Ročník XXXXIX.

V Praze, ve čtvrtek 4. února 1909.

Číslo 35.

Na ranní a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsle na čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsie 5th na čtvrt leta . . . . 7 K (2h ve filiálkách- na měsie. . . . . . 2 K 30 h Poštoui na měsle. . . . . . na čtvrt leta . . . . 9 K 60h s dvoji zásilkou na měsle. na čtvrt lota . . . . 11 K d

.

p

Prni

NI

dání

ST

V drobném prodejit ranní čislo o sobě . . za sh večerni . . . . . . . za 4 b Ve filiálkách na venkově ranul čislo . . . . . . . 10 k večerní . . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově napřed Předplaceni a inserty administrace v Marianské ul., b. Tam nacházejí ze těš redaken. tiskárna a sxpedine „Národních Listů“ Rukopisy so novracejl.

Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“.

Z tábora českých poslanců. Z Vídně, 4. února. Včerejší sehůze Svazu poslanců českých nezúčastnil se bar. Bienerth nýbrž ministr dr. Žáček.

Němečti poslanci a jazykové osnovy. Z Vídně, 4. února. Výkonný výbor něme- ckých stran svobodomyslných vyzval poslan ce německé z královstvi české ho by formulovali své stanovisko k jazykovým osnovám Bienerthovým pro království české jak po stránce positivní, tak po stránce negativní, aby plenum německých po- slanců svobodomyslných mělo podklad pro svoje debaty. Formulováním stanoviska toho pověřen byl posl. dr. Urban. Záležitost poštovních ambulančních úřadníků českých. Z Vídně, 4. února. Dnes uveden delegšt pošlovního spolku p officiál Pánek poslancem Čechem k bar. Bienerthovi a správci ministerstva obehodu Matajovi ve příčině pražských ambulaněních úřadníků, dojíždě- jíclch do Chobu. Vláda lprohlásila, že trvá na smlouvě uzavřené s maji- telem domu v Chebu p. Rothem a že ne- hodlá od ni odstoupiti. Dále prohlásil vláda, že ambulančnímu úřadnictvu dostane se nejrozsáhlejší ochra ny a že se na rozdělení vlakových pošt Praha Cheb nikterak nepomý šlí, ježto není pro to žádných důvodů služeb- ních. Zástupce spolku jednal pak s četnými po- slanci všech klubů českých.

Také Azev zatčen. Z Petrohradu, 4. února. (»N. Wr. Tgblit.«) A zev, jenž zradil náčelníka tajné policie Lo puchina, byl včera ráno zatčen a bude po- staven před vojenský soud. Zprávy o jeho zalčení způsobily v dumě veliký rozruch.

Z úřadního věstníku. Z Vídně, 4. února. (K. k.) »Wien. Ztg-« oznamuje: Císař udělil rozhodnutím ze dne 23. ledna t. r. titul dvorního rady bez poplatko vrchním inspektorům technické finanční kontroly Emilu Korábovi a Ottovi Kühnelov v Praze, kteří z vlastní žádosti vatupují trvale do výslužby.

Nový branný zákon. Z Vídně, 4. února. (K. k.) »Fremdenblatt« píše: V těchto dnech započaly v říšském ministerstvu vojenství schůze ko- mise, která se skládá ze zástupců řišského ministerstva vojenství a obou ministerstev ze- měbrany. O účelu těchto schůzí se dovídáme Nový branný zákon je, jak často již prohlášeno, v návrhu již od r. 1904 hotov Byly ovšem sbírány neustálé nové zkušenostia získávaly se tím nové jmpulsy. Při tom musí tato zákonná osnova vojenskými ministerstvy býti cho- vána neustále pohotově, aby každé chvíle mohla se předložiti zákonodárným sborům. Nynější po- rady mají tudíž za účel pouze třibiti názoryo oné části nového branného zákona, která na základě dat sebraných v poslední době mohla by býti podrobena eventuelní změně. Nemají tudiž tyto schůze aktuelního ani rozho- dujícího významu, ani není právě zvláštního dů vodu ku předložení nového branného zákona.

Dementi.

Z Říma, 3. února. (K. k) »Tribuna« píše- Jeden večerní list oznámil, že ministr zahranič-

ních záležitostí Tittoni žádal ministerského před- sedu Giolittia, aby nesvolával sněmovny, jinak že by mu dal svoje portefeuille k disposici. — Můžeme ujistiti, že zpráva tato není pravdivou. Výbor řecko-východního srbského sjezdu cír- kevního obrací se na císaře. Z Pešti, 3. února. (K. k) Uh. tel. kor. kanc, sděluje: Výbor řecko-východního srbského církevního sjezdu v Karlovcích zaslal císaři, jakožto nejvyššímu ochranci srbské církve a srbské autonomie, list, v němž stěžuje si, že v obžalovacím spisu za procesu proti velko- srbskému hnuti popírá so srbská ná- rodnost a její ústavou zaruče ná práva, a obražuje se dále proti názoru, ja- koby používání cyrilského pisma, znaku a jiných odznaků srbského metropolity bylo no- vinkou, vzniklou z velkosrbské propagandy Dále se připomíná, jak bolestně dotklo se srbských vlastenců, že byly autonomní orgány srbské církve obviněny z účasti na velkosrbské propagandě, která prý čelí proti celistvosti uher- ského státu. List tento bude císaři dodán pře depsaným způsobem.

Král Menelik Z Říma, 3. února. (K. k.) » Agenzia St- fani« dovídá se z Adis-Abeby: Stav něgušův je trvale velmi vážný. Vládní záležitosti úplně odpočívají.

Krise na Balkáně.

Trojspřež, dar ruského cara korunnímu prine srbskému. Z Bělebradu, 3. února. (K. k.) Dnes byla sem z Petrohradu přivezena trojka, kterou car Mikuláš daroval korunnímu princi Jiřímu za jeho petrohradského pobytu.

Ruský sprostředkovací návrh. Ze Sofije, 4 února. »Vossische Ztg « sdě- luje: Text ruské noty, velmocem zaslané, neshoduje se vesměs v jednotlivostech se zně- ním, které rozšířeno bylo petrohradskou telegra fiekou agenturou. Pravíť se v úvodě k notě »Rusko stará se stále o zájmy Bulharska.- Ve příčině půjčky praví se: »Výpůjčka, která by nepřesahovala 82 mil. franků a která by se převzala ve stejné úrokové míře, jaká jest na trzích evropských nebo v úrokové míře nižší, mohla by se umístiti vRusku«. Dále praví se v notě: »Jakmile dojde k do- hodě na tomto podkladě, Rusko navrhne Turecku a velmocem uznání ne- odvislosti Bulharska, zároveň pak navrhne titul pro bulharského suveréna.« M Z Kolína nad Rýnem, 4. února. »Kčl- nische Zeitungu« telegrafuje se z Petro- hradu: V ruských vládních kruzích soudí se, že ruský spro středkovací návrh ke shodě mezi Bulharskem a Tureckem podslatně přispějea že tím na východní straně Balkánu normální poměry budou obnoveny. Turecká odpověd dosud se očekává. Potlačení boykotu na ra- kouské uberské zboží považuje se v ruskýeh vládních kruzích za nový úspěch politiky ba- rona Aehrenthala a za další krok k zabezpe- čení míru na Balkáně. Z Petrohradu, 3. února. (K. k.) V někte- rých listech zahraničních vyskytly se o návrhu. aby Rusko převzalo finanční sprostředkování v turecko-bulharském sporu, úvahy, v nichž poukazovalo se na domnělý úmysl ruské vlády. aby použila své sprostředkovací úlohy k usku- tečnění svých zvláštních politických záměrů na př. k rozřešení dardanelské otázky

ve prospěch Ruska. Petrohradská te- legrafní agentura je zmocněna prohlásiti co nejrozhodněji, že Rusko svým návrhem chce pouze zachování míru a že ruská vláda nikterak nemá úmyslu spojiti jej s některým po žadavkem v dardanelské otázee ani vůbec se žádnými jinými zvláštními úmysly Rakousko-Uhersko proli ruskému sprostředko- vacímu návrhu. Vídeňská vládě blízká „Allg. Ztg.“, které zejména také ministerstvo zahraničních záleži- tostí často používá k vypouštění politických „ba- lonů na zkoušku“, oznamuje právě: „Vysoce pestavená diplomatická osobnost učinila našemu zástupci tato zajímavá sdělení: Ruský návrh, obsahující nový způsob uspokojení tureckých požadavků Bulharskem, nedošel sehvále- ní Rakousko-Uherska a nebude s ch vá- lomn ani Německem. Obě tyto moe naopak ruský návrh přimo zamitly Rakousko-Uhersko a Německo, odpovídajíce na ruskou nótu, ktorá jim v neděli ruskými zá- stupci dodám byla, prohlásily, že ne- učiní žádného kroku, kterýmžby bulharské vládě přijetí ruskéh návrhu doporučily“... To znamená ovšem, že byl již dán Bulharsku pokyn, a b ruského nabídnutí nepřijímalo že velevyslancové rakousko-uherský a německý také turecké vládě poradí, aby ru- ský návrh s díky odmítla. Ve výkladu jenž ke zprávě shora uvedené je připojen, praví se, že Rusko svým nejnovějším návrhem toliko zlepšíti chce svoje postavení v Bulharsku, b že chce Bulharsko svým dlužník em učiniti, aby je učinilo na sobě zá- vislým. Prostě řečeno: že chce ruská vláda Bulharsko z dosavadního spojeneckého poměru k Rakousku vyrvati a k sobě zase připoutati, proti čemuž se ovšem Rakousko-Uhersko musí opříti. Rečený vládní orgán vídeňský sděluje dále, že ruský návrh v Cařihradě při dalším projednávání věci s velkými obtíže m so setká, ježto prý Turecko hotových peně potřebuje a nikoli nějakého jenom odepsán dlužné válečné nahrady, kteréž by beztoho v bec nikdy nezaplatilo. Za to konstatuje týž or- gán, že Anglie ruský návrh ihne schválila a že celým vlivem svým usiluje aby joj Turecko boz obtíží a odporu přijnlo.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (Schůze 131.) Ve Vídní, 4. února. (Zvl. lelef, zpráva »Nár. Listů«.) Za naprostého klidu, ale také za na prosté netečnosti celé sněmovny zahájena byla dnes rozprava o věerejším proje vu bar. Bienertha ve příčině jazykových osnov pro království české. Naše velejnost nemůze si učiniti představu o nedostatku zájm u s no- movny pro tuto debatu. První řečník něme cký dr. Urban, náměstek nejvyššího maršálka v krá lovství českém, měl praskrovné posluchač stvo, daleko menší, než první řečník proti předloze jazykové dr. Masaryk. Pozoruhodným jese prohlášení, kterým zakončil dr. Urban výkladly své, pravě, že nebudou-li jazykové osno vy zlepšeny pro Němce, tito všemi pro středky je zmaří. Po něm ujal se slova mluvět české strany agrární posl. Bukvaj. Schůze trví dálo, příští bude zejtra. Po posl. Bukvajovi prorluvil německý radiká Pacher, po něm pak starosta lublaňský Hribar.

Ze solůze klubovnícli předsodů poslanecká zněmovny. z Vídně, 4 února. (K. k) V dnešní schůzi před sedů klubů jednáno bylo o včerejších událostech poslanecké sněmovně. President dr. Weiskirch- ner dolazuje na základě jednacího řádu, že jeho po- stup byl úplně správný. Bylo mu oproti návrhům Udržala a Kischmayera, aby ihned zahájena byla rozprava o prohlášení vládním, jasno, že na jedně straně dlužno pilné návrhy podle jednncího řádu ne- prodleně projednávati, na druhé straně však že j e st podle jednacího řádu přípustno, aby prohlášení vládním rebo o odpovědi na interpelaci byla neprodleně zahá- jena rozprava. Poněvadž soulěž slov „ihne a „neprodleně“ není v jednacím řádu rozřešena. odvolal se ku poslanecké sněmovn jako ku příslušnému interpretovi a d hlasovali o návrhu na okamžité zahájení roz- pravy, odstaviv všechna ostalní přání. Posla necká sněmovna schválila návrh takřka jednomy sl- ně a následkem toho byl povinen, aby rozpravu za Předseda poukazuje na precedenční případy upozorňuje zvláště na to, že ve schůzi dne 17. listo- padu 1903 podal poslanec Fresl návrh na zahájení debaty a přes to, že bylo tehdy podáno 53 pilných návrhů, nechaly se návrhy ležeť a ihne začala debata. Co bylo pánům správným roku 1903, mohlo by jim býti správným také roku 1909 Předseda podotýká konečně, že dle § 69. řádu jedna- cího shledává nepřípustným, aby za de- baty o vládním prohlášení Byl podán ně- jaký návrh. Místopředseda dr. Steinwende prohlašuje, že je správno, že za debat o odpově- dech na interpelac e nesmí býti činěny návrhy. nenahlíží však, pročby se tak nemohlo s táti za debaly o vládních prohlášeníchz Ostatně upozorňuje, že podobný návrh by neměl na- dějo ve výsledek, kdyby Čechové nebo Němci z Čech proti tomu zaujali stanovisko Posl. Choc připomíná, že předseda hr. Vetln měl při pilných návrzích jinou praxi, než předseda dr. Weiskirchner, poněvadž hr. Vetter pilné návrhy odstavoval. Uvedené precodenční případy jsou právě z doby, kdy byly pllně návrhy odstavovány. Ježto nyní jednací řád opětně jinak se vykládá, mají právo opřiti se tomu ti, kdož zastávali dřívější výklad. Přodseda dr. Weiskirchne r podotýká, že ze slenografických protkolů je zřejmo, že tohdy nebyly pilně návrhy odslavovány. Ostatně není níkterak vá- zán postupem svých předchůdců. Poslanci dr. Adler a dr. Gessmann schva luií úplně jednání předsedovo a uvádějí, že čeští ru- dikálové sami byli pro návrh na okamžité zahájen debaly. Posl. Seitz polemisuje s posl. Chocem a pro hlašuje, že jeho strana musí se co nejrozhodněji ohra diti proti tomu, aby se proti pestupu, který se n líbí někleré straně, demonstrovalo útokem na nervy a zdraví oslatních členů sněmovny a všech osofi, kte ré jsou povinností nuceny býli v zasedací síni. Posl. dr. Kramář prohlašuje, že včerejší roze- chvění ve sněmovně bylo způsobeno pové s t mi že za usnesené debaty bude učiněn ná- vrh a že debata bude považována za první čtení. Předseda věak prohlási sám na dotaz, že není návrhů. Musí tudí zdůrazniti zeela korrektní jednání před- sedov o po této stránce a považuje debalu tutoz nejvýš naléhavou a žádoucí Míslopředseda posl. Pernerstoríer praví, že se mu nedostává parlamentního výrazu, aby charakle- risoval včerejší události, ačkoliv jeho strana stojín stanovisku, že v daném případě musí sáh nouti k rovolučnímu násilí.

hájil.

Posl. dr. svob. p. Chlari prohlašuje, že cel poslanecká sněmovna uznala včerejším svým usnese- ním důležitost vládních předloh. Jest otázkou, co se má nyní státi, zdali pilné návrhy mají býti dále pro- jednávány a vládní předlohy odstaveny o Sesl az osm neděl? Řečník táže se předsedy, co hodlá uči- niti, aby byla zabezpečena dělnost parlamentu President dr. Weiskirchner podává resum dosavadních výkladů v tom smyslu, že převážná všt- šina stran, zastoupených na kenferenci předsedů, schválila svůj včerejší postup. Konference předsedů se pak přerušuje do 2. hod. odpol,

Ministr dr. Ant. Rezek

Včera zesnul vynikající muž českého ná- roda dr. Antonin Rezek. Dávno již nežil svělu, než jen silou tělesného organismu, zůstavší mu, když silný duch jeho zachvácen byl útokem, který si často vybírá právě mozky nejskvělejší: útokem mozkové choroby, proti níž není léku ani obrany a která je aspoň milosrdná, nepůso- bíc svoji oběti žádných bolestl. Málo je mužů, které vlastní síla duševní, schopnosti a energie v mysli jinošské dřímající, přes původní jich určení dovedla na dráhu vědy a bádání. Rezek náleží mezi ně. Jindřichohra- decký rodák, 13. ledna r. 1853 spatřivší světlo světa, vychodil tam školu obecnou a šel potom k řemeslu. Učil se hodinářství. Láska k učení, touha po vzdělání, sny o krásné, skvělé budoue- nosti připoutaly Rezka k vyššímu vzdělání : ab- solvoval studia gymnasijní i historický odbor filosofické řakulty na universitě pražské. V roee 1875 byl již asistentem archivu musea králov- ství českého a stál již pevně ve vědecké práci. Zároveň zahájil činnost literární: v »Lumiru« v »Časopise českého musea«. Za tři léta pro- nikl a uplatnil se tak, že v r. 1878, jsa již rok suplentem reálky karlínské, stal se i docen- tem jednoho z nejvýznamnějších oborů univer- sitního sťudia na fakultě filosofické: dějin ra- kouských. Jako habilitační práci předložil svůj spis o dějinách panování Ferdinanda I. Toto dílo má vedle vědeckého významu svého též osobní smysl pro autorskou postavu Rezkovu, ukazuje, kam snahy jeho směřovaly. Chtěl, tot jisto, napsati dějiny národa českého, počínající tam, kde Palacký přestal. Tento úkol, kterýs Rezek dal sám, z vlastního popudu vnitřního, tvoři pak hlavní sloup jeho snah, působnosti práce, Řadou vynikajících monografii vystihl popsal první epochu panování Habsburků ve státě českém, zejména ve století XVI. Vydal spis o konflskaci českých statků r. 1547, o úkladech bavorských proti Ferdinandovi 1 o českých sněmech XVI věku, o volbě Ferdi- nanda I. králem českým a o habsburských snahách o státní sjednocení útvarů státních, nad nimiž panovali. Později probádal Rezek, svoje práce přeru- šivší jen v době okkupace Bosny, jíž se súčast- nil jako voják, náboženskou otázku českou od doby, kdy vydán byl toleranční patent; výsle- dek těchto studií sepsán je v jeho knize »Dě- jiny prostonárodního hnutí náboženského v Če- chách.« V letech osmdesátých velký význam v šir- ších vrstvách občanstva českého měla Zapova »Českomoravská kronika«. Když přestala vychá- zeti, bylo pronikavě žádáno její pokračování Rezek se ho ujal a vypsal tam způsobem, který

Z kulturní ciziny.

Co se čte na ruské vesnici? Řada provinciálních ruských listů zabývala se v poslední době touto otázkou, zajímavoua důležitou z ohledů všeobecného vzdělání a po- litického uvědomování, o němž arci teprve v po- sledních třech letech mohlo a vlastně smělo se začít mluvit. Podnět v tom směru dala »Perm- skaja Zemskaja Nědelja«, jež prací celé skupiny učitelů permské gubernie mohla uveřejniti výběr číslic, osvětlujícíeh tuto otázku dosti podrobněa jssně. Statistika, pořízená ochotnými amatery, ukazuje nade vši pochybu, že i množství no- vin, časopisů různých periodických vydání, do- cházejících na ruský venkov, v posledním pěti- letí stoupla i v nejzanedbanějších újezdech jmenované gubernie nejméně o 100 procent, ale také o 200, ba 300—350 procent. Toť výsle- dek války rusko-japonské a následujících bez- prostředně po té dvou revolučních let. Statistika pečlivě sestavená vypočítává řady číslic, týkající se jednollivých újezdů, volostí, ba i jednotlivých vesnic, i průměr ukazuje, že na každou ves připadají nyní až 3 exempláře no- vin, lidového listu nebo jiného laciného časopisu (z listů literárních nepřekonatelná jest stará známá »Niva« svým velikým rozšířením). Co se týče peněžních nákladů na tyto literární polřeby ruské vsi, vypadá na každou hlavu gra- motnou (negramotní jsou z toho počtu vy- loučeni) přibližně 12 kopějek ročně. Ze všech těchto výpočtů úmyslně je vyloučeno samo gu- bernské město Perm, aby číslice udávaly ni- čím nezbarvený obraz pouhého venkova. Vý- sledky jsou arci dosud chudičké, zvlášť u srov- nění s obdobnými poměry třeba jen u nás, v Německu, ve Švýcarech, v Anglii, kde každá dělnická rodina abonuje si několik listů, poli- tických i nepolitických, ale vzhledem na utěšené stoupnutí literárního a politického interesu právě v posledních rušných letech lze chovati nejlepš naděje do budoucnost.

Svrchovaně zajímavý jest tu ještě jeden moment, jehož nesmí býti zapomínáno: poli- tický směr listů, které si dobývají největšího zájmu na ruském venkově. Tu nebudou asi poměry v každé gubernii stejné a skutečně někde převládají listy směru pokrokového a li- berálního, jinde zas pravého, konservativního, ba krajně pravého. Ale všude je zájem pra- nepatrný pro listy — mimo strany stojícI, t. zv. nestranné, anebo si chtějíeí aspoň dodávati nátěr nestrannosti, lhostejnosti, či vlažnosti k akutním politickým otázkám a bolestem. Ruský mužík je hloubavý, do sebe uzavřený, nedůvěřivý cizím vlivům, není snadno jej pro něco nového získati, zainteresovati : ale jakmile se vám to podaří, je ten interes trvalý. stálý, inlensivní a soustředěný. Když se tedy ruský mužík začal interesovati o politiku, inter- esuje se se vším zájmem, jehož je schopen. a projevuje sklonnosti ke krajním směrům; co chce býti umírněné, nestranné, jíti prostřední cestou, to shledává polovičatým, neupřímným. Pro ruské politiky jsou to všecky momenty jež třeba bedlivě vážiti a počítati s nimi.

o

* .

V Brusselu zemřel 1. února Nestor hudebních kritiků belgiekých Eduard Fetis, stár 97 let. Byl až do poslední doby členem dozorčí rady brussolské konservatoře.

ne

Jindy a nyní. X Kšaft Jahna Konay. V knize Dětinský řápek vydané v Praze r. 1609, čte se výstražná rozprá vka. aby rodiče všecko dělem nerozdali a na sebe pama- tovali, vědouce, že nebývá každé dítě vděčné a že se o sešlého olce i ustaranou matku pak nestará. Nějaký velmi bohatý člověk rozženil své syny a všechen statek mezi ně rozdělil. Nenechal sobě nic. Synové ho zanedbávali, I vydlužil se ten slřec opu- štěný u jednoho kupce v nemalou summu peněza ty dal tajně do své trullice něsti. Svolav své syny na dobrou vůli, když pojedli, vešel do komory, chra- mostil se a chřestěl v těch penězích. Synové na otce nakoukali a poslouchati i viděli, že jest ty peníze do truhlice sypal a pilně ji zamekl. Avšak než se oni nadáli, zase peníze z truhlice vyzdvihl a tomu,í

byly, voplatil a donesl. I svolav syny, každému dal od své truhlice klíč jeden. Však i sobě jednoho klíče zanechal, aby mu tam žádný do ní nemohl. I řekl jim: Dědlcové a synové nejmilejší moji, otevřete po mé smrti truhlici. A najdele tam kšalt, vlastní mou rukou sepsný, z kteréhož porozuměti moci budele, jak mneho jednomu každému z vás jsem odká zal! Synové, domnívajíce se, že takové peníze ještěv truhlici zůstávají, velice otce pilni byli, šetřili, opa- trovali, pro tu naději všichni ho k sobě jeden přes druhěho zvali, ctili. Neb pravil, že nechce nic umen- šiti z těch věcí do smrti, které v truhlici má, tak aby zouplna, co komu náleží, dostati se mohlo. Kde prvé mu dávali polštář jeden, potom mu dávali dva v jídle, v pití, v oděvu, ve všem ho slušně opatřovahi. aby jen takových peněz po něm dostali. .. Po otcově pak smrti, otevřevše truhlici, nenalezli v nic nic ji- ného, krom čistou hrubou polici a kšaft v tato slova: Já Jan Konaxa kšařt činím, takový, k vejstraze jiným. Každý otec má se káti, synům svým ne všeho dáti. Neb jestliže to učiní, čehož jsem já zkusil nyní, musí jim v ruce hleděti, sám nouzi, bídu, trpěti. Kdo se pak tak nezachová, palice na něho taková, aby ní ubit byl, stuší, okolo hlavy a uší!... Toho když se jiní lidé dověděli, tomu se náramně divili a velice smáli, ale synvvé se pak hněvali, zlořečili a táli. Č Zibrt

Různé zprávy. — Tragadle žárlivesti v domě Pnocinlově. V domě proslulého hudebního skladatele Puccinia odehrál se román s tragickým koncem, jenž však bude mlti ještě dohru v soudní síni. Puceiní bydlí již po léta ve vesničce Torre del Lago u Viareggia, kdež má rozkošnou villu. Před sedmi lety zemřel ve vesnici chudý sedlák Manfredi a zanechal ženu s četnými dětmi v největší bídě. Aby vdově pomohl. vzaí Puceini jedno z dětí, tehdy čtrnáctiletou Dorii do svého domu, kdež byla zaměstnána jako panská. Divka vyvinula se zatím v krasavici a konečně zdálo se paní Pucciniové, že manžel její si krásné Dorie všímá více než je třeba. Došlo prolo mezi manželi k prudkým výstupům, při čemž Puccini svou cho marně ujišťoval, že žárlivost její je bezdůvodna. Asi před třemi měsíci vrátil se Puceini z koncertního tournée do Torre del Lago a když zvěděl, že za jeho nepřítomnosti se Doria roznemohla, byla však pone- chána bez lékařského ošetření, činil prolo své chot prudké výčitky a následek toho byl, že paní Pucci niová dívku okamžitě propustila. Krásná Doria vrá- lila se k matce. Náhlé propuštění zavdalo podnět k různým řečem, dívka byla obviňována, že s Pucci- niem održovala milostný poměr a paní Pocciniová prý sama způsobila rozšíření těchto klevel. Doria se

trápila tímto bezdůvodným podezříváním a konečně se otrávila sublimátem. Skonala po několikadenním hrozném utrpení dne 28. ledna, přísahajíc ještě na smrtelném loži, že jest nevinna. Sebevražda způso- bila velké vzrušení a nezůstala bez následku také na manželství Pucciniovo. Villa skladatelova v Torr del Lago jest nyní prázdná a uzavřena. Pucciní dl v Římě a choť jeho v Miláně, Matka nešťastné dívky podala na paní Pucciniovou žalobu pro pomlouvání její dcerv. = Roosevell jako alrakce v oirku. Z Londýna. 2. února. »Daily Telegraph« sděluje z Nov. Yorku, že ředitel cirku Allas v Bridgeportu, kdež tráví zimu také Buflalo Bill a Barnum a Bailey, psal presidentu Rooseveltovi a nabídl mu engagemení na třicel týdnů za honorář čtyřicet tisíc korun týdně. Ma předvésti skupinu, nazvanou »Rooseveltoví drsní jezdci «. Atlas uvádi v dopise, že je mu známo, že president již přijal místo žurnalistické, ale jeho engagement by mohl přijali jako vedlejší zaměstnání a dal by mu zařídili jeden svůj vůz jako redakční pokoj. = Starořímské lodi. Z Říma, 2. února. Konečnů má se nyní vážně přikročiti k vyzvednutí starořím- ských lodí, potopených v jezeře Nemi, o něž se již častěji děly pokusy. Gene alní ředitel slarožitostí po věřil technickou komisi zkoumáním projektů. Jde o dvě lodi římských císařů, ležící na dně jezera, nichž polápěči vypravují podivuhodné věci. Od zved- nutí lodí očekávají se zajímavé výsledky pro archae- ologii. = Kostelní zvon ukraden. Z Paříže, 2. února V malé vesnici Garrigues-Sainte-Enlalie spáchali ko- stelní lupiči zvláštní krádež. Vyplenili nejprve ollář a zmocnili se mešních rouch, uložených v sakristii. načež vystoupili na věž a odnesli kostelní zvon. Dle tíže zvenu byli zloději nejméně čtyři. = Výbuch v plynárně. Z Berlína, 3. února. V noci na úterek vybuchla v Telgte ve Vestfálsku plynárna. Budova jest úplně zničena a sousední domy silně poškozeny. Nezabynul nikdo. = Zbytečný poplach. Z Pešti, 3. února. Při včerejším představení v národuím divadle protlačil některý návštěvník, neznámo zdali náhodou nebo zůmyslně, ochranné sklo požárního automatu, čímž byl způsoben poplašný signál. Brzy přijelo před divadlo hasičstvo se stříkačkami, zjisíilo se však, že poplach je bezdůvodný. V divadle, jež bylo hojně navštíveno, nikdo o příjezdu hasičstva nevěděl. = Smrl z polknutí jehly. Z Berlina, 3. února. Vojín jízdního mysliveckého pluku v Langensalze, sloužící již třelí rok, spolkl nedávno jehlu necítil však žádných oblíží a konal již zase lehčí službu. Včera po obědě náhle pocítil nevolnost a klesl mrtev k zemi. Soudí se, že mu jehla při putování tělem vnikla do srdce.

= Rádění chorobné spavosti na Kongu Z Brus selu, 3. února. Belgický misionář Chappel podává z Haut Kassai zprávu o hrozném řádění chorobné spavosti ve státě na Kongu. V tomto dříve silně za- lidněném kraji nacházejí se nyní jen liduprázdné opuštěné vesnice. Obce ještě obydlené jsou ponejvíce v žalostném stavu. Obyvatelé, těžce nemoční a zchudli nechávají své chatrče rozpadati a pole zpustnouti. = Romantická milostná aféra. Z Londýna, 4 února. V Oswestry v severním Walesu byd elau své matky krásná devatenáctiletá miss Evelyn Hop- tonova, bohatá dědička a poručenka kancléřského soudního dvora v Londýně, jenž má v takových pří- padech velká práva. Mladá dáma zamilovala se do nosiče zavazadal Toma Jonesa a byla pak soudním dvorem, poněvadž jest katolička, dána do brusel- ského kláštera. Odtud však uprchla a milenci dali se na základě zvláštního povolení tajně oddati ve farním kostele v Moretonu. V Oswestry způsob i tento případ velký rozruch a novomanželé očekávaji v Angii velké tresty, stanovené na únos poručenky kanclěřského soudu = Zachránění trosečníci. Z Brusselu,3 února. Čírnáct mužů z posádky belgického parníku »Sambre« přibylo včera do Antverp. Sdělili, že špa- nělský parník »Teinidad« v noci na 27. ledna plní nevysvětlitelně klikatě, takže dvakráte vrazil do par- níku »Sambre«, načež plnou parou odplul. »Sambree se po několika minutách potopil, posádka však se zachránila v člunech, v nichž ji nalezli polozmrzlou a vyhladovělou lovci sardinek. Manevry »Trinidadue lze vysvětliti jen úplnou opilostí důstojníků. Španěl- ský parník byl zabaven. = Požár květinových člnnů v Kantonui. Z Hon konu, 2. února. Katastrofa při požáru květinových člunů v Honkonu měla větší rozsah než se z po- čátku sdělovalo. Z dívek, jež na květinových člu- nech jako tanečnice pečovaly o zábavu hostů, za- hynulo 560 v plamenech. Celkový počet obětí odha- duje se na více než 700. — V Kantonu žije asi čtvrt milienu lidí na vodě řeky Kantonu. Na malých sam- ponech, plochých a dvěma dlouhými vesly poháně- ných obytných člunech, žije pod ochrannou střechou rodina majitele člunu. Na tisíce takových člunů hem- ží se na řece. Vedle obyčejných samponů jsou t. zv květinové čluny s ozdobnými řezbami a nádhernými malovanými ornamenty pravými plovoucími paláci. V těchto květinových člunech hostí Číňan své přátele a dává si při hostíně hráti mladými divkami v ná- dherných oděvech. Loni v červenci byla plovouci obydli kantonská z větší části zničena tajfunem, na- čež byla znovu zbudována a nyní stala se opět oběl požáru. Oheň vznikl od lampionu a nastalou panikou byly záchranné práce velmí stiženr.