Vychází každý den mimo v neděli a svátek o 3. bod. odpoledni.

Předplicí se v adminietraci v Ostrovní ulici čislo 1508—11.

měaíčně . čtvrtletně půlletně . celoročně

v Praze: 1 *1. 10 kr. 8 „ 30 „ 6 „ 60 „ 13 „ 20 .

poftton: 1 zl. 36 kr.

Jednotlivá čfela 5 kr

8 nedělní přílohou 6 kr.

DOPISY rankované a podepsané přijímá z e <3. a. c e v Ostrovní ulici ČÍS. 1508—11.

Rukopieův nevracíme a nepodepeaných nedbáme.

REKLAMACE

nezapečeténé posýlány nefrankovány.

bucítež

Inseráty počítáme nejlevnčji.

ČÍSLO 29.

V Praze, v úterí dne 6. února 1894.

Ročník XXVI.

i A .blahobyt* evropský roste neustále. ! Anglie staví válečné lodě, Rusko staví vo- S—a. Není nezajímavým, přehlédnouti jenské dráhy, Německo minulého roku zvét-

Blahobyt evropeký.

hospodářský stav v Evropě, aby se nám spokojenost­ národů všech zemí odůvodnila a blahobyt evropský v pravém světle ukázal, Listy se napíšou nyní nejvíce o pomé- rech italských. Tato země citronů a pomerančů­ jest chudák vymačkaná jako upotŕe bený citron. Přejdeme-H jeu pozemkové a domovní dluhy — ukáže se nám jak Italie dělá pokroky a jak zkvétá — její dluh. Dluh pozemkový a domovní páčil se v letech 70tých na šest miliard lir, za de ■et let zkvótl na 6'8 a za druhých 10 let, tedy v roku 1892 — již na 97 miliard lir. Čítá li se jedna lira italská na dvě koruny a čtyry haléře — vypočte si každý, kolik má Italie jen pozemkových a domovních — dluhů. V témže poměru roste i říšský deficit roční. V roce 1892 byl deficit 48 milionů lír, roku 1893 40 milionů, roku 1894 rozpočtem­ (již vlastně loňského roku — proto že se rozpočet na budoucí rok projednává v roce dřívějším) na 50 milionů — a na budoucí rok 1895 mluví se o deficitu kolem 60 milonů lir. Přehlédneme li státní výdaje v jednotlivých­ zemích, tu se vynořuje obraz před oči ve velikém bohatství jednotlivých zemí a mocností. Státní výdaje ve Francii páčí se ročně na 62, v Prusku 43, Anglii 42, Itálii 38, Rakousku 34 a v Rusku na 23 marek na jednu hlavu občana. Na umoření, zúročení a správu státního­ dluhu vydává se ve Francii 22, Itálii 185, Anglii 15, Rakousku 12, Prusku 10 a v Rusku 6 marek ročně na hlavu. Spočítá li si každý obyvatelstvo těch zemí, vyjde mu obnos, jaký se ročně v nich vydává. Největší část výdajů pobití ve viech ze mích vojsko. Militarismus tlačí již národy jako můra — až к udušení. Státy pak potřebují­ vojska nutně — jednak nedůvěra jedné mocnosti ke druhé, jednak šířící se příboj anarchismu nutí jednotlivé mocnosti, aby měly stálou hotovost vojenskou pro vnitřní nepokoje připravenou, jednak mocnou­ sílu zálohy proti zahraničnímu nepříteli.­ Tím pak, že téměř rok co rok vojsko se routonožuje a vydání na ně stoupá, vzmáhá­ se všeobecná nespokojenost v lidu, které umí dobře využitkovati sociální demokracie a její bratr — anarchismus, A právé tento militarismus svírá právě ony vrstvy lidu nejvíce, které mají vlastné nejméně — rolnictvo­ a řemeslnictvo. Ovšem jest i prů mysl — a i ten velký přiměřeně stižen daněmi­ — ten však pracuje poměrně s mnohem­ menším vydáním nežli zmíněné stavy : rolnický a řemeslnický a s mnohem větším výtěžkem než zase tyto stavy

FEUILLETON. Ж Karlových Varů. Odsouzen li jsi, čtenáři milý, dopuště ním Božím, do města lázeňského Karlových Varů, staráš se jisté, čím se zaopatrili máš, abys v cizině nebyl bez potřeb, na které jsi v domácnosti svě tak uvyklým byl, že se ti staly druhou přirozeností. Peníze vládnou světem a proto bez nich nejezdi nikam, tím méně do světového místa lázeňského, bys přiměřeně stavu svému vystupovali a žiti mohl. К tomu šat, co nejlepší máš — a sice do Karlových Varů spíše zimní než letní (k vůli chladnému tamnéjšímu počasí) který zašli jako rychlozboži několik dní napřed,­ než sám jedeš, aneb do vlaku vezmi sebou a vydej se na cestu. V železniční stanici karlovarské shledáš celou řadu nádherných povozů, jednospřei ných i dvouspřežných, které se ti nabízeti budou ; vol vždy omnibus, který tě za né kolik desetníků právé tak rychle i s tvými zavazadly do mèsta asi 10 minut od nádraží­ vzdáleného doveze, jako předražený jedno- aneb dvouspřežný povoz. A do kterého­ domu ? O to měťs péči miti již před příchodem svým, bys nerozvahu svou draze zaplatili nemusel. Pamatuj si : Čím blíia léčivým pramenům, tím vše i byty jsou dražší ; Čím vzdálenější byty od pramenů (ku kterým každý sebe vzdálenější lehko dojde v čas), tím jsou lacinější. Karlovy

šilo stav vojska o 40 tisíc, v Rakousku uči něno ze zemské obrany stálé vojsko se tříletou­ službou. Tak se vkrádá do všech zemí jako démon zlý horečka militarismu, zatím co za zády vyrůstá saň všeobecné nevole a rozhorčení, a z jejichžto nozder srší jiskry bouření se a vzpoury. A protože duch zed nářství a liberalismu bére národům blahobyt duševní, zakládající se ve víře a ctnosti — pak ten uvolněný duch nespokojenců jak zuřivá šelma se vrhá na toho, kdo mu činí útok na kapsu polo- neb zcela prázdnou. První poprask strhl se na konci minulého­ století ve Francii následkem všeobecné bidy. Ve Španělsku praská to už néjaký čas, a v novější době v Itálii. A následky toho ? Boření oltářů, ale zároveň i trůnů. Ký div, že otrávený duch lidu odvrací se, jsa neustále к tomu štván, i od svých duchovních­ rádců, a to hlavně z té příčiny, že hlásají oddanost к vrchnostem a poslušnost­ naproti stávajícím řádům. ‘Lid si navykne­ v knězi viděti jen pomocníka oněch, kteří jej sužují. A když ten kněz nemá opory ani z této strany, pak se stává předmětem­ nenávisti a — pomsty. „Blahobyt* evropský vyciťuje citelně i převeliká část kněžstva, ale toto s Jobovou trpělivostí oddává­ se osudu a vyčkává — horších časů. Ačkoliv jest marným vzpírali se kroku vývoje věcí přirozeného, ačkoliv nelze bránili­ osudu v jeho postupu — myslí si někdo — přece zbývá naděje, že Ten, Jenž vše vede jen ku dobru člověčenstva, obrátí i tu bídu časnou mezi národy ku prospěchu je jich duševnímu. Snad převrat brzký v některém státě bude výstrahou, že takovým blahobytem lid šťastným se neučiní a že opora, na níž se stát spoléhá, osvědčí se marnou a málo vydatnou.­ Kde lid stojí vydán v šanc vší bídě & nedostatku s prázdným srlcem a a prázdnou­ kapsou, bez náboženství a majetku, tu těžko se dá utišili bodáky a ručnicemi. Poloprázdné chrámy — plné věznice a kasárny — tet ukázkou našich dnů po Evropě. Zda si toho kdo všimne — jenž si všimnouti má? Videant consules 1

poohvalcu. Dnes bude správa ta předložena sněmovně poslanecké. — Jeho Veličenstvo cisár před svým od- jesdem s Badine do Vidně přijal ve zvláštni audienci předseda uhervkého ministerstva a promlouval­ i nim přea hodino.

Politický přehled vnitřní. v Praze, dne в. února Z uherské sněmovny. Justiční výbor sněmovny poslanecké měl včera schůzi, v mi jednáno bylo o § 166. osnovy zákona o man- šelvkém právu Tento paragrsf jedcá o době. kdy má zákon v tcupiti v platnosť. Výbor ae nsne.l, aby zákon nabyl platnos’i rok po svém prohlášení, aby však ministerstvo bylo zmocněno, že mfiie zákon ten i dří.e přivésti v platnosť. Pak podal spravodaj T e 1 e ■ s k y 'všeobecnou správu o osnově. Výbor přijal správo s velkou

Vary jsou sice městem světovým, ale přece poměrně malým jako jednotná dlouhá ulice в nádhernými novomódními budovami podél vysokých hor v délce asi půl hodiny rozloženými,­ v jichž asi středu všechny léčivé prameny prýšti. Každý proto, ať již zde neb onde bydlí, ráno si přivstane, by pramene toho neb onoho dle lékařského předpisu použil.­ Celkem všady vše jest drahé, často i předražené; kdo však bystrozrakým jest dovede si přehled zjednati, žije i levnéj ším způsobem a nesedne každému hned na lep. Kněží, kterých je tam poměrně к jiným stavům velmi mnoho, bydli a stravují se po celém městě, zvláště ale v domě spolku sv. Josefa, spravovaném milosrdnými sestrami sv. Kříže Milosrdné sestry sv. Kříže obstarávají domácnost v Karl. Varech ve třech domech: ▼ méstské nemocnici, ▼ domě od města nádherné­ postaveném a zařízeném, zvaném Fremden Hospital* a v domě spolku sv. Josefa. Kněží přicházející do Karlových Varů přáli si miti dům v městě tom pro kněze se hodící, kde by byla domácí kaple, čítárna,­ jídelna a úplná obsluha. Vrchní představená­ milosrdných sester sv. Kříže, jichž mateřmec ve švýcařích se nalézá, svolila, by řád jejich vlastním nákladem dům podobný­ postavil a dala jej postaviti nákladem­ 90 000 zl. Jest to budova asi uprostřed města na vyvýšeném místě o třech poschodích­ (vlastně o čtyřech, počítáme li v to

Politický přehled zahraniční V Praze, dne 6. února. Ve příčině obsazení arcibiskupství V Benátkách bylo mezi vládon a Vatikánem ai do těobto dnů ifioielně vyjednáváno. Náhle viek přerušila v áda jednání tato jii před samým­ туг zením jicb a předseda ministerstva Criepi suspend.val „exequator“ kardinála arcibiskupu­ Sartovi které bylo jii uděleno. Tato událost přiměla sv. Otce к novému odloienf konsistoria, poněvadž prý nebude jmenovati nových biskupů, dokud dosud jmenovaným nedostane­ se „exequatur*. Ze „spojené“ Italie. V Magie bylo vo- jenikým soudem na 2—8 let ialáře odsouzeno osm osob, jež byly usvědčeny z revoluce i anarchismu. U Carrary pak byla vojskem zatčena tlupa 33 lupičův, jejfito členové byli v Castelpoggio vyloupili též faru. Sicilie (Děsná bída.) Jestliže v Londýně­ za rok minulý umřelo 32 lidi hladem, umírá jich v zemi, kde citrony a pomeranče rostou, mechem více. Drohdv nalez«!« ehed na obleba u bran kláiternícb. Nyní kláštery zde json oloupeny a těch několik mnichů, co v nich zbylo, nemají tami co jisti. Chudiny velmi vydatně­ ujímají ae na Sicílii biaknpové. V Trap- panii daroval hisknp ae svých skrovných přijmů 4000 lir ohe dým ca chleba. Biskup v Palermě — de Piasza Armeria po«lal do zastavárny 8000 lir, aby největším chuďasům vyplacen byl oděv, potřebný na zimu. Bulharský následník trůnu. Včera byl ve Srédoi vykonán slavný křest bulharského­ následníka trůnu. Křtu byli přítemnitéz ministři a všichni občanští, úředničtí a vojenští hodnostáři. Křest v konal katolický arcibiskup Menini a Plovdiva. Ze Srbska. V sobotu byl v Bělehradě ples obchodníků, při kterémž bývalý hrál Milan dal si zavoUti gecer&la Oruiče, předsedu padlébo radíkáluíbo mmiaterstva a káral před celým obecenstvem jej i jeho politiku nejostřej- ším způsobem. I král Alexander vytýkat mu, ie tisk radí káluí nespravedlivé na né útočí, ale ie oni si s ním dovedou poradit, když již jednou boj je provokován. Za příčinou dvorní hostiny, která se konala v neděli, а к níž pozváno­ bylo 140 osob všech stran, rozšířily se po městě nejpodivnější pověsti. Pravilo se, že Milan se prohlásí regentem a že král Alexa ’der odoestrje do citiny. Královnu Natalii očekávalo­ odpoledne na uádraží mnoho lidí. Při bo- atinč pronesl král zdravici na nové ministerstvo,­ které převzalo úkol smířili rozvášněné strany. Předseda ministerstva Simiě děkoval, řka, ie vláda rozřeší úlohu saobovsti pořádek

klid a zákonnost. — V Suboi tábl dav lidu ulicemi a provolával slávu Ksraďorděvičům. Vaillant popraven. Včera ráno byl Vaillant popraven, poprava stala se gcilotinou. O popravě té oznamuje se a Paříže : Sondai úředníci dostavili se do vězení La Roquette o čtvrt na 7. hodino ranní. Vaillant probudil se o 7. hodině a vedl prudké řeči, ve kterýchž­ rozvinoval svoje anarobistioké theorie. Odepřel, napit se něčeho, poněvadi prý nemá ■apotřebí, aby teprve pil na kuráž. Také náboženskou­ útěchu naprosto odmítl. Gardová jísda postavila se před vězením směrem ke guillotině. Když velící důstojník zamával žavlí, otevřely se brány vězení a Vaillant, provázen katem Deiblerem a jeho pomocníky, kráčel к popraviiti a před samou popravou zvolal: „Smrt měiťáoké společnosti, ať žije anarchie 1* Mrtvola Vaillantova byla v průvodu 20 jezdcův­ dopravena na hřbitov v Ivry. Poněvadž totiž rodina mrtvolu reklamovala, nebyla odevzdána­ lékařské ikole, nýbrž ihned pohřbena.­ — Jak se v Paříži extrémy ěasto stýkají,­ viděti z toho, že v davn lidi, kteří stáli kolem popraviště, bylo též několik mažkar vracejících­ se z plean 1 К universitní revoluci v Bruselu. Zdá ie, že všecka universitní bouře bruselská ■konči asi jako tuctová hospodská hádka, kde ■i lidé nejprve vynadají nejhoršíoh jmén a pak se na konec hubičkují. Alespoň zpráva přichází,­ ie universita bude opět otevřena již dne 12. t. m., že vyloučeni studenti budou amnestováni, že potrestaní profesoři bndou pardonováui a slavný akademický senát vydal prohlášení, že prof Elis Réclus nebyl z university­ vyloučen, nýbrž přndnášky jeho pouze na nějaký čas — patrné tedy ze zdravotních ohledův — byly zastaveny. Německo v Africe. „Beri. Tagblatt“ přináší s Kamerunu zápisky o vzbouření da- homejskýob vojínův proti německému ukrut- niotví v Afrioe. Ze zápisků těch vysvítá velmi zřetelně, jak Němci rozumějí osedni politice ■ jakými prostředky si sjednávají úcty u černc- obfiv. Hlavní události z posledních dob jsou v denníku takto vylíčeny : V pátek 15. pro­ since 1893 o 7 hodině večer. My úřednici seděli jsme při společné večeři, když náhle pronikl hlomos к našemu sluchu. Pojednou padly rány a sa chvíli hvísdalo nám mnoiství kulí kolem uší. Naši vojáci stříleli na nás. Spěchali jsme do svých obydlí, abychom se ozbrojili. Asesor Riebow padl, byv smrtelně do prsou raněn. Rány padaly hustě jako krupobití­ — byla to vspoura vojínův. Dahomejští vojíni smoonili se i revolverových děl a veškerého­ střeliva. Noo ■ 15. na 16. prosicoe byla pro Němce strsšoa. Ve všech byla malá dnše, poněvadi vsbouřaní černoši stříleli ustavičně na německé bndovy. Ráno když černeli házeli­ do budov granáty a z úkrytův je zasypávali­ kulemi, provedli Němci úitup z 20 ěer- nými vojíny, kteří jim věrni sčítali, ke člunům, kteréž je na loď „Naohtigsll* dopravily. Německá­ v áda přestala v Kameronu existovali.

i byty podkrovní) postavená, в domácí kapli přeběhnout. t druhém poschodí, kdež čtyry oltáře ke; Varech pro

sloužení mší sv. zřízeny, s čítárnou v prvním poschodí a s jídelnou společnou v přízemí požadavkům nové doby zdá se úplné vyhovovali.­ Dům ten na dluh postavený а в příkladnou­ ochotou a sebezapřením jmenovanými­ řeholnicemi řádně vedený, vyhovoval by úplné každému knězi, kdyby jen byty byly levnější a stoupání po schodech neobvyklých­ nepříjemnost nepůsobilo. Platí se totiž za pokoj o jednom okně в úplným zařízením­ v dobé nejčetnější návštěvy (v červenci­ v I. poschodí za týden 15 zl, v H. poschodí 12 zl., v IQ. poschodí 10 zl. a ve IV. pod střechon 7 zl. — což zdá se mi mnoho a jen zadlužením domu omluveno býti může ; neboť co světský domácí pán žádá za byt, nemuselo by piatiti r doměj pro kněze určeném Mnohý však z kněží drahé bytné rád oželí pro jiné výhody, jaké mu dům ten poskytuje ; nemusí totiž stra- ! vovati se po rozličných drahých hotelích, má obslnhu zdarma na zavolání, ušetřen jest zpropitného a — může doma časně ráno čisti mši sv. Jiná však nepříjemnost: jest stoupání po schodech do doma, který ze zdravotních ohledů postaven byl na vyvýšeném­ mietè a ne hned při hlavní silnici ; nejméné 30 schodů třeba překročit, než do vlastního domu se člověk dostane — a nyní nastává stoupání po pohodlné zařízených schodech do rozličných zvýšených poschodích­ ; to unaví i toho nejsilnéjšiho proto, že je nucen několikrát denně sem a tam Dobře ještě, že pobyt т Karl. kuždého vyměřen jest pouze na

čtyry neb tři neděle, které jako sen uběhnou a s ním i ty nemilé nepříjemnosti, čistota v domě jest příkladná, strava léčení úplné přiměřená, obsluha dnem i nocí okamžitá. Bydlí zde kněží rozličných nářečí v nejlepší shodě, hodností nejnižších i nejvyšších v církvi­ katolické požívajících. Ctižádost třeba ponechali doma a přizpůsobili se poměrům, jaké léčení vyžaduje, by člověk neosamotněl stav svůj si nezhoršil místo polepšil. V domě mnozí kněží mimočeští dostanou byt zdarma ; diecése totiž jejich složila určitý­ kapitál ve prospěch domu sv. Josefa, z jehož úroků byt se zapravuje. Jiní knéií cizozemští dostanou z fondu diecésního na výlohy s léčením lázeňským spojené. Dům ten neobývají však jen kněží, nýbrž­ i laikové páni i dámi, následkem čehož často se stává, že příchozí kněží nemajíce místa u sv. Josefa, musí na nějaký den do hotelu a čekali, až někdo místo udělá. Bývají­ v domě bytem i protestantské diako- nisky. Jak často tu vzpomínám vysoce zasloužilého­ papežského preláta P. Dom. Filipa, který na jihu již tři domy pro churavé kněze postavil a toužím, by mu Pán Bůh ještě tu myšlénku vnukl a tolik zdraví popřál,­ aby i v Karlových Varech návodem dlouholeté zkušenosti jeho dům výhradné pro kněze zařízen byl, kde by každý za laciný­ peníz byt i stravu obdrželi mohl. Na dobrodincích pro zařízení podobného domu jistě by nescházelo. (Dokončenu