#1
alto_textblock
#1
Románová přiloha
#2
alto_textblock
#2
„Národních Listů“ k čislu 153. ze dne 6. června 1903.
#3
alto_textblock
#3
Různé zprávy.
= Smrtelný políček. Z Pešti se oznamuje: Ma
jitel traktýru Martin Vitez měl již delší dobu u krej.
čovského pomocníka Matyáše Letora pohledávku 10
korun, kterou marně na něm vymáhal. Dlužník pro-
hlašoval, že zaplatí, jakmile dostane práci. Onehdy
odpoledne sešel se Vitez s Letorem náhodou v tra-
fice a počal svému dlužníku spílat. Krejčovský po-
mocník, muž slabého těla a chorobný, obávaje se,
aby nebyl bit, dal se na útěk. Vitez běžel za níma
vytal mu políček tak těžký, že nebožák, krvácejez
uší a z nosu, klesl a po krátkém smrtelném zápasu
zemřel. Zpráva o tomto nelidském činu rozlétla se
rychlostí blesku a než Vitez mohl uniknout, byla tra-
fika obklíčena davem mnoha set lidí. Voláno »Zabte
vraha!« a rozzuřený dav chystal se lynčovat surovce.
Když nebezpečí dostoupilo vrchole, přikvapili poli-
cisté, vyprostili Viteza z rukou rozzuřeného lidua
odvedli jej na policejní ředitelství, kdež byl ponechán
ve vazbě. Mrtvola Letorova dopravena do pathologi
ckého ústavu
= Pozdě! Z Lipska se oznamuje: Minulé ne-
děle večer zemřel zde listonoš K— po krátké nemoc
a v pondělí ráno připadla na los na němž by
zúčastněn desetinou vkladu. výhra 500.000 marek.
Nedočkal se tudíž radosti, že rodina jeho výhrou
50.000 marek bude zbavena veškerých hmotných
starostí.
= Rodinné drama. Z Haagu se oznamuje: Na
van Swieten-straatu bydlel vysloužilý major indi-
ckého vojska s manželkou a dceruškou, jež v ohledu
duševním byla velmi zakrnělá. Poněvadž se nemohla
zúčastniti vyučování ve škole, učil ji otec sám. Major
byl v posledních týdnech následkem starostí o bu-
doucnost dívky trudnomyslný a nepřípustný. Těchto
dnů, když opět vyučoval dcerušku, chopil se revol-
veru, jejž byl koupil chvíli před tím a střelil dítě
do hrdla, načež se sám střelil do hlavy. Když man-
želka, meškající v dolejším patře, přikvapila, nalezla
manžela mrtvého a dítě bez vědomí zbrocené krvi.
Nebohá dívka zemřela ještě téhož večera.
= Tisíciletá tabatěrka. Nedaleko Tiahuanakav
republice bolivské nalezena onehdy při kopání in-
diánská tabatěrka, zhotovená z lidské kosti. Pochází
z doby vlády indiánského kazika Tiahuanaka. Dle
názoru markýza de Nadaillac bývali Indiáni na Ori-
noku, řece Amazonské a Icayali ode dávna náruživými
šňupáky. Nazývají tabák parico. Vyrábějí jej ze
semene akacie Pipadenia peregrina, jež roste v Bra-
zilíi a Venezuele. Jest velmi perný, předčí prý svou
jakostí daleko ostatní druhy evropské a americké.
= Práva anglického krále vypočítává jakýs angli-
cký časopis následovně: Putujete-li po Anglii bez pro-
středků k výživě, stáváte se dle práva majetkem krále
Eduarda. Neboť pak jste tulákem, a tuláci již od středo-
věku jsou majetkem panujícího krále, jenž chce-li
může je přinutit, aby zdarma pracovali na jeho stat-
cích. Rovněž má král právo na zbloudilá zvířata, o
koní až ke bludným kočkám. Rovněž by si mohl král
záhy opatřit značnou sbírku relikvií po zločincích.
jež by neměla v zemi sobě rovné, kdyby jen poněkud
po tom zatoužil. Neboť má právo na provaz oběšeného
zločince, poněvadž za starých dob bylo obyčejem, že
král ustanovoval vrchního popravčího a následkem
vysokých cen konopí užíváno vždy téhož provazu.
jejž dodával král. Rovněž má král právo na všechen
#4
alto_textblock
#4
majetek popraveného zločince, avšak od dob Jiřího II.
nebylo tohoto práva nikdy použito. Velryba, vyvržená
na břeh, náleží rovněž králi, neboť je to ryba králova
a král má nárok na hlavu a královna na tělo. Jiří III.
prý v jediném roce své vlády vydělal 300 1. st. pro-
dejem velryb, chycených na pobřeží. Král má rovněž
právo na poklady, nalezené v obvodu jeho království,
avšak Eduard VII., chtěl-li si přisvojit něco z nálezu
starožitností, zaplatil vždy nálezci pinou cenu. Na-
berete-li džber mořské vody na mytí podlahy, je to
těžký zločin, neboť moře kolem pobřeží a štěrk na
břehu jsou majetkem královým. Avšak král velmi zříd-
ka užívá tohoto privileje, ačkoli právě městu Ramzeyi
pronajal 84 akry půdy pobřežní na ostrově Manu za
směšně nízký poplatek 40 shillingů ročně. Také
mořské řasy pod hladinou moře jsou soukromým ma-
jetkem královým a kdo je chce sbírat, platí za povo-
lení shilling ročně za osobu. Konečně byla doba, kdy
králové činili nárok na desátek z kožešin zvěře chy-
cené v obvodu království; ovšem tehdaž ještě byla
v Anglii zvěř, poskytující vzácnou kožešinu. Poněvadž
však tento zákon nikdy nebyl zrušen, mohl by král
ještě dnes uplatnit svoje právo a žádati pro sebe de-
sátek na př. z králíků a tohoto rozkazu musilo by býh
bez odmluvy poslechnuto.
= Tři. Z Cařihradu se oznamuje: Turecké ča-
sopisy přinášejí zprávu o milostné tragedii, jež se
přihodila v Galatě. Krásná Marica byla známa ne-
jen svojí krásou, ale i svou koketerií a záletností.
Jednoho dne navštívila se svým mílencem Apostolem
jeho přítele Spíra. Všichni tři usedli pospolu a ba-
vili se velmi nenuceně. V tom přišel Pandeli, rovněž
ctitel Maricin, navštívit svého přítele Spira a vida
dívku v důvěrné rozmluvě se Spirem, byl zachvácen
zuřivou žárlivostí, neboť se byl až dosud domníval,
že on jediný jest jejím milencem. Chopil se nože a
bodl nevěrnici. Apostol povstav, chtěl děvče hájit, na-
čež rozzuřený Pandeli bodl i jej mezi žebra. Útoč-
ník dal se na útěk a zmizel beze stopy. Maricai
Apostol, povážlivě raněni, dopraveni do nemocnice.
#5
alto_textblock
#5
Zemřelí v Praze
#6
alto_textblock
#6
Dne 30. května 1903: Šula Bohumil, syn krej-
čího, 8 měsíců, 645—I. Hansl Antonín, pekařský po-
mocník, 37 roků, 246—II. Řezáčova Vlasta, dcera ho-
stinského, 61/2 roku, 683—VII. Wellemín Adolf, sou-
kromník, 67 roků, 370—I. Gans Pavel, syn maj, infor-
mační kanceláře, 6 měsíců, 582—I. Wiesenberger Emil.
syn JUDra., 6 roků, 1048—I. Tiedler Bedřich, kuchař,
25 roků, 821—II. Ott Alois, 4 roky 21/2 měsíce, 77—VI.
Vaníkova Františka, dcera truhláře, 3 roky, 808—VII.
— Ve všeobecné nemocnici: Koudová Jos.,
vdova, 68 roků. Přibyl Josef, 64 roky. Průša Jan, děl-
ník, 43 roky. MUDr. Schwarz, assistent něm. univ.,
30 roků. Sklenička František, 69 roků. Šimečková
Marie, vdova, 53 roky. Šrédl Václav, syn obchodníka,7
měsíců. Křížova Františka, služka, 19 roků. Urbánek
Josef, 55 roků. — U Milosrdných sester: Waj-
dek recte Najdek, 31 rok. Mourková Anna, dělnice, 66
roků. — U Alžbětinek: Richtrová Anežka, man-
želka tesaře, 67 roků. — V městském chudo-
binci: Zemina Jan, ošetřovanec, 70 roků.
Dne 31. května 1903: Turkova Amalie, dcer
kočího, 21/2 roku, 45—I. Doskočilova Ludmila, 91/2 m.,
1159—II. Sedlák Jan, bankovní úřadník, 34 roky,
1334—II. Rössler Josef, pernikář, 76 roků, 1545—II.
Ulrich Jaroslav, syn lékaře, 3 roky, 1617—II. Čadil
Antonín, syn dělníka, 1 rok, 255—II. Štastný Ludvík,
#7
alto_textblock
#7
syn dělníka, 8 měsíců, 548—VII. — Ve všeobecné
nemocnici: Dolejš Václav. pasíř, 20 roků. Goorová
Marie, soukromnice, 64 roky. Chlouda Gothard, krejčí,
76 roků. Šobr Václav, kočí, 48 roků. — U Milosrd-
ných sester: Juklová Marie, 76 roků. Křížová Ant.,
manželka krejčího, 47 roků. Kupec Václav, dělník, 52
roky. Tyl Antonín, nádenník, 61 rok
#8
alto_textblock
#8
Král. české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo.
V sobotu, 6. června.
O 3. hod. odpoledne.
Představení pro studentstvo.
Tajemství.
Komická opera o třech dějstvích. Složil Bedřich
Smetana. S textem od Elišky Krásnohorské.
Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák.
OSOBY: Malina, konšel, E. Pollert. Kalina, konšel,
B. Benoni. Panna Roza, H. Feldenova. Blaženka,
dcera Malinova, A. Bobkova. Vít, syn Kalinův, O.
Mařák. Bonifác, vysloužilec, Kalinův výměnkář, R.
Polák. Skřivánek, zpěvák, A. Krössing. Mistr zedník,
V. Viktorin. Hospodská, V. Hájková. Jirka, zvoník,
B. Bohuslav. Duch frátera Barnabáše, A. Hlaváček.
Konšelé, sousedé a sousedky, hoši a děvčata, mlatci,
chasníci zedničtí, dudák, stíny a zjevení ve snu. Dě-
jištěm Bezděz a okolí r. 1800.
V sobotu, 6. června.
210. hra v předpl.
(2. čtvrtka.)
Pohostinsku vystoupí Ljerka šl. Šramová od král.
zemského divadla v Záhřebě.
Mirandolina.
(La Locandiera.
Veselohra o třech dějstvích. Vlašsky napsa! Carlo
Coldoni. Přeložil Jarosl. Vrchlický. Režisér Alois
Sedláček.
OSOBY: Kavalír di Ripafratta, K. Želenský. Markýz
di Forlipopoli, R. Kafka. Hrabě d'Albafiorita, F. Matě-
jovský. Mirandolina, hostinská, Ljerka šl. Šramová j h.
Hortensie, Dejanira, herečky, L. Danzerová, A. Červená.
Fabrizio, sklepník v hostinci, E. Viesner. Komorník
kavalírův, E. Focht. Sluha hraběte, F. Gerlický. Děj
ve Florencii v hostinci Mirandoliny.
#9
alto_textblock
#9
Zdravý nemocný.
(Le malade imaginaire.)
Veselohra o jednom dějství. Francouzsky napsa! Mo-
liěre. Přeložil B. Fřída. Režisér Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Argan, zdravý nemocný, J. Mošna. Belina,
jeho druhá manželka, M. Laudová. Angelika, jeho
dcera a milenka Kleantova, L. Dostalova. Louison
její mladší sestra, Ž. Bouškova. Beralde, P. Řada.
Kleant, milenec Angeliky, F. Matějovský. Pan Dia-
foirus, lékař, J. Havelský. Tomáš Diafoirus, jeho syn
a milenec Angeliky, A. Sedláček. Pan Purgon, lékař
Arganův, R. Inneman. Pan Fleurant, lékárník, K.
Mušek. Pan Bonnefoi, notář, Fl. Steinsberg. Toinetta,
služka, Ljerka šl. Šramová j. h. — Dějištěm Paříž
r. 1673.
Konec před 10. hod.
V neděli, 7. června.
O 1/23. hod. odpol.
Cesta kolem světa za 80 dní.
Večer v předplacení:
Netopýr.
#10
alto_textblock
#10
Začátek o 7. hod.
#11
alto_textblock
#11
— 60
#12
alto_textblock
#12
57
#13
alto_textblock
#13
skromně mu poděkoval za vysokou milost, která byla mu
prokázána; Potifa rani nezpozoroval výrazu nespokojenosti
a posměchu, jenž přeletěl tvář Josefovu, když se mu
ukláněl až k zemi.
Minulo několik dnů. Potifar byl zase nepřítomen
a Ranofrit kochala se na ploché střeše večerním chladem,
roztržitě poslouchajíc mladou otrokyni, zpívající táhlou,
smutnou píseň v průvodu mandory, když vstoupil Josef
v průvodu otroka, nesoucího za ním harfu a skromně se
tázal, dovolí-li jeho mladá paní pobaviti ji zpěvema
hudbou.
»Ah, zajisté; zazpívej mně nějakou píseň tvé vlasti;
můj muž mně řekl, že sám si je oblíbil,« odpověděla
Ranofrit, přívětivě dívajíc se na něho a posazujíc se po-
hodlněji na poduškách.
Josef postavil harfu nedaleko ní a sehrál preludii.
V tom hlučné akkordy ztichly, jakoby se rozplynuly a
čarokrásná, smutná melodie lila se pod jeho rukama jako
melodický šepot, doprovázející píseň mladého žida. Josef
měl zvučný, ohebný a sametový hlas, a jeho výrazný
zpěv byl příčinou, že srdce Ranofrit začalo se chvěti.
Seděla zde jako okouzlena, nespouštějíc oči s hezké, bledé
tváře mladého otroka, s jeho velikých, zádumčivých očí,
upřených kamsi do nekonečna.
V okamžiku tom Josef zapomněl i na Ranofrit;
jeho mysl na křídlech jeho písně zaletěla zpět; napolo
zapomenutá, daleká minulost znovu vystoupila před jeho
očima. Viděl před sebou široké zelené stepi a stáda pod
ochranou bratří, dívky svého kmene, tančící za večera
kolem ohně, za zvuků jeho lyry a konečně otce, jenž
patrně oplakával jeho smrt. Scény divokého, prostého
kočovnického života — života chudičkého, plného strádání,
#14
alto_textblock
#14
»Toť není jen tak obyčejný člověk a prostý otrok !
Co znamená pocit, skoro nenávisť, kterou ve mně vyvo-
lává?« zašeptal žrec; »není to snad předtucha nějakého
neštěstí? Jest možno, že zná mé myšlenky a může se
státi Ranofrit nebezpečným.«
#15
alto_textblock
#15
Tu jako blesk projela mu hlavou myšlenka, že
sluha Potifarův jest snad tímto tajemným magnetem, jenž
přitáhl jeho sestru do tohoto domu, neboť různost sociál-
ního postavení nebyla ještě nikdy na překážkuv
#16
alto_textblock
#16
lásce.
#17
alto_textblock
#17
»Jsem nucen vypátrati, kdo to jest a jakou úlohu
zde hraje,« pravil Potifera, jemuž pomyšlení, že by jeho
sestra mohla se zapomenouti a zraditi muže, vehnalo
všechnu krev do hlavy.
#18
alto_textblock
#18
Neztráceje času vyhledal svého švakra, odvedl ho
stranou a začal se ho vyptávati. Aniž by se nechal dlouho
prositi, Potifar vypravoval všechno, co věděl o Josefovi
a chválil ho jako vzorného služebníka pro jeho pília
neobyčejné vědomosti.
#19
alto_textblock
#19
»Příliš mnoho vědomostí u otroka — toť nebez-
pečné! Nevěřil bych mu a mám obavy, Potifare, aby
neukázal se býti zmijí, kterou zahříval jsi na svých
prsou. Tento člověk vzbuzuje ve mně odpor a pýcha,
která zračí se v každém jeho tahu, neslibuje nic dobrého.
Prodej ho, zbav se ho nějakým způsobem !«
Potifar dal se do smíchu a oznámil, že za nic na
světě neodlouči se od sluhy, jenž dovede uhádnouti
všechna jeho přání a jehož nemohl by nikterak na-
Želozný kanclář-
#20
alto_textblock
#20
hraditi.
#21
alto_textblock
#21
15