Strana 2. Číslo 76.

KATOLICKÉ LISTY.

Pne 18. března 1902.

žuje německou národní poslci, čímž ovšem současně odsoudil právo Němců na ni, neb jakou oprávněnost může míti Brno na svůj německý ráz, když tento ně- kolika sty českých studentů jest ohrožen? Také o exerciciích mluvil posl. d'Elvert a pova- žuje je jaksi za porušování svobody svědomí, poně- vadž četní rodičové přidržováním svých dětí k exar- ciciím považují za nesnesitelný nátlak. Jsou to ovšem rodičové, kteří jsou už »pryč od Říma«. Po bar. d'Elvertovi promluvili posl. Em. Hrubý a posl. Barwinski, z nichž onen hájil nároky české. zejména na vysoké školy zemědělské, tento pak po- žadavek zřízení maloruské university. Ku konci od- povídal ministr orby na více interpallací. *

Sněmovna poslanecká. (Zasedání 17. Schůze 110.) Předseda hr. Vetter z Lilie zahájil schůzi o 3. hod. 15 mln. Předseda hr. Wetter: Přl četbě stenografi- ekého protokolu ze dne 13. března shledal jsem s po- litováním, že p. posl. Svozil neslýchaným způsobem zatáhl do debaty panovníka spřízněné mocnostl. Vi- dím se tedy nucena volati ho k pořádku. Podobně musím kárati vlastenecké city urážející výroky, jež na počátku svojí řečl pronesl posl. dr. Eisenkolb a vo- lám ho tudíž k pořádku. Po přečtení došlých splsů přešla sněmovna ku dennímu pořádku, t. j. k rozpravě o odstavcl »vysoké školy «. Posl. dr. Tollinger mluvil o pamětním splse filosofické fakulty ve Vídni a litoval, že se ministr vyučování protl němu postavil z části odmítavě. Pro profesory vysokých škol jest dosti zahanbující, že jim není možno súčastníti se velikých mezinárodních prací, poněvadž nemají k tomu prostředků. Řečník pouka- zuje při tom na zjišťování jednotek pro měření elek- třiny atd. Zejména sluší litovati, že jest u nás tak málo postaráno o vývoj meteorologických pozorova- cích obvodních stanic. Ohledně vědeckého balonového pozorování odkázáni jsme na ochotu vojenských maji- telů balonů. Naše ledovce prozkoumávají zahraniční společnosti. Pokud se jedná o nedostatek peněz, mohlo by se za obnosy, jež se každoročně co nejochotněji obětují na koňské dostihy, prováděti všecky uvedené vědecké výzkumy. Řečník poukazuje na důležitost věd i pro zemědělství a praví, že ministr jistě nenarazí na odpor, pakli učiní investiční výlohy na duševní prů- plavy a dráhy. (Hlučný souhlas.) Posl. Blanchini počíná svou řeč chorvatsky a mluví pak německy, při čemž vyslovuje politování nad odstrkováním Chorvatů v oboru vysokých škol. Krátkozraká, maďarsko-rakouská politika ukázala se v otázce university vždy malichernou. Tak jako si ra- kouská diplomacie v otázce sv. Jeronýma způsobila porážku, tak sl ji způsobí vláda i v otázce politiky vysokých škol, tím že kdežto dříve celé vysoké stu- dium záviselo od Záhřebu, bude co nejdříve zřízena vysoká škola v Bělehradě, aby se Chorvatům umož- nilo studium v jejich vlastní řeči. Chorvaté by rádl navštěvovali universitu v Záhřebě, jen kdyby to vláda umožnila, ale vláda zdráhá se uznati zkoušky na universitě v Záhřebu složené. Bylo by novou ve- likou provokací, kdyby se pomýšlelo na zřízení uni- versity italské dříve, než bude zřízena universita slo-

poznovu, že rozkazy své o pronásledování křesťanů roku 1596 obnovil a se vší přísností vykonávati poručil. V pronásledování tomto vedle množství křesťanů četní missionáři mučenickou smrt podstoupil. Dne 5. února roku 1597 umučeni 3 Jesuíté, Pavel Miki s dvěma domorodými členy řádu a 23 Františkáni s Petrem Baptistou v čele, jsouce všichni v městě Nanga-saki na kříž přiblti. Mezi mučeníky těmito vyniká zvláště Pavel Miki, jenž s kříže ku shromá- žděnému lidu ještě promlouval a ku stálosti u víře vybízel, z toho se raduje, že na kříži a v témž věku jako Božský Spasitel Ježíš Kristus umírá! Všech těch 26 japonských mučeníků prohlásil papež Urban VIII. (1523—1644) za blahoslavené a papež Plus IX. o Hodu Božím Svatodušním dne 9. června roku 1862 s velikou slávou za svaté. Památka jejich slaví se dne 5. února. Za císaře Daifu-samy (1598—1616) podněcoval hrabiví kupci holandští (Kalvíni) císaře opět protl katolickým misslonářům, řkouce, že prý jsou nástrojem v rukou krále španělského, jenž pomocí křesťanů Ja- ponska dobýti chce. Tímto křivým podezříváním, jež zůstane věčnou skvrnou obchodní polítiky Holanďanů, způsobeno nové pronásledování křesťanů, a to tak kruté, že vražděni křesťané v takovém množství jako za největšího pronásledování křesťanů v Římě za Dlokletiana. Nejprve »vyčistil« císař okolí své od »nebezpečných« křesťanů a poslal do vyhnan- ství 15 vznešených osob ode dvora svého. V roce 1614 a 1615 vyšly dva kruté dekrety, obsahující cí- sařovy dekrety o vyhubení veškerého křesťanstva! (Dokončení.)

vinská. Řečník mluví o zřízení slovinské university v Lublani a praví, že by jedna unlversita pro Chor- vaty a Slovince nestačila. Až budou přání Chorvatů a Slovinců splněna, může se postaviti také universita pro Italy, kteří na universitě v Innsbrucku již mají parallelky, ale dříve ne. Tato italská universita ne- směla by však býti zřízena v Přímoří, kde jest oby- vatelstvo většinou chorvatské a slovinské, nýbrž na italském území, tedy v jižním Tyrolsku. V Terstu byla Italská universita novou provokací, kamenem úrazu pro národnostní mír, oporou irredenty. Řečník vyslovuje pak politování nad policejním duchem, jenž vládne v chorvatských školách, nad nedostatečným vyučováním chorvatským dějinám a končí: Očeká- váme okamžité a rozhodné vyjádření Jeho Excellence pana ministra vyučování v příčině zřízení slovanské university ve Lvově a uznání zkoušek na universitě v Záhřebě státem. Končím. Teď máte slovo vy, Excellenci. Posl. bar. d'Elvert obrací se nejprve k vý- kladům o velikonočních exerciciích, a praví, že ministr s hladkostí virtuosa vtiskl té záležitosti pokud možno nezávadný ráz. Ministr totíž řekl, že v citovaném výnose nebylo nic jiného ustanoveno, než co se po- skytuje židům a protestantům, aby totiž svoje nábo- ženská cvičení odbývali způsobem, jakým to nařizují kompatentní církevní úřady. Má-li se vyjádření tomu rozuměti tak, že hlavní vliv v té záležitosti přináleží církevním úřadům, a pakli se ministr s tímto stano- viskem stotožňuje, jest nutno tázati se, jak se toto stanovisko dá sloučitl s § 14. st. z. z. o svobodě víry a svědomí, jakož i s ustanovením, že nikdo nemá býti nucen k účastenství v náboženských slavnostech, po- kud nestojí dle zákona pod mocí jiného. Mínistr sice pravil že se nevykonává žádný nátlak, ale doporučo- valo by se, aby to ve výnosu ministerstva vnitra výslovně bylo podotknuto, že se takový nátlak vy- konávati nemá. (Souhlas.) Velikonoční exsrcicie po- važují mnozí rodičové za nesnesitelný nátlak, a bylo by v zájmu církve samé, kdyby se takové exercicie nezaváděly násilně. V dalším žádá řečník škrtnutí položky pro českou techniku v Brně, polemisuje s posl. Fiedlerem, mluví o nadprodukci českých techniků (Odpor z české strany.) Zřízení české vysoké školy v německém městě považuje za ohrožování národní posice Němců. Posl. Fresl: Zrušte některou zbytečnou něms- ckou techniku. Posl. hr. d'Elvert cituje prof. dra. Čelakov- ského, polemisuje s několika českými poslanci a vy- čítá vládě hr. Thuna, že vyvolala císařské nařízení, když už věděla, že stojí bezprostředně před svým od- stoupením. Na to mluví o rozpočtové povaze otázky tvrdí, že česká technika v Brně náleží do souboru oněch otázek, jimiž se zaměstnával moravský vyrov- nací výbor, že ji však ministr libovolně z něho vyňal a praví, že sice není prorokem ve své vlasti, ale má za to, že může tvrditi, že jestli jest státu souzeno, aby v něm přestal boj jeho vynikajících činitelů, bude nutno nastoupiti cesty naznačené v německých ná- vrzích. Ona, s rozmyslem proti Němcům vedená rána dopadla jako jinovatka na sotva vlditelné květy do- rozumění. Němcům se nemůže dosti vysoko počítati, že se přes to s plnou ochotou súčastnili dalšího jednání. Řečník pak obšírně obhajuje stanovisko Němců a vy- slovuje na konec přesvědčení, že u vlády poroste po- znání, že se tyto otázky nemohou luštiti bez Němců, nýbrž s nimi a nikdy proti nim, nechce-li vláda tento stát uvrhnouti do nedohledných zmatků. (Hlučn souhlas.) Posl. Em. Hrubý mluví česky a čte na konec rzsoluci, ve které vládu vyzývá, aby zřídila vysokou českou zemědělskou školu a před několika lety slí- bené zemědělské oddělení při české techuice od 1. října 1902. Posl. Barwiňskí pojednává o přáních Malo- rusů a Jihoslovanů ohledně vysokých škol; v dal- ším podává řečník stručný přehled dějin univer- sity ve Lvově, která prý byla napřed německá, pak utrakvistická a konečně polsko-maloruská. Ale stávající stolice maloruské nijak neodpovídají potřebám maloruského lidu a nad to se z polské strany dělají největší překážky. Ministr vyučování sám uznal, že počet vysokých škol v Rakousku jest příliš malý. — To nyní nabádá maloruský lid, aby žádal za zřízení maloruské university. Splnění tohoto přání přikazují stejně důvody nutnosti jako spravedlnostl. Řečník líčí vysoký stupeň kultury, kterého maloruský lid dosábl a jenž mu také dává právo žádati, aby nebyl odstrkován, zejména ne od vlády, která na své prapory napsala národní rovnoprávnost. Řečník uji- šťuje na konec, že maloruský lid v boji za národní čest neochabne. (Souhlas a potlek. Řečníku se blaho- přeje.) Ministr orby baron Giovanelli odpovídal na Interpellaci posl. Choce a soudr. v příčlně nedostateč- ných provlsí, jež vyplácí bratrská pokladna české hornické společnosti dělníkům a jejích vdovám, že nemá příčiny k zakročení, poněvadž nejbllžší roz-

vaha, která je sestavena pro r. 1902, vykazuje přípustnou míru nynějších provisí, a teprve potom autonomní bratrská pokladna bude míti další učlniti. Dále od- povídá na podobnou interpellaci posl. Cnoce v příčině bratrské pokladny pražské železářské společnosti na Kladně a hornické společnosti ve Staré Huti a na více jiných. Rokování se přerušuje. Po vyřízení několika formalit schůze končí vz hodin 45 minut. Příští schůze zítra v 10 hod. dopoledne.

Zprávy politické. V Praze, dne 17. března. Politická kronika. Zákon o tísku, který má býti předložen, činí důležitou změnu, že bere tiskové přečlny proti bezpečnosti cti z oboru právomoci porot a odkazuje je před soudní senát. Ustanovení o kolportáži obsahují obmezení ohledně osoby (která musí býti zachovalou), ohledně času (který má býti určen, kdy lze kolportovati), a konečně ohledně způsobu. O záležitosti čestných měšťanů v Č. Budějovicích podřekla se »Bohemle«, že bude definitivně rozhodnuta až už dávno nabude za- sedati parlament. Není-li to pouhá domněnka, jest to důkladný políčsk. Pro »čestné občany« lámou kopí i města dolnorakouská, ano i tyrolská, ovšem liberální. Pro resignovavšího poslance Hrá- ského učiníli projev voliči okresu Pardublce-Ho- lice-Chlumec n. C., kteří uveřejnili politování, že byl od Mladočechů při otázce vodních drah opomenut. Hráský má býti znovu kandidován, což by bylo pro- jevem proti mladočeskému vedení; snad se najde vý- chodiště na obě strany při volbě po Bělském, jehož nástupcem má býti též prof. Hráský. Ministr Hartl churaví a chce se odebrati do lázní, proto byl učiněn pokus urychliti rozpravu vyučovací a skončiti ji před Velikonocemi, za kterým účelem měly býti ještě v pašijovém týdnu třl schůze, k čemuž není ochoty. Novým správcem v ministerstvu má býti jmenován dosavadní zemský školdozorce v Dolních Rakousích dr. Kummer, který pozvedl obecné školství tamější. Dr. Kummer není odpůrcem náboženství. Někteří zvláštní horlivci v něm vidí »klerikála«. Baron Féjerváry tedy deflnitivně nepodá demissi, hlavně na přání císařovo, odebere se na ně- jaký čas na jih, aby odstoupení jeho nebylo tak okatě v souvislosti s povoláním Horanszkyho. Kdy bude svolán zemský sněm? V té věci píší Englovy »Hlasy ol Blaníka«: »Dle nejno- vější verae pomýšlí se na to, sněm království českého svolati ještě před svátky velikonočníml, avšak pouze na několik dní za účelem provedení voleb do zem- ského výboru a vyřízení předlohy o pivní přirážce. S jiné strany však zpráva tato se popírá. Co zmíněné pivní přirážky se týče, není dosud požadavek vlády definítivně stanoven. Pan ministr financí, jenž náble má velikou starost, by se přílišně neplatiio — ale jen zemi a obcím — nechce dopustiti obtížení dávkou, která by celkem přesahovala 3 kor. 40 hal., tak že, odečte-li se projektovaná přirážka zemská obnosem 1 kor. 40 hal., směl by v obcích t. zv. »pivní krejcar« obnášetí nanejvýše 2 kor. z hektolitru. Oslava březnových dnů ve Vídni. Jako každoročně oslavili i letos vídeňští sociální demokraté březnové dny r. 1848. Dle učiněných ustanovení táhli dělníci v řadách na ústřední hřbitov, kde před obeliskem březnových obětí obnážili hlavy, načež byly promluveny řeči v německém, českém, italském a pol- ském jazyku. Jinak se nestaly žádné projevy, a za- chován byl pořádek. Zajímavo jest rozhodně, že soci- ální demokraté oslavují památku lidí, kteří, pokud se politické barvy týče, jejich snahám byli velice cizí a jistě o sociálně demokratických názorech ani nejmen- šího tušení neměli. Za důkaz toho může zajisté slou- žili okolnost, že se hnutí vídeňské r. 1848 ihned ze hnutí ústavního změnilo v německo-národní. Obrázky z Rakouského Přímoří. (Pův. dopis »K. L.«) »Se sono la scamperem, se non sono la gli duro baterem«, čili: jsou-li tam, couvnem, ne- jsou-li tam, zhurta na ně!« to byl výkřik Italské luzy, poštvané irredentisty proti rakouské vládě, když tato před nimi v říjnu 1894 couvla a odvolala na úřadech dvoujazyčné tabulky na úředních budovách v Piramu, Kopru, Baljah atd. v Istrii, a to ještě vo stínu četnických bodáků a celé setníny c. k. vojska. Z radosti nad tím vítězstvím italských irredentistů proti vládě a věrným Jihoslovanům (Chorvatům a Slovincům) v Přímoří vyvěšovali tito na svých do- mech tabulky s nápísy: »Morte al Croati! — fora Croati! Evviva Istria italiana! Evviva Italia! atd. Ať žije Istrie italská atd., a zpívajíce irredentistický pochod, táhli s kamením proti četnickým kasárnám v Baljáh, proti úředním a kanovnickým domům v Pl- ranu atd., které počall lhned bombardovatl a šlvoky