviti!
Posl. dr. Kramář: Chceme pouze, aby naši kra
jané, pracující pro německé továrny, mohli si zacho-
vati také svou národnost. Nechceme, aby se na nás
před soudem hledělo jako na cizí národ. Nemůž
býti nic spravedlivějšího, než to, co chceme my a co
ochotně poskytujeme Němcům, ale pouze na tomto
podkladě chceme míru. Chcele-li prosaditi mechani-
cké roztržení Čech, aniž bychom o tom jednalia
aniž by rozhodovalo jedině kompelentní forum: če-
ský zemský sněm, pak raději pravím: Žádný mír
A uvidíte, jak my všichni, jak zde jsme, bez rozdílu
stran, budeme hájiti jednotu a nedílnost království
českého do krajností. (Hlučná, trvalá pochvala
potlesk. Řečníku se s mnoha stran bla hopřeje. )
#12
alto_textblock
#12
Vládní návrh krajského zřízeni
pro království české.
#13
alto_textblock
#13
Vládní rovnoprávnost ve světle
čísel.
#14
alto_textblock
#14
Bienerthova předloha, jež hřešl proti úplně
rovnoprávnosti českého národa s německým,
jak ji uznávají základní zákony státní a proti
platnému zeesskému zřízení království českého
dává říšské radě rozhodovati o věcech, spada-
jících výhradně v právomoc českého sněmu,
užívá nad to i pověstného dvojiho lokte, měří
při navrženém zřizování nových správních ob-
vodů jinak nám a jinak Němcům, snažíc se vy-
tvořiti co možno nejvíce úřadů německých, aby
zaopatřila ve státních službách poměrné více
Němců, než Čechů. Vizme poměry obyvatelstva
v navržených krajích.
#15
alto_textblock
#15
Mataja o poštovním výnosu.
#16
alto_textblock
#16
Odborový přodnosla dr. Mataja: Slavná sněmov-
no! Predevším podotýkám, že pojímám svůj úkol
nyni v mnohém užším smyslu. Nemyslí, že nyní
nadešla doba a přiležitost, abych úplně a v plném
rozsahu pnomluvil o tomto výnosu, svědčícím. praž-
skému ředitelstvi pošt a telegrafů a jej odůvodnil.
Posl. Fresl: ...a obhajovali jej budete.
Dr. Mataja: ..a abych jej hůjil.
Nemystím, že jest k tomu nyní vhodná doba, poně-
vadž slavná sněmovna jedná konečně o mnohen
významnějších a důležitějších pledmětech.
Posl. Choc: Nemůžele výnos hájiti, prolože
nedá se hájiti.
Posl. Švejk: Vše se dá hájštil
Předseda: Prosím, aby řečník nekyl vyru-
šcván.
Dr. Mataja: Prolesluji jen proti poznámee
předešlého pana řečníka, že v provádění poštovníh
výnosu zavládla nějeká nepoctivost nebo vědomá
neupřímnost.
Posl. Fresl: Bylo to darebáctvíl
Dr. Mataja: Proti tomu musím se co nejroz-
hodněji ohraditi.
Posl. Fresl: Marně se chražujete!
Dr. Mataja: Věcná podstuta jest osfatně jed-
noduchá a nebude, jak myslím, každému nepředpe-
jatému tak těžíco ji posouditi. Náš jazykový výnos
vyslovuje skutečně, že v oboru služebním u ředitel-
ství pošt a telegrafů má býti směrodatným stav, jak
existoval po stránce jazykové 1. ledna r. 1907. Totěž
platí, jak se ve výnosu dále uvádí, pro styk a pod-
řízunými poštovními úřady a zřízenci. Výjimka jest
přípustna jen potul, pokud v té příčině jde o poštov-
ní úřady III. třídy a pošťovny. Podotýkám, že ve
výnosu se nepraví, že mají nastali výjimky. Naopak
praví se v něm, že výjimky jsou přípustny. Proto ne-
byla by, kdyby nebyla bývala dovolena ani jedna
významná výjimka, ještě oprávněná výtka, že vydal
jsme nařízení, nebo učinili jsme opa tření proti zněn
a duchu výnesu. (Souhlas na levici)
Posl. Fresl: Nemáte vůbec vydávati výno
jenž odporuje státnímu základnímu zákonu. Mál
stální základní záken zachovávati!
Dr. Mataja: Ostatně podotýkám, že mim
směrodatný výnos
#17
alto_textblock
#17
I. Kraje české.
1. Boleslav M1. Nový kraj má mít
338.701 obyv., z nichž 337.020 (99.59) Čechů,
1681 (0 59) Němců.
2. Čáslavský kraj má míti 274.024
obyv., z nichž 273.614 (99.859) Čechů, 410
(0.159) Němc.
3. Královéhradecký kraj má míti
287.533 obyv., z nichž 283.564 (98.621) Čschů,
3969 (138%) Němců.
4. Chrudimský kraj má míti 379.681
obyv., z nichž 378.031 (99.579) Čechů, 1650
(043) Němců.
5. Jičinský kraj má miti 323 927 obyv.,
z nichž 319.832 (98.74) Čechů, 4095 (1 269)
Němců.
6. Klatovský kraj má míti 200.056
obyv., z nichž 196955 (98.459) Čechů, 3101
(1.559) Němců.
7. Písecký kraj má míti 308.190 obyv.
z nichž 307.511 (99.78%) Čechů, 679 (0.229)
Němců.
8. Pražský kraj má míti 510.728 obyv.,
z nichž 497.956 (97.504) Čechů, 19.772 (2.59)
Němců.
9. Slánský kraj má miti 326.335 obyv.,
z nichž 324 321 (99.38%) Čechů, 2014 (0.629)
Němců.
10. Táborský kraj má míti 332 626
obyv., z nichž 332 210 (99.87%) Čechů, 416
(0.139) Némců.
II. Smíšené kraje.
1. Budějovický kraj má míti 202.012
obyv., z nichž 142.660 (72.62) Čechů, 59.352
(29 381) Němců.
2. Lanškrounský kraj má míti 134.066
obyv., z nichž 47.645 (35.549) Čechů, 86,421
(64.46) Němců.
3. Mostecký kraj má míti 125 194
obyv., z nichž 32.879 (26.269) Čechů, 92.315
(73.74990) Němco.
4. Plzeňský kraj má míti 264.054
obyv, z nichž 196.625 (74.46%) Čechů, 67.429
(25.54%) Němců.
III. Německé kraje-
1. Chebskýkraj má miti- 500. 25
obyv., z nichž 2165 (0.43) Čechů, 498 591
(99 579) Němců.
2. Krumlovský kraj má míti 179.709
obyv., z nichž 5742 (3.206) Čechů, 173.960
(96.809) Němeů.
3. Liberecký kraj má míti 395.578
obyv., z nichž 6332 (1.60%) Čechů, 389. 2.46
(99 40%) Němců.
4. Litoměřický kraj má mlti 492 483
obyv., z nichž 21.031 (4 276) Čechů, 471. 402
(95.73%) Němen.
5. Trutnovský kraj má mini 183 59
obyv., z nichž 5705 (3.119) Čechů, 177. 887
(96 899) Němců.
6. Žatecký kraj mů miti 260 80
obyv., z nichž 5565 (2.139) Čechů, 255 235
(97 879) Němcu.
Neroxnost dělení je pakrna především v tom,
že v českých krajích, v nichž vnitřní úřado-
vání má však býti oboujazyčně, má utonouti
pouze 30.707 Němců, kdežto v německých
krajích, jež ve vnitřní službě budou ryze něme-
cké, utone 46.540 Čechů. Ve čtyřech smíšených
krajích, v nichž bude aspoň polovina úřadníků
německých, má býti 419.809 Čechů a jen
305.517 Němců. Ponövadž polovina úřadníků
ve smíšených krajich bude německá, můžeme
k šesti německým krajům připočitati dva smí-
šené, takže německým úřadníkům dostane se
osm krajů, českým dvanáct. A dle toho jeden
český kraj připadne na 327.508 obyvatelů če-
ských, ule jen na 292.127 obyvatelů něme-
ckých.
Ještě nápadnější jest přízeň, prokazovaná
kandidátům přištích německých úřadů v Če-
chách při okresních hejtmanstvích a okresních
soudech. Příště má býti v Čechách 115 okres-
ních hejtmanství; z nich má býti ryze
neb převahou německých 47 a pouze 68 če-
ských. Dle poměru obyvatelstva 62.71 : 37.29
mělo by býti českých hejtmanství aspoňí 72% na
zaupatření německých úřadníků dáne však
Němcům o čtyři hejtmanství vícd, než nač mají
právo.
Všech okresních soudů má býti pří-
ště 238 (mimo Prahu). Z nich má býti 99 něme-
ckých, 139 českých. Dle poměru obyvatelstva
náleželo by Němcům nejvýš 89 okresních sou-
dů, takže se jim přidává na úkor úřadníků če-
ských celých deset okresů. Takové jsou čísel-
né důkazy Bienerthovy rovnoprávnosli.
#18
alto_textblock
#18
neexistuje vůbec tak zvaný tajný
výnos,
jak se zde uvádělo. Nevydali jsme ke směroda lněm
výnosu vůbec dnlsflto prováděcího výnosu, také jsm
k tomnu neměli příčiny.
Posl. dr. Kramář: Ale ústní pokynyl
Dr. Mataja: Ale, prosím, nepopírám jistě
ničeho. Dali jsme ovšem presidiu požtovního
tolografního řediložství v tak choulostivé a zá-
važné záležitosti nějalké instrukca o výkladu
provádění výnosu. (Hlučné výkřiky Čechů: Tak
ledy l
Tylo vysvěllivky chtějí připustili výjimky, n
něž se ve výnosu pomýšlí, nechtějí je naprosto zne
možnili, ale chtějí je ovšem omeziti na případy, kne
se vyskytuje reální potřeba a kde jest to v souhlas
se směrodatnou zásadou, zásadou o rozhodujícín
prvém lednu 1907. V tomto smyslu byly ostalně vy-
dány předpisy, jež nejsou ani bezpodminečnými.
nýbrž bylo nařízeno prenidiu ředitelství, aby tako-
véto výjimky připouštělo(!) při poštovních
úřadech 3. třídy potul, pokud právě existuje jazykovi
potřeba.
o
Ze by talové osoby, kleré jsou i oficianly a slo-
žily již odbornou zkoušku německým jazykem, bu-
dou konečně také s to, rozuměti německému výnosu
v týchž služebních záležitostech (Souhlas na levici.)
to dle našeho názeru nemůže činili zvláštních obtíži
#19
alto_textblock
#19
Výrok o »připuštění« češilny!
#20
alto_textblock
#20
Pro ostatní osoby jsme beze všeho prohlá-
sili, ža ze připoušií(D), aby korespon-
dovaly s ředitelstvím česky.
Hlučné výkřiky u Čechů: Pliponští sel
V Čechách se připouští! To si nedám
lIbiti, to jest urážkou pro násl (Trvalý
hluk. Předseda prosí o klid.)
Dr. Mataja: Dále jsme dali ředilelstvu pokyn
aby u poštoven, které se nalézají v českých služeb
ních místech, předpokládalo se užívání če
ského jazyka za přiměřené. (Výkřiky
Čechů. Trvalý hluk.)
Předseda oznamuje, že nejblíže zapsaných
8 řečníků pro vzdalo se slova a udílí slovo posl
Pattaio vi. (Trvalý velký hluk a výtstiky Čechů
Hlučné výkřiky českých radikálů: Pryč s Ma
ajo ul)
Posl. dr. Paltai praví, že v nynější době jd
NNěmcům výhradně jen o to, aby chránili němeclv
a aby zachovali je boze všcho omezení a seslabení
(Pochvala) a aby ostatní národnosti se oproti tomu
vyvíjely ve svém oboru. Jen tímto způsobem můz
nastati ml.
Reaguje na námitky, učiněně proti rozdělen
okresů a zdůrazňuje, že nejedná žádná národnos
ve svém zájmu, pokouší-li se prováděli neoprávněný
nátlak. Jestliže země navrženým způsobem bude roz-
hraničena, naslane také v zemi mír.
Obírá se dále českým požadavkem, aby česko
děti ve Vídní česky byly vychovávány a zdůrazňuje
že tento půžadavek nemůže za žádných okolnost
býti splněn. (Hlučný odpor a četné výkriky u Čechů.
Posl. Romanánk vítal by němocko čoské vyrov
nání, avšak cesta, nustoupená ministerským předse-
dou, nedostačuje, neboť k míru v Rakousku jes
třeba urovnati národnostní spory ve všech zemích
Rusevé soudí, že jen všecbecným vyrovná ním a m-
rem může býti zabezpečena existence a klidný rezv
Rakouska.
Domnívají se také, že takového cíle lze mnohen
snadněji dosíci a nemohou proto souhlasiti se vče-
rejším prohlášením ministerského předsedy. (Sou
hlas u Rusů.)
Pusl. Glabiňski prohlašuje jménem polského klu
bu, že dle jasných ustanovení platné ústavy patř
řešení a zákonná úprava národních a jazykových
sporů, vyskytujících se v jednollivých královstvích
a zemích, do působnosti zemekých sně-
mů, nikoli však do působnosti ríšské rady. (Hlučný
souhlas.) Polský klub trvá od počátku ústavního ži-
vota v Rakousku na tomto zásadním stanovisku
ohražujeme se s největším důrazem proti tomu, pravi
řečník, aby z prohlášení ministerského předsedy
ze zálorných osnov, jim předložených, byl odvozo-
ván nějaký praejudic pro jiná královsiví a země a
vůbec pro budoucnost.
Nepotřebujeme teprve ujišťovati, že v povšech
ném zájmu státním nám na tom co nejvřeleji zá-
leží, aby pracovalo se o sblížení svářících se stran
v království českém a že jsme vždy ochotní, poku
jest na nás, všemožně k tomu přispěti. Prato nebu-
deme, cvšem zdůrazňujíce rozhedně své zásadní
ohražení, klásti v této sněmovně žádné překážky
projednání a rozřešení této veledůležité záležitost
pro království české. Nechceme si však zahrávati při
projednávání životních zájmů jiných národů rakou-
ských na rozhodčí soudce, nýbrž chceme spolupůso-
híti jako dobří přátelé, ovšem s tou podrnínkou, ž
zástupci obou zúčastněných národů podrobí se v tom-
to případě výjimečnému projednání těto záležitosti
v říšské radě a svoli tam k navrženě úpravě svých
národních záležitostí říšskou radou. (Hlučná pochvala
u Poláků.)
Rolování bylo na to přerušeno. Konec schůze
v 61/2 hod. večer
Příšti schůze zejtra v 11 hod. dopol
#21
alto_textblock
#21
Politické zprávy zahraničně.
#22
alto_textblock
#22
V Praze, 4. úmora.
#23
alto_textblock
#23
Ino
#24
alto_textblock
#24
Krise anplického parlamentu.
Londýnské listy, zejména »Daily Chronicle«,
tvrdí, že je nezbytná krise vlády a že tři ministři
odstoupí. Pro požadavky na loďstvo vznikly velká
rozpory, Někteří ministři a to státní tajemník pro
Indit Morley, ministr finaneh Lloy dGeorg
a ministr obchadu Church il, pokládali pro-
gram admirality olstavbě nových lodí příbiě daleko-
sáhlým. Proti tomuto programu se namitá, že lodi
se staví rychleji, nežli je možno opatřiti je vy-
cvičeným mužstvem a že podání programu o roz-
sáhlých stavbách lodí právě v té době, kdy angli-
eký král navštiví Berlln, špatně by působilo n
tuto návštěvu.
*
#25
alto_textblock
#25
na
#26
alto_textblock
#26
vbi